| 1. | § 1 odst. 4 se zrušuje; v důsledku toho se dosavadní odstavec 5 označuje jako odstavec 4. |
| 2. | § 3 odst. 1 zní: „(1) Funkcionářům národního výboru a funkcionářům komise lidové kontroly, u nichž se doba výkonu funkce považuje za zaměstnání ( § 41), a funkcionářům složek Revolučního odborového hnutí všech stupňů i ostatních složek Národní fronty uvolněným ze zaměstnání pro výkon funkce, kteří byli zaměstnáni v I. (II.) pracovní kategorii bezprostředně před počátkem výkonu této funkce, se započítává doba výkonu funkce jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, jestliže se funkcionáři po skončení výkonu funkce vrátili do zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie pokud úprava podle odstavce 2 není pro ně výhodnější; to platí též, jestliže v době výkonu funkce vznikl jim nebo pozůstalým po nich nárok na dávky důchodového zabezpečení.“ |
| 3. | § 5 odst. 2 písm. a) a b) zní: „a) | doba vojenské služby v Rudé armádě od 1․ ledna 1923 do 21. června 1941, |
b) | doba vojenské služby v československých legiích po 11. listopadu 1918,“ |
|
| 4. | § 6 zní: „§ 6 K § 7 odst. 1 písm. b) zákona (1) Dobou odbojové činnosti a vězení (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody se rozumí: a) | doba vojenské služby v Rudé armádě od 7. listopadu 1917 do 31. prosince 1922 a od 22. června 1941 do 9. května 1945, |
b) | doba vojenské služby v československých legiích do 11. listopadu 1918, |
c) | doba vojenské služby ve vojenských jednotkách Slovenské republiky rad a v armádě Maďarské republiky rad v roce 1919, |
d) | doba účasti na protiválečných vzpourách za první světové války, |
e) | doba služby československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939 a doba, kterou strávil v internačních táborech ve Francii, |
f) | doba vojenské služby v útvarech československých zahraničních armád, 1. československé armády na Slovensku a v jednotkách spojeneckých armád v období od 15. března 1939 do 9. května 1945, |
g) | doba služby v partyzánských jednotkách, které se zúčastnily přímých bojů s fašisty nebo záškodnické činnosti v týlu nepřítele buď na území československého státu a Sovětského svazu nebo v jiné evropské zemi, |
h) | doba pobytu ve spojeneckých zemích před vstupem do československé zahraniční nebo spojenecké armády v době přestoupení československých hranic, nejdříve však od 15. března 1939, do dne vstupu do armády, jestliže jsou splněny podmínky pro uznání za příslušníka československé zahraniční nebo spojenecké armády, |
ch) | doba strávená v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech (v internaci) v důsledku prokázané persekuce v období od 1. října 1938 do 5. května 1945 z politických, národnostních nebo rasových důvodů, |
i) | doba účasti na Slovenském národním povstání nebo na jiném domácím nebo zahraničním odboji v období od 15. března 1939 do 9. května 1945, |
j) | doba zajetí, pokud bylo v souvislosti s dobou započitatelnou podle tohoto ustanovení, nejdéle do 9. května 1945, |
k) | doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění, vzniklých při výkonu služby (činnosti) nebo v souvislosti s omezením osobní svobody, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945. |
(2) Polní službou se rozumí vojenská služba a) | v Rudé armádě za bojů proti nepřátelům Sovětského svazu (Sovětského Ruska) v době od 7. listopadu 1917 do 31. prosince 1922 a od 22. června 1941 do 9. května 1945, |
b) | v jednotkách 1. československého armádního sboru v Sovětském svazu v době od 1. února 1942 do 9. května 1945 a v Polském legionu od 1. do 29. září 1939, |
c) | u polních útvarů v československých zahraničních armádách za druhé světové války za bojů ve Francii od 1. září 1939 do 17. června 1940, za bojů v Severní Africe od 1. listopadu 1940 do 31. srpna 1943 a za bojů na západní frontě od 6. června 1944 do 9. května 1945, jestliže se tyto útvary účastnily boje proti fašismu na západní frontě, a u polních útvarů ve spojeneckých armádách na západoevropském a jiných bojištích v době od 1. září 1939 do 9. května 1945, |
d) | výkonné letce v československé zahraniční armádě nebo ve spojenecké armádě, parašutisty shozeného nebo vysazeného v týlu nepřítele a v době od 1. srpna 1940 do 1. srpna 1941 též doba služby příslušníka pozemních útvarů, letišť a protiletadlového dělostřelectva v Anglii, |
e) | v 1. československé armádě na Slovensku v době Slovenského národního povstání od 29. srpna 1944, |
f) | československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939, |
g) | u polních útvarů československých legií nebo ve spojeneckých armádách v době od 1. srpna 1914 do 11. listopadu 1918, |
h) | v útvarech uvedených v odstavci 1 písm. c) a g). |
(3) Době polní služby se klade naroveň doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění, vzniklých při výkonu polní služby, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945. (4) Doby odbojové činnosti (odstavec 1) a služby v poli (odstavec 2 a 3) se prokazují potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem.“ |
| 5. | V § 9 se připojuje nový odstavec 4, který zní: „(4) Pracovnici, která je zaměstnána v zemědělství na státním (školním) statku nebo v jiné zemědělské organizaci, se započítává jako doba důchodové pojištění spolupracujícího člena rodiny jednotlivě hospodařícího rolníka též doba její účasti v období od 1. října 1948 do 31. prosince 1968 na výdělečné činnosti manžela, který byl jednotlivě hospodařícím rolníkem nebo spolupracujícím členem jeho rodiny, jestliže splňovala v té době podmínky stanovené pro důchodové pojištění spolupracujícího člena rodiny v § 1 odst. 3 vyhlášky č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku členům jejich rodin, ve znění vyhlášek č. 93/1968 Sb. a č. 181/1968 Sb.„ |
| 6. | § 13 odst. 4 zní: „(4) Prémie a podíly na hospodářských výsledcích 1) se počítají do hrubých výdělků dosažených v té době, v níž byly vypláceny.“ |
| 7. | § 14 odst. 3 zní: „(3) Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se nehledí k době mateřské dovolené a další mateřské dovolené, ani když pracovnice nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Jestliže je to pro pracovnici výhodnější, nehledí se k době, po kterou jí byl po převedení na jinou práci pro těhotenství nebo mateřství poskytován vyrovnávací příspěvek, ani k příjmům dosaženým v této době.“ |
| 8. | Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní: „§ 16a Důchod jako hlavní zdroj výživy K § 18 odst. 5, § 28 odst. 4, § 31 odst. 3 a § 122a zákona Důchod se zpravidla považuje za hlavní zdroj výživy důchodce, jestliže jeho jiný příjem nečiní více než 200,- Kčs měsíčně, a je-li na důchod odkázán též rodinný příslušník důchodce, více než 400,- Kčs měsíčně. K pracovnímu příjmu důchodce nebo jeho rodinného příslušníka se nehledí, jsou-li tyto osoby starší 70 let.“ |
| 9. | § 19 zní: „§ 19 K § 22 a § 107f odst. 6 zákona Stal-li se plně (částečně) invalidním účastník odboje, který utrpěl poškození zdraví následkem účasti v odboji (věznění nebo internace z důvodů fašistické persekuce v době nesvobody), předpokládá se, že plná (částečná) invalidita vznikla v souvislosti s odbojovou činností (vězněním, internací), není-li tato souvislost vyloučena povahou případu.“ |
| 10. | V § 25 odst. 3 a v § 73 odst. 4 se mění hranice věku dítěte z 25 na 26 roků. |
| 11. | V § 27 odst. 2 písm. a) se částka 250,- Kčs zvyšuje na 400,- Kčs a částka 375,- Kčs se zvyšuje na 600,- Kčs. |
| 12. | V § 59 odst. 1 se za slova „vědečtí pracovníci“ vkládá slovo „novináři,“. |
| 13. | V § 60 odst. 2 se vypouští část věty za středníkem. |
| 14. | V § 60 odst. 3 se připojuje další věta, která zní: „Jde-li o dobrovolné zabezpečení umělce, započítává se z doby před 1. lednem 1969 jen doba, za kterou byl zaplacen příspěvek podle předpisů platných před tímto dnem ( § 62).“ |
| 15. | § 62 zní: „§ 62 Úhrada dlužného příspěvku Okresní národní výbor může příspěvek dlužný za dobu před 1. lednem 1969 vybrat z běžného účtu umělce příkazem k vybrání, přitom platí obdobně předpisy o částkách, které nepodléhají výkonu soudních rozhodnutí. 2) Dlužný příspěvek lze uhradit srážkami z vyplácené dávky důchodového zabezpečení; vyplácená částka nesmí však klesnout pod nejnižší výměru důchodu.“ |
| 16. | § 65 odst. 1, 2 a 4 zní: „§ 65 Nemocenské (1) Umělcům náleží nemocenské, jsou-li pro nemoc nebo úraz uznání dočasně neschopnými k výkonu své činnosti. (2) Výkonným umělcům a artistům se poskytuje nemocenské od prvního dne pracovní neschopnosti. Spisovatelům, hudebním skladatelům, výtvarným umělcům, architektům, vědeckým pracovníkům a novinářům se poskytuje nemocenské od prvního dne pracovní neschopnosti nemohli přijmout nebo dokončit objednanou uměleckou práci; v ostatních případech jim náleží nemocenské od osmého dne pracovní neschopnosti. (4) Za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti se snižuje výše nemocenského stanovená v předchozím odstavci o 20 %.! |
| 17. | § 67a se zrušuje. |
| 18. | V § 71 odst. 3 pod písm. a) se označení Odborového svazu zaměstnanců školství a kultury mění na označení Odborového svazu pracovníků školství a vědy a pod písm. d) se slova „Československé ústřední knižní kultury“ nahrazují slovy „ministerstvo kultury a informací nebo orgán jím pověřený.“ |
| 19. | V § 113 odst. 1 větě druhé se částka 50,- Kčs zvyšuje na 70,- Kčs. |
| 20. | V § 116 se částka 50,- Kčs zvyšuje na 70,- Kčs. |
| 21. | V § 123 písm. i) se za slova „vědeckých pracovníků,“ vkládá se slovo „novinářů,“. |
| 22. | Za § 145 se vkládá nový § 145a, který zní: „§ 145a Průměrný měsíční výdělek v mimořádných případech K § 107c zákona Průměrný měsíční výdělek účastníka odboje, který pro zdravotní poškození utrpěné v souvislosti s odbojovou činností změnil své dosavadní zaměstnání, se zjišťuje z hrubých výdělků stejně kvalifikovaných pracovníků v povolání, jež účastník odboje dříve vykonával, a to za posledních deset, popřípadě za posledních pět kalendářních roků před vznikem nároku na důchod, nebo jde-li o starobní důchod a je to výhodnější pro účastníka odboje, před rokem, v němž skončil zaměstnání.“ |
