281/1949 Sb. znění účinné od 1. 1. 1950 do 31. 8. 1957
281
ZÁKON
ze dne 19. prosince 1949,
kterým se mění předpisy o překládání
veřejných zaměstnanců do výslužby.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1. (1) Vojenské osoby z povolání mladší než 50 let, které by měly být podle dosavadních předpisů přeloženy do výslužby, po případě do zálohy s odbytným, přeloží se s výjimkou stanovenou v § 2 do zálohy bez nároku na vojenské odpočivné platy, po případě na odbytné.
(2) Poživatelé vojenských odpočivných platů, kteří jsou dne 31. prosince 1949 mladší než 50 let, pozbývají s výjimkou stanovenou v § 2 tímto dnem nároku na tyto platy. Pokud byli vojenskými osobami ve výslužbě, stávají se tímto dnem vojenskými osobami v záloze.
§ 2. Ustanovení § 1 se nevztahuje na osoby, které byly nebo budou přeloženy do výslužby v důsledku provedeného přezkumného řízení nebo proto, že měly nebo budou mít 40 služebních let započitatelných a z toho aspoň 30 let skutečných.
§ 3. Nároky na přídavek za zranění, válečný přídavek nebo přídavek k výslužnému zůstávají nedotčeny․
§ 4. (1) Služební poměr ostatních veřejných zaměstnanců mladších než 50 let, kteří by měli být podle dosavadních předpisů přeloženi do dočasné nebo trvalé výslužby z jiného důvodu než pro neschopnost k službě z důvodů zdravotních, se zruší bez nároku na odpočivné platy.
(2) Služební poměr zaměstnanců, kteří jsou dne 31. prosince 1949 mladší než 50 let a jsou na dovolené s čekatelným, se dnem 31. prosince 1949 zrušuje.
(3) Poživatelé odpočivných platů, kteří jsou dne 31. prosince 1949 mladší než 50 let a byli přeloženi do dočasné nebo trvalé výslužby z jiného důvodu než pro neschopnost k službě z důvodů zdravotních, pozbývají tímto dnem nároku na tyto platy.
§ 5. (1) Veřejnými zaměstnanci ve smyslu § 4 se rozumějí zaměstnanci
a) státu, svazků lidové správy a ostatních veřejnoprávních korporací a nadací,
b) ústavů, podniků, fondů a zařízení, jež náležejí (náležely) subjektům uvedeným pod písm. a) nebo jsou (b yly) jimi spravovány a
c) pro něž platí zákon č. 104/1926 Sb. , o úpravě platových a služebních poměrů učitelstva obecných a měšťanských škol (učitelský zákon) ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, pokud jsou účastni veřejného pensijního zaopatření.
(2) Odpočivnými platy ve smyslu § 4 se rozumějí také zaopatřovací platy z vlastního služebního poměru.
§ 6. Osobám, na něž se vztahují ustanovení § 1, odst. 1 a § 4, odst. 1 a 2, se vyplácejí po dobu 3 měsíců ode dne přeložení do zálohy, po případě ode dne zrušení služebního poměru, a osobám, na něž se vztahují ustanovení § 1, odst. 2 a § 4, odst. 3, ode dne počátku účinnosti tohoto zákona příspěvek na výživu ve výši odpočivných platů, které by jim jinak příslušely, po případě ve výši posledně příslušejícího čekatelného. Osobám, kterým by příslušelo odbytné, se vyplácí tento příspěvek na výživu ve výši nejnižších odpočivných platů včetně jejich příslušenství.
§ 7. (1) Dnem přeložení do zálohy, po případě dnem zrušení služebního poměru nebo zániku nároku na dosavadní odpočivné platy nabývají osoby, na něž se vztahují ustanovení § § 1 a 4, v národním důchodovém pojištění stejných nároků, jako kdyby byly do tohoto dne pojištěny v národním pojištění, po případě přede dnem počátku účinnosti zákona o národním pojištění v bývalém veřejnoprávním pensijním pojištění. Při tom se za dobu pojištění podle zákona o národním pojištění považuje doba, která byla u těchto osob započitatelná pro výměru jejich odpočivných platů, a za náhradní dobu doba jejich požívání. Podle toho se také posuzuje, zda je splněna základní podmínka pro vznik nároku na dávky důchodového pojištění ( § 61 zákona o národním pojištění).
(2) Při stanovení průměrného ročního výdělku ( § 71, odst. 2 zákona o národním pojištění) se u osob, jež podle ustanovení § 1, odst. 2 a § 4, odst. 3 pozbyly nároku na odpočivné platy, nepřihlíží k době, po kterou jim tyto platy příslušely, ani k jejich výši.
§ 8. Osoby uvedené v § 1 přestávají být dnem přeložení do zálohy, po případě dnem počátku účinnosti tohoto zákona, účastníky vojenské nemocenské péče a posuzují se, jako kdyby byly až do tohoto dne pojištěny pro případ nemoci podle zákona o národním pojištění.
§ 9. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1950; provedou jej všichni členové vlády.
Gottwald v. r.
Dr. John v. r.
Zápotocký v. r.
Široký v. r.
Kopecký v. r.
Fierlinger v. r.
Kliment v. r.
Dr. Ševčík v. r.
Ďuriš v. r.
Dr. Dolanský v. r.
Krajčír v. r.
Dr. Clementis v. r.
Petr v. r.
arm. gen. Svoboda v. r.
Dr. Ing. Šlechta v. r.
Dr. Gregor v. r.
Dr. Neuman v. r.
Nosek v. r.
Erban v. r.
Kabeš v. r.
Plojhar v. r.
Dr. Nejedlý v. r.
Ing. Jankovcová v. r.
Dr. Čepička v. r.
Dr. Šrobár v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
