133/1969 Sb. znění účinné od 27. 11. 1970 do 31. 12. 1971
133
Z Á K O N
ze dne 3. prosince 1969, kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad
o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1 Úvodní ustanovení Tento zákon stanoví zásady pro zákony národních rad o
a) podnikových daních, kterými jsou daň ze zisku, daň z jmění a daň z objemu mezd,
b) příspěvku na sociální zabezpečení.
§ 2 Poplatníci daní (1) Poplatníky daně ze zisku a daně z jmění jsou:
a) státní hospodářské organizace, u nichž objem výkonů průmyslové nebo stavební činnosti, popřípadě souhrn objemů těchto činností přesahuje polovinu celkových výkonů;
b) oborová (generální) ředitelství, pokud alespoň polovina podřízených organizací podléhá zdanění podle písmena a);
c) organizace zahraničního obchodu;
d) tuzemské akciové společnosti;
e) organizace vzniklé na podkladě smlouvy o sdružení, pokud alespoň polovina jejich zakladatelů nebo členů jsou organizace uvedené pod písmeny a až d.
(2) Poplatníky daně z objemu mezd jsou všechny státníhospodářské organizace, organizace zahraničního obchodu, tuzemské akciové společnosti a organizace uvedené v odstavci 1 písm. e)
(3) Poplatníky podnikových daní nejsou organizace, které podléhají důchodové dani , důchodové části zemědělské daně a organizace, pro něž byl podle dosavadních předpisů ke dni účinnosti zákona stanoven zvláštní vztah ke státnímu rozpočtu. Dani ze zisku a dani z jmění nepodléhají organizace Ústřední správy železnic .
ČÁST I Daň ze zisku (§ 3-7)
§ 3 Základ daně (1) Základem daně ze zisku je vytvořený bilanční zisk z veškeré činnosti poplatníka a z hospodaření s veškerým majetkem, vykázaný v řádně vedeném účetnictví, zvýšený o položky, které je nutno připočítat (dále jen "připočitatelné položky"), a snížený o položky, které lze odpočítat (dále jen "odpočitatelné položky"). V případě, že poplatník nevykáže zisk, je základem daně ze zisku částka připočitatelných položek, převyšující odpočitatelné položky; vykáže-li poplatník ztrátu, je základem této daně částka připočitatelných položek, převyšující součet ztráty a odpočitatelných položek.
(2) Bilanční zisk tvoří tržby z výrobních činností, předání výrobků, prací a služeb, aktivování investic, aktivování materiálu, tržby z nevýrobních činností, ostatní výnosy, jakož i cenové přirážky (srážky) a dotace zvyšující tržby, změny stavu zásob a zůstatků časového rozlišení, po odečtení položek zkracujících tržby a výnosy (nákupní ceny prodaných zásob, daně z obratu, tržeb z prodaných základních prostředků apod.) a celkových nákladů včetně finančních nákladů a povinných odvodů do státních fondů .
(3) Za dotace zvyšující tržby se považují dotace a intervence k cenám. Součástí tržeb jsou i dotace, intervence a příspěvky poskytnuté na základě faktur.
(4) Podrobnou náplň jednotlivých složek tvorby zisku ve smyslu odstavce 2 stanoví předpisy o účetnictví jednotně pro celou Československou socialistickou republiku․
§ 4 Připočitatelné položky Připočitatelnými položkami k zisku jsou:
a) položky účtované v nákladech poplatníka
1. příspěvky, pokud k jejich úhradě není poplatník povinen podle právních předpisů, subvence, dary a jiná bezúplatná věnování;
2. tvorba, případná změna stavu rezerv, neodpovídající právním předpisům;
3. výdaje spojené s pohoštěním, u organizací zahraničního obchodu jen výdaje s pohoštěním a dary nad limit schválený vládou Československé socialistické republiky;
4. položky, jejichž zahrnutím do nákladů byl v rozporu s právními předpisy zkrácen bilanční zisk;
5. placené pokuty a penále; 6. zúčtované přirážky k náhradě za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod; 7. zúčtované poplatky včetně přirážky za znečišťování ovzduší;
b) vratky daně z jmění a neuhrazená ztráta ze závodního stravování;
c) částky přijaté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek.
d) nezdaněné příděly do fondů, zkracující tvorbu zisku a použité k účelům, na něž lze podle právních předpisů použít zdaněné vlastní prostředky organizace;
e) věrnostní přídavky horníkům nad stanovený okruh nebo nad stanovené rozpětí , částky vynaložené na ochranné oděvy, obuv a pomůcky nad normy stanovené regulativy nebo nad stanovený okruh pracovníků a hodnota naturálních požitků nad rámec předpisů nebo nad stanovený okruh pracovníků.
