Základem pro stanovení nemocenského je započitatelný výdělek pojištěného pracovníka (dále jen "pracovník") v organizaci, ve které koná zaměstnání zakládající nemocenské pojištění. Započitatelným výdělkem jsou všechny druhy mzdy ¹ plynoucí z tohoto zaměstnání nebo v souvislosti s ním, pokud jsou podrobeny dani ze mzdy a nejsou podle dalších ustanovení ze započitatelného výdělku vyloučeny.

Naturální požitky se oceňují stejným způsobem jako pro účely daně ze mzdy. ²

Mzdy uvedené v odstavci 1 se považují za započitatelný výdělek i tehdy, když se z nich daň ze mzdy nesráží proto, že jde o nevidomého pracovníka, nebo jen proto, že mzda nedosahuje zdanitelné výše, anebo když se z nich daň ze mzdy neplatí podle mezinárodních ujednání o zamezení dvojího zdanění.

Do započitatelného výdělku pracovníka se nezahrnují:

Pro pracovníka v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných uhelných a lignitových dolech, který vykonává zaměstnání uvedené ve zvláštním předpise,² platí ustanovení předchozího odstavce s tím rozdílem, že do započitatelného výdělku se zahrnuje i mzda za práci konanou o sobotách předem stanovených těžebním režimem.^3*

Mzdy za činnost při záchranném zásahu poskytované členům záchranných sborů zřízených podle zvláštních předpisů pro riziková pracoviště⁴ se do započitatelného výdělku zahrnují, i když jsou osvobozeny od daně ze mzdy.

Vyžaduje-li to povaha pracovní činnosti nebo způsob odměňování, popřípadě zdaňování, může Ústřední rada o dborů stanovit, které další složky příjmů se nezahrnují do započitatelného výdělku, nebo které složky příjmů se do něho na rozdíl od předchozích ustanovení (zejména na rozdíl od ustanovení odstavce 1 písm. b) zahrnují.

Započítatelný výdělek se zjišťuje v organizaci, ve které je pracovník zaměstnán v době vzniku nároku na nemocenské, popřípadě vznikl-li tento nárok po skončení zaměstnání v ochranné lhůtě, ⁵ v organizaci, ve které byl zaměstnán naposledy.

Koná-li pracovník pro tutéž organizaci další práci jako vedlejší činnost v pracovním poměru ⁶ posuzuje se tato činnost a mzda za ni z hlediska nemocenského pojištění jako jeden celek spolu s činností a mzdou v základním zaměstnání; přesahuje-li přitom v obou činnostech celkový výkon práce stanovenou týdenní pracovní dobu, nezahrnuje se mzda za přesahující dobu do započitatelného výdělku, a to ve vedlejší činnosti.

Koná-li pracovník pro tutéž organizaci další práci jako vedlejší činnost na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, ⁷ odměna za tuto činnost se nezahrnuje do započitatelného výdělku.

Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje započitatelný výdělek pro stanovení nemocenského při pracovní neschopnosti, pokud se v dalších ustanoveních nestanoví jinak, je kalendářní rok bezprostředně předcházející před vznikem pracovní neschopnosti.

Vstoupil-li pracovník do zaměstnání v organizaci teprve v průběhu kalendářního roku předcházejícího před vznikem pracovní neschopnosti, je rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do konce tohoto kalendářního roku.

Jestliže pracovník v rozhodném období podle předchozích odstavců neodpracoval alespoň

Vstoupil-li pracovník do zaměstnání v organizaci v běžném kalendářním roce, je rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího před vznikem pracovní neschopnosti.

Skončil-li pracovník zaměstnání a znovu nastoupil do zaměstnání v téže organizaci v nejbližší navazující pracovní den, posuzuje se rozhodné období, jako by předchozí zaměstnání stále trvalo.

Stejně jako při vstupu do zaměstnání se posuzuje rozhodné období, došlo-li u pracovníka

Při trvalé změně základní mzdy, vymezené pracovněprávními předpisy,^9* se zjišťuje započitatelný výdělek

Nemocenské se stanoví na pracovní den, v některých zvlášť určených případech ( § 11) na pracovní směnu nebo na pracovní hodinu.

Nemocenské na pracovní den se vypočte z čisté denní mzdy pracovníka, nejvýše však z částky 150 Kčs při pětidenním pracovním týdnu příslušnou procentní sazbou;¹ tato částka se úměrně upraví, je-li stanovená týdenní pracovní doba rozvržena na jiný počet pracovních dnů v týdnu.²

U pracovníka se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, v uhelných lomech a na skrývkách, který vykonává zaměstnání uvedené ve zvláštním předpise,³ se nemocenské na pracovní den vypočte z jeho čisté denní mzdy, nejvýše však z částky 180 Kčs při pětidenním pracovním týdnu příslušnou procentní sazbou;¹ tato částka se úměrně upraví, je-li stanovená týdenní pracovní doba rozvržena na jiný počet pracovních dnů v týdnu.²

Čistá denní mzda je průměr, který připadá na pracovní den ze započitatelného výdělku pracovníka v rozhodném období po odečtení daně ze mzdy podle daňové sazby platné pro něho v kalendářním měsíci, v němž vznikla jeho pracovní neschopnost. K tomu účelu se započitatelný výdělek, pokud se dále nestanoví jinak, dělí počtem obecně stanovených pracovních dnů připadajících na rozhodné období. Do uvedeného počtu pracovních dnů se nezahrnují pracovní dny a svátky, za které pracovníku náležela náhrada mzdy (např. dny dovolené na zotavenou, tzv. placené svátky, dny výkonu služby v ozbrojených silách, nepřítomnosti pro překážky v práci, účasti na školení), nebo dny, za které mu byly poskytovány peněžité dávky nemocenského pojištění, jiné dny omluvené nepřítomnosti v práci, a v případech, kdy pracovní neschopnost vznikla po skončení zaměstnání (v ochranné lhůtě), také dny po skončení zaměstnání. Do počtu dnů, kterým se dělí započitatelný výdělek, se však zahrnují dny, ve kterých pracovník měl náhradní volno za práci konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu; rovněž se do něho zahrnují dny neomluvené nepřítomnosti v práci.

Má-li pracovník pracovní dobu závazně rozvrženou jinak než na všechny obecně stanovené pracovní dny a je-li přitom toto rozvržení stejné v rozhodném období i v době vzniku pracovní neschopnosti, postupuje se při určení čisté denní mzdy způsobem uvedeným v odstavci 1 s tím rozdílem, že se započitatelný výdělek dělí počtem dnů, ve kterých pracovník měl v rozhodném období pracovat podle rozvržení pracovní doby pro něj platného, včetně případných dnů náhradního volna a dnů neomluvené nepřítomnosti v práci. U pracovníka uvedeného v § 2 odst. 2 se však do počtu dnů, kterým se dělí započitatelný výdělek, nezahrnují také soboty předem stanovené těžebním režimem,^3* které měl odpracovat v rozhodném období.

Jestliže pracovníku byla v rozhodném období zúčtována započitatelná roční prémie nebo roční odměna, která náleží za kalendářní rok bezprostředně předcházející roku, v němž byla zúčtována, zjistí se její průměr odděleně od ostatního započitatelného výdělku tak, že započitatelná roční prémie nebo roční odměna se dělí dobou odpracovanou v kalendářním roce, za který náleží. Tento průměr se připočte k průměru zjištěnému podle předchozích odstavců ze započitatelného výdělku sníženého o tuto započitatelnou roční prémii nebo roční odměnu. Jestliže v rozhodném období byly zúčtovány dvě takové roční prémie nebo roční odměny, postupuje se obdobně s tím rozdílem, že obě roční prémie nebo roční odměny se sečtou a dělí se dobou odpracovanou v kalendářních letech, za která náležejí.

U nevidomého pracovníka se čistá denní mzda zjišťuje podle předchozích odstavců s tím rozdílem, že se ze započitatelného výdělku neodečítá daň ze mzdy.

U člena záchranného sboru, kterému byly v rozhodném období zúčtovány odměny za činnost při záchranném zásahu ( § 2 odst. 3), se čistá denní mzda zjistí podle odstavců 1 až 3 ze započitatelného výdělku sníženého o tyto odměny. K takto zjištěné čisté denní mzdě se připočte poměrná částka z těchto odměn připadající na pracovní den; při zjištění této poměrné částky se neodečítá daň ze mzdy.

Při změně pracovního úvazku se započitatelný výdělek zjišťuje obdobně jako při trvalé změně základní mzdy ( § 4 odst. 7) s tím rozdílem, že výše ostatních započitatelných složek mzdy zúčtovaných před změnou pracovního úvazku se upraví v poměru nového a dřívějšího pracovního úvazku.

U pracovnice, která byla převedena na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím a u které vznikla pracovní neschopnost v době tohoto převedení, se nemocenské stanoví ze započitatelného výdělku zúčtovaného pracovnici v rozhodném období zjištěném ke dni převedení, pokud je to pro pracovnici příznivější; došlo-li u takové pracovnice po převedení na jinou práci ke změně pracovního úvazku, upraví se započitatelný výdělek v poměru nového a dřívějšího pracovního úvazku.

Neodpracoval-li pracovník v rozhodném období počet dnů uvedený v § 4 odst. 3 nebo vznikla-li jeho pracovní neschopnost již v kalendářním měsíci, v němž vstoupil do zaměstnání nebo v němž nastal případ uvedený v § 4 odst. 6, stanoví se nemocenské z pravděpodobného započitatelného výdělku.

Pravděpodobný započitatelný výdělek se zjišťuje, jestliže pracovní neschopnost vznikla již v kalendářním měsíci, v němž pracovník vstoupil do zaměstnání nebo v němž nastal případ uvedený v § 4 odst. 6, ke dni vzniku pracovní neschopnosti. Jestliže pracovní neschopnost poprvé vznikla až v dalším zúčtovacím období, zjišťuje se pravděpodobný započitatelný výdělek za dobu do konce zúčtovacího období předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti.

Jakmile se zjistí pravděpodobný započitatelný výdělek způsobem uvedeným v předchozím odstavci, používá se ho až do doby, dokud pracovník neodpracuje v rozhodném období počet dnů uvedený v § 4 odst. 3, pokud nedojde k trvalé změně základní mzdy, k případům posuzovaným jako vstup do zaměstnání nebo ke změně pracovního úvazku. V případech, kdy v důsledku délky období, za které se v organizaci poskytují některé ostatní složky mzdy, je započitatelný výdělek zjištěný po odpracování počtu dnů uvedeného v § 4 odst. 3 nižší než pravděpodobný započitatelný výdělek zjištěný dříve podle předchozího odstavce, použije se pravděpodobný započitatelný výdělek až do konce kalendářního roku; tím není dotčeno ustanovení § 4 odst. 6 a 7.

Pravděpodobný započitatelný výdělek se zjišťuje ze započitatelného výdělku, kterého pracovník dosáhl v období uvedeném v odstavci 2, popřípadě upraveného podle započitatelného výdělku pracovníků vykonávajících v organizaci stejnou nebo podobnou práci, a není-li to možné, podle výdělku stanoveného ve mzdových předpisech, vnitřních mzdových předpisech nebo v kolektivní smlouvě. Úprava se provede, jestliže by bez ní došlo k neodůvodněnému zvýhodnění nebo znevýhodnění pracovníka. Pravděpodobný započitatelný výdělek se úměrně krátí pro neomluvenou nepřítomnost v práci.

Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní měsíce, za které se pracovnici poskytl vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství¹⁰ a za které bylo pracovníku poskytováno mzdové vyrovnání podle předpisů upravujících uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření,^11* a nepřihlíží se ani k výdělku za tyto kalendářní měsíce. Do rozhodného období se nezahrnují se stejnými účinky také kalendářní měsíce, za které byl pracovníku poskytován doplatek do průměrného výdělku, pokud v souvislosti se skončením poskytování tohoto doplatku dochází k trvalé změně základní mzdy.

Navazuje-li výplata nemocenského bez přerušení na výplatu peněžité pomoci v mateřství, stanoví se nemocenské ze započitatelného výdělku, který byl základem pro stanovení peněžité pomoci v mateřství.

Pracuje-li pracovník ve směnovém provozu, může se mu nemocenské stanovit obdobně podle předchozích ustanovení na pracovní směnu.

Pro pracovníky v provozech nebo na pracovištích, ve kterých je pracovní doba rozvržena nepravidelně nebo ve kterých je pracovní doba diferencována podle jednotlivých ročních období nebo podle jiných podobných hledisek nebo ve kterých to vyžadují jiné mimořádné důvody, může se nemocenské stanovit na pracovní hodinu.

Ústřední rada odborů vydá pokyny o tom, ve kterých případech a za jakých podmínek se může použít předchozích odstavců, popřípadě které orgány jejich použití povolují. Ústřední rada odborů může také svými pokyny upravit způsob výpočtu nemocenského pro pracovníky, jejichž mzdy se vypočítávají na samočinných počítačích.

Ústřední rada odborů může vydat pro výpočet nemocenského závazné tabulky rozdílné podle délky a rozvržení pracovní doby. V tabulkách mohou být určeny částky denního nemocenského zaokrouhlené na celé koruny odpovídající průměrným hrubým mzdám (hodinovým, denním, měsíčním) a příslušným sazbám daně ze mzdy a procentním sazbám nemocenského, popřípadě i poměrně určené částky směnového nebo hodinového nemocenského.

Výsledné částky jednotlivých výplat nemocenského se zaokrouhlují na celé koruny.

Pro zaokrouhlování podle předchozích odstavců platí, že haléřové částky do 50 haléřů se zaokrouhlují směrem dolů a haléřové částky nad 50 haléřů směrem nahoru.

Pracovním úrazem z hlediska poskytování nemocenského je úraz, který pracovník (učeň) utrpěl při plnění pracovních úkolů v zaměstnání (v učebním poměru) zakládajícím nemocenské pojištění nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů. Pracovním úrazem učně je také úraz, který učeň utrpěl při výchově k povolání nebo v souvislosti s ní.

Pracovnímu úrazu podle odstavce 1 se klade naroveň úraz, který pracovník utrpěl:

Ustanovení odstavce 2 neplatí pro úraz, který pracovník utrpěl při tělovýchovné činnosti konané mimo zaměstnání nebo v souvislosti s ní.

Pracovnímu úrazu se klade naroveň nemoc z povolání podle předpisů o sociálním zabezpečení. ¹⁸

Vznikla-li pracovní neschopnost jako bezprostřední následek ochranného očkování nebo jiného preventivního zdravotnického úkonu, kterým se pracovník podrobil v souvislosti se svým zaměstnáním, postupuje se při poskytování nemocenského jako při pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu.

Nemocenské se poskytuje za pracovní dny, které jsou pracovními dny podle obecně platných předpisů. Má-li však pracovník pracovní dobu závazně rozvrženou jinak než na všechny obecně stanovené pracovní dny ( § 6 odst. 2), poskytuje se mu nemocenské za ty pracovní dny, ve kterých měl, kdyby nebylo pracovní neschopnosti nebo karantény, pracovat podle rozvrhu pracovní doby pro něj určeného v době vzniku pracovní neschopnosti (karantény). Pracovníku uvedenému v § 2 odst. 2 se nemocenské poskytuje také za soboty předem stanovené těžebním režimem,^3* ve kterých měl pracovat kdyby nebylo pracovní neschopnosti nebo karantény.

Stanoví-li se nemocenské na směny nebo na hodiny ( § 11), poskytuje se za směny popřípadě za hodiny, ve kterých pracovník měl, kdyby nebylo pracovní neschopnosti nebo karantény, pracovat podle rozvrhu pracovní doby pro něj určeného.

Pracovním dnům se kladou na roveň svátky, za které by pracovníku, kdyby nebyl neschopen práce, náležela náhrada mzdy nebo za které se mu měsíční mzda jinak nekrátí.

Náleží-li pracovníku za některý den v období pracovní neschopnosti (karantény) mzda nebo náhrada mzdy, popřípadě byla-li mu mzda nebo náhrada mzdy za takový den poskytnuta, neposkytne se nemocenské za tento den.

Má-li pracovník za první den pracovní neschopnosti (karantény) nárok na mzdu nebo náhradu mzdy za část pracovní doby, poskytne se mu z nemocenského za tento den jen poměrný díl připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží mzda nebo náhrada mzdy.

Jestliže se pracovník stal neschopným práce nebo mu byla nařízena karanténa za trvání neplaceného volna (neplacené dovolené), neposkytuje se mu nemocenské za dobu, po kterou toto volno (dovolená) trvá.

Ustanovení odstavce 1 se netýká pracovního volna poskytovaného pracovníkům podle předpisů o pracovních úlevách a o hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání nebo podle obdobných předpisů ; toto volno není překážkou pro poskytování nemocenského.

Nezískala-li pracovnice v mateřské dovolené nárok na peněžitou pomoc v mateřství , náleží jí nemocenské po dobu, po kterou je neschopna práce nebo je v ústavním ošetřování, a to i v souvislosti s porodem.

Koná-li pracovník v době své pracovní neschopnosti práci v rámci léčby prací, není taková činnost ani případné odměny za ni, pokud jsou v souladu s předpisy o léčbě prací, překážkou pro poskytování nemocenského.

Pracovní neschopností ani ústavním ošetřováním z hlediska poskytování nemocenského není ošetřování pracovníka

Nemocenské se při ošetřování v těchto zařízení neposkytuje.

Při lázeňské péči náleží pracovníku nemocenské, byla-li mu tato péče v souladu s předpisy o lázeňské péči povolena na účet nemocenského pojištění na dobu mimo dovolenou na zotavenou a uznává-li se pracovník přitom za práce neschopného. ¹⁹

Pracovníku, kterému byla na účet nemocenského pojištění povolena lázeňská péče na dobu dovolené na zotavenou, se nemocenské poskytne za pracovní dny, o které je doba lázeňské péče delší než celková doba dovolené, která mu náleží v kalendářním roce, v němž se mu poskytuje lázeňská péče. Nemocenské se však neposkytuje za pracovní dny, o které pracovník má v kalendářním roce dovolenou zkrácenou z důvodů, které sám zavinil, popřípadě ji z takových důvodů vůbec nemá. Nemocenské se také neposkytuje za pracovní dny, které si pracovník před nástupem lázeňské péče vybral na jiné účely, ani za pracovní dny, které mu při změně zaměstnání náleží z dovolené v jiné organizaci než v té, v níž je zaměstnán v době pobytu na lázeňské péči, popřípadě za pracovní dny, za které se mu poskytne nebo poskytla náhrada za nevyčerpanou dovolenou.

V případech uvedených v předchozím odstavci se nemocenské poskytuje ve výši, která jinak pracovníku náleží od čtvrtého pracovního dne pracovní neschopnosti.⁷

Koná-li pracovník pro různé organizace souběžně práci v několika zaměstnáních zakládajících nemocenské pojištění, náleží mu nemocenské z každého takového zaměstnání. Podmínky pro poskytování nemocenského se v každém z těchto zaměstnání posuzují samostatně a nemocenské se také v každém z nich samostatně vyplácí.

O mzdě (odměně) z vedlejší činnosti, kterou pracovník koná pro tutéž organizaci, ve které má své základní zaměstnání, platí ustanovení § 3 odst. 2 a 3.

Přesahuje-li úhrn čistých denních mezd pracovníka z několika zaměstnání částku 150 Kčs ( § 5 odst. 2), vylučuje se při výpočtu nemocenského z čisté denní mzdy část přesahující tuto částku, a to v tom zaměstnání, ve kterém má pracovník kratší pracovní úvazek, popř. jsou-li pracovní úvazky stejné, v tom zaměstnání, ve kterém zpravidla dosahují nižšího výdělku.^8*

Přesahuje-li úhrn čistých denních mezd pracovníka z několika zaměstnání, z nichž aspoň jedno je zaměstnáním se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, v uhelných lomech a na skrývkách, které je uvedeno ve zvláštním předpise,⁶ částku 180 Kčs ( § 5 odst. 3), vylučuje se při výpočtu nemocenského z čisté denní mzdy část přesahující tuto částku, a to v tom zaměstnání, ve kterém má pracovník kratší pracovní úvazek, popř. jsou-li pracovní úvazky stejné, v tom zaměstnání, ve kterém zpravidla dosahuje nižšího výdělku.^8*

Jestliže pracovník za trvání zaměstnání v jedné organizaci vstoupil do zaměstnání v druhé organizaci, v tomto zaměstnání koná práci místo práce v první organizaci (nikoli souběžně s ní) a pracovní neschopnost (karanténa) vznikla za trvání zaměstnání v druhé organizaci, náleží mu na rozdíl od ustanovení § 30 odst. 1 nemocenské pouze z důvodu pojištění (zaměstnání) v této druhé organizaci, a to za podmínek, které tam splňuje. Odborové orgány v obou organizacích se mohou na žádost pracovníka dohodnout, že se nemocenské poskytne naopak jen z důvodu pojištění (zaměstnání) v první organizaci.

Vstoupil-li pracovník do dalšího zaměstnání v době, kdy má ve svém základním zaměstnání dovolenou na zotavenou, posuzují se podmínky pro poskytování nemocenského v každém z obou těchto zaměstnání samostatně. Nemocenské z důvodu zaměstnání, vykonávaného v době dovolené na zotavenou, se však poskytne, jen vznikla-li pracovní neschopnost (karanténa) v době, kdy toto zaměstnání trvalo; poskytuje se jen do dne, kdy zaměstnání mělo skončit, ne však déle než do dne, kdy měla skončit dovolená na zotavenou. Ustanovení § 31 platí i zde.

Je-li pracovník souběžně s činností v zaměstnání, které má trvalou povahu, činný také jako družstevní rolník ( tj. jako člen jednotného zemědělského družstva nebo jako občan trvale v něm pracující) a je tam účasten sociálního zabezpečení družstevních rolníků, nepřihlíží se při stanovení nemocenského, které mu náleží z důvodu zaměstnání, k rozsahu jeho činnosti a k výši výdělku v družstvu. Stanovení nemocenského z činnosti v jednotném zemědělském družstvu v takových případech upravují předpisy o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

Za zaměstnání trvalé povahy se považuje zaměstnání, které bylo sjednáno na dobu delší než šest měsíců nebo které již trvá déle než šest měsíců, jestliže přitom pracovník má pracovní úvazek požadovaný pro vznik nároku na přídavky na děti.

Je-li zaměstnání , které družstevní rolník vykonává v pracovním poměru z hlediska odstavce 2 jen krátkodobé (např. na dobu vegetačního klidu), náleží mu nemocenské z důvodu takového zaměstnání, jen vznikla-li jeho pracovní neschopnost (karanténa) za trvání tohoto zaměstnání. Ústřední rada odborů a Státní úřad sociálního zabezpečení mohou stanovit, v kterých případech, za jakých podmínek a od kterého časového termínu budou orgány sociálního zabezpečení družstevních rolníků namísto nemocenského z nemocenského pojištění poskytovat těmto pracovníkům nemocenské podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

Je-li družstevní rolník pracovně činný v organizaci na základě dohody jednotného zemědělského družstva s organizací, podle které družstvo organizaci poskytuje práci svých členů, zůstává i při výkonu práce v organizaci zabezpečen pouze podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků; nemocenské pojištění z důvodu činnosti v organizaci nevzniká a nenáleží z něho nemocenské.

Podpůrčí doba pro poskytování nemocenského ²⁶ počíná dnem , od kterého pracovník byl podle předpisů vydaných ministerstvem zdravotnictví uznán neschopným práce, popřípadě, ve kterém byl přijat do ústavního ošetřování. Vznikla-li pracovní neschopnost přede dnem, od něhož pracovníku náleží nemocenské (např. vznikla-li v době vojenské základní služby , v době neplacené dovolené, v době vazby apod.), počíná běh podpůrčí doby rovněž dnem vzniku pracovní neschopnosti.

Předchozí období pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby v rozsahu a za podmínek stanovených v § 15 odst. 4 zákona č. 54/1956 Sb. bez zřetele k tomu, zda pracovník byl v těchto obdobích účasten nemocenského pojištění nebo jiné soustavy zabezpečení v nemoci (např. sociálního zabezpečení družstevních rolníků, popřípadě umělců nebo nemocenské péče v ozbrojených silách).

Do podpůrčí doby se nezapočítávají předchozí období karantény a období, po které pracovnici náležala peněžitá pomoc v mateřství. Byla-li pracovnice neschopna práce v mateřské dovolené nebo v další mateřské dovolené, nezapočítávají se tato období pracovní neschopnosti do příští podpůrčí doby, s výjimkou doby, za kterou bylo poskytnuto nemocenské ( § 25 odst. 3 ).

Pracovníku, jehož pracovní neschopnost pro aktivní tuberkulózu trvá déle než 1 měsíc, může být nemocenské zvýšeno až do částky jeho čisté denní mzdy, z níž se mu nemocenské stanoví, nejvýše však do částky 150 Kčs za pracovní den ( § 5 odst. 2). Zvýšení je možno přiznat nejdříve od počátku druhého měsíc trvání pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu a může se poskytovat po dobu, po kterou je pracovník neschopen práce z tohoto důvodu, nejdéle však do uplynutí podpůrčí doby, popřípadě do uplynutí doby, na kterou mu bylo povoleno prodloužení výplaty nemocenského podle § 35.

U pracovníka se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, v uhelných lomech a na skrývkách, který vykonává zaměstnání uvedené ve zvláštním předpise⁶ a jehož pracovní neschopnost pro aktivní tuberkulózu trvá déle než 1 měsíc, může být nemocenské zvýšeno až do částky jeho čisté denní mzdy, z níž se mu nemocenské stanoví, nejvýše však do částky 180 Kčs za pracovní den ( § 5 odst. 3); jinak platí ustanovení předchozího odstavce.

Na zvýšení nemocenského podle předchozích odstavců není právní nárok. Při rozhodování se přihlíží k celkovým zdravotním a sociálním poměrům rodiny nemocného pracovníka. Zvýšení se přiznává zpravidla na dobu tří měsíců; po uplynutí povolené doby se podle zdravotních a sociálních poměrů rodiny znovu rozhodne o tom, zda bude zvýšení přiznáno a na jakou dobu.

Žádost o zvýšení nemocenského pro aktivní tuberkulózu ověřuje příslušné odborné oddělení zdravotnického zařízením, popřípadě jiné k tomu pověřené zdravotnické zařízení.

Nárok na nemocenské při pracovní neschopnosti uplatňuje pracovník tak, že předloží závodu, popřípadě orgánu provádějícímu jeho nemocenské pojištění, potvrzení pracovní neschopnosti vydané podle předpisů o uznávání pracovní neschopnosti; ²⁷ při karanténě předloží potvrzení o nařízení karantény vydané způsobem určeným ministerstvem zdravotnictví. Tyto doklady, jakož i hlášení o ukončení pracovní neschopnosti (karantény) je pracovník povinen předložit bez zbytečného průtahu, pokud je nepředkládá samo příslušné zdravotnické zařízení.

Pro výplatu nemocenského za určité období je třeba osvědčit trvání pracovní neschopnosti v tomto období způsobem stanoveným Ústřední radou odborů v dohodě s ministerstvem zdravotnictví.

Nárok na nemocenské za dobu, o kterou lázeňská péče přesáhla celkovou vyměru zákonné dovolené na zotavenou ( § 27 odst. 2), uplatňuje pracovník způsobem určeným v předpisech o lázeňské péči.

Nemůže-li, žena která jinak pečuje o pracovníkovo dítě mladší než 10 let, o ně pečovat, protože porodila, posuzuje se potřeba péče o dítě jako při onemocnění takové ženy (§ 25 odst. 1 č. 2 písm. c) zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 87/1968 Sb.).

Potřebě ošetřování člena rodiny z důvodu nemoci ( § 25 odst. 1 č. 3 zákona č. 54/1956 Sb. ve znění zákona č. 87/1968 Sb.) se klade naroveň potřeba ošetřování členky rodiny, která porodila, v době bezprostředně následující po porodu.

Za pracovníka jinak osamělého pro účely podpory při ošetřování člena rodiny se považuje pracovník (pracovnice) svobodný, ovdovělý, rozvedený nebo z jiných vážných důvodů osamělý, který nežije s družkou (druhem).^12*

Za povinnou školní docházku se pro účely podpory při ošetřování člena rodiny považuje též období školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud v této době nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost.

Skutečnosti, které se zjišťují ke dni vzniku pracovní neschopnosti, se zde zjišťují ke dni nástupu mateřské dovolené.

Daň ze mzdy se u pracovnice, která je neprovdaná, ovdovělá nebo rozvedená, popřípadě z jiných vážných důvodů osamělá, ³⁰ odčítá podle sazby, která by pro pracovnici platila po narození dítěte.

Byl-li pracovnici v souvislosti s těhotenstvím zkrácen pracovní úvazek, popřípadě došlo-li u ní z tohoto důvodu bez jejího zavinění ke snížení základní mzdy, nepřihlíží se při stanovení peněžité pomoci v mateřství k dobám po takových změnách ani k výdělku v nich.

Změnila-li pracovnice zaměstnání v období 12 kalendářních měsíců před nástupem mateřské dovolené, stanoví se jí peněžitá pomoc v mateřství, požádá-li o to, za dobu všech zaměstnání, pokud spadají do uvedeného období.

zrušeno

Ustanovení 10 odst. 2 a 24 odst. 2 až 25, 28, § 29 odst. 4 a 5, § 36 zde neplatí.

Nastoupí-li pracovnice novou mateřskou dovolenou nejpozději do měsíce potom, kdy její předchozí dítě dosáhlo věku tří let, a splňuje přitom podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, stanoví se jí tato dávka ze stejné čisté denní mzdy jako v předchozí mateřské dovolené; předpokladem přitom je, že k nástupu nové mateřské dovolené došlo za trvání zaměstnání v téže organizaci nebo v ochranné lhůtě po jeho skončení. Jestliže však taková pracovnice v mezidobí od skončení předchozí mateřské dovolené do nástupu nové mateřské dovolené vykonávala v organizaci práci aspoň po 25 pracovních dnů, stanoví se jí peněžitá pomoc v mateřství v nové mateřské dovolené podle § 44, pokud je to pro ni výhodnější.

Nejde-li o některý z případů uvedených v odstavci 1 a pracovnice, která jinak splňuje podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, před nástupem mateřské dovolené nevykonávala práci v organizaci, ve které její pracovní poměr bez přerušení trvá, popřípadě trval až do počátku ochranné lhůty, ani po 25 pracovních dnů v období 12 měsíců před nástupem mateřské dovolené, stanoví se jí peněžitá pomoc v mateřství podle započitatelného výdělku v těchto 12 měsících; přitom neplatí ustanovení § 9 a do počtu dnů, kterým se dělí započitatelný výdělek, se zahrnují i dny neplaceného pracovního volna.

Při postupu podle předchozích odstavců se dnům skutečného výkonu práce kladou naroveň dny, za které pracovnici náležela náhrada mzdy, dny, za které jí náleželo nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny, popřípadě pracovní dny, ve kterých pokračovala v ošetřování po vyčerpání této podpory, pracovní dny studia a pracovní dny, ve kterých nekonala práci pro výkon veřejné funkce nebo povinnosti.

V těhotenství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže těhotná pracovnice je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,

a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího výdělku než před převedením.

Jako převedení podle odstavce 1 písm. a) se posuzuje také, je-li pracovnice činná v uměleckém oboru (herečka, zpěvačka, tanečnice apod.) převedena na jinou práci, poněvadž vzhledem k těhotenství nemůže veřejně vystupovat.

V mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže pracovnice je v období do konce devátého měsíce po porodu převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,

a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího výdělku než před převedením.

Jako převedení na jinou práci podle odstavců 1 a 3 také posuzuje - i když nedochází ke změně druhu práce - taková úprava pracovních podmínek, která spočívá

Dřívější mzda se zjišťuje, pokud není dále stanoveno jinak, průměrem připadajícím ze započitatelného výdělku v rozhodném období na jednu pracovní hodinu.

Daň ze mzdy se odečte podle daňové sazby platné pro pracovnici v kalendářním měsíci, ve kterém byla převedena na jinou práci.

Nepřihlíží se k částkám, o které dřívější hodinová mzda přesahuje částku vypočtenou na jednu pracovní hodinu¹ podle délky stanovené týdenní pracovní doby,² která platí pro provoz, v němž je pracovnice činná, z částky 750 Kčs a u pracovnice se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, v uhelných lomech a na skrývkách, která vykonává zaměstnání uvedené ve zvláštním předpise,²

Byl-li pracovnici před převedením na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím již dříve z tohoto důvodu zkrácen pracovní úvazek, popřípadě došlo-li u ní z tohoto důvodu bez jejího zavinění ke snížení základní mzdy, nepřihlíží se při stanovení dřívější mzdy k dobám po takových změnách ani k výdělku v nich.

Má-li pracovnice po převedení na jinou práci delší stanovenou týdenní pracovní dobu,¹ než měla před převedením, dělí se její započitatelný výdělek na rozhodné období počtem hodin, který odpovídá stanovené týdenní pracovní době¹ pracovnice po převedení.

Běžná mzda se zjišťuje, pokud není dále stanoveno jinak, průměrem připadajícím ze započitatelného výdělku na jednu pracovní hodinu; přitom se vyloučí hodiny, za které pracovnice měla mzdu sníženou z vlastního zavinění, a výdělek za tyto hodiny, jakož i hodiny neomluvené nepřítomnosti v práci.

Daň ze mzdy se odečte podle daňové sazby platné pro pracovnici v každém jednotlivém kalendářním měsíci.

Běžná mzda se zjišťuje vždy za celý kalendářní měsíc, i když pracovnice byla převedena na jinou práci teprve v jeho průběhu, nebo i když převedení v jeho průběhu, skončilo.

Vyrovnávací příspěvek pro jednotlivý kalendářní měsíc se vypočte, pokud dále není stanoveno jinak, tak, že se rozdíl mezi dřívější a běžnou hodinovou mzdou vynásobí počtem hodin, za které pracovnice měla v tomto měsíci nárok na mzdu za vykonanou práci; z tohoto počtu se však vyloučí případné hodiny, ve kterých pracovnice konala práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Hodiny, za které pracovnici náleží náhrada mzdy podle pracovněprávních předpisů, se zahrnou do násobitele, jen je-li náhrada, která za ně náleží, nižší než dřívější mzda podle § 49.

Měla-li pracovnice před převedením na jinou práci pevný měsíční plat bez proměnlivých součástí a má-li takový plat i po převedení, vyrovnávací příspěvek za měsíc se rovná rozdílu, o který je měsíční plat po převedení nižší než před převedením. To však neplatí pro kalendářní měsíce, ve kterých pracovnice nepracovala po všechny pracovní dny určené jejím pracovní úvazkem; pro tyto měsíce se vyrovnávací příspěvek vypočte podle odstavce 1 a podle § 48 až 50.

Výsledná měsíční částka vyrovnávacího příspěvku se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce nad 50 haléřů směrem nahoru.

Vyrovnávací příspěvek se vypočítává a poskytuje vždy za celý kalendářní měsíc, a to i tehdy, jestliže v jeho průběhu pracovnice byla převedena na jinou práci nebo její převedení skončilo.

Při převedení na jinou práci v těhotenství se vyrovnávací příspěvek poskytuje nejdéle do nástupu mateřské dovolené, při převedení po porodu nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž uplynulo devět měsíců od porodu i když pracovnice o dítě nepečuje, popř. dítě zemřelo.

Pracovnice uplatňuje nárok na vyrovnávací příspěvek na předepsaném tiskopise, který jí vydá zdravotnické zařízení, ve kterém je v těhotenství nebo po porodu v soustavné péči. Jestliže dosavadní práce ohrožuje těhotnou ženu nebo matku po porodu ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, potvrdí to na tiskopise zdravotnický orgán určený ministerstvem zdravotnictví.³⁷

Organizace, ve které je pracovnice zaměstnána, potvrdí na tiskopise, z kterého důvodu byla pracovnice převedena na jinou práci, jakou práci před převedením konala, zejména zda to byla práce, kterou nesmějí být zaměstnávány těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu. Dále potvrdí, k jaké práci byla převedena a od kterého dne.

Jednorázová dávka (podpora při narození dítěte, pohřebné) náleží z téhož důvodu (narození, popřípadě úmrtí) jen jednou, i když má pracovník souběžná zaměstnání , popřípadě i když je více oprávněných.

Ustanovení odstavce 1 platí obdobně, jestliže by při narození dítěte nebo při úmrtí mohl vzniknout nárok na podporu při narození dítěte nebo na pohřebné také z jiné soustavy zabezpečení než z nemocenského pojištění pracovníka (např. z nemocenské péče v ozbrojených silách, ze sociálního zabezpečení).

Jestliže byla jednorázová dávka (podpora při narození dítěte, pohřebné) poskytnuta z pojištění (zabezpečení) jiného než oprávněného pracovníka, nepovažuje se za přeplatek, pokud nepřesahovala výši, ve které by jinak náležela; podmínkou však je, že jednorázová dávka byla vyplacena jen jednou a že splnila svůj účel, pro který je určena.

Podpora při narození dítěte a pohřebné se uplatňují na předepsaných tiskopisech, které vydávají místní národní výbory pověřené vedením matriky narozených nebo zemřelých. Na tiskopise příslušný místní národní výbor potvrdí údaje o narození dítěte nebo o úmrtí.

zrušen

Podpora při narození dítěte a pohřebné se v závodě vyplácí ve dnech, které jsou tam stanoveny pro výplatu zálohy na mzdu a doplatku mzdy; v případě naléhavé potřeby mohou být vyplaceny i mimo tyto termíny.

