60/1950 Sb. znění účinné od 6. 6. 1950 do 31. 12. 1951
pro příjmy dosažené po 31.12.1948
60
ZÁKON
ze dne 18. května 1950
o dani ze samostatné činnosti.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1. Dani ze samostatné činnosti podléhají fysické osoby co do příjmů ze zaměstnání, povolání nebo činnosti, pokud toto zaměstnání, povolání nebo činnost (dále jen "samostatná činnost") nezakládá povinnost
a) k dani ze mzdy podle zákona č. 109/1947 Sb. ,
b) k zemědělské dani podle zákona č. 49/1948 Sb. ,
c) k živnostenské dani podle zákona č. 50/1948 Sb. ,
nebo nejde o výrobu, řemeslo, obchod, dopravu, zasilatelství nebo pohostinství.
§ 2. (1) Dani podléhají zejména:
1. osoby literárně umělecky nebo vědecky činné;
2. osoby provozující svobodná povolání, jako na př. advokáti, architekti, civilní inženýři a civilní geometři, daňoví a hospodářští poradci, lékaři, zvěrolékaři, notáři, patentní zástupci a pod.;
3. osoby provozující soukromé vyučování všeho druhu;
4. osoby provozující ostatní zaměstnání, která vyžadují zpravidla osobní činnost provozovatelovu, jako na př. jednatelé, koncesovaní správci nemovitého majetku, provozovatelé náborových živností a informační kanceláří, zábavných atrakcí a pod.;
5. osoby, které mají příjmy z jiné opětující se nebo jednorázové činnosti, jako na př. z příležitostného zprostředkování obchodů nebo služeb, podávání znaleckých posudků, provedení vůle a pod.
(2) Co do příjmů z literární, umělecké nebo vědecké činnosti je daňové povinnosti učiněno zadost, pokud se z nich daň z literární a umělecké činnosti vybírá u plátce podle § § 5 až 10 zákona č. 59/1950 Sb. nebo vyměří podle § § 11 až 16 cit. zákona. Z příjmů podrobených dani z literární a umělecké činnosti má však poplatník právo žádati za vyměření daně ze samostatné činnosti. Osvobození podle § 4 cit. zákona platí i pro daň ze samostatné činnosti.
§ 3. Zdaňovací období. Daň se vyměřuje za každý kalendářní rok po jeho uplynutí.
§ 4. (1) Základem daně je čistý příjem.
(2) Čistým příjmem jsou příjmy plynoucí ze samostatné činnosti nebo v souvislosti s ní (dani podrobené příjmy) po odečtení výdajů na dosažení a udržení těchto příjmů ( § 7), odpisů a škod ( § 8)․
(3) Při stanovení základu daně se přihlíží jen k těm příjmům a výdajům, které byly uskutečněny ve zdaňovacím období.
§ 5. (1) Příjmy a výdaji se rozumějí plnění v penězích, v přírodninách, pracovních výkonech nebo jakýchkoliv majetkových výhodách. Jiná plnění než v penězích se ocení běžnými místními cenami.
(2) Jiné příjmy než v penězích se však neoceňují a nezapočítávají do příjmů, pokud znamenají úsporu výdajů odčitatelných podle § 7. Výdaje v přírodninách, pracovních výkonech nebo jiných majetkových výhodách se rovněž neoceňují a nezapočítávají do výdajů, pokud výdaje na opatření těchto přírodnin, pracovních výkonů nebo jiných majetkových výhod jsou odčitatelné podle § 7.
§ 6. Za dani podrobené příjmy se nepokládají:
1. plnění přijatá ze soukromého pojištění s výjimkou náhrad za majetkové škody;
2. slevy dluhů vzniklé osvobozením poplatníka v soudním nebo mimosoudním vyrovnání; pokud tyto slevy znamenají úsporu výdajů odčitatelných podle § 7, odčitatelné výdaje se o ně zvýší.
§ 7. Odčitatelnými výdaji ( § 4 odst. 2) jsou:
1. výdaje provozovací, udržovací a správní,
2. úroky z dluhů,
3. pojistné placené za pojištění proti majetkovým škodám a
4. cestovní výdaje a výdaje spojené s přenocováním poplatníka.
§ 8. Od dani podrobených příjmů se odečtou kromě odčitatelných výdajů:
1. odpisy pro opotřebení nebo jiné znehodnocení investic sloužících samostatné činnosti, jakož i škody na těchto investicích, pokud znehodnocení nebo škody nastaly ve zdaňovacím období;
2. škody na ostatním majetku sloužícím samostatné činnosti, pokud nastaly ve zdaňovacím období a pokud se neprojevují snížením příjmů nebo pokud výdaje na pořízení majetku nejsou odčitatelným výdajem podle § 7;
3. při zpeněžení investic pořizovací a jiné náklady, pokud nebyly v dřívějších letech uznány za odčitatelno u položku jako odpisy, škody, udržovací výdaje a pod.
§ 9. Jsou-li o samostatné činnosti vedeny řádné účetní zápisy (záznamy) podle předpisů o podnikovém početnictví, zjistí se základ daně podle zásad platných pro podnikové početnictví; přitom se posuzují jednotlivé položky co do zdanitelnosti a odečitatelnosti jako položky téhož druhu při stanovení základu daně podle příjmů a výdajů.
§ 10. Základ daně podle § § 4 až 9 nesmí činiti méně než 30 % hrubých mezd cizích osob zaměstnaných při vykonávání samostatné činnosti.
§ 11. (1) Základ daně se sníží:
1. o 6.000 Kčs na druhého člena dvojice založené manželstvím nebo skutečným spolužitím,
2. o 7.200 Kčs na první dítě,
3. o 8.400 Kčs na druhé dítě,
4. o 12.000 Kčs na třetí dítě a
5. o 14.400 Kčs na čtvrté a na každé další dítě.
(2) Podle odstavce 1 se přihlíží:
a) u druhého člena dvojice a u nezletilých dětí jen k těm, kteří žijí s poplatníkem ve spotřebním společenství, a
b) u zletilých dětí k těm, které jsou v poplatníkově zaopatření.
(3) Stejně jako děti se posuzují též vnukové, pravnukové, pastorkové a schovanci.
(4) Osoby, na které se poplatníku snižuje základ daně podle předchozích odstavců, označují se dále jako příslušníci domácnosti.
(5) Příslušník domácnosti žije s poplatníkem ve spotřebním společenství, hradí-li se jeho životní potřeby v rámci domácnosti a převážně z jejích prostředků. Spotřební společenství není vyloučeno přechodným pobytem příslušníka mimo domácnost. Táž osoba může však býti uznána za příslušníka domácnosti pouze u jednoho poplatníka.
(6) Příslušník domácnosti je v poplatníkově zaopatření, poskytuje-li nebo hradí-li mu poplatník převážně byt, stravu a ošacení. O zaopatření nejde, má-li příslušník vlastní příjmy postačující k jeho výživě.
(7) Poplatníkům svobodným, ovdovělým, rozloučeným nebo těm, kteří nežijí trvale s manželem (manželkou) ve společné domácnosti, sníží se základ daně o 6.000 Kčs, mají-li nárok na snížení podle odstavce 1 č. 2.
§ 12. Invalidům a jiným osobám tělesně nebo duševně vadným (na př. nevidomým, zmrzačeným a pod.), po případě poplatníkům, na které jsou odkázáni příslušníci domácnosti tělesně nebo duševně vadní, sníží se základ daně při stupni invalidity od 20 % až do 44 % včetně o 6.000 Kčs a při stupni invalidity přes 44 % o 12.000 Kčs. Přitom se předpoklád á, že stupeň invalidity u invalidů požívajících důchody z veřejnoprávního důchodového pojištění přesahuje 44 %.
§ 13. Je-li poplatníkem vdova nebo nezletilý sirotek po padlém příslušníku zahraničního odboje nebo po oběti bojových událostí, národní, rasové nebo politické persekuce, sníží se mu základ daně o 6.000 Kčs.
§ 14. Pro snížení daňového základu podle § § 11 až 13 je rozhodný stav koncem zdaňovacího období.
§ 15. Sazba daně. (1) Daň ze samostatné činnosti činí:
ze základu
od Kčs
do
Kčs
%
méně o Kčs
30.000
8
1.000
30.000
40.000
12
2.200
40.000
50.000
15
3.400
50.000
80.000
22
6.900
80.000
120.000
42
22.900
120.000
200.000
69
55.300
200.000
300.000
76
69.300
300.000
400.000
80
81.300
400.000
500.000
85
101.300
500.000
600.000
90
126.300
600.000
95
156.300
(2) Základ daně se zaokrouhlí dolů na částku dělitelnou stem.
(3) Vyměřuje-li se poplatníku daň v případě uvedeném v § 2 odst. 2, odečte se od daně podle odstavce 1 daň z literární a umělecké činnosti vybraná u plátce. Přesahuje-li daň podle odstavce 1 daň vybranou u plátce, vyměří se poplatníku rozdíl; přesahuje-li daň vybraná u plátce daň podle odstavce 1, rozdíl se vrátí, činí-li více než 100 Kčs.
§ 16. Daň se nevyměří, nepřesahuje-li základ daně po případném snížení podle § § 11 až 13 částku 15.000 Kčs.
§ 17. Sleva na dani. (1) Daň se přiměřeně sníží pro zvláštní poměry, které poplatníka podstatně ztěžují, avšak ke kterým se nepřihlíželo při stanovení základu daně nebo při jeho snížení podle § § 11 až 13.
(2) Za takové zvláštní poměry dlužno pokládatialimantační plnění, k nimž je poplatník právně zavázán, podporování nemajetných příbuzných v linii vzestupné nebo sestupné nebo v linii pobočné do třetího stupně a nemajetných osob sešvagřených do druhého stupně, nákladné léčení poplatníka nebo příslušníků jeho domácnosti a živelní pohromy.
(3) O slevu nutno žádati v přiznání.
§ 18. Splatnost daně. (1) Poplatník je povinen si daň sám vypočíst a zaplatit ji okresnímu národnímu výboru do 31. ledna po uplynutí rozhodného roku.
(2) Nebyla-li daň zaplacena včas, je dlužník povinen, činí-li nedoplatek více než 2.000 Kčs, zaplatiti 2 % poplatek z prodlení z nedoplatku k 31. lednu, 30. dubnu, 31. červenci a 31. říjnu.
(3) Poplatník provozující kočovně zábavní atrakce na základě zvláštního povolení je povinen zaplatiti před vydáním (prodloužením, rozšířením) tohoto povolení zálohu ve výši daně, která bude pravděpodobně vyměřena za rok, v němž se povolení vydává (prodlužuje, rozšiřuje). Výši zálohy stanoví okresní národní výbor.
§ 19. Přiznání. (1) Kdo je povinen platiti daň, podá do 31. ledna okresnímu národnímu výboru přiznání o všech okolnostech rozhodných pro vyměření daně za uplynulý rok.
(2) Nepodá-li poplatník přiznání včas, může býti daň zvýšena až o 10 %; zvýšení je splatné do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.
(3) Ve lhůtě uvedené v odstavci 1 může poplatník daně z literární a umělecké činnosti žádati za vyměření daně ze samostatné činnosti; k žádosti připojí přiznání.
§ 20. Místní příslušnost. K vyměření daně je příslušný okresní národní výbor, v jehož obvodu měl poplatník bydliště koncem rozhodného roku. Nelze-li příslušný národní výbor určiti podle poplatníkova bydliště, určí jej ministerstvo financí.
§ 21. (1) O vyměření daně vyrozumí okresní národní výbor poplatníka platebním výměrem.
(2) Do vyměření daně lze se písemně odvolat u okresního národního výboru do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. O odvolání rozhoduje s konečnou platností krajský národní výbor. Nejde-li o právní otázku a vyhoví-li se plně odvolání, rozhoduje o něm s konečnou platností okresní národní výbor, nepřesahuje-li základ daně 250.000 Kčs.
§ 22. Písemnosti a úřední úkony ve věcech daně ze samostatné činnosti jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.
Přechodná a závěrečná ustanovení.
§ 23. (1) Táž osoba může býti uznána za příslušníka domácnosti pouze u jednoho poplatníka a u téhož poplatníka pouze u jedné daně.
(2) Byla-li poplatníku u daně ze mzdy během roku poskytnuta sleva podle § 7 nebo daňová úleva podle § 9 zákona o dani ze mzdy, namůže mu být za tento rok snížen základ daně ze samostatné činnosti podle § 11 až 13.
§ 24. (1) Ministerstvo financí může učiniti opatření, kterým se
1. zabraňuje obcházení zákona, daňovému úniku a úniku z povinnosti platiti daň;
2. zamezují nesrovnalosti a tvrdosti, jež by mohly vzniknouti z tohoto zákona;
3. stanoví paušálem výdaje odčitatelné podle § 7;
4. vydávají závazné směrnice pro odpisy u investic ( § 8 č. 1);
5. vydávají další předpisy o stanovení přiměřené slevy na dani ( § 17) a o poplatku z prodlení ( § 18 odst. 2);
6. vydává vzor tiskopisu přiznání ( § 19).
(2) Opatření podle odstavce 1 č. 1 až 5 všeobecné povahy vyhlásí ministerstvo financí v příslušném úředním listě.
§ 25. Příjem (výtěžek) podléhající dani ze samostatné činnosti není počínajíc berním rokem 1950 základem pro vyměření daně důchodové, všeobecné daně výdělkové a daně rentové podle zákona o přímých daních ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.
§ 26. (1) Přiznání k dani ze samostatné činnosti za rok 1949 jsou poplatníci povinni podati do 30. června 1950. Tato lhůta platí pro rok 1949 i pro žádost podle § 19 odst. 3.
(2) Daň ze samostatné činnosti za rok 1949 je splatná ve dvou stejných splátkách; první splátka do 30. června 1950 a druhá splátka do 30. září 1950.
§ 27. Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí obdobně ustanovení zákona o přímých daních ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.
§ 28. (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; platí však pro zdanění příjmů podléhajících dani ze samostatné činnosti dosažených po 31. prosinci 1948.
(2) Tento zákon provede ministr financí.
Gottwald v. r.
Dr. John v. r.
Zápotocký v. r.
Kabeš v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
