183/1949 Sb. znění účinné od 21. 7. 1949 do 31. 3. 1952

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se toto nařízení považuje za výslovně zrušené.

183

Vládní nařízení

ze dne 7. července 1949

o náhradě za škody způsobené provedením ochranných

opatření proti nemocem přenosným na lidi.

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 25, odst. 4 a § 26 zákona ze dne 20. března 1948, č. 60 Sb., o potírání nemocí přenosných na lidi (dále jen "zákon"):

§ 1.

(1)	Stát (zdravotní správa) poskytne náhradu za pracovní výdělek ušlý následkem ochranných opatření nařízených a provedených podle ustanovení zákona nebo předpisů vydaných podle něho (dále jen "ochranné opatření") osobám, u kterých součet ročního důchodu spolu s důchodem osob povinných je živiti nepřesahuje částku 72 000,- Kčs. Tato částka se zvyšuje o 3600,- Kčs na každého dalšího rodinného příslušníka, který má nárok na výživu.
(2)	Ušlý pracovní výdělek se nahradí v celé výši, pokud náhrada takto poskytnutá nepřesahuje spolu s případným ostatním příjmem poškozeného částku 36 000,- Kčs ročně․ Částka 36 000,- Kčs se zvyšuje o 3600,- Kčs na každého dalšího rodinného příslušníka, který má nárok na výživu.
(3)	Přísluší-li oprávněné osobě podle jiných předpisů nárok na náhradu ušlého výdělku proti osobě třetí, poskytne jí stát (zdravotní správa) pouze případný doplněk na míru uvedenou v odstavci 2.

§ 2.

(1)

Ušlým pracovním výdělkem podle tohoto nařízení se rozumí částka, kterou by osoba poškozená provedením ochranného opatření (dále jen "poškozený") vydělala, kdyby nebylo došlo k provedení ochranného opatření.

(2)

Za základ pro zjištění ušlého pracovního výdělku podle odstavce 1 se bere

a)	u zaměstnanců průměrný pracovní výdělek za poslední zúčtovací období, předcházející ochrannému opatření, s výjimkou náhrady hotových výloh,
b)	u učňů vychovávací příspěvek,
c)	u domáckých dělníků průměrná pracovní odměna za poslední kalendářní rok, s výjimkou náhrady hotových výloh,
d)	u osob samostatně výdělečně činných částka, která odpovídá příjmu stanovenému příslušnou mzdovou úpravou pro zaměstnance tak odborně kvalifikovaného, že může zastupovati podnikatele ve vedení podniku,
e)	u zemědělců částka, která odpovídá ročnímu vyměřovacímu základu stanovenému vyhláškou ministerstva práce a sociální péče, vydanou podle § 20, odst. 3 zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 99 Sb., o národním pojištění,
f)	u spolupracujících členů rodiny částka, která odpovídá příjmu, který by náležel zaměstnanci, jejž spolupracující člen rodiny nahrazuje, nikoliv však příjmu převyšujícímu částku stanovenou podle písm. d) nebo e).

§ 3.

Za předměty, kterých nelze použíti k původnímu účelu proto, že byly poškozeny nebo zničeny při provádění ochranných opatření nařízených podle § 16, odst. 2 až 4 zákona, poskytne stát (zdravotní správa) jejich vlastníku náhradu podle dalších ustanovení.

§ 4.

Náhrada se poskytuje ve výši rozdílu mezi obecnou cenou předmětu před provedením ochranného opatření a po jeho provedení. Při tom se nepřihlíží ke snížení hodnoty předmětu plynoucímu z podezření, že předmět chová zárodky přenosné nemoci.

§ 5.

(1)

Náhrada se neposkytuje

a)	za předměty, které jsou ve vlastnictví státu, svazků lidové správy, jejich ústavů, podniků a fondů, jakož i ústavů, podniků a fondů jimi spravovaných;
b)	za předměty, s nimiž bylo nakládáno v rozporu s ochranným opatřením nařízeným podle § 9 zákona.

(2)

Nárok na náhradu nepřísluší poškozenému,

a)	který nabyl předmětu, ač věděl nebo podle okolností věděti musil, že tento předmět chová zárodky přenosné nemoci nebo že měl býti desinfikován;
b)	který jednal proti ustanovením zákona nebo předpisů vydaných podle něho v případě přenosné nemoci, pro niž byla provedena desinfekce (zničení předmětu).

§ 6.

(1)

Nárok na náhradu za škodu způsobenou provedením ochranného opatření se přihlašuje na zvláštním tiskopise, jehož vzor vyhlásí ministerstvo zdravotnictví v Úředním listě. O přihlášce rozhoduje okresní národní výbor, který nařídil provedení ochranného opatření.

(2)

V případech hodných zvláštního zřetele, zejména v případech, kde je ohrožena výživa poškozeného nebo jeho rodinných příslušníků, kteří mají nárok na výživu, může okresní národní výbor poskytnouti na žádost poškozeného přiměřenou zálohu na náhradu škody způsobené ochrannými opatřeními za jejich provádění. Záloha však nesmí přesahovati pracovní výdělek ušlý až do dne, kdy byla poskytnuta, po případě obecnou cenu předmětu poškozeného nebo zničeného desinfekcí.