Studium na gymnasiu poskytuje úplné střední všeobecné vzdělání, a to jazykové, společenskovědní včetně základů filosofie, vzdělání v matematice a přírodních vědách, jakož i estetickou a tělesnou výchovu․

Studium na gymnasiu se od prvních ročníků člení na větev humanitní a přírodovědnou. Na humanitní větvi mohou být zřizovány třídy s rozšířeným vyučováním klasickým jazykům a na přírodovědné větvi třídy se zaměřením na matematiku a fyziku, chemii a biologii, programování a obsluhu počítacích strojů. Na obou větvích lze zřídit třídy s rozšířeným vyučováním moderním jazykům, hudební výchově, výtvarné výchově a s rozšířenou tělesnou výchovou a brannou přípravou.

Počínaje školním rokem 1969/1970 zřizují krajské národní výbory na gymnasiích v rámci schváleného plánu a rozpočtu též studium při zaměstnání, a to jako studium večerní (směnné), dálkové a externí. Dosavadní samostatné střední všeobecně vzdělávací školy pro pracující se přemění od školního roku 1969/1970 na samostatná gymnasia pro pracující.

Studium při zaměstnání na gymnasiích trvá 4 roky; nedělí se na studijní větve.

Do studia při zaměstnání na gymnasiích jsou přijímáni uchazeči za stejných podmínek jako uchazečči do studia při zaměstnání na ostatních středních školách.

Studujícím při zaměstnání na gymnasiích se poskytují pracovní úlevy ve stejném rozsahu jako studujícím při zaměstnání na ostatních středních školách. ¹

Je-li gymnasium zřízeno v budově střední všeobecně vzdělávací školy, je ředitel této školy zpravidla jmenován též ředitelem gymnasia. V tom případě je administrativní a hospodářská agenda obou škol obstarávána společně, budova se však označí tabulkami s názvy obou škol. Veškerá pedagogická dokumentace obou škol se vede odděleně. Obě školy mají též samostatná úřední razítka.

Neprospěje-li žák v období přeměny středních všeobecně vzdělávacích škol na gymnasia v některém ročníku střední všeobecně vzdělávací školy, může v následujícím školním roce opakovat týž ročník na gymnasiu.

Přestup žáka ze střední všeobecně vzdělávací školy na gymnasium nebo naopak lze povolit v odůvodněných případech zpravidla na konci školního roku, vykoná-li žák s úspěchem rozdílovou zkoušku, jejíž obsah a rozsah stanoví ředitel školy, do ktůeré žák hodlá přestoupit.