Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

61/1969 Sb. znění účinné od 1. 7. 1969 do 28. 2. 1987

61

 

VYHLÁŠKA

ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky

ze dne 10. června 1969

o finančním a hmotném zabezpečení učňů

 

Ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Českou radou odborových svazů podle § 11 zákona č. 53/1968 Sb., o změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů, § 5 odst. 1 zák. České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky a čl. 9 zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci a podle § 230 odst. 2 a 3 zákoníku práce č. 65/1965 Sb.:

§ 1

Období učebního poměru

Doba učebního poměru se dělí podle na období přípravné a období odborného rozvoje, jejichž délka se řídí podle náročnosti učebních oborů a délky učební doby. 1

§ 2

Odměňování učňů v přípravném období

(1)

V přípravném období obdrží učni měsíční odměnu v rozpětí stanoveném pro kategorii, do níž je učební obor zařazen.

(2)

Pro stanovení měsíční odměny se učební obory zařazují do kategorie A a B. Učební obory zařazené do kategorie A jsou uvedeny v příloze č. 1, ostatní učební obory patří do kategorie B. 2

(3)

Měsíční odměny se přiznávají učňům v tomto rozpětí:

v

kategorii A

v

prvním roce přípravného období od 50,- do 100,- Kčs

ve

druhém roce přípravného období od 80,- do 190,- Kčs

v

kategorii B

v

prvním roce přípravného období od 30,- do 80,- Kčs

ve

druhém roce přípravného období od 50,- do 120,- Kčs.

Ústřední orgány, v jejichž organizacích se vychovávají učni, mohou dohodě s příslušným orgánem odborového svazu ve výjimečných případech zvýšit horní hranici stanovenou v kategorii B pro druhý rok přípravného období až na 190,- Kčs u učebních oborů, u nichž je to odůvodněno výchovnými důvody nebo zvýšeným zájmem na získání učňů; rozhodování o tom mohou v dohodě s příslušným orgánem odborového svazu přenést na orgány nadřízené organizacím, které s učni uzavřely učební smlouvy, případně přímo na tyto organizace.

(4)

Organizace určuje učni výši měsíční odměny v rámci rozpětí stanoveného v předchozím odstavci podle celkového zhodnocení jeho prospěchu, chování a výsledků v odborném výcviku za příslušné zúčtovací období.

(5)

Učňům, kteří získali úplné střední vzdělání absolvováním střední všeobecně vzdělávací školy, se poskytne v celém přípravném období měsíční odměna v rozpětí stanoveném v příslušné kategorii pro druhý rok přípravného období.

(6)

Přiznaná měsíční odměna se poskytuje učňům také za dobu jejich pracovní neschopnosti pro nemoc, úraz nebo za dobu karantény v období přípravném, popřípadě i v období odborného rozvoje, pokud počátek pracovní neschopnosti spadá do přípravného období, nejdéle však po dobu, po kterou by se jim jinak poskytovalo nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění․ 3

Odměňování učňů v období odborného rozvoje

§ 3

(1)

V období odborného rozvoje se učňům přiděluje produktivní práce podle učebních plánů a osnov tak, aby se jejich výkon koncem učebního poměru přiblížil průměrnému výkonu kvalifikovaného pracovníka příslušného povolání té kvalifikační třídy, která bude učni přiznána po závěrečné učňovské zkoušce.

(2)

Vykonává-li učeň v období odborného rozvoje produktivní práce v časové mzdě, přizná mu organizace podle celkového zhodnocení jeho prospěchu v odborném výcviku, v teoretickém vyučování a chování odměnu v první polovině období odborného rozvoje v rozpětí 50-70 %, v druhé polovině období odborného rozvoje v rozpětí 60 až 100 % časové mzdy, kterou by obdržel kvalifikovaný pracovník za stejný výkon, kvalitu a výsledky práce.

Časová mzda se vypočítává z tarifu kvalifikační třídy, která může být o jeden stupeň nižší, než je kvalifikační třída, která má být podle mzdových předpisů učni přiznána po závěrečné učňovské zkoušce.

(3)

Učeň obdrží kromě odměny stanovené podle časové mzdy též případnou prémii nebo výkonnostní odměnu, kterou by obdržel kvalifikovaný pracovník za stejný výkon a výsledky práce.

(4)

Pokud učeň vykonává v období odborného rozvoje produktivní práci, za niž jsou pracovníci starší než 16 let odměňováni úkolovou mzdou, přizná mu organizace podle celkového zhodnocení jeho prospěchu v odborném výcviku a v teoretickém vyučování i jeho chování odměnu v rozpětí 70-100 % mzdy, kterou by obdržel kvalifikovaný pracovník za stejný výkon a výsledky práce.

(5)

Pracuje-li učeň v kolektivní úkolové mzdě, musí mu být přiznána odměna podle odstavce 4, nejméně však odměna odpovídající časové mzdě v druhé polovině období odborného rozvoje podle ustanovení odstavce 2.

(6)

Během jednoho výplatního období je střídání forem mzdy pro stanovení odměny přípustné jen tehdy, lze-li práci vykonávanou v časové mzdě přesně evidovat.

§ 4

(1)

Učňům, kteří z důvodů výuky výjimečně pracují ve ztíženém nebo zdraví škodlivém prostředí, pokud je to přípustné podle příslušného seznamu prací a pracovišť zakázaných mladistvým a pokud je to obsaženo v učebních osnovách, náleží v období odborného rozvoje k odměně stanovené podle § 3 odstavců 2 až 5 příplatek, jaký přísluší za stejných podmínek pracovníkům podle mzdových předpisů.

(2)

Učňům, kteří z důvodů výuky výjimečně pracují v sobotu nebo v neděli, náleží v období odborného rozvoje za práci v těchto dnech příplatek, který podle mzdových předpisů náleží ostatním pracovníkům.

(3)

V období odborného rozvoje organizace přiznávají učňům podíly na hospodářských výsledcích za podmínek stanovených v kolektivních smlouvách.

(4)

Měsíční odměnu ve stejné výši, jaká přísluší podle § 2 učňům učebního oboru téže kategorie ve druhém roce přípravného období, obdrží v období odborného rozvoje učni, kteří v příslušném měsíčním období nevykonávali produktivní práci z důvodu organizace výuky stanovené učebními plány a osnovami; jestliže v příslušném měsíčním období vykonávali z důvodů výrobních nebo z důvodu organizace výuky stanovené učebními plány a osnovami produktivní práci pouze v omezeném rozsahu náleží jim odměna nejméně ve výši odpovídající časové mzdě podle § 3 odst. 2. 4

Stravování a ubytování učňů

§ 5

(1)

Organizace zajišťuje pro učně stravování v hodnotě stravovacích finančních normativů:

 

Sl. 1

Sl. 2

Sl. 3

Sl. 4

 

Kčs

Kčs

Kčs

Kčs

za snídani

2,55,-

1,-

1,-

2,20,-

přesnídávku

1,55,-

1,20,-

2,50,-

1,25,-

oběd

4,80,-

3,50,-

3,15,-

4,30,-

I. večeře

3,90,-

0,80,-

2,50,-

3,35,-

II. večeře

1,30,-

3,50,-

3,15,-

1,20,-

celkem

14,10,-

10,-

12,30,-

12,30,-

Sl.

1 - pro učně učebních oborů povolání hornických, hutní výroby, sklářské hutní výroby, příp. jiných jmenovitěschválených učebních oborů

Sl.

2 - pro učně v učňovských školách s cyklickým způsobem vyučování

Sl.

3 - pro učně oboru č. 1204 cukrář-cukrářka, č. 1551 kuchař-kuchařka, č. 1552 číšník-servírka, č. 1553

kuchař

a číšník-kuchařka a servírka

Sl.

4 - pro učně ostatních učebních oborů

(2)

Organizace může učňům poskytovat stravu vyšší výživové hodnoty, než odpovídá stanovenému stravovacímu finančnímu normativu, zejména připravují-li se učni k povolání vykonávanému za ztížených nebo zdraví škodlivých podmínek, jestliže tyto zvýšené náklady uhradí z rozdělení hrubého důchodu nebo zisku anebo jestliže se o jejich úhradě dohodne s rodiči učňů.

(3)

Učňům učebních oborů uvedených v příloze č. 1 poskytuje organizace v přípravném období, pokud zabezpečuje jejich ubytování bezplatné celodenní stravování a ubytování; učňům těchto učebních oborů, jejichž ubytování nezabezpečuje, poskytuje organizace bezplatně jedno hlavní a jedno vedlejší jídlo denně.

(4)

Ústřední orgány v jejichž oboru působnosti se vychovávají učni, mohou v dohodě s příslušným orgánem odborového svazu z důvodů výchovných nebo zvýšeného zájmu na získání učňů, jakož i v případech, kdy to vyžaduje povaha práce (např. práce na vzdálených pracovištích), povolit zvýhodnění při stravování a ubytování v přípravného období v rozsahu uvedeném v odstavci 3 též učňům učebních oborů neuvedených v příloze č. 1., popřípadě mohou přenést rozhodování o tomto zvýhodnění na orgány, nadřízené organizacím, které s učni uzavřely pracovní smlouvy, popř. přímo na tyto organizace. Jednotlivým učňů může toto zvýhodnění povolit ze závažných důvodů (výchovných, dopravních apod.) po projednání se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí organizace, která s nimi uzavřela učební smlouvu.

§ 6

(1)

Učňům, kteří nejsou zvýhodněni podle § 5 odst. 3 a 4, poskytne organizace v přípravném období bezplatné stravování a ubytování v rozsahu stanoveném v § 5 odst. 3, jestliže čistý měsíční příjem osob povinných výživou učně na jednoho člena rodiny nepřesahuje částku 400,- Kčs. Pro zjišťování výše čistého měsíčního příjmu na člena domácnosti platí zásady uvedené v příloze č. 2. Toto zvýhodnění poskytuje organizace po projednání se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí podle zásad stanovených v uvedené příloze.

(2)

Osoby povinné výživou učňů, kteří nejsou zvýhodněni podle § 5 odst. 3 a 4 nebo podle předchozího odstavce, platí za stravování učňů v přípravném období i v období odborného rozvoje úhradu ve výši finančního stravovacího normativu uvedeného v § 5 odst. 1.

(3)

Za ubytování učňů v ubytovacích zařízeních odborných učilišť, učňovských středisek a učňovských škol, pokud nejsou zvýhodněni podle § 5 odst. 3 a 4 nebo podle odstavce 1, platí v přípravném období i v období odborného rozvoje osoby povinné jejich výživou tyto měsíční částky:

a)

40,- Kčs, jestliže ubytovací zařízení je vybaveno ústředním topením, teplou a studenou vodou a ložnicemi s lůžkovou kapacitou nejvýše pro 4 osoby,

b)

30,- Kčs, jestliže ubytovací zařízení vyhovuje alespoň jedné z podmínek uvedených pod a),

c)

20,- Kčs, jestliže ubytovací zařízení nevyhovuje žádnému z požadavků uvedených pod a).

§ 7

(1)

Učni, kteří byli v přípravném období zvýhodněni ( § 5 odst. 3 a 4 a § 6 odst. 1), platí v období odborného rozvoje za stravování a ubytování v měsíčních obdobích, kdy jsou odměňováni za produktivní práci stanoveným podílem z časové nebo úkolové mzdy, popřípadě v obdobích, kdy pobírají peněžité dávky nemocenského pojištění, částky uvedené v § 6 odst. 2 a 3 s případným zvýšením podle § 5 odst. 2

(2)

Neodebírají-li učni uvedení v odstavci 1 se souhlasem organizace stravu po celý měsíc, přispívají na úhradu nákladů na stravování a ubytování za každý den, kdy se stravovali, částkou odpovídající hodnotě stravovacích finančních normativů ( § 5 odst. 1) podle druhu odebrané stravy. Měsíční částka za ubytování se však nemění.

(3)

Organizace sníží s přihlédnutím k celkovému zhodnocení učně úhradu stanovenou podle předchozích odstavců v odůvodněných případech tak, aby částka, která učni zůstane z odměny za produktivní práci, dostatečně odlišovala různé pracovní výsledky učňů téže učební skupiny. 5 Učni musí vždy zůstat z odměny za produktivní práci nejméně částka odpovídající horní hranici měsíční odměny pro druhý rok přípravného období.

§ 8

(1)

Stravování a ubytování poskytují organizace učňům ve vlastních zařízeních nebo na svůj náklad v zařízeních spravovaných národními výbory nebo v zařízeních jiných organizací. Organizace, které sjednaly s učni učební smlouvy, hradí organizacím, v jejichž zařízeních jsou učni stravováni a ubytováni, náklady na stravování a ubytování ve skutečné výši. Organizace se mohou dohodnout na paušální náhradě těchto výdajů. Odchylně je upravena úhrada nákladů na stravování a ubytování učňů v zemědělských a lesnických odborných učilištích spravovaných krajskými národními výbory. 6

(2)

Poskytuje-li organizace učňům v závodní jídelně hlavní jídlo, jehož hodnota je nižší než stanoveno v § 5 odst. 1, je povinna pro ně zajistit vydatnější vedlejší jídla k vyrovnání celodenní, popřípadě polodenní stravy do výše stanoveného stravovacího finančního normativu.

(3)

Organizace dohodnou s učni a osobami, povinnými jejich výživou způsob úhrady nákladů za ubytování a stravování, zejména, zda učeň souhlasí, aby tyto náklady byly hrazeny formou srážky z jeho odměny za produktivní práci, popřípadě z nemocenského.

§ 9

Poskytování pracovních oděvů a osobních ochranných pracovních prostředků

Organizace jsou povinny poskytovat učňům pracovní oděv a obuv a ostatní osobní ochranné pracovní prostředky v rozsahu stanoveném příslušnými předpisy.

§ 10

Úhrada jízdného

(1)

Organizace hradí učňům prokázané jízdné veřejnými hromadnými dopravními prostředky při jejich nástupu do učebního poměru.

(2)

Učni, kteří denně dojíždějí z místa bydliště do učňovské školy v jiném místě, než je sídlo organizace (popř. její zařízení, kde se učni zúčastní odborného výcviku), mají v přípravném období i v období odborného rozvoje nárok na úhradu rozdílu mezi jízdným z místa bydliště do místa učňovské školy a jízdným z místa bydliště do sídla uvedené organizace (jejího zařízení), je-li jízdné do učňovské školy vyšší. Učňům, kteří nemohou do učňovské školy denně dojíždět a jsou v místě učňovské školy ubytováni, hradí organizace jízdné veřejnými hromadnými dopravními prostředky za cestu do místa učňovské školy a zpět.

(3)

Učňům, kteří se zúčastní vyučování odborným a všeobecně vzdělávacím předmětům organizovaného cyklickou formou, hradí organizace v přípravném období a v období odborného rozvoje kromě jízdného při zahájení a ukončení výukového cyklu také prokázané jízdné veřejnými hromadnými dopravními prostředky k návštěvě rodičů nebo jejich zákonných zástupců jednou za čtyři týdny.

(4)

Organizace poskytne v přípravného období i v období odborného rozvoje náhradu prokázaného jízdného vlakem, popř. autobusem k návštěvě rodičů nebo jejich zákonných zástupců čtyřikrát v průběhu učebního roku, pokud vzdálenost bydliště od místa výuky je větší než 100 km. K úhradě těchto nákladů použije organizace úspor, které jí vzniknou tím, že odpadnou náklady na stravování těchto učňů v době jejich nepřítomnosti.

(5)

Učni si musí obstarat průkazky na slevu jízdného a zvolit nejkratší směr jízdy. Při jízdě železnicí hradí organizace jen zlevněné jízdné druhou vozovou třídou osobního vlaku nebo rychlíku. Výdaje za místní veřejné hromadné dopravními prostředky organizace nehradí.

(6)

Učňům, kterým se poskytuje bezplatné stravování a ubytování, může organizace v přípravném období poskytovat příspěvek na úhradu jízdného k návštěvě rodičů nebo jejich zákonných zástupců až do výše nákladů na stravování (stravovacího finančního normativu), které tím organizaci odpadnou.

§ 11

(1)

Organizace vedou učně k osobnímu spoření.

(2)

Poskytne-li organizace učňům podle ustanovení § 5 a 6 odst. 1 stravování a ubytování zcela nebo zčásti bezplatně, posuzuje se hodnota těchto plnění pro účely daně ze mzdy jako stipendium.

§ 12

(1)

Ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s ministerstvem financí, ministerstvem školství, ministerstvem pro mládež a tělesnou výchovu a Českou radou odborových svazů může na návrh příslušného ústředního orgánu v odůvodněných případech povolit pro některé obory, popřípadě povolání, výjimky z této vyhlášky.

(2)

Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na učně v nápravně výchovných ústavech, na tělesně vadné učně v ústavech sociální péče pro tělesně postiženou mládež a na učně ve zvláštních učňovských školách.

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 13

(1)

Učňům, kterým bylo v učebních smlouvách uzavřených před účinností této vyhlášky přiznáno podle předpisů dříve platných zvýhodnění při stravování a ubytování, které by jim podle této vyhlášky nenáleželo, se toto zvýhodnění zachovává po dobu, po kterou jsou vychováváni ve sjednaném učebním oboru.

(2)

Zrušují se ustanovení § 4 až 18 a § 19 odst. 2 vyhlášky ministerstva školství a kultury č. 84/1965 Sb., o učebních oborech a finančním a hmotném zabezpečení učňů, ve znění § 9 vyhlášky č. 87/1967 Sb., a příloha č. 2 této vyhlášky.

§ 14

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1969.

Ministr:

Toman v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 61/1969 Sb.

Preferované obory, v nichž přísluší učňům odměna podle kategorie A

a v nichž je organizace povinna poskytovat v přípravném období ubytovaným

učňům bezplatné ubytování a celodenní stravování a neubytovaným učňům

bezplatně jedno hlavní a jedno vedlejší jídlo denně 1)

 

0101 horník pro uhelné doly

0102 horník pro rudné doly

0103 rubač a razič

0105 strojník komplexně mechanizovaných porubů a předků

0106 strojník dopravních zařízení

0107 důlní zámečník

0108 důlní elektromontér

0603 tesař

0612 kameník

0614 dlaždič

0617 pokrývač

0620 podlahář

0628 kominík

0701 strojník pro výrobu stavebních hmot

0713 formovač chemické kameniny - formovačka chemické kameniny

1201 mlynář

1202 pekař-pekařka

1221 průmyslový krmivář-průmyslová krmivářka

1308 zemědělec mechanizátor-zemědělkyně mechanizátorka

1322 kovář a podkovář

1324 pěstitel mechanizátor-pěstitelka mechanizátorka

1325 chovatel mechanizátor-chovatelka mechanizátorka

1351 lesař

1352 lesní mechanizátor

1401 železničář vnitropodnikové dopravy

1402 železničář-železničářka

1411 silničář

__________

1)

Počet preferovaných učebních oborů byl omezen se zřetelem na ustanovení bodu II/2 vládního usnesení č. 51/1967; v souladu s tímto ustanovením se také přenáší rozhodování o preferenci u ostatních učebních oborů do působnosti příslušných ústředních orgánů, popř. orgánů nadřízených podnikům ( § 2 odst. 3, § 5 odst. 4) , resp. na organizace.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 61/1969 Sb.

Zásady pro zjišťování sociální potřebnosti domácnosti učňů

 

Sociální potřebnost domácnosti učně se zjišťuje podle výše měsíčních čistých příjmů připadajících na jednoho člena jejího člena podle těchto zásad:

1.

Za členy domácnosti učně se považují učeň, jeho rodiče a svobodní sourozenci, kteří žijí ve společné domácnosti rodičů; ovdovělý nebo rozvedený otec učně nebo ovdovělá, rozvedená, popř. svobodná matka učně se počítají za dva členy domácnosti, pokud mají samostatnou domácnost.

2.

Je-li matka učně zaměstnána, započítává se do součtu čistých příjmů domácnosti příjem toho z rodičů, který je vyšší a z nižšího příjmu jen částka přesahující 400,- Kčs.

3.

Měsíčním čistým příjmem jednotlivých členů domácnosti se rozumí:

a)

průměrný čistý měsíční výdělek (zjištěný z průměrného výdělku, 1) od něhož se odečte daň ze mzdy);

b)

u členů JZD jedna dvanáctina z průměrné pracovní odměny za uplynulý kalendářní rok, vypočtené podle zásad uvedených v § 9 odst. 1 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků 2) a v § 13 vyhlášky č. 104/1964 Sb., ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb., č. 117/1967 Sb. a č. 92/1968 Sb.;

c)

jedna dvanáctina daňového základu zemědělské daně za uplynulý kalendářní rok u ostatních poplatníků zemědělské daně po odečtení jedné dvanáctiny zaplacené daně;

d)

jedna dvanáctina příjmů z literární a umělecké činnosti, konané mimo pracovní poměry, za uplynulý kalendářní rok po odečtení jedné dvanáctiny sražené nebo zaplacené daně z příjmů z literární a umělecké činnosti;

e)

přídavky na děti;

f)

dávky důchodového zabezpečení (pojištění) za uplynulý kalendářní měsíc, včetně výchovného a sirotčího důchodu oboustranně nebo jednostranně osiřelých kromě zvýšení pro bezmocnost;

g)

zaopatřovací příspěvek za uplynulý kalendářní měsíc členů rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách.

4.

Od zjištěných měsíčních příjmů se odečítá:

a)

za každého nezaopatřeného sourozence odkázaného na týž příjem jako učeň, částka 200,- Kčs. Za nezaopatřeného se považuje sourozenec až do skončení povinné školní docházky, a po jejím ukončení nejdéle do 26. roku věku, připravuje-li se soustavně předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo je-li pro nemoc, popřípadě pro tělesnou nebo duševní vadu práce neschopným;

b)

částka stanovená soudem členu domácnosti k plnění jeho zákonné vyživovací povinnosti.

5.

Výše měsíčních čistých příjmů připadajících na jednoho člena domácnosti se zjistí tak, že uvedeným způsobem zjištěné čisté příjmy rodiny se dělí počtem členů domácnosti. Jestliže zjištěná výše čistých měsíčních příjmů připadajících na jednoho člena domácnosti nepřesahuje 400,- Kčs měsíčně, poskytne organizace na žádost učně (jeho zákonného zástupce) učni výhody při stravování nebo ubytování podle § 6 odstavce 1 vyhlášky.

6.

Žádosti o přiznání těchto výhod podávají učni (zákonní zástupci) před začátkem učebního roku - ve zvlášť odůvodněných případech i během roku - na předepsaném tiskopise.

7.

K žádosti se připojuje:

a)

potvrzení závodu nebo jednotného zemědělského družstva o průměrných měsíčních příjmech členů domácnosti učně, jestliže jsou v pracovním poměru nebo členy JZD,

b)

ve všech případech potvrzení místního národního výboru bydliště rodičů učně o výdělkových, příjmových a majetkových poměrech členů jeho domácnosti.

__________

1)

§ 257 zákoníku práce, § 30-33 vládního nařízení č. 66/1965 Sb., kterým se provádí zákoník práce, a vyhláška č. 84/1966 Sb.

,

kterou se stanoví

 

odchylky pro výpočet průměrného výdělku pro některé skupiny pracovníků.

2)

omezení průměrné denní pracovní odměny nejvýše na částku 100 Kčs denně zde nepřichází v úvahu.



Poznámky pod čarou:

Délka přípravného období jednotlivých učebních oborů je stanoveno v příloze č. 1 k vyhlášce č. 84/1965 Sb., o učebních oborech a o finančním a hmotném zabezpečení učňů, ve znění vyhlášky č. 60/1967 Sb., č. 37/1968 Sb. a č. 25/1969 Sb.

Zařazení do kategorie měsíční odměny a preference uvedené ve sloupci 9 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 84/1965 Sb. pozbývají platnosti.

Za dobu pracovní neschopnosti, po kterou učni podle tohoto ustanovení náleží měsíční odměna, se neposkytuje nemocenské.

Při důležitých osobních překážkách v práci ( § 127 zákoníku práce) náleží i učňům náhrada mzdy za podmínek a ve výši podle přílohy k vládnímu nařízení č. 66/1965 Sb., kterým se provádí zákoník práce; při prostojích a ostatních překážkách na straně organizace jim náleží náhrada mzdy podle § 129130 zákoníku práce.

Orgány nadřízené organizacím mohou blíže vymezit pro účely této vyhlášky způsob hodnocení učňů, aby přitom nedocházelo k neodůvodněným rozdílům, zejména při změnách pracoviště podle plánu výuky učňů.

Směrnice ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství o zřizování, provozu a financování zemědělských odborných učilišť ze dne 18. 7. 1960 čj. 72 596/1960 (Věstník MZLVH roč. 1960, str. /311/.

Poznámky pod čarou:
1

Délka přípravného období jednotlivých učebních oborů je stanoveno v příloze č. 1 k vyhlášce č. 84/1965 Sb., o učebních oborech a o finančním a hmotném zabezpečení učňů, ve znění vyhlášky č. 60/1967 Sb., č. 37/1968 Sb. a č. 25/1969 Sb.

2

Zařazení do kategorie měsíční odměny a preference uvedené ve sloupci 9 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 84/1965 Sb. pozbývají platnosti.

3

Za dobu pracovní neschopnosti, po kterou učni podle tohoto ustanovení náleží měsíční odměna, se neposkytuje nemocenské.

4

Při důležitých osobních překážkách v práci ( § 127 zákoníku práce) náleží i učňům náhrada mzdy za podmínek a ve výši podle přílohy k vládnímu nařízení č. 66/1965 Sb., kterým se provádí zákoník práce; při prostojích a ostatních překážkách na straně organizace jim náleží náhrada mzdy podle § 129130 zákoníku práce.

5

Orgány nadřízené organizacím mohou blíže vymezit pro účely této vyhlášky způsob hodnocení učňů, aby přitom nedocházelo k neodůvodněným rozdílům, zejména při změnách pracoviště podle plánu výuky učňů.

6

Směrnice ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství o zřizování, provozu a financování zemědělských odborných učilišť ze dne 18. 7. 1960 čj. 72 596/1960 (Věstník MZLVH roč. 1960, str. /311/.