Všechny trestní a občanskoprávní věci mají být projednávány s největším urychlením tak, aby v nich mohlo být vydáno co nejdříve konečné rozhodnutí.

Prokurátoři, soudci a všichni zaměstnanci prokuratur a soudů mají vycházet všem pracujícím, kteří se dovolávají jejich rady nebo pomoci, všemožně vstříc; zejména mají všestranně pečovat o to, aby nedostatek všeobecného nebo právnického vzdělání nebyl nikomu na újmu v jeho právech, a dávat všem, kdož toho potřebují, návod k provedení potřebných úkonů spolu s poučením, jaké právní následky budou spojeny s provedením těchto úkonů nebo s jejich opomenutím.

Doba, kdy je možno se dostavit k prokurátoru nebo k soudu bez předchozího předvolání, se určí tak, aby styk pracujících s prokurátorem nebo soudem byl co nejvíce usnadněn.

Je-li třeba nějakého vysvětlení a není-li možno opatřit je jiným vhodným způsobem, lze si od osoby, která může takové vysvětlení podat, vyžádat stručné písemné vyjádření nebo lze takovou osobu informativně vyslechnout. Pozvání k informativnímu výslechu se může stát jednoduchou obsílkou nebo telefonicky.

O informativním výslechu se sepíše ve spise stručný záznam, který podpíše ten, kdo jej sepsal; vyslýchaný připojí svůj podpis, pokládá-li to vyslýchající vzhledem k závažnosti sdělení za účelné.

Tam, kde jsou pro vyhotovení rozhodnutí (jejich stejnopisy), pro jiná vyřízení a pro protokoly pře depsány vzory, je nutno jich použít, pokud tomu nebrání důležité důvody (na př. zvláštní složitost věci).

Pro ostatní vyhotovení rozhodnutí (jejich stejnopisy) nebo vyřízení, jež se s výjimkou nepatrných odchylek nemění, jakož i pro dopisy, zprávy, sdělení a listinná osvědčení, jež se velmi často opakují, a pro něž nejsou vzory předepsány, mohou si prokuratury a soudy zavést vlastní vzory.

Písemná podání je třeba předložit v tolika stejnopisech ( § 61 odst. 3 tr. ř., § 43 odst. 2 o. s. ř.), aby kromě stejnopisu určeného pro prokurátora nebo soud (po případě též pro jiného prokurátora, jiný soud, jiné oddělení) mohlo být doručeno po jednom stejnopise každé osobě, které se má stejnopis podání doručit.

Ustanovení odstavce 1 se užije i pro opisy příloh, které mají být doručeny se stejnopisem písemného podání.

Nepředložil-li účastník v řízení ve věcech občanskoprávních potřebný počet stejnopisů písemného podání a jeho příloh, ačkoli byl k tomu vyzván, pořídí je soud na jeho náklad; na to musí být účastník ve výzvě upozorněn.

Podání učiněná ústně do protokolu sepisuje zpravidla prokurátor nebo soudce z povolání. Je-li toho třeba, může zmocnit vedoucí prokurátor jednoho z prokurátorů a předseda soudu jednoho ze soudců z povolání, aby sepisovali všechna ústní podání, která byla u prokuratury nebo u soudu učiněna.

Jednoduchá podání učiněná ústně do protokolu mohou sepisovat též správní zaměstnanci, jestliže k tomu byli prokurátorem-aprobantem nebo předsedou senátu zmocněni (§ § 42, 677 o. s. ř.).

Trestní oznámení učiněné ústně do protokolu sepisuje zpravidla prokurátor, který vyslechne oznamovatele o trestném činu, okolnostech, za nichž byl čin spáchán, o osobních poměrech pachatele a o důkazech, jakož i o výši škody způsobené oznámeným činem. Výslechem má být získán potřebný podklad pro další řízení, tak aby nebylo třeba výslech oznamovatele opakovat.

Je-li z údajů oznamovatele patrno, že oznámený skutek není trestným činem nebo že pachatele nelze stíhat z jiných důvodů, je třeba o tom oznamovatele poučit; trvá-li oznamovatel přesto na svém oznámení, poznamená se v protokole, že oznamovatel byl poučen.

Bylo-li trestní oznámení učiněno ústně do protokolu u soudu, užije se ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně. Protokol se bez odkladu zašle příslušnému prokurátoru.

Podání ve věcech občanskoprávních učiněná telegraficky ( § 44, o. s. ř.), která neměla náležitosti předepsané pro písemná podání, musí být opakována písemným podáním nebo ústně do protokolu.

Mělo-li telegrafické podání ostatní náležitosti předepsané pro písemná podání, je třeba nedostatek vlastnoručního podpisu [ § 43 odst. 1 písm. e) o. s. ř.] odstranit dodatečným stručným projevem souhlasu s obsahem telegrafického podání; projev souhlasu lze učinit písemně nebo ústně do protokolu. Současně mají být předloženy též potřebné přílohy.

Dodatečné podání podle odstavce 1 nebo projev souhlasu podle odstavce 2 musí být učiněny do tří dnů po uplynutí lhůty, která je stanovena pro ono podání, není-li však takové lhůty, do tří dnů po dojití telegrafického podání. Zmešká-li se tato lhůta, nelze k telegrafickému podání přihlížet.

O provedení jednotlivých úkonů dožádáním ( § 22 odst. 2 tr. ř., § 16 o. s. ř.) je třeba požádat zpravidla zvláštním dopisem, v němž se podrobně uvedou potřebné údaje. To platí zejména tehdy, jde-li o dožádání o současné provedení úkonů různými okresními prokuraturami nebo různými okresními soudy. Je-li však k provedení úkonů, o které bylo žádáno, třeba podrobnější znalosti spisů, zašlou se dožádané prokuratuře nebo dožádanému soudu příslušné spisy nebo jejich části. Dožádání musí být vyhověno s největším urychlením, aby u dožadující prokuratury nebo dožadujícího soudu nebylo třeba stanovené jednání odročit.

Není-li dále stanoveno jinak, vyřizuje dožádání prokurátor, nebo byl-li dožádán soud, soudce, který byl k tomu rozvrhem práce určen. Je-li to důležité pro úspěšné provedení řízení, je třeba při provádění dožádání výslechem osob rozšířit výslech - podle toho, co při něm vyjde najevo - i na okolnosti nebo osoby, které v dožádání nebyly uvedeny. O výslechu osoby, která nebyla v dožádání uvedena, je třeba vždy účastníky vyrozumět ( § 96 odst. 1 o. s. ř.).

Nemůže-li být dožádaný úkon vykonán v obvodě dožádané prokuratury nebo dožádaného soudu, postoupí se dožádání příslušné prokuratuře nebo příslušnému soudu, jsou-li známy, jinak se dožádání vrátí. Postoupení dožádání se současně oznámí dožadující prokuratuře nebo dožadujícímu soudu.

Dožádání tuzemských soudů (úřadů, orgánů veřejné správy) o doručení písemností vyřizuje samostatně oddělení, které obstarává doručnou službu.

Žádosti cizozemských soudů (úřadů) o doručení písemností vyřizuje prokurátor, nebo byl-li požádán soud, soudce, který byl k tomu rozvrhem práce určen.

Nahlížet do spisů ( § 66 tr. ř., § 87 o. s. ř.) je možno, není-li dále stanoveno jinak, výlučně v místnostech prokuratury nebo soudu pod dohledem vedoucího úředníka oddělení nebo správního zaměstnance jím k tomu určeného. Zároveň se učiní vhodná opatření k zachování státního, hospodářského nebo služebního tajemství.

Ustanovení odstavce 1 platí i pro znalce ( § 118 odst. 1 tr. č., § § 108 a násl. o. s. ř.). Znalcům, kteří nemohou podat spolehlivý posudek bez zevrubného prostudování spisů, může prokurátor nebo předseda senátu spisy zapůjčit.

Jestliže soudce (člen senátu, senát), o jehož vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení v určité věci jde ( § 39 odst. 2 tr. ř.), s tím souhlasí, přidělí předseda soudu věc jinému soudci (senátu) nebo určí do senátu místo něho jiného soudce. O tomto opatření učiní předseda soudu ve spise záznam.

Zapisovatel je povinen oznámit skutečnosti, pro které nesmí být přibrán ( § 60 odst. 3 tr. ř.), prokurátoru a v řízení před soudem předsedovi senátu, jakmile se o těchto skutečnostech dověděl.

Má-li prokurátor nebo v řízení před soudem předseda senátu ustanovit obviněnému obhájce ( § 45 tr. ř.), požádá krajské sdružení advokátů (osobu, kterou krajské sdružení advokátů tím pověřilo), aby mu označilo osobu advokáta.

Jestliže nelze podle odstavce 1 osobu advokáta určit bez průtahů a jde o naléhavý případ, ustanoví prokurátor nebo v řízení před soudem předseda senátu obhájce z řad advokátů sám a krajské sdružení advokátů o tom dodatečně uvědomí.

Úkony prokurátora nebo soudu se konají mimo budovu prokuratury nebo soudu jen tehdy, jsou-li pro to závažné důvody, zejména vyžaduje-li to povaha úkonu nebo je-li to vhodné z výchovných důvodů.

Má-li být nějaký úkon vykonán v budově úřadu (orgánu veřejné správy) nebo veřejného ústavu nebo podniku, je to třeba předem ohlásit osobě pověřené jejich vedením.

Ve vojenských nebo vojskem obsazených budovách a podnicích nebo v budovách Sboru národní bezpečnosti smí prokurátor nebo soud vykonat potřebný úkon jen se svolením příslušného velitele.

Předvolávání k jednotlivým úkonům se děje zpravidla písemně, nebo pokud je to možné, ústně, v naléhavých případech též telegraficky nebo telefonicky. Byla-li některá osoba předvolána ústně, telegraficky nebo telefonicky, učiní se o tom záznam ve spise; byla-li předvolána ústně při výslechu, poznamená se to v protokole.

Vyžadují-li to zvláštní okolnosti případu, zejména při nařízeném předvedení, lze předvolání v trestních věcech zařídit též prostřednictvím orgánů národní bezpečnosti.

V písemném předvolání se uvede označení věci, místo, čas, a není-li tím ohrožen obecný zájem, také předmět výslechu nebo jiného úkonu, dále zda se má předvolaný dostavit jako obviněný, účastník, svědek, znalec nebo tlumočník a které pomůcky a důkazní prostředky má s sebou přinést. Zaměstnané osoby se současně vyzvou, aby o svém předvolání včas uvědomily svého zaměstnavatele (bezprostředního představeného), aby mohlo být zařízeno jejich zastupování po dobu jejich nepřítomnosti v práci. Kromě toho se v písemném předvolání označí zákonné následky, které by předvolaného stihly, kdyby se bez důvodu a bez omluvení nedostavil.

V písemném předvolání určeném obviněnému se kromě zákonného ustanovení uvede též slovně, o jaké obvinění jde.

Příslušníci ozbrojených sborů v činné službě se předvolávají prostřednictvím svého představeného. Není-li znám představený vojenských osob v činné službě, předvolají se prostřednictvím místního velitele; není-li znám představený příslušníků Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže v činné službě, předvolají se prostřednictvím nejbližšího velitelství příslušného Sboru.

Má-li být vyslechnut větší počet osob zaměstnaných na témže pracovišti (v témže závodě a p.), lze provést jejich výslech po předchozí dohodě se správou pracoviště (závodu a pod.) v místě pracoviště, a to i bez jejich předchozího předvolání.

O předvedení (§ § 92, 109 a § 232 odst. 2 tr. ř., § 69 odst. 2 a § 112 o. s. ř.) se požádá příslušné velitelství Sboru národní bezpečnosti.

O předvedení příslušníků ozbrojených sborů v činné službě se požádá jejich představený.

Ustanovení § 45 odst. 1 a odst. 3 věty prvé a druhé se užije přiměřeně, vyrozumívají-li se o úkonech prokurátora nebo soudu obviněný, jeho obhájce nebo zákonný zástupce, zúčastněná osoba, poškozený a jejich zákonní zástupci nebo zmocněnci, orgán veřejné péče o mládež nebo účastníci a jejich zákonní zástupci nebo zmocněnci.

Prokurátor musí být vyrozuměn o všech úkonech soudu, jichž se má zúčastnit.

Před výslechem zjistí vyslýchající totožnost vyslýchaného a poučí jej o jeho právech a povinnostech. V protokole se výslovně uvede, že se tak stalo; kde je toho třeba, uvede se i prohlášení vyslýchaného.

Na počátku výslechu zjistí vyslýchající osobní poměry vyslýchaného:

Vyslýchanému může být dovoleno, aby dříve než dá odpověď, nahlédl do svých písemných poznámek. Stalo-li se tak, poznamená se to v protokole. Vyslýchaný může být vyzván, aby poznámky předložil k nahlédnutí prokurátoru nebo soudci, kteří řídí výslech.

Výslech osob, které se nedovedou vyjadřovat ani v českém ani ve slovenském jazyku, se koná prostřednictvím tlumočníka. Od přibrání tlumočníka lze upustit, jestliže vyslýchající nebo zapisovatel ovládá jazyk, ve kterém se bude výslech konat.

ustanovení odstavce 1 se užije obdobně pro výslech osob hluchých, němých nebo hluchoněmých, nelze-li se s nimi dorozumět jiným spolehlivým způsobem.

Přibere-li prokurátor nebo soud znalce k ohledání ( § 80 tr. ř., § § 119 a násl. o. s. ř.), může vzhledem k povaze věci určit, že se má ohledání konat jen v přítomnosti znalců samých.

Je-li obava, že předmět ohledání bude ohledáním zničen nebo změněn, odevzdá se znalcům, je-li to možné, jen část předmětu a učiní se opatření, aby mohlo být ohledání podle potřeby opakováno.

Protokol.

Protokol ( § 60 tr. ř., § § 66 a 68 o. s. ř.) má obsahovat všechny podstatné okolnosti a musí být z něho zřejmo, zda při provádění úkonu bylo dbáno příslušných předpisů (na př. napomenutí k pravdivému vypovídání, prohlášení, které vyslýchaný učinil na upozornění, že má právo odepřít výpověď).

Zpravidla se zapisuje toliko obsah výpovědi vyslýchaných osob. Pokud je to důležité pro posouzení věci, zapíší se výpovědi vyslýchaných osob doslovně; v tomto případě se příslušné místo vyslýchané osobě vždy z protokolu přečte a v protokole se poznamená, že se tak stalo, po případě také, jaké námitky byly činěny. Záleží-li na přesném a doslovném znění odpovědi nebo vypovídá-li vyslýchaný vyhýbavě, provádí se výslech tak, že se kladou jednotlivé otázky, které se doslovně zaprotokolují; stejně se doslovně zaprotokoluje odpověď vyslýchaného.

Protokol o výpovědi osoby neznalé ani českého, ani slovenského jazyka sepíše se některým z těchto jazyků; záleží-li na doslovném znění výpovědi, zapíše zapisovatel nebo tlumočník její příslušnou část pokud možno také v jazyku, jímž tato osoba vypovídala.

Protokol se hlasitě diktuje, aby přítomní diktovanou výpověď slyšeli. Prokurátor a v řízení před soudem předseda senátu může vyslýchanému, zejména jde-li o znalce, dovolit, aby svou výpověď diktoval zapisovateli sám. Tato okolnost se poznamená v protokole.

Je-li toho třeba, může být průběh celého výslechu nebo jeho části, po případě průběh celého úkonu nebo jeho části, zaznamenán těsnopisně; těsnopisný záznam se přepíše obyčejným písmem a připojí k protokolu.

Protokol v trestních věcech podpisují osoba řídící jednání a zapisovatel, jakož i tlumočník a osoba přibraná podle § 127 odst. 2 a § 133 odst. 2 tr. ř. Protokol sepsaný mimo hlavní a odvolací líčení a veřejné zasedání podpisuje též vyslýchaný; byla-li výpověď vyslýchaného napsána na několika samostatných listech nebo arších, podpíše vyslýchaný každý samostatný list nebo arch zvlášť. Před podepsáním se protokol vyslýchanému přečte nebo předloží k přečtení. V protokole se poznamená, že se tak stalo, a uvede se, zda byl protokol vyslýchaným schválen. Odmítne-li vyslýchaný protokol podepsat, poznamená se to v protokole spolu s důvody, které uvedl.

Nemůže-li předseda senátu pro překážku delšího trvání protokol podepsat, podpíše jej jiný člen senátu. nemůže-li pro překážku delšího trvání podepsat protokol jiná osoba, není třeba jejího podpisu. Důvod, proč podpis odpadl, se poznamená v protokole.

V protokole o hlasování ( § 24 tr. ř., § 155 o. s. ř.) se uvede:

Mínění odlišné od názoru většiny se zapíše v celém svém znění a stručně se odůvodní.

Důvody rozhodnutí se pojmou do protokolu jen tehdy, je-li mezi členy senátu rozpor pro odůvodnění, který bylo třeba hlasováním odstranit.

Protokol o hlasování podpisují všichni členové senátu a zapisovatel.

Skončí-li jednání, aniž bylo odročeno, pojmou se všechny zápisy o hlasování senátu do jediného protokolu o hlasování.

Jde-li o jednoduchá rozhodnutí, na kterých se senát usnesl jednomyslně a kterým předcházela pouze porada v jednací síni bez přerušení jednání, nesepisuje se zvláštní protokol o hlasování, v protokole o jednání se poznamená, že usnesení bylo učiněno bez přerušení jednání.

Protokol o hlasování se připojí ke spisu v zalepené obálce, opatřené na uzávěře kulatým úředním razítkem ( § 70 odst. 1).

Nejsou-li známa všechna osobní data obviněného [ § 26 odst. 1 písm. b), § 86 písm. b) tr. ř.], uvedou se jak v žalobě, tak v rozsudku všechny okolnosti, jichž je třeba, aby obviněný nemohl být zaměněn s jinou osobou.

Trestný čin [ § 26 odst. 1 písm. c), § 86 písm. c) tr. ř.] se jak v žalobě, tak v rozsudku označí nejen uvedením příslušného ustanovení (příslušných paragrafů) trestního zákona, nýbrž i svým pojmenováním.

U okresní a státní prokuratury vede prokurátor o každé trestní věci deník. Deník není součástí trestního spisu a uschovává se odděleně.

Za přípravného řízení se do deníku zapisuje zpravidla pouze nápad spisu a způsob vyřízení prokurátorem, po případě záznam úkonech, jež jsou pro řízení zvláště důležité. Po podání žaloby, pokud bude trestní spis u soudu, se v deníku vyznačí každé dojití spisu, jakož i jednotlivých písemností a učiněné opatření. Po pravomocném skončení věci u soudu nebude třeba zpravidla dalších záznamů v deníku.

V každém stadiu řízení je však nutno do deníku zapisovat a v něm ukládat stejnopisy zpráv předkládaných nadřízenému prokurátoru a poukazy od něho došlé, důvěrné přípisy, stejnopis vyhotovení žaloby a opravných prostředků a stejnopisy soudních rozhodnutí, byly-li prokurátoru doručeny.

Ve vazebních věcech se deník opatří nápadným označením "Vazba". Byl-li obviněný z vazby propuštěn, označení "Vazba" se na deníku přeškrtne.

Ustanovení odstavců 1 až 3 se užije přiměřeně pro vedení deníku o věcech občanskoprávních, učinil-li prokurátor návrh na zahájení občanskoprávního řízení nebo vstoupil-li do takového řízení.

Předseda senátu může vypracováním písemného vyhotovení rozhodnutí pověřit některého soudce z povolání, který je členem senátu; vypracování písemného vyhotovení usnesení jednoduché povahy může svěřit též správním zaměstnancům.

Nemůže-li předseda senátu ani jiný člen senátu pro překážku delšího trvání vypracovat písemné vyhotovení vyhlášeného (vyneseného) rozhodnutí, může jej na příkaz předsedy soudu vypracovat jiný soudce z povolání, který nebyl členem senátu.

Písemné vyhotovení rozhodnutí se opatří datem jeho vyhlášení (vynesení).

Písemné vyhotovení rozhodnutí prokurátora schvaluje a podpisuje vedoucí prokurátor, který však může toto oprávnění v některých věcech buď zcela, nebo zčásti přenést na prokurátory-aprobanty.

Písemné vyhotovení rozhodnutí soudu podpisuje předseda senátu. Nemůže-li předseda senátu podepsat písemné vyhotovení rozhodnutí pro překážku delšího trvání, podpíše je za něho jiný člen senátu. Důvod, proč podpis předsedy senátu odpadl, se poznamená na písemném vyhotovení rozhodnutí.

Při usneseních jednoduché povahy, která v plném rozsahu vyhovují podanému návrhu a která nemusí být odůvodněna, může být písemné vyhotovení usnesení nahrazeno stručným povolovacím záznamem ("návrhu se vyhovuje").

V povolovacím záznamu se dále uvede, zda se má pro pořízení stejnopisu vyhotovení rozhodnutí použít předepsaného vzoru ("Návrhu se vyhovuje, vzor č. .......") nebo povolovacího razítka ("Návrhu se vyhovuje, raz.").

Povolovacího razítka lze použít, je-li po ruce dostatečný počet stejnopisů písemného podání nebo dostatečný počet stejnopisů rubrik; tato podání nebo tyto rubriky musí obsahovat určitý návrh souhlasný s písemným podáním, jakož i právní poučení o opravném prostředku.

Je-li toho třeba, uvede se v povolovacím záznamu též výše určených nákladů.

Povolovací razítko se otiskne na přední straně stejnopisu písemného podání nebo rubriky.

Pro povolovací razítko se stanoví tento vzor:

(Malý státní znak) Usnesení.

Návrhu se vyhovuje. Náklady navrhovatele se určují částkou ......... Kčs .... h. prokuratura .........

v .............., odd ..................... soud

dne...............

Stejnopisy vyhotovení rozhodnutí prokurátora nebo soudu, listiny o ustanovení poručníka nebo opatrovníka ( § 253 odst. 2, § 262 o. s. ř.), listiny o ustanovení správce likvidační podstaty ( § 581 o. s. ř.), úřední vysvědčení ( § 39), ověřovací doložky ( § 171 odst. 2, § 174 odst. 3), jakož i všechny stejnopisy vyřízení určené pro cizozemsk é soudy nebo úřady opatří vedoucí úředník oddělení kulatým úředním razítkem.

Stejnopisy vyhotovení usnesení ve zkrácené formě (§ § 67 a 68) se kulatým úředním razítkem neopatřují.

Jsou-li stejnopisy uvedené v odstavci 1 určeny pro cizinu, podpisuje je prokurátor-aprobant nebo předseda senátu vlastnoručně; správnost ostatních stejnopisů potvrzuje vedoucí úředník oddělení.

Stejnopisy vyhotovení rozhodnutí prokurátora nebo soudu mají být vypraveny nejpozději do 15 dnů po vyhlášení (vynesení) rozhodnutí. Tato lhůta může být prodloužena jen se souhlasem vedoucího prokurátora a v řízení před soudem se souhlasem předsedy soudu.

Rozhodnutí opravné stolice se zašle v potřebném počtu stejnopisů i se spisy první stolici, která zařídí jeho doručení (§ § 29 a 64 tr. ř., § § 189 a 196 o. s. ř.).

Jakmile rozhodnutí nabylo právní moci, zaznamená vedoucí úředník oddělení na vyhotovení rozhodnutí tuto skutečnost, jakož i den, kdy právní moc nastala. Nabylo-li rozhodnutí právní moci jen zčásti, má se to v záznamu přesně vyjádřit.

Záznam uvedený v odstavci 1 se učiní též na stejnopisech vyhotovení rozhodnutí, kterými se vyrozumívají jiné soudy nebo úřady (orgány veřejné správy); na žádost osoby, které bylo rozhodnutí doručeno ještě před jeho právní mocí, učiní se tento záznam i na stejnopise, který tato osoba předloží.

Doručení písemností a jeho způsob nařizuje prokurátor a v řízení před soudem předseda senátu. K písemnostem, jejichž doručení má být prokázáno, se připojí doručenka.

Písemnosti prokurátora a soudu se zpravidla doručují poštou jako listovní zásilky, v naléhavých případech jako spěšné zásilky.

Uzná-li to prokurátor a v řízení před soudem předseda senátu za výhodnější, vykoná se doručení doručovatelem prokuratury nebo soudním doručovatelem.

Ve zvláště naléhavých případech může prokurátor a v řízení před soudem předseda senátu požádat o provedení doručení příslušný místní národní výbor nebo, zejména při nařízeném předvedení, příslušné velitelství Sboru národní bezpečnosti.

Má-li být písemnost prokurátora nebo soudu doručena při nějakém úředním úkonu (na př. při domovní prohlídce nebo při výkonu exekuce zabavením movitých věcí), obstará její doručení orgán, který má úkon vykonat; v takových případech se doručenka nepřipojuje a výkon doručení se osvědčí v protokole, který byl o úkonu sepsán.

Prokurátoru se doručují písemnosti soudu zpravidla současně se spisy, aby do nich mohl nahlédnout.

Jestliže adresát odepřel písemnost přijmout, vrátí ji doručovatel prokuratuře nebo soudu. Na doručence uvede datum a důvod odepření přijetí.

Uznal-li prokurátor nebo soud, že odepření přijetí písemnosti bylo bezdůvodné, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí bylo odepřeno. Na tyto následky musí doručovatel adresáta upozornit a na doručence musí poznamenat, že se tak stalo.

Nebyl-li adresát, kterému má být písemnost doručena v bytě, tam zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, může být písemnost doručena každé dorostlé osobě v bytě spolubydlící, a kdyby takové osoby nebylo, pronajímateli nebo osobě pověřené v domě dozorem, pokud tam bydlí a jsou ochotni písemnost přijmout.

Nebyl-li adresát, kterému má být písemnost doručena na pracovišti, tam zastižen, ačkoli se v místě doručen zdržuje, může být písemnost určená zaměstnavateli doručena každému jeho zaměstnanci, pokud je ochoten ji přijmout; písemnost určená zaměstnanci může být doručena jeho zaměstnavateli nebo zástupci zaměstnavatele anebo spoluzaměstnancům, pokud jsou ochotni ji přijmout.

V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 na obálce písemnosti uvést osobu, které nesmí být písemnost pro její zájem na věci nebo z jiných důvodů při náhradním doručení doručena.

Nezdržuje-li se adresát v místě určení a může-li doručovatel ihned zjistit nové místo jeho pobytu, zašle písemnost za adresátem, není-li na zásilce výslovně uvedeno, že doručení mimo místo určení je vyloučeno.

Není-li možno doručit písemnost některým ze způsobů uvedených v § 82 odst. 1 a 2, uloží ji poštovní doručovatel u poštovního úřadu, doručovatel prokuratury u prokuratury, soudní doručovatel u soudu a orgán místního národního výboru u místního národního výboru. Adresáta o tom vyrozumí oznámením, které zanechá v jeho bytě nebo na pracovišti, a není-li to možné, ve schránce určené pro přijímání jeho pošty. Není-li takové schránky, upevní oznámení na dveřích vchodu do jeho bytu nebo na vhodném místě pracoviště a podle možnosti vyrozumí o tom i osoby ze sousedství nebo osoby zaměstnané na pracovišti. Tyto okolnosti uvede doručovatel na doručence, poznamená, kterého dne byla písemnost uložena, a vrátí doručenku prokuratuře nebo soudu.

Den, kdy byla písemnost uložena, se považuje za den doručení písemnosti. Takové uložení má účinky doručení, i když se adresát o uložení písemnosti nedověděl.

Do vlastních rukou adresátových musí být písemnost doručena

Nebyl-li adresát, jemuž má být písemnost doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, vyzve ho doručovatel, aby byl v určitý den a hodinu přítomen k přijetí písemnosti. S výzvou naloží doručovatel jako s oznámením při náhradním doručení ( § 83 odst. 1 druhá a třetí věta). Nebude-li výzvě vyhověno, uloží poštovní doručovatel písemnost na poště, doručovatel prokuratury u prokuratury, soudní doručovatel u soudu a orgán místního národního výboru u místního národního výboru; o tom se adresát vyrozumí a současně se upozorní, že si má doručovanou písemnost do tří dnů vyzvednout.

Jestliže si adresát písemnost ve lhůtě tří dnů nevyzvedl, považuje se poslední den této lhůty za den, kdy bylo doručení vykonáno, i když se adresát o uložení písemnost nedověděl.

Ustanovení odstavce 2 věty třetí a odstavce 3 nelze užít při doručování písemností, u nichž je náhradní doručení podle ustanovení § 65 odst. 2 druhé věty tr. ř. vyloučeno. V těchto případech se doručenka opatří nápadným označením "Náhradní doručení vyloučeno".

Při doručování do vlastních rukou adresáta se použije modrých doručenek, jinak se užije bílých doručenek.

Zásilky s modrými doručenkami se podávají na poštu vždy doporučeně.

K nákladům trestního řízení hrazeným zálohově státem ( § 67 tr. ř.) náležejí zejména:

Denní sazbu připadající na náklady spojené se zaopatřením ve vazbě a s výkonem trestu odnětí svobody a ochranného opatření vyhlásí každoročně ministerstvo spravedlnosti v příslušném úředním listě určeném pro soudní vyhlášky. Náklady na zdravotní péči podobu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření se účtují podle skutečného vydání.

Náklady na léčení úrazu, který utrpěla osoba, na níž se vykonává vazba, trest odnětí svobody nebo ochranné opatření, při práci nařízené vězeňským, výchovným nebo léčebným ústavem, se k nákladům trestního řízení nepočítají.

výdaje na soudní úkony, od nichž byl účastník osvobozen ( § 140 odst. 1, § 144 odst. 1 o. s. ř.),

nutná vydání a odměna zástupce ustanoveného podle § 142 odst. 1 nebo § 144 odst. 1 o. s. ř.,

náklady spojené s procesním úkonem, který soud vykonal, ačkoli účastník nesložil na ně zálohu, jejíž složení mu bylo podle § 128 odst. 1 o. s. ř. uloženo.

účastníku, který se osobně dostavil k soudu, poněvadž to bylo účelné k uplatnění nebo k obraně jeho práva, přísluší proti odpůrci, vůči němuž má nárok na náhradu nákladů řízení (§ § 129 až 132 o. s. ř.), náhrada nutných vydání a ušlé odměny za práci.

K nutným vydáním účastníka náleží

Nárok na náhradu ušlé odměny za práci může uplatnit jen účastník, který pro svou účast u soudu byl nepřítomen v zaměstnání a nemá za tuto dobu nárok na mzdu (plat) vůči svému zaměstnavateli. Náhrada skutečné ušlé mzdy (platu) se přiznává na základě potvrzení účastníkova zaměstnavatele podle průměru za poslední výplatní období.

Potřebuje-li účastník stižený těžkou tělesnou chorobou nebo vadou, jakož i v jiných podobných případech průvodce, nahradí se i průvodci jeho nutná vydání a ušlá odměna, jako by průvodce sám byl účastníkem.

Nárok na jízdné má jen účastník, který nebydlí v místě, kde se řízení koná.

