104/1985 Sb. znění účinné od 1. 1. 1986 do 30. 5. 1991
104
VYHLÁŠKA
Státní plánovací komise
ze dne 12. listopadu 1985
o palivových a energetických základnách
Státní plánovací komise stanoví podle § 17 odst. 1 písm. e) a odst. 4 zákona č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování:
§ 1 (1) Tato vyhláška upravuje postup plánovitého určování palivových a energetických základen pro vybrané spotřebiče paliv a energie (dále jen "spotřebiče").
(2) Určení palivové nebo energetické základny je včetně jejího příslibu plánovacím rozhodnutím, ve kterém se v souladu s celospolečenskými zájmy stanoví základní údaje o palivu nebo energii, na něž bude spotřebič provozován.
(3) Nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, musí být palivová nebo energetická základna určena před zahájením výstavby nového spotřebiče či rekonstrukce spotřebiče stávajícího. Bez určení palivové nebo energetické základny nelze provést závazné objednání potřebného zařízení z tuzemska či z dovozu.
(4) Před určením palivové nebo energetické základny může být pro účely přípravné projektové dokumentace vydán příslib palivové nebo energetické základny.
§ 2 (1) Palivová nebo energetická základna se ve smyslu této vyhlášky určuje:
a) pro zařízení na výrobu tepelné energie z tuhých, kapalných a plynných paliv (kotle apod.) a na technologická zařízení (například průmyslové pece a štěpící stanice), přesahuje-li roční spotřeba či roční dodávka pro odběrní místo:
1 000 t hnědého uhlí
500 t černého uhlí
200 t koksu
200 t těžkých topných olejů
10 t lehkých topných olejů
60 000 m3 zemního plynu
120 000 m3 svítiplynu
anebo jestliže jmenovitý výkon tepelného zdroje spalujícího uvedená paliva činí nejméně 1000 kW;
b) pro zařízení, ve kterých se užívá elektrické energie pro vytápění, klimatizaci a ohřev teplé vody, jestliže celkový jmenovitý příkon těchto zařízení činí nejméně 150 kW;
c) pro technologická zařízení, ve kterých se používá elektrická energie pro přímý ohřev, jako například průmyslové pece a sušárenská zařízení, jestliže požadovaný celkový příkon činí nejméně 1000 kW;
d) pro zařízení, ve kterých se zpracovává uhlí, lignit, koks, svítiplyn, zemní plyn nebo topné oleje jako surovina․
(2) Rozhodnutí o určení palivové nebo energetické základny je třeba i v případech, kdy organizace je zároveň výrobcem i spotřebitelem příslušného druhu paliva nebo energie.
§ 3 (1) Rozhodnutí o určení palivové nebo energetické základny či příslibu (dále jen "rozhodnutí") vydává na žádost odběratele nebo investora pro celou Československou socialistickou republiku federální ministerstvo paliv a energetiky (dále jen "gestor"); o určených palivových nebo energetických základnách v příslušných druzích paliv a energie a o jejich změnách vede evidenci. Ve stanovených lhůtách, nejméně však pololetně, předkládá gestor Státní plánovací komisi, České plánovací komisi a Slovenské plánovací komisi informaci o stavu určených palivových a energetických základen.
(2) Žádost o určení palivové nebo energetické základny nebo příslibu obsahuje zejména údaje o spotřebiči, druhu a množství požadovaného paliva nebo energie a další nezbytné informace ( § 8). Potřeba paliva nebo energie musí být zdůvodněna především na základě norem spotřeby, a to jak v oblasti přeměn, tak i konečného užití. Současně musí zohledňovat možnosti využití druhotných, obnovitelných a dalších zdrojů energie.
(3) K žádosti odběratele nebo investora musí být připojeno stanovisko
a) nadřízeného ústředního orgánu odběratele nebo investora zejména z hlediska dodržení zásad palivoenergetické politiky; ústřední orgány - držitelé fondu současně potvrzují, že požadované určení palivové nebo energetické základny nebo příslibu budou zajišťovat v rámci limitů dodávek paliv či energie;
b) Českých energetických závodů či Slovenských energetických podniků, jedná-li se o spotřebič, který má charakter zdroje tepelné energie, zda jeho výstavba či rekonstrukce je v souladu s plánem rozvoje (energetickým generelem) dané oblasti;
c) dodavatele, zejména z hlediska technickoekonomických možností realizace dodávek paliv či energie, možnosti realizace v požadovaném druhu, jakosti, zrnění, tlaku a zahájení odběru atp.;
d) bilančního gestora za příslušné palivo či energii u žadatelů - organizací, jejichž nadřízený ústřední orgán není držitelem fondu, z hlediska, zda požadovaná palivová nebo energetická základna nebo příslib je zajišťován v rámci limitů dodávek paliv či energie;
e) Státní energetické inspekce ČSR či Státní energetické inspekce SSR, jako součást její preventivní kontrolní činnosti, jestliže roční spotřeba dosáhne výše stanovené ustanovením § 5 odst. 1, zejména z hlediska dodržování zásad palivoenergetické politiky a podmínek energetického zásobování oblasti;
f) příslušného krajského národního výboru, Národního výboru hlavního města Prahy a Národního výboru hlavního města SSR Bratislavy, zda navrhované řešení je v souladu se zájmy palivoenergetické politiky a plánovaným rozvojem v dané oblasti.
(4) V případech, kdy roční spotřeba nedosáhne výše stanovené ustanovením § 5 odst. 1, předkládá Státní energetická inspekce ČSR či Státní energetická inspekce SSR své stanovisko jen na základě vyžádání gestora, České plánovací komise nebo Slovenské plánovací komise.
(5) Gestor rozhodne o žádosti odběratele nebo investora nejpozději do 60 dnů po jejím obdržení. Nemůže-li tak učinit, je povinen v této lhůtě prostřednictvím ústředního orgánu odběratele nebo investora jej o tom uvědomit s uvedením důvodu a lhůty, ve které rozhodne.
§ 4 Rozhodnutí obsahuje zejména:
a) název přímo nadřízeného a ústředního orgánu odběratele nebo investora, název a sídlo organizace odběratele a místo spotřeby s bližším označením provozní jednotky, ve které budou vybudovány nebo rekonstruovány spotřebiče, a seznam spotřebičů včetně jejich parametrů s označením, jde-li o spotřebiče nové nebo rekonstruované;
b) spotřebu v jednotlivých letech ve skutečných jednotkách včetně jakostních znaků podle platných československých norem; u kontinuálně dodávaných paliv a energie též maximální hodinovou a denní dodávku a ostatní náležitosti podle zvláštních předpisů;
c) název, sídlo, popř. bližší označení provozní jednotky dodavatele paliv či energie;
d) technické podmínky realizace palivové nebo energetické základny; kapacita zásobníků (skládky) paliv musí odpovídat minimálně 45denní spotřebě příslušných spotřebičů v období jejich maximálního zatížení, jestliže se nedohodne odběratel nebo investor s dodavatelem jinak;
e) u předběžného příslibu dobu jeho platnosti.
§ 5 (1) V případech, kdy předkládaná roční spotřeba dosáhne u zařízení uvedených v § 1
3 tis. TJ tuhých paliv
2 mil. m3 zemního plynu
5 mil. m3 svítiplynu
200 tun topných olejů
1 mil. kWh elektrické energie pro vytápění a klimatizaci
5 mil. kWh elektrické energie pro přímou technologickou
spotřebu [ § 2 odst. 1 písm. c.)],
si gestor před určením palivové nebo energetické základny nebo příslibu vyžádá stanovisko Státní plánovací komise. Státní plánovací komise se k předloženému návrhu vyjádří též s přihlédnutím ke stanovisku plánovací komise republiky, na jejímž území má být spotřebič vybudován nebo rekonstruován.
(2) Gestor předkládá podle odstavce 1 své návrhy k vyjádření Státní plánovací komisi souhrnně jedenkrát měsíčně; zároveň je zasílá příslušné plánovací komisi republiky, která do jednoho týdne po obdržení návrhu sdělí své případné připomínky Státní plánovací komisi. Gestor k návrhům svého rozhodnutí připojí žádost odběratele nebo investora o určení palivové nebo energetické základny a stanoviska všech příslušných orgánů. Státní plánovací komise se vyjádří do 4 týdnů po obdržení návrhů od gestora.
§ 6 (1) Odběratel nebo investor je povinen bez zbytečného odkladu projednat s gestorem všechny nové skutečnosti ovlivňující rozhodnutí (změnu množství a druhu paliva, změnu termínů uvádění spotřebiče do provozu, změnu spotřebiče, prodloužení platnosti rozhodnutí atp.). Podle povahy a rozsahu změny gestor rozhodne, zda je nutné žádat o nové rozhodnutí.
(2) Gestor je oprávněn změnit rozhodnutí v případech, kdy z národohospodářského hlediska je účelné, popřípadě nutné provést jeho změnu, a to po projednání s nadřízeným orgánem odběratele; v případech uvedených v ustanovení § 5 též se Státní plánovací komisí a podle příslušnosti i s Českou plánovací komisí nebo Slovenskou plánovací komisí.
(3) Jestliže spotřebič nebude uveden do provozu do dvou let po termínu stanoveném v rozhodnutí a nebyla-li dohodnuta změna podle postupu uvedeného v odstavci 1, pozbývá toto rozhodnutí platnosti.
§ 7 Provozovatelé spotřebičů, na které se podle vyhlášky Státní plánovací komise č. 58/1972 Sb. , o palivových a energetických základnách pro spotřebiče tuhých paliv, topných olejů, topných plynů a elektrické energie, nevztahovalo určení palivové nebo energetické základny, jsou povinni nejpozději do 30. června 1986 oznámit gestorovi skutečnosti uvedené v ustanovení § 4, jestliže v době nabytí účinnosti této vyhlášky jde o spotřebiče podle ustanovení § 2.
§ 8 Obsah, formu a postup předkládání žádostí o určení palivové nebo energetické základny nebo o příslib, způsob evidence a lhůty informací upraví gestor metodickými pokyny v dohodě se Státní plánovací komisí, Českou plánovací komisí a Slovenskou plánovací komisí.
§ 9 Zrušuje se vyhláška Státní plánovací komise č. 58/1972 Sb. , o palivových a energetických základnách pro spotřebiče tuhých paliv, topných olejů, topných plynů a elektrické energie.
§ 10 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1986.
Místopředseda vlády ČSSR
a předseda Státní plánovací komise:
Ing. Potáč v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck