Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

13/1965 Sb. znění účinné od 1. 2. 1965 do 9. 11. 1998

Ve vztahu mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou pozbyla tato dohoda platnosti dnem 24. října 1998.

Ve vztahu mezi Českou republikou a Svazovou republikou Jugoslávie pozbyla platnosti dnem 28. října 1998.

Ve vztahu mezi Českou republikou a Republikou Makedonie pozbyla platnosti dnem 10. listopadu 1998.

13

 

VYHLÁŠKA

ministra zahraničních věcí

ze dne 30. ledna 1965

o Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou

Socialistické federativní republiky Jugoslávie o zrušení vízové povinnosti

Dne 8. října 1964 byla v Bělehradě podepsána Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o zrušení vízové povinnosti.

Vzájemnou výměnou nót o schválení vstupuje Dohoda na základě svého článku 13 v platnost dnem 1. února 1965.

Český překlad Dohody se vyhlašuje současně.

První náměstek ministra:

dr. Gregor v. r.

DOHODA

mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické

federativní republiky Jugoslávie o zrušení vízové povinnosti (čl. 1-14)

Vláda Československé socialistické republiky a vláda Socialistické federativní republiky Jugoslávie, vedeny přáním dále prohlubovat vzájemné přátelské styky, rozhodly se uzavřít Dohodu o zrušení vízové povinnosti a za tím účelem jmenovaly svými zmocněnci a to:

vláda Československé socialistické republiky

dr.

Jana Čecha,

vedoucího konzulárního odboru ministerstva zahraničních věcí,

vláda Socialistické federativní republiky Jugoslávie

Bogoljuba Popoviče,

zplnomocněného ministra státního sekretariátu pro zahraniční věci,

kteří vyměnivše si plné moci, jež shledali v dobré a náležité formě, dohodli se takto:

Článek 1

Občané jedné smluvní strany mohou bez víz druhé smluvní strany cestovat na její území za účelem pobytu nebo průjezdu․

Článek 2

Výhody dle článku 1 této Dohody se vztahují na občany smluvních stran, kteří jsou držiteli diplomatických, služebních a ostatních cestovních dokladů pro mezinárodní cestovní styk. Držitelé těchto cestovních dokladů mohou překračovat státní hranice na kterémkoliv hraničním přechodu, určeném pro mezinárodní cestovní styk.

Článek 3

Každá smluvní strana může zavést i jiné druhy cestovních dokladů pro cestování na území druhé smluvní strany, jejichž držitelé mohou rovněž využívat výhod dle článku 1 této Dohody. Takový cestovní doklad musí obsahovat jméno a příjmení držitele, jeho fotografii, údaje potřebné k určení jeho totožnosti a ověření orgánu, který doklad vydal. Tyto cestovní doklady budou platit pro hraniční přechody, uvedené v příloze této Dohody.

Článek 4

Děti, které nemají vlastní cestovní doklad a cestují s rodiči, budou zapsány v cestovním dokladu rodičů. Pokud cestují bez rodičů, musí mít vlastní cestovní doklad opatřený fotografií.

Článek 5

Každá smluvní strana předá druhé smluvní straně nejpozději jeden měsíc před nabytím platnosti této Dohody vzory cestovních dokladů, se kterými budou její občané cestovat bez víz na území druhé smluvní strany.

V případě změny nebo zavedení nového druhu cestovního dokladu bude možno takový doklad použít až po uplynutí jednoho měsíce od předání jeho vzoru druhé smluvní straně.

Článek 6

Občané smluvních stran, kteří se hodlají trvale usadit na území druhé smluvní strany, jsou povinni opatřit si předem povolení příslušných orgánů státu, na jehož území se chtějí usadit.

Každá smluvní strana může svými předpisy stanovit, že občané druhé smluvní strany, kteří mají trvalý pobyt na jejím území, jsou povinni před cestováním přihlásit se u příslušného orgánu místa pobytu o vydání povolení k cestě.

Článek 7

Občané jedné smluvní strany, kteří užívají výhod této Dohody, mohou pobývat na území druhé smluvní strany třicet dní, počínaje dnem překročení státních hranic.

Příslušné orgány smluvních stran mohou osobám, zmíněným v předchozím odstavci, v odůvodněných případech prodloužit pobyt na svém území, ne však déle než na dobu platnosti cestovního dokladu.

Článek 8

Občané jedné smluvní strany, na které se vztahují ustanovení této Dohody, nemohou po dobu dočasného pobytu na území druhé smluvní strany vstupovat do pracovního poměru ani provádět hospodářskou nebo jinou činnost, leč by jim to příslušný orgán této smluvní strany předem povolil na základě jejích vnitřních předpisů.

Článek 9

Každá smluvní strana poskytne občanům druhé smluvní strany všechny úlevy, které poskytuje občanům kteréhokoliv třetího státu v otázkách týkajících se pobytu, registrace pobytu a pohybu cizinců na svém území.

Článek 10

Ztratí-li občan jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany cestovní doklad, je povinen oznámit tuto skutečnost příslušným bezpečnostním orgánům, které mu vydají potvrzení o hlášení ztráty dokladu. Příslušný zastupitelský úřad vydá v tomto případě náhradní cestovní doklad.

Tento náhradní cestovní doklad musí být opatřen výjezdním vízem smluvní strany, na jejímž území byl cestovní doklad ztracen.

Článek 11

Ustanovení této Dohody se nedotýkají práva každé ze smluvních stran odepřít nežádoucím osobám vstup na své území nebo přerušit jejich pobyt.

Článek 12

Smluvní strany si budou vyměňovat zkušenosti, získané při provádění této Dohody.

Článek 13

Tato Dohoda podléhá schválení podle příslušných ústavních předpisů smluvních stran a vstoupí v platnost třicet dnů ode dne výměny nót, kterými se potvrzuje toto schválení.

Článek 14

Tato Dohoda zůstane v platnosti, dokud ji jedna ze smluvních stran písmeně nevypoví s tříměsíční výpovědní lhůtou.

Tato Dohoda byla sepsána ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a srbochorvatském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Na důkaz toho zmocněnci smluvních stran tuto Dohodu podepsali a opatřili ji pečetěmi.

V Bělehradě dne osmého října 1964.

Za vládu

Československé socialistické republiky

Dr. Jan Čech v. r.

Za vládu

Socialistické federativní republiky Jugoslávie

B. Popovič v. r.

Příloha

K Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a

vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o zrušení

vízové povinnosti

 

Hraniční přechody Československé socialistické republiky:

 

BĚLOVES - silniční, BOHUMÍN - silniční, BŘECLAV - železniční, CHEB - železniční, CÍNOVEC - silniční, ČESKÉ VELENICE - železniční a silniční, ČESKÝ TĚŠÍN - silniční, ČIERNÁ N. TISOU - železniční, DĚČÍN - železniční, DĚVÍNSKÁ NOVÁ VES - železniční, DOLNÍ DVOŘIŠTĚ - silniční, FIĽAKOVO - železniční, FOLMAVA - silniční, HATĚ - silniční, HARRACHOV - silniční, HORNÍ DVOŘIŠTĚ - železniční, HŘENSKO - silniční, KOMÁRNO - železniční a silniční, LICHKOV - železniční, MIKULOV - silniční, PETROVICE - železniční, PETRŽALKA - silniční, POMEZÍ - silniční, ROZVADOV - silniční, RUSOVCE - silniční, SLOVENSKÉ ĎARMOTY - silniční, SLOVENSKÉ NOVÉ MĚSTO - železniční a silniční, STÚROVO - železniční, VOJTANOV - železniční a silniční, jakož i letecké přechody.

 

Hraniční přechody Socialistické federativní republiky Jugoslávie:

 

APATIN - říční, BELI MANASTIR - železniční, BEOGRAD - říční, BEZDAN - říční, DELČEVO - silniční, DEVE BAIR - silniční, DIMITROVGRAD - železniční, GORIČAN - silniční, GRADINA - silniční, HORGOŠ - železniční a silniční, KANJIŽA - říční, KIKINDA - železniční, KOPRIVNICA - železniční, KOTORIBA - železniční, NOVI SAD - říční, NOVO SELO - silniční, PRAHOVO - říční, SUBOTICA - železniční, TEKIJA - říční, VATIN - silniční, VELIKO GRADIŠTĚ - říční, VRŠAC - železniční, VRŠKA ČUKA - silniční, VUKOVAR - říční, jakož i letecké přechody s přímým spojením mezi smluvními stranami.