Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

99/1960 Sb. znění účinné od 12. 4. 1960 do 18. 2. 1996

99

 

VYHLÁŠKA

ministra zahraničních věcí

ze dne 8. června 1960

o Úmluvě mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou

o pohraničním styku

 

Dne 4. července 1959 byla v Praze sjednána Úmluva mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o pohraničním styku.

 

President republiky Úmluvu ratifikoval dne 28. listopadu 1959 a ratifikační listiny byly vyměněny ve Varšavě dne 12. března 1960. Podle svého článku 16 Úmluva nabyla platnosti dnem 12. dubna 1960.

 

České znění Úmluvy se vyhlašuje současně.

David v. r.

ÚMLUVA

mezi

Československou republikou a Polskou lidovou republikou o pohraničním styku (čl. 1-16)

President Československé republiky a Státní rada Polské lidové republiky, vedeni snahou dále prohloubit úzké a trvalé přátelství mezi národy obou socialistických států, rozhodli se uzavřít úmluvu o pohraničním styku a k tomu účelu jmenovali svými zmocněnci:

 

president Československé republiky

Jindřicha Kotala,

náměstka ministra vnitra,

 

Státní rada Polské lidové republiky

Juliusza Hibnera,

náměstka ministra vnitra,

 

kteří vyměnivše si své plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě dohodli se takto:

Č l á n e k 1

Smluvní strany se dohodli, že vzájemně usnadní překračování státních hranic osobám, které mají bydliště v pásmech pohraničního styku, a to na zásadách stanovených touto Úmluvou.

Č l á n e k 2

1.

Za pásma pohraničního styku se podle této Úmluvy považují území, ležící po obou stranách společných státních hranic, každé o šíři 15 kilometrů․ Přetíná-li takto stanovené pásmo pohraničního styku obec (město) na území jedné ze smluvních stran, spadá do tohoto pásma i zbývající část obce (města). 2. Příslušné orgány smluvních stran mohou na základě vzájemné dohody:

a)

včlenit do pásma pohraničního styku některé obce (města) ležící dále než 15 kilometrů od státních hranic, dojdou-li k závěru, že je to potřebné vzhledem k hospodářským nebo jiným důležitým zájmům obyvatel pohraničního území smluvních stran;

b)

vyjmout některé obce (města) z pásma pohraničního styku buď natrvalo nebo na přechodnou dobu.

3.

Příslušné orgány smluvních stran společně vyhotoví a budou doplňovat seznamy obcí (měst) spadajících do pásem pohraničního styku podle ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku.

Č l á n e k 3

1.

Pohraniční styk se může uskutečňovat jen mezi protilehlými úseky pásem pohraničního styku.

2.

Protilehlým úsekem podle odstavce 1 tohoto článku se rozumí úsek v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany, ležící v okruhu přibližně 40 kilometrů od bodu na státních hranicích, který je nejblíže bydlišti držitele propustky.

Č l á n e k 4

1.

Osoby, které mají bydliště v pásmu pohraničního styku, mohou obdržet propustky, opravňující je k překročení stáních hranic a k pobytu v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany, pokud je to odůvodněno rodinnými důvody, zaměstnáním, hospodařením na půdě nebo jinými vážnými důvody.

2.

Děti mladší 15 let mohou bez propustky překračovat státní hranice a pobývat v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany v doprovodu jednoho z rodičů nebo osvojitele, jestliže jsou zapsány v jejich propustce.

Č l á n e k 5

1.

Propustky jsou jednorázové a stálé.

2.

Tiskopisy propustek se vyhotovují v jazycích obou smluvních stran. Propustky se vyplňují v jazyku smluvní strany, jejíž orgán propustku vydává. Názvy míst se však zapisují v jazyku smluvní strany, na jejímž území místo leží. Úřední záznamy v propustce se zapisují v jazyku smluvní strany, jejíž orgán záznam provádí.

3.

Propustky musí být opatřeny podpisem a razítkem vydávajícího orgánu, jakož i podpisem a fotografií držitele. Fotografie není zapotřebí, jestliže držitel propustky má současně u sebe osobní průkaz totožnosti nebo jiný úředně vydaný průkaz opatřený fotografií.

4.

Vzory propustek stanoví příslušné orgány smluvních stran na základě vzájemné dohody.

Č l á n e k 6

1.

Jednorázovou propustku lze vydat z důvodů rodinných nebo z jiných vážných důvodů.

2.

Jednorázová propustka se vydává s platností do 14 dnů a opravňuje k pobytu v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany po dobu 3 dnů, přičemž dny překročení státních hranic se do této doby nezapočítají.

Č l á n e k 7

1.

Stálou propustku lze vydat

a)

zaměstnancům, kteří jsou zaměstnáni nebo vykonávají pracovní úkoly v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany,

b)

osobám, které hospodaří na půdě v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany;

c)

výjimečně z jiných vážných důvodů.

