Úkony právní pomoci se odměňují podle tohoto nařízení a sazebníku, který je jeho částí.

Těchto ustanovení se užije v poměru advokátní poradny (dále jen "poradna") k zastoupenému, a není-li dále stanoveno jinak, i pro určení nákladů, jichž náhrada se ukládá jiným osobám.

V řízení před soudy se odměňují pouze hlavní úkony uvedené v sazebníku; v odměně za hlavní úkon je zahrnuta odměna za všechny úkony, souvisící s jeho provedením.

V ostatních věcech v sazebníku uvedených se odměňuje úplné vyřízení věci úhrnnou odměnou; za jednotlivé úkony v těchto věcech náleží odměna odpovídající zlomku úhrnné odměny podle toho, jakou pracovní námahu a dobu bylo třeba vynaložit na tyto úkony ve srovnání s pracovní námahou a dobou, která byla nebo by byla vynaložena při obvyklém průběhu na úplné vyřízení věci․

Odměna se určuje podle druhu věci, které se úkon týká; jen jde-li o věc penězi určenou nebo penězi ocenitelnou, je rozhodující též, nestanoví-li sazebník něco jiného, cena věci v době úkonu. K Příslušenství nároku se nepřihlíží, ledaže jen příslušenství samo je předmětem úkonu.

Cena opětující se plnění se stanoví, jde-li o plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než tři roky, trojnásobkem ceny ročního plnění; při exekuci pro opětující se dávky rozhodují při stanovení ceny jen splátky, které jsou v době povolení exekuce již splatné.

Nelze-li cenu věci stanovit, předpokládá se cena 15.000 Kčs.

Trvá-li hlavní úkon záležející v účasti při jednání soudu v témž dni déle než čtyři hodiny v trestním nebo déle než dvě hodiny v občanskoprávním řízení, náleží za každé další třeba i jen započaté čtyři nebo dvě hodiny odměna poloviční. Trvá-li takový hlavní úkon souvisle déle než jeden den, náleží poloviční odměna za každé započaté čtyři nebo dvě hodiny v druhém a každém dalším dni. Účast na odročeném jednání soudu je nový hlavní úkon; došlo-li však při odročeném jednání jen k vyh lášení rozhodnutí, náleží za takový hlavní úkon jen odměna poloviční.

Jestliže jednání soudu bylo odročeno, aniž došlo k jednání ve věci (na př. pro nedostavení se obviněného, účastníka, svědka), náleží za takový hlavní úkon jen čtvrtina odměny.

Jde-li o věc zvlášť složitou nebo obtížnou, zejména o věc vyžadující studium mezinárodního práva, obtížných technických otázek nebo studium cizojazyčných písemností, může porada žádat odměnu vyšší než je uvedena v v sazebníku, a to i když je omezena nejvyšší přípustnou částkou.

Vyžaduje-li to obecný zájem nebo důvody zvláštního zřetele hodné, může poradna žádat odměnu nižší než je uvedena v sazebníku. Zejména může žádat odměnu nižší nebo odměnu vůbec nežádat od osob, které osvědčí, že se zřetelem k svým výdělkovým a majetkovým poměrům nejsou s to, aby zaplatily zčásti nebo zcela odměnu za poskytnutou právní pomoc, aniž by tím byla ohrožena jejich potřebná výživa osob, kterým mají podle zákona poskytovat úhradu na osobní potřeby; osvědčení musí se stát předem a zpravidla způsobem předepsaným pro dosažení osvobození od soudních poplatků a záloh.

Za úkony právní pomoci, vykonané pro orgány státní správy nebo pro jednotná zemědělská družstva, náleží odměna poloviční.

Odchylky podle odstavců 2 a 3 se projeví jen v poměru mezi poradnou a zastoupeným.

V odměně nejsou zahrnuty a nahrazují se zvláště:

Cestovní výdaje spojené s úkonem vyžadujícím pracovní cestu se nahrazují ve výši vyplývající z předpisů platných pro zaměstnance; za promeškaný čas náleží náhrada podle sazebníku.

Bylo-li při jedné pracovní cestě obstaráno více věcí, počítají se náhrady podle odstavce 1 písm. b) a c) toliko jednou a rozhodnou se podle poměru odměn připadajících na jednotlivé úkony.

Odměna za jednotlivé úkony v řízení před soudy, provedené do 1. ledna 1952, které podle dosavadních předpisů měly být odměněny spolu s později provedenými úkony částkou celkovou, stanoví se zlomkem dosavadní celkové odměny podle obdoby § 2 odst. 2; to neplatí, bylo-li v rámci výroku o náhradě nákladů řízení již rozhodnuto i o nákladech zastupování.

Ustanovení odstavce 1 se užije obdobně při ustanovení odměny za jednotlivé úkony mimo řízení před soudy, provedené do 1. ledna 1952, které podle dosavadních předpisů měly být odměněny spolu s později provedenými úkony celkovou částkou jiné výše.

dosavadní nadpisy § § 41 a 42 se vypouštějí a před § 41 se vkládá nadpis "Ustanovování obhájců a zástupců";

§ 41 zní: "Má-li prokurátor nebo v řízení před soudem předseda senátu ustanovit obviněnému obhájce ( § 45 tř. ř.), požádá advokátní poradnu, aby mu sdělila, který advokát má být obhájcem ustanoven.";

za § 42 se vkládá § /42a/, který zní: "Postup ustanovování obhájců a zástupců v místě, kde je několik advokátních poraden, upraví se v zájmu jejich rovnoměrného zatížení dohodou mezi krajským prokurátorem, předsedou krajského soudu a vedoucími advokátních poraden.";

§ 86 odst. 1 č. 7 zní: "nutná vydání obhájce ustanoveného podle § 45 tř. ř.,"; 5. § 87 č. 2 zní: "nutná vydání zástupce ustanoveného podle § 142 odst. 1 nebo § 144 odst. 1 o. s. ř.".