Touto vyhláškou se v hospodářských organizacích, na které se vztahuje vyhláška Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 101/1966 Sb., o odměňování práce v nové soustavě plánovitého řízení národního hospodářství, upravují hmotné pobídky k prohloubení osobní hmotné zainteresovanosti vedoucích pracovníků na dlouhodobém vývoji organizací a plnění celospolečenských potřeb a k upevnění odpovědnosti těchto pracovníků za výsledky činnosti organizací.

Vyhláška se vztahuje na generální ředitele a odborné ředitele oborových ředitelství trustů nebo oborových podniků, na ředitele národních podniků a ostatních hospodářských organizací řízených ústředními orgány a národními výbory (dále jen "podnik"), na jejich náměstky a na ředitele významných závodů (dále jen "vedoucí pracovníci"). Okruh významných závodů určí příslušní generální ředitelé, a pokud jde o závody podniků ústředně řízených, příslušný ústřední orgán.

Generální ředitelé a ředitelé podniků mohou rozhodnout v dohodě s příslušným odborovým orgánem, u kterých dalších vedoucích pracovníků rozhodujících útvarů podniku nebo určeného závodu se postupuje podle této vyhlášky․

Okruh vedoucích pracovníků, na které se vztahuje tato vyhláška, se uvede v příslušné kolektivní smlouvě.

Svaz výrobních družstev a Svaz spotřebních družstev stanoví, která ustanovení této vyhlášky se přiměřeně uplatňují v družstevních organizacích.

Odměňování vedoucích pracovníků je závislé na komplexním hodnocení všech rozhodujících stránek technickoekonomického rozvoje jimi řízených podniků a dosažených hospodářských výsledků.

Základem komplexního hodnocení práce a odměňování vedoucích pracovníků jsou dosažené hospodářské výsledky a plnění konkrétních, zásadně předem dohodnutých programových cílů podniku, např. ujasnění technickoekonomické koncepce rozvoje, rozpracování zásad nové soustavy plánovitého řízení na podmínky vnitropodnikových útvarů a jejich důsledná realizace, modernizace výrobně technické základny, zastavení neefektivních výrob, zvýšení technické a kvalitativní úrovně rozhodujících výrobků, zvýšení podílu finální výroby, zejména dodávek pro export a tržní fondy, ve stavební výrobě snižování rozestavěnosti na základě dlouhodobého plánu vývoje rozestavěnosti a zkracování lhůt staveb, dosahování výhodnějších cen při vývozu a dovozu, zlepšování hospodářských výsledků cestou růstu produktivity práce při racionálním hospodaření pracovními silami, zabezpečení proporcionálního vývoje mezd, zabezpečení termínů a kvality důležitých investičních akcí, zvýšení kultury práce, zlepšení pracovního prostředí a bezpečnosti práce apod.

Konkrétní programové cíle rozhodné pro odměňování vedoucích pracovníků dohodne s vedoucím pracovníkem jeho nadřízený vedoucí pracovník (orgán), tj. s generálními řediteli ministr, s vedoucími pracovníky oborového ředitelství a s řediteli organizací, popřípadě s vedoucími závodů generální ředitel, s ostatními vedoucími pracovníky organizace, popřípadě závodu ředitel organizace a pokud jde o organizace řízené národními výbory, s řediteli těchto organizací příslušný národní výbor. Přitom postupují v součinnosti s příslušným odborovým orgánem a vycházejí z podrobné analýzy dosavadního i perspektivního rozvoje podniku, zejména z hlediska optimálního zabezpečování celospolečenských zájmů a potřeb a se zřetelem na charakter funkce vedoucího pracovníka. Podklady pro stanovení těchto cílů vypracují výrobní, technické, ekonomické a obchodní složky nadřízeného orgánu za účasti jeho příslušných kolektivních orgánů (kolegia, správní výbory) a podniku, jehož se úkoly týkají.

Programové cíle se vytyčují v dohodě o hmotné zainteresovanosti a odpovědnosti (dále jen "dohoda"), kterou spolu písemně uzavírají vedoucí pracovník a nadřízený vedoucí pracovník (orgán), a to zásadně předem na období tří až pěti let v souladu se stupněm ujasněnosti technickoekonomické koncepce rozvoje podniku. V podnicích místního hospodářství řízených národními výbory uzavírá dohodu s vedoucím pracovníkem řídící národní výbor. V dohodě se dále upraví konkrétní podmínky hmotné zainteresovanosti a odpovědnosti vedoucího pracovníka podle dalších ustanovení této vyhlášky.

Programové cíle vytyčené v dohodách nesmějí být v rozporu s ustanoveními vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, kterými se určují rozsah a způsob stanovení závazných úkolů a závazných limitů podnikům.

Pokud z objektivních důvodů není zatím ujasněn dlouhodobější rozvoj podniku, může být dohoda uzavřena výjimečně na kratší dobu, nejméně však na jeden rok. V těchto případech se do programových cílů podniku zahrne vypracování dlouhodobé technickoekonomické koncepce jeho rozvoje.

V dohodě lze též upravit podmínky, za kterých může být změněna před uplynutím její platnosti. Dohoda zaniká, jakmile vedoucí pracovník přestane trvale vykonávat funkci, pro kterou byla uzavřena.

Dohody uzavřené nadřízeným vedoucím pracovníkem (orgánem) s vedoucím pracovníkem podniku zavazují tento podnik k výplatě mzdových náležitostí vyplývajících z dohody.

Vedoucí pracovníci jsou hmotně zainteresováni na hospodářských výsledcích podniku formou podílů na těchto výsledcích, zejména na přírůstku zisku, použitelného hrubého důchodu apod. Podíly na hospodářských výsledcích mohou být vedoucím pracovníkům poskytovány pouze na základě hodnocení dosažených hospodářských výsledků a plnění programových cílů vytyčených v dohodě, uzavřené písemně podle § 2. Prémie se vedoucím pracovníkům neposkytují.

Ustanovení o poskytování podílů na hospodářských výsledcích, obsažená v § 20 až 24 vyhlášky č. 101/1966 Sb. a v kolektivních smlouvách se vztahují na vedoucí pracovníky uvedené v § 1 jen pokud z této vyhlášky, popřípadě z dohod uzavřených podle § 2, nevyplývá nic jiného.

Před uzavřením dohody podle § 2 určí výši podílů na hospodářských výsledcích nadřízený vedoucí pracovník (orgán) v dohodě s příslušným odborovým orgánem v souladu s koncepcí vývoje mezd příslušného stupně řízení, v závislosti na hospodářských výsledcích podniku dosažených v předchozím období a se zřetelem na zvýšení těchto výsledků v jednotlivých letech období, na které se dohoda uzavírá.

O výsledné výši podílů na hospodářských výsledcích za běžný rok rozhoduje nadřízený vedoucí pracovník (orgán) v součinnosti s příslušným odborovým orgánem na podkladě rozboru a komplexního hodnocení dosažených výsledků a plnění dohodnutých programových cílů a úkolů.

Zjistí-li se při komplexním hodnocení vážné nedostatky v kvalitě výroby nebo služeb, nebo že došlo k závadám v dodávkách pro zahraniční trh, byly porušeny cenové předpisy, zejména překročena dohodnutá nebo stanovená úroveň cen, nebyl zabezpečen proporcionální vývoj mezd v souladu s koncepcí potvrzenou příslušným nadřízeným orgánem, byly porušeny předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, nebyl dodržen dlouhodobý plán snížení rozestavěnosti a zkrácení lhůt staveb, nebyly splněny závažné parametry a podmínky výstavby anebo se vyskytly jiné závažné nedostatky v řídící práci vedoucího pracovníka, zejména v plnění dohodnutých programových cílů, je nadřízený vedoucí pracovník (orgán) povinen s uvedením důvodů podíl přiměřeně snížit nebo nepřiznat; nadřízený vedoucí pracovník (orgán) sníží podíl také o přiměřenou část zvýšených úroků z provozních i investičních bankovních úvěrů nebo penále, které musel podnik zaplatit.

Nadřízený vedoucí pracovník (orgán) může podíl přiměřeně zvýšit, jestliže osobní zásluhou a iniciativou vedoucího pracovníka bylo dosaženo zvlášť dobrých výsledků, popřípadě byly zabezpečeny mimořádné úkoly, jejichž splnění se neprojevilo ve zlepšení hospodářského výsledku podniku, mělo však důležitý význam z hlediska společenských zájmů, jako je žádoucí snížení úrovně cen výrobků při současném uspokojení poptávky apod.; nadřízený vedoucí pracovník (orgán) zvýší zpravidla podíl i o určitou část úroků získaných za dlouhodobé vklady podniku na bankovních účtech a o část výnosu z nákupu obligací banky. Formou zvýšení podílů v takových případech se zásadně nahradí poskytování mimořádných odměn.

Podíly na hospodářských výsledcích za běžný rok a zálohy na ně poskytnuté podle obecných pravidel obsažených v kolektivní smlouvě se převádějí na osobní účty, které podnik zřídí pro jednotlivé vedoucí pracovníky podle § 24 vyhlášky č. 101/1966 Sb. Vedoucímu pracovníku musí být umožněno kdykoliv zjistit stav prostředků uložených na osobním účtě.

Z podílu na hospodářských výsledcích, určeného na základě komplexního hodnocení za uplynulý rok, náležejí vedoucímu pracovníku dvě třetiny, na které se zúčtují vyplacené zálohy. Zbývající jedna třetina je určena pro dlouhodobou hmotnou zainteresovanost vedoucího pracovníka.

Zjistí-li se při komplexním hodnocení hospodářských výsledků podniku za uplynulý hospodářský rok nedostatky uvedené v § 4 odst. 3, sníží nadřízený vedoucí pracovník (orgán) přiměřeně část podílu určenou pro dlouholetou hmotnou zainteresovanost, pokud postih za tyto nedostatky není dostatečně vyjádřen nepřiznáním podílu na hospodářských výsledcích za uplynulý rok; tuto část může nadřízený vedoucí pracovník (orgán) přiměřeně snížit také tehdy, zjistí-li tyto nedostatky v průběhu roku.

Po skončení doby platnosti dohody uzavřené podle § 2, nejdříve však po uplynutí tří let, rozhodne nadřízený vedoucí pracovník (orgán) v součinnosti s příslušným odborovým orgánem na základě rozboru a komplexního zhodnocení dosažených výsledků a splnění dohodnutých programových cílů za celé období, zda a jaká částka náleží vedoucímu pracovníku ze zbývajících částí ročních podílů na hospodářských výsledcích určených pro dlouhodobou hmotnou zainteresovanost. Tříletá doba neplatí při předčasném zániku dohody podle § 2 odst. 7.

Podíly na hospodářských výsledcích a zálohy na ně se zdaňují jako jednorázová mzda podle § 13 odst. 1 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, tak, že z částek náležejících vedoucímu pracovníku podle § 5 odst. 2 této vyhlášky se srazí daň ze mzdy před její výplatou ( § 5 odst. 4) vedoucímu pracovníku.

Částky náležející vedoucímu pracovníku ( § 5 odst. 2) a převedené na osobní účet se úrokují obdobně jako vklady občanů u Státní spořitelny.

Osobní účet se zruší vypořádáním závazků podniku vůči vedoucímu pracovníku při skončení jeho pracovního poměru nebo jeho přeřazení na funkci, na niž se nevztahují ustanovení § 1.

Účtování a vykazování částek převáděných na osobní účty se řídí směrnicemi Státního statistického úřadu.

Dohody podle § 2 na rok 1968 musí být uzavřeny nejpozději do konce března 1968.

Zrušují se zásady pro zřizování osobních účtů vedoucích pracovníků, vydané Státní mzdovou komisí dne 29. října 1965 č. j. 45.64.1/65(37), a opatření ústředních orgánů podle nich vydaná. Osobní účty podle nich zřízené se zruší vypořádáním závazků podniků vůči vedoucím pracovníkům nejpozději do 30. dubna 1968.