2.

Na základě dohody příslušných orgánů smluvních stran lze výjimečně vydat stálou propustku též osobám, které bydlí za pásmem pohraničního styku, nebo do míst ležících za tímto pásmem. Taková dohoda může stanovit také výjimky ze zásady uvedené v odstavci 1 článku 3 této Úmluvy.

3.

Stálá propustka se vydává s platností do 12 měsíců a opravňuje k opětovnému pobytu v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany vždy po dobu 7 dní, nepočítaje v to první den překročení státních hranic. V odůvodněných případech mohou orgány vydávající propustku povolit prodloužení pobytu do dvou měsíců. Stálá propustka vydaná za účelem hospodaření na půdě opravňuje k opětovnému pobytu v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany v jednom kalendářním dnu; k delší době pobytu opravňuje tato propustka v případech naléhavých a sezónních zemědělských prací, jakož i v jiných případech, o nichž se dohodnou příslušné orgány smluvních stran.

Č l á n e k 8

1.

Propustky vydávají příslušné orgány smluvních stran.

2.

Orgány, vydávající propustky, vyrozumí příslušné orgány druhé smluvní strany o každé žádosti o vydání stálé propustky, mají-li v úmyslu propustku vydat. Vyrozumění musí obsahovat jméno, příjmení, datum a místo narození a místo bydliště žadatele, jakož i důvody pro vydávání propustky. Propustka nebude vydána, jestliže příslušné orgány druhé smluvní strany ve lhůtě 14 dnů od vyrozumění oznámí, že s jejím vydáním nesouhlasí, a uvedou pro to důvody.

3.

Nepovažuje-li orgán vydávající propustku nesouhlas za dostatečně odůvodněný, může jeho nadřízený orgán požádat příslušný orgán druhé smluvní strany, aby případ byl znovu přezkoumán.

4.

Příslušné orgány každé ze smluvních stran jsou povinny na žádost příslušných orgánů druhé smluvní strany propustku zrušit nebo ji znovu nevydat.

5.

Orgány, které propustku vydaly, jsou povinny ji zrušit, jestliže se ukáže, že chybí některá z podmínek pro její vydání.

6.

Způsob součinnosti orgánů při provádění ustanovení odstavců 2, 3, 4 tohoto článku upraví příslušné orgány smluvních stran vzájemnou dohodou.

Č l á n e k 9

1.

Propustky opravňují držitele k překročení státních hranic pouze na přechodech v nich vyznačených a k pobytu v místech nebo obcích uvedených v propustkách.

2.

Počet přechodů, jejich druhy a rozmístění, jakož i dobu, ve které lze na jednotlivých přechodech státní hranice překračovat, stanoví příslušné orgány smluvních stran vzájemnou dohodou s přihlédnutím k potřebám obyvatel.

3.

Osoby, které na propustku překračují státní hranice, podléhají pohraniční a celní kontrole.

Č l á n e k 1 0

1.

Obyvatelé pásma pohraničního styku, kteří hospodaří na pozemcích ležících v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany, mohou vzít s sebou bez vývozního a dovozního povolení a bez cla a jiných poplatků zemědělské nářadí, hnojiva, osivo a jiné potřeby k provozování svého zemědělského hospodářství, jakož i úrodu z něho. Tyto úlevy se vztahují i na tažný dobytek, povozy a zemědělské stroje (traktory, kombajny, secí stroje atp.), budou-li zaznamenány a za podmínky jejich návratu.

2.

Obyvatelé pásma pohraničního styku, kteří jsou uživateli lesů ležících v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany, mohou bez vývozního povolení a bez cla a jiných poplatků vyvážet dřevo a jiné lesní produkty vytěžené z těchto lesů při zachování vnitrostátních předpisů o hospodaření v lesích.

3.

V případech odůvodněných místními podmínkami možno bez vývozního a dovozního povolení a bez cla a jiných poplatků převádět do pásma pohraničního styku druhé smluvní strany hospodářská zvířata na pastvu, k napájení nebo koupání pod podmínkou, že tato zvířata se vrátí a že v místech, odkud pocházejí nebo kam se přepravují, tomu nebrání žádná omezení vyplývající z předpisů o boji proti zvířecím nakažlivým chorobám. Zvířata musí být zaznamenána a příslušné orgány smluvních stran mohou požadovat provedení vhodných opatření k identifikaci zvířat nebo samy je provést.

4.

Produkty a mláďata zvířat, která jsou podle odstavce 3 tohoto článku v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany, mohou být vyvážena bez vývozního povolení a bez cla a jiných poplatků.

5.

Příslušné orgány smluvních stran mohou na základě dohody zavést v nutných případech povinnost, aby osoby převážející přes hranice zvířata a rostlinné nebo živočišné produkty, měly příslušná potvrzení veterinární a fytopatologická.

Č l á n e k 1 1

Přeprava tělesných pozůstatků osob, které mají být pohřbeny na hřbitově v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany, se provádí na základě lékařského osvědčení, aniž by bylo zapotřebí jiných dokladů, s výjimkou těch případů, kdy smrt nastala v důsledku nakažlivé choroby.

Č l á n e k 1 2

1.

Záchranné oddíly každé ze smluvních stran mohou v případě živelní pohromy v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany překročit státní hranice bez propustek, jestliže je orgány této druhé smluvní strany požádají o pomoc. Zprostředkování této žádosti provádějí pohraniční orgány. Při lesních požárech na státních hranicích mohou oddíly požární ochrany hrozí-li nebezpečí z prodlení - zasáhnout také tehdy, jestliže nejsou o pomoc požádány.

2.

Státní hranice mohou překročit bez propustek také pracovníci zdravotní a veterinární služby, jsou-li požádáni o pomoc v případech ohrožení života nebo zdraví lidí nebo zvířat.

3.

Osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku mohou překročit státní hranice v kterémkoli vhodném místě a jsou oprávněny k pobytu v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany tak dlouho, dokud je jich tam potřeba. Při svém návratu jsou povinny použít nejbližšího přechodu.

4.

V případech povodně, požáru nebo jiných odůvodněných případech mohou obyvatelé pásma pohraničního styku překročit státní hranice k záchraně svého života nebo zdraví bez propustek a v kterémkoli vhodném místě. Jsou však povinni ohlásit se u místních orgánů druhé smluvní strany.

Č l á n e k 1 3

1.

Osoby, které přecházejí státní hranice na základě této Úmluvy, mohou vzít s sebou bez vývozního a dovozního povolení a bez cla a jiných poplatků nezbytné množství potravin, tabákových výrobků a léků a pod podmínkou jejich návratu také předměty potřebné k výkonu svého zaměstnání na území druhé smluvní strany.

2.

Osoby uvedené v odstavci 1 tohoto článku mohou vzít s sebou druhé smluvní strany bez vývozního a dovozního povolení a bez cla a jiných poplatků kola, auta nebo jiné dopravní prostředky pod podmínkou jejich návratu a dále pohonné látky, jakož i krmivo pro zvířata, potřebné vzhledem k délce pobytu na tomto území. Dopravní prostředky budou zaznamenány bez složení jistoty.

3.

Od cla a všech celních formalit jsou osvobozeny dopravní a záchranné prostředky přepravované přes státní hranice podle článku 12 této Úmluvy za podmínky jejich návratu a dále potřebné pohonné látky, jakož i krmivo pro zvířata.

4.

Naturální požitky všeho druhu, které obdrží obyvatelé pásma pohraničního styku v souvislosti se svým zaměstnáním v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany, jsou osvobozeny od vývozního povolení a od cla a jiných poplatků, je-li předloženo příslušné potvrzení zaměstnavatele.

5.

Způsob provádění záznamů, uvedených v odstavci 2 tohoto článku a v odstavcích 1 a 3 článku 10 této Úmluvy, jakož i podrobné předpisy týkající se množství a druhů předmětů převážených přes státní hranice na základě této Úmluvy budou stanoveny vzájemnou dohodou příslušných orgánů smluvních stran.

Č l á n e k 1 4

Každá ze smluvních stran může v případě nezbytné potřeby z důvodů ochrany zdravotní, veterinární a ochrany rostlin dočasně omezit výhody poskytované podle této Úmluvy. O provedených omezeních je třeba neprodleně uvědomit příslušné orgány druhé smluvní strany.

Č l á n e k 1 5

Smluvní strany se budou informovat diplomatickou cestou o tom, které orgány je třeba pokládat za příslušné v souvislosti s touto Úmluvou.

Č l á n e k 1 6

1.

Tato Úmluva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost po uplynutí jednoho měsíce ode dne výměny ratifikačních listin, k níž dojde ve Varšavě.

2.

Tato Úmluva může být vypovězena každou ze smluvních stran a pozbude platnosti po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy druhá smluvní strana obdrží vyrozumění o vypovězení Úmluvy.

3.

Dnem, kdy tato Úmluva nabude platnosti, pozbude platnosti Úmluva mezi Československem a Polskem o usnadnění pohraničního styku, podepsaná v Praze dne 30. května 1925, a Protokol k provedení Úmluvy mezi Československem a Polskem ze dne 30. května 1925 o usnadnění pohraničního styku, podepsaný v praze dne 7. prosince 1926.

Tato úmluva byla sepsána v Praze dne 4. července 1959 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyku českém a polském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Na důkaz toho jmenovaní zmocněnci podepsali tuto Úmluvu a opatřili ji pečetěmi.

Z plné moci

presidenta Československé republiky:

Kotal v. r.

 

Z plné moci

Státní rady Polské lidové republiky:

Hibner v. r