Státní komisi pro vědecké hodnosti (dále jen "Státní komise") tvoří předseda, místopředsedové, vědecký sekretář a další členové. Místopředsedy a vědeckého sekretáře jmenuje předseda ze členů Státní komise.

Členové Státní komise jsou jmenováni z vysoce kvalifikovaných vědeckých pracovníků, členů Československé akademie věd, Slovenské akademie věd (dále jen "akademie věd"), učitelů vysokých škol a pracovníků z jiných vědeckovýzkumných pracovišť.

Členové Státní komise iniciativně sledují úroveň kandidátských zkoušek, průběh, úroveň i způsob udělování vědeckých hodností a dbají o jednotnost posuzování vědecké úrovně uchazečů o vědecké hodnosti. Pracoviště, která se podílejí na řízení při udělování vědeckých hodností, jsou povinna každému členovi Státní komise, který se prokáže příslušným písemným dokladem, dát všechny potřebné informace a podklady, umožnit účast na zasedáních komisí pro obhajoby, zkušebních komisí, na zkouškách atd. Získané poznatky uplatňují členové při jednání v orgánech Státní komise a navrhují těmto orgánům potřebná opatření. Zúčastňují se zasedání pléna Státní komise i jiných porad a prací, ke kterým je přizve předseda Státní komise, plénum ( § 5) nebo presidium ( § 6). Jsou povinni zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděli při výkonu své funkce, ve stejném rozsahu jako pracovníci státních orgánů.

Předseda zastupuje Státní komisi navenek a odpovídá za její činnost. Řídí práci Státní komise, svolává zasedání pléna a presidia a předsedá jim, jedná s vedoucími ústředních orgánů o věcech patřících do pravomoci Státní komise.

Místopředsedové se účastní podle pokynů předsedy na řízení Státní komise.

Vědecký sekretář připravuje podle pokynů předsedy materiál pro zasedání pléna a presidia, organizuje kontrolu plnění předpisů Státní komise a navrhuje plénu a presidiu potřebná opatření. Řídí práci sekretariátu a odpovídá za ni předsedovi.

Kolektivní orgány, ve kterých Státní komise jedná a rozhoduje, jsou její plénum a presidium.

Plénum tvoří předseda, místopředsedové, vědecký sekretář a všichni ostatní členové.

Presidium tvoří předseda, místopředsedové, vědecký sekretář a další členové, které určí předseda z představitelů nejdůležitějších skupin věd.

Plénum a presidium jsou způsobilé usnášet se, jsou-li přítomny nejméně dvě třetiny jejich členů. Usnesení se děje nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. Hlasování je veřejné.

Zasedání pléna a presidia jsou neveřejná. Lze však k nim přizvat zástupce ústředních orgánů, společenských organizací, akademií věd, vysokých škol i znalce; přizvaní nemají hlasovací právo.

Plénum jedná a rozhoduje o zásadních a obecných věcech patřících do pravomoci Státní komise, jakož i o předpisech vydávaných Státní komisí.

Plénum jedná a rozhoduje též o těch věcech patřících do působnosti presidia, které si samo vyhradilo nebo které pro plénum vyhradil předseda nebo presidium.

Plénum zejména

Plénum zasedá nejméně třikrát do roka.

Presidium zejména

Presidium projednává též věci, které mu přikázalo plénum, a rozhoduje o nich.

V období, kdy nezasedá plénum, může presidium jednat a rozhodovat o věcech, které náležejí do působnosti pléna, jestliže předseda takovou věc presidiu přikáže. O každém rozhodnutí v takové věci podá presidium zprávu nejbližšímu plénu. Presidium však nemůže rozhodovat o obecných předpisech vydávaných Státní komisí.

Presidium zasedá zpravidla jednou za měsíc.

Při jednání Státní komise o odvoláních nebo námitkách nebo při projednávání iniciativního návrhu Státní komise na zrušen rozhodnutí orgánu, který provádí předpisy o udělování vědeckých hodností, může presidium, předseda nebo vědecký sekretář pověřit některého člena Státní komise, aby připravil pro presidium nebo plénum o věci referát s odůvodněným návrhem. Jde-li o věc, kterou projednává presidium, je člen Státní komise, pověřený přípravou referátu, pozván do jeho schůze.

Před rozhodnutím vyslechne Státní komise (ústně či písemně) orgán, který rozhodl, a při námitkách proti udělení vědecké hodnosti též disertanta. Může si také vyžádat posudek ministerstva školství a kultury, zejména jde-li o vysokou školu, nebo presidia Československé akademie věd, zejména jde-li o vědeckovýzkumný ústav, popřípadě vykoná i jiné šetření.

O odvolání nebo námitkách rozhodne Státní komise zpravidla do čtyř měsíců ode dne doručení Státní komisi; nemůže-li Státní komise pro zvláštní složitost věci nebo z jiných důležitých důvodů rozhodnout v této lhůtě, vyrozumí o tom účastníky s uvedením důvodů a současně oznámí lhůtu, v níž rozhodne.

Sekretariát Státní komise je zřízen při ministerstvu školství a kultury; zajišťuje činnost Státní komise.

Sekretariát se podílí na přípravě materiálů pro jednání jednotlivých orgánů Státní komise, eviduje udělené i nostrifikované vědecké hodnosti, složení komisí, před kterými se konají obhajoby, a vyhlášky o konání obhajob. Pro tuto evidenci vydává formuláře závazné pro místa, kterých se evidence týká. Zjistí-li kontrolou při evidenci nedostatky, učiní opatření, aby nebyly porušeny předpisy, a předloží případ presidiu. Sekretariát uvědomuje místo, které udělilo vědeckou hodnost, popřípadě též uchazeče, o opravných prostředcích proti udělení vědecké hodnosti. Vykonává veškerou další agendu Státní komise podle pokynů vědeckého sekretáře.

Náklady spojené s činností Státní komise jsou zajištěny v plánu a rozpočtu ministerstva školství a kultury.