Po skončení základní nebo jiné obdobné služby v ozbrojených silách náleží pracovníkovi, jehož zaměstnání zakládající nemocenské pojištění zůstalo i po dobu takové služby zachováno, peněžité dávky nemocenského pojištění také tehdy, jestliže skutečnost zakládající nárok na dávku vznikla za trvání služby nebo do šesti týdnů po jejím skončení, dříve než opět nastoupil do zaměstnání. To platí také pro pracovníka, jehož zaměstnání skončilo, avšak trvalo aspoň ještě toho dne, kdy mu byl doručen povolávací rozkaz nebo kdy byla uveřejněna vyhláška obsahující hromadný povolávací rozkaz jeho se týkající.

Nemocenské pro pracovníka, který byl propuštěn ze základní nebo jiné obdobné služby v ozbrojených silách jako neschopný práce nebo jehož pracovní neschopnost (karanténa) vznikla po skončení takové služby ve lhůtě uvedené v odstavci 1, se stanoví způsobem uvedeným v § 9.

Z nemocenského pojištění se poskytuje také

Tyto dávky se poskytnou, nastala-li skutečnost odůvodňující jejich poskytnutí v době, po kterou pracovník koná službu v ozbrojených silách, nebo v době, po kterou se mu zachovávají nároky z důvodu výkonu této služby podle § 62 odst. 1.

Podpora při narození dítěte pro rodinnou příslušnici nebo pohřebné při úmrtí rodinného příslušníka se poskytnou také, jestliže podmínky pro poskytnutí jsou splněny u občana, který koná službu v ozbrojených silách (s výjimkou služby z povolání), před nástupem této služby nebyl účasten nemocenského pojištění a nárok na tyto nebo obdobné dávky nenáleží ani z jiného důvodu. Dávky se v tomto případě uplatňují u okresní odborové rady příslušné podle bydliště oprávněného.

Byl-li pracovník vzat do vazby, neposkytují se mu za dobu, po kterou je ve vazbě, dávky, které by mu jinak z jeho nemocenského pojištění příslušely. Zemřel-li v této době rodinný příslušník pracovníka vzatého do vazby, poskytne se tomu, kdo vypravil pohřeb, pohřebné, které by jinak takovému pracovníku náleželo.

Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství mohou být vypláceny i za dobu vazby, jsou-li jinak pro to splněny podmínky, rodinným příslušníkům pracovníka vzatého do vazby, a to až do výše tří čtvrtin.

Byl-li pracovník propuštěn z vazby a v souvisejícím trestním řízení nebyl odsouzen, poskytne se mu zadržená dávka, popřípadě její zadržená část, jsou-li jinak pro poskytnutí dávky splněny podmínky.

Nároky rodinných příslušníků z pojištění pracovníka vzatého do vazby zůstávají i po dobu vazby nedotčeny; to platí i pro případné nároky jeho pozůstalých na pohřebné.

Nemocenské pojištění pracovníka, který byl odsouzen k trestu odnětí svobody, zaniká po dobu výkonu tohoto trestu, i když po tuto dobu trvá pracovní poměr.

Odsouzenému nenáleží po dobu výkonu trestu odnětí svobody dávky z jeho dřívějšího nemocenského pojištění před nástupem trestu. Nastoupil-li však odsouzený trest odnětí svobody v době, kdy byl neschopen práce a pobíral nemocenské, může být, pokud jsou pro to splněny podmínky, toto nemocenské vypláceno jeho rodinným příslušníkům, a to nejvýše do tří čtvrtin; předpokladem je, že u odsouzeného nemohlo pro pracovní neschopnost vzniknout pojištění podle zvláštní úpravy nemocenského pojištění odsouzených. ⁴¹ To platí obdobně i pro peněžitou pomoc v mateřství.

Jestliže pracovní poměr odsouzeného pracovníka trvá i po dobu výkonu trestu a odsouzený není pojištěn podle zvláštní úpravy nemocenského pojištění odsouzených, zachovávají se nároky jeho rodinných příslušníků, které by jim jinak plynuly z jeho pojištění zaniklého podle odstavce 1.

Z hlediska poskytování nemocenského nepřestává být starobní důchod důchodem vypláceným v plné výši, jestliže se jeho výše při souběhu s výdělkem nebo s jiným důchodem krátí (snižuje); to platí obdobně také, krátí-li se výše invalidního důchodu při souběhu s jiným důchodem. Starobním důchodem v plné výši je rovněž poměrný starobní důchod. ⁴⁵

Pracovník se může písemným prohlášením vzdát nároku na nemocenské, jestliže pobírání nemocenského vylučuje nebo omezuje nárok na některý důchod podle předpisů o sociálním zabezpečení; učiní-li tak zaniká nárok na nemocenské ode dne, kdy se pracovník nároku vzdal, pro další trvání téže pracovní neschopnosti (karantény).

Pracovníku, který se stal po skončení zaměstnání před uplynutím ochranné lhůty účastným sociálního zabezpečení družstevních rolníků, popřípadě osob samostatně hospodařících nebo nemocenské péče v ozbrojených silách z důvodu služby z povolání, zaniká ochranná lhůta uplynutím posledního dne přede dnem, kdy podle příslušných předpisů vzniká účast na takovém pojištění (zabezpečení, péči).

Je-li pracovník, který má zaměstnání trvalé povahy ( § 33 odst. 2), souběžně činný také jako člen jednotného zemědělského družstva, popřípadě jako občan trvale v družstvu pracující nebo jako občan samostatně hospodařící a je-li z tohoto důvodu účasten sociálního zabezpečení družstevních rolníků, popřípadě důchodového pojištění osob samostatně hospodařících, plyne mu po skončení takového zaměstnání ochranná lhůta.

Pracovníku, kterému vznikl po skončení zaměstnání před uplynutím ochranné lhůty nárok na poskytování důchodu ze sociálního zabezpečení, zaniká ochranná lhůta, pokud neprošla dříve, uplynutím posledního dne přede dnem, od něhož mu náleží výplata důchodu; ochranná lhůta však takto nezaniká při vzniku nároku na vdovský nebo sirotčí důchod, a pokud jde o nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ani vznikne-li pracovnici po skončení zaměstnání nárok na částečný invalidní důchod.

