186/1960 Sb. znění účinné od 1. 9. 1980 do 31. 8. 1984
186
ZÁKON
ze dne 15. prosince 1960
o soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon)
Vítězstvím socialismu vstoupil československý lid do nového období svých dějin. Všechno jeho usilování směřuje nyní k vytváření materiálních a duchovních předpokladů pro přechod ke komunismu.
Budování vyspělé socialistické společnosti a přechod ke komunismu vyžaduje všestranně rozvinutého a vzdělaného člověka. Jeho výchova je věcí celé společnosti a uskutečňuje se pod vedením Komunistické strany Československa.
Veliká úloha ve výchově nového člověka připadá škole. Posláním škol v Československé socialistické republice je vychovávat mládež a pracující v duchu vědeckého světového názoru v občany vzdělané, způsobilé osvojit si poznatky současné vědy a techniky, připravené ke společensky užitečné práci, v lidi tělesně zdatné, nalézající radostné uspokojení v kolektivu a v práci pro celek, prodchnuté ideami socialistického vlastenectví a internacionalismu - v uvědomělé občany Československé socialistické republiky, nadšené budovatele komunismu.
Proto
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1 Úvodní ustanovení (1) Právo všech občanů na vzdělání je zajištěno jednotnou soustavou škol, výchovných a vzdělávacích zařízení.
(2) Stálý růst výrobních sil a rozmnožování bohatství společnosti vytváří příznivé podmínky pro výchovu a vzdělávání a umožňuje poskytovat bezplatně výchovu a vzdělání i školní učebnice a školní potřeby. Mládeži a pracujícím se ve stále větší míře usnadňuje studium poskytováním stipendií. Materiální podmínky pro výchovu a vzdělání mládeže a pracujících se budou soustavně zlepšovat.
(3) Výchova a vyučování jsou založeny na vědeckém světovém názoru, marxismu-leninismu, těsně spojeny se životem lidu a opírají se o nejnovější poznatky vědy a o pokrokové kulturní tradice. Při veškeré učební a výchovné práci školy se spojuje studium základů věd, polytechnické vyučování a pracovní výchova se společensky užitečnou, zvláště výrobní prací, do níž se mládež začleňuje přiměřeně svému věku.
(4) Rozhodujícím činitelem ve výchově a vzdělávání na školách a ve výchovných zařízeních jsou učitelé a vychovatelé. Jejich posláním je i veřejná kulturně politická činnost. Veliká společenská odpovědnost a závažnost práce učitelů a vychovatelů vyžaduje, aby byli spjati s dělnickou třídou a s ostatními pracujícími, aby vychovávali mládež v souladu s budovatelským úsilím lidu a aby se jim v této práci dostávalo všestranné podpory a ocenění od všech státních orgánů, závodů, společenských organizací a občanů.
(5) Komunistická výchova vyžaduje jednotné působení školy a rodiny․ Je čestnou povinností rodičů vychovávat své děti ve shodě se školou v uvědomělé občany socialistické republiky a být jim vzorem při plnění všech občanských povinností.
(6) Rozvoj výrobních sil vyžadující zavádění nejnovější techniky, neustálé prohlubování socialistické demokracie i všestranný rozvoj osobnosti předpokládá soustavné zvyšování kvalifikace a vzdělanosti pracujících. Studium při zaměstnání je proto nedílnou součástí výchovného a vzdělávacího systému vyspělé socialistické společnosti.
(7) Stále významnější úloha ve výchově a vzdělávání mládeže a pracujících připadá společenským organizacím, zejména Československému svazu mládeže a jeho Pionýrské organizaci, Revolučnímu odborovému hnutí, Československému svazu tělesné výchovy, družstvům, a závodům. Zvláště důležitá je jejich aktivní účast při mimoškolní výchově, jejímž koordinujícím činitelem je škola a pomoc při zajišťování organického sepětí výchovy a vzdělávání s životem pracujícího lidu. Společenské organizace probouzejí a podporují zájem všech pracujících o další vzdělávání a o zvyšování kvalifikace.
§ 2 Školská soustava Školy a výchovná zařízení tvoří jednotnou školskou soustavu, v níž jednotlivé stupně a druhy škol na sebe organicky navazují a jež umožňuje získat i nejvyšší vzdělání. V této soustavě
a) dostává se dětem do šesti let předškolní výchovy v jeslích a v mateřských školách, mládeži od šesti let do patnácti let povinného základního vzdělání v základních devítiletých školách, popřípadě v jiných školách, mládeži od patnácti let středního a vyššího vzdělání v různých typech škol a mládeži s úplným středním vzděláním vysokoškolského vzdělání na školách vysokých,
b) poskytuje se mládeži v době mimo vyučování výchova ve školních a mimoškolních výchovných zařízeních,
c) prohlubují si pracující své vzdělání nebo získávají vzdělání nové studiem při zaměstnání na všech školách a v kursech i v různých vzdělávacích zařízeních ústředních úřadů a orgánů, závodů, jakož i družstev a jiných společenských organizací,
d) umožňuje se mládeži navštěvující školy a pracujícím při zaměstnání zájmové studium umění a jazyků v lidových školách umění a v lidových školách jazyků,
e) poskytuje se osobám se změněnou pracovní schopností vzdělání a výcvik pro vhodná povolání podle zvláštních předpisů o sociálním zabezpečení.
§ 16 Hudební a taneční škola (1) Hudební a taneční škola poskytuje mimořádně talentované a schopné mládeži vzdělání a výchovu, které se získávají v základní devítileté škole a ve střední všeobecně vzdělávací škole, a odborné vzdělání v oboru hudby a tance; zejména ji připravuje pro studium na vysokých školách uměleckých.
(2) Délku studia na hudební a taneční škole stanoví ministerstvo školství a kultury.
§ 17 Dlouhodobé a ostatní kursy závodní školy práce (1) Dlouhodobé kursy závodní školy práce poskytují pracujícím, zejména věkově starším, speciální odborné vzdělání pro výkon nižších technických a ekonomických funkcí.
(2) Ostatní kursy závodní školy práce prohlubují a rozšiřují odbornou kvalifikaci a specializaci pracujících.
§ 18 Vzdělávací zařízení společenských organizací Vzdělávací zařízení společenských organizací prohlubují a rozšiřují vzdělání pracujících, zejména svých členů.
Vzdělání mládeže vyžadující zvláštní péče
Školy s celodenní péčí a školy internátní
Zájmové studium umění a jazyků
Spolupráce školy a veřejnosti
§ 25 (1) Školy a výchovná zařízení těsně spolupracují při veškeré výchově a vzdělávání mládeže a pracujících se společenskými organizacemi, zejména s Revolučním odborovým hnutím, Československým svazem mládeže, Československým svazem tělesné výchovy, družstvy a se závody a využívají jejich stále výraznější účasti na výchově a vzdělávání mládeže a pracujících.
(2) Závody a družstva jsou povinny vytvářet příznivé podmínky pro výchovu a vzdělávání žáků na svých pracovištích a spoluzodpovídají za odbornou část této výchovy a vzdělání.
§ 26 Sdružení rodičů a přátel školy (1) K zajištění jednotného výchovného působení školy a rodiny spolupracuje škola těsně s rodiči. Národní výbory dbají na to, aby se při škole, při odborném učilišti, při předškolním a popřípadě při mimoškolním výchovném zařízení zřídilo sdružení rodičů a přátel školy. Úkolem sdružení rodičů a přátel školy je pomáhat těmto institucím ve výchovném a vzdělávacím poslání, přispívat k jejich spojení se životem a prací lidu a podílet se aktivně na jejich zvelebování a všestranném rozvoji. Sdružení rodičů a přátel školy je právnickou osobou.
(2) Předpisy o zřizování, organizaci a činnosti sdružení rodičů a přátel školy vydá ministerstvo školství a kultury v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány; v nich též stanoví, jak se sdružení rodičů a přátel školy podílí na řízení a správě školy, odborného učiliště a předškolního a mimoškolního výchovného zařízení.
§ 27 Poradní sbor školy (1) Odborné školy, střední odborné školy, odborná učiliště a učňovské školy jsou v neustálém styku s praxí, aby se mohly přizpůsobovat požadavkům národního hospodářství. Tento styk je navazován a udržován i prostřednictvím poradních sborů, které se zřizují při každém odborném učilišti a při každé z uvedených škol. Poradní sbory pomáhají zvyšovat odbornou úroveň vzdělávání a zajišťovat správné začlenění, přípravu k povolání a výchovu žáků ve výrobě.
(2) Předpisy o zřizování, organizaci a činnosti poradního sboru školy vydá ministerstvo školství a kultury v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.
Pomoc vědy a umění při výchově a vzdělávání
§ 28 Výchova a vzdělání se opírají o nejnovější poznatky vědy a o trvalé hodnoty umění. Proto je úkolem vědeckých, technických i uměleckých institucí a jejich pracovníků účinně spolupracovat se školami a ostatními výchovnými a vzdělávacími zařízeními a pomáhat učitelům a vychovatelům v jejich společensky důležité činnosti.
§ 29 (1) Vyučovacím jazykem je jazyk český nebo slovenský.
(2) Na školách zřízených pro děti a mládež maďarské, ukrajinské a polské národnosti je vyučovacím jazykem jejich jazyk mateřský.
(3) Vyučuje-li se na škole v jiném jazyce než v českém nebo slovenském, vyučuje se vždy též jazyku českému nebo slovenskému.
(4) Ministerstvo školství a kultury může povolit, aby se na některých školách vyučovalo některým předmětům též v jiném jazyce než v českém nebo slovenském.
Zřizování škol a výchovných a vzdělávacích zařízení
§ 30 (1) Školy, předškolní a mimoškolní výchovná zařízení zřizují národní výbory. Předškolní výchovná zařízení a střední školy pro pracující, popřípadě i odborné školy a střední odborné školy mohou se souhlasem příslušného národního výboru zřizovat a náklady na ně částečně hradit též jiné socialistické organizace podle zásad stanovených vládou.
(2) Vzdělávací zařízení ústředních úřadů a orgánů zřizují tyto úřady a orgány nebo orgány jimi zmocněné.
(3) Vzdělávací zařízení závodů a družstev zřizují závody a družstva se souhlasem příslušného ústředního úřadu nebo orgánu; náklady na ně hradí závody a družstva z vlastních prostředků. Pokud jde o střední školy pro pracující, platí ustanovení odstavce 1.
(4) Vzdělávací zařízení společenských organizací jiných než družstev zřizují a náklady na ně hradí tyto organizace.
(5) Vzdělávací zařízení závodů a družstev i jiných společenských organizací, která poskytují střední nebo vyšší vzdělání nebo vzdělání, jež může být uznáno za rovnocenné s tímto vzděláním, se zřizují v dohodě s ministerstvem školství a kultury.
Řízení výchovy a vzdělávání
§ 31 (1) Národní výbory řídí a kontrolují veškerou výchovu a vzdělávání ve svém obvodu a plně za ně odpovídají. Na základě státního plánu rozvoje národního hospodářství a kultury a státního rozpočtu zabezpečují neustálý rozvoj školství. Zajišťují těsné spojení školy se životem lidu a ve spolupráci se společenskými organizacemi pečují o zvyšování všestranného vzdělání pracujících. K účinnému plnění těchto úkolů spravují školská, výchovná a vzdělávací zařízení státních orgánů. Národní výbory pečují o stálý odborný a politický růst všech učitelů a vychovatelů.
(2) Ústřední ideové a pedagogické řízení a kontrola výchovy a vzdělávání na školách a v mimoškolních výchovných zařízeních přísluší ministerstvu školství a kultury.
(3) Ústřední řízení a kontrola výchovy v jeslích přísluší ministerstvu zdravotnictví, které přitom v otázkách pedagogických těsně spolupracuje s ministerstvem školství a kultury.
(4) Ústřední ideové a pedagogické řízení a kontrola výchovy a vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních ústředních úřadů a orgánů, závodů, jakož i družstev a jiných společenských organizací náleží příslušným ústředním úřadům a orgánům. Jestliže tato vzdělávací zařízení poskytují střední nebo vyšší vzdělání nebo vzdělání, které může být s ním uznáno za rovnocenné, vykonávají uvedené úřady a orgány svoji pravomoc podle zásad stanovených ministerstvem školství a kultury. Ministerstvo školství a kultury vykonává na těchto vzdělávacích zařízeních ústřední kontrolu nad uplatňováním jím stanovených zásad a ústřední odborný dozor nad vyučováním všeobecně vzdělávacím předmětům.
(5) Příslušné ústřední úřady a orgány vytvářejí ve spolupráci s ministerstvem školství a kultury podmínky a předpoklady pro pracovní výchovu a odborné vzdělávání žáků, které se provádějí na pracovištích v oboru jejich působnosti. Uvedené orgány jsou též povinny vytvářet potřebné předpoklady pro úspěšné rozvíjení a kladné výsledky studia a školení pracujících.
(6) K účinnému zajištění koordinace veškeré výchovy a vzdělávání a provádění pravomoci ministerstva školství a kultury podle odstavců 2 a 4 zřizují se při tomto ministerstvu poradní a iniciativní orgány; podrobnosti o nich stanoví ministerstvo školství a kultury.
§ 32 (1) Učební plány, učební osnovy a zkušební řády škol a jiných vzdělávacích zařízení v působnosti ministerstva školství a kultury vydává a učebnice pro ně schvaluje ministerstvo školství a kultury v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány. Tuto pravomoc vykonává ministerstvo školství a kultury i pokud jde o všeobecně vzdělávací předměty na školách a vzdělávacích zařízeních v působnosti jiných ministerstev. Pokud jde o odborné předměty, přísluší tato pravomoc uvedeným ministerstvům; ta ji vykonávají v dohodě s ministerstvem školství a kultury.
(2) Učební plány, učební osnovy a zkušební řády vzdělávacích zařízení závodů, jakož i družstev a jiných společenských organizací vydávají a učebnice pro ně schvalují příslušné ústřední úřady a orgány. Jde-li o vzdělávací zařízení, která budou poskytovat střední nebo vyšší vzdělání nebo vzdělání, které může být s ním uznáno za rovnocenné, vykonávají uvedené úřady a orgány tuto pravomoc v dohodě s ministerstvem školství a kultury.
§ 33 (1) Výchova a vzdělávání ve školách, které poskytují základní, střední a vyšší vzdělání, a výchova a vzdělávání v předškolních a mimoškolních výchovných zařízeních a ve vzdělávacích zařízeních závodů a družstev je bezplatné. Od žáků lidových škol umění a lidových škol jazyků a od žáků ostatních vzdělávacích zařízení a kursů mohou být vybírány příspěvky.
(2) Žáci škol, které poskytují základní, střední a vyšší vzdělání, dostávají bezplatně školní učebnice a školní potřeby v rozsahu stanoveném vládou.
(3) Vláda stanoví, jaké pracovní úlevy budou poskytovány studujícím při zaměstnání a jak budou tito studující hospodářsky zabezpečeni.
(4) Soukromé vyučování za úplatu je dovoleno jen v oboru cizích jazyků a v oboru umění a povolují je za podmínek stanovených ministerstvem školství a kultury národní výbory.
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 35 Školská soustava podle tohoto zákona se zavádí postupně. Způsob, jakým budou dosavadní školy přeměněny na školy podle tohoto zákona, upraví ministerstvo školství a kultury.
§ 36 (1) Na vojenské školy a školy ministerstva vnitra, které poskytují střední, vyšší a vysokoškolské vzdělání, se přiměřeně vztahují ustanovení § § 1, 2, 7, 9, 11 odst. 1, § 12, § 15 první věty, § § 19, 21, 24 až 28, 29 odst. 1, § 31 odst. 5, § 33 odst. 1 a 2 tohoto zákona; ostatní ustanovení tohoto zákona se na uvedené školy a na vojenská výchovná zařízení i na výchovná zařízení ministerstva vnitra nevztahují.
(2) Podrobnosti o školách podle odstavce 1 stanoví ministerstvo národní obrany a ministerstvo vnitra, ve věcech všeobecně pedagogických ve spolupráci s ministerstvem školství a kultury.
§ 37 (1) Zrušují se
1. nařízení č. 309/1850 ř. z., o soukromém vyučování,
2. zákon č. 73/1922 Sb. , jímž se upravuje vyučování v naukách obchodních, v moderních jazycích, v krasopise, v těsnopise a ve psaní na stroji,
3. zákon č. 252/1923 Sb. , o organizaci odborných škol pro ženská povolání,
4. vládní nařízení č. 129/1949 Sb. , o zřizování, organizaci a činnosti sdružení rodičů a přátel školy,
5. zákon č. 196/1949 Sb. , o soukromém vyučování v oboru umění,
6. vládní nařízení č. 108/1952 Sb. , o změně působnosti v oboru škol zemědělských a lesnických,
7. zákon č. 31/1953 Sb. , o školské soustavě a vzdělávání učitelů (školský zákon),
8. vládní nařízení č. 80/1953 Sb. , o změně působnosti ve věcech zdravotnických škol, a předpisy na jejich základě vydané.
(2) Do doby, než nabudou účinnosti prováděcí předpisy podle tohoto zákona, postupuje se podle předpisů dosavadních, pokud tomuto zákonu neodporují.
§ 38 Tento zákon nabývá účinnosti ode dne vyhlášení.
Novotný v. r.
Fierlinger v. r.
Široký v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck