Ministr vnitra vypíše volbu nejpozději 28. den přede dnem volby vyhláškou v Úředním listě republiky Československé. Vyhláška musí obsahovati den volby, poučení o nahlížení do voličských seznamů ( § 18, odst. 4), lhůtu k podání kandidátních listin s označením orgánů, u nichž se kandidátní listiny podávají v jednotlivých volebních krajích, a vyzvání, aby akční výbory Národní fronty v příslušných lhůtách navrhly zástupce volebních skupina do volebníc h výborů ( § 7, odst. 2 a § 8, odst. 2). Dále musí obsahovati den, hodinu a místo, kdy a kde se konají schůze ústředního volebního výboru a krajských volebních výborů ( § 7, odst. 4, § § 21 a 22).

Nejpozději 2. dne po uveřejnění vyhlášky podle ustanovení předchozího odstavce uvede se vypsání volby také ve známost v každé obci vyhláškami na veřejných místech po dobu 15 dnů, jakož i jiným způsobem v místě obvyklým. Tvoří-li obec několik osad, budiž volba vyhlášena také ve všech osadách.

Vyhláška v obci musí obsahovati den volby, poučení o nahlížení do voličských seznamů (ů 18, odst. 4), počet obvodních volebních výborů, zřízení místního volebního výboru, místo úřadu předsedy krajského volebního výboru, lhůtu k předložení kandidátních listin s označením orgánu, u něhož se kandidátní listiny pro dotčený volební kraj podávají, jakož i ustanovení o formě a obsahu kandidátních listin.

Stálé seznamy voličské, které jsou podle § 14 zák. č. 28/1946 Sb. podkladem pro hlasování, buďtež vyloženy po 8 dnů až do dne volby k veřejnému nahlédnutí.

O právu nahlížeti, činiti si opisy a výpisy a o době, po niž voličské seznamy mají býti vyloženy, platí obdobně ustanovení § 8, odst. 1, věty druhé a třetí zák. č. 28/1946 Sb.

Na správné zachovávání těchto ustanovení dohlížejí členové místní volební komise ( § 56).

Zástupci akčních výborů Národní fronty a volebních skupin § 54] mohou nahlížeti do stálých seznamů voličských, činiti si opisy a výpisy i v době před jejich vyložením podle odstavce 1, počínajíc dnem vypsání volby ( § 17, odst. 1). Ustanovení odstavců 2 a 3 platí obdobně i tu.

Volební skupiny ( § 54) mohou předložiti kandidátní listiny ve volebním kraji pro první skrutinium ( § 41) ve lhůtě do 25. dne přede dnem volby do 12. hodiny 20. dne přede dnem volby předsedovi příslušného krajského volebního výboru. Předseda jest povinen podateli potvrditi den a hodinu podání. Podatel může předložiti další opis kandidátní listiny, jehož souhlas s předloženou kandidátní listinou předseda krajského volebního výboru potvrdí.

Aby kandidátní listina byla platná, budiž opatřena úředně ověřenými podpisy nejméně 1000 voličů zapsaných do voličských seznamů v obcích volebního kraje, o nějž jde. Jsou-li podkladem pro odevzdání hlasů ( § 18) jiné voličské seznamy, než které byly pravoplatně upraveny v době vypsání volby ( § 17), stačí zápis v jednom nebo druhém voličském seznamu. Kandidát nemůže kandidátní listinu platně podepsati. U podpisu voličova buď uvedena obec, v níž je zapsán ve voličských seznamech. Podpisy ověřuje místní (ústřední národní výbor, soud nebo veřejný notář. Úmrtí, odvolání podpisů nebo ztráta volebního práva podpisovatelova nepůsobí na platnost kandidátní listiny.

Kandidátní listina musí obsahovati ve dvojím stejnopise:

Volební skupina může kandidovati ve volebním kraji prvém nejvýše 60, v každém jiném volebním kraji nejvýše 40 osob.

Ke kandidátní listině budiž připojeno vlastnoručně podepsané prohlášení všech kandidátů, že kandidaturu přijímají, k jaké národnosti se hlásí, že se svým souhlasem nejsou navrženi na jiné kandidátní listině ani v jiném volebním kraji a že u nich není překážky výkonu volebního práva ani volitelnosti § § 15 a 55].

Přípravy pro rozhodování krajského volebního výboru vykoná jeho předseda.

Předseda krajského volebního výboru zejména vyzve zmocněnce, aby nejpozději do 12. hodiny následujícího dne odstranil formální vadu kandidátní listiny, na př. obsahuje-li kandidátní listina více kandidátů, než je dovoleno podle ustanovení § 19, odst. 4, není-li uvedeno označení volební skupiny nebo vyznačeno pořadí kandidátů, není-li připojen souhlas kandidátův, není-li v něm uvedena jeho národnost, není-li kandidátní listina předložena ve dvojím stejnopise, má-li nedostatečný počet podpisů, nebo není-li u voličova podpisu uvedena obec, v níž je zapsán ve voličských seznamech, a pod.

Krajský volební výbor se sejde bez pozvání 20. den přede dnem volby o 16. hodině u svého předsedy, aby upravil kandidátní listiny. Jednání volebního výboru skončí nejpozději o 14. hodině následujícího dne. Ihned po schůzi krajského volebního výboru zašle jeho předseda zápis o jednání krajského volebního výboru a jeden stejnopis kandidátních listin s prohlášením kandidátů předsedovi ústředního volebního výboru.

