21/1965 Sb. znění účinné od 13. 3. 1965 do 31. 12. 2023
Pro účely důchodového zabezpečení se podle vyhlášky hodnotí i činnost vykonávaná před počátkem účinnosti.
21
VYHLÁŠKA
Státního úřadu sociálního zabezpečení, Ústřední rady odborů a ministerstva zdravotnictví
ze dne 4. března 1965
o důchodovém zabezpečení, nemocenském pojištění a preventivní a léčebné péči
některých občanů činných při poskytování služeb
Státní úřad sociálního zabezpečení, Ústřední rada odborů a ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 143 odst. 2 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, podle § 2 odst. 3 písm. c) a § 9 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, a podle § 5 odst. 3 zákona č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících:
ČÁST PRVNÍ ZABEZPEČENÍ OBČANŮ ČINNÝCH PODLE DOHOD O PRACOVNÍ ČINNOSTI UZAVŘENÝCH SE SOCIALISTICKÝMI ORGANIZACEMI (§ 1-12)
§ 1 (1) Občané, kteří vykonávají práce podle dohody o pracovní činnosti uzavřené se socialistickou organizací především v zájmu rozšíření, prohloubení a zkvalitnění služeb zákazníkům (dále jen „pracovníci na dohodu“), jsou s odchylkami dále uvedenými účastni nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení jako pracovníci (pracující v pracovním poměru), jestliže
a) nejsou zabezpečeni (pojištěni) již z důvodu jiné činnosti,
b) nepobírají starobní ani invalidní důchod,
c) jsou povinni platit z příjmu za práce vykonávané podle dohody o pracovní činnosti daň z příjmů obyvatelstva stanovenou paušální částkou odpovídající příjmu aspoň 400 Kčs měsíčně.
(2) Vykonává-li pracovník na dohodu sjednané práce vedle svého zaměstnání (činnosti), posuzuje se úraz, který utrpěl při výkonu sjednaných prací nebo v přímé souvislosti s ním, pro účely nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení jako pracovní úraz a jeho zaměstnání (činnosti).
§ 2 (1) Pracovníci na dohodu, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení z důvodů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b) nebo c), jsou účastni jen důchodového zabezpečení pro případ plné (částečné) invalidity následkem pracovního úrazu utrpěného při výkonu sjednaných prací nebo v přímé souvislosti s ním, jestliže příjem z těchto prací předpokládaný pro účely daně z příjmů obyvatelstva činí aspoň 120 Kčs měsíčně.
(2) Utrpí-li úraz při výkonu sjednaných prací nebo v přímé souvislosti s ním pracovník na dohodu, který pobírá starobní nebo invalidní důchod, posuzuje se tento úraz pro účely důchodového zabezpečení jako pracovní úraz v zaměstnání (činnosti), z něhož mu byl přiznán důchod.
§ 3 (1) Nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení podle této vyhlášky vzniká dnem, kterým pracovník na dohodu začal vykonávat sjednané práce.
(2) Jestliže pracovník na dohodu přestal vykonávat sjednané práce, zaniká nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení dnem následujícím po dni, kdy pracovník na dohodu konal práce naposledy; zaniká však vždy, jestliže uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána, nebo není-li splněna některá z podmínek stanovených v § 1 odst. 1.
§ 4 (1) Z nemocenského pojištění se poskytují tyto dávky:
a) lázeňská péče,
b) nemocenské,
c) peněžitá pomoc v mateřství,
d) podpora při narození dítěte,
e) pohřebné,
f) přídavky na děti.
(2) Podpora při ošetřování člena rodiny se neposkytuje.
§ 5 Započitatelným výdělkem pracovníka na dohodu pro stanovení nemocenského a peněžité pomoci v mateřství je příjem ve výši odvozené z paušální částky daně z příjmů obyvatelstva, kterou je pracovník povinen platit z příjmu za sjednané práce.
§ 6 (1) Nemocenské náleží od osmého dne pracovní neschopnosti; podpůrčí doba pro poskytování nemocenského se však počítá vždy od prvního dne pracovní neschopnosti. Při pracovní neschopnosti pro pracovní úraz a při karanténě náleží nemocenské již od prvního dne pracovní neschopnosti.
(2) Nemocenské se poskytuje za obecně stanovené pracovní dny a za svátky postavené jim na roveň, jestliže pracovník na dohodu z důvodu pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz anebo z důvodu karantény v nich nekonal sjednané práce a jestliže v nich tyto práce v jeho prospěch nekonal ani nikdo jiný.
(3) Výše nemocenského za pracovní den se stanoví pevnou částkou podle připojené tabulky.
(4) Pracovníku na dohodu, který má podle dohody o pracovní činnosti vykonávat práce po dobu nepřesahující šest měsíců, se poskytuje nemocenské při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 75 pracovních dnů, při více pracovních neschopnostech nejdéle po dobu 90 pracovních dnů v jednom kalendářním roce. Tato omezení neplatí při pracovním úrazu, nebo jestliže pracovník na dohodu byl v době jednoho roku před vznikem pracovní neschopnosti pojištěn podle předpisů o nemocenském pojištění alespoň 180 dnů.
§ 7 (1) Výše peněžité pomoci v mateřství za pracovní den se stanoví pevnou částkou podle připojené tabulky.
(2) Ustanovení § 6 odst. 2 platí obdobně i pro peněžitou pomoc v mateřství.
§ 8 (1) Podmínka předepsaného pracovního úvazku pro nárok na přídavky na děti (§ 33 zákona o nemocenském pojištění) se považuje za splněnou, jestliže pracovník na dohodu vykonává sjednané práce v takém časovém rozsahu, který odpovídá obvyklé pracovní době pracujících v pracovním poměru, popřípadě aspoň polovině této doby, jde-li o pracovníka se změněnou pracovní schopností nebo o pracovnici, která má aspoň jedno nezaopatřené dítě a je jinak osamělá.
(2) Podmínka odpracované doby (§ 34 zákona o nemocenském pojištění) se považuje za splněnou, jestliže započitatelný výdělek pracovníka na dohodu (§ 5 činí aspoň 700 Kčs. Jde-li o pracovníka se změněnou pracovní schopností nebo o pracovnici, která má aspoň jedno nezaopatřené dítě a je jinak osamělá, snižuje se tato hranice na částku 400 Kčs měsíčně. Přídavky na děti však nenáleží, je-li zjištěno, že pracovník na dohodu bez vážného důvodu sjednané práce v předpokládaném rozsahu nekonal. Za vážný důvod se považuje pracovní neschopnost, karanténa, placená mateřská dovolená a výkon veřejné funkce nebo povinnosti.
(3) Přídavky na děti činí, pokud se dále nestanoví jinak, měsíčně:
na 1 dítě
na 2 děti
na 3 děti
na 4 děti
na 5 dětí
Kčs
70
Kčs
170
Kčs
370
Kčs
590
Kčs
830
Při více dětech se zvyšuje částka přídavků na děti, která náleží pracovníku na dohodu na 5 dětí, na každé další dítě o 240 Kčs měsíčně.
(4) Je-li pracovník na dohodu nebo některý příslušník jeho rodiny, s nímž žije ve společné domácnosti, zároveň uživatelem zemědělské půdy ve výměře nad 0,5 ha (v pastvinářské nebo pícninářské oblasti nad 2 ha) nebo klade-li se takovému uživateli zemědělské půdy naroveň (§ 36 zákona o nemocenském pojištění), náleží mu přídavky na děti jen v těchto měsíčních částkách:
na 1 dítě
na 2 děti
na 3 děti
na 4 děti
na 5 dětí
Kčs
38
Kčs
86
Kčs
144
Kčs
212
Kčs
290
Přídavky na 6 dětí činí 378 Kčs měsíčně, na 7 dětí 476 Kčs měsíčně a zvyšují se na každé další dítě o 108 Kčs měsíčně.
(5) Přídavky na děti z pojištění podle této úpravy se poskytují, jen nenáleží-li na ně nárok jinému oprávněnému z jeho nemocenského pojištění nebo ze sociálního zabezpečení družstevních rolníků, popřípadě nenáleží-li na ně výchovné podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.
§ 9 Ochranná lhůta nemocenského pojištění pro pracovníka na dohodu uvedeného v § 6 odst. 4 činí nejvýše 14 dní.
§ 10 Nemocenské pojištění pracovníků na dohodu se provádí v organizaci, která uzavřela s pracovníkem dohodu o pracovní činnosti. Tato organizace plní povinnosti závodu (zaměstnavatele) v nemocenském pojištění; přitom rovněž
a) spolupůsobí při určování a ověřování započitatelného výdělku (§ 5) a vede tento výdělek v evidenci,
b) platí pojistné nemocenského pojištění ve výši 10 % z tohoto započitatelného výdělku.
§ 11 (1) Za hrubý výdělek pracovníka na dohodu se pro účely důchodového zabezpečení považuje příjem ve výši odvozené z paušální částky daně z příjmů obyvatelstva, kterou je povinen platit z příjmu za sjednané práce.
(2) Stal-li se pracovník na dohodu plně (částečně invalidním následkem pracovního úrazu při výkonu prací nebo v přímé souvislosti s ním, považuje se za průměrný měsíční výdělek nejméně částka 400 Kčs. To platí též, jde-li o pracovníka na dohodu, který je zabezpečen již z důvodu jiného zaměstnání.
§ 12 Povinnosti závodu vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení má organizace, která uzavřela s pracovníkem dohodu o pracovní činnosti.
ČÁST DRUHÁ DŮCHODOVÉ ZABEZPEČENÍ OBČANŮ POSKYTUJÍCÍCH SLUŽBY A OPRAVY NA ZÁKLADĚ POVOLENÍ NÁRODNÍHO VÝBORU (§ 13)
§ 13 (1) Občané, kteří na základě povolení národního výboru poskytují některé služby a opravy, jsou účastni jen důchodového zabezpečení, a to za obdobných podmínek a ve stejném rozsahu jako pracovníci na dohodu uvedení v části první.
(2) Za průměrný měsíční výdělek občana poskytujícího služby a opravy na základě povolení národního výboru se považuje nejvýše částka 1200 Kčs; toto omezení neplatí, jde-li o občana se změněnou pracovní schopností.
(3) Povinnosti závodu vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení vykonává místní národní výbor.
ČÁST TŘETÍ PREVENTIVNÍ A LÉČEBNÁ PÉČE (§ 14)
§ 14 Občanům, kteří jsou zabezpečeni podle této vyhlášky, a jejich rodinným příslušníkům se poskytuje preventivní a léčebná péče za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako pracovníků (pracujícím v pracovním poměru).
ČÁST ČTVRTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 15-19)
§ 15 Koná-li práce podle dohody o pracovní činnosti anebo poskytuje-li služby nebo opravy na základě povolení národního výboru ten, kdo se připravuje na budoucí povolání soustavným výcvikem nebo studiem (žák, student, učeň apod.), posuzuje se jeho příjem za takovou činnost vykonávanou souběžně se studiem nebo výcvikem z hlediska předpisů o přídavcích na děti a o výchovném k důchodu jako nahodilý výdělek za brigádu a nezapočítává se do jeho vlastního příjmu.
§ 16 Koná-li důchodce práce podle dohody o pracovní činnosti anebo poskytuje-li služby nebo opravy na základě povolení národního výboru, jeho důchod se z tohoto důvodu neodnímá ani nekrátí. K příjmu z této činnosti se nehledí při zjišťování podstatního poklesu výdělku jako podmínky pro částečnou invaliditu.
§ 17 (1) Pracovník na dohodu je povinen poskytovat socialistické organizaci, s níž uzavřel dohodu o pracovní činnosti, veškeré podklady potřebné pro provádění nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení, zejména podklady pro určení výše výdělku (§ 5 a 11).
(2) Občan, který poskytuje služby nebo opravy na základě povolení národního výboru, má pro účely důchodového zabezpečení obdobnou povinnost vůči místnímu národnímu výboru (§ 13 odst. 3).
§ 18 Ústřední rada odboru může stanovit, že se některým skupinám pracovníků na dohodu poskytuje nemocenské již od prvního dne pracovní neschopnosti, jestliže z povahy jejich činnosti vyplývá, že služby nemůže konat v jejich prospěch nikdo jiný a že od počátku pracovní neschopnosti pozbývají zdroje své obživy. Výše nemocenského za pracovní den stanovená v připojené tabulce se v těchto případech za první tři pracovní dny snižuje o 20 %; to však neplatí, jestliže pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem nebo jestliže jde o karanténu.
§ 19 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Pro účely důchodového zabezpečení se však podle ní hodnotí i činnost vykonávaná před počátkem účinnosti vyhlášky.
Předseda
Ústřední rady odborů:
Zupka v. r.
Předseda
Státního úřadu sociálního zabezpečení:
Štanceľ v. r.
Ministr zdravotnictví:
Plojhar v. r.
Příloha k vyhlášce č. 21/1965 Sb. Tabulka k určení denní výše nemocenského a peněžité pomoci v mateřství pracovníků na dohodu
(§ 6 odst. 3 a § 7 odst. 1 vyhlášky)
1
2
3
Měsíční výše započitatelného výdělku odvozená z paušální částky daně z příjmů obyvatelstva (§ 5)
denní výše
nemocenského a peněžité pomoci v mateřství za prvních 18 týdnů mateřské dovolené* )
peněžité pomoci v mateřství od 19. týdne mateřské dovolené* )
od Kčs
do Kčs
Kčs
Kčs
400
500
14
10
501
600
16
11
601
700
16
11
701
800
18
11
801
900
20
11
901
1000
22
12
1001
1100
24
13
1101
1200
26
14
1201
1300
28
15
1301
1400
30
16
1401
1500
32
17
1501
1600
34
18
1601
1700
36
19
1701
1800
39
20
1801
1900
42
21
1901
2000
45
22
2001
a výše
48
23
__________
*)
u osamělých žen (§ 6 zákona č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky) po celou dobu mateřské dovolené ve výši uvedené ve sloupci 2.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck