177/1960 Sb. znění účinné od 1. 1. 1961 do 31. 12. 1963
177
VYHLÁŠKA
ministerstva financí, ministerstva výstavby a hlavního arbitra
Československé socialistické republiky
ze dne 14. listopadu 1960
o hmotné zainteresovanosti při vypracování typových podkladů
Ministerstvo financí podle § 11 odst. 1 a 4 zákona č. 83/1958 Sb., o úpravě finančního plánování a finančního hospodaření národních podniků a ostatních hospodářských organizací státního socialistického sektoru, a podle § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření s rozpočtovými prostředky, ministerstvo výstavby podle § 2 odst. 3 vládního nařízení č. 1/1956 Sb., ve znění vládního nařízení č. 52/1960 Sb. , o zrušení Státního výboru pro výstavbu, a hlavní arbitr Československé socialistické republiky podle § 190 zákona č. 69/1958 Sb., o hospodářských vztazích mezi socialistickými organizacemi, stanoví:
Č Á S T P R V N Í ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1-2)
§ 1 Účel úpravy Široce rozvinutá a důsledná typizace je významnou pokrokovou cestou k zvýšení ekonomické efektivnosti investic a k zprůmyslnění stavebnictví s cílem zkrátit lhůty a zhospodárnit přípravu a provádění výstavby; k dosažení takové typizace je třeba hmotně zainteresovat organizace účastnící se vypracování takových podkladů.
§ 2 Předmět a rozsah úpravy (1) Tato vyhláška upravuje uzavírání hospodářských smluv o pracích na typových podkladech mezi státními organizacemi a stanoví zásady pro přiznávání odměn dodavatelům těchto podkladů, jakož i jejich poddodavatelům, popř. speciálním organizacím, jejichž spoluúčast při zpracování typových podkladů vyplývá z jejich působnosti (dále jen "speciální organizace") a zásady pro použití těchto odměn.
(2) Tato vyhláška se vztahuje pouze na celostátní a oblastní základní a úplné typové podklady a jejich varianty, mající všechny předepsané náležitosti a jsou-li vypracovány, projednány, schváleny a vyhlášeny podle platných předpisů. Dále se vztahuje na vzorové projekty, mají-li stejné náležitosti jako typové podklady a jsou-li též stejným způsobem projednány, schváleny a vyhlášeny․
(3) O odměnách za zlepšení platných typových podkladů platí zvláštní předpisy.
Č Á S T D R U H Á SMLUVNÍ ZAJIŠTĚNÍ (§ 3-5)
§ 3 Smluvní vztahy (1) Práce na typových podkladech se zajišťují hospodářskou smlouvou.
(2) Návrh smlouvy předává odběratel dodavateli typového podkladu.
(3) Odběratelem je u celostátních typových podkladů ústřední orgán, u oblastních typových podkladů a oblastních variant krajský národní výbor.
(4) Dodavatelem typového podkladu (vzorového projektu) je státní organizace, oprávněná podle příslušných předpisů vypracovávat typové podklady (dále jen "dodavatel").
§ 4 Obsah smlouvy V návrhu smlouvy odběratel uvede své požadavky a podmínky, zejména čas plnění, údaje o výši úplaty a údaje o tom, zda má být vypracován základní, úplný typový podklad nebo vzorový projekt.
§ 5 Podklad pro uzavírání smlouvy Podkladem pro uzavírání smlouvy o vypracování:
a) základního typového podkladu je schválený typizační úkol,
b) úplného typového podkladu je schválený základní typový podklad, popř. schválený typizační úkol, bude-li typový podklad vypracován v jedné fázi,
c) vzorového projektu je schválená dokumentace rovnocenná typizačnímu úkolu.
Č Á S T T Ř E T Í ODMĚNY A JEJICH POUŽITÍ A. Odměňování (§ 6-17)
§ 6 Nárok na odměny (1) Dodavatel základního typového podkladu má nárok na odměnu, jestliže proti schválenému typizačnímu úkolu nebo typovému podkladu dosud platnému byly:
a) sníženy investiční náklady, nebo
b) zlepšeny další kvalitativní technickohospodářské ukazatele, jako např. sníženy vlastní náklady budoucí roční výroby (provozu), snížena pracnost deficitních stavebních materiálů, snížena váha stavebních konstrukcí.
Dosáhne-li dodavatel zlepšení ukazatelů podle písm. a) i podle písm. b), má nárok na obě odměny.
(2) Dodavatel úplného typového podkladu má nárok na odměnu, jestliže byly proti schválenému základnímu typovému podkladu, příp. schválenému typizačnímu úkolu (je-li typový podklad vypracován v jedné fázi):
a) sníženy investiční náklady, nebo
b) zlepšeny další kvalitativní technickohospodářské ukazatele, jako např. sníženy vlastní náklady budoucí roční výroby (provozu), snížena pracnost, snížena spotřeba deficitních stavebních materiálů, snížena váha stavebních konstrukcí.
Dosáhne-li dodavatel zlepšení ukazatelů podle písm. a) i podle písm. b), má nárok na obě odměny.
(3) Dodavatel má nárok na odměnu i tehdy, byl-li alespoň jeden z ukazatelů (odstavec 1 a 2) zlepšen při zachování ostatních ukazatelů nebo nebyl-li některý z ukazatelů (odstavec 1 a 2) zlepšen, avšak byla-li celková vyšší efektivnost typového podkladu prokázána.
(4) Poddodavatelé a speciální organizace uvedené v § 2 odst. 1 mají proti dodavateli nárok na část jeho odměny, a to v rozsahu jejich podílu na zlepšení při vypracování typového podkladu, jestliže jimi navržené zlepšení bylo přijato.
(5) O schválení typového podkladu musí příslušný orgán rozhodnout do čtyřiceti dnů po jeho předložení ke schválení.
(6) O nároku dodavatele na odměnu a o nároku poddodavatelů a speciálních organizací na podíl na této odměně musí schvalující orgán rozhodnout do čtrnácti dnů po schválení typového podkladu; odměna a podíly na odměně musí být poukázány do sedmi dnů po tomto rozhodnutí.
§ 7 Základ pro výpočet odměny u základního typového podkladu (1) Odměna podle § 6 odst. 1 písm. a) se vypočítává z úspory, kterou je rozdíl mezi odbytovou cenou v typovém podkladu dosud platném a limitem odbytové ceny v dodaném základním typovém podkladu; není-li typový podklad, vypočte se úspora z rozdílu mezi orientačním nákladem v typizačním úkolu a uvedeným limitem. Základ pro výpočet odměny činí nejvýše 10 % z dosažených úspor.
(2) Odměna podle § 6 odst. 1 písm. b) se vypočítává z úspory, kterou je rozdíl mezi náklady v dodaném základním typovém podkladu a mezi náklady v dosud platném typovém podkladu; není-li typový podklad, vypočte se úspora z rozdílu mezi náklady v základním typovém podkladu a orientačními náklady typizačního úkolu. Základ pro výpočet odměny činí nejvýše 10 % z dosažených úspor. Nelze-li takto úsporu vypočítat (nelze-li zlepšení ukazatelů vyčíslit), činí odměna nejvýše 15 % z ceny za vyhotovení základního typového podkladu.
(3) Před výpočtem odměny je nutno vypočtenou úsporu upravit tak, aby z ní byla vyloučena všechna zlepšení, o která se nezaslouží dodavatel, poddodavatel nebo speciální organizace.
§ 8 Základ pro výpočet odměny u úplného typového podkladu (1) Odměna podle § 6 odst. 2 písm. a) se vypočítává z úspory, kterou je rozdíl mezi limitem odbytové ceny v základním typovém podkladu a sníženou pevnou odbytovou cenou v úplném typovém podkladu. Základ pro výpočet odměny činí nejvýše 25 % dosažených úspor.
(2) Odměna podle § 6 odst. 2 písm. b) se vypočítává z úspory, kterou je rozdíl mezi náklady uvedenými v základním typovém podkladu a v úplném typovém podkladu. Základ pro výpočet odměny činí nejvýše 25 % z dosažených úspor; nelze-li zlepšení ukazatelů vyčíslit, činí odměna nejvýše 15 % z ceny za zhotovení úplného typového podkladu.
(3) Odměna za dodaný úplný typový podklad vypracovaný jen na základě schváleného typizačního úkolu se vypočítává z úspory, kterou je rozdíl mezi orientačním nákladem ve schváleném typizačním úkolu a pevnou odbytovou cenou ve vypracovaném úplném typovém podkladu. Základ pro výpočet odměny činí nejvýše 10 % z dosažených úspor; nelze-li zlepšení ukazatelů vyčíslit, činí odměna nejvýše 15 % z ceny za zhotovení úplného typového podkladu.
(4) Před výpočtem odměny nutno vypočtenou úsporu upravit tak, aby z ní byla vyloučena všechna zlepšení, o která se nezasloužil dodavatel, poddodavatel nebo speciální organizace.
§ 9 Odměna (1) Odměna se vypočítá ze základu (§ § 7 a 8) násobeného celkovým schváleným počtem využití typového podkladu a zlomkem stanoveným podle odstavce 2.
(2) Zlomek za využití typového podkladu v počtu nepřesahujícím 50 využití činí 1/10. Při větším počtu využití než 50, jmenovatel zlomku se zvyšuje nejméně o 5/10 za každých dalších 10 využití typového podkladu.
(3) Schvalující orgán může stanovit se souhlasem ministerstva výstavby a ministerstva financí jiné zlomky s přihlédnutím k společenskému přínosu typového podkladu podle zvláštních podmínek jednotlivých odvětví.
(4) U typizačních prací malého objemu pro hromadné využití ve výrobě může schvalující orgán odměnu zvýšit, dá-li k tomu souhlas ministerstvo výstavby a ministerstvo financí.
§ 10 Omezení výše odměn Úhrn odměn nesmí přesáhnout cenu fakturovanou dodavatelem za dodání typového podkladu; toto omezení neplatí o odměnách za práce uvedené v § 9 odst. 4.
§ 11 Výše podílů na odměnách Poddodavatelé a speciální organizace mají nárok na podíl ve výši přiměřené zlepšení, které navrhly a jež bylo zpracovatelem přijato; přiměřenost podílu posoudí orgán, rozhodující o nároku na podíl.
§ 12 Zdroje úhrad (1) Zvláštní předpisy upravují, z jakých zdrojů hradí odběratel dodavateli fakturu za dodaný typový podklad nebo vzorový projekt.
(2) Odměnu poskytuje odběratel z pol. 28 "Různé finanční náklady" položkové skladby výdajů.
§ 13 Řízení o odměnách (1) Odměnu dodavatele a podíl na odměně stanoví orgán příslušný schvalovat typový podklad s přihlédnutím k snížení nákladů a dosažené vyšší efektivnosti.
(2) Zda byly splněny podmínky pro přiznání nároku na odměnu (podílu na ní) musí být vyznačeno v zápise o převzetí typového podkladu.
B. Použití odměn a podílů
§ 14 Dodavatel po výplatě podílů poddodavatelům a speciálním organizacím použije odměny ve prospěch svých zaměstnanců podle ustanovení § § 15 a 16.
§ 15 (1) Dodavatel použije 20 % odměny na výplatu prémií a odměn podle platných předpisů svým zaměstnancům. Státní ústav pro projektování a krajský projektový ústav použije k tomuto účelu 25 % odměny.
(2) Částku vypočtenou podle odstavce 1 převádí dodavatel,
a) je-li hospodářskou organizací s prémiovým fondem, do tohoto fondu,
b) je-li hospodářskou organizací bez prémiového fondu, do fondu odměn zvlášť k tomuto účelu zřízeného. Fond je veden na zvláštním účtě u Státní banky československé. Odměny zúčtované z tohoto fondu jsou součástí mzdového fondu; o tyto zúčtované odměny smí být překročen mzdový fond organizace,
c) je-li zvláštní rozpočtovou organizací, do fondu odměn zvlášť k tomuto účelu zřízeného. Odměny zúčtované z tohoto fondu jsou součástí mzdového fondu; o tyto zúčtované odměny smí být překročen mzdový fond organizace,
d) je-li rozpočtovou organizací, do příjmu rozpočtu. Výplata odměn a prémií pracovníkům se provede ze mzdového fondu, který lze až do výše převedené částky překročit; toto ustanovení neplatí pro rozpočtové organizace, na jejichž zaměstnance se vztahují předpisy o poskytování jednorázových mimořádných odměn ve státní správě.
(3) Úhrn částek převáděných podle odstavce 2 nesmí v jednom kalendářním roce překročit 1 % mzdového fondu pracovníků dodavatele, plánovaného na příslušný rok; u státních a krajských projektových ústavů však 4 % uvedeného mzdového fondu výrobních pracovníků. Vytvářejí-li se u dodavatele zdroje pro odměňování pracovníků podle předpisů o hmotné zainteresovanosti v investiční výstavbě, nesmí úhrn převáděných částek podle předpisů o hmotné zainteresovanosti v investiční výstavbě a podle této vyhlášky překročit o 1,5 % a u státních a krajských projektových ústavů 6 % uvedeného mzdového fondu; u speciálních typizačních ústavů, u kterých objem typizačních prací činí nad 80 % kapacity ústavu, nesmí překročit 10 % mzdového fondu výrobních pracovníků.
(4) Částky odměn na prémie a odměny pracovníkům, které nebyly do konce kalendářního roku vyčerpány, převádějí se do příštích let.
§ 16 Zbylou část odměn, které nesmí být použito na výplatu prémií a odměn zaměstnanců převede dodavatel do podnikového fondu pracujících (pobídkového fondu). Není-li u dodavatele takový fond zřízen, rozhodne se při ročním komplexním rozboru o použití této části odměny, a to podle zásad o používání prostředků podnikových fondů pracujících.
§ 17 O používání podílů, jež byly vyplaceny poddodavatelům a speciálním organizacím, platí obdobně ustanovení § § 14 až 16.
Č Á S T Č T V R T Á USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ (§ 18-19)
§ 18 Povolování výjimek Ministerstvo výstavby spolu s ministerstvem financí mohou povolit výjimky z ustanovení části třetí této vyhlášky.
§ 19 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1961 a vztahuje se na typové podklady, které podle smlouvy mají být dodány po tomto dni.
Náměstek ministra financí:
Řehák v. r.
Náměstek ministra výstavby:
Toman v. r.
Náměstek hlavního arbitra ČSSR:
Brandejs v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
