Firma podniku zní "Československá plavba oderská, národní podnik".

Sídlem podniku je Ostrava. Podnik je oprávněn zřizovati odštěpné (pobočné) závody v tuzemsku i v cizině.

Firma podniku se znamená tak, že k vytištěnému nebo kýmkoli napsanému jejímu znění připojí svůj vlastnoruční podpis ředitel podniku nebo vedoucí úředník ho zastupující ( § 27).

Sdělení určená uživatelům služeb podniku uveřejňuje podnik, pokud zvláštními předpisy není stanoveno jinak, způsobem, který určí ministerstvo dopravy vyhláškou v Úředním listě republiky Československé.

Podnik provozuje dopravu osob a věcí na Odře, jejích přítocích a spojujících průplavech, jakož i plavbu námořní; ministerstvo dopravy může toto oprávnění rozšířiti i na jiné přirozené i umělé splavné vodní cesty.

Podnik vykonává nebo obstarává samostatně všechny práce a pomocné úkony, jež slouží předmětu jeho podnikání nebo vybudování a udržování jeho zařízení včetně zkušebních nebo řemeslných prací všeho druhu, avšak kromě rozvojových investic, a podle potřeby zřizuje a provozuje k tomu účelu zvláštní pomocné závody, zejména

kupuje, najímá nebo jinak nabývá, opravuje a prodává lodi a jiné dopravní prostředky, potřebné stroje, jakož i veškerá přistávací zařízení se všemi movitostmi, nemovitostmi, právy a povinnostmi,

provozuje vlečnou službu,

zřizuje a provozuje závody pro tisk jízdenek a tiskovin, jakož i pro jiná rozmnožování (tiskárny, planografie a pod.) pro potřeby vlastního provozu s vyloučením jakékoli činnosti tohoto druhu pro potřeby jiných osob nežli podniku.

Jako vedlejší provozuje podnik činnosti, usnadňující jeho podnikání nebo sloužící přepravcům a cestujícím nebo péči o vlastní zaměstnance, i kdyby jinak k nim bylo třeba zvláštního živnostenského oprávnění, a to s výjimkou činností uvedených dále pod písm. e) a ch) toliko na plavidlech, v přístavech, na jiných provozních pozemcích nebo v provozních budovách podniku, při čemž zejména

Pokud činnosti uvedené v odstavci 3 mají povahu živností, platí pro jejich provozování příslušná ustanovení živnostenského řádu (zákona).

Podnik je oprávněn dopravovati písemnosti ve vzájemném služebním styku orgánům své výkonné správy ( § 28), pokud jej zprostředkují jeho vlastní zaměstnanci jeho dopravními prostředky, jakož i zřizovati, udržovati a provozovati dorozumívací zařízení na plavidlech pro vlastní podnikovou potřebu nebo i pro potřebu cestujících, obdrží-li k tomu příslušné úřední povolení.

Podnik je oprávněn účastniti se v tuzemsku i v zahraničí na podnicích sledujících stejný nebo podobný účel nebo se s takovými podniky sdružovati k společnému obstarávání předmětu podnikání. Pokud bude podnik v mezích příslušných mezistátních úmluv vedle československého státu účasten na zahraničním podniku, může po dobu této účasti se souhlasem ministerstva dopravy vyvíjeti některou ze svých podnikatelských činností, zejména obstarávání dopravy zboží prostřednictvím tohoto zahraničního podniku.

Podnik je oprávněn trvale veřejně užívati:

Úprava a způsob užívání podnikového a státního znaku, jakož i podnikové a státní vlajky podléhá schválení ministerstev dopravy a vnitra.

Podnik budiž veden podle zásad obchodního podnikání. Uspořádává svůj provoz tak, aby v oboru vodní dopravy co nejlépe a nejhospodárněji uspokojoval dopravní potřeby ve státě.

Podnik určuje své přepravní úkoly a upravuje rozsah, druh a způsob provozu a investiční činnost tak, jak to vyžaduje splnění celostátního dopravního plánu jakou součásti jednotného hospodářského plánu.

Podnik udržuje svá zařízení v řádném stavu, obnovuje je přiměřeně potřebám provozu a doplňuje a zdokonaluje je v mezích hospodářské účelnosti a únosnosti se zřetelem k technickému pokroku.

Výdaje souvisící s provozem hradí podnik z vlastních provozních prostředků. Nestačí-li tyto prostředky, opatří si podnik potřebné finanční prostředky se souhlasem ministerstev dopravy a financí úvěrem (provozní úvěr).

Při opatřování provozního úvěru smí býti podnik v obchodním spojení pouze s bankou pro provozní úvěr.

Prostředků určených k provozním účelům nesmí podnik použíti k financování investic.

K úhradě nákladů na investice použije podnik prostředků získaných prováděním odpisů ( § 8); nestačí-li tyto prostředky, opatří si podnik další prostředky na investice se souhlasem ministerstev dopravy a financí úvěrem u Investiční banky, národního podniku v Praze, podle směrnic vydaných ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem dopravy.

Nesmí použíti prostředků určených i investičním účelům ani přechodně k jiným účelům.

Na investice určené jednotným hospodářským plánem přispěje stát podniku, jsou-li tyto investice podnikány ve veřejném zájmu a jestliže by náklady na ně přesáhly hospodářské možnosti podniku, a to pokud by náklady na ně byly hospodářsky neúnosné. Výši tohoto investičního příspěvku a způsob jeho poskytnutí stanoví vláda před započetím příslušných investic, t. j. zásadně před schválením investičního programu a investičního rozpočtu. Za téhož předpokladu, týmž způsobem a v téže míře přispěje stát podniku na zúročení a úmor zápůjček na investice, sjednaných do dne zřízení podniku a jím převzatých [ § 4 a § 8, odst. 3 zákona ze dne 22. prosince 1948, č. 311 Sb., o národních dopravních podnicích (v dalším jen "dopravní podnikový zákon")].

O náhradě nákladů na investice, jež podnik provede v zájmu obrany státu, platí přiměřeně ustanovení § 121 zákona ze dne 290. května 1937, č. 86 Sb., o drahách (železničního zákona).

Za plnění přepravních, tarifních nebo jiných závazků a úkonů, uložených státem nebo prováděných v naléhavém zájmu národního hospodářství nebo v jiném důležitém státním zájmu, jež přesahují míru obvyklou v obchodním podnikání a za něž se podniku nedostane přímé úplaty odpovídající alespoň vlastním nákladům, přísluší podniku náhrada ve výši rozdílu mezi vlastními náklady a úplatou přijatou za splnění těchto závazků. O náhradě, její výši a způsobu jejího placení rozhodne vláda, která zároveň určí odvětví státní správy, jež poskytne podniku stanovenou náhradu, a to ve čtvrtletních předem splatných částkách. Podnik je povinen zároveň s účetní závěrkou vzniklé ztráty řádně prokázati.

O náhradě ztrát vzniklých ze zvláštních služeb v zájmu obrany státu platí přiměřeně příslušná ustanovení železničního zákona.

Podnik sestavuje podnikový rozpočet a podle něho hospodaří. Jeho rozpočetní závěrka tvoří přílohu státního rozpočtu.

Podnik sestaví zahajovací bilanci do lhůty a podle směrnic, které stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem financí. Tato bilance podléhá schválení vlády.

Podnik sestaví účetní závěrku vždy do lhůty, kterou určí ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem financí. Účetní závěrka je přílohou státního závěrečného účtu.

Kmenovým jměním podniku je při jeho zřízení čistá hodnota majetkové podstaty stanovená podle § 11, odst. 2 dopravního podnikového zákona v zahajovací bilanci [ § 14, odst. 2].

Podnik může kmenové jmění zvýšiti nebo snížiti jen podle směrnic, jež vydá ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem financí.

Ze zisku podniku připadne:

Ministerstvo dopravy může v dohodě s ministerstvem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem, ukáže-li se toho potřeba, přiměřeně snížiti příděl reservnímu fondu, uvedený v odstavci 1, písm. b), a to až na 20 %.

K náhradě bilančních ztrát se použije reservního fondu. Nestačí-li reservní fond k tomuto účelu, převede se zbytek ztráty na nový účet.

představenstvo,

ředitel podniku, který je zároveň předsedou představenstva.

Představenstvo se skládá z předsedy a 6 dalších členů, z nichž každý má svého náhradníka.

Členy představenstva a jejich náhradníky jmenuje vláda, a to

jednu třetinu dalších členů a jejich náhradníky ze stálých zaměstnanců podniku, navržených příslušným orgánem jednotné odborové organisace,

zbývající dvě třetiny členů a jejich náhradníky z odborníků dopravních, národohospodářských, finančních a technických po slyšení příslušného orgánu jednotné odborové organisace.

Členy představenstva a jejich náhradníky může vláda kdykoliv odvolati po slyšení příslušného orgánu jednotné odborové organisace.

Členem představenstva nebo jeho náhradníkem může býti toliko československý občan, který má odborné vědomosti a zkušenosti, je státně a občansky bezúhonný.

Členem představenstva nebo jeho náhradníkem nemůže býti zejména:

Funkce člena nebo náhradníka v představenstvu zaniká:

V pochybnostech o tom, zda nastaly důvody zániku funkce podle odstavce 3, písm. a) nebo b), rozhoduje ministr dopravy.

Funkční období představenstva trvá 3 roky; členové představenstva a jejich náhradníci jsou však povinni vykonávati svou funkci dále, dokud se nové představenstvo neujme výkonu funkce.

Náhradník zastupuje člena, za něhož byl jmenován, jen, je-li zaneprázdněn. Vzdá-li se člen své funkce během funkčního období nebo zanikne-li jeho členství jiným způsobem, nastoupí jeho náhradník na zbytek funkčního období a vláda jmenuje mu náhradníka podle ustanovení § 20, odst. 2.

Členové představenstva a jejich náhradníci vykonají slib do rukou ministra dopravy, že budou svědomitě plniti své povinnosti v souladu se zájmy státu a podniku, že budou zachovávati mlčenlivost o věcech projednávaných představenstvem a že je nikomu nesdělí, pokud nejsou k tomu povinni podle příslušných předpisů.

Představenstvo spravuje podnik s péčí řádného hospodáře, jeho členové osobně odpovídají za splnění svých povinností. O tom, zda na členu představenstva má býti vymáhána náhrada škody způsobené nesplněním těchto povinností, rozhoduje ministerstvo dopravy.

Členům představenstva, po případě jejich náhradníkům, přísluší náhrada hotových výdajů spojených s výkonem funkce, a to podle směrnic, jež vydá ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem financí. Ministerstvo dopravy může jim v dohodě s ministerstvem financí mimo to přiznati odměnu za zvláštní práce nebo za dosažení zvlášť příznivých hospodářských výsledků podniku.

O ochraně služebního (pracovního) poměru členů představenstva a jejich náhradníků z řad zaměstnanců podniku platí přiměřeně ustanovení § 13 dekretu presidenta republiky č. 104/1945 Sb., ve znění čl. I zákona č. 42/1948 Sb.

usnášeti se o svém jednacím řádě [ § 24, odst. 4];

usnášeti se o opatřeních, k jejichž platnosti se vyžaduje schválení ministerstvem dopravy, po případě jinými ministerstvy (ústředními úřady) nebo vládou, a to:

rozhodovati o věcech, jež přesahují běžný provoz podniku, a to:

projednávati a schvalovati zprávu ředitele podniku o činnosti.

Představenstvo je způsobilé se usnášeti, jsou-li přítomni předseda nebo jeho zástupce ( § 27, věta prvá) a aspoň 3 další členové nebo jejich náhradníci. Návrh se považuje za přijatý, vyslovila-li se pro něj nadpoloviční většina přítomných členů nebo při rovnosti hlasů předseda, který hlasuje poslední.

Má-li předseda za to, že usnesení představenstva je na újmu zájmů podniku nebo zájmů státu, zastaví jeho výkon a podá o tom ihned zprávu představenstvu a ministerstvu dopravy, které o věci rozhodne.

Ministr dopravy může vyslati do schůzí představenstva zástupce z činných úředníků státní správy; tomuto zástupci však nepřísluší hlasovací právo. Schůzí představenstva se může zúčastniti též zástupce nejvyššího účetního kontrolního úřadu rovněž bez hlasovacího práva.

Podrobnosti o tom, kdy a jak se představenstvo svolává, jak jedná a jak se usnáší, stanoví jednací řád, na němž se samo usnese.

Ředitele podniku ustanovuje a odvolává vláda po slyšení příslušného orgánu jednotné odborové organisace. Prohlášení, kterým se ředitel vzdává své funkce, bere na vědomí ministr dopravy, čímž funkce ředitele zaniká.

Ředitelem může býti toliko československý občan, který má odborné vědomosti a zkušenosti a je státně spolehlivý a občansky bezúhonný.

Ředitel nesmí vykonávati zaměstnání, funkci, nebo jinou činnost, která je v rozporu se zájmy podniku, ani nesmí provozovati jakýkoliv výdělečný podnik, ani se na něm účastniti.

Ředitel vykoná slib do rukou ministra dopravy, že bude svědomitě plniti své povinnosti v souladu se zájmy státu a podniku, že bude zachovávati mlčenlivost o věcech projednaných představenstvem i o jiných věcech obchodního tajemství, a že je nikomu nesdělí, pokud není k tomu povinen podle příslušných předpisů.

Ředitel je, vykonávaje sovu funkci, povinen jednati s péčí řádného hospodáře a osobně odpovídá za splnění svých povinností. O tom, zda se má na řediteli vymáhat náhrada škody jím způsobené, rozhoduje na návrh představenstva ministerstvo dopravy.

Své funkce se ředitel ujímá dnem vykonání slibu, čímž se stává, pokud jím již nebyl, zaměstnancem podniku; jeho pracovní poměr zaniká dnem, kdy byl odvolán nebo dnem, kdy bylo vzato na vědomí, že se vzdává funkce. nedošlo-li k zániku pracovního poměru za okolností, pro které by bylo lze jinak pracovní poměr zrušiti předčasně, příslušejí řediteli požitky nejméně po dobu, po kterou by náležely, kdyby byl pracovní poměr rozvázán výpovědí.

Na ustanovení a odvolání ředitele se nevztahují předpisy a spolurozhodování závodního zastupitelstva zaměstnanců při přijímání a propouštění zaměstnanců, po případě o spolupůsobení tohoto zastupitelstva při zařazování zaměstnanců na pracovní místa a o předchozím souhlasu okresního úřadu ochrany práce při sjednání a rozvázání pracovního poměru.

Řediteli přísluší služební titul "vrchní ředitel".

Výkonnými orgány správy podniku jsou ředitelství podniku v jeho sídle [ § 1, odst. 2] a jemu podřízené provozní a obchodní jednotky.

Působnost a vnitřní rozčlenění ředitelství podniku upravují vnitřní předpisy podniku, na nichž se usnáší jeho představenstvo [ § 23, písm. c) č. 10].

Zaměstnanci podniku jsou zaměstnanci v soukromoprávním poměru; jejich pracovní a mzdové poměry se řídí pracovními a mzdovými řády, jež vyžadují schválení ministerstva sociální péče.

Představenstvo podniku stanoví, kdy zaměstnanci podniku mají ve službě nositi stejnokroj nebo služební odznak, a určí zároveň jejich zevní úpravu a způsob jejich užívání.

Dokázal-li zaměstnanec podniku mimořádný pracovní výkon a tím nejen přispěl k zvýšení celkového výkonu podniku, ale svým příkladem též působil na pracovní úroveň svého okolí nebo celku, může mu býti udělena v mezích příslušných předpisů přiměřená odměna.

Za návrhy, kterými bylo dosaženo zdokonalení nebo zhospodárnění provozu, pracovního postupu, zvýšení dopravy nebo zmenšení provozních nákladů, lze uděliti v mezích příslušných předpisů odměnu zaměstnanci, který je původcem návrhu. Návrh musí býti odborně přezkoumán, i když původce nepřipojil početní rozbor. Výsledek zkoumání se sdělí původci a závodnímu zastupitelstvu zaměstnanců. Při stanovení výše odměny se přihlíží k míře hospodářského pros pěchu z přijatého návrhu.

Odborný dozor nad podnikem [ § 22, odst. 1 dopravního podnikového zákona] vykonává ministerstvo dopravy, kterému přísluší:

Působnost podle odstavce 1, č. 2, písm. b) až d), č. 3, písm. a) až d), č. 4 a č. 5, písm. b) vykonává ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem financí, působnost podle odstavce 1, č. 3, písm. e) v dohodě s ministerstvem vnitra. Ministerstvo financí může spolupůsobiti též při výkonu dozoru podle odstavce 1, č. 6.