Krajský volební výbor prohlásí za neplatnou kandidátní listinu, neuvede-li zmocněnec volební skupiny ani po vyzvání předsedy, ani ve schůzi krajského volebního výboru označení volební skupiny na kandidátní listině, dále kandidátní listinu volební skupiny, která nevyhovuje ustanovení § 19, odst. 1, věty prvé, jakož i kandidátní listinu, která ani po řízení podle § 20 nemá potřebný počet podpisů. K těmto usnesením krajského volebního výboru je třeba schválení ústředního volebního výboru. Prohlásí-li krajský volební výbor se schválením ústředního volebního výboru kandidátní listinu za neplatnou, vyhlásí to předseda krajského volebního výboru s udáním důvodů v Úředním listě republiky Československé.

Krajský volební výbor škrtne kandidáta, uvedeného na několika kandidátních listinách, na té kandidátní listině, k níž nebyl připojen souhlas s kandidaturou, vyhovující ustanovení § 19, odst. 5; jinak přechází rozhodnutí o tom na ústřední volební výbor. Rovněž škrtne kandidáta, nepředloží-li zmocněnec včas § 20] kandidátovo prohlášení ( § 19, odst. 5). Nezmenší-li zmocněnec počet kandidátů na počet podle ustanovení § 19, odst. 4, škrtne krajský volební výbor poslední nadpočetné kandidáty. Je-li na kandidátní listině uvedena osoba, která podle § 15, odst. 2 nebo podle jiného zákonného ustanovení nemůže býti kandidována, škrtne ji krajský volební výbor z kandidátní listiny.

Ústřední volební výbor se sejde bez pozvání 16. den před volbou o 10. hodině v ministerstvu vnitra. Jednání ústředního volebního výboru skončí nejpozději o 14. hodině následujícího dne. Výsledek jednání oznámí předse da neprodleně zúčastněným krajským volebním výborům a volebním skupinám.

Ústřední volební výbor nejprve přezkoumá usnesení krajských volebních výborů v celém rozsahu a odstraní shledané vady. Je-li některý z kandidátů na několika kandidátních listinách a nedošlo-li k dohodě zástupců zúčastněných volebních skupin v ústředním volebním výboru v jeho schůzi, škrtne předseda kandidáta tak, aby zůstal uveden jen na jedné kandidátní listině.

Má-li několik kandidátních listin stejné nebo nesnadno rozeznatelné označení, vyzve předseda ústředního volebního výboru po zahájení schůze zástupce těchto volebních skupin (odstavec 2), aby nejpozději do 24 hodin je opravili. Neshodnou-li se volební skupiny včas, upraví označení volebních skupin ústřední volební výbor.

Jsou-li kandidátní listiny, vydané pravděpodobně touže volební skupinou, v různých volebních krajích označeny odchylně, vyzve předseda po zahájení schůze její zástupce, aby do 24 hodin oznámili jednotné označení volební skupiny pro všechny volební kraje. Neučiní-li tak, určí její označení ústřední volební výbor.

Pořadí kandidátních listin je v každé volební oblasti samostatné a počíná vždy jedničkou. Pořadí kandidátních listin určí ústřední volební výbor. Je-li v každém volebním kraji téže volební oblasti podána jen jedna kandidátní listina téže volební skupiny, nečísluje se. Podle takto určeného pořadí se opatří kandidátní listiny všech volebních skupin v každé volební oblasti příslušnými čísly arabskými.

Kandidát se může vzdáti kandidatury jen ověřeně podepsaným prohlášením, a to až do dne vyhlášení výsledku volby ( § 43 a § 44, odst. 3). Do téže lhůty může orgán označený na kandidátní listině ( § 19, odst. 3, č. 4) odvolati kandidaturu kandidáta ověřeně podepsaným prohlášením. Vzdá-li se kandidát kandidatury nebo je-li kandidatura odvolána nejpozději 5. den před volbou, buď předloženo uvedené prohlášení předsedovi krajského volebního výboru, po této lhůtě pak předsedovi ústředního volebního výboru.

Vzdal-li se kandidát kandidatury nebo byla-li kandidatura odvolána až po schůzi ústředního volebního výboru ( § 22), zůstává jméno kandidátovo na kandidátní listině, avšak při přikazování mandátů se k němu nepřihlíží. V takovém případě vyhlásí předseda příslušného volebního výboru neprodleně vzdání nebo odvolání kandidatury tak, aby vešlo přede dnem volby co nejvíce ve veřejnou známost.

Předseda krajského volebního výboru dá rozmnožiti tiskem platné kandidátní listiny, na nichž buď uvedeno označení volební skupiny a všichni kandidáti i jejich pořadí ( § 19, odst. 3). Je-li stanoveno pořadí kandidátních listin ( § 22, odst. 5), buď uvedeno i řadové číslo.

Každá kandidátní listina budiž rozmnožena zvláště ve formě hlasovacího lístku, a to všechny listiny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů, a buďtež opatřeny na témže místě pečetí krajského volebního výboru. Kandidátní listiny buďtež rozmnoženy v počtu převyšujícím nejméně o čtvrtinu úhrnný počet voličů dotčeného volebního kraje.

Předseda krajského volebního výboru dá zároveň rozmnožiti prázdné hlasovací lístky ( § 32), označené v záhlaví slovy:Prázdný lístek" a dole opatřené pečetí krajského volebního výboru. Ostatní prázdná plocha jest přetržena dvěma čarami ve způsobu úhlopříčen. Budou vydány na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů jako hlasovací lístky a v počtu odpovídajícím ustanovení předchozího odstavce.

Rozmnožené kandidátní listiny (hlasovací lístky) a prázdné lístky zašle předseda krajského volebního v ýboru předsedům místních národních výborů s vyzváním, aby je dodali všem voličům.

Předseda místního národního výboru dá dodati ve svém obvodu každému voliči do bytu hlasovací lístky a prázdný lístek, které mu zaslal předseda krajského volebního výboru, a to v obcích s více než 1000 voliči zapsanými ve stálých seznamech voličských nejpozději 3. den přede dnem volby a v ostatních obcích nejpozději 2. den přede dnem volby. Voličům v nemocnicích a jiných léčebných nebo sociálních ústavech ( § 4) dá dodati hlasovací lístky prostřednictvím správy ústavu.

Volba se koná v neděli od 8. hodiny ranní. Hodinu konečnou určí dohlédací orgán ( § 46). Ve volebních místech ( § 3) s počtem voličů do 500 trvá volba nejméně 6 hodin, v ostatních místech nejméně 8 hodin. Ve volebním obvodu, zřízeném pro voliče v nemocnicích a jiných léčebných nebo sociálních ústavech, volební doba uplyne, jakmile všichni voličové, kteří měli v tomto obvodu voliti, vykonali své volební právo nebo jim k tomu byla poskytnuta příležitost ( § 33, odst. 2).

V den před volbou od 14. hodiny a v den volby až do uplynutí jedné hodiny po konečné hodině volby jest zakázáno prodávati, čepovati nebo podávati nápoje obsahující alkohol.

Nejpozději 8. den přede dnem volby vyhlásí okresní národní výbor ( § 46, odst. 7) v každé obci veřejnou vyhláškou, která musí býti vyvěšena až do skončení volby v obci, a způsobem v místě obvyklým den, počáteční a konečnou hodinu volby, místnost místního volebního výboru nebo obvodního volebního výboru, který vykonává jeho úkoly ( § 6, odst. 2), a volební místnosti s určením volebních místností, v nichž vykonají volební právo osoby s voličskými průkazy nebo voliči z přikázané obce ( § 4, odst. 5). Ve vyhlášce buď také uvedena volební místnost, v níž se zjišťuje volební výsledek podle § 36, odst. 6. Rovněž jest vyhlásiti, které volební skupiny ve volebním kraji podaly platnou kandidátní listinu, a dobu a místo, kdy a kde jest možno nahlížeti do voličských seznamů (ů 18, odst. 1).

Ve vyhlášce buďtež voliči upozorněni, že při volbě se mají vykázati, vzejdou-li pochybnosti o jejich totožnosti, úředním listinným průkazem, osvědčujícím jejich totožnost ( § 27, odst. 4), nebo svědectvím dvou voličů, nemá-li volič takových dokladů po ruce. Voliči buďtež také ve vyhlášce vyzváni, aby si osobně na určeném místě vyzvedli kandidátní listiny nebyly včas dodány pro jakoukoli překážku, a aby při tom podle potřeby předložili úřední listinný průkaz osvědčující jejich totožnost.

Ministr vnitra může určiti vyhláškou v Úředním listě republiky Československé obce, zejména s větším počtem voličů, nebo obce, jež tvoří volební místo podle § 3, odst. 3, v nichž místní národní výbor je povinen každému voliči vydati a dodati do bytu zároveň s hlasovacími lístky též legitimační lístek. Legitimační lístek budiž opatřen pečetí místního národního výboru.

V legitimačním lístku buďtež uvedeny: pořadové číslo voličského seznamu a číslo dílčího voličského seznamu, příjmení a jméno voličovo, den, hodiny a místnost volební a podstatná stanovení o způsobu hlasování. Za ztrac ený nebo poškozený legitimační lístek se vydá voliči na průkaz (odstavec 4 legitimační lístek jiný, zřetelně označený jako duplikát.

Nedodané legitimační lístky dá odevzdati předseda místního národního výboru pod vlastní odpovědností příslušnému obvodnímu volebnímu výboru, u něhož může volič v den volby žádati vydání legitimačního lístku, předloží-li podle potřeby úřední listinný průkaz o své totožnosti.

Vzejdou-li pochybnosti o totožnosti voliče, jet volič povinen se vykázati úředním listinným průkazem, osvědčujícím jeho totožnost (na př. občanským průkazem, cestovním pasem, pracovním průkazem, domovským listem, rodným, křestním listem), nebo svědectvím dvou voličů, nemá-li takových dokladů po ruce.

Do volební místnosti mají přístup kromě členů obvodního volebního výboru, důvěrníků volebních skupin ( § 9), pomocných sil ( § 47) a zástupce dohlédacího orgánu ( § 46) pouze voličové, kteří jsou zapsáni ve voličských seznamech dotčeného obvodu nebo mají voličské průkazy ( § 30, odst. 1). Jakmile volič odevzdal hlasovací lístek, má volební místnost ihned opustiti.

Agitovati nebo zříditi agitační kancelář v budově, v níž je volební místnost, není dovoleno.

Obvodní volební výbor dohlíží na správné odevzdávání hlasovacích lístků a bdí nad udržováním pořádku ve volební místnosti. členům volebního výboru není dovoleno opravovati nebo doplňovati hlasovací lístky, byť i o to voličem byli požádáni. Odevzdání hlasovacího lístku vyznačí členové volebního výboru ve dvou stejnopisech voličských seznamů u jména voličova, a to ve sloupci, jenž je určen pro vyznačení hlasování při této volbě.

Obvodní volební výbor po svém ustavení prohlédne před začátkem volby osudí. K volebnímu osudí buď použito jediné schránky dostatečně velké, kterou lze zámkem uzavříti.

Potom se přikročí k odevzdání hlasů. Volič se dostaví s legitimačním lístkem a se všemi hlasovacími lístky, které mu byly dodány. Když předstoupí před volební výbor, oznámí své příjmení, jméno a byt. Zároveň předloží legitimační lístek, po případě úřední listinný průkaz o své totožnosti podle § 27, odst. 4. volební výbor vezme od voliče legitimační lístek a najde jméno voliče ve voličském seznamu. Zjistí, má-li volič všechny hlasovací lístky a prázdný lístek, které podle § 24, odst. 4 mají býti dodány, neškrtané a neoznačené, nesmí mu však měniti pořadí hlasovacích lístků, jak je přinesl. Za chybějící, škrtané nebo jinak označené dodá mu jiné tak, aby volič měl všechny hlasovací lístky a prázdný lístek. Dále mu vydá prázdnou obálku opatřenou úředním razítkem. Všechny obálky buďtež neprůhledné, stejné velikosti, jakosti a barvy a nesmějí míti žádného odlišného znamení.

Volič sám vloží hlasovací lístek do obálky. Může k tomu použíti prostoru tak odděleného, aby nemohl býti pozorován. Potom vhodí před volebním výborem obálku do volebního osudí a odloží kandidátní listiny, které mu zbyly, do zvláštní schránky tak zařazené, aby nebylo lze poznati, jak voličové voliti. Tímto způsobem odevzdají své hlasy nejprve členové obvodního volebního výboru a jejich náhradníci, jakož i zástupce dohlédacího orgánu a pomocné síly. Potom odevzdají hlasy ostatní voličové v tom pořadí, jak se dostavili do volební místnosti.

Nevidomí a ti, kdož pro tělesnou vadu nemohou sami hlasovací lístek odevzdati, vykonají své volební právo v průvodu voliče, s nímž sdílejí společnou domácnost, nebo v průvodu voliče, jehož si svobodně zvolili za průvodce. Průvodce odevzdá hlasovací lístek, po případě průkaz svého zmocnitele; volební výbor zjistí dotazem, zvolí-li volič svobodně svého průvodce, zná-li jeho jméno a příjmení, a zapíše tento způsob volby zvláště v zápise o volbě.

Osoby s voličskými průkazy smějí odevzdati své hlasy pouze ve volebních místnostech pro ně určených ( § 4, odst. 5). Při odevzdání voličského průkazu obvodnímu volebnímu výboru se vykáží o své totožnosti úředním dokladem ( § 27, odst. 4).

Osoby, které volily na podkladě voličských průkazů, se zapíší do zvláštního hlasovacího seznamu.

Voličové z přikázané obce ( § 3, odst. 3) smějí odevzdati své hlasy pouze ve volební místnosti pro ně určené ( § 4, odst. 5).

Jinak zůstávají ustanovení § 29 nedotčena.

Voličské průkazy zůstanou až do vyhlášení výsledku volby ( § 43) v úschově místního národního výboru ( § 38, odst. 4), který je pak neprodleně vrátí tomu místnímu národnímu výboru, jenž je vydal.

Obvodní volební výbor rozhoduje o tom, má-li býti volič připuštěn, aby odevzdal hlasovací lístek, jen tehdy, je-li pochybnost o jeho totožnosti nebo namítá-li se, že podle § 12 nesmí při volbě hlasovati.

Tyto námitky mohou podati členové dotčeného obvodního volebního výboru nebo důvěrníci volebních skupin ( § 9), a to jen potud, dokud hlasovací lístek občana, jehož právo se popírá, nebyl ještě vložen do osudí. Rozhodnutí volebního výboru musí se státi v každém jednotlivém případě dříve, než se připustí další volič, aby odevzdal hlasovací lístek. Žádá-li volič, aby mohl předložiti doklady o svém oprávnění k volbě, může tak učiniti nejpozději před zakončením hlasování.

Volič smí odevzdati kandidátní listinu kterékoli volební skupiny. škrty, výhrady a jiné změny nemají účinku.

Volič může odevzdati prázdný lístek ( § 24, odst. 3).

Osoby ošetřované v nemocnicích a jiných léčebných ústavech nebo umístěné v sociálních ústavech mohou vykonati za předpokladů uvedených v § 4, odst. 3 volební právo ve volební místnosti zřízené v ústavu, není-li námitek vedoucího lékaře se zřetelem na nemoc nebo tělesnou vadu voliče nebo se zřetelem na nebezpečí rozšíření nakažlivé choroby.

Pro hlasování ve volební místnosti zřízené v nemocnici a v jiném léčebném nebo sociálním ústavu platí ustanovení § 29 a § 30, odst. 1 a 2 s touto odchylkou: Nemůže-li v ústavě ošetřovaný volič býti dopraven do ústavní vol ební místnosti, dostaví se členové obvodního výboru k němu - nemá-li proti tomu námitek s hlediska lékařského vedoucí lékař -, aby tam za šetření zásady tajnosti volby mohl vykonati volební právo.

Když bylo hlasování skončeno, zůstanou ve volební místnosti jen členové obvodního volebního výboru, důvěrníci volebních skupin, zástupce dohlédacího orgánu a pomocné síly. Volební výbor vyjme obálky s hlasovacími lístky z osudí, spočte úřední obálky ( § 29, odst. 3) vyňaté z osudí a srovná počet obálek se záznamy ve voličských seznamech a v hlasovacím seznamu osob, které volily na podkladě voličských průkazů. K neúředním obálkám se nepřihlíží. Potom vyloučí lístky neplatné, rozdělí hlasovací lístky podle volebních skupin a zjistí volební výsledek dvojím písemným záznamem. Při tom má každý člen volebního výboru právo nahlížeti do hlasovacích lístků

Ve prospěch kandidátní listiny volební skupiny se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž jména kandidátů jsou škrtána nebo měněna.

Je-li v obálce několik hlasovacích lístků téže volební skupiny nebo několik prázdných lístků, počítají se za hlas jeden. Je-li v obálce jedna nebo několik kandidátních listin téže volební skupiny a jeden nebo několik prázdných lístků, počítá se hlas ve prospěch volební skupiny, jejíž kandidátní listina byla odevzdána.

Neplatné jsou hlasovací lístky:

Neobsahuje-li úřední volební obálka, vyňatá z osudí, žádný hlasovací lístek, pokládá se za neplatný hlas.

Nevolilo-li ve volebním obvodu, zřízeném pro voliče v nemocnicích a jiných léčebných nebo sociálních ústavech ( § 4, odst. 3), více než 200 voličů, zjistí se volební výsledek společně s volebním výsledkem z obvodu nejbližšího obvodního volebního výboru - určeného místním národním výborem - ve schůzi tohoto volebního výboru. Po skončení hlasování ve volební místnosti ústavu buďtež volební spisy a osudí ihned zapečetěny a dopraveny za dozoru volebního výboru a důvěrníků volebních skupin do volební místností příslušného nejbližšího obvodního volebního výboru. Každý z obou volebních výborů zjistí postupně počet úředních obálek ze svého osudí a srovná jej se záznamy ve voličských seznamech. Poté vloží všechny obálky z obou volebních obvodů do osudí, kde se promísí. Po promísení se vyjmou z osudí, načež obvodní volební výbor za přítomnosti členů obvodního volebního výboru, zřízeného pro ústav, a důvěrníků volebních skupin sčítá hlasy obsažené ve všech obálkách podle ustanovení předchozích odstavců.

O výsledku volby se sepíše zápis ve dvojím stejnopisu. V něm se zaznamenávají jména členů volebního výboru, zástupce dohlédacího orgánu, počátek, konec a případné přerušení volby, veškerá usnesení volebního výboru se stručným odůvodněním, jiné důležitější okolnosti týkající se průběhu voleb, a výsledek volby s udáním součtu hlasů, odevzdaných pro jednotlivé volební skupiny, jakož i počet odevzdaných prázdných lístků. V součtu buďtež uvedeny hlasy, uznané za platné volebním výborem; součet hlasů neplatných budiž uveden zvláště.

V zápisu se výslovně uvede, kolik voličů bylo k volbě oprávněno, kolik se volby zúčastnilo, kolik bylo mužů a žen, a kolik z nich volilo na podkladě voličských průkazů.

Mimo zápis o volbě podepíší všichni přítomní členové příslušného obvodního volebního výboru též voličské seznamy a hlasovací seznam. Jde-li o zjištění výsledku volby podle § 36, odst. 6, připojí se zápis o volbě ve volební místnosti ústavu k zápisu o výsledku volby, který podepíší také přítomní členové obvodního volebního výboru, zřízeného pro ústav. Pokud by voličské seznamy a hlasovací seznam nebyly podepsány některým přítomným členem, budiž tato okolnost v zápisu vysvětlena.

Ve volebním místě, v němž jest jen jedna volební místnost, odešle obvodní volební výbor bez průtahu jeden stejnopis zápisu přímo předsedovi krajského volebního výboru. Druhý stejnopis zápisu zašle okresnímu národnímu výboru ( § 46, odst. 7), jemuž mimo to oznámí výsledek hlasování a úhrnný počet odevzdaných prázdných lístků telegraficky nebo telefonicky.

Ve volebním místě, v němž jest několik volebních místností, odevzdají obvodní volební výbory zápisy o volbě místnímu volebnímu výboru, pokud se týče tomu obvodnímu volebnímu výboru, jenž vykonává úkoly místního volebního výboru ( § 6, odst. 2). Tento volební výbor sestaví na podkladě volebních výsledků, zjištěných obvodními volebními výbory, volební výsledek z celého volebního místa a oznámí jej podle obdoby ustanovení předchozího odstavce.

Výsledek volby v obvodu okresního národního výboru oznámí předseda okresního národního výboru ( § 46, odst. 7) ihned buď telegraficky nebo telefonicky a písemně ministerstvu vnitra a krajskému volebnímu výboru.

Hlasovací lístky, legitimační lístky a obálky a hlasovací seznam, jakož i voličské průkazy ( § 30, odst. 5) dá obvodní volební výbor do zvláštních obalů, zapečetí, opatří nápisy a odevzdá místnímu národnímu výboru k dalšímu opatření. Taktéž mu odevzdá voličské seznamy.

Krajský volební výbor se sejde ve svém sídle bez pozvání 2. den (v úterý) po volbě o 10 hodině.

Podle zápisů došlých od obvodních volebních výborů a podle úředních zpráv okresních národních výborů ( § 38) zjistí krajský volební výbor úhrnný počet platných hlasů, odevzdaných pro jednotlivé volební skupiny a součet prázdných lístků.

Předseda krajského volebního výboru zašle ihned jeden stejnopis zápisu sepsaného o jednání krajského volebního výboru, doložený zápisy a zprávami uvedenými v odstavci 2, přímo ministerstvu vnitra, jemuž obsah zápisu zároveň oznámí telegraficky.

Ústřední volební výbor se sejde na pozvání u svého předseda nejpozději 15. den po volbě. Nejprve podá předseda zprávu o tom, zda volební výsledek byl volebními výbory správně zjištěn, zda bylo při tom správně postupováno a zda není třeba výsledek opraviti proto, že se stal omyl ve výpočtech. Ústřední volební výbor přezkoumá pak zápisy a zprávy došlé od krajských volebních výborů ( § 39, odst. 3), a zjistí-li omyl ve výpočtech nebo jinou nesrovnalost, opraví výsledek tak, aby se shodoval s pravým stavem věci. Podle těchto zápisů a zpráv zjistí úhrnný počet všech platných hlasů, odevzdaných pro všechny volební skupiny v každém volebním kraji a v každé volební oblasti.

Poté určí ústřední volební výbor počet poslanců volených v každém z volebních krajů takto: Nejprve rozdělí úhrnný počet platných hlasů, odevzdaných pro všechny volební skupiny kandidující v dotčené volební oblasti, počtem mandátů na ni připadajícím podle § 2. Celý číslem, dělením vyšlým beze zlomků, dělí pak úhrnný počet platných hlasů odevzdaných v každém z volebních krajů. Celé číslo takto vypočtené je počet mandátů připadajících příslušnému volebnímu kraji.

Jestliže nebyly podle předchozího odstavce rozvrženy všechny mandáty, připadající na příslušnou volební oblast, přidělí ústřední volební výbor zbývající mandáty postupně těm volebním krajům v téže oblasti, které mají největší zbytek dělení. Jsou-li zbytky dělení u několika volebních krajů stejné, přidělí mandát volebnímu kraji, v němž byl odevzdán větší počet platných hlasů; je-li počet odevzdaných platných hlasů stejný, rozhodne los.

Po určení počtu poslanců podle § 40 rozdělí ústřední volební výbor počet mandátů na jednotlivé volební skupiny v každém z volebních krajů.

K tomu cíli úhrnný počet platných hlasů, odevzdaných pro všechny volební skupiny ve volebním kraji, rozdělí počtem mandátů, které se v dotčeném volebním kraji mají obsaditi ( § 40); celé číslo, dělením vyšlé beze zlomků, jest číslem volebním.

Volebním číslem se dělí součet hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu, načež ústřední volební výbor přikáže každé volební skupině tolik mandátů, kolikrát jest volební číslo obsaženo v součtu hlasů pro volební skupinu odevzdaných.

Z jednotlivých volebních skupin obdrží mandáty, volební skupině přikázané, kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině. Nekandidovala-li některý volební skupina ve volebním kraji tolik osob, kolik mandátů jí podle výsledku prvého skrutinia přísluší, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovala.

Kandidáti, kteří při prvém skrutiniu vyšlo naprázdno a nebyli zvoleni za poslance ani v druhém skru tiniu ( § 42), jsou náhradníky.

Byla-li podána ve volebním kraji jen jedna kandidátní listina, přikáže ústřední volební výbor volební skupině přímo 4/5 mandátů z počtu mandátů, připadajících na volební kraj ( § 40); zlomek se zaokrouhlí na nejblíže vyšší celé číslo. Vždy však musí býti dotčené volební skupina vyhrazeny nejméně 2 a nejvíce 4 mandáty z takového volebního kraje pro druhé skrutinium.

Ústřední volební výbor rozdělí v druhém skrutiniu všechny mandáty, jež postupem uvedeným v § 41 zůstaly neobsazeny, pro každou volební oblast odděleně podle velikosti zbytků hlasů. K tomu účelu se sejde na pozvání u svého předsedy nejpozději 15. den po volbě. Při druhém skrutiniu se přihlíží toliko ke zbytku hlasů volební skupiny, která dosáhla aspoň v jednom volebním kraji dotčené volební oblasti nejméně jednoho mandátu a v celé této volební oblasti aspoň 100.000 platných hlasů.

Nejpozději před zahájením druhého skrutinia odevzdají členové ústředního volebního výboru jeho předsedovi kandidátní listiny svých volebních skupin pro každou volební oblast zvláště. Tyto kandidátní listiny mohou obsahovati v libovolném počtu jména kandidátů, avšak jen těch, kteří těmito volebními skupinami byli kandidováni v některém volebním kraji v téže volební oblasti a nebyly zvoleni při prvém skrutiniu. Jména kandidátů buďtež seřaděna a označena arabskými číslicemi. Po odevzdání nesmějí býti tyto kandidátní listiny měně, a to ani pokud jde o pořadí kandidátů.

Ústřední volební výbor především přikáže ve druhém skrutiniu příslušné volební skupině za předpokladů uvedených v § 41, odst. 6 tolik mandátů, kolik jich zůstalo neobsazeno pro tuto volební skupinu v prvém skrutiniu ve volebních krajích, v nichž byla podána jen jedna kandidátní listina. Pokud jde o ostatní volební kraje, postupuje se takto: Ústřední volební výbor sečte všechny zbytky hlasů z každé volební oblasti zvláště. Součet zbytků hlasů z každé volební oblasti dělí počtem mandátů, které se ještě mají obsaditi v druhém skrutiniu v dotčené oblasti, zvětšeným o jednu. Celé číslo, beze zlomku dělením vyšlé, je číslem volebním. Nato přikáže každé volební skupině ve volební oblasti tolik mandátů, kolikrát je volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů pro volební skupinu vykázaných ze všech volebních krajů v dotčené oblasti.

Bylo-li obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsaditi, odečte se přebývající mandát té volební skupině, která vykázala nejmenší zbytek dělení při druhém skrutiniu, při stejném zbytku, menší počet hlasů ve všech volebních krajích, v nichž podala platnou kandidátní listinu; je-li počet hlasů stejný, rozhodne los.

Nebyly-li obsazeny všechny mandáty, způsobem stanoveným v odstavci 3, nebo proto, že volební skupina ohlásila méně kandidátů, než kolik mandátů na ni připadá, přikáže ústřední volební výbor tyto mandáty postupně těm volebním skupinám v téže volební oblasti, jež vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků se přikáže mandát volební skupině, jež má větší součet zbytků ve druhém skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát volební skupině, jež obdržela v téže volební oblasti více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los.

Z jednotlivých volebních skupin jsou zvoleni ve druhém skrutiniu za poslance podle počtu mandátů, na volební skupinu připadlých, kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině, zmíněné v odstavci 2.

Kandidáti, uvedení na kandidátní listině pro druhé skrutinium, kteří při něm nebyly zvoleni poslanci, jsou náhradníky.

V zápise o jednání ústředního volebního výboru buď uvedeno, kteří kandidáti při prvém a druhém skrutiniu byli prohlášeni za zvolené poslance a kteří jsou náhradníky. V zápise budiž uveden zejména výpočet volebního čísla, postup při přikazování mandátů, zbytky vyšlé dělením součtu hlasů číslem volebním a počet mandátů volebním skupinám přikázaných.

Celkový výsledek volby vyhlásí ministr vnitra neprodleně v Úředním listě republiky Československé.

Ministerstvo vnitra vydá zvoleným poslancům osvědčení, které zvoleného opravňuje vstoupiti do národního shromáždění a účastniti se jeho jednání. Toto oprávnění pomíjí byla-li jeho volba prohlášena za neplatnou ( § 53).

Uprázdní-li se mandát, povolá ministerstvo vnitra na návrh volební skupiny náhradníka z osob uvedených na jejích kandidátních listinách v téže volební oblasti.

Není-li náhradníka téže volební skupiny, zůstává mandát uprázdněn do konce volebního období.

Ministerstvo vnitra vyhlásí povolání náhradníka v úředním listě a vydá povolanému osvědčení opravňující ke vstupu do Národního shromáždění.

pro přečin tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců:

Pro přestupek soudem vězením do tří měsíců nebo trestem na penězích do 50.000 Kčs:

Pro přestupek okresním národním výborem ( § 46, odst. 7) vězením (uzamčením) do jednoho měsíce nebo pokutou do 10.000 Kčs:

Dohlédacím orgánem v tomto zákoně se rozumí v obcích, v nichž místní (ústřední) národní výbor vykonává působnost okresního národního výboru, zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo vnitra, a v ostatních obcích okresní národní výbory.

Dohlédací orgán bdí nad řádným a včasným prováděním všech úředních úkonů uložených tímto zákonem podřízeným národním výborům, jakož i obvodním (místním) a krajským volebním výborům. Shledá-li nedbalost nebo nesprávnost, může, zachovávaje pravomoc volebních výborů, úkon zcela nebo zčásti dáti provésti vlastními orgány, a to, jde-li o místní (ústřední) národní výbor, na náklad obce, která má právo postihu na svých příslušných orgánech.

Jestliže příslušný akční výbor Národní fronty včas nenavrhne zástupce volebních skupin za členy nebo náhradníky do volebních výborů, nebo jestliže nenavrhne osoby způsobilé ( § 5, odst. 2), může příslušný orgán ( § 7, odst. 2 a § 8, odst. 2) i bez dalších návrhů jmenovati členy a náhradníky.

Nesejde-li se volební výbor včas v počtu usnášení schopném, nebo stane-li se nezpůsobilým k usnášení, nebo nesplní-li své úkoly ve lhůtě stanovené tímto zákonem, provede úřední jednání předsedající volebního výboru. Nedošlo-li k ustavení obvodního (místního) volebního výboru, provede úřední jednání předseda místního národního výboru, a nedošlo-li k ustavení krajského volebního výboru, předseda okresního národního výboru (odstavec 7), v jehož obvodu má dotčený volební výbor sídlo, po případě zástupce určený předsedou příslušného národního výboru - neučiní-li ministr vnitra jiného opatření. V těchto případech buďtež přibráni k jednání důvěrníci podle možnosti za každou volební skupinu, která jest nebo má býti v dotčeném volebním výboru zastoupena.

Vrchní dohled nad všemi dohlédacími orgány a volebními výbory náleží ministru vnitra, jemuž přísluší také dohlédací právo, upravené v předchozích odstavcích.

Dohlédací orgán může vyslati k obvodním (místním) a krajským volebním výborům svého zástupce, aby dohlédl na správné provádění volby a zjišťování volebního výsledku. Totéž oprávnění přísluší též ministru vnitra, na Slovensku též pověřenci vnitra.

Okresním národním výborem (předsedou okresního národního výboru) v odstavci 4, v § 5, odst. 3, § 6, odst. 3, § 7, odst. 2 a 4, § 9, odst. 1, § 26, odst. 1, § 38, odst. 1 a 3 a v § 45, III se rozumí v obci, v níž místní (ústřední) národní výbor vykonává působnost okresního národního výboru, ústřední (místní) národní výbor (jeho předseda).

Pomocné prostředky věcné i osobní ( pracovní síly) potřebné k řádnému provedení volby a zjištění jejího výsledku v obci, zejména pomocné prostředky potřebné pro obvodní (místní) volební výbor, opatří - bez újmy ustanovení odstavce 2 a § 48 - místní (ústřední) národní výbor nákladem obce. Zejména mu náleží opatřiti vhodné volební místnosti a vybaviti je potřebnými předměty podle podrobnějších předpisů vydaných na podkladě tohoto zákona. Opatří takto i legitimační lístky, úřední obálky a uhradí poštovné, telegrafní a telefonní poplatky a pod., souvisící s prováděním úkolů obvodního (místního) volebního výboru.

