Zápis do 1. ročníku základní školy (dále jen "škola") se koná každoročně v období od 15. ledna do 15. února. Místo a dobu zápisu stanoví ředitel školy; v místech, kde je více škol, stanoví dobu zápisu jednotně okresní národní výbor, který školu odborně vede (dále jen "národní výbor"). ¹ Žádá-li zákonný zástupce dítěte nebo jeho pěstoun nebo občan, popřípadě ústav, jemuž bylo dítě na základě soudního rozhodnutí svěřeno do výchovy (dále jen "zástupce žáka"), o to, aby do školy bylo přijato dítě, které dovrší šestý rok věku až v době od počátku školního roku, ² je povinen předložit vyjádření okresní pedagogicko-psychologické poradny a obvodního dětského lékaře.

Odložení začátku povinné školní docházky ² navrhuje ředitel školy, obvodní dětský (školní) lékař, ředitelka mateřské školy, okresní pedagogicko-psychologická poradna nebo zástupce žáka; o možnosti odložení začátku povinné školní docházky informuje škola zástupce žáka při zápisu.

Žák plní povinnou školní docházku ve škole, v jejímž obvodu má trvalý nebo přechodný pobyt․ Na návrh zástupce žáka, ředitele školy nebo národního výboru může žák z vážných výchovných nebo osobních důvodů plnit povinnou školní docházku v jiné škole, a to na základě souhlasu ředitele školy, kterou žák navštěvuje, a ředitele školy, kterou žák má navštěvovat, jde-li o přechod na jinou školu v rámci územního obvodu jednoho národního výboru; jde-li o přechod na jinou školu v územním obvodu jiného národního výboru, děje se tak po dohodě obou národních výborů.

Převedení žáka do jiné školy musí být projednáno se zástupcem žáka; při převedení žáka je třeba dbát, aby docházka do jiné školy, než do školy, v jejímž obvodu má trvalý nebo přechodný pobyt, nebyla pro žáka obtížná.

Přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitel dosavadní školy škole, do které žák přechází, dokumentaci o žákovi a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené klasifikační období.

Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování, je zástupce žáka povinen oznámit škole bez zbytečného odkladu příčinu jeho nepřítomnosti. Za důvod omluvitelné nepřítomnosti žáka ve škole se uznává zejména nemoc žáka, popřípadě lékařem nařízený zákaz jeho docházky do školy, mimořádně nepříznivé povětrnostní podmínky nebo náhlé přerušení provozu hromadných dopravních prostředků, mimořádné události v rodině žáka nebo účast žáka zařazeného do systému vrcholového sportu na organizované sportovní přípravě, v soutěžích a státní reprezentaci.

Nepřítomnost žáka omlouvá zástupce žáka; ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech může škola požadovat lékařské potvrzení o nemoci žáka či jiný úřední doklad potvrzující odůvodněnost nepřítomnosti žáka. Onemocní-li žák nebo některá z osob, s nimiž bydlí nebo je v trvalém styku, přenosnou nemocí, oznámí to zástupce žáka ihned řediteli školy.

Ze zdravotních a jiných vážných důvodů může být žák zcela nebo zčásti uvolněn z vyučování některého předmětu, a to buď na celý školní rok nebo na jeho část. Žáka uvolňuje ředitel školy na základě vyjádření vyučujícího učitele a obvodního dětského (školního) lékaře.

Žák, který byl z vyučování některého předmětu uvolněn, musí být vyučování tohoto předmětu přítomen a zaměstnává se pomocnými úkoly při vyučování; je-li předmět zařazen na první nebo poslední vyučovací hodinu, žák se jeho výuky neúčastní.

Žákům, kteří byli osvobozeni od povinnosti docházet do školy ³ a jsou v domácím ošetření, poskytuje škola individuální vyučování v rozsahu nejméně dvou vyučovacích hodin týdně. Zástupce žáka je povinen vytvořit učitelům zajišťujícím individuální vyučování pro tuto činnost podmínky.

Mimořádně nadaný žák může být ředitelem školy přeřazen do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku ⁴ na základě výsledků komisionálního přezkoušení, vyjádření obvodního dětského (školního) lékaře a okresní pedagogicko-psychologické poradny; žák může být do vyššího ročníku přeřazen pouze se souhlasem zástupce žáka.

Do tříd s rozšířeným vyučováním některých předmětů nebo skupin předmětů ⁵ zařazuje žáka ředitel školy na základě doporučení školy, do které žák dochází, a podle nadání a předpokladů žáka; nadání a předpoklady žáka se ověří komisionálním přezkoušením. K zařazení žáka do těchto tříd je třeba souhlasu zástupce žáka.

Žáka, který neprokáže předpoklady pro plnění povinné školní docházky ve třídách uvedených v odstavci 1 (trvale neuspokojivý prospěch, zdravotní důvody, výchovné důvody apod.), ředitel školy po projednání v pedagogické radě a po oznámení zástupci žáka přeřadí na konci klasifikačního období do příslušné školy (třídy), v níž má plnit povinnou školní docházku. Jestliže o přeřazení žáka požádá zástupce žáka nebo to navrhne ze zdravotních důvodů obvodní dětský (školní) lékař, přeřadí ředitel školy žáka i během klasifikačního období.

Vyučování začíná v 8.00 hodin; podle místních podmínek může ředitel školy stanovit začátek vyučování odlišně, a to v rozmezí od 7.30 hodin do 8.30 hodin; ve třídách s rozšířeným vyučováním tělesné a sportovní výchovy může ředitel školy stanovit počátek vyučování na 7.00 hodin. Jestliže se z prostorových důvodů nemůže uskutečnit vyučování všech žáků v dopoledních hodinách, organizuje se ve dvou směnách; směnné vyučování se organizuje pouze ve výjimečných případech. Veškeré vyučování a výchovná činnost musí být ukončena do 18.00 hodin.

Středeční odpoledne a při směnném vyučování středeční dopoledne je určeno především činnosti Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže, mimoškolní zájmové činnosti a odpočinku žáků. Na tuto část dne není zařazováno vyučování a učitelé nezadávají žákům písemnou domácí přípravu.

Vyučovací hodina trvá 45 minut. Prodlužování vyučovacích hodin není dovoleno. Zpravidla po druhé vyučovací hodině je hlavní přestávka v délce 15 až 30 minut. Její délku stanoví ředitel školy. Žáci o hlavní přestávce opouštějí učebnu; jsou-li pro to podmínky, pobývají žáci o hlavní přestávce mimo školní budovu v určených prostorách. Mezi ostatními vyučovacími hodinami jsou desetiminutové přestávky. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá nejméně 60 minut. Při dvousměnném provozu je možné krátit každou vyučovací hodinu při odpolední směně na 40 minut. Na školách s internátem se délka vyučovacích hodin nezkracuje.

V 1. ročníku se vyučuje v jednom sledu nejvíce v rozsahu čtyř vyučovacích hodin, ve 2. až 4. ročníku pět vyučovacích hodin, v 5. až 8. ročníku šest vyučovacích hodin. Žáci 5. a 6. ročníku mohou mít v jednom dni včetně nepovinných předmětů nejvýše sedm vyučovacích hodin, žáci 7. a 8. ročníku osm vyučovacích hodin.

Škola organizuje školní výlety. Jejich program schvaluje ředitel školy, který je zařadí do pracovního plánu školy. Pro žáky, kteří se nezúčastní výletu, se zajistí náhradní vyučování. Žáci 1. až 4. ročníku mohou konat jeden jednodenní výlet ve školním roce, žáci 5. až 8. ročníku dva jednodenní výlety nebo jeden dvoudenní výlet. Pro žáky 5. až 8. ročníku je možno školní výlet prodloužit o dva dny pracovního klidu.

Branná výchova jako organická součást výchovy a vzdělávání žáků je uskutečňována všemi prostředky výchovně vzdělávací práce včetně zájmových činností. ⁶

Součástí vyučování branné výchovy a tělesné výchovy je základní plavecký výcvik a v 7. ročníku základní lyžařský výcvik. Školy, které nemají vhodné terénní a klimatické podmínky pro lyžařský výcvik v místě nebo nejbližším okolí, konají výcvik formou lyžařských výchovně výcvikových zájezdů do hor.

Součástí výchovy a vzdělávání žáků je výchova k dopravní kázni. Je zajišťována ve spolupráci s Pionýrskou organizací Socialistického svazu mládeže, orgány Veřejné bezpečnosti, Svazu pro spolupráci s armádou, Československým červeným křížem, Sdružením rodičů a přátel školy apod.

Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech se klasifikuje těmito stupni:

Chování žáka se klasifikuje těmito stupni:

Celkový prospěch žáka se hodnotí

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni: pracoval úspěšně pracoval.

Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjadřuje výsledky klasifikace v jednotlivých vyučovacích předmětech a klasifikaci jeho chování.

Není-li možné pro závažné objektivní příčiny klasifikovat žáka na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby tato klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné žáka klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje.

Není-li možné pro závažné objektivní příčiny klasifikovat žáka na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby tato klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do

Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního a druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím daného předmětu sám ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení národní výbor. Ředitel školy, popřípadě národní výbor oprávněnost žádosti posoudí a zástupci žáka sdělí, zda bude žák přezkoušen.

Přezkoušení se vykoná neprodleně, nejpozději do deseti dnů; není-li možné pro nepřítomnost žáka provést přezkoušení v tomto termínu, nelze žáka dále přezkušovat. Výsledek přezkoušení, který je konečný, sdělí ředitel školy zástupci žáka; další přezkoušení žáka je nepřípustné.

Žákovi 5. až 8. ročníku školy, který je na konci druhého pololetí klasifikován nejvýše ve dvou předmětech stupněm "nedostatečný", ředitel školy umožní vykonání opravné zkoušky.

Opravné zkoušky se konají poslední týden hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitel školy. Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitel školy vykonání opravné zkoušky nejpozději do 15. září; do této doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku.

Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez zdůvodněné omluvy, klasifikuje se v předmětu, z něhož měl vykonat opravnou zkoušku, stupněm "nedostatečný".

Opravné zkoušky se konají jako zkoušky komisionální.

Žák je povinen se ve škole slušně chovat, dbát pokynů pedagogických pracovníků, podle svých schopností se svědomitě připravovat na vyučování a dodržovat vnitřní řád školy. Žák je povinen chovat se také mimo vyučování - a to i ve volných dnech a o prázdninách - tak, aby nenarušoval zásady socialistického soužití a mravní normy socialistické společnosti a dělal čest škole i sobě.

Žák je povinen chodit do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin a účastnit se činností organizovaných školou. Účast na vyučování nepovinných předmětů a docházka do zájmových kroužků, do školní družiny a školního klubu je pro zařazené žáky povinná.

Žák musí být ve škole vhodně, čistě a bez výstředností upraven a oblečen.

Žák je povinen zacházet s učebnicemi a školními potřebami šetrně, udržovat své místo, třídu i ostatní školní prostory v čistotě a pořádku, chránit socialistický majetek před poškozením; je povinen nosit do školy učebnice a školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynů učitelů.

Před ukončením vyučování nesmějí žáci bez dovolení vycházet ze školní budovy; pobývat ve školních prostorách v době mimo vyučování smí žák pouze za podmínek stanovených ve vnitřním řádu školy.

Žák je povinen chránit své zdraví i zdraví spolužáků; žákům jsou zakázány všechny činnosti, které jsou zdraví škodlivé (např. kouření, pití alkoholických nápojů, požívání zdraví škodlivých látek).

Návštěva podniků veřejného pohostinství bez doprovodu zástupce žáka nebo jím pověřené osoby je žákům povolena jen v denní době, potřebují-li se najíst nebo vypít nealkoholický nápoj. Filmových a divadelních představení i jiných kulturních nebo zábavních pořadů se žáci mohou účastnit, pokud jsou přístupné školní mládeži. Jde-li o večerní představení, mohou je navštívit jen v doprovodu zástupce žáka nebo osob jím pověřených.

Žák může účinkovat opakovaně v divadle, ve filmu, v televizi nebo v jiných obdobných veřejných vystoupeních, které nepořádá škola, pouze se souhlasem ředitele školy.

Pochvaly a jiná ocenění ⁸ se udělují za mimořádný projev aktivity a iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pro kolektiv.

Návrh na udělení pochvaly nebo jiného ocenění se projedná v pedagogické radě.

Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel, ředitel školy, zástupce národního výboru nebo zástupce společenské organizace.

Ve zvlášť odůvodněných případech (např. statečný čin, jímž byl zachráněn lidský život nebo majetek značné materiální hodnoty) udělují žákovi pochvalu nebo jiné ocenění orgány národního výboru nebo ministr školství České socialistické republiky.

Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do třídních výkazů.

Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Toto opatření předchází zpravidla před snížením stupně z chování.

Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy.

Třídní učitel uděluje důtku po projednání a se souhlasem ředitele školy. Ředitel školy uděluje důtku po projednání v pedagogické radě. Napomenutí a důtky se udělují před kolektivem třídy nebo školy.

O udělení opatření uvědomí ředitel školy prokazatelným způsobem zástupce žáka; opatření se zaznamenává do třídního výkazu.

vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 93/1978 Sb., o základní škole,

směrnice ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 18. 7. 1974 čj. 19 190/74-201 o individuálním vyučování dětí, které nemohou ze zdravotních důvodů docházet do školy oznámené v částce 13/1974 Sb.,

klasifikační řád pro základní devítileté školy ze dne 10. 4. 1963 čj. 14 311/63-I/1, ve znění klasifikačního řádu ze dne 4. 1. 1967 čj. 53 010/66-I/1, ve znění výnosu ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 28. 11. 1973 č.j. 28 587/73-200 oznámeného v částce 4/1974 Sb., ve znění výnosu ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 29. 6. 1979 čj. 20 354/79-200 oznámeného v částce 19/1979 Sb.,

organizační směrnice ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 1. 7. 1967 čj. 10 000/67-I/3 pro základní devítileté školy oznámené v částce 34/1967 Sb., ve znění organizačních směrnic ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 26. 6. 1969 čj. 21 190/69 oznámených v částce 30/1969 Sb., ve znění organizačních směrnic ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 13. 8. 1970 čj. 24 490/70-202 oznámených v částce 27/1970 Sb., ve znění výnosu ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 20. 6. 1972 čj. 16 074/72-200 oznámeného v částce 16/1972 Sb.,

směrnice ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 20. 6. 1972 čj. 16 116/72-200 o rozšířeném vyučování cizím jazykům na základních devítiletých školách oznámené v částce 16/1972 Sb.,

směrnice ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 20. 6. 1972 čj. 16 118/72-200 o sportovních třídách na základních devítiletých školách oznámené v částce 16/1972 Sb., ve znění směrnic ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 30. 8. 1976 čj. 23 880/76-200 oznámených v částce 21/1976 Sb.,

směrnice ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 29. 7. 1970 čj. 22 607/70-200 o zvláštní tělesné výchově na školách poskytujících základní, střední a vyšší vzdělání oznámené v částce 25/1970 Sb.,

směrnice ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 18. 7. 1980 čj. 21 840/80-200 k organizování základního plaveckého výcviku na 1. stupni základní školy oznámené v částce 31/1980 Sb.,

směrnice ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 14. 7. 1969 čj. 20 632/69-I/2 o výchově a vzdělávání výchovně zanedbaných a prospěchově opožděných cikánských dětí oznámené v částce 30/1969 Sb.,

směrnice ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 26. 4. 1971 čj. 11 530/71-200 pro zajištění příznivých podmínek žákům a učňům přestupujícím do škol a odborných učilišť s jiným jazykem vyučovacím, oznámené v částce 11/1971 Sb.,

směrnice ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 11. 10. 1971 čj. 23 816/71-200 o vyučování žáků a učňů slovenské, polské a německé národnosti v ČSR oznámené v částce 33/1971 Sb.,

směrnice ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 21. 7. 1972 čj. 19 074/72-200 o vyučování žáků řecké a makedonské národnosti jejich mateřskému jazyku oznámené v částce 19/1972 Sb.