42/1961 Sb. znění účinné od 2. 5. 1961 do 30. 11. 1999

VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ

ze dne 22. dubna 1961

o vyvlastnění k účelům obrany

Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 25 a § 27 odst. 4 zákona č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky:

§ 1

Předmět a rozsah vyvlastnění

Nemovitosti a práva k nim lze vyvlastnit k účelům obrany, zejména pro zřizování obranných zařízení, výcvikových základen a jiných vojenských staveb sloužících k obraně republiky a k ubytování ozbrojených sil.

§ 2

Vyvlastňovací řízení

(1)

Návrh na vyvlastnění podává vojenská správa nebo orgány ministerstva vnitra (dále jen "navrhovatel") u okresního národního výboru nebo místního národního výboru, je-li stavebním úřadem, v jehož obvodě je vyvlastňována nemovitost (dále jen "příslušný národní výbor").

(2)

Návrh na vyvlastnění obsahuje

a)	soupis vyvlastňovaných nemovitostí nebo jejich částí s uvedením bližšího označení,
b)	jména a adresy osob, proti nimž směřuje návrh na vyvlastnění; pokud navrhovatel nezjistí jejich jména a adresy, připojí o tom písemné prohlášení,
c)	jsou-li parcely děleny, geometrický (polohopisný) plán vyjadřující přesný rozsah navrženého vyvlastnění; nelze-li určit v době podání návrhu přesný rozsah vyvlastnění, nahradí geometrický plán odborně zhotovený výkres,
d)	potvrzení ministerstva národní obrany (ministerstva vnitra) o tom, že navrhovaných nemovitostí (práv) je třeba k účelům obrany republiky,
e)	výpisy z vložek pozemkové knihy a z rejstříku uživatelů podle jednotné evidence půdy․

(3)

Podáním návrhu na vyvlastnění u příslušného národního výboru je vyvlastňovací řízení zahájeno. Zahájení vyvlastňovacího řízení se poznamenává na žádost navrhovatele v pozemkových knihách.

(4)

Příslušný národní výbor uvědomí ihned o došlém návrhu na vyvlastnění

vlastníka nemovitosti, jde-li o vyvlastnění vlastnického práva k nemovitosti nebo jeho omezení,

v ostatních případech toho, jehož věcné právo má být převedeno, omezeno nebo zrušeno,

a vyzve jej, aby se do 8 dnů vyjádřil, je-li ochoten nemovitost, věcné právo nebo výkon práva postoupit dohodou a za jakých podmínek. Projeví-li vyzvaná osoba v uvedené lhůtě ochotu dohodu uzavřít, určí příslušný národní výbor přiměřenou lhůtu k jejímu sjednání.

(5)

Jestliže se vyzvaná osoba v osmidenní lhůtě nevyjádří nebo prohlásí, že není ochotna uzavřít dohodu, popřípadě odmítne jakékoli jednání, nebo nedojde-li ve lhůtě stanovené příslušným národním výborem k sjednání dohody mezi navrhovatelem a vyzvanou osobou, popřípadě nelze-li zjistit skutečného vlastníka nebo osobu uvedenou v odstavci 4 písm. b), popřípadě jejich adresu, vyhlásí příslušný národní výbor v obci, aby případné námitky a sdělení proti vyvlastňovacímu řízení byly příslušnému národnímu výboru oznámeny do stanovené lhůty anebo nejpozději při místním šetření, bude-li takové místní šetření nařízeno. K námitkám, které nebyly oznámeny do lhůty stanovené příslušným národním výborem anebo nebyly uplatněny při místním šetření, bylo-li nařízeno, nelze přihlížet.

(6)

Jakmile budou projednány námitky nebo bylo vykonáno místní šetření, aniž došlo k dohodě, vydá příslušný národní výbor vyvlastňovací výměr a určí výši náhrady za vyvlastnění ke dni převzetí nemovitosti podle cenových předpisů.

(7)

Vyvlastňovací výměr obsahuje zejména

a)	předmět a rozsah vyvlastnění,
b)	označení navrhovatele,
c)	jméno osoby, proti níž směřuje vyvlastnění (pokud je zjištěno),
d)	důvody vyvlastnění,
e)	lhůtu, do které je navrhovatel povinen začít s užíváním vyvlastněné nemovitosti nebo práva,
f)	při řízení práva stavby nebo jiných věcných práv dobu, ne kterou se právo zřizuje,
g)	výši náhrady za vyvlastnění a podmínky splatnosti náhrady. Není-li možno zjistit přesný rozsah vyvlastnění v době rozhodování o vyvlastnění, určí příslušný národní výbor předběžně rozsah vyvlastnění podle dokumentace. Podle takto určeného rozsahu vyvlastnění stanoví tento orgán výši náhrady za plošnou nebo objemovou jednotku i celkovou náhradu. Ve výměru stanoví, že navrhovatel vyplatí z takto určené celkové náhrady ve prospěch toho, proti němuž vyvlastnění směřuje, nejvýše 90 % a konečná výše náhrady bude určena, jakmile budou získány potřebné podklady zpřesňující rozsah vyvlastnění, nejpozději do jednoho roku po dokončení stavby.

(8)

Požádá-li osoba, proti níž směřuje návrh na vyvlastnění nebo nabídne-li to navrhovatel, může příslušný národní výbor přiznat se souhlasem obou účastníků náhradu v jiném nemovitém majetku nebo ve stavebních prostředcích, není-li to v rozporu s obecným zájmem. Takovou náhradu lze přiznat jen, je-li předmětem vyvlastnění osobní majetek nebo zemědělský pozemek a odpovídá-li alespoň přibližně druhu a velikosti majetku, který je předmětem vyvlastnění. Oba objekty je třeba odhadnout podle stejných zásad; případné rozdíly v hodnotě obou objektů se vyrovnají v penězích. Je-li objekt, který má být přiznán náhradou, ve státním vlastnictví, použije se pro ocenění obou objektů zásad platných pro zcizování národního majetku, jestliže je cena objektu ve státním vlastnictví vyšší než cena vyvlastňovaného objektu; v opačném případě se použije zásad platných při nabývání majetku do státního vlastnictví. Nemá-li navrhovatel náhradní nemovitost, může poskytnout tuto náhradní nemovitost podle stejných zásad národní výbor. V případech, kdy vlastník nemovitosti nebo osoba uvedená v odstavci 4 písm. b) nebyli zjištěni, stanoví příslušný národní výbor náhradu v penězích. Určenou částku navrhovatel poukáže do soudního depozita.

(9)

Odvolání proti vyvlastňovacímu výměru nemá odkladného účinku.

§ 3

Užívání nemovitostí před zahájením vyvlastňovacího řízení

(1)	Na všechny nemovitosti, které je možno vyvlastnit podle zákona o obraně Československé socialistické republiky, lze vstoupit nebo jich i jinak užívat (zejména k provedení sondovacích prací, přípravy staveniště, navážky materiálu a vlastního zahájení stavby apod.) již před zahájením vyvlastňovacího řízení. Na základě písemné žádosti navrhovatele vydá příslušný národní výbor povolení ke vstupu na tyto nemovitosti nebo povolení k jejich užívání, a to nejpozději do tří dnů po podání žádosti. K žádosti je třeba připojit potvrzení ministerstva národní obrany (ministerstva vnitra), že jde o užívání nemovitostí pro účely vyvlastnění podle zákona o obraně Československé socialistické republiky.
(2)	Po vydání povolení podle odstavce 1, avšak dříve než došlo k užívání nemovitostí navrhovatelem, provede příslušný národní výbor za účasti zástupců národního výboru, navrhovatele, popřípadě vlastníka nebo osoby uvedené v § 2 odst. 4 písm. b) soupis a popis nemovitosti, jíž má být užíváno. Tento soupis (popis) je podkladem pro určení výše náhrady.
(3)	Oprávnění k užívání zaniká, nebyl-li návrh na vyvlastnění podán do šesti měsíců po vydání povolení podle odstavce 1.
(4)	Zanikne-li oprávnění k užívání nemovitosti a nedojde-li k jejímu přechodu do vlastnictví navrhovatele, je nutno nemovitost, jíž bylo užíváno, vrátit původnímu vlastníku (uživateli) a poskytnout mu zvláštní náhradu za toto užívání, popřípadě za způsobenou škodu. O výši této náhrady rozhodne příslušný národní výbor.

§ 4

Zvláštní ustanovení

(1)	V řízení o vyvlastnění k účelům obrany je příslušný národní výbor povinen učinit všechna opatření k utajení skutečností souvisících s vyvlastněním.
(2)	Vyznačení vyvlastněných nemovitostí sloužících k obraně v mapách velkých měřítek se provádí v dohodě s vojenskou správou (ministerstvem vnitra).
(3)	Soud provede knihovní pořádek na žádost navrhovatele po předložení právoplatného vyvlastňovacího výměru i tehdy, když navrhovatel neprokáže právní posloupnost vlastnictví vyvlastněné nemovitosti s posledním knihovním zápisem.