Vhodnou volební místnost v nemocnicích a jiných léčebných nebo sociálních ústavech je povinna poskytnouti správa dotčeného ústavu na svůj vlastní náklad. Volební místnost v ústavu vybaví potřebnými předměty místní (ústřední) národní výbor na náklad obce.

Neučiní-li potřebná opatření podle ustanovení předchozích odstavců místní (ústřední) národní výbor (správa ústavu), může - je-li nebezpečí z prodlení - předseda obvodního (místního) volebního výboru učiniti vhodná opatření na náklad obce, pokud se týče na náklad správy ústavu. Oprávnění dohlédacích orgánů podle § 46, odst. 2 a 5 zůstává nedotčeno.

Věcné i osobní pomocné prostředky potřebné pro krajský volební výbor se sídlem v obcích, v nichž místní (ústřední) národní výbor vykonává působnost okresního národního výboru, opatří, pokud nejde o krajský volební výbor pro volební kraj čtvrtý, ústřední (místní) národní výbor nákladem obce. Ustanovení odstavce 3 platí přiměřeně.

Věcné i osobní pomocné prostředky, potřebné pro krajské volební výbory, na které se nevztahuje § 47, odst. 4, opatří okresní národní výbor, v jehož obvodu je sídlo tohoto volebního výboru, na náklad státu.

Věcné i osobní pomocné prostředky, potřebné pro ústřední volební výbor, opatří ministerstvo vnitra na náklad státu.

Z prostředků státních se uhradí též náklady spojené s rozmnožením kandidátních listin a vyhotovením prázdných lístků.

Státní správa dodá zdarma výtisky vyhlášek, zápisů volebních výborů, hlasovacích seznamů a jiných potřebných tiskopisů, jejichž vzorce stanoví ministerstvo vnitra.

O stížnosti proti volbě rozhoduje zatím předsednictvo Národního shromáždění.

Volbu poslanců ověřuje a o neslučitelnosti rozhoduje zatím Národní shromáždění, zvolíc k tomu účelu výbor ověřovací a inkompatibilitní. Volba poslanců buď ověřena nejpozději do 6 měsíců po ustavení Národního shromáždění nebo ode dne, kdy nastupující náhradník složil poslanecký slib.

O ztrátě mandátu po volbě rozhoduje zatím Národní shromáždění.

Při jednání jest užíti obdobně předpisů platných pro jednání před volebním soudem.

Překážka výkonu práva volebního budiž poznamenána ve stálých seznamech voličských u zápisu

Poznámka překážky výkonu práva volebního může býti učiněna, vyžaduje-li toho veřejný zájem, u zápisů osob, proti nimž bylo zahájeno trestní řízení pro trestný čin (činnost) podle některého z předpisů uvedených v odstavci 1 nebo byla zahájena revise trestního řízení proti nim podle zákona ze dne 25. března 1948, č. 34 Sb., o revisi trestního řízení v některých případech provinění proti národní cti.

O poznamenání překážky výkonu práva volebního podle odstavce 2 rozhodne místní národní výbor svou místní volební komisí (č. 56). Komise rozhoduje prostou většinou hlasů s konečnou platností.

Poznámku překážky výkonu volebního práva podle odstavců 1 a 2 vyznačuje ve stálých seznamech voličských místní národní výbor svou místní volební komisí ( § 56). Pro tuto poznámku překážky práva volebního platí přiměřeně ustanovení § 16 zák. č. 28/1946 Sb.

Poznámka překážky výkonu práva volebního může býti vyslovena a ve voličských seznamech vyznačena nejpozději den před volbou. Bude vymazána z moci úřední nebo na žádost strany, odpadnou-li předpoklady pro její vyznačení, nejpozději však dnem 31. prosince 1948.

Dokud je vyznačena poznámka překážky výkonu práva volebního, nesmí býti vydán dotčené osobě voličský průkaz. Voličské průkazy, které byly vydány osobě, u jejíhož zápisu ve stálých seznamech voličských byla, třebas i po vydání voličského průkazu, vyznačena nebo vyslovena překážka práva volebního, jsou neplatné. O neplatnosti voličského průkazu budiž neprodleně uvědoměn místní národní výbor v obci uvedené na voličském průkazu, v níž osoba hodlá voliti; v případech, v nichž není tato obec uvedena ve voličském průkazu, jest neplatné voličské průkazy neprodleně uveřejniti v Úředním listě republiky Československé, na Slovensku též v Úředním věstníku.

Místní volební komise ( § 55, odst. 3 a 4) má 5 členů a tolikéž náhradníků. Členy a za každého člena náhradníka jmenuje místní národní výbor k návrhu příslušného místního, a není-li ho, okresního akčního výboru Národní fronty. Předsedou místní volební komise nesmí býti předseda místního národního výboru.

Na tuto komisi přechází veškerá působnost místní volební komise, uvedené v § 7, odst. 2 zák. č. 28/1946 Sb.

Podrobnosti volebního řízení mohou býti upraveny vládním nařízením. Vydá-li ministr vnitra v mezích své působnosti směrnice o provádění tohoto zákona, uveřejní je v Úředním listě republiky Československé.

Na opatření, která učinil ministr vnitra k přípravě provedení tohoto zákona již v době před počátkem jeho účinnosti a pokud neodporují zákonu, se hledí tak, jako by byla učiněna za jeho účinnosti.