88/1963 Sb. znění účinné od 1. 1. 1964 do 31. 12. 1965
88
VYHLÁŠKA
ministra financí, předsedy Státní komise pro rozvoj
a koordinaci vědy a techniky a předsedy Státní plánovací komise
ze dne 30. listopadu 1963
o financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky
Ministr financí, předseda Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a předseda Státní plánovací komise stanoví podle § 11 zákona č. 83/1958 Sb., o úpravě finančního plánování a finančního hospodaření národních podniků a ostatních hospodářských organizací státního socialistického sektoru, § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví pravidla o státním rozpočtu a hospodaření s rozpočtovými prostředky, § 8 zákona č. 17/1962 Sb., o zřízení Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a § 6 zákona č. 52/1963 Sb., o Státní plánovací komisi:
§ 1 (1) Rozhodujícím činitelem dalšího rozvoje výrobních sil a kvalitativního růstu výroby ve všech oborech národního hospodářství je rozvoj a plné využití vědy a techniky. Řízení rozvoje vědy a techniky musí být proto zaměřeno na maximálně efektivní uspokojování současných i perspektivních potřeb společnosti, především v oblasti materiální výroby.
(2) Mimořádný význam vědy a techniky pro zabezpečení podstatného a trvalého růstu společenské produktivity práce vyžaduje, aby vedle otázek kádrového a hmotného zabezpečení rozvoje vědy a techniky byla věnována zvýšená pozornost též jeho finančnímu zabezpečení.
(3) Kádrové, hmotné a finanční potřeby rozvoje vědy a techniky se zabezpečují v jednotlivých částech státního plánu rozvoje národního hospodářství a státního rozpočtu (finančních plánů), které ve svém souhrnu tvoří fond vědy a techniky.
§ 2 Tato vyhláška upravuje financování neinvestičních nákladů na řešení úkolů rozvoje vědy a techniky (dále jen "úkoly") a ostatních neinvestičních nákladů na rozvoj vědy a techniky ve státních organizacích.
§ 3 Neinvestičními náklady rozvoje vědy a techniky podle § 2 jsou náklady
a) na řešení úkolů výzkumu v oblasti přírodních, technických a společenských věd, úkolů přípravy nové techniky a technologie (včetně úkolů přípravy specializace a koncentrace výroby), úkolů technické normalizace a úkolů typizace ve výstavbě, stanovených v plánu rozvoje vědy a techniky,
b) na řešení úkolů experimentálních projektů a staveb, stanovených v plánu rozvoje vědy a techniky,
c) na rozvoj vědy a techniky, nezahrnované do nákladů na řešení určitého úkolu, stanoveného v plánu rozvoje vědy a techniky,
d) na rozvoj vědy a techniky, zajišťované přímo v rozpočtech ministerstev (ústředních orgánů), a krajských národních výborů.
§ 4 Náklady na řešení úkolů podle § 3 písm. a) jsou
a) náklady na vlastní řešení úkolů, tj. všech jejich dílčích úkolů a etap, s výjimkou etapy osvojení (záběhu) výroby nových výrobků a osvojení nových výrobních technologií,
b) vícenáklady osvojení (záběhu) výroby nových výrobků a osvojení nových výrobních technologií, které jsou výsledkem řešení úkolu,
c) prémie a odměny za plnění úkolů․
§ 5 (1) Součástí nákladů na vlastní řešení úkolů podle § 4 písm. a) jsou rovněž náklady
a) na pořízení jednotlivých zkušebních a pokusných zařízení, strojů a speciálních přístrojů, včetně souvisících bezpečnostních a hygienických zařízení a stavebních prací, které jsou nezbytné k vyřešení (splnění) daného úkolu (u státních úkolů hlavního nebo jednotlivého), avšak nejsou v příslušné státní organizaci předem určeny k řešení jiného úkolu nebo k jejímu vybavení základními prostředky,
b) na pořízení dočasných ověřovacích provozů (poloprovozů a pokusných provozů), jestliže tyto provozy jsou nezbytné k vyřešení daného úkolu a nejsou zařazeny jako trvalá pracoviště do vědeckovýzkumné a vývojové základny nebo nejsou v příslušné státní organizaci předem určeny k zabezpečení výrobních úkolů, popřípadě k jejímu vybavení základními prostředky; dočasné ověřovací provozy (poloprovozy a pokusné provozy), u nichž plánované náklady na pořízení převyšují 1 mil. Kčs, musí být schváleny Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky,
c) na uvedení do zcela spolehlivého provozu provozního souboru nové nebo rekonstruované výrobní kapacity, vyvolané použitím provozně nevyzkoušených strojů a zařízení, které jsou výsledkem řešení úkolu,
d) na koordinaci úkolů; přitom náklady na koordinaci komplexního státního úkolu se zahrnují do nákladů na řešení hlavního státního úkolu, který řeší státní organizace pověřená koordinací komplexního státního úkolu.
(2) Náklady podle odstavce 1 písm. c) zahrnují
a) náklady na nezbytné úpravy a změny provozně nevyzkoušených strojů a zařízení,
b) náklady na nezbytné úpravy a změny standardních strojů a zařízení, které byly podle projektu použity v jednom souboru s provozně nevyzkoušenými stroji a zařízeními,
c) ostatní náklady na uvedení do zcela spolehlivého provozu provozního souboru s výjimkou nákladů, které je podle příslušných předpisů povinen hradit investor.
§ 6 (1) Vícenáklady osvojení (záběhu) výroby nových výrobků a osvojení nových výrobních technologií podle § 4 písm. b) se rozumí rozdíl mezi skutečnými vlastními náklady výroby při jejím osvojování (včetně nákladů na speciální nástroje a přípravky, spotřebované při osvojování) a plánovanými vlastními náklady výroby po zahájení běžné (hromadné, sériové, malosériové, opakované) výroby; pro výpočet rozdílu se použijí měsíční, čtvrtletní, nejvýše však roční plánované vlastní náklady v roce zahájení běžné výroby.
(2) Osvojení (záběh) výroby nových výrobků a osvojení nových výrobních technologií končí zahájením běžné výroby a musí být u každého úkolu plánu rozvoje vědy a techniky předem vymezeno, a to
a) u hromadné a sériové výroby množstvím nebo dobou, popřípadě množstvím i dobou výroby,
b) u malosériové a opakované výroby výrobou prvního kusu.
(3) Podrobnosti pro jednotlivá odvětví a obory stanoví podle potřeby, s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám, příslušná ministerstva (ústřední orgány).
§ 7 Náklady na řešení úkolů experimentálních projektů a staveb podle § 3 písm. b) jsou
a) náklady na vypracování experimentálních projektů a provedení experimentálních staveb v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy,
b) prémie a odměny za plnění úkolů.
§ 8 Náklady na rozvoj vědy a techniky podle § 3 písm. c) jsou náklady
a) na vědeckotechnickou spolupráci a vědeckotechnické styky se zahraničím,
b) na vědeckotechnické a ekonomické informace,
c) na stipendia, stanovená v plánu výchovy a zvyšování kvalifikace pracovníků vědy a techniky,
d) vedoucích oborových pracovišť na koordinaci rozvoje vědy a techniky,
e) na případnou další činnost pracovišť vědeckovýzkumné a vývojové základny, která vyplývá z jejich pracovní náplně v oblasti rozvoje vědy a techniky.
§ 9 Zdroje financování (1) Zdroje financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky jsou
a) státní rozpočet,
b) fond technického rozvoje,
c) úhrady od objednatelů.
(2) Prostředky na financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky nemohou být použity k jiným účelům, než stanoví tato vyhláška.
§ 10 (1) Z prostředků státního rozpočtu se hradí
a) náklady na vlastní řešení státních úkolů ve státních hospodářských organizacích a ve zvláštních rozpočtových organizacích, s výjimkou úkolů hrazených objednavateli ( § 17),
b) vícenáklady osvojení (záběhu) výroby nových výrobků a osvojení nových výrobních technologií u státních úkolů, v případech jmenovitě stanovených v plánu rozvoje vědy a techniky,
c) prémie a odměny za plnění státních úkolů,
d) náklady na rozvoj vědy a techniky podle § 3 písm. d),
e) veškeré výdaje rozpočtových organizací vědeckovýzkumné a vývojové základny.
(2) Státním hospodářským a zvláštním rozpočtovým organizacím se prostředky státního rozpočtu přidělují formou účelového financování.
(3) Pokud rozpočtové organizace řeší úkoly na objednávku jiných než rozpočtových organizací, jsou povinny náklady na řešení těchto úkolů objednavatelům fakturovat; úhrady od objednavatelů se rozpočtují a jsou příjmy státního rozpočtu.
§ 11 Prostředky státního rozpočtu na úhradu nákladů na řešení státních úkolů se přidělují těm pracovištím, která určují metodické pokyny; určená pracoviště uhrazují z těchto prostředků náklady ostatním řešitelům státního úkolu, s výjimkou úhrad nákladů rozpočtovým organizacím, které je zajišťují ve svém rozpočtu.
§ 12 (1) Fond technického rozvoje zřizují
a) státní hospodářské organizace, které zajišťují úkoly v oblasti rozvoje vědy a techniky,
b) zvláštní rozpočtové organizace, které určí příslušná ministerstva (ústřední orgány) a krajské národní výbory v dohodě s ministerstvem financí, Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a Státní plánovací komisí.
(2) Fond technického rozvoje vytvořený před účinností této vyhlášky se považuje za zřízený podle ustanovení této vyhlášky.
§ 13 (1) Fond technického rozvoje se tvoří především na vrub vlastních nákladů.
(2) Výši tvorby fondu technického rozvoje na vrub vlastních nákladů určuje státní plán rozvoje národního hospodářství.
(3) Fond technického rozvoje zvyšují dále
a) podíly z nadplánovaného hospodářského výsledku určené státním rozpočtem,
b) příděly z centralizovaných prostředků fondu technického rozvoje od nadřízených orgánů ( § 14),
c) převody prostředků fondu technického rozvoje od jiných státních organizací ( § 15),
d) příjmy získané využitím hmotných předmětů podle § 28, pokud náklady na příslušný úkol byly hrazeny z prostředků fondu technického rozvoje,
e) převody jiných zdrojů podle platných předpisů.
§ 14 Část prostředků fondu technického rozvoje se podle potřeby centralizuje na nadřízených orgánech; výši odvodů při centralizaci těchto prostředků určuje příslušný nadřízený orgán zpravidla podle jednotlivých výrobních oborů.
§ 15 Prostředky fondu technického rozvoje je možno převádět mezi organizacemi, uvedenými v § 12 odst. 1, za účelem úhrady nákladů společného řešení úkolů nebo poskytnutí příspěvku na úhradu nákladů na řešení úkolu.
§ 16 (1) Z prostředků fondu technického rozvoje se hradí
a) náklady na řešení všech úkolů podle § 4 písm. a) a c) s výjimkou státních úkolů a úkolů, jejichž náklady hradí objednavatelé,
b) vícenáklady osvojení (záběhu) výroby nových výrobků a osvojení nových výrobních technologií podle § 4 písm. b) a to i u státních úkolů, není-li v plánu rozvoje vědy a techniky jmenovitě stanoveno, že se i tyto vícenáklady hradí z prostředků státního rozpočtu,
c) náklady na rozvoj vědy a techniky podle § 8.
(2) Přídělů z centralizovaných prostředků fondu technického rozvoje od nadřízených orgánů se použije k úhradě nákladů na řešení úkolů podle § 4 a nákladů na rozvoj vědy a techniky podle § 8, které určí nadřízený orgán.
(3) Náklady na řešení úkolů, jejichž výsledkem budou výrobky hromadně, sériově, malosériově nebo opakovaně vyráběné, s výjimkou státních úkolů, hradí výrobce těchto výrobků ze svého fondu technického rozvoje.
(4) Nevyčerpané prostředky fondu technického rozvoje koncem roku nepropadají.
§ 17 Úhrady od objednavatelů (1) Objednavatelé hradí dodavatelům (řešitelům) náklady na objednaná řešení úkolů (dílčí řešení)
a) z prostředků státního rozpočtu u státních úkolů,
b) z prostředků fondu technického rozvoje u ostatních úkolů.
(2) Objednavatelé hradí dodavatelům (řešitelům) náklady na řešení a výrobu zcela nově konstrukčně a koncepčně řešených objednaných výrobků (unikátů) u nichž není výhled další výroby ani v obdobném provedení a náklady na objednané práce, které představují technicky nové, dosud nepoužité řešení, a jsou proto zařazeny jako úkoly do plánu rozvoje vědy a techniky dodavatelů (řešitelů)
a) z prostředků na financování investiční výstavby, jsou-li určeny pro investiční výstavbu,
b) z oběžných prostředků, jsou-li určeny pro výrobní spotřebu nebo pro export.
(3) Náklady na řešení a výrobu unikátních výrobků se hradí z prostředků uvedených v odstavci 2 i v těch případech, že řešitel, výrobce a uživatel je táž organizace.
Financování prémií a odměn
§ 18 (1) Prémie a odměny za plnění úkolů (dále jen "prémie a odměny") se hradí ze stejného zdroje jako náklady na vlastní řešení příslušného úkolu. Výjimku tvoří prémie a odměny za plnění státních úkolů, jejichž náklady jsou hrazeny objednavateli; tyto prémie a odměny se hradí ze státního rozpočtu.
(2) Pojistné nemocenského pojištění z vyplacených prémií a odměn se hradí ze stejného zdroje, ze kterého se hradí náklady na vlastní řešení příslušného úkolu.
§ 19 (1) Prostředky státního rozpočtu na prémie a odměny rozpočtují pouze ministerstva (ústřední orgány) a krajské národní výbory.
(2) Ministerstva (ústřední orgány) a krajské národní výbory uvolňují prostředky na prémie a odměny podřízeným státním organizacím v souladu s platnými předpisy o poskytování prémií a odměn za plnění úkolů rozvoje vědy a techniky. Přitom prostředky na prémie a odměny za plnění státních úkolů se uvolňují prostřednictvím těch pracovišť, které určují metodické pokyny.
(3) Ministerstva (ústřední orgány) a krajské národní výbory uvolňují prostředky státního rozpočtu
a) podřízeným státním hospodářským organizacím a zvláštním rozpočtovým organizacím převodem peněžních prostředků na jejich běžný účet zvláštních prostředků fondu technického rozvoje,
b) podřízeným rozpočtovým organizacím rozpočtovým opatřením; rozpočtové organizace mohou překročit rozpočtový mzdový fond popř. osobní výdaje mimo mzdový fond (odměny za práci) až do výše takto uvolněných částek. Částky z osobních výdajů mimo mzdový fond mohou být uvolněny též převodem peněžních prostředků.
(4) Státní organizace, která je pověřena uvolňováním prostředků na prémie a odměny za plnění státních úkolů, uvolňuje je ostatním řešitelům peněžním převodem.
§ 20 (1) Státní organizace mohou převést část prostředků určených na prémie a odměny ze svého fondu technického rozvoje, popřípadě část prostředků ze svého prémiového fondu, státním organizacím, které úkol řeší s určením na výplatu prémií a odměn pracovníkům, kteří se prokazatelně zasloužili o urychlené splnění a zvýšení efektivnosti řešeného úkolu.
(2) Výši a způsob převodu prostředků podle odstavce 1 určí zúčastněné státní organizace dohodou.
(3) Rozpočtové organizace zahrnou tyto převedené prostředky na prémie a odměny do příjmů rozpočtu; do výše převedených prostředků mohou překročit mzdový fond.
§ 21 (1) Zdroje na výplatu všech prémií a odměn za plnění úkolů ve státních hospodářských organizacích a ve zvláštních rozpočtových organizacích se soustřeďují na účtě prémií a odměn za úkoly vědy a techniky (dále jen "účet prémií a odměn").
(2) Zdroje na účtě prémií a odměn se vytvářejí převodem
a) prostředků na prémie a odměny za plnění státních úkolů od nadřízeného ministerstva (ústředního orgánu) a krajského národního výboru,
b) části fondu technického rozvoje ve výši prémií a odměn hrazených z jeho prostředků,
c) částek prémií a odměn za plnění úkolů hrazených objednavateli, vytvořených na vrub nákladů na řešení příslušného úkolu,
d) prostředků z fondu technického rozvoje, popřípadě z prémiového fondu jiné státní organizace.
(3) Zdrojů podle odstavce 2 může být použito jen na prémie a odměny za plnění úkolů, pro které jsou určeny.
(4) Prostředky na prémie a odměny za plnění státních úkolů nelze převádět do příštího roku.
(5) Zdroje vytvořené na vrub nákladů podle odstavce 2 písm. c), které se výjimečně nepoužijí, se převedou nejpozději do konce příslušného roku ve prospěch hospodářského výsledku příslušné státní organizace, která úkol řešila.
(6) Peněžní prostředky na prémie a odměny se vedou na zvláštních běžných účtech prostředků fondu technického rozvoje, popřípadě ve zvláštních rozpočtových organizacích, ve kterých nebyl zřízen fond technického rozvoje, na běžném účtě odměn.
§ 22 (1) Prémie a odměny se vyplácejí jen do výše limitu na prémie a odměny za plnění úkolů rozvoje vědy a techniky (dále jen "limit"), stanoveného státním plánem rozvoje národního hospodářství.
(2) Limit stanovený hospodářským a zvláštním rozpočtovým organizacím na výplatu prémií a odměn za plnění úkolů, u kterých se náklady na vlastní řešení hradí z prostředků fondu technického rozvoje příslušné státní organizace, a za plnění úkolů hrazených objednavatelem z prostředků na financování investiční výstavby nebo oběžných prostředků, zvyšují
a) převody limitu od ministerstva (ústředního orgánu) na prémie a odměny za státní úkoly ve výši převedených peněžních prostředků,
b) převody limitu od nadřízených orgánů na prémie a odměny za úkoly, u kterých se náklady na vlastní řešení hradí z centralizované části fondu technického rozvoje,
c) převody z limitu od objednavatelů na prémie a odměny za úkoly, u kterých náklady na řešení hradí objednavatel z prostředků na financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky,
d) převody z limitu od jiné státní organizace,
e) převody prostředků prémiového fondu od jiné státní organizace a s určením na výplatu prémií a odměn za plnění úkolů.
§ 23 (1) Financování státních úkolů rozvoje vědy a techniky ze státního rozpočtu s výjimkou prémií a odměn, zachycují státní hospodářské organizace a zvláštní rozpočtové organizace v účetní evidenci odděleně v rámci účelového financování.
(2) Čerpání zdrojů podle odstavce 1 se zachycuje podle jednotlivých státních úkolů rozvoje vědy a techniky.
§ 24 (1) Fond technického rozvoje se vede v účetní evidenci odděleně.
(2) Tvorba fondu technického rozvoje se zachycuje podle jednotlivých zdrojů, čerpání podle účelu použití jeho prostředků.
(3) Prostředky fondu technického rozvoje se ukládají na zvláštních běžných účtech u Státní banky československé.
§ 25 (1) Náklady pracovišť vědeckovýzkumné a vývojové základny ve státních hospodářských organizacích a ve zvláštních rozpočtových organizacích se zachycují v účetní evidenci odděleně v rámci nákladů přidružených hospodářství.
(2) Náklady na rozvoj vědy a techniky mimo pracoviště vědeckovýzkumné a vývojové základny ve státních hospodářských organizacích a ve zvláštních rozpočtových organizacích se zachycují v účetní evidenci v rámci nákladů hlavní činnosti a převádí se na příslušný zdroj financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky měsíčně nebo po ukončení plánovaných etap jednotlivých úkolů, nejpozději však po dokončení příslušného úkolu.
§ 26 Státní organizace jsou povinny vést v evidenci na podrozvahových, popřípadě jiných účtech, náklady na všechny hmotné předměty, které vznikají nebo se pořizují v souvislosti s řešením úkolů rozvoje vědy a techniky, a to až do doby jejich zužitkování.
§ 27 Na překlenutí časového nesouladu mezi tvorbou zdrojů a potřebou prostředků na financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky poskytuje Státní banka československá úvěr.
§ 28 (1) Státní organizace, které řešily úkoly, musí nejpozději do jednoho roku po skončení prací na daném úkolu převést všechny při řešení získané, popřípadě zbylé hmotné prostředky (prototypy, zkušební a pokusná zařízení, stroje, přístroje, stavby, materiál apod.), a to do základních prostředků, nebo do zásob anebo je převést (prodat) jiné socialistické organizaci podle předpisů o správě národního majetku; pro jejich ocenění platí předpisy o tvorbě cen.
(2) Hmotné prostředky investiční povahy, které mohou státní organizace samy potřebovat a využít, převezmou do svých základních prostředků a proplatí ze svých prostředků na financování investiční výstavby.
(3) Hmotné prostředky neinvestiční povahy, které mohou státní organizace samy potřebovat a využít, převezmou
a) státní hospodářské organizace a zvláštní rozpočtové organizace do zásob a proplatí ze svých oběžných prostředků,
b) rozpočtové organizace jako materiál a drobné a krátkodobé předměty bezplatně získané a ve výši jejich ocenění váží příslušné rozpočtové prostředky jako trvalou úsporu.
(4) Nepotřebují-li státní organizace hmotné prostředky k dalšímu jejich využití, jsou povinny nakládat s nimi jako s přebytečným nebo neupotřebitelným národním majetkem podle předpisů o správě národního majetku.
(5) Státní organizace odvedou prostředky získané využitím hmotných prostředků do státního rozpočtu nebo do fondu technického rozvoje podle toho, ze kterého zdroje byly náklady na řešení příslušného úkolu rozvoje vědy a techniky hrazeny.
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 29 (1) Státní hospodářské organizace a zvláštní rozpočtové organizace, které přecházejí od financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky z oběžných prostředků (nákladů příštích období) na financování z prostředků fondu technického rozvoje, sníží ke dni změny obratový fond o zůstatek nákladů příštích období do výše dosavadního dílčího normativu vlastních oběžných prostředků na financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky.
(2) V případě, že zůstatek nákladů příštích období na financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky je
a) nižší než dílčí normativ uvedený v odstavci 1, převede se zbytek dílčího normativu z obratového fondu do fondu technického rozvoje,
b) vyšší než dílčí normativ uvedený v odstavci 1, převede se rozdíl na vrub fondu technického rozvoje.
§ 30 Výjimky z ustanovení této vyhlášky mohou povolit společně ministerstvo financí, Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a Státní plánovací komise.
§ 31 Zrušují se:
- vyhláška předsedy Státní plánovací komise a ministra financí č. 196/1959 Ú. l., o zvýšení hmotné zainteresovanosti na rozvoji a zavádění nové techniky,
- vyhláška předsedy Státní plánovací komise, ministra financí a předsedy Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky č. 10/1963 Sb. , o zvýšení osobní hmotné zainteresovanosti na plnění úkolů rozvoje vědy a techniky,
- vyhláška ministerstva financí, ministerstva výstavby a hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 177/1960 Sb. , o hmotné zainteresovanosti při vypracování typových podkladů.
§ 32 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1964.
Ministr financí:
Dvořák v. r.
Předseda Státní komise pro rozvoj a koordinaci
vědy a techniky:
Vlasák v. r.
Předseda Státní plánovací komise:
v z. Morkus v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