§ 5 Odpočitatelné položky (1) Odpočitatelnými položkami od zisku jsou tyto položky, pokud nejsou podle právních předpisů účtovány v nákladech nebo na vrub tvorby zisku poplatníka:
a) zaplacená daň z jmění;
b) zaplacená daň z pozemků;
c) přijaté pokuty a penále a přijaté částky, které již byly zdaněny daní ze zisku nebo obdobnou daní u jiného poplatníka, a položky zdaněné již u téhož poplatníka, jsou-li součástí zisku;
d) příspěvek do fondu technického rozvoje vytvořeného u oborového ředitelství;
e) příspěvek do fondu škod a náhrad v hornictví;
f) příspěvek do fondu geologických prací stanovený zvláštními předpisy.
(2) Odpočitatelnými položkami jsou dále:
a) účelové vývozní prémie, pokud jsou zahrnuty v zisku;
b) zisk ze závodního stravování;
c) přijaté částky, které již byly zdaněny u jiného poplatníka;
d) příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu do výše 50 % rozpočtové ceny podle skutečné realizace výstavby v běžném roce a do stejné výše splátky úvěrů na podnikovou bytovou výstavbu, čerpaných do 31.12.1969 ;
e) částky poskytnuté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek.
f) odměny k Rudým praporům vlády a Ústřední rady Čs. ROH nebo k praporům, popř. standartám jim na roveň postaveným, pokud jsou zahrnuty v zisku.
§ 6 Daňová sazba Sazba daně ze zisku činí 65% ze základu daně ( § 3) s těmito odchylkami:
a) 40% u organizací, které se zabývají převážně výrobou stavebních hmot, výrobou stavebních hmot, výrobou konstrukcí nebo dílců, a u organizací potravinářského průmyslu (s výjimkou organizací zabývajících se převážně strojírenskou výrobou nebo výrobou obalů),
b) 50% u energetických organizací zapojených do jednotné elektrizační soustavy, jejichž převážnou činností je výroba nebo rozvod elektrické energie nebo rozvod elektrické energie nebo výroba tepla (s výjimkou závodních elektráren),
c) 60% u hornických organizací, jejichž převážnou činností je těžba nebo úprava tuhých paliv, popř. rud nebo vyhledávání a těžba živic, a u plynárenských organizací zabývajících se převážně výrobou, rozvodem nebo uskladněním topných plynů,
d) 85% u těch peněžních ústavů, které jsou akciovými společnostmi a mají vytvořený všeobecný rezervní fond ve výši určené stanovami.
§ 7 U poplatníků, kteří mají sídlo v tuzemsku, nepodléhají dani ze zisku příjmy ze zdrojů v cizině, jestliže byly zdaněny obdobnou daní v cizině.
Č Á S T I I Daň z jmění (§ 8-12)
§ 8 Základ daně Základam daně z jmění je jmění poplatníka.
§ 9 Jmění poplatníka (1) Jmění poplatníka tvoří:
a) u základních prostředků a nedokončených investic stav fondu základních prostředků a investic a stav fondu výstavby;
b) u oběžných prostředků stav obratového fondu a stav všech ostatních fondů organizace kromě fondu kulturních a sociálních potřeb, fondu technického rozvoje, fondu škod a náhrad v hornictví a fondu geologických prací, pokud příspěvek do tohoto fondu je odpočitatelnou položkou u daně ze zisku ( § 5 odst. 1 písm. f); u tuzemských akciových společností též akciový kapitál;
c) nerozdělený zisk a stav rezerv neodpovídajícich právním předpisům .
(2) Z jmění poplatníka se odečítají:
a) zůstatková cena 1. základních prostředků sloužících jako samostatná zařízení převážně bytovým, zdravotnickým, rehabilitačním, výchovným, kulturním a tělovýchovným účelům, pro rekreaci vlastních zaměstnanců (včetně pionýrské rekreace ROH) nebo pro závodní stravování a ubytování; 2. samostatných základních prostředků sloužících výlučně ke zlepšení čistoty vody a ovzduší, k zajištění bezpečnosti nebo k ochraně zdraví pracujících; 3. základních prostředků sloužících výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly; 4. základních prostředků v konzervaci, určených pro zvláštní úkoly; 5. silničních komunikací s veřejným provozem; 6. základních prostředků předaných do dočasného užívání a použitých pro účely uvedené pod č. 1 až 3. Zůstatková cena základních prostředků uvedených pod č. 1 až 6 se odečítá z jmění poplatníka jen ve výši kryté fondem základních prostředků a investic;
b) prostředky fondů, jež jsou na základě rozhodnutí vlády uloženy na zvláštních účtech a vázány (např. minimální výše rezervního fondu);
c) cena zásob materiálu civilní obrany a dále zásob pro zvláštní úkoly, jejichž skladování bylo poplatníku zvlášť uloženo, pokud jsou kryty některým z podnikových fondů;
d) neuhrazená ztráta;
e) cena pozemků, je-li do základních prostředků zahrnuta.
§ 10 Daňová sazba Sazba daně z jmění činí 5 % ze základu daně; u zřídelních organizací, Československé námořní plavby, Brněnských veletrhů a výstav a u organizací uvedených v § 6 písm. b) a c) činí sazba 2 %.
§ 11 Pro stanovení daňové povinnosti je rozhodný průměrný stav jmění ve zdaňovacím období.
§ 12 Má-li poplatník jmění v cizině, může si od daně z jmění odečítat částku obdobné daně připadající na toto jmění, zaplacenou v cizině.
Č Á S T I I I Daň z objemu mezd (§ 13-14)
§ 13 Základ daně Základem daně z objemu mezd je u poplatníka objem všech v běžném roce zúčtovaných mezd včetně ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku. Do základu daně z objemu mezd se nezapočítávají odměny zúčtované k vyplacení nejlepším pracovníkům a kolektivům z částky, kterou organizace obdržela jako odměnu k Rudému praporu vlády a Ústřední rady Čs. ROH nebo k praporu, popř. standartě mu na roveň postaveným.
§ 14 Daňová sazba (1) Sazba daně z objemu mezd činí:
při přírůstku průměrných
mezd proti předchozímu
roku v %
sazba daně v %
z objemu mezd
od 0 do 3
0,5a
nad 3 do 5
1,5 + 1a
nad 5 do 7
3,5 + 1,5a
nad 7 do 10
6,5 + 3a
nad 10
15,5 + 6a,
přičemž činitel "a" se rovná procentu přírůstku průměrných mezd přesahujícímu spodní hranici příslušného daňového pásma s přesností na setiny.
(2) Průměrnou mzdou běžného roku se rozumí podíl připadající na jednoho pracovníka vypočtený z objemu mezd ( § 13) sníženého o zúčtovanou mzdu za produktivní práci učňů a skutečného průměrného počtu pracovníků v běžném roce. Průměrná mzda předchozího roku se stanoví tak, aby byla zachována metodická a organizační srovnatelnost s běžným rokem.
Č Á S T I V Příspěvek na sociální zabezpečení (§ 15)
§ 15 Poplatníci daně ze zisku a daně z jmění odvádějí do státního rozpočtu příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 25 % z objemu v běžném roce zúčtovaných mezd a ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku. Do základu pro výpočet příspěvku na sociální zabezpečení se nezapočítávají odměny zúčtované k vyplácení podle druhé věty § 13 (bod 17) . Součástí příspěvku na sociální zabezpečení je i pojistné nemocenského pojištění . Příspěvek na sociální zabezpečení je součást nákladů poplatníka.
Č Á S T V Přechodná ustanovení (§ 16-17)
§ 16 Částku ve výši slevy z odvodu ze základních prostředků poskytnuté nebo přislíbené v souvislosti s povolením dotace na rozvoj méně rozvinutých oblastí lze až do ukončení stanovené lhůty odpočítat od daně z jmění, pokud základní prostředek slouží k účelu, s nímž bylo poskytnutí dotace spojeno.
§ 17 Do konce roku 1970 se od základu daně z jmění odečítá část ceny základních prostředků, která byla v roce 1966 (u experimentujících podniků i v roce 1965) uhrazena do výše přídělu z hrubého důchodu nebo ze zisku, popřípadě z investičního úvěru, který byl do konce roku 1966 z těchto zdrojů splacen.
Č Á S T V I Závěrečná ustanovení (§ 18-25)
§ 18 Daňové přiznání a zdaňovací období (1) Podkladem k zjištění základu daně a daňové povinnosti je daňové přiznání, ve kterém je poplatník povinen uvést též případné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich objem.
(2) Zdaňovacím obdobím je běžný kalendářní rok.
§ 19 Promlčení (1) Daně podle tohoto zákona nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani.
(2) Příspěvek na sociální zabezpečení nelze vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen tento příspěvek odvést.
(3) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, popřípadě k vymáhání příspěvku na sociální zabezpečení, běží promlčecí lhůta znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník o tomto úkonu zpraven.
(4) Odvody prováděné podle zákona č. 83/1966 Sb. , o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky, a zákona č. 131/1968 Sb. , o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd, jejichž povinnost vznikla po 1. 1. 1971, nelze vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž povinnost odvodu vznikla.
(5) Pokud bude proveden úkon k vymáhání odvodu podle odstavce 4, platí obdobně ustanovení odstavce 3.
Výjimky, zvýhodnění a slevy
§ 20 V pravomoci orgánů určených zákony národních rad pro poplatníky se sídlem v příslušné republice s výjimkou poplatníků řízených federálními orgány je:
a) rozšířit u daně ze zisku okruh odpočitatelných položek ( § 5), popřípadě upravit nebo zrušit některé ze stanovených položek, a to nejvýše v rozsahu 3 % daňového základu všech poplatníků;
b) zcela osvobodit od daně ze zisku a daně z jmění nově budované podniky na plánovanou dobu výstavby, zčásti osvobodit od daně ze zisku a daně z jmění podniky, které se podstatně rozšiřují, zejména budováním nových závodů, a to na plánovanou dobu výstavby;
c) určit místa a odvětví (obory), případně jednotlivé organizace, v nichž daň z objemu mezd nebude postihovat přírůstky objemu mezd vyplývající z růstu zaměstnanosti;
d) stanovit podmínky, za kterých nebude zdaňován přírůstek průměrných mezd vyplývající ze snížení zaměstnanosti;
e) snížit sazbu daně z objemu mezd v jednotlivých pásmech zdanění maximálně o 1 % v souladu s mzdově politickými záměry a s potřebou diferencovaného tempa růstu průměrných mezd v jednotlivých odvětvích, případně i organizacích;
f) v případech odůvodněných specifickými podmínkami a ekonomickou účelností povolit odvod podnikových daní odborovým (generálním) ředitelstvím nebo obdobným orgánem hospodářského řízení za výrobní hospodářskou jednotku jako celek, anebo povolit jako experiment, aby se zdaňoval zisk, popřípadě i jmění výrobní hospodářské jednotky jako celku a aby poplatníkem daně ze zisku, popř. i daně z jmění za celou výrobní hospodářskou jednotku mohlo být oborové (generální) ředitelství nebo obdobný orgán hospodářského řízení; mají-li tyto orgány hospodářského řízení podřízené organizace v obou republikách, je třeba dohody příslušným orgánů obou republik;
g) schvalovat v některých vybraných organizacích nebo oborech experimentální vyzkoušení daně ze zisku při progresivní daňové sazbě stanovené v závislosti na rentabilitě organizace a schvalovat vyzkoušení dalších způsobů zdanění podnikových mezd;
h) povolovat slevy daně z jmění a daně ze zisku poplatníkům, kteří vykonávají činnost ve veřejném zájmu, a to u daně ze zisku až do výše 35 % z rozdílů mezi příjmy a výdaji z této činnosti a u daně z jmění až do výše daňové povinnosti připadající na skutečné jmění, které slouží této činnosti.
ch) stanovit podmínky, za kterých nebudou přirážky k náhradě za vypuštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod, jakož i poplatky a přirážky za znečišťování ovzduší připočitalnými položkami k zisku pro účely výpočtu daně ze zisku,
i) povolovat v odvětví potravinářského průmyslu slevy z daně z jmění až do výše této daně z té části hodnoty zásob vybraných druhů výrobků, která je kryta je kryta obratovým fondem; druhy těchto výrobků stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy.
§ 21 Orgány určené zákony národních rad pro poplatníky se sídlem v příslušné republice s výjimkou poplatníků řízených federálními orgány mohou:
a) povolovat slevy z daně z jmění a z daně ze zisku poplatníkům, u nichž celková daňová povinnost těchto daní bude činit více než 85 % základu daně ze zisku nesníženého o daň z jmění, a to nejvýše tak, aby celková daňová povinnost těchto daní činila nejméně 85 % tohoto základu;
b) rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění; u organizací v působnosti federálních orgánů může rozhodnout ministerstvo financí Československé socialistické republiky;
c) stanovit pro účely daně z objemu mezd výchozí úroveň mezd 1. pro nově vzniklé organizace a v případech reorganizací; 2. v organizacích, místech, popřípadě odvětvích (oborech), rozhodne-li tak vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské socialistické republiky;
d) učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojímu zdanění téhož základu daně u téhož poplatníka;
e) pro jednotlivé případy učinit opatření k zamezení tvrdostí a nesrovnalostí.
§ 22 Výjimky, zvýhodnění a slevy pro poplatníky v působnosti federálních orgánů podle § 20 může povolit vláda Československé socialistické republiky e podle § 21 ministerstvo financí ČSSR, a to pokud jde o případy uvedené v § 21 písm. c) v dohodě s Federálním ministerstvem práce a sociálních věcí.
§ 23 (1) Pro poplatníky daně ze zisku a daně z jmění se nepoužije:
a) ustanovení § 3 odst. 2 písm. b), § 4 , § 5 odst. 1 až 3, § 6 až 8 a § 9 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky,
b) ustanovení § 4 a 5 zákona č. 158/1968 Sb., o státním rozpočtu na rok 1969 a o některých dalších finančních opatřeních,
c) ustanovení § 1 odst. 1 písm. d) zákona č. 159/1968 Sb., o důchodové dani,
d) část první vládního nařízení č. 148/1968 Sb. , o provádění odvodů ze zisku a z přírůstku mezd a o změně a doplnění vládního nařízení č. 100/1966 Sb. , o plánovitém řízení národního hospodářství,
e) ustanovení § 3 odst. 6 druhá věta, § 18 odst. 1 písm. a) až d) a odst. 2, § 20 až 25, § 40 odst. 1 písm. c), § 41, § 45 odst. 1 druhá věta, § 46 písm. c), § 47 odst. 2 písm. a) až d), § 449, § 50 odst. 3 pokud stanoví odchylky, § 644 odst. 1 až 3, § 65 písm. a), c) a d) (pokud jde o vztah k - 59 odst. 1 písm. b)), § 66 písm. b), c) a e), § 67 a § 70 vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, ve znění vládního nařízení č. 83/1967 Sb. , vládního nařízení č. 16/1968 Sb. a vládního nařízení č. 148/1968 Sb.
(2) Pro poplatníky daně z objemu mezd se nepoužije ustanovení § 6 až 9 zákona č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd, pokud se týkají odvodu z přírůstku mezd; pro poplatníky daně ze zisku a daně z jmění se tento zákon nepoužije vůbec.
§ 24 Zrušují se:
a) ustanovení § 4 a 5 zákona č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd;
b) ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 159/1968 Sb., o důchodové dani.
§ 25 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Svoboda v. r.
Dr. Hanes v. r.
Ing. Kempný v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
