Podkladem pro zjišťování a uplatňování regresních nároků jsou hlášení podávaná podle ustanovení dalších odstavců a poškozeních na zdraví nebo o smrti, k nimž došlo následkem úrazu pracovních i nepracovních nebo nemocí z povolání (dále jen „úraz“).

Zdravotnická zařízení ohlašují úrazy občanů, které přijala do léčení z důvodu úrazu, a uvedenou v hlášení i příčinu úrazu (zpravidla podle zjištění u léčeného občana).

Závodní (místní) výbory základních organizací Revolučního odborového hnutí, popřípadě jimi zmocněné komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jakož i závodní důvěrníci podávají hlášení o všech úrazech, které byly důvodem pro poskytnutí některé dávky nemocenského pojištění v podniku․ V hlášení odborové orgány uvedou zjištěné příčiny a okolnosti, za kterých došlo k úrazu a kdo podle jejich názoru za úraz odpovídá; jde-li o pracovní úraz nebo o nemoc z povolání, uvedou zejména, zda k nim došlo tím, že v podniku nebyly dodrženy povinnosti vyplývající z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci nebo závazné pokyny dané podniku orgány státního odborného dozoru nebo orgány dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci. Odborové orgány se v hlášení také vyjádří, zda doporučují uplatnění regresního nároku.

Hlášení o úrazech, které byly důvodem pro poskytnutí některé dávky nemocenského pojištění ve výrobním družstvu, podává představenstvo výrobního družstva, popřípadě jeho komise péče o pracující. Ustanovení předchozího odstavce platí pro ně obdobně.

Vyšší odborové orgány a při nich ustanovení inspektoři bezpečnosti práce podávají hlášení o pracovních úrazech a o nemocech z povolání, jejichž vyšetřování se účastní, a podají v nich též rozbor zjištěných příčin úrazu. To platí i pro jiné orgány, které se zabývají vyšetřováním úrazů a zjišťováním jejich příčin (pro obvodní báňské úřady, pro Ústav technického dozoru a jeho inspektoráty, pro okresní a místní národní výbory, pokud jde o úrazy v jednotných zemědělských družstvech apod.).

Orgány Veřejné bezpečnosti podávají hlášení o úrazech, o nichž konaly šetření; uvedou v nich zejména stručný popis nehody a nejdůležitější okolnosti potřebné pro uplatnění regresního nároku.

Hlášení podle předchozích odstavců podávají orgány hlášením povinné bez zbytečných průtahů okresnímu ústavu národního zdraví, v jehož obvodě došlo k úrazu, popřípadě jinému ústavu národního zdraví příslušnému k uplatnění regresního nároku ( § 6).

Zdravotnická zařízení hlásí ústavu národního zdraví příslušnému k uplatnění regresních nároků kromě údajů uvedených v § 4 údaje potřebné pro výpočet nákladů léčení, a to ihned po skončení léčení. Orgány provádějící nemocenské pojištění, popřípadě zabezpečení v nemoci (orgány Revolučního odborového hnutí, výrobního družstevnictví a národních výborů) hlásí takto výši vyplacených dívek nemocenského pojištění (zabezpečení) ihned po skončení výplaty a orgány sociálního zabezpečení výši přiznaných dávek důchodového zabezpečení ihned po právní moci rozhodnutí o jejich přiznání.

orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny hlásit neprodleně také každou změnu hlášených skutečností, zejména u dávek důchodového zabezpečení každé pravomocné zvýšení, snížení nebo zastavení výplaty dávek; tuto povinnost však orgány sociálního zabezpečení nemají, jestliže regresní nárok za dávky důchodového zabezpečení byl vypořádán kapitálovou hodnotou.

Regresní nárok uplatňuje, pokud v dalších odstavcích není stanoveno jinak, okresní ústav národního zdraví, v jehož obvodu došlo k úrazu, který je důvodem regresního nároku.

Místo okresního ústavu národního zdraví uvedeného v odstavci 1 uplatňuje regresní nárok

Jde-li o regresní nárok, který by měl ústav národního zdraví uplatnit sám proti sobě, nebo jde-li o regresní nárok proti okresnímu národnímu výboru, jehož zřízením ústav národního zdraví je, pověří krajský národní výbor uplatněním takového regresního nároku některý jiný ústav národního zdraví.

Krajský národní výbor, popřípadě ministerstvo zdravotnictví může výjimečně pověřit uplatňováním regresních nároků ústav národního zdraví, který by k tomu nebyl podle předchozích odstavců příslušný, jestliže pro to jsou zvláštní závažné důvody.

Ústav národního zdraví připravuje podklady pro rozhodování o regresních nárocích. Přitom dbá, aby skutkový stav byl zjištěn co nejpřesněji a nejúplněji.

K zjištění skutkového stavu je ústav národního zdraví oprávněn požadovat od organizací i občanů sdělování potřebných údajů, konat šetření v organizacích i na jiných místech a vyžadovat si odborná vyjádření.

Po zjištění skutkového stavu a jiných potřebných podkladů oznámí ústav národního zdraví organizaci nebo občanovi odpovědnému z regresního nároku důvod a výši požadované náhrady a vyzve je, aby do určité lhůty zaplatili, popřípadě regresní nárok písemně uznali co do důvodu, i do výše, anebo aby se v této lhůtě k požadavku a jeho podkladů vyjádřili.

Jestliže organizace nebo občan ve stanovené lhůtě nezaplatil, popřípadě neuznal písemně co do důvodu i výše závazek k regresní náhradě, neplní uznaný závazek anebo žádá o snížení nebo prominutí náhrady, uplatní ústav národního zdraví regresní nárok u rozhodujícího orgánu ( § 11).

Ústav národního zdraví může sám bez uplatnění u rozhodujícího orgánu:

Ústav národního zdraví vede podle došlých hlášení a výsledků řízení evidenci regresních nároků; její součástí je i úschova hlášení a podkladů umožňující řádnou kontrolu odložených případů.

Okresní národní výbory zřizují pro rozhodování o regresních nárocích regresní komise jako užší komise při svých zdravotnických komisích. Vyžaduje-li to rozsah rozhodování o regresních nárocích, zřídí okresní národní výbor v potřebném počtu více regresních komisí.

Regresní komise ve spolupráci s ostatními orgány a složkami okresního národního výboru a v součinnosti s okresní odborovou radou sledují také vývoj úrazovosti v okrese a projednávají odstraňování nedostatků v bezpečnosti a ochraně zdraví zjištěných při rozhodování o regresních nárocích. Předkládají zdravotnické komisi okresního národního výboru na základě získaných zkušeností návrhy a náměty ke zlepšení stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti v dopravě a podávají jí zprávy o své činnosti.

Předsedou regresní komise je poslanec okresního národního výboru - člen zdravotnické komise. Dalšími členy regresní komise jsou zástupce Revolučního odborového hnutí, zástupce státní zdravotní správy, zástupce sociálního zabezpečení a zástupce státní finanční správy.

Předsedu a ostatní členy regresní komise a jejich náhradníky volí okresní národní výbor. Dbá přitom, aby za předsedu byl, pokud možno, zvolen poslanec, který je členem Revolučního odborového hnutí. Zástupce Revolučního odborového hnutí v komisi volí na návrh okresní odborové rady.

Regresní komise je způsobilá jednat a rozhodovat, je-li přítomen předseda, zástupce Revolučního odborového hnutí a jeden z dalších členů (náhradníků) komise.

Je-li zřízeno více regresních komisí, mohou být jejich členové (náhradníci) přibíráni k jednání a rozhodování v kterékoli regresní komisi tak, aby v ní byly zastoupeny všechny složky uvedené v odstavci 1. Všechny regresní komise v okrese mohou být též svolávány ke společným zasedáním, na kterých se projednávají úkoly uvedené v § 9 odst. 2, jednotný postup a jiné zásadní otázky.

Rozhoduje-li se o regresním nároku z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, může regresní komise přizvat k jednání také zástupce Revolučního odborového hnutí, popřípadě výrobního družstevnictví, z výrobního (pracovního) oboru, do něhož spadá organizace, v níž došlo k úrazu.

Regresní komise rozhoduje

Okresní národní výbor může pověřit odbor zdravotnictví, aby rozhodoval místo regresní komise, jde-li

O dodatečném povolení splátek náhrad již pravomocně přiznaných rozhoduje finanční odbor okresního národního výboru, u něhož se regresní nárok účtuje.

K jednání a rozhodování je místně příslušný orgán toho okresního národního výboru, v jehož obvodu působí ústav národního zdraví příslušný v daném případě k uplatnění regresního nároku ( § 6).

Odpovídá-li občan za úraz, který způsobil úmyslně nebo v opilosti anebo odpovídá-li za úraz podle předpisů o odpovědnosti z provozu dopravních prostředků, přizná se regresní nárok v plné výši, která po právu náleží.

Nejde-li o případ uvedený v odstavci 1, ustanoví se výše náhrady, kterou je občan povinen uhradit z jednoho regresního případu, tak aby nepřesáhla částku 10.000 Kčs. Při stanovení výše náhrady se přihlédne k výši skutečných nákladů na léčebnou péči a na dávky nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení, ke společenskému významu případu i k poměrům odpovědného občana, zejména k jeho poměru k práci a společenskému významu případu i k poměrům odpovědného občana, zejména k jeho poměru k práci a společenskému vlastnictví, k jeho osobním vlastnostem a hospodářským poměrům, jakož i k případným dalším závazkům, které mu z téhož důvodu vznikly k jiným oprávněným; přitom je třeba dbát, aby výše náhrady byla úměrná míře odpovědnosti občana a aby byl zachován výchovný účel regresního nároku.

Regresní nárok proti občanovi lze snížit, popřípadě prominout, jestliže občanova povinnost k náhradě se svými důsledky dotýká také výživy a životního postavení toho, kdo byl postižen úrazem (např. jde-li o regresní nárok proti živiteli rodiny, který způsobil úraz člena své rodiny); regresní nároky uvedené v odstavci 1 lze snížit z jiných důvodů jen zcela výjimečně, mluví-li pro to zvláštní okolnosti hodné mimořádného zřetele.

O odvoláních proti rozhodnutím o regresních nárocích rozhoduje zdravotnická komise okresního národního výboru. okresní národní výbor může pověřit regresní komisi, aby místo zdravotnické komise rozhodovala o odvoláních proti rozhodnutím odboru zdravotnictví okresního národního výboru vydaným podle § 11 odst. 2.

Vyžaduje-li rozhodnutí o regresním nároku zvláštního odborného posouzení a nebyla-li věc po této stránce dostatečně osvětlena již v dosavadním řízení, opatří si odvolací orgán odborné vyjádření orgánu národního výboru vyššího stupně, popřípadě jiného orgánu (např. ve věcech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyjádření orgánů vykonávajících dozor nad bezpečností při práci, orgánů odborného technického dozoru nebo orgánů hygienické a protiepidemické služby, ve věcech dopravních vyjádření orgánů Veřejné bezpečnosti).

Organizaci, která byla uznána povinnou uhradit regresní nárok, se uloží uhradit také náklady vzniklé prováděním důkazů a náklady potřebné k účelnému uplatnění regresních nároků. Měla-li organizace se svými námitkami částečný úspěch a nejde-li jen o úspěch nepatrný, uloží se jí uhradit jen poměrný díl těchto nákladů.

Občanovi, který byl uznán povinným uhradit regresní nárok, se uloží v přiměřené výši úhrada nákladů uvedených v odstavci 1, jestliže tyto náklady vznikly jeho zaviněním nebo jde-li o případ uvedený v § 14, odst. 1.

Sazby náhrad nákladů léčebné péče pro regresní účely se stanoví:

V sazbách uvedených v odstavci 1 je zahrnuta náhrada všech běžných i zvláštních úkonů, jakož i všech léků a běžných ortopedických pomůcek poskytnutých ať přímo nebo na základě lékařského předpisu. Za léčebné a ortopedické pomůcky, které nejsou běžné (např. protézy končetin, vozíky pro nemocné), jakož i za jiné služby, zejména též za fyzikální léčbu a za jiné úkony poskytované mimo ordinaci se počítá náhrada podle příslušných ceníků nebo sazebníků, popřípadě ve výši skutečně poskytnutého příspěvku. Náklady dopravy nemocných jinými dopravními prostředky než sanitními vozidly se nahrazují ve výši skutečně vyplacených částek.