Docenty pro určitý obor mohou být jmenování odborní asistenti, vědečtí (umělečtí) pracovníci nebo odborníci z praxe, kteří vyhovují morálně politickým požadavkům, v habilitačním řízení prokázali pedagogickou a vědeckou, popřípadě uměleckou způsobilost, mají potřebnou praxi, a nejde-li o jmenování docenty uměleckého oboru, mají vědeckou hodnost. Ve výjimečných a odůvodněných případech mohou být jmenování docenty i ti, kdo nemají vědeckou hodnost.

Pedagogická způsobilost uchazeče podle odstavce 1 se posuzuje podle výsledků jeho pedagogické činnosti.

Vědeckou způsobilost podle odstavce 1 prokazuje uchazeč výsledky své vědecké práce, zejména vědeckými spisy, habilitační prací, která je buď samostatným spisem nebo souborem prací uchazeče, a její obhajobou. Jako habilitační práce může být předložena i práce, která nebyla zvlášť vypracována pro tento účel, avšak nesmí jít o práci totožnou s prací, jež byla podkladem pro udělení jiného tituly nebo vědecké hodnosti. Musí jít o práci společensky významnou, např. o realizaci plánovaného výzkumného úkolu. Uměleckou způsobilost prokazuje uchazeč zejména předložením uměleckých děl nebo přehledu výkonů.

Potřebnou praxí podle odstavce 1 se rozumí zpravidla několikaletá odborná praxe, ve které uchazeč získal praktické zkušenosti nutné pro učitelskou činnost docenta v daném oboru; praxe se vykonává buďto na odborném pracovišti mimo vysokou školu, zejména jde-li o hlavní obory na vysokých školách technického, ekonomického a zemědělského směru na lékařských fakultách, nebo na odborných pracovištích vysoké školy.

Habilitační řízení se zahajuje na základě žádosti uchazeče․ Žádost se podává děkanovi příslušné fakulty, která je oprávněna konat habilitační řízení (odstavec 2). Uchazeč v žádosti uvede obor, ve kterém se hodlá habilitovat. Tímto oborem je zpravidla některý z vědních oborů¹ nebo obor vymezený podle potřeb výuky.

Habilitační řízení se koná na fakultě, kde navrhovaný obor patří mezi hlavní obory² a kde je alespoň jeden profesor příslušného oboru. V případě, že na žádné vysoké škole není profesor příslušného oboru, může se habilitační řízení konat na fakultě, kde je alespoň jeden profesor blízkého oboru.³ V případě, že se habilitační řízení koná na jiné fakultě, než kde má uchazeč jako docent působit, účastní se habilitace také zástupce fakulty, na které má uchazeč působit.

Jde-li o nový obor nebo o hraniční obor, může se habilitační řízení konat na některé z fakult, jejíž tematice je obor nejbližší.

Žádost o zahájení habilitačního řízení je třeba doložit

Kromě dokladů uvedených v odstavci 1 je třeba k žádosti přiložit:

Jestliže děkan po předložení žádosti uchazeče zjistí takové nedostatky nebo závady, pro které by další řízení bylo zřejmě neúčelné, zejména jestliže uchazeč nevyhovuje morálně politickým požadavkům, nemá ukončené vysokoškolské vzdělání, nemůže předložit seznam vědeckých a odborných prací, habilitační práci a další vědecké a odborné práce, v uměleckých oborech soubor uměleckých děl nebo přehled výkonů, odmítne děkan žádost s odůvodněním.

Odmítne-li děkan žádost uchazeče proto, že nevyhovuje morálně politickým požadavkům, může se uchazeč odvolat do 15 dnů od doručení rozhodnutí k rektorovi. Jestliže rektor vyhoví odvolání uchazeče, uloží děkanovi provedení habilitačního řízení; potvrdí-li rektor odmítavé stanovisko, je jeho rozhodnutí ukončené. Odmítne-li děkan žádost uchazeče z jiných důvodů uvedených v odstavci 1, je jeho rozhodnutí konečné.

Děkan může výjimečně po slyšení vědecké rady zahájit habilitační řízení i v tom případě, že uchazeč, který splňuje ostatní podmínky pro zahájení habilitačního řízení, nemá vědeckou hodnost. Po úspěšném provedení habilitace předloží rektor na návrh děkana ministerstvu školství a kultury (dále jen "ministerstvo") návrh na jmenování docentem uchazeče, který nemá vědeckou hodnost.

Podklady pro habilitaci připraví habilitační komise. Habilitační komise je nejméně tříčlenná; je složena z profesorů, docentů nebo vedoucích a samostatných vědeckých pracovníků příslušného nebo blízkého oboru. Alespoň jeden z členů komise musí být profesorem. Habilitační komisi jmenuje děkan, popřípadě po projednání ve vědecké radě fakulty; předsedou jmenuje zpravidla profesora.

Habilitační komise určí nejméně dva oponenty, kteří jsou profesory, doktory věd nebo docenty příslušného nebo blízkého oboru. Alespoň jeden z oponentů musí být pracovníkem jiné fakulty nebo pracoviště mimo vysokou školu. Oponenti zhodnotí v posudku uchazečovu způsobilost vědeckou (uměleckou) a jestliže je to možné, pedagogickou způsobilost a praxi. Habilitační komise se může vyžádat i další odborné posudky; u uměleckých oborů si vyžádá též stanovisko příslušného uměleckého svazu.

Pokud uchazeč neprokázal dostatečně pedagogickou způsobilost, může habilitační komise uložit veřejnou habilitační přednášku.

Habilitace se koná za účasti uchazeče před vědeckou radou fakulty nebo s jejím souhlasem před její sekcí. Dále musí být pozvání členové habilitační komise a oponenti; v případech uvedených v § 2 odst. 2 též zástupce fakulty, na níž má uchazeč jako docent působit.

Habilitace má tento průběh:

Řádnými profesory pro určitý obor mohou být jmenováni mimořádní profesoři, docenti, vědečtí (umělečtí) pracovníci nebo odborníci z praxe, kteří vyhovují morálně politickým požadavkům, vytvořili vynikající vědecké nebo umělecké práce, mají pedagogickou způsobilost a potřebnou praxi, a nejde-li o jmenování řádnými profesory uměleckého oboru, mají vědeckou hodnost doktora věd. Ve výjimečných a odůvodněných případech mohou být jmenováni řádnými profesory i ti, kdo nemají vědeckou hodnost doktora věd.

Mimořádnými profesory pro užitý obor mohou být jmenováni docenti, vědečtí (umělečtí) pracovníci nebo odborníci z praxe, kteří vyhovují morálně politickým požadavkům, vytvořili významné vědecké nebo umělecké práce, mají pedagogickou způsobilost a potřebnou praxi, a nejde-li o jmenování mimořádnými profesory uměleckého oboru, mají vědeckou hodnost. Ve výjimečných a odůvodněných případech mohou být jmenováni mimořádnými profesory i ti, kdo nemají vědeckou hodnost.

Pedagogická způsobilost uchazeče podle odstavců 1 a 2 se posuzuje podle výsledků jeho pedagogické činnosti.

Vědeckou způsobilost podle odstavci 1 a 2 prokazuje uchazeč výsledky své vědecké práce, zejména předložením souboru svých prací, odpovídajících rozsahem a úrovní požadované kvalifikaci. Uměleckou způsobilost prokazuje uchazeč odborně, zejména předložením souboru uměleckých děl nebo přehledu výkonů.

Potřebnou prací podle odstavců 1 a 2 se rozumí zpravidla mnohaletá odborná praxe, ve které uchazeč získal praktické zkušenosti nutné pro učitelskou činnost profesora v daném oboru; praxe se vykonává buď na odborném pracovišti mimo vysokou školu, zejména jde-li o hlavní obory na vysokých školách technického, ekonomického a zemědělského směru a na lékařských fakultách, nebo na pracovištích vysoké školy.

Žádost o zahájení jmenovacího řízení je třeba doložit:

Kromě dokladů uvedených v odstavci 1 je třeba k žádosti přiložit:

Jestliže děkan po předložení žádosti uchazeče zjistí takové nedostatky nebo závady, pro které by řízení bylo zřejmě neúčelné, platí pro další postup obdobně ustanovení § 4 odst. 1 a 2.

Pro zahájení jmenovacího řízení s uchazečem, který nemá vědeckou hodnost, platí obdobně ustanovení § 4 odst. 3.

Podklady pro jednání vědecké rady o návrhu na jmenování připraví návrhová komise. Návrhová komise je nejméně tříčlená. Je složena:

Návrhovou komise a jejího předsedu jmenuje děkan po projednání ve vědecké radě fakulty.

Návrhová komise určí tří opomenty; dva z nich musí být profesory nebo doktory věd příslušného nebo blízkého oboru. Alespoň jeden z oponentů musí být z jiné fakulty nebo z pracoviště mimo vysokou školu. Opomenti zhodnotí v posudku uchazečovou způsobilost vědeckou (uměleckou) a jestliže je to možné, i pedagogickou způsobilost a praxi. Zejména zhodnotí úroveň a význam hlavních prací uchazeče. Návrhová komise se může vyžádat i další odborné posudky; v uměleckých oborech si vyžádá též stanovisko příslušného uměleckého svazu.

Pokud uchazeč neprokázal dostatečně pedagogickou způsobilost, může návrhová komise uložit veřejnou přednášku.

Návrh na jmenování řádným anebo mimořádným profesorem se projednává před vědeckou radou fakulty za účasti uchazeče. Dále musí být pozváni členové návrhové komise, opomenti a v případě, že se jmenovací řízení koná na jiné fakultě, než kde má uchazeč jako řádný nebo mimořádný profesor působit, i zástupce fakulty, na níž má uchazeč působit.

Jednání má tento příběh:

Je-li výsledek hlasování kladný, předloží děkan návrh rektorovi k projednání ve vědecké radě vysoké školy. Jestliže vědecká rada vysoké školy tajným hlasováním návrh schválí, zašle jej rektor ministerstvu.

Ustanovení odstavce 1 neplatí, je-li ve statutu vysoké školy stanoveni, že návrhy na jmenování řádných a mimořádných profesorů se projednávají jen ve vědecké radě fakulty. V tomto případě předloží děkan návrh projednaný ve vědecké radě fakulty rektorovi, který jej se svým vyjádřením postoupí ministerstvu.

Proti rozhodnutí vědecké rady fakulty a proti rozhodnutí vědecké rady vysoké školy nebo její sekce není odvolání přípustní.

dokladem o československém státním občanství, pokud nejde o pracovníky podle § 30 zákona,

dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání a o přiznání titulu podle příslušného studijního oboru,

dokladem o dosažení vědecké hodnosti,

dokladem o nabytí vědecko-pedagogického (umělecko-pedagogického) titulu,

dokladem o vědecké (umělecké a pedagogické činnosti.

Podklady pro konkursní řízení připraví konkursní komise na fakultě, pro níž platí obdobně, jde-li o docenty ustanovení § 5 odst. 1, a jde-li o profesory, ustanovení § 13 odst. 1.

Konkorzní komise projedná došlé přihlášky a navrhne pořadí uchazečů.

Jestliže je to účelné, může habilitační nebo návrhová komise plnit též funkci komise konkursní nebo tato komise funkci komise habilitační nebo návrhové.

Volná pracovní místa odborných asistentů a lektorů se obsazují na základě konkursu, jestliže je to účelné.

Volná pracovní místa asistentů a odborných instruktorů se obsazují zpravidla bez konkursu.

jde-li o místo odborného asistenta, absolventem příslušného nebo příbuzného oboru vysokoškolského studia, který vyhovuje morálně-politickým požadavkům, má předpoklady pro vědeckou (uměleckou) a pedagogickou práci a nejméně tříletou praxi v oboru po dosažení vysokoškolského vzdělání,

jde-li o místo lektora; absolventem příslušného nebo blízkého oboru vysokoškolského studia, který vyhovuje morálně-politickým požadavkům, má předpoklady pro pedagogickou práci hlavně z hlediska metodického a má alespoň pětiletou praxi v příslušném oboru, zpravidla na škole poskytující střední vzdělání,

jde-li o místo asistenta, absolventem příslušného nebo blízkého oboru vysokoškolského studia, který vyhovuje morálně-politickým požadavkům a má předpoklady pro vědecko-pedagogickou (umělecko-pedagogickou) činnost;

jde-li o místo odborného instruktora, absolventem čtyřleté odborné školy, který vyhovuje morálně-politickým požadavkům a má takové pracovní zkušenosti a zručnosti, že může pomáhat při pedagogické a vědecko-výzkumnné činnosti učitelů, připravovat popřípadě vést praktická dílenská nebo laboratorní cvičení apod.; v uměleckotechnických oborech je možno upustit od podmínky odborného vzdělání.