Okresní odborová rada může povolit poskytnutí nemocenského z důvodu předchozího zaměstnání pracovníku, který splňuje podmínky nároku na starobní důchod, kterému se však důchod při zaměstnání podle předpisů o důchodovém zabezpečení neposkytoval, ⁴⁷ je-li osvědčeno, že měl po skončení tohoto předchozího zaměstnání v krátké lhůtě nepřesahující délku ochranné lhůty opět nastoupit do nového zaměstnání předem sjednaného a tento nástup se nemohl uskutečnit pro pracovní neschopnost (karanténu).

skončilo-li zaměstnání pracovníka, který za trvání tohoto zaměstnání byl poživatelem důchodu ze sociálního zabezpečení, plyne mu po skončení zaměstnání ochranná lhůta; to však neplatí pro poživatele důchodů uvedené v § 73 odst. 1 písm. d).

Ochranná lhůta neplyne:

Nastoupil-li student nebo žák do zaměstnání na dobu školních prázdnin nebo na jejich část, ochranná lhůta z takového zaměstnání končí, pokud neuplynula již dříve, posledním dnem školních prázdnin.

Při poskytování dávek nemocenského pojištění plní závody (organizace), ve kterých se provádí nemocenské pojištění, ⁵¹ v úzké součinnosti s odborovými orgány zejména tyto úkoly:

Závod (organizace) je povinen vydat pracovníku, jehož zaměstnání skončilo, potvrzení o tom, od kdy do kdy byl v podniku zaměstnán . Závod je povinen vydat potvrzení při skončení zaměstnání; žádá-li o to pracovník nebo podnik, v němž je pracovník zaměstnán, musí být potvrzení vydáno i později.

Závody, ve kterých se nemocenské pojištění neprovádí (tzv. malé závody), ⁵⁶ podávají odborovým orgánům příslušným k poskytování peněžitých dávek pro jejich pracovníky veškerá k tomu potřebná hlášení a podklady.

Odborové orgány v závodě rozhodují podle předpisů o tom vydaných ⁵⁷ o dávkách nemocenského pojištění; rozhodují zejména, jestliže

Zjistí-li odborový orgán v závodě, popřípadě vyšší odborový orgán, že závod poskytl dávku podle § 75 odst. 1 písm. c) v rozporu s platnými předpisy, dá příkaz, aby další poskytování dávky bylo zastaveno. Závod je povinen tomuto příkazu ihned vyhovět. ⁵⁸

Odborové orgány v závodě při poskytování dávek nemocenského pojištění zejména

Odborové orgány v závodě kontrolují činnost závodu při provádění nemocenského pojištění. Sledují také, jak pracovníci neschopní práce zachovávají předpisy o chování a životosprávě nemocných; svoje poznatky sdělují podle potřeby zdravotnickým orgánů a vedení závodu a používají jich při svém rozhodování.

Pracovníci, kteří žádají o dávku nemocenského pojištění nebo jimž se dávka poskytuje, jsou povinni spolupůsobit k tomu, aby o dávce mohlo být rozhodnuto včas a v souladu se skutečným stavem a aby dávka byla poskytována ve shodě s právními předpisy. Jsou zejména povinni:

Ustanovení odstavce 1 s výjimkou ustanovení pod písm. d) až f) platí také pro rodinné příslušníky a pozůstalé, kteří žádají o dávku nemocenského pojištění nebo jimž se taková dávka poskytuje.

Dávky přiznané v závodě vyplácí závod podle dokladů určených Ústřední radou odborů.

Doklady k výplatě dávek musí být podepsány pracovníky závodu, kteří jsou k tomu písemně zmocnění vedoucím závodu. Vyplácí-li se dávka podle rozhodnutí odborového orgánu v závodě, musí být rozhodnutí ověřeno na dokladu k výplatě podpisem předsedy nebo pověřeného člena tohoto orgánu. O pozastavení výplaty dávky vedoucím závodu platí zvláštní ustanovení. ⁵⁹

Závod vyhlásí v dohodě s odborovým orgánem v závodě, do kdy nejpozději před výplatním dnem mají být předloženy doklady pro poskytnutí dávky, aby mohla být v tento den vyplacena.

Dávky se vyplácejí v hotovosti. Nemůže-li si však účastník dávku vyzvednout, poukáže mu ji závod neprodleně poštou; poštovné hradí závod ze svých prostředků.

Ustanovení této vyhlášky platí obdobně také

Pro chovance, kteří jsou vychováváni k povolání v zařízeních státní správy pro mládež vyžadující zvláštní péče, platí právní úprava platná pro učně⁴ , pokud Ústřední rada odborů v dohodě s příslušným ústředním úřadem nestanoví jinak.

Byla-li peněžitá dávka nemocenského pojištění přiznána před 1. lednem 1966, posuzuje se její další poskytování a výplata i nadále podle dosavadních předpisů. Procentní sazba, podle které se stanoví výše dávky, se však od 1. ledna 1966 nově určí podle doby zaměstnání, kterou by pracovník dovršil podle této vyhlášky k 31. prosinci 1966 ( § 19).

Vyrovnávací příspěvek se podle § 4 zákona č. 67/1965 Sb. a podle této vyhlášky poskytne za dobu od 1. ledna 1966 také pracovnici, která byla již před 1. lednem 1966 převedena z důvodu těhotenství nebo po porodu na jinou práci, jestliže při tomto převedení jsou po 31. prosinci 1965 splněny podmínky stanovené v zákoníku práce a v ustanoveních o vyrovnávacím příspěvku.

Pro uplatňování, stanovení, poskytování a výplatu peněžitých dávek nemocenského pojištění, o kterých se rozhoduje po 31. prosinci 1965, platí ustanovení této vyhlášky, i když skutečnosti odůvodňující nárok na ně nastaly před 1. lednem 1966.

vyhláška č. 258/1956 Ú. l., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 184/1957 Ú. l.;

vyhláška č. 26/1957 Ú. l., o zvýšení nemocenského při pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu;

vyhláška č. 238/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění dobrovolných požárníků, příslušníků civilní obrany, zdravotníků Československého červeného kříže, dárců krve, členů Horské služby a spolupracovníků pečovatelské služby;

vyhláška č. 94/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění advokátů - členů advokátních poraden;

ustanovení § 14, 15, 16 a 20 vyhlášky č. 141/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění odsouzených;

vyhláška č. 147/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění účastníků organizované tělesné výchovy;

vyhláška č. 44/1959 Ú. l., o nemocenském pojištění učňů.