Železniční, plavební, silniční a letecké dopravní podniky a pošta, jakož i jiné podniky a jednotlivci, kteří dopravují zboží z ciziny nebo do ciziny, musí zboží dodat pohraniční celnici k celnímu řízení se stanovenými doklady. Při letecké dopravě se rozumí pohraniční celnicí letiště, na kterém je zřízena celnice (celní letiště).

Je-li na přechodu hranic zřízená celní hlídka, je ten, kdo dopravuje zboží, povinen zastavit se i ni a předložit jí stanovené doklady.

Cestující, kteří přestupují hranice, jsou rovněž povinni dostavit se k pohraniční celnici nebo k celní hlídce a podrobit se celnímu řízení.

Při dopravě z ciziny musí být zboží dodáno pohraniční celnici ihned, jakmile bylo dopraveno přes státní hranice, při dopravě do ciziny v době co nejkratší anebo ve lhůtě, která byla stanovena. Povolené úlevy musí být vázány na dodržení podmínek zajišťujících řádné provedení celního řízení.

Zboží smí být dopravováno přes státní hranice zásadně jen po celních cestách a ve stanovenou dobu.

Celními cestami jsou úseky železničních, silničních a vodních tratí, vedoucích od hranic k pohraniční celnici, přístavy v hraničních vodách otevřené pro veřejnou dopravu a při letecké dopravě letové cesty mezi hranicemi a celním letištěm. Celní cesty stanoví ministr zahraničního obchodu v dohodě se zúčastněnými členy vlády; zřízení a zrušení celní cesty uveřejňuje v úředním listě.

Doprava po celní cestě musí být prováděna bez průtahu, beze změny nákladu a bez odbočení s celní cesty. Celnice nebo celní hlídka může podrobněji vymezit povinnosti dopravce pro dopravu po celní cestě.

Doprava zboží mimo celní cestu je dovolena jen zvláštním povolením celní správy, vydaném v dohodě s příslušnými orgány ministerstva vnitra. v jednotlivých případech uděluje povolení celnice, která je nejbližší zamýšlenému přestupu hranic; v ostatních případech uděluje povolení ústřední celní správa.

Po cestách, jejichž střední čarou vedou státní hranice, je dovolena doprava a na té části, která leží na cizím státním území; s hlediska celních předpisů se má c takových případech za to, že k přestupu státních hranic nedošlo.

Doprava mezi hranicemi a pohraniční celnicí podléhá celní kontrole.

Clo se vybírá ze zboží dováženého (dovozní clo) a ze zboží vyváženého (vývozní clo).

Předmět, základ a výši cla stanoví celní sazebník; sazebník doplňují a vykládají vysvětlivky.

Obsahuje-li mezinárodní smlouva odchylná ustanovení o cle, platí ustanovení smluvní (smluvní clo).

Dovoznímu clu podléhá zásadně všechno dovezené zboží a výjimkou zboží, jež je v celním sazebníku nebo v mezinárodní smlouvě výslovně označeno za zboží prosté cla.

Staré, upotřebené nebo poškozené zboží podléhá clu jako zboží nové nebo nepoškozené, nestanoví-li toto nařízení nebo celní sazebník jinak.

Bylo-li zboží dopravené z ciziny poškozeno před tím, než bylo dodáno celnici k projednání do volného oběhu tak, že ho nemůže být použito k původnímu účelu, může celnice clo úměrně snížit.

Jestliže zboží podlehlo zkáze nebo bylo úplně zničeno před propuštěním do volného oběhu, celnice od vyměření cla upustí.

Vyvážené zboží podléhá vývoznímu clu, jen pokud na ně celní sazebník výslovně clo stanoví.

Zboží pocházející ze států, s nimiž bylo ujednáno smluvní clo, nebo ze států požívajících nejvyšších východ vyclívá se podle smluvních sazeb.

Za zboží pocházející z určitého státu se považují jeho přírodní suroviny, přírodní plodiny a výrobky zemědělské a průmyslové. Bylo-li však toto zboží dále podstatně zpracováno nebo zušlechtěno v jiném státě, považuje se za zboží pocházející z tohoto státu.

Zboží tuzemského původu vracející se z ciziny, u něhož nebylo upuštěno od vybrání cla, projedná celnice podle smluvních sazeb.

Navrhne-li celní účastník. aby zboží bylo vycleno podle smluvní sazby, je povinen uvést a prokázat zemi původu. K průkazu stačí zpravidla doklady zásilku doprovázející. Nepovažuje-li celnice takový průkaz za dostatečný, je celní účastník povinen prokázat správnost svého údaje jiným vhodným způsobem (účty, korespondencí a pod.). Nemůže-li celní účastník podat průkaz ihned, vyměří celnice clo podle všeobecné celní sazby a stanoví přiměřenou lhůtu k předložení dokladů. Budou-li doklady ve stanovené lhůtě předloženy, celnice přeplatek vrátí.

Ústřední celní správa může stanovit, že původ zboží má být prokázán osvědčením původu, které vydá příslušný cizozemský úřad.

Od cla jsou osvobozeny všechny cestovní potřeby cestujících včetně členů posádek dopravních prostředků. pokud druh a množství těchto potřeb odpovídá délce a účelu cesty.

Za cestovní potřeby se považují všechny předměty určené k vlastnímu užívání cestujících nebo k výkonu povolání (na př. oděv, obuv, obvyklé osobní šperky, hodinky, a to i drahých kovů, pracovní náčiní a nářadí, přístroje, nástroje včetně nástrojů hudebníků a jiných umělců, nápoje, potraviny a jiné poživatiny, léky, tabák a tabákové výrobky, kufry, aktovky, filmové a fotografické přístroje, lovecké zbraně, střelné zbraně pro osobní bezpečnost, náboje do zbraní, cestovní radiopřijímač a telefonní přístroje, přenosné psací stroje, přenosné diktafony, jízdní kola, dětské kočárky, vozíky pro nemocné, skládací a jiné sportovní čluny a jiná sportovní výstroj).

Za množství odpovídající délce a účelu cesty se považuje na př. 200 cigaret nebo přiměřené množství jiných tabákových výrobků nebo tabáku, 3 kg potravin různého druhu, 2 litry vína, 1 litr lihovin, 1/2 litru kolínské nebo jiné toaletní vody, 3 tucty fotografických desek nebo tři svitky fotografického filmu, úzký kinofilm do délky asi 100 m, 200 loveckých nábojů.

Není rozhodným, zda cestovní potřeby jsou nové nebo upotřebené. Od cla jsou osvobozeny i cestovní potřeby, které si cestující zasílá napřed nebo které jsou mu zasílány dodatečně. Při dovozu mohou být předměty větší ceny zapsány do zvláštního seznamu, který celnice potvrdí; seznam je pro jejich vývoz dokladem, že byly dovezeny.

Od cla jsou osvobozeny stěhované svršky cizích státních příslušníků a členů jejich rodin, kteří se po trvalém pobytu v cizině stěhují k trvalému pobytu do tuzemska nebo k výkonu svého povolání, za předpokladu, že jejich množství je přiměřené potřebě stěhujících se osob a za podmínek dále uvedených.

Stěhovanými svršky se rozumějí předměty, jichž stěhující se osoba užívala za svého pobytu v cizině k vlastní potřebě ve své domácnosti nebo k výkonu povolání (např. zařízení bytu, přístroje a nástroje, motorová a jiná vozidla, živá zvířata).

Od cla jsou osvobozeny též spotřebitelné předměty, a to v množství přiměřeném průměrné jednoroční spotřebě.

Pro přiznání celního osvobození není rozhodné, po jakou dobu byly stěhované svršky v cizině používány a zda mají známky upotřebení.

Celní osvobození podle předchozích odstavců poskytuje se za podmínky, že od cla osvobozené předměty budou stěhujícími se osobami dále užívány nebo spotřebovány a že nebudou po dobu 5 roků ani úplatně ani bezplatně zcizeny bez předcházejícího povolení celnice a bez zaplacení cla.

Stěhující se osoby jsou povinny předložit celnici dvojmo vyhotovený seznam stěhovaných svršků a prohlášení, že stěhované svršky jsou jejich vlastnictvím a že se stěhovanými svršky osvobozenými od cla nebudou nakládat způsobem, který by byl v rozporu s ustanovením odstavce 5. Osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny prokázat, že byly v cizině hlášeny k trvalému pobytu a že se stěhují k trvalému pobytu v tuzemsku nebo k výkonu svého povolání.

Nárok na celní osvobození přísluší, jen pokud jde o svršky, které budou dovezeny do dvou let od přihlášení se stěhující osoby k pobytu v tuzemsku. Postupně dovážené stěhované svršky jsou osvobozeny od cla jen za podmínky, že při dovozu jejich první části budou celnici oznámeny všechny další svršky, pro které bude uplatňován nárok na celní osvobození. Lhůtu dvou let může celnice ze závažných důvodů prodloužit.

V rozsahu a za podmínek uvedených v předchozích odstavcích osvobozují se od cla stěhované svršky československých státních příslušníků, kteří se po trvalém pobytu v cizině stěhují k trvalému pobytu do tuzemska.

Stěhované svršky československých státních příslušníků, kteří se vracejí z ciziny po skončení pracovního nebo služebního poslání, propustí celnice beze cla za obdobných podmínek uvedených v odstavcích 1 až 7, avšak v rozsahu určeném ústřední celní správou.

Celní osvobození se vztahuje na všechny dovážené předměty, kterých osoby bydlící v tuzemsku nabyly dědictvím nebo odkazem.

Okolnost, že jde o dědictví (odkaz), musí být celnici prokázána úředním dokladem potvrzeným československým zastupitelským úřadem v cizině nebo osvědčením tohoto zastupitelského úřadu.

Nárok na celní osvobození zanikne, nebudou-li zděděné (odkázané) předměty dovezeny do dvou let poté, kdy dědic (odkazovník) nabyl možnosti těmito předměty nakládat. Ústřední celní správa může tuto lhůtu ze závažných důvodů prodloužit.

Od cla jsou osvobozeny předměty darované vědeckým, uměleckým, tělovýchovným a jiným kulturním ústavům a organisacím, dále předměty darované zdravotním ústavům, školám, dobročinným organisacím a jiným sdružením k plnění jejich úkolů.

Od cla jsou dále osvobozeny upotřebené předměty darované z ciziny v množství přiměřeném potřebě obdarovaného a členů jeho rodiny, bydlících s ním ve společné domácnosti.

Od cla jsou osvobozeny též svatební dary z ciziny osobám bydlícím v tuzemsku, pokud byly dovezeny do jednoho roku od uzavření jejich sňatku.

Od cla jsou osvobozeny předměty dovážené k vědeckým účelům ve výzkumných ústavech, nevyrábějí-li se v tuzemsku.

Celnici musí být předloženo prohlášení výzkumného ústavu, že dovážené předměty se nevyrábějí v tuzemsku a že jich bude používáno k vědeckým účelům.

Od cla jsou osvobozeny předměty dovážené pro školy a jiná učiliště k vyučovacím účelům, nevyrábějí-li se v tuzemsku.

Celnici musí být předloženo prohlášení školy (jiného učiliště), že dovážené předměty se nevyrábějí v tuzemsku a že jich bude používáno k vyučovacím účelům.

Od cla jsou osvobozeny předměty dovážené pro nemocnice a jiná veřejná zdravotnická zařízení k vyšetřovacím a léčebným účelům, nevyrábějí-li se v tuzemsku.

Celnici musí být předloženo prohlášení nemocnice (nebo jiných zdravotnických zařízení), že dovážené předměty se nevyrábějí v tuzemsku a že jich bude používáno k vyšetřovacím nebo k léčebným účelům.

Od cla jsou osvobozeny sklizeň a jiný užitek z pohraničních hospodářství, užitek a přichovaná mláďata domácích zvířat, úlovek rybářů v pohraničních vodách, jakož i předměty denní potřeby pohraničních obyvatelů v pohraničním styku.

Pohraničním hospodářstvím, jehož část leží poblíže hranic v tuzemsku a část poblíže hranic v sousedním státě.

Celnice propustí bez cla rakve s tělesnými pozůstatky po předložení průvodního listu pro přepravu lidských mrtvol, vydaného československými zastupitelskými úřady. Tyto úřady oznámí vydání průvodního listu vstupní celnici; celnice uvědomí příslušný výkonný orgán okresního národního výboru, do jehož obvodu má být rakev s tělesnými pozůstatky dopravena, že byla podrobena celnímu řízení.

Od cla jsou osvobozeny též popelnice s tělesnými pozůstatky, rakve a popelnice zasílané k převozu tělesných pozůstatků, jakož i květinové ozdoby a ozdobné předměty zasílané u příležitosti pohřbu nebo zasílané na hroby.

Od cla jsou osvobozeny neprodejné obchodní vzorky zboží, které nemají samostatné ceny a nejsou určeny pro obchod.

Doveze-li někdo jako vzorky předměty, kterých je možno použit též jinak, může je pod celním dohledem přeměnit na neprodejné vzorky.

Předměty, které podnik zahraničního obchodu nebo obchodní zastupitelstvo cizího státu dováží jako vzorky, jsou osvobozeny od cla, i když mají samostatnou cenu, nepřesahuje-li jejich množství míru pro obchodní vzorky.

Pohonné a mazací látky a jiné pomůcky nutné k provozu dopravního prostředku a na něm dovážené jsou osvobozeny od cla v množství přiměřeném spotřebné za cesty.

Rozsah a podrobnější podmínky celnímo osvobození stanoví celní řády (železniční, plavební, letaecký a silniční).

Od cla jsou osvobozeny stavivo, provozní prostředky pro přípojové a průběžné tratě a přípojové stanice cizozemských železnic, stavivo pro úpravu hraničních řek prováděnou sousedním státem, zařízení a provozní prostředky pro cizozemské provozovatele letecké a silniční dopravy a pro cizozemské celní, pasové a jiné orgány umístěné podle mezinárodní smlouvy na československém státním území.

Dopravní podniky nebo příslušné úřady jsou povinny předložit celnici osvědčení, že dovážené předměty jsou určeny k těmto účelům.

Nárok na celní osvobození musí být uplatněn při podání návrhu na celní projednání dováženého předmětu. Důvod, o který se nárok opírá, musí být prokázán celnici při podání návrhu na celní řízení, po případě ve lhůtě stanovené celnicí.

Rozhodovat o celním osvobození podle předcházejících ustanovení přísluší celnicím.

Celní osvobození je vázáno na podmínku vzájemnosti. Pokud ústřední celní správa nestanoví jinak, předpokládá se zachování vzájemnosti ve styku se všemi státy.

Neposkytuje-li některý stát celní osvobození v témže rozsahu, může ústřední celní správa pro dovoz z tohoto státu celní osvobození omezit nebo odepřít.

Bylo-li zboží dovezeno zpět z ciziny v nezměněném stavu do tří let od jeho vývozu, protože prokazatelně s obchodu sešlo nebo protože prokazatelně zboží bylo vráceno jako nevyhovující, upustí celnice od vybrání dovozního cla a vývozní clo vrátí.

Bylo-li zboží dovezené z ciziny vyvezeno v nezměněném stavu do jednoho roku od jeho dovozu, protože prokazatelně s obchodu sešlo nebo protože prokazatelně bylo zboží vráceno jako nevyhovující, vrátí celnice vybrané dovozní clo a upustí od vybrání vývozního cla.

při dovozu projednáním zboží, které podléhá dovoznímu clu, do volného oběh v tuzemsku,

při vývozu projednáním zboží, které podléhá vývoznímu clu, do volného oběhu v cizině.

Celní dluh se platí hotově a československých penězích. Ministr zahraničního obchodu může v dohodě s ministrem financí stanovit, že se celní dluh může platit též v některé cizí měně.

Celní správa přijímá platby na celní pohledávky i před jejich splatností.

Celnice mohou povolit odklad platby celního dluhu, který nepřevyšuje 20 000 Kčs a je zajištěn, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Organisacím státního socialistického sektoru mohou celnice povolit odklady platby celního dluhu bez zajištění nejdéle na dobu tří měsíců. Ve všech ostatních případech povoluje odklady platby ústřední celní správa.

Z celního dluhu se platí úroky ve výši 2 1/2% v těchto případech:

Podniky zahraničního obchodu a podniky veřejné dopravy nejsou povinny platit úroky podle odstavce 4 písm. a).

Nezaplatí-li celní dlužník dluh v den splatnosti nebo v poslední den odkladu platby, je povinen platit úroky z prodlení ve výši 3 1/2%, a to za dobu od prvního následujícího pracovního dne až do dne zaplacení.

Sazbu úroků a úroků z prodlení může ministr zahraničního obchodu po dohodě s ministrem financí měnit vyhláškou v úředním listě.

Přeplatek na cle se vrátí, nečiní-li aspoň dvě Kčs.

Rozhodnutí o projednání zboží do volného průběhu musí obsahovat též výrok o tom, zda zboží podléhá clu, a o výši cla; celnice může však sdělit výši cla dodatečně; je-li celním zájemcem organisace státního socialistického sektoru a souhlasí s tím celní účastník.

Projednává-li se zboží podmíněně bez cla nebo za snížené clo, vyměří se clo nebo rozdíl mezi plným a sníženým clem až po zmaření splnění stanovené podmínky ( § 83 druhá věta).

Podmíněně bez cla projednává se zboží osvobozené podmíněně od cla. Které jiné zboží se podmíněně projednává bez cla, jakož i které zboží se podmíněně za snížené clo, stanoví celní sazebník.

Clo ze zboží téhož sazebního čísla (položky) se nevyměří, nečiní-li více než jednu Kčs.

Nedoplatek na cle se nevyměří, nečiní-li aspoň pět Kčs.

Clo se vyměří podle stavu zboží a podle předpisů platných v okamžiku podání návrhu na projednání zboží do volného oběhu. Projedná-li se do volného oběhu v tuzemsku zboží ze záznamního oběhu v tuzemsku nebo projedná-li se do volného oběhu v cizině zboží ze záznamního oběhu v cizině, vyměří se clo podle stavu zboží a podle předpisů platných v okamžiku, kdy byl podán návrh na projednání do záznamního oběhu.

Zboží se zařadí podle celního sazebníku nebo vysvětlivek k němu. Není-li zboží jmenováno v těchto předpisech a neobsahují-li tyto předpisy směrnice pro jeho zařazení, zařadí se jako zboží, jemuž se nejvíce podobá povahou, způsobem výroby nebo účelem, k němuž ho má být použito.

Na návrh celního účastníka zařadí se zvlášť části zboží, které patří do různých čísel (položek) celního sazebníku a které jsou volně spojeny nebo tak rozloženy, že se při sestavení v celek jen volně spojují (na př. fotografický přístroj v koženém pouzdře, skleněné láhve s kaučukovou zátkou, dětské hodinky spojené karabinkou s řetízkem). Není-li mechanická směs zařazena celním sazebníkem nebo vysvětlivkami do určitého sazebního čísla, vyclí se podle sazebního čísla, do kterého patří zboží, jehož váha ve směsi převládá.

Měřítko, podle něhož se clo vyměřuje, je pro každý druh zboží stanoveno celním sazebníkem (cena, váha, kus a pod.).

Vyměřuje-li se clo podle ceny zboží, je základem skutečná cena zboží zvětšená o všechny výdaje spojené s nabytím zboží a s jeho dopravou na hranice Československé republiky (pojištění, výlohy za obal, komisi a pod.). Nezapočítávají se však vnitřní daně postihující toto zboží v zemi původu nebo vývozu, od nichž bylo dovážené zboží osvobozeno nebo jež byly nebo budou vývozci vráceny. Cena obalu se nezapočítává do základu, projednává-li se obal odděleně od zboží a je-li účtován zvlášť. Skutečná cena zboží je cena, na kterou bylo zboží v zemi původu nebo v zemi vývozu za normálních obchodních okolností koupeno.

Celní účastník je povinen cenu zboží (výdaje) prokázat účty, nákladními listy nebo jinými doklady. Cenu zboží (výdaje) musí přepočítat na československé peníze podle středního kursu uvedeného v kursovním lístku Státní banky československé.

Neprokáže-li celní účastník cenu zboží, určí celnice sama, a to podle svých zkušeností nebo na náklad celního účastníka podle posudku znalce. To platí obdobně o určení výše výdajů spojených s nabytím zboží a s jeho dopravou na hranice. Činí-li clo vyměřené podle ceny takto určené více než 1000 Kčs a bylo-li celní řízení nesplněním průkazní povinnosti celního účastníka zdrženo, může celnice předepsat přirážku do výše 10% z vyměřeného cla.

Vyměřuje-li se clo sazbou stanovenou podle váhy, bere se za základ váha hrubá, čistá nebo vlastní.

Hrubá váha je váha zboží s obalem nutným pro jeho dopravu (dopravní obaly) a všemi ostatními obaly (vnitřní obaly).

Čistá váha je váha zboží bez dopravního obalu.

Vlastní váha je váha zboží bez jakéhokoliv obalu.

Podle které váhy se clo vypočítává, stanoví u jednotlivých sazeb celní sazebník. Není-li u celních sazeb ničeho výslovně stanoveno, vypočítává se clo z váhy čisté s těmito výjimkami:

Váha dopravního obalu je tárou.

Je-li zboží uloženo v několika dopravních obalech, je tárou váha všech dopravních obalů, nestanoví-li tárový sazebník jinak.

Váha bezprostředních obalů kapalin a plynů k čisté váze zboží, a to i tehdy, projednává-li se obal odděleně podle své povahy. Dovážejí-li se kapaliny a plyny ve vozidlech nebo plavidlech zvlášť k jejich dopravě upravených (cisternách, tankových lodích a pod.), připočte se k vlastní váze kapalin a plynů 18% jako přirážka za táru, nestanoví-li tárový sazebník jinak.

Je-li v jednom nákladovém kuse dováženo zboží, jež se má vyclít podle hrubé váhy zároveň se zbožím vyclívaným podle jiných měřítek (z ceny, z čisté váhy, za kus a pod.), připočte se k jeho váze toliko poměrná část táry.

Pokud jde o ostatní zboží, patří k čisté váze zboží, s výjimkou váhy dopravních obalů, váha všech obalů. Je to váha obalů, položek z papíru nebo lepenky, vložek, cívek a pod., jež přímo chrání zboží nebo jež se zpravidla odevzdávají v maloobchodu kupci se zbožím.

Váha se zjišťuje vážením. Od zjištění čisté váhy lze výjimečně upustit, bylo-li by zjištěné čisté váhy tímto způsobem nesnadné a je-li čistá váha prokázána doklady a není pochybnosti o její správnosti. V ostatních zcela výjimečných případech lze zjistit čistou váhu zboží srážkou, stanovenou pro jednotlivé druhy zboží v tárovém sazebníku, který vydá ministr zahraničního obchodu.

Ústřední celní správa může povolit jiný způsob zjišťování váhy.

Není-li výše táry pro obal, v nichž se zboží dováží, stanovena v tárovém sazebníku, platí tyto tárové sazby: pro pytle 2%, pro rohože 3%, pro balíkové obaly 4%, pro dřevěné kotouče 15%, pro sudy lehké stavby ze železného plechu (drums) 25%, pro ostatní železné sudy 35%.

Tyto sazby platí i při dovozu kapalin a plynů, které jsou uloženy nejen v obalech patřících k čisté váze zboží, ale nadto ještě v dopravních obalech.

Obaly, v nichž se dováží zboží, jsou bez cla, nepatří-li k čisté nebo hrubé váze zboží, s nímž se vyclívají celní sazbou stanovenou na zboží. Obaly dovážené zvlášť jsou zbožím, které se vyclívá podle své povahy, nejde-li o vrácené obaly z vývozních zásilek.

Přebalí-li se zboží, z něhož se vyměřuje clo podle hrubé váhy, před celním projednáním do jiných obalů, zjistí se váha původního obalu, která se rozdělí poměrně podle vlastní váhy přebaleného zboží. Zjištěná čistá váha zboží a poměrná část váhy původního obalu budou pak základem pro vyměření cla. Původní obaly se propustí bez cla, nemají-li povahu obalů uvedených v odstavci 6.

Za obaly se považují všechny balicí prostředky, vložky, cívky a pod., které chrání zboží při jeho dopravě nebo uložení před poškozením.

Obaly se vyclívají samostatně podle své povahy, bude-li v nich dováženo jen malé množství zboží, takže je odůvodněná domněnka, že předmětem dovozu není zboží, nýbrž obal. Tomu tak bude zejména, má-li dovážené zboží menší cenu než obal nebo je-li dovážený obal naplněn jen částečně anebo je-li zboží dováženo v obalech, jichž se k dovozu tohoto zboží obvykle nepoužívá.

Sláma, papír, tkaniny, prkna, pokrývky a pod., které pokrývají podlahy nebo stěny vozidel, přikrývají zboží, oddělují různé části nákladů a pod., se nepovažují za obaly a propustí se do volného oběhu bez cla.

Právně závazný výklad o sazební příslušnosti zboží a o výši táry vydává ústřední celní správa na písemný dotaz; k dotazu je nutno připojit potřebné vzorky, nebo není-li to vzhledem k povaze zboží možné, vyobrazení a technický popis.

Každý dotaz se může týkat jen jednoho druhu zboží. V dotazu je třeba uvést všechny údaje, jež mohou mít vliv na sazební zařízení zboží nebo na výši táry, zejména tedy údaje o složení, způsobu výroby, způsobu a účelu upotřebení a o původu zboží. Dotazovatel musí dále sdělit, které celnice mají být o výkladu vyrozuměny; bylo-li zboží již vycleno, sdělí, u které celnice a do kterého sazebního čísla zboží bylo zařazeno nebo jaká tára byla přiznána. Není-li dotaz úplný a nebude-li ve stanovené lhůtě na vyzvání doplňen, ústřední celní správa odmítne výklad vydat.

Ústřední celní správa si může vyžádat znalecký posudek na náklady dotazovatele, uzná-li, že je to k správnému posouzení věci třeba.

Výklad váže celnice, které o něm byly vyrozuměny, dokud nebude nahrazen jiným výkladem nebo rozhodnutím nebo se dokud se nestane bezpředmětným změnou celního sazebníku, vysvětlivek k němu nebo tárového sazebníku.

Pro celní pohledávku s příslušenstvím (s úroky a s úroky z prodlení) vázne na zboží zákonně zástavní právo, dokud celní správa nebo celní účastník nebo dlužník má zboží u sebe.

Za celní dluh s příslušenstvím odpovídá celní účastník a za celní dluh s příslušenstvím ručí stejně jako celní dlužník ten, kdo se za celní dluh zaručí.

Celní účastník odpovídá za celní dluh s příslušenstvím, dokud neodevzdá celnímu zájemci uvedenému v návrhu na celní řízení doklad o provedeném celním řízení a dokud nevydá celnímu zájemci zboží v těchto případech, v nichž vydání zboží přichází v úvahu.

zaplacením,

uplynutím doby,

prominutím.

Právo státu vymáhat celní pohledávku se promlčuje do roka po její splatnosti. Opatření směřující k vymáhání celní pohledávky má za následek běh nové promlčecí doby, jakmile bylo sděleno osobě povinné k placení.

Celní pohledávka může být vymáhána na celním dlužníku nebo na tom, kdo se zaručil za zaplacení celního dluhu.

Jestliže by vybrání cla vedlo k tvrdostem, může být celní dluh zcela nebo zčásti prominut (clo vráceno). O prominutí celního dluhu (vrácení cla) rozhoduje celnice, nečiní-li více než 3.000 Kčs, v ostatních případech ústřední celní správa.

Zkazilo-li se nebo úplně zničeno zboží dopravené podnikem veřejné dopravy, které již bylo propuštěno do volného oběhu, avšak nebylo tímto podnikem ještě příjemci dodáno, celnice dluh promine (clo vrátí).