Použil-li účastník veřejného hromadného dopravního prostředku, hradí se mu jízdné za nejnižší vozovou třídu. Jízdné za použití rychlíku (vlaku, autobusu) se hradí při vzdálenostech přes 100 km, jinak jen tehdy, kdyby se účastník s ohledem na dobu jednání nemohl dostavit včas na místo řízení nebo kdyby bylo nutno hradit mu nocležné.

Účastníku stiženému těžkou tělesnou chorobou nebo vadou, jakož i v jiných podobných případech se může uhradit i jízdné vyšší vozové třídy.

Jestliže účastník ( § 89) při větší vzdálenosti místa řízení od stanoviště veřejného hromadného dopravního prostředku musil použít ještě místního veřejného hromadného dopravního prostředku, hradí se mu i místní přepravné.

Místní přepravné se hradí též účastníku, který bydlí v místě, kde se řízení koná, jestliže se zřetelem na vzdálenost místa řízení od místa svého bydliště nebo pracoviště použil místního veřejného hromadného dopravního prostředku.

pěšky nebo jízdním kolem náhrada v částce 2 Kčs za každý kilometr,

najatým povozem (motorovým vozidlem) náhrada skutečně vzniklých výdajů do obvyklé výše,

vlastním povozem (motorovým vozidlem) náhrada ve výši dvou třetin obvyklých výdajů za nájemní povoz (motorové vozidlo).

Nárok na nocležné přísluší jen účastníku, který nebydlí v místě řízení, jestliže s ohledem na dobu řízení byl nucen se ubytovat mimo domov.

Nocležné se poskytne ve výši skutečně zaplaceného výdaje za ubytování, nejvýše však v částce 70 Kčs za jednu noc. Za noc, které účastník s ohledem na dobu řízení použije k cestě, přísluší mu nocležné jen tehdy, musí-li se téže noci ubytovat pro časný příjezd nebo pozdní odjezd.

Pro určení výše nutných vydání a ušlé odměny za práci, které je obviněný povinen nahradit poškozenému na jeho žádost [ § 68 odst. 1 písm. b) tr. ř.], jakož i pro určení nákladů zákonného zástupce účastníka nebo poškozeného nebo jejich zmocněnců, kteří nejsou advokáty, a pro určení výše svědečného ( § 74 odst. 1 tr. ř., § 107 odst. 1 o. s. ř.) užije se ustanovení § § 88 až 93 obdobně.

Předseda senátu může rozhodování o svědečném svěřit vedoucímu úředníku oddělení ( § 107 odst. 2, § 677 o. s. ř.).

Jestliže osoba odsouzená k trestu odnětí svobody není ve vazbě, vyzve ji na příkaz prokurátora vedoucí úředník oddělení, aby trest nastoupila.

Není-li obava, že odsouzený uprchne, může mu prokurátor poskytnout lhůtu k nastoupení trestu tak, aby si mohl předtím obstarat své záležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 15 dní.

Nenastoupil-li odsouzení trest ve lhůtě, která mu byla poskytnuta, nebo jsou-li tu odůvodněné obavy, že uprchne, nařídí prokurátor jeho okamžité předvedení.

Prokurátor nařídí vězeňskému ústavu písemným příkazem, aby trest odnětí svobody byl vykonán.

Velitel vězeňského ústavu potvrdí na písemném příkazu, že trest byl nastoupen, a vrátí příkaz prokurátoru. O odpykání trestu podá prokurátoru zvláštní zprávu.

Shledá-li prokurátor, jemuž náleží dohled na výkon trestu odnětí svobody, že u odsouzeného jsou podmínky pro zařazení do tábora nucené práce ( § 36 tr. zák.), podá o tom zprávu krajskému prokurátoru ( § 279 tr. ř.).

Jakmile komise pro podmíněné propuštění rozhodla, že se odsouzený po odpykání trestu zařazuje do tábora nucené práce, vyrozumí o tom krajský prokurátor velitelství vězeňského ústavu, dále krajské velitelství národní bezpečnosti a okresního prokurátora, v jejichž obvodu si odsouzený odpykává trest, krajského prokurátora, u něhož se vede rejstřík trestů, a krajský národní výbor, v jehož obvodu měl odsouzený před nastoupením trestu poslední bydliště.

Dojde-li k zajištění majetku obviněného ( § 283 tr. ř.), požádá neprodleně prokurátor a v řízení před soudem předseda senátu okresní národní výbor, v jehož obvodu měl obviněný své poslední bydliště, aby podle směrnic vydaných ministerstvem financí zajištěný majetek v dohodě s finanční prokuraturou zabezpečil; současně vyrozumí o zajištění majetku finanční prokuraturu a orgán národní bezpečnosti, který podal na obviněného trestní oznámení.

Jestliže nějaká osoba oznámí prokurátoru nebo soudu, který nařídil zajištění majetku, že má ve své moci věci, které náležejí k zajištěnému majetku ( § 284 odst. 2 tr. ř.), uvědomí o tom prokurátor nebo soud okresní národní výbor (odstavec 1) a finanční prokuraturu.

Bylo-li vysloveno propadnutí jmění ( § 47 tr. zák.) rozsudkem, který dosud nenabyl právní moci, zajistí soud majetek obviněného ( § 283 tr. ř.) a postupuje dále podle ustanovení § 99.

Nabyl-li rozsudek, jímž bylo vysloveno propadnutí jmění, právní moci, zašle prokurátor stejnopis vyhotovení rozsudku, opatřený doložkou o jeho právní moci, okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu měl odsouzený své poslední bydliště, se žádostí, aby učinil opatření potřebné k převzetí jmění. Další jeho stejnopis zašle finanční prokuratuře a ministerstvu financí.

Neučinil-li prokurátor jiné opatření, odevzdá věc, která byla pravomocným rozhodnutím soudu prohlášena za propadlou nebo byla zabrána ( § § 55 a 74 tr. zák.) a je v jeho úschově nebo v úschově soudu ( § § 82 a 56 tr. ř.), k dalšímu opatření okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodě měl odsouzený své poslední bydliště.

Je-li věc uvedená v odstavci 1 dosud v držení odsouzeného nebo jiné osoby, učiní prokurátor návrh, aby byla odňata podle ustanovení § § 553 a 554 o. s. ř. Byla-li takto odňatá věc odevzdána prokurátoru, postupuje prokurátor podle ustanovení odstavce 1.

Byla-li prohlášena za propadlou určitá peněžitá částka, vymáhá se podle ustanovení platných pro vymáhání peněžitých trestů ( § 163).

Nařídil-li soud odevzdání pachatele do léčebného ústavu ( § 70 odst. 1 tr. zák.), požádá prokurátor orgán národní bezpečnosti, aby pachatele do ústavu ( § 295 odst. 1 tr. ř.) dodal; současně tento ústav vyrozumí, že pachatel smí být z ústavu propuštěn jen na základě rozhodnutí soudu.

Rozhodl-li soud, že se pachatel z ochranného léčení propouští ( § 70 odst. 2 tr. zák.), nařídí prokurátor, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává, aby byl pachatel z léčebného ústavu neprodleně propuštěn.

Je-li mladistvý, u něhož byla trestním soudem nařízena ochranná výchova ( § 71 odst. 1 tr. zák.) na svobodě, vyzve jej na příkaz prokurátora vedoucí úředník oddělení, aby se přihlásil ve výchovném ústavu ( § 295 odst. 1 tr. ř.), v němž bude ochranná výchova vykonána.

Není-li obava, že mladistvý uprchne, může mu prokurátor poskytnout přiměřenou lhůtu, aby si mohl předtím obstarat své záležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 15 dní.

Nepřihlásil-li se mladistvý k výkonu ochranné výchovy ve lhůtě, která mu byla poskytnuta, nebo jsou-li tu odůvodněné obavy, že uprchne, nařídí prokurátor jeho okamžité předvedení.

Prokurátor nařídí výchovnému ústavu písemným příkazem, aby ochranná výchova byla vykonána, a uvědomí o tom zákonného zástupce mladistvého a orgán veřejné péče o mládež.

Výchovný ústav potvrdí na písemném příkazu, že se výkonem ochranné výchovy bylo započato a vrátí příkaz prokurátoru. O skončení ochranné výchovy podá výchovný ústav prokurátoru zvláštní zprávu.

Uplynula-li podmíněné odsouzenému zkušební doba, vyžádá si vedoucí úředník oddělení prokuratury u místního národního výboru a u příslušného velitelství stanice Sboru národní bezpečnosti, v jejichž obvodu odsouzený bydlí nebo předtím delší dobu bydlel, zprávu o jeho chování; současně si vyžádá i doplnění výpisu z rejstříku trestů.

Výsledky šetření předloží prokurátor soudu se spisy a s návrhem, aby soud vyslovil, zda se podmíněně odsouzený ve zkušební době osvědčil ( § 27 tr. zák.).

Rozhodl-li soud pravomocně, že se trest, jehož výkon byl podmíněně odložen, vykoná, zařídí prokurátor výkon trestu.

Shledá-li prokurátor, jemuž náleží dohled na výkon trestu odnětí svobody, že u odsouzeného jsou podmínky pro podmíněné propuštění ( § 33 tr. zák.), podá o tom zprávu krajskému prokurátoru ( § 278 odst. 3 tr. ř.).

Jakmile komise pro podmíněné propuštění rozhodla, že se odsouzený podmíněně propouští, vyrozumí o tom krajský prokurátor, nehodlá-li navrhnout, aby rozhodnutí komise bylo přezkoumáno ministrem spravedlnosti ( § 278 odst. 4 tr. ř.), okresního prokurátora, v jehož obvodu odsouzený odpykává trest, aby zařídil jeho okamžité propuštění. Současně vyrozumí krajského prokurátora, u něhož se vede rejstřík trestů.

Chování podmíněně propuštěného vede v patrnosti krajský prokurátor, který si podle potřeby vyžádá u místního národního výboru a u velitelství stanice Sboru národní bezpečnosti, v jejichž obvodu podmíněně propuštěný bydlí nebo předtím delší dobu bydlel, zprávu, jak se podmíněně propuštěný chová.

Rozhodla-li komise pro podmíněné propuštění, že se zbytek trestu vykoná, vyrozumí o tom krajský prokurátor okresního prokurátora, činného u soudu, který konal řízení v první stolici (u něhož jsou uloženy trestní spisy). Tento prokurátor učiní opatření, aby byl zbytek trestu vykonán. Kromě toho krajský prokurátor vyrozumí o nařízení výkonu zbytku trestu krajského prokurátora, který vede rejstřík trestů.