60/1966 Sb. znění účinné od 1. 8. 1966 do 30. 6. 1969
60
VLÁDNÍ VYHLÁŠKA
ze dne 20. července 1966
o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům
Vláda Československé socialistické republiky stanoví podle § 58 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení a podle § 96 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků:
Nároky na starobní důchod při zaměstnání
§ 1 (1) Pracovníku, který je zaměstnán po vzniku nároku na starobní důchod z důchodového zabezpečení pracovníků nebo družstevních rolníků anebo z důchodového pojištění osob samostatně hospodařících, se poskytuje starobní důchod
a) po dosažení věku 65 let,
b) po dosažení věku 60 let, jde-li o starobní důchod ze zaměstnání I. pracovní kategorie anebo o plný starobní důchod ženy ze zaměstnání nebo z pracovní činnosti v jednotném zemědělském družstvu; starobní důchod se pracovníkům poskytuje ve všech těchto případech až do výše 1000 Kčs měsíčně, konají-li zaměstnání I. pracovní kategorie, 800 Kčs měsíčně, konají-li zaměstnání II. pracovní kategorie, 600 Kčs měsíčně, konají-li zaměstnání III. pracovní kategorie.
(2) I když nejsou splněny podmínky pro poskytování starobního důchodu podle předchozího odstavce, poskytuje se starobní důchod, jestliže tento důchod nepřevyšuje částku 600 Kčs měsíčně a hrubý výdělek pracovníka nečiní více než 1000 Kčs měsíčně.
§ 2 (1) Pracovníku, který je zaměstnán po vzniku nároku na starobní důchod z důchodového zabezpečení pracovníků nebo družstevních rolníků anebo z důchodového pojištění osob samostatně hospodařících, se poskytuje starobní důchod až do výše 1000 Kčs měsíčně, je-li zaměstnán
a) na státním nebo školním statku, v jednotném zemědělském družstvu nebo v jiné organizaci se zemědělskou výrobou, pracuje-li výhradně v této zemědělské výrobě, anebo v lesním závodě,
b) při provádění služeb, včetně oprav, údržby a jiných obdobných prací, směřujících k uspokojování potřeb obyvatelstva, v organizacích místního průmyslu, sběrných surovin, komunálních služeb, v rozpočtových organizacích a v zařízeních národních výborů pro komunální služby, v drobných provozovnách národních výborů, ve výrobních družstvech, v bytovém hospodářství národních výborů a družstev a v organizacích místního stavebnictví,
c) na území hlavního města Prahy při obnově domovního fondu, inženýrských sítí, komunikací a při komplexní výstavbě․
(2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) a c) se nevztahují na pracovníky konající administrativní práce a ustanovení odstavce 1 písm. b) též na pracovníky konající práce v obchodu a ve veřejném stravování.
§ 3 (1) Pracovníku, který je zaměstnán po vzniku nároku na starobní důchod z důchodového zabezpečení pracovníků, se poskytuje tento důchod ve výši jedné poloviny, pokud není pro něj výhodnější úprava podle § 1 nebo § 2, jestliže jeho hrubý výdělek po vzniku nároku na starobní důchod podstatně poklesl; přitom je podmínkou, že podstatný pokles výdělku byl způsoben zkrácením pracovního úvazku nebo změnou zaměstnání. Nepřevyšuje-li však hrubý výdělek částku 400 Kčs měsíčně, poskytuje se starobní důchod v plné výši.
(2) Za podstatný pokles výdělku pracovníka se považuje, jestliže měsíční hrubý výdělek pracovníka je alespoň o třetinu nižší než průměrný měsíční výdělek, z něhož se vypočítává starobní důchod, avšak neomezený podle § 9 odst. 3 zákona č. 101/1964 Sb.
(3) Polovina starobního důchodu se vypočítává ze starobního důchodu té výše, v níž by náležel ke dni, od něhož se přiznává polovina tohoto důchodu. U pracovníka, jemuž starobní důchod nabyl dosud vyměřen, se průměrný měsíční výdělek zjišťuje z hrubých výdělků dosažených před rokem, v němž mu vznikl na starobní důchod, nebo je-li to pro pracovníka výhodnější, před rokem, v němž nastal podstatný pokles výdělku po vzniku nároku na důchod.
Nároky na starobní důchod při pracovní činnosti v jednotném zemědělském družstvu
§ 4 Družstevníku, který je pracovně činný v jednotném zemědělském družstvu po vzniku nároku na starobní důchod, se tento důchod poskytuje
a) až do výše 1000 Kčs měsíčně, jestliže nárok na starobní důchod vznikl z důchodového zabezpečení pracovníků nebo po 30. červnu 1964 z důchodového zabezpečení členů jednotných zemědělských družstev s vyšší úrovní hospodaření;
b) až do výše 600 Kčs měsíčně, jestliže vznikl nárok na starobní důchod z důchodového zabezpečení družstevních rolníků určený důchodovým pásmem nebo z důchodového pojištění osob samostatně hospodařících.
