Živnostenské dani podléhají fysické osoby, které svým jménem a na svůj účet provozují malou živnost druhu uvedeného v příloze.

Zemře-li poplatník, posuzuje se neodevzdaná (nerozdělená) pozůstalost tak, jako by zůstavitel byl na živu.

Malou živností se rozumí živnost, v níž pracuje poplatník sám nebo nanejvýš s jedním zaměstnancem či s jednou osobou v poměru podobném pracovnímu a s jedním učněm, jestliže základ daně podle § 6 nepřevyšuje 120.000 Kčs.

K druhému členu dvojice, založené manželstvím nebo skutečným spolužitím, a k nezletilým dětem (vnukům, pastorkům a schovancům) do 21 let větu se podle odstavce 1 nepřihlíží, žijí-li s poplatníkem ve spotřebním společenství.

Základem daně je hrubá mzda za 52 týdny (za 12 měsíců), na kterou by měl poplatník nárok podle mzdových předpisů při 48hodinovém pracovním týdnu, kdyby byl ve své živnosti zaměstnán jako přední, samostatný a zvlášť kvalifikovaný dělník nebo vedoucí prodejny, zvýšená o přirážku z nákladu na mzdy a na zboží.

Kde mzdových předpisů není, stanoví mzdu, na kterou by měl poplatník nárok, ministr financí v dohodě s ministrem sociální péče.

Provozuje-li poplatník více živností, jsou rozhodné pro stanovení mzdy, na kterou by měl nárok, předpisy pro tu živnost, pro kterou platí nejvyšší mzda.

Nákladem na mzdy podle odstavce 1 rozumějí se hrubé mzdy zaměstnanců a úplaty jiným osobám (podnikům) za výkony pro živnost; u příslušníků domácnosti hrubá mzda, na kterou by měli nárok jako zaměstnanci, kteří by vykonávali tutéž práci.

Zbožím rozumí se vše, čeho poplatník nabývá k dalšímu zcizení, k zpracování nebo k spotřebě v živnosti, vyjímajíc investice; zcizením rozumí se i vlastní spotřeba.

Výši přirážky z nákladu na mzdy a na zboží stanoví podle obchodních poměrů vyhláškou v Úředním listě ministr financí po slyšení zúčastněných ministrů. Přirážka na mzdy může činiti nejvýše 20 % z nákladu na mzdy; v živnostech, kde převažují výkony, nejvýše 25 %. Přirážka na zboží může činiti nejvýše 7 % z nabývací ceny.

Ministr financí může povoliti úlevy z ustanovení odstavců 1 až 5.

Základ daně se sníží: 1. o 6.000 Kčs na druhého člena dvojice založené manželstvím nebo skutečným spolužitím, 2. o 7.200 Kčs na první dítě, 3. o 8.40o Kčs na druhé dítě, 4. o 12.000 Kčs na třetí dítě, 5. o 14.400 Kčs na čtvrté a na každé další dítě a 6. o 6.000 Kčs na každého z rodičů.

Podle odstavce 1 se přihlíží:

Stejně jako děti posuzují se též vnukové, pravnukové, pastorkové a schovanci.

Stejně jako děti se posuzují též nezletilí sourozenci, nezletilí synovci a nezletilé neteře poplatníka nebo jeho manželky (manžela), jsou-li v jeho zaopatření.

Stejné jako rodiče se posuzují též prarodiče, nevlastní rodiče, pěstouni, zeťové, snachy, tchán a tchýně poplatníka nebo jeho manželky (manžela), jsou-li v jeho zaopatření.

Stejně jako rodiče se posuzují též zletilí sourozenci, zletilí synovci a zletilé neteře poplatníka nebo jeho manželky (manžela), jsou-li práce neschopni a v jeho zaopatření.

Osoby, na které se poplatníku snižuje daň podle předchozích odstavců, označují se dále jako příslušníci domácnosti.

Příslušník domácnosti žije s poplatníkem ve spotřebním společenství, hradí-li se jeho životní potřeby v rámci domácnosti a převážně z jejich prostředků․ Spotřební společenství není vyloučeno přechodným pobytem příslušníka mimo domácnost. Táž osoba může však býti uznána za příslušníka domácnosti pouze u jednoho poplatníka.

Příslušník domácnosti je v poplatníkově zaopatření, poskytuje-li nebo hradí-li mu poplatník převážně byt, stravu a ošacení. O zaopatření nejde, má-li příslušník vlastní příjmy, postačující k jeho výživě.

Poplatníkům svobodným, ovdovělým, rozloučeným nebo těm, kteří nežijí trvale s manželem (manželkou ) ve společné domácnosti, sníží se základ daně o 6.000 Kčs, mají-li nárok na snížení podle odstavce 1. č. 2.

Poplatníkům, kteří vychovali nejméně dvě děti, t. j. měli je v zaopatření aspoň do jejich čtrnáctého roku, sníží se základě daně o 6.000 Kčs, nemají-li nárok na odečtení téže nebo vyšší částky podle předcházejících odstavců. Omezení do čtrnáctého roku neplatí, jestliže se děti staly přímými obětmi národní, politické nebo rasové persekuce.

váleční invalidé z první nebo druhé světové války, kteří mají nárok na zaopatřovací požitky ze státní pokladny pro poškození zdraví nebo těla,

vojenští (neváleční) invalidé a všichni občanští invalidé, jimž pro poškození zdraví nebo těla patří zaopatřovací požitky ze státní pokladny nebo podle předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění, nebo

jiné osoby tělesně nebo duševně vadné (na př. nevidomí, zmrzačení a pod.), po případě poplatníci, na které jsou odkázáni příslušníci domácnosti tělesně nebo duševně vadní, sníží se jim základ daně při stupni invalidity od 20 % až do 44 % včetně o 6.000 Kčs a při stupni invalidity přes 44 % o 12.000 Kčs. Při tom se předpokládá, že stupeň invalidity u invalidů, požívajících důchody z veřejnoprávního důchodového pojištění, přesahuje 44 %.

Daň se přiměřeně sníží pro zvláštní poměry, které mají vliv na výnosnost živnosti nebo které poplatníka podstatně zatěžují, avšak ke kterým se nepřihlíželo při stanovení základu daně podle § 6 nebo při jeho snížení podle § § 7 až 10.

Za takové zvláštní poměry dlužno pokládati zmenšenou pracovní schopnost pro stáří nebo nemoc, alimentační plnění, k nimž je poplatník právně zavázán, podporování nemajetných příbuzných v linii vzestupné nebo sestupné nebo v linii pobočné do třetího stupně a nemajetných osob sešvagřených do druhého stupně, nákladné léčení poplatníka nebo příslušníků jeho domácnosti a živelní pohromy.

Směrnice pro stanovení přiměřené slevy vyhlásí ministr financí v Úředním listě.

O slevu nutno žádati v přiznání.

Daňová povinnost se počíná dnem, kterým bylo započato s provozováním dani podrobené živnosti, a končí dnem, kterým bylo provozování živnosti trvale a úplně zastaveno.

Byla-li živnost provozována podle odstavce 1 pouze po část roku, započte se mzda, na kterou by měl poplatník nárok podle mzdových předpisů, do daňového základu ( § 6) pouze na tu dobu, po kterou byla živnost provozována; částka 120.000 Kčs, kterou základ daně nesmí podle § 3, odst. 1 převýšiti, se poměrně sníží.

Přesídlení živnosti nemění nic na daňové povinnosti.

Převzetí živnosti jinou osobou se považuje za zánik dosavadní a za vznik nové živnosti.

Kdo začne nebo přestane provozovati dani podrobenou živnost, je povinen ohlásiti to příslušné berní správě do 30 dnů. Ohlášením jsou povinni též dědicové, a to do 30 dnů po odevzdání (rozdělení) pozůstalosti.

Opomenutí ohlášení může býti potrestáno, nezakládá-li skutkovou podstatu trestného činu, pořádkovou pokutou do 5.000 Kčs, a to i opětovně.

Poplatník jest povinen si daň sám vypočísti a zaplatiti ji příslušnému bernímu úřadu do 31. ledna po uplynutí rozhodného roku.

Nebyla-li daň zaplacena včas, je dlužník povinen, činí-li nedoplatek více než 2000 Kčs, zaplatiti 2 % poplatek z prodlení z nedoplatku k 31. lednu, 30. dubnu, 31. července a 31. říjnu.

Každý, kdo je povinen platiti živnostenskou daň, jest povinen podati každoročně do 31. ledna berní správě přiznání o všech okolnostech rozhodných pro vyměření daně za uplynulý rok. Mimo to je povinen podati přiznání každý, kdo bude berní správou k podání přiznání vyzván. Vzor přiznání vydá a způsob podání stanoví ministerstvo financí.

Nepodá-li poplatník přiznání včas, může býti daň zvýšena až o 10 ; zvýšení je splatné do 60 dnů ode dne vyložení předpisného seznamu u místního národního výboru.

K vyměření živnostenské daně je příslušná berní správa, v jejímž obvodu měl poplatník bydliště koncem rozhodného roku. Nelze-li místně příslušnou berní správu určiti podle bydliště poplatníkova, je příslušná berní správa, v jejímž obvodu se živnost provozuje. Nelze-li místní příslušnost určiti ani tímto způsobem, určí ji ministerstvo financí.

Odstavec 1 platí obdobně pro určení místní příslušnosti berního úřadu a místního národního výboru.

O vyměření daně vyrozumí berní správa poplatníky hromadné prostřednictvím místního národního výboru předpisným seznamem. Seznam vyloží místní národní výbor do 7 dnů po dojití k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů.

Počátek a dobu vyložení seznamu vyhlásí místní národní výbor vyhláškou na obecní tabuli nebo jiným v místě obvyklým způsobem.

Na seznamu potvrdí místní národní výbor dobu vyložení a vrátí jej berní správě.

Do vyměření daně lze se písemně odvolati u příslušné berní správy do 60 dnů ode dne vyložení předpisného seznamu u místního národního výboru.

V téže lhůtě mohou poplatníci podati u příslušné berní správy žádost za sdělení důvodů pro vyměření daně. Dnem podání žádosti staví se odvolací lhůta až do dne doručení příslušného vyřízení a běží pak dále jen co do zbytku.

O odvolání rozhoduje s konečnou platností finanční úřad II. stolice, na Slovensku poveřenectvo financí.

Táž osoba může býti uznána za příslušníka domácnosti pouze u jednoho poplatníka a u téhož poplatníka pouze u jedné daně.

Byla-li poplatníku u daně ze mzdy během roku poskytnuta sleva podle § 7 nebo daňová úleva podle § 9 zákona ze dne 26. června 1947, č. 109 Sb., o dani ze mzdy, nemůže mu býti za tento rok snížena živnostenská daň podle § § 7 až 10.

Ministr financí může:

Opatření podle odstavce 1. č. 1 a 3 vyhlásí ministr financí v Úředním listě.

Příjem (výtěžek) z provozování živnosti podléhající živnostenské dani nepodléhá počínajíc berním rokem 1948 dani důchodové a všeobecné dani výdělkové podle zákona o přímých daních ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.

Osoby podléhající živnostenské dani podléhají mimořádným dávkám podle zákona ze dne 31. října 1947, č. 185 Sb., o mimořádné jednorázové dávce a o mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku, i když nejsou poplatníky daně důchodové nebo daně ze mzdy, jsou-li u nich splněny ostatní podmínky zákonem č. 185/1947 Sb. stanovené. Při tom se dani podrobeným důchodem (základem daně důchodové) podle zákona č. 185/1947 Sb. u osob podléhajících živnostenské dani rozumí též základ živnostenské daně, nesnížený o částky uvedené v § § 7 až 9. Mimořádná jednorázová dávka podle § 3, odst. 1 písm. a) zákona č. 185/1947 Sb. vyměří se v těchto případech i z daně živnostenské.

Přiznání k živnostenské dani za rok 1947 jsou povinni podati všichni poplatníci, kteří zásadně podléhají daňové povinnosti, a to do 30. června 1948.

Živnostenská daň za rok 1947 jest splatna ve dvou stejných splátkách; první splátka do 30. června 1948 a druhá do 30. září 1948.