Řádné studium je základním druhem studia na vysokých školách; poskytuje úplné vysokoškolské vzdělání v příslušném studijním oboru. Uskutečňuje se formou denního studia nebo formami studia při zaměstnání (večerního, dálkového a externího), popřípadě účelným spojením těchto forem studia. Nároky na úroveň znalostí studentů jsou ve všech těchto formách stejné.

Denní studium je forma studia, při níž student zpravidla není v trvalém pracovním poměru a jeho hlavním zaměstnáním je studium.

Večerní studium je forma studia, ve které je výuka soustředěna do několika dní v týdnu zpravidla ve večerních hodinách.

Dálkové studium je forma studia, ve které je samostatné studium podle předepsané literatury řízeno a doplňováno pravidelnými konzultacemi nebo soustředěními.

Externí studium je forma studia, ve které se student připravuje zcela samostatně ke zkouškám podle individuálního nebo skupinového učebního plánu.

Na všech vysokých školách a fakultách začíná školní rok 1. října a končí 30. září; rozděluje se na zimní a letní semestr.

V každém semestru je 15 výukových týdnů, na které navazuje 4týdenní období, ve kterém se nevyučuje, a které je určeno především k samostatnému studiu. Stanovený počet výukových týdnů se nevztahuje na poslední semestr studia, který může být upraven učebním plánem diferencovaně.

Hlavní prázdniny jsou 8 týdnů, prázdniny během školního roku jsou maximálně 3 týdny. V době prázdnin lze konat pouze vojenská soustředění a některé tělovýchovné kursy, nebo soustředění studentů při zaměstnání.

Zbývající 3 týdny v roce jsou využívány podle dispozic děkana k odborné praxi, exkurzím, zkouškám apod.

Podrobnější úpravu časového plánu školního roku stanoví děkan․

Počet týdenních hodin přednášek, seminářů a cvičení v denním studiu je maximálně 30 hodin. Do tohoto počtu se nezahrnují hodiny věnované vojenské přípravě, tělesné výchově a výuce jazyků, pokud netvoří organickou součást studijního oboru.

Uchazeč o studium na vysoké škole se stává vysokoškolským studentem zápisem na fakultě provedeným po jeho přijetí ke studiu na vysoké škole; zápis se vyznačí ve výkazu o studiu. Student může být zapsán jen na jedné fakultě nebo vysoké škole, která se nedělí na fakulty; na dvou fakultách nebo vysokých školách může být student výjimečně zapsán se souhlasem děkanů obou fakult.

Veřejným výrazem přijetí studijních povinností i získání práv studenta na začátku studia na vysoké škole je imatrikulace zapsaných studentů.

Začátkem každého dalšího školního roku se student zapisuje do příslušného ročníku.

Student zapisuje do výkazu o studiu všechny předměty stanovené učebním plánem příslušného studijního oboru podle jednotlivých ročníků.

Vedle předmětů podle odstavce 4, které jsou povinné, může si student zapsat další nepovinné předměty podle svého zájmu.

Hlavním znakem studia na vysoké škole je samostatnost a soustavnost.

Podstatnou složku studia je účast na výuce ve všech formách předepsaných učebním plánem, dále studium z učebnic, příruček a učebních textů a z odborných publikací domácí i zahraničních, případně další praktická účast na práci katedry.

Vysoká škola zajišťuje podmínky k úspěšnému samostatnému studiu přednáškami, semináři, cvičeními, konzultacemi, odbornou praxí a exkurzemi nebo jinými formami.

Účast studentů na seminářích a cvičeních, na odborné praxi a na exkurzích je povinná a kontroluje se.

Děkan může se souhlasem rektora stanovit povinnou účast studentů i na některých přednáškách.

Učitel může umožnit studentu, který se z vážných důvodů nemohl zúčastnit výuky uvedené v odstavci 2, náhradní výuku.

V případě, že student zamešká podstatnou část výuky uvedené v odstavci 2 a nelze ji nahradit, může mu být na jeho žádost povoleno opakování ročníku podle § 16.

Podle povahy studijního oboru, nebo podle jiných hledisek, může děkan rozdělit studenty jednotlivých ročníků do studijních skupin.

Hlavní způsoby kontroly studia jsou:

Předměty, ve kterých se vyžadují zápočty, klasifikované zápočty a zkoušky,stanoví učební plán.

Výsledek klasifikovaného zápočtu a zkoušky se klasifikuje těmito stupni:

Zápočet a výsledek klasifikovaného zápočtu a zkoušky vyznačí zkoušející ve výkazu o studiu, připojí datum a podpis. Neprospěch se do výkazu o studiu nezapisuje. Výsledek všech zkoušek se zaznamenávají v evidenci děkanátu fakulty.

Zápočtem potvrzuje učitel, že student v rámci příslušného předmětu splnil požadavky průběžné kontroly a že se zúčastnil výuky uvedené v § 7 odst. 2.

Klasifikovaným zápočtem hodnotí učitel, jak student osvědčil dovednosti a splnil uložené úkoly v některých praktických cvičeních, popřípadě v odborné praxi, zejména v laboratořích, rýsovnách, na klinikách, v ateliérech apod.

U předmětu, u kterého je podle učebního plánu předepsán zápočet, je získání zápočtu podmínkou pro vykonání zkoušky z tohoto předmětu; výjimkou může povolit zkoušející ( § 13 odst. 3).

Zkoušky mohou být ústní nebo písemné, nebo ústní i písemné anebo praktické.

V semestru se připouští maximálně 5 zkoušek; zkoušky z vojenské přípravy a jazyků, pokud netvoří organickou součást výuky, se do tohoto počtu nezahrnují.

Podle pokynů děkana stanoví zkoušející zkušební termíny tak, aby studenti měli možnost volby mezi několika termíny. Studentům se umožní, aby mohli skládat zkoušky ještě před ukončením výuky v příslušném semestru.

Příprava na zkoušky v období, kdy probíhá výuka, neomlouvá studenta z neúčasti na výuce uvedené v § 7 odst. 2.

Nemůže-li se student dostavit ve zvoleném termínu ke zkoušce, je povinen se předem omluvit zkoušejícímu, který určí náhradní termín. Nedostaví-li se student ke zkoušce bez vážného důvodu, má to stejné důsledky jakoby u zkoušky neprospěl; o důvodnosti omluvy rozhodně zkoušející. Stejné důsledky má i odstoupení od zkoušky.

Děkan může povolit studentům řádného studia dřívější skládání zkoušek i z vyšších ročníků, aby zvláště nadaní studenti mohli ukončit studium ve zkrácené době. V případně potřeby se provede dodatečný zápis příslušného předmětu.

V případech stanovených učebním plánem nebo v mimořádných, zvláště odůvodněných případech z rozhodnutí děkana, popřípadě na žádost studenta, se koná zkouška před komisí.

O státních závěrečných zkouškách platí zvláštní směrnice.

Jestliže student u zkoušky neprospěl, určí mu zkoušející termín opravné zkoušky.

Druhou opravnou zkoušku může povolit zkoušející; jestliže ji nepovolí, může jí na žádost studenta povolit děkan.

Třetí opravnou zkoušku může ve výjimečných případech povolit na žádost studenta děkan.

rozhodnutí děkana podle odstavců 2 a 3 je konečné.

Do vyššího ročníku může být zapsán jen student, který splnil všechny studijní povinnosti stanovené učebním plánem předchozího ročníku do 30. září.

Studentovi, kterému ke dni 30. září chybí, nejvýše 2 z předepsaných zkoušek, může děkan povolit podmíněný zápis s tím, že mu stanoví termíny zkoušek, a to tak, aby byly vykonány nejpozději do 30. listopadu; obdobně může být povolen podmíněný zápis studentovi, kterému chybí zápočty nebo klasifikované zápočty.

Studentovi, který nesplnil podmínky pro postup do vyššího ročníku, může děkan povolit opakování ročníku. Během studia je možno opakovat pouze dva ročníky: Druhé opakování téhož ročníku a opakování dvou ročníků v průběhu prvních tří let studia je nepřípustné.

Při opakování ročníku zapisuje student pouze ty předměty a opakuje pouze ty zkoušky a cvičení ukončená klasifikovaným zápočtem, při kterých neprospěl, nebo při kterých dosáhl klasifikačního stupně dobře. Opravné zkoušky v opakovaném ročníku může povolit pouze děkan, a to jen ve výjimečných případech; jeho rozhodnutí je konečné.

Děkan může studentovi z vážných důvodů osobních, zejména zdravotních, přerušit studium nejdéle na dobu dvou roků.

Přesušení studia se zaznamenává ve výkazu o studiu. Po uplynutí doby přerušení studia se student zařazuje do toho ročníku, v němž bylo studium přerušeno. Případné rozdíly v učebních plánech se vyrovnávají vykonáním zvláštních zkoušek; tyto zkoušky určí a termíny k jejich vykonává stanoví děkan.

Nedostaví-li se student bez dostatečné omluvy k zápisu do příslušného ročníku ve stanoveném termínu, má se za to, že zanechal studia; o důvodnosti omluvy rozhoduje děkan.

Děkanát vydá studentovi, který zanechal studia, požádá-li o to, potvrzení o úspěšně vykonaných zkouškách.

Studenta, který nesplnil podmínky pro postup do vyššího ročníku a jemuž nebylo povoleno opakovat ročník, vyloučí děkan ze studia pro neprospěch.

Děkanát vydá studentovi, který byl ze studia vyloučen pro neprospěch, požádá-li o to potvrzení o úspěšné vykonaných zkouškách.

V odůvodněných případech může být studentu na jeho žádost povolen přestup

Přestup v rámci téže fakulty povoluje děkan, přestup na jinou fakultu povoluje děkan fakulty na níž studen hodlá přestoupit v dohodě s děkanem fakulty, na níž student dosud studuje.

O započtení dosud složených zkoušek a o vykonání zvláštních zkoušek, určených k vyrovnání rozdílů v učebních plánech, platí obdobně ustanovení § 21 věta druhá a § 17 odst. 2 věta třetí.

Závěrečné nebo opětovné porušení studijních povinností, zásad řádného chování nebo občanských povinností, se stíhá jako kárné provinění. Za kárné provinění lze uložit tato kárná opatření:

Kárné řízení provádí a kárná opatření ukládá tříčlenná kárná komise. Kárná komise rozhoduje většinou hlasů. Předsedu a členy kárné komise jmenuje děkan z členů vědecké rady. K jednání kárné komise se přizvou zástupci organizací studentů.

Před uložením kárného opatření se poskytuje studentovi příležitost k vyjádření.

Rozhodnutí o kárném opatření se vydávají písemně; rozhodnutí, jímž se ukládá veřejná důtka, musí obsahovat též údaje o tom, jak bude zveřejněno.

Bylo-li se studentem zavedeno trestní řízení, vyčká se zásadně jeho výsledku. Kárné řízení může být provedeno a kárné opatření uloženo i tehdy, bylo-li trestní řízení zastaveno, byl-li vyhlášen zprošťující rozsudek nebo byla-li vyhlášena amnestie.

Pro eventuální další studium studenta, který byl vyloučen ze studia platí ustanovení § 21.

Studentem řádného studia přestává být, kde

Dočasně přestává být studentem ten, jehož studium bylo přerušeno.

V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 studentská práva zanikají.

Pro studium při zaměstnání neplatí ustanovení § 15. Pro externí studium platí ustanovení § 5 odst. 4 přiměřeně.

Studenti externího studia studují podle individuálních nebo skupinových učebních plánů, které stanoví děkan tak, aby se obsahově kryly s učebním plánem denního studia.

Zkoušky v dálkovém a večerním studiu je nutno složit za zimní semestr do 30. září běžného kalendářního roku a za letní semestr do 31. ledna následujícího kalendářního roku.

zahraniční uchazeč zapsaný ke studiu na Universitě 17. listopadu zůstává studentem této školy po celou dobu svých studií v Československé socialistické republice, a to i po zápisu na jiné vysoké škole.

V záležitostech upravených v § 17, 18, 19, 20 a 22 rozhoduje děkan fakulty, na které zahraniční student studuje, době s rektorem University 17. listopadu.

Mimořádné studium je studium jednotlivých předmětů na jedné nebo více fakultách nebo vysokých školách, které se nedělí na fakulty; neposkytuje úplné vysokoškolské vzdělání.

Do mimořádného studia se může zapsat i student řádného studia jiné fakulty nebo vysoké školy, která se neděli na fakulty.

Z předmětů, které si student mimořádného studia zapsal, může konat zkoušky; o vykonaných zkouškách vystaví mu děkanát (na vysokých školách, které se nedělí na fakulty, rektorát) potvrzení.

Pokud se studen v mimořádném studiu podrobí zkouškám z některých předmětů a později se zapíše do řádného studia, rozhodně děkan, po vyjádření příslušného vedoucího katedry, o započítání těchto zkoušek do řádného studi.

Jinak platí pro mimořádné studium ustanovení § 3 odst. 1, věta první, § 4, § 5 odst. 1 věta první, § 6, 10, 12, § 13 odst. 1 a 5, § 14, 18, 22 a 28 přiměřeně.

Proti rozhodnutí kárné komise, děkana fakulty nebo samostatné fakulty, jakož i rektora vysoké školy, která se nedělí na fakulty, pokud tato rozhodnutí nejsou podle této vyhlášky konečná, může se student odvolat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

Proti rozhodnutí kárné komise se může student odvolat k děkanovi; jeho rozhodnutí je konečné.

Proti rozhodnutí děkana se může student odvolat k rektorovi; jeho rozhodnutí je konečné.

Proti rozhodnutí děkana samostatné fakulty nebo rektora vysoké školy, která se nedělí na fakulty, jakož i proti rozhodnutí děkana vydanému v dohodě s rektorem. University 17. listopadu ( § 25 odst. 2), se může student odvolat k ministerstvu školství a kultury. Rozhodnutí ministerstva školství a kultury je konečné. ¹

Obecné studijní předpisy pro vysoké školy za dne 1. září 1954 čj. 60 000/54:C I/1 (Věstník ministerstva školství a kultury, r. 1954, str. 283), ve znění výnosů ministerstva školství a kultury ze dne 23. srpna 1956 čj. 38 525/56-B I/1 a ze dne 11. srpna 1964 čj. 27 308/64-III/2b (Věstník ministerstva školství a kultury, r. 1964, str. 290).

Obecné studijní předpisy pro dálkové studium na vysokých školách ze dne 22. srpna 1955 čj. 41 584/55-C II/1, ve znění výnosu ministerstva školství a kultury ze dne 11. srpna 1964 čj. 27 308/64-III/2b (Věstník ministerstva školství a kultury, r. 1964,str. 290).

Studijní předpisy pro večerní studium na vysokých školách ze dne 3. dubna 1956 čj. 18 294/56.

Směrnice o mimořádném studiu na vysokých školách ze dne 22. prosince 1954 čj. 100 038/54-C I/1 (Věstník ministerstva školství a kultury, r.1955, str.12).

Instrukce o externím studiu na vysokých školách universitních ze dne 11. září 1954 čj. 67 307/54-C I/1.

Směrnice o speciálním externím studiu na vysokých školách technických ze dne 10. srpna 1954 čj. 59 113-C II/1 a ze dne 30. března 1957 čj. 20 870/57-B II/1.

Výnosy o úpravě vyučování ruštině na vysokých školách ze dne 2. srpna 1952 čj. 40 123/52-V-VII/3a a ze dne 14. září 1953 čj. 83 289/53.

Výnos o úpravě zápočtů a klasifikovaných zápočtů ve výuce všeobecné ruštiny a povinné tělesné výchovy ze dne 14. dubna 1955, čj. 24 639/55-C I/1.

Školní a disciplinární řád pro studenty vysokých škol ze dne 15. dubna 1953 čj. 62 150/53, ve znění výnosu ze dne 22. května 1954 čj. 27 709/54-D/1 (Věstník ministerstva školství a kultury, r. 1954, str. 153( a ze dne 22. srpna 1956 čj. 48 819/56-B/S.

Bod 4, 7 a 8 instrukce o decentralizaci v oboru vysokých škol ze dne 22. srpna 1956 čj. 48 819/56-B/S.