11/1951 Sb. znění účinné od 17. 2. 1951 do 28. 2. 1951
Ustanovení § 35, § 36, § 65 až § 71, § 81 nabyla účinnosti dnem 17.2.1951.
Ustanovení § 46, § 47, § 73 až § 80 nabyla účinnosti dnem 1.3.1951.
Všechna ostatní ustanovení nabyla účinnosti dnem 1. 11.1951.
11
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 13. února 1951,
jímž se provádí zákon o provozu na veřejných silnicích.
Vláda republiky Československé nařizuje podle § § 20 a 24 zákona č. 56/1950 Sb., o provozu na veřejných silnicích (dále jen "zákon"):
ČÁST PRVNÍ. Užívání veřejné silnice. (§ 1-38)
HLAVA I. Pravidla silničního provozu. (§ 1-28)
Oddíl 1. Všeobecná ustanovení o užívání veřejné silnice. (§ 1-7)
§ 2. Obecné užívání veřejné silnice.
§ 3. Překážky silničního provozu.
§ 4. Nehody v silničním provozu. Zvláštní užívání veřejné silnice.
§ 7. Zachování řádného stavu veřejné silnice.
Oddíl 2. Ustanovení o jízdě vozidly. (§ 8-22)
§ 10. Povinnosti držitele vozidla.
§ 12. Vyhýbání a předjíždění.
§ 16. Zastavování a stání vozidel.
§ 19. Znamení pro zastavení a pro změnu směru jízdy. Výstražná znamení.
§ 20. Náklad a jeho úprava.
Oddíl 3. Ustanovení o jízdě na kole a na koni. (§ 23-26)
§ 23. Všeobecné ustanovení.
§ 25. Osvětlení jízdních kol.
Oddíl 4. Ustanovení pro chodce. (§ 27-28)
§ 28. Pochodující útvary a průvody.
HLAVA II. Řízení silničního provozu dopravními značkami a dopravními orgány. (§ 29-32)
§ 29. Dopravní značky a zařízení. Místní úprava silničního provozu.
§ 32. Pokyny dopravních orgánů.
HLAVA III. Ustanovení společná. (§ 33-38)
§ 35. Předpisy potřebné k provedení této části vydá ministerstvo národní bezpečnosti v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady vyhláškou v úředním listě; tak budou stanoveny zejména povinnosti řidičů vozidel a jiných uživatelů veřejné silnice. Stejným způsobem mohou být upraveny věci, jichž se týkají ustanovení této části, také v případech, kde toho budou vyžadovat mezinárodní předpisy.
§ 36. Předpisy o dopravě osob na nákladních automobilech a na přívěsných vozech vydá vyhláškou v úředním listě ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem národní bezpečnosti.
ČÁST DRUHÁ. Vozidla a řízení motorových vozidel. (§ 39-72)
HLAVA I. Vozidla. (§ 39-53)
§ 39. Konstrukce a vybavení vozidel.
§ 40. Způsobilost vozidel k provozu.
§ 41. Schvalování technické způsobilosti typů vozidel.
§ 42. Osvědčení o schválení způsobilosti vozidla k provozu (typové osvědčení).
§ 43. Schvalování technické způsobilosti jednotlivých vozidel.
§ 44. Schvalování technické způsobilosti částí vozidla.
§ 45. Schvalování technické způsobilosti vozidel určených k dopravě osob v dopravním podnikání.
§ 46. Namátkové technické prohlídky vozidel.
§ 47. Pravidelné technické prohlídky vozidel.
§ 50. Převozy a zkušební jízdy vozidel.
§ 51. Vyloučení vozidel z provozu.
§ 52. Působnost jiných orgánů.
HLAVA II. Řízení motorových vozidel. (§ 54-68)
Oddíl 1. Oprávnění k řízení motorových vozidel. (§ 54-64)
§ 55. Skupiny řidičských povolení.
§ 56. Nejnižší věk řidičů motorových vozidel.
§ 57. Omezené řidičské povolení.
§ 58. Odborná způsobilost.
§ 60. Povinnosti držitele řidičského průkazu.
§ 61. Zvláštní podmínky pro řízení motorových vozidel.
§ 62. Přezkoušení způsobilosti řidičů. Obnovení řidičských povolení.
§ 63. Výchova řidičů motorových vozidel.
§ 64. Řidičské povolení pro řízení vozidel ozbrojených sborů.
Oddíl 2. Výcvik řidičů motorových vozidel. (§ 65-68)
§ 65. Účel výcviku. (1) Účelem výcviku v řízení motorových vozidel je seznámit žadatele o řidičské povolení s předpisy o provozu na veřejných silnicích, s technikou motorového vozidla a s jeho udržováním a vycvičit je v technice jízdy․
(2) Veškerý výcvik se provádí podle jednotlivých zásad, které stanoví učební osnova; vydává ji ministerstvo dopravy v dohodě s příslušnými ústředními úřady.
§ 66. Oprávnění k výcviku. (1) Organisace motoristů je oprávněna k výcviku v řízení motorových vozidel všech druhů, a to ve zvláštních učilištích. Ministerstvo dopravy může v dohodě s ministerstvem národní bezpečnosti pověřit též jiné socialistické právnické osoby, aby prováděly výcvik v řízení motorových vozidel, vyžaduje-li to zájem výcviku.
(2) Školy směru automobilního, dopravního a strojnického jsou oprávněny k výcviku svých žáků, a to v rozsahu, který pro ně stanoví učební osnova.
(3) K výcviku řidičů zemědělských traktorů jsou oprávněny:
a) zemědělské školy pro své žáky, pokud je výcvik obsažen v jejich učební osnově,
b) Ústředí pro mechanisaci zemědělství, národní podnik, ve svých výcvikových střediscích, a to jednak pro své zaměstnance, jednak i pro osoby jiné.
§ 67. Učitelé. Jízdě motorovým vozidlem může vyučovat jen ten, kdo k tomu obdržel povolení od krajského národního výboru.
§ 68. Výcvik řidičů ozbrojených sborů. Příslušné ústřední úřady určí osoby, které jsou oprávněny provádět zkoušky učitelů pro potřeby ozbrojených sborů a udělovat (odnímat) jim povolení vyučovat jízdě motorovými vozidly.
HLAVA III. Péče o rozvoj motorismu. (§ 69-70)
§ 69. Provádění úkolů péče o rozvoj motorismu. Provádění některých úkolů péče o rozvoj motorismu, zejména organisování pomocných služeb motoristům, jakož i jiných úkolů, plynoucích z potřeby zlidovění motorismu, z potřeby hospodárnosti a bezpečnosti provozu nebo z potřeby mezinárodního provozu motorových vozidel, může ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady svěřit organisaci motoristů.
§ 70. Úhrada nákladů. Prováděcími předpisy může být stanoveno, že k úhradě nákladů spojených s péčí o rozvoj motorismu prováděnou podle tohoto nařízení - pokud nejsou kryty náhradami za příslušný výkon - přispívají držitelé motorových vozidel částkou převyšující 5% pojistného v pojištění proti následkům zákonné odpovědnosti za provoz těchto vozidel.
HLAVA IV. Ustanovení společná. (§ 71-72)
§ 71. Prováděcí předpisy. Předpisy potřebné k provedení této části vydá ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvy národní bezpečnosti a národní obrany a s ostatními zúčastněnými ústředními úřady vyhláškou v úředním listě. Tímto způsobem budou stanoveny zejména
a) technické podmínky pro stavbu, provoz a udržování motorových vozidel a přívěsných vozů,
b) výjimky ze schvalování technické způsobilosti motorových vozidel (přívěsných vozů), jejich částí nebo změn,
c) skupiny motorových vozidel, pro něž se vydává řidičské povolení,
d) podmínky pro udělení, rozšíření, odnětí anebo omezení řidičských povolení, jakož i pro společnou platnost těchto povolení,
e) podmínky pro povolení k vyučování jízdě motorovým vozidlem, rozsah tohoto oprávnění a povinnosti učitelů ( § 67),
f) povinnosti držitelů a řidičů motorových vozidel, zejména povinnost hlásit některé údaje a povinnost vést při provozu některých motorových vozidel záznam o jejich výkonech,
g) výklad pojmů, při čemž může být stanoveno, že některé druhy vozidel se nepokládají za motorová vozidla, i když jsou opatřena pomocným motorem,
h) zkušební řád podle ustanovení § 58 odst. 2,
ch) předpisy pro mezinárodní provoz motorovými vozidly, zejména i ze států nebo do států, které nejsou smluvní stranou příslušné mezinárodní úmluvy,
i) ustanovení o tom, zda a v jaké výši a jakým způsobem přispívají držitelé motorových vozidel k úhradě nákladů péče o rozvoj motorismu (§ 70), jakož i o způsobu a kontrole použití těchto příspěvků,
j) výjimky z ustanovení této části potřebné pro trolejbusy,
k) předpisy o době platnosti řidičských průkazů vydaných před účinností tohoto nařízení a o podmínkách pro jejich výměnu,
l) předpisy o tom, v jaké míře zůstávají v platnosti schválení způsobilosti motorových vozidel (přívěsných vozů) udělená před účinností tohoto nařízení; při tom lze též stanovit, že i na tato vozidla se vztahují některá ustanovení tohoto nařízení nebo předpisů podle něho vydaných.
§ 72. Platnost pro trolejbusy a pro zvláštní motorová vozidla.
ČÁST TŘETÍ. Pojištění. (§ 73-81)
§ 76. Přímé nároky poškozeného.
§ 79. Přechod nároků na náhradu vůči třetí osobě na pojišťovnu.
§ 80. Následky neplacení pojistného.
§ 81. Prováděcí předpisy. (1) Předpisy potřebné k provedení této části vydá ministerstvo financí v dohodě se zúčastněnými ministerstvy vyhláškou v úředním listě. V ní stanoví zejména také:
a) jakou částkou je omezena výše pojistné náhrady za zničení, poškození, odcizení nebo ztrátu věcí,
b) které osoby se považují za rodinné příslušníky pojištěného,
c) hranice, ve kterých budou hrazeny škody v případech § 76 a jakou měrou budou v takových případech hrazeny škody na věcech,
d) ve kterých případech, v jaké výši a vůči komu má pojišťovna právo na část náhrady, kterou vyplatila,
e) povinnosti pojišťěného, dojde-li k nehodě,
f) předpisy o placení pojistného a kdy nastává prodlení v placení pojistného.
(2) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou v úředním listě, kdy a v jakém rozsahu končí platnost dosavadních pojištění a do kdy a jakou část pojistného z těchto pojištění pojišťovna vrátí.
ČÁST ČTVRTÁ. Účinnost a provedení. (§ 82-84) Účinnost a provedení nařízení.
Fierlinger v. r.
arm. gen. Dr. Čepička v. r.
Dr. Rais v. r.
Nosek v. r.
Kliment v. r.
Kopřiva v. r.
Petr v. r.
Kabeš v. r.
Dr. Ing. Šlechta v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck