14/1952 Sb. znění účinné od 29. 4. 1952 do 30. 6. 1966
14
Vládní nařízení
ze dne 8. dubna 1952
o nižších zdravotnických pracovnících.
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona č. 170/1950 Sb., o zdravotnických povoláních:
§ 1. (1) Úkolem nižších zdravotnických pracovníků je spolupracovat při zajišťování řádného poskytování veřejné péče o zdraví člověka tím, že svědomitě vykonávají pod vedením ostatních zdravotnických pracovníků pomocné zdravotní služby.
(2) Nižší zdravotničtí pracovníci jsou: zubní instrumentářky, lázenští, sanitárky, sanitáři, sádrovníci, desinfektoři a pomocní prohližitelé masa; tento okruh nižších zdravotnických pracovníků lze prováděcími předpisy přizpůsobovat potřebám státní zdravotní péče.
§ 2. Zubní instrumentářky asistují zubním lékařům a dentistům při práci u křesla; přitom zejména též čistí a sterilisují nástroje a pomůcky a odpovídají za jejich udržování, vedou záznamy o ošetřovaných, zásobníky spotřebního materiálu a výkazy práce; mohou též podle pokynů lékaře provádět fysikálně-therapeutické úkony potřebné při ošetřování chrupu a pomáhat při zhotovování roentgenových snímků.
§ 3. Lázenští pracují pod vedením středních zdravotnických pracovníků ve zdravotnických ústavech, ve kterých se poskytují léčebné lázně; zejména připravují lázně a lůžka, pečují o čistotu zařízení pro podávání koupelí všeho druhu, starají se o prádlo, dopravují nemocné neschopné pohybu a pomáhají jim při koupelích; dbají přitom o plnění všech pokynů lékaře a o bezpečnost nemocných․
§ 4. Sanitárky a sanitáři vykonávají ve zdravotnických zařízeních pomocné zdravotnické práce pod vedením středního nebo vyššího zdravotnického pracovníka, a to zejména:
1. na lůžkových a ambulantních odděleních ústavů: sanitárky čistí a desinfikují ošetřovatelské pomůcky, připravují obvazový materiál, obstarávají povrchový úklid v pokojích nemocných, starají se o prádlo, pomáhají při provádění léčebných úkonů, doprovázejí nemocné na různá vyšetření, obstarávají pochůzky souvisící se stanovením diagnosy a léčením nemocného a přijímají a vydávají svršky nemocných, nebo přinášejí jídlo a konají práce spojené s provozem přípravné kuchyně včetně umývání nádobí; sanitáři konají fysicky namáhavější práce téhož druhu, zejména převážejí a ukládají nepohyblivé nemocné, pomáhají při jejich ošetřování, odvážejí zemřelé a přenášejí těžší předměty;
2. v laboratořích: sanitárky čistí a udržují laboratorní zařízení, přístroje a skla a pomáhají při jednoduchých laboratorních úkonech; vykonávají pomocné práce v zubních laboratořích; mají na starosti drobná pokusná zvířata a pomáhají při odběru jejich krve, při očkování, při pitvě a při odběru, uschovávání a odesílání tkání na vyšetření; sanitáři konají fysicky namáhavější práce stejného druhu, zejména u větších pokusných zvířat;
3. v pitevnách sanitáři přejímají mrtvoly, pečují o jejich uložení v ústavu a připravují je na pitevní stůl; očišťují je po pitvě, pomáhají při jejich ukládání do rakví a vydávají je; čistí a udržují pitevní přístroje a nástroje, zařízení piteven a jejich prostor.
§ 5. Sádrovníci pracují pod vedením lékaře ve zdravotnických zařízeních; zejména zhotovují sádrová obinadla, korsety, spiky a lůžka, upravují postele do různých poloh, staví a upravují extenční a závěsová zařízení pro orthopedickou léčbu, snímají sádrové obvazy a připravují nemocné k roentgenovým kontrolám.
§ 6. Desinfektoři pracují pod vedením orgánů hygienické a protiepidemické služby a podle příslušných směrnic; jejich úkol spočívá zejména v tom, že
1. v terénu provádějí desinfekci budov, prostorů a zařízení a dozírají na provádění nařízených opatření proti přenosným nemocem; provádějí desinfekci studní a jiných vodních zdrojů podle daných pokynů;
2. ve zdravotnických ústavech provádějí mimo to odhmyzování osob a svršků a desinfekci šatů, prádla a jiných předmětů, obsluhují přístroje pro fysikální a chemickou desinfekci a starají se o jejich údržbu, obsluhují čisticí stanice odpadových vod ústavu a odpovídají za jejich provoz.
§ 7. Pomocní prohližitelé masa pomáhají podle příslušných předpisů a podle pokynů veterinárních lékařů zejména při vyšetřování jatečných zvířat a masa, při pozastavení masa a jeho úpravě nebo odstraňování a při dozoru na sběr vedlejších jatečných výtěžků a na čistotu a provádění desinfekce na porážce; označují na mase výsledek posouzení, pomáhají při vedení záznamu o prohlídce poražených zvířat nebo dovezeného masa a při zdravotní kontrole poživatin živočišného původu, zvláště masných výrobků.
§ 8. Nižší zdravotnické povolání může vykonávat osoba, která je k tomuto povolání tělesně a duševně způsobilá, občansky bezúhonná, a která prokáže stanovené odborné znalosti.
§ 9. Aby nižší zdravotničtí pracovníci mohli řádně plnit své úkoly a zdokonalovat svou pracovní úroveň, účastní se dalšího školení a výcviku. Školení a výcvik řídí krajské národní výbory podle směrnic ministerstva zdravotnictví.
§ 10. Působiště nižších zdravotnických pracovníků určuje a mění okresní národní výbor podle směrnic krajského národního výboru tak, aby bylo v souladu se státním národohospodářským plánem. Jde-li o přemístění nižšího zdravotnického pracovníka na působiště v jiném okresu - s výjimkou případů, kdy toto přemístění bylo zúčastněnými okresními národními výbory dohodnuto - nebo vyžaduje-li to důležitý obecný zdravotní zájem, určuje jeho působiště krajský národní výbor po slyšení zúčastněných okresních národních výborů.
§ 11. Okresní, po případě krajský národní výbor může uložit nižšímu zdravotnickému pracovníkovi při určení působiště nebo kdykoliv později určitý pracovní závazek v oboru státní zdravotní péče, a vyžaduje-li to důležitý obecný zdravotní zájem, též zvláštní úkoly na dobu mimořádné potřeby.
§ 12. O náhradách za výdaje, které vzniknou nižším zdravotnickým pracovníkům převzetím povinností uložených jim podle zákona o zdravotnických povoláních a předpisů vydaných podle něho, platí předpisy o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, po případě předpisy o náhradách výdajů účastníkům školení.
§ 13. Ustanovení § § 10 až 12 se nevztahují na nižší zdravotnické pracovníky branné moci, Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže a na desinfektory, kteří jsou zaměstnanci podniků veřejné dopravy.
§ 14. (1) Bližší úpravu výkonu povolání nižších zdravotnických pracovníků, s výjimkou nižších zdravotnických pracovníků branné moci, Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže, jakož i přizpůsobování jejich okruhu potřebám státní zdravotní péče provádí ministerstvo zdravotnictví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a v součinnosti s jednotnou odborovou organisací; zejména vydává podrobnější předpisy
a) o úkolech a rozsahu činnosti jednotlivých skupin nižších zdravotnických pracovníků,
b) o odborných znalostech potřebných k výkonu povolání nižších zdravotnických pracovníků a o jejich dalším školení a výcviku.
(2) Bližší úpravu výkonu povolání nižších zdravotnických pracovníků Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže provedou ministerstva národní bezpečnosti a spravedlnosti v dohodě s ministerstvem zdravotnictví.
§ 15. Opatření učiněná ve shodě s ustanoveními tohoto nařízení před jeho účinností platí jako opatření učiněná k jeho provedení.
§ 16. Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou je ministři zdravotnictví, národní obrany, národní bezpečnosti a spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Zápotocký v. r.
Bacílek v. r.
arm. gen. Dr. Čepička v. r.
Plojhar v. r.
Dr. Rais v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck