Technické normy

Obsah technických norem nesmí být v rozporu s jinými právními předpisy.

Technické normy jsou závazné pro každého, jehož se týkají, pokud nejsou označeny jako doporučené.

Orgán příslušný ke schválení normy určí, které technické normy se označí jako doporučené. Ten, jehož se norma takto označená týká, může se od ní nebo od některých jejích ustanovení odchýlit, jsou-li pro to důvody. Orgán, který normu schvaluje, může v normě určit, že uživatel doporučené normy je povinen mu oznámit, odchýlí-li se od normy nebo od některých jejích ustanovení.

V případě, že toliko některá ustanovení technické normy jsou označena jako doporučená, platí o nich obdobně ustanovení odstavce 2.

Státní úřad pro vynálezy a normalisaci (dále jen "Úřad") může povolit výjimku ze závaznosti státní normy, jsou-li pro to závažné hospodářské nebo technické důvody a je-li žádost podložena ekonomickým rozborem. Tato výjimka se může týkat celé státní normy nebo některých jejích ustanovení. Povolováním výjimek může Úřad pověřit i jiný orgán zaručující nestrannost.

Úřad, po případě pověřený orgán, povoluje výjimky ze závaznosti státních norem po projednání se zúčastněnými ústředními úřady a orgány․ Výjimky ze závaznosti státních norem uvedených v § 1 odstavec 1 písm. b), c), které nezasahují přímo do výroby, může Úřad povolit bez projednání s ústředními úřady a orgány, projedná-li je s účastníky, kteří jsou dotčeni povolením výjimky. Z důvodů obecného zájmu, naléhavé potřeby nebo týká-li se výjimka jen jednoho účastníka, lze výjimku povolit i bez tohoto projednání. Jestliže Úřad neprojednal povolení výjimky s příslušnými ústředními úřady nebo orgány a výjimku povolil, je povinen je o tom uvědomit.

Výjimky ze závaznosti ostatních technických norem povoluje orgán, jemuž přísluší schválení normy.

Výjimky z technických norem nelze povolit, pokud by tyto výjimky byly na úkor bezpečnosti života a zdraví nebo ochrany věcí.

Od technických norem se lze odchýlit u zkušebních šarží a u výrobků určených pro výzkum a vývoj. Totéž platí u výrobků určených pro vývoz, jestliže ministerstvo zahraničního obchodu nebo podnik zahraničního obchodu si při poptávce a nejpozději při objednávce vyžádá jiné provedení, než stanoví technické normy. U takovýchto odchylek není třeba povolení podle předchozích odstavců.

Státní úřad pro vynálezy a normalisaci plní v oboru technické normalisace kromě působnosti zvlášť vytčené v zákoně o technické normalisaci (dále jen "zákon") a v jiných ustanoveních tohoto nařízení zejména tyto úkoly:

V oboru projektových norem pro výstavbu, norem pro územní plánování a norem zvlášť určených v jednotném státním plánu normalisačních prací přísluší působnost, kterou podle odstavce 1 jinak vykonává Úřad, Státnímu výboru pro výstavbu s výjimkou působnosti uvedené pod písm. c), d), f), g),

, l), m) a s výjimkou vyhlašování norem.

Ústřední úřady a orgány plní v oboru technické normalisace kromě působnosti zvlášť vytčené v zákoně a v jiných ustanoveních tohoto nařízení zejména tyto úkoly:

Ústřední úřady a orgány mohou, pokud to povaha věci připouští, pověřit některými úkoly podle odstavce 1 ústavy a jiné vhodné orgány.

Vedoucí ústředních úřadů a orgánů stanoví podrobnosti o normalisační činnosti v oboru své působnosti normalisačním regulativem, který vydají v součinnosti s Úřadem.

Organisace, jež určí ve směrnicích vedoucí ústředních úřadů a orgánů, jsou povinny zřídit útvary pro technickou normalisaci, jejichž rozsah a vybavení musí odpovídat potřebě normalisačních prací.

Kde se v tomto nařízení mluví o organisacích, rozumějí se tím, pokud z povahy věcí neplyne něco jiného, hospodářské organisace, jakož i organisace rozpočtové.

Základem normalisační činnosti je jednotný státní plán normalisačních prací, který stanoví normalisační úkoly a jejich nositele. Tento plán musí být v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství.

Jednotný státní plán normalisačních prací sestavuje Úřad ve spolupráci s ústředními úřady a orgány. Pro jeho přípravu a sestavení vydává Úřad směrnice.

Na základě těchto směrnic vypracovávají ústřední úřady a orgány návrhy svých ročních plánů normalisačních prací, při čemž vycházejí z plánu technického rozvoje i z plánu výroby; přihlížejí při tom k vlastní potřebě i k požadavkům ostatních ústředních úřadů a orgánů. Své návrhy předloží Úřadu, který je s nimi projedná a zkoordinuje. Takto sestavený plán předkládá Úřad ke schválení vládě.

Plán schválený vládou rozpisuje Úřad na ústřední úřady a orgány a dbá společně s nimi o jeho plnění.

Organisace jsou povinny ve svých plánech práce a v plánech finančních pamatovat na přiměřenou kapacitu a prostředky ke splnění normalisačních úkolů.

Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně i pro výhledový plán normalisačních prací.

Jednotný státní plán normalisačních prací ukládá provádění normalisačních úkolů (vypracování návrhu normy a jeho projednání) nositelům úkolů. Nositeli úkolů jsou u státních norem ústřední úřady a orgány; Úřad jen ve výjimečných případech.

Nositel úkolu vypracuje a projedná návrh normy buď sám nebo tím pověří podřízenou organisaci (zpracovatele).

Úřad, nebo i jiný nositel úkolu, může pověřit vypracováním návrhu státní normy po případě jeho projednáváním nebo jiným mimořádným úkolem vyžadujícím zvláštní odbornosti též experta mimo okruh vlastních pracovníků.

Za správnost a obsah návrhů technických norem odpovídají subjekty uvedené v předchozích odstavcích.

Za správnost a obsah technických norem odpovídají orgány, které je schválily.

Návrhy státních norem musí být vypracovány tak, aby odpovídaly politicko-ekonomickým zájmům národního hospodářství, požadavkům obrany státu, současnému stavu vědy a techniky i zkušenostem a možnostem našeho průmyslu.

Současně s návrhem státní normy musí být vypracován návrh opatření, ekonomicky zdůvodněných, jimiž bude zajištěno využívání normy, zejména v těch případech, kdy je k zavedení normy zapotřebí nových zařízení, investic a materiálového zabezpečení.

Návrh státní normy a návrh opatření pro využití normy projedná nositel úkolu nebo jím pověřený zpracovatel v oboru působnosti nositele úkolu. Při tom dbá na sladění zájmů výroby, obchodu a spotřeby.

Nositel úkolu i zpracovatel jsou povinni zvát Úřad na všechny důležité porady a zasílat mu všechny návrhy, po případě i jiné podklady, aby Úřad mohl sledovat vývoj prací a mohl se jich v případě potřeby činně zúčastnit.

Takto projednaný návrh s průvodním materiálem zašle nositel úkolu Úřadu. Návrh normy i návrh opatření pro využití normy musí být schválen vedoucím ústředního úřadu nebo orgánu, který je nositelem úkolu, nebo jeho pověřeným zástupcem.

Úřad prozkoumá návrh státní normy a průvodní materiál do dvou měsíců ode dne, kdy mu návrh došel. Jestliže nevyhovuje ustanovením § 10, vrátí jej Úřad k doplnění nebo přepracování.

O návrhu, který vyhovuje ustanovením § 10, zahájí Úřad nejpozději do 2 měsíců po skončení průzkumu podle odstavce 1l projednávání se zúčastněnými ústředními úřady a orgány. Tyto ústřední úřady a orgány jsou povinny vyjádřit se k návrhu ve stanovené lhůtě a účastnit se projednání zplnomocněnými zástupci. K jednání mohou být přizvány též vysoké školy, výzkumné ústavy, znalci a pod.

V odůvodněných případech, zejména týká-li se návrh normy širokého okruhu pracujících, vyloží Úřad návrh k nahlédnutí po dobu nejméně dvou měsíců a vyložení oznámí vhodným způsobem. Každý má právo nahlédnout do návrhu v době vyložení a uplatnit své připomínky.

Podrobnosti o vykládání návrhů a podávání připomínek upraví ve směrnicích předseda Úřadu.

Současně s návrhem státní normy se projednává a podle potřeby doplní návrh opatření pro využití normy. Tento návrh schvalují všechny ústřední úřady a orgány, jimž návrh ukládá povinnost.

Závěrečným projednáním může Úřad na základě dohody pověřit též zúčastněný ústřední úřad nebo orgán. Pověřený ústřední úřad nebo orgán nemůže přenášet závěrečné jednání na jiné orgány.

Vyskytnou-li se při projednávání státních norem rozpory, které se nepodaří odstranit, rozhodne Úřad sám bez prodlení o sporné otázce.

číslo, název a stručný obsah normy,

den, od kterého nabývá účinnosti.Po případě ještě uvede:

označení, že jde o normu doporučenou,

vymezení rozsahu platnosti (územní, věcné, časové),

normu, jež se vyhlášenou normou nahrazuje.

Z důvodů obecného zájmu, naléhavé potřeby nebo jde-li o věc menšího významu a pod., může Úřad pro vypracování, projednání a vyhlašování státní normy určit i způsob, který se odchyluje od ustanovení § § 8 až 12.

Úřad může zejména upustit od závěrečného projednávání státní normy podle ustanovení § 11, jestliže ústřední úřad nebo orgán, který návrh předkládá, potvrdí, že jej projednal se zúčastněnými ústředními úřady nebo orgány a že tyto nemají proti němu námitek.

Úřad může i bez projednávání podle ustanovení § § 10 a 11 vyhlásit za státní normu technické podmínky, jestliže byly ujednány mezi hlavními zúčastněnými ústředními úřady nebo orgány, jichž se obsah technických podmínek dotýká.

Pro tvorbu norem úsekových a podnikových platí přiměřeně ustanovení o normách státních. Odchylný postup pro tvorbu úsekových a podnikových norem může být stanoven normalisačním regulativem.

Úsekové a podnikové normy nesmějí být v rozporu s normami státními, leč by Úřad povolil výjimku. Podnikové normy nesmějí být v rozporu s normami úsekovými, pokud nebyla povolena výjimka.

Návrhy úsekových norem a návrhy na změny, doplňky, přechodná ustanovení a zrušení těchto norem projednává příslušný ústřední úřad nebo orgán. Návrhy schvaluje, normy vyhlašuje a jejich závaznost stanoví vedoucí příslušného ústředního úřadu nebo orgánu.

Návrhy podnikových norem a návrhy na změny, doplňky, přechodná ustanovení a zrušení těchto norem projednává příslušný podnik nebo jiná organisace s vědomím nadřízené organisace. Návrhy schvaluje, normy vyhlašuje a jejich závaznost stanoví ředitel příslušného podniku nebo jiné organisace.

Normy úsekové a podnikové se vyhlašují vhodným způsobem, aby s nimi byli seznámeni všichni, jichž se týkají.

Ústřední úřad nebo orgán předá Úřadu ihned po vydání každou úsekovou normu ve dvou vyhotoveních; podnikové normy předává jen na požádání. O zrušení a změnách úsekových norem vyrozumí také Úřad.

Ústřední úřad nebo orgán předává Úřadu za příslušné časové období též seznamy úsekových a podnikových norem.

Technické podmínky se sjednávají dohodou mezi dvěma nebo více ústředními úřady a orgány nebo jinými organisacemi. Návrh vypracovává zpravidla výrobce. Technické podmínky schvalují, vyhlašují, mění, doplňují a ruší účastníci, kteří je sjednali. Technické podmínky nesmějí být v rozporu se státními normami, pokud nebyla povolena výjimka.

Ústřední úřady a orgány předají Úřadu seznamy svých technických podmínek a technických podmínek organisací, jež jsou jim podřízeny. Předají Úřadu také technické podmínky, které si vyžádá.

Ústřední úřady a orgány kontrolují, zda organisace jim podřízené zavádějí, používají a dodržují technické normy, které se jich týkají.

Úřad dbá, aby ústřední úřady a orgány prováděly kontrolu podle odstavce 1 zejména u státních norem.

Úřad má právo se přesvědčit v podnicích, ústavech, prodejnách a rozdělovnách o tom, jak jsou technické normy využívány.

Vedoucí ústředních úřadů a orgánů mohou zavést povinnou kontrolu výrobků určitého odvětví, zda vyhovují platným technickým normám a pověřit touto kontrolou vhodný zkušební ústav.

Úřad je oprávněn požadovat zavedení této kontroly zejména tam, kde jde o výrobky široké spotřeby nebo o výrobky, u nichž ochrana zdraví a bezpečnost vyžaduje přesné dodržení norem.

Výrobky kontrolované podle odstavce 1, které vyhovují platným technickým normám, označují se určenou kontrolní značkou.

Výkon kontroly podle odstavce 1 a způsob užívání značek podle odstavce 3 bude upraven vyhláškami, které vydají vedoucí příslušných ústředních úřadů a orgánů v součinnosti s Úřadem.

Pro směrné normy vyhlášené podle zrušeného vládního nařízení č. 45/1951 Sb., o technické normalisaci, platí ustanovení o normách doporučených.

Úřad stanoví vyhláškou, které československé normy vydané před účinností vládního nařízení č. 45/1951 Sb., o technické normalisaci, jsou závazné.