(9) | Při stanovení základu daně přihlíží se jen k těm příjmům a výdajům, které byly uskutečněny v kalendářním roce, za který se daň vyměřuje. Při zdanění příjmů ze spekulačních prodejů se postupuje podle odstavce 20. |
(10) | K pohledávkám a zásobám na počátku a na konci roku se nehledí. Při zániku daňové povinnosti zdaní se však zbylé zásoby spolu s příjmem dosaženým v roce, v němž daňová povinnost zanikla. Zbylé zásoby se ocení částkou, jaké by se pravděpodobně dosáhlo při jejich realizaci v době zániku daňové povinnosti. Totéž platí o pohledávkách, nejsou-li nedobytné. Budou-li zásoby, které byly zdaněny při zániku daňové povinnosti, později převedeny bezplatně organizaci socialistického sektoru, vyloučí národní výbor na žádost poplatníka podanou nejpozději do tří let od konce roku, v němž k zdanění došlo, hodnotu původně zdaněných zásob ze základu daně a vyměření daně opraví. |
(11) | Celkovým příjmem poplatníka se rozumí úhrn příjmů ze všech příjmových zdrojů. Příjmy manželů (druha a družky) a jejich nezletilých dětí s výjimkou příjmů z budov se nesčítají a nezdaňují dohromady, nýbrž daň se vyměří a předepíše vždy té osobě, která pobírá dani podrobený příjem. Má-li však jedna osoba různé druhy příjmů, sečtou se a zdaní se jí všechny tyto příjmy dohromady. |
(12) | Každá z osob společně zdaněných je zavázána rukou společnou a nerozdílnou zaplatit celou předepsanou daň připadající na příjem z domu. |
(13) | U poplatníků, kteří vedou o své činnosti účetní zápisy odpovídající předpisům o účetní evidenci, je daňovým základem rozdíl mezi výnosy a náklady za kalendářní rok, za který se daň vyměřuje. Přitom se posuzují jednotlivé položky výnosů a nákladů co do zdanitelnosti a odčitatelnosti stejně jako příjmy a výdaje poplatníků, kteří účetní zápisy nevedou. |
(14) | Výdaji vynaloženými na dosažení příjmu jsou výdaje, které souvisí s některým pramenem příjmu a musely být učiněny, aby příjmu z tohoto pramene bylo dosaženo. Takovými výdaji jsou například u řemeslníků a živnostníků výdaje na suroviny a materiál, výdaje na nájemné a udržování zvláštních provozních místností, výdaje na otop, elektrický proud, pohonné hmoty a výdaje na běžnou opravu inventáře, u povozníků výdaje na udržování tažných zvířat, na nájemné a udržování stájí, na opravu inventáře apod. |
(15) | Výdaji vynaloženými na dosažení příjmu nejsou však výdaje na osobní potřebu poplatníka a jeho rodiny, mzdy a odměny vyplacené manželce a jiným vyživovaným osobám, které pomáhají poplatníkovi v jeho výdělečné činnosti, výdaje na zlepšení a rozmnožení poplatníkova majetku, odpisy pro opotřebení nebo znehodnocení, ztráty na majetku, pojistné všeho druhu (s výjimkou poplatníkova příspěvku na nemocenské pojištění za jeho zaměstnance), daně (s výjimkou domovní daně a dřívější živnostenské daně), pokuty, penále apod. |
(16) | Převyšují-li výdaje vynaložené na dosažení příjmu z určitého pramene příjem z tohoto pramene dosažený, lze je odečíst od celkového příjmu poplatníkova jen do výše příjmu dosaženého z tohoto pramene. Nelze tedy ztrátu utrpěnou u některého příjmového pramene kompenzovat s příjmy z ostatních pramenů. Má-li poplatník více budov, lze považovat všechny budovy téhož druhu (například dva činžovní domy, nikoli však činžovní dům a rodinný dům, z něhož se vyměřuje domovní daň podle zastavěné plochy) patřící témuž vlastníku za jeden pramen příjmů. Za tohoto předpokladu lze odečítat ztrátu z jednoho domu od výnosu druhého domu. |
(17) | Příjmem z budov se rozumí skutečně přijaté nájemné ve smyslu § 10 zákona o domovní dani. Příjmem z budov proto není cena užívání budov anebo jejich částí, které poplatník užívá se svou rodinou nebo které přenechal jiným osobám k užívání zdarma. Rovněž není příjmem z budov cena užívání bytů služebních a naturálních přenechaných zaměstnancům poplatníka zdarma nebo za plat včítaný do mzdy, pokud výdaje na tyto zaměstnance lze považovat za výdaje vynaložené na dosažení dani podrobeného příjmu. Příjmem z budov je však úplata placení domovníkem za větší byt, než jaký mu jako naturální přísluší. |
(18) | Jako výdaje vynaložené na dosažení příjmů z budov lze odečíst od nájemného zaplacenou domovní daň, dále výdaje vynaložené na udržování a správu budov a na úroky z hypotekárních dluhů. U budov, z nichž se odvádí nájemné na zvláštní účty nájemného u státních spořitelen, odečte se též částka převedená z těchto účtů na účty oprav. Jako výdaje vynaložené na dosažení příjmů nelze odečíst amortizaci a pojistné z pojištění budov. Není-li budova zcela pronajata, lze výdaje odečíst od nájemného jen poměrnou částí připadající na pronajatou část budovy. |
(19) | Nemůže-li poplatník výdaje vynaložené na dosažení příjmů prokázat hodnověrnými doklady nebo jde-li o poplatníky, kteří si výdaje obvykle nezaznamenávají a doklady neuschovávají, lze výdaje odečíst od dosaženého příjmu paušální částkou, a to: a) | u příjmu z podnájmu až do výše dvou třetin, | b) | u příjmu z chovu kožešinových zvířat, laboratorních zvířat a včel, má-li tato činnost povahu živnostenského podnikání, až do 50 %, | c) | u příjmu ze specializované rostlinné výroby (zelenina, jahody, ovoce, léčivé a aromatické rostliny, květiny), je-li tato činnost provozována po živnostensku, až do 30 %, | d) | u příjmu kamelotů z prodeje novin a časopisů 10 %. |
|
(20) | Dani podléhají příjmy ze spekulačního prodeje. Za příjmy ze spekulačního prodeje se považují příjmy z realizace předmětů, které si poplatník opatřil s cílem se ziskem je prodat nebo směnit. Základem daně je rozdíl mezi cenou zcizovací a mezi pořizovacími nebo výrobními a nabývacími výdaji za běžný rok i léta dřívější. |