Nároky na důchod při kampaňových, sezónních a jiných krátkodobých pracích
§ 5 (1) Poživatelům starobního, vdovského a sirotčího důchodu z důchodového zabezpečení (pojištění), kterým by se důchod nevyplácel anebo by se krátil při zaměstnání nebo při pracovní činnosti v jednotném zemědělském družstvu, se poskytuje důchod v nezměněné výši, jestliže je důchodce přechodně zaměstnán (přechodně činný v družstvu) při kampaňových, sezónních, špičkových, nárazových nebo výpomocných pracích po dobu sjednanou nejvýše
a) na 180 pracovních dnů, jde-li o stavební práce nebo o práce při cukrovarnické kampani a při sušení čekanky a cukrovky nebo o práce u Dopravního podniku hlavního města Prahy anebo o topičské práce vykonávané ve zdravotnických, školských a výchovných zařízeních a v zařízeních sociální péče,
b) na 120 pracovních dnů, jde-li o jiné práce,
c) na 60 pracovních dnů, jde-li o administrativní práce, konané v kterékoliv organizaci, pokud důchodce skutečně neodpracoval v takto sjednaném krátkodobém zaměstnání (pracovní činnosti) v kalendářním roce více než uvedený počet pracovních dnů.
Do počtu odpracovaných dnů se započítávají i dny, za které důchodci náleželo nemocenské.
Výhody podle tohoto odstavce nenáležejí, jestliže mezi skončením trvalého pracovního poměru a dnem nástupu do práce v krátkodobém zaměstnání (pracovní činnosti) u téže organizace (družstva) neuplynulo aspoň 14 dnů.
(2) Důchodcům uvedeným v předchozím odstavci se poskytuje důchod v nezměněné výši také tehdy, jestliže jsou zaměstnáni (pracovně činni) s pracovním úvazkem takového rozsahu, že v kalendářním roce nepřesáhne 800 pracovních hodin, a jde-li o práce administrativní, 400 pracovních hodin.
(3) Celková doba trvání prací uvedených v odstavci 1 nesmí činit v kalendářním roce více než 180 pracovních dnů; přitom celková doba trvání prací uvedených pod písm. b) a c) nesmí činit více než 120 pracovních dnů. Konal-li důchodce v témže kalendářním roce jak práce uvedené v odstavci 1, tak práce uvedené v odstavci 2, hodnotí se každý den, ve kterém konal práce uvedené v odstavci 2, jako jeden pracovní den; celková doba trvání všech prací nesmí ani v tomto případě činit v kalendářním roce více než 180, popřípadě 120 pracovních dnů.
Na administrativní práce nesmí však připadat více než 60 pracovních dnů.
(4) Po dobu zaměstnání podle předchozích odstavců se poskytuje důchodci místo přídavků na děti výchovné.
§ 6 (1) Organizace (jednotné zemědělské družstvo) může přijímat důchodce jen k výkonu těch kampaňových, sezónních nebo jiných krátkodobých prací, které nemohou být vykonány pracovníky zaměstnanými (pracovně činnými) v organizaci (družstvu) po celý rok.
(2) Organizace (jednotné zemědělské družstvo) je povinna uvést v hlášení orgánu sociálního zabezpečení okolnosti, z nichž je patrno, zda jde o práce, při nichž je důchodce účasten výhod podle předchozích ustanovení této vyhlášky, a odpovídá podle platných předpisů za škodu vzniklou neoprávněnou výplatou důchodu, jestliže důchodce nemá na tyto výhody nárok.
§ 7 (1) Za dobu zaměstnání (pracovní činnosti), po kterou se poskytuje starobní důchod nebo jeho část, se nárok na tento důchod nezvyšuje.
(2) Oprávněný si může v případech uvedených v § 1 až 5 zvolit místo výplaty důchodu zvyšování nároku na důchod. V případech uvedených v § 1 až 4 nemůže být provedená volba změněna před uplynutím tří měsíců; v případech uvedených v § 5 může důchodce kdykoliv požádat, aby mu byl místo výplaty důchodu zvyšován nárok na starobní důchod. Doba zaměstnání (pracovní činnosti) se hodnotí pro zvýšení nároku na důchod ve všech těchto případech podle obecných předpisů ode dne následujícího po uplynutí období, za které byla již vyplacena měsíční splátka důchodu.
§ 8 Po dobu, po kterou náleží podle § 1 až 5 starobní důchod nebo jeho část při zaměstnání (pracovní činnosti), se důchod vyplácí, i když v této době náleží důchodci nemocenské.
§ 9 Koná-li důchodce práce podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce anebo poskytuje-li služby nebo opravy na základě povolení národního výboru, jeho důchod se z tohoto důvodu neodnímá ani nekrátí.
§ 10 Doba, po kterou důchodce konal po 31. prosinci 1965 kampaňové, sezónní nebo jiné krátkodobé práce, při nichž byl účasten výhod podle dosavadních předpisů o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům, se započítává do doby zaměstnání (pracovní činnosti) podle § 5 s přihlédnutím k povaze vykonané práce.
§ 11 Ustanovení této vyhlášky se vztahují i na poživatele důchodů vyplácených orgány ministerstev národní obrany a vnitra.
§ 12 Zrušuje se vládní vyhláška č. 28/1965 Sb. , o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům.
§ 13 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1966.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck