119/1985 Sb. znění účinné od 1. 1. 1986
119
ZÁSADY
vlády Československé socialistické republiky a Ústřední rady odborů
pro uzavírání, obsah a kontrolu kolektivních smluv
Kolektivní smlouvy jsou důležitým politickoekonomickým, sociálním a právním nástrojem a významnou formou účasti pracujících při zabezpečování plánovitého hospodářského a sociálního rozvoje organizací a při ochraně oprávněných zájmů pracujících. Upravují vzájemné vztahy mezi kolektivy pracovníků zastoupených orgány Revolučního odborového hnutí a vedoucími organizací. Vytyčují závazná konkrétní opatření a závazky ke splnění plánovaných úkolů, k uplatňování socialistických zásad v odměňování za práci, ke zlepšování pracovních, zdravotních, sociálních a kulturních podmínek pracujících a k rozvíjení výchovné a vzdělávací činnosti. Přispívají k prohlubování socialistické demokracie, k upevňování právního řádu, uvědomělé pracovní kázně a vzájemných soudružských vztahů v organizacích.
V zájmu jednotného postupu při přípravě, uzavírání a kontrole kolektivních smluv stanoví vláda Československé socialistické republiky a Ústřední rada odborů podle § 20 odst. 6 zákoníku práce tyto zásady:
Č Á S T I UZAVÍRÁNÍ KOLEKTIVNÍCH SMLUV 1. Kolektivní smlouvy se uzavírají ve všech státních hospodářských, rozpočtových, příspěvkových, ostatních socialistických organizacích s výjimkou jednotných zemědělských družstev a výrobních družstev. Ve společenských organizacích a jejich zařízeních lze lze uzavírat kolektivní smlouvy na základě dohody závodního výboru ROH s vedením organizace.
2. Kolektivní smlouva se uzavírá mezi kolektivem pracovníků a organizací. Jménem pracovníků ji uzavírá závodní výbor, podnikový výbor nebo místní výbor, univerzitní odborová rada, celoškolský, celoústavní výbor Revolučního odborového hnutí, popřípadě další příslušný odborový orgán (dále jen "závodní výbor") a jménem organizace její vedoucí. Kolektivní smlouvy organizací (podniků) se uzavírají na období jednoho roku. V případech, kde jsou k tomu podmínky, lze uzavřít kolektivní smlouvu organizace na delší období, zpravidla na pět let; její obsah se ročně zpřesňuje doplňkem ke kolektivní smlouvě.
3. V organizacích vnitřně členěných na závody uzavírá závodní výbor (závodní výbory) jménem pracovníků závodu a vedoucí organizace nebo jím pověřený vedoucí závodu jménem organizace závodní kolektivní smlouvu, která je základním článkem soustavy kolektivních smluv; obsahuje i závazky týkající se samostatných provozů․ Ustanovení a závazky kolektivní smlouvy organizace se vztahují na závod a jeho pracovníky, pokud závodní kolektivní smlouva v souladu s těmito zásadami nestanoví něco jiného. Závodní kolektivní smlouvy se uzavírají na období jednoho roku.
4. Ve výrobních hospodářských jednotkách oborových podnicích, koncernech, trustech (dále jen "VHJ") - uzavírá oborovou kolektivní smlouvu jménem pracovníků VHJ oborový výbor Revolučního odborového hnutí a jménem VHJ její generální ředitel. Ustanovení a závazky odborové kolektivní smlouvy se vztahují na organizace, závody a jejich pracovníky, pokud jejich kolektivní smlouvy v souladu s těmito zásadami nestanoví něco jiného. Oborové kolektivní smlouvy se uzavírají zpravidla na dobu pěti let a každoročně se zpřesňují.
5. Kolektivní smlouvy organizací a závodů se připravují souběžně s návrhem plánu a musí být schváleny současně s potvrzením hospodářského plánu nejpozději však do 15. února v roce, v němž vstupují v platnost. Oborové kolektivní smlouvy se připravují souběžně s návrhem pětiletého plánu a musí být schváleny současně s jeho potvrzením.
6. Dojde-li k závažným změnám v činnosti organizace nebo VHJ nebo jiným zásadním okolnostem, např. při změně plánu, provedou se nezbytné změny a doplňky kolektivní smlouvy v době její platnosti formou doplňku.
7. Kolektivní smlouva, její změny a doplňky se uzavírají písemně.
8. Do kolektivní smlouvy se zařazují jen konkrétní a kontrolovatelné závazky a ustanovení, které musí být termínovány a stanovena jmenovitě odpovědnost za jejich plnění.
Č Á S T I I OBSAH KOLEKTIVNÍCH SMLUV
A. Obsahové zaměření oborových kolektivních smluv 9. Oborová kolektivní smlouva v souladu se statutem VHJ, podle konkrétních podmínek a potřeb obsahuje závazky obou smluvních stran vyjadřující cílově programový přístup k zabezpečení plánovaných úkolů, hmotné zainteresovanosti, péče o pracovníky, výchovné a vzdělávací činnosti, včetně tvorby a užití fondu kulturních a sociálních potřeb, zejména na:
a) zabezpečení hlavních úkolů plánovaného rozvoje VHJ, pravidel hmotné zainteresovanosti pro vstřícné plánování, směrů rozvoje pracovní a tvůrčí iniciativy a způsobu kontroly dosahovaných hospodářských výsledků VHJ;
b) realizaci žádoucích změn ve struktuře výroby, zvyšování produktivity práce, efektivnosti a kvality, zabezpečování úkolů státních cílových programů technického rozvoje snižováním materiálové a výrobní náročnosti a a zvyšování technicko-ekonomické úrovně výrobků;
c) vytváření podmínek pro realizaci programů rozvoje hnutí vynálezců a zlepšovatelů včetně zavádění a rozšiřování pokrokových metod práce a žádoucího využívání tématického plánování uvnitř VHJ;
d) způsob rozdělení hospodářského výsledku VHJ, zejména pravidel tvorby a rozdělování prostředků do fondů VHJ a podřízených organizací a vyčlenění objemu prostředků na sociální rozvoj v rámci VHJ;
e) uplatňování pravidel pro usměrňování mzdových prostředků uvnitř VHJ a plánu mezd včetně kontroly jejich dodržování, postihů za nejakostní práci a porušování smluvních závazků;
f) rozdělování celkové výše mzdových prostředků vyplývající z jejich normativu nebo limitu na organizace diferencované v závislosti na progresivitě plánu a výsledcích jejich činnosti; stanovení průměrné mzdy za VHJ a na organizace;
g) zabezpečení hlavních úkolů v oblasti odměňování v návaznosti na pětileté mzdové programy a program zvýšení ekonomické účinnosti mzdové soustavy, zejména vytýčení časového postupu, forem a podmínek realizace pro nižší stupně řízení;
h) realizaci hlavních věcných úkolů, vlastních záměrů a potřeb pětiletého plánu racionalizace a normování práce včetně prosazování objektivizovaných norem všeho druhu, s přihlédnutím ke specifickým podmínkám oboru a podřízených organizačních jednotek;
i) opatření VHJ k zabezpečení úkolů obsažených v plánech personálního a sociálního rozvoje a opatření odborových orgánů na podporu jejich plnění a popřípadě úkolů nad jejich rámec, které vyplynuly z naléhavých potřeb, nebo pro jejichž plnění se na úrovni VHJ vytvořily předpoklady, včetně vyjádření forem pomoci podřízeným organizacím, např. závazky na výstavbu a rekonstrukci rekreačních, rehabilitačních a jiných zařízení oborové povahy;
j) rozvíjení odborné kvalifikace pracovníků, zejména dělníků, žen, mladých pracovníků, doškolování a přeškolování pracovníků uvolněných z neefektivních výrob. Vytváření podmínek pro odbornou a politickou přípravu mládeže na dělnická povolání ve středních odborných učilištích a její úspěšnou adaptaci ve výrobním procesu. Zvyšování ideové, politické a kulturní úrovně pracovníků, zejména vytvářením materiálních podmínek pro rozvoj kulturně výchovné, tělovýchovné a branné výchovy za účelem využívání volného času pracovníků a jejich rodinných příslušníků
k) uplatnění pravidel pro tvorbu a rozdělování zdrojů fondu kulturních a sociálních potřeb za splnění ukazatelů stanovených pro VHJ i zásad pro jejich krácení a pravidel pro rozdělení zdrojů oborového fondu kulturních a sociálních potřeb na podřízené organizace. (Rozpočet oborového fondu kulturních a sociálních potřeb na každý rok je součástí oborové kolektivní smlouvy.)
B. Obsahové zaměření kolektivních smluv organizací a závodních kolektivních smluv Zabezpečení plánovaných úkolů
10. Kolektivní smlouva obsahuje zpravidla stručnou charakteristiku hlavních úkolů plánu a způsob rozdělení hospodářského výsledku (prostředků). Ke splnění úkolů plánu, popřípadě rozpočtů kolektivní smlouva obsahuje konkrétní závazky organizace a pracovníků zaměřené především na:
a) zabezpečení rovnoměrného plnění úkolů plánu, zejména odhalováním a využíváním rezerv ve zdrojích růstu produktivity práce a zefektivnění výrobního procesu, zdokonalování chozrasčotního řízení a organizace práce ve všech vnitropodnikových útvarech včetně předvýrobních etap, postupným uplatňováním brigádních forem organizace práce a odměňování pracovních kolektivů a využívání vstřícného plánování již při přípravě plánu na další rok;
b) uplatňování nové techniky a technologie a urychlené zavádění výsledků vědeckotechnického pokroku do výroby cestou rekonstrukce, modernizace, automatizace, robotizace, mechanizace a inovace výroby a optimálního využívání výrobních prostředků především zvyšováním směnnosti;
c) zabezpečování plánované jakosti výroby, rozvoje a kvality služeb, zejména zvyšování podílu špičkových výrobků v zájmu plnění plánovaných dodávek pro vnitřní trh, vývoz, investiční výstavbu a dodávek pro ostatní odběratele, výraznější zvyšování užitných vlastností výrobků, snižování podílu nákladů na zmetky a reklamace;
d) vytváření všestranných podmínek efektivního využívání a zhodnocování paliv a energie, surovin a materiálů, především snižováním jejich normované spotřeby, odhalováním a využíváním dalších rezerv v zájmu výroby žádoucí produkce navíc z uspořených zdrojů;
e) vytváření podmínek rozvoje vnitropodnikového soutěžení, zkvalitňování obsahu a organizace výrobních (provozních) porad, účinnější popularizaci a využívání výsledků a zkušeností dosažených všemu formami pracovní iniciativy, včetně internacionálního socialistického soutěžení;
f) realizaci a kontrolu plnění programů komplexní socialistické racionalizace, další rozvoj komplexních racionalizačních brigád, ostatních účinných forem technické tvůrčí iniciativy, pokrokových metod práce, včetně prohlubování a vytváření podmínek pro jejich efektivní využívání;
g) zabezpečování úkolů plánu rozvoje vědy a techniky, státních cílových programů, plánu tematických úkolů a opatření k plánovitému rozvoji hnutí vynálezců a zlepšovatelů, zkvalitnění práce v předvýrobních etapách a dalších forem účasti pracujících na vědeckotechnickém rozvoji;
h) lepší využití a rozmístění pracovníků, upevňování pracovní a technologické kázně, plné a efektivní využívání fondu pracovní doby, snižování absence a nežádoucí fluktuace, zajištění ochrany majetku v socialistickém vlastnictví.
11. V souladu se mzdovými a jinými právními předpisy v návaznosti na mzdový program nadřízeného orgánu a organizace a na program zvyšování ekonomické účinnosti mzdové soustavy kolektivní smlouva obsahuje závazky a ustanovení zaměřená především na:
a) stanovení plánovaného objemu mzdových prostředků odpovídajícího normativu nebo limitu v závislosti na stanovených ukazatelích, jeho rozdělení na prémie, odměny (fond vedoucího, za socialistické soutěžení, za pracovní a životní výročí), podíly na hospodářských výsledcích, vztah přírůstku produktivity práce a průměrné mzdy celkem a její členění na závody, útvary a kategorie pracovníků;
b) prohloubení diferenciace mezd mezi profesemi a funkcemi a jednotlivými pracovníky podle jejich prokazatelného přínosu k plnění rozhodujících úkolů organizace, zejména při zvyšování efektivnosti a kvality práce, jakosti výrobků a služeb, plnění úkolů technického rozvoje v zájmu trvalého růstu produktivity práce a dosahování všestranných úspor živé práce a dosahování všestranných úspor živé a zvěcnělé práce, popř. podle dalších hledisek;
c) zvýšení ekonomické účinnosti mzdových forem za účelem prohloubení jejich pobídkovosti na plnění rozhodujících úkolů organizace;
d) opatření směřující ke snižování práce přesčas a omezování noční práce žen;
e) zabezpečení konkrétních úkolů v cílevědomém rozvoji racionalizace a normování práce, zejména ve zdokonalování normativní základny vedoucí ke stále širšímu uplatňování technicky zdůvodněných výkonových norem ve výrobě, rozšiřování normativní základny u pomocných a obslužných prací a omezování administrativní náročnosti za účelem snižování normovaného počtu řídícího a správního aparátu;
f) postup při spolurozhodování závodního výboru Revolučního odborového hnutí a uplatňování norem spotřeby práce a při tvorbě všech norem, které nejsou stanoveny na základě schválených normativních podkladů;
g) vytváření potřebných ekonomických a politicko-organizačních předpokladů pro uplatnění nové tarifní soustavy pro odměňování dělníků a technickohospodářských pracovníků;
h) soustavné hodnocení vývoje mezd, mzdové diferenciace a účinnosti brigádních forem organizace práce a odměňování, kontrolu účinnosti nové mzdové soustavy, dodržování mzdových předpisů, včetně opatření k odstranění zjištěných nedostatků;
i) opatření při překročení mzdových prostředků a při omezení výplaty mezd v organizaci;
j) informaci, kde pracovníci organizace mohou nahlédnout do všech mzdových předpisů používaných v organizaci.
12. Podle zmocnění ve mzdových nebo jiných právních předpisech kolektivní smlouva:
a) stanoví pravidla pro poskytování podílů na hospodářských výsledcích, popř. způsob rozdělování prostředků na podíly pro vnitropodnikové útvary podle jejich přínosu na celkových výsledcích práce a hospodaření;
b) stanoví postup a bližší podmínky pro poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích a pro stanovení jejich výše jednotlivým pracovníkům;
c) může stanovit některé mzdové podmínky, např. výši příplatků, preferencí apod.
13. Kolektivní smlouva obsahuje věcná opatření k plnění ročního plánu sociálního rozvoje a závazky hospodářského vedení ke zlepšování pracovních, zdravotních, sociálních, kulturních a dalších životních podmínek, k plnění norem sociální vybavenosti, popř. další závazky organizace a pracovních kolektivů ke zkvalitňování péče o pracovníky, které nebyly do plánu zahrnuty a pro něž byly vytvořeny předpoklady.
Kolektivní smlouva stanoví závazky týkající se zejména:
a) zlepšování pracovního prostředí, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a společného postupu hospodářských a odborových orgánů k soustavnému snižování pracovní úrazovosti a nemoci z povolání, závazků k důslednému využívání třístupňové kontroly, k zajišťování veřejné prověrky bezpečnosti práce, k soustavné výchově a školení pracovníků k bezpečné a zdravotně nezávadné práci, k hospodárnému využívání ochranných osobních pracovních prostředků a ke snižování fyzicky a psychicky nadměrně namáhavých, monotónních a nekvalifikovaných prací, zejména snižování počtu žen manipulujících s břemeny nad přípustnou hmotnost;
b) zlepšování zdravotní péče, včetně preventivních lékařských prohlídek, poskytování lázeňské péče a vytváření podmínek pro pracovní uplatnění pracovníků se změněnou pracovní schopností;
c) způsobu zabezpečování závodního stravování pro všechny pracovníky a výše příspěvku z fondu kulturních a sociálních potřeb na jedno hlavní jídlo pracovníků v I., II. a III. směně a bývalým pracovníkům (důchodcům), formy společenské kontroly odborových orgánů nad závodním stravováním včetně postupu k uplatnění závěrů při zjištěných nedostatcích, a další závazky ke zlepšování prostředí a k racionalizaci práce a výdeje jídel v zařízeních závodního stravování a k výchově pracovníků k racionální výživě a k uplatnění správných stravovacích režimů;
d) způsobu výběru pracovníků do bytových pořadníků, závazků k poskytování finanční, odborné a technické pomoci pracovníkům při individuální a družstevní bytové výstavbě, zlepšení údržby bytového fondu;
e) využití podnikových rekreačních zařízení včetně určení délky rekreačního období i jejich využití pro pionýrské tábory ROH, způsob rozšiřování a zkvalitňování rekreační základny včetně pionýrských táborů ROH;
f) zlepšování životních podmínek zejména pracujících žen, dopravy do zaměstnání a zpět, služeb všeho druhu a společná opatření k účinné ochraně životního prostředí na podporu volebních programů Národní fronty;
g) vytváření všestranných podmínek pro rozvoj kulturní a sportovní činnosti, účelného využívání volného času pracujících, zejména mládeže a utváření socialistického způsobu života;
h) zajišťování individuální a skupinové sociální práce včetně péče o důchodce a vytváření personálních předpokladů pro tuto činnost;
i) zlepšování pracovního a životního prostředí v rámci akce "odboráři svým závodům a republice";
j) soustavného upevňování právního vědomí pracujících formou právní propagandy se zřetelem ke konkrétním podmínkám organizace, poskytování porad pracujícím z oblasti pracovněprávního, sociálního, popřípadě občanskoprávního zákonodárství.
Výchovná a vzdělávací činnost
14. Ke zvyšování odborné, ideově politické a kulturní úrovně pracovníků kolektivní smlouva obsahuje závazky hospodářského vedení ke splnění plánu personálního rozvoje a opatření k tomuto plánu, resp. i další závazky zaměřené především na:
a) zvyšování odborné kvalifikace pracujících, zejména dělníků, žen a mladých pracovníků formou doškolování, přeškolování, získávání více profesí, osvojování tvořivého myšlení a nových metod práce, vysíláné do různých typů resortních a státních škol včetně postgraduálního studia v souladu s potřebami organizace, plné využívání získané kvalifikace pracovníků se zvláštní pozorností k vytváření podmínek pro adaptaci absolventů středních odborných učilišť, středních a vysokých škol v pracovním procesu;
b) zabezpečení ideové, politické a ekonomické výchovy pracujících, zejména mladých dělníků, upevňování socialistické morálky, pracovní a technologické kázně, rozvíjení škol socialistické práce, technicko-ekonomické propagandy, osobní a názorné agitace;
c) vytváření organizačních, kádrových a materiálních podmínek pro rozvíjení kulturní, sportovní a tělovýchovné činnosti pracujících ve volném čase včetně jejich rodinných příslušníků v závodních klubech, rudých koutcích, tělovýchovných a dalších zařízeních.
Tvorba a čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb
15. K účelnému využívání prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví v souladu s právními předpisy
a) kolektivní smlouva organizace zejména: - výši přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb organizace, - podmínky pro doplňkový příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb, - zásady k rozdělení a užití zdrojů doplňkového přídělu pro závody, - objem prostředků FKSP vyčleněných na sdružené akce, pro něž je tento fond určen;
b) závodní kolektivní smlouva zejména: - základní, případně jednotný příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb závodu, - procento použití prostředků FKSP na politickovýchovnou, kulturní a vzdělávací činnost pro ZO ROH, - podmínky pro poskytování doplňkového přídělu, - objem prostředků ke sdružení na akce, které lze a je účelné financovat z FKSP v rámci podniku, popřípadě s jinými organizacemi v místě závodu.
16. Rozpočet fondu kulturních a sociálních potřeb je součástí kolektivní smlouvy.
Č Á S T I I I PRÁVNÍ ZÁVAZNOST KOLEKTIVNÍCH SMLUV 17. Návrh oborové kolektivní smlouvy musí být projednán a schválen oborovou konferencí ROH, návrh kolektivní smlouvy organizace nebo závodní kolektivní smlouvy členskou schůzí (konferencí) organizace Revolučního odborového hnutí, jinak je kolektivní smlouva neplatná. Totéž platí pro uzavírání změn a doplňků kolektivní smlouvy.
18. Kolektivní smlouva se stává pro obě smluvní strany závaznou podpisem zástupců obou smluvních stran. Obě strany jsou povinny ji od té doby dodržovat a jakékoliv změny a doplňky provádět pouze se vzájemným souhlasem a předepsaným způsobem.
19. Právní účinnost závazků obsažených v kolektivní smlouvě začíná prvním dnem období, na které byla kolektivní smlouva uzavřena a končí uplynutím tohoto období.
20. Ustanovení a závazky v kolektivních smlouvách, které jsou v rozporu s právními předpisy nebo se zájmy společnosti, jsou neplatné.
21. Nároky vyplývající z kolektivních smluv pro jednotlivé pracovníky se uplatňují a uspokojují jako ostatní nároky pracovníků z pracovního poměru.
22. Vedoucí pracovníky organizace, kteří neplní povinnosti vyplývající pro ně z kolektivní smlouvy nebo zaviňují průtahy v plnění ustanovení a závazků obsažených v kolektivní smlouvě, upozorňuje závodní výbor na nedostatky a žádá jejich odstranění.
Závodní výbor může navrhnout příslušným orgánům, aby v rámci platných předpisů použily vůči těmto pracovníkům vhodných opatření, jako například odnětí či krácení prémií, odměn, podílů, uložení kárného opatření nebo i odvolání z funkce.
Za plnění závazků přijatých odborovými orgány odpovídají tyto orgány podle stanov Revolučního odborového hnutí.
23. Generální ředitel VHJ, vedoucí organizace, závodu je povinen soustavně sledovat, jak vedoucí a další pracovníci uvedení v kolektivní smlouvě plní povinnosti vyplývající pro ně z této smlouvy. Zaviněné neplnění těchto povinností posuzuje jako porušení pracovní kázně a vyvozuje z něj důsledky. Při hodnocení pracovních výsledků jednotlivých vedoucích pracovníků a při hmotném oceňování jejich práce se přihlíží též k tomu, jak plní závazky kolektivní smlouvy, za které jsou odpovědni.
24. Spory, které vzniknou mezi příslušným odborovým orgánem a vedením VHJ, vedením organizace nebo závodu a týkající se neplnění povinností organizace vyplývajících z kolektivní smlouvy, řeší příslušný vyšší hospodářský orgán, nadřízený VHJ nebo organizaci v dohodě s vyšším orgánem odborového svazu.
25. V kolektivní smlouvě lze dohodnout, jaké důsledky budou vyvozovány z neplnění závazků, z nichž nevznikají nároky jednotlivým pracovníkům, jakož i složení orgánu, který řeší spory vzniklé z neplnění těchto závazků. Složení tohoto orgánu se stanoví zpravidla tak, aby v něm byli převážně zástupci orgánů nadřízených organizací a příslušného vyššího orgánu odborového svazu.
26. Při kontrole plnění kolektivní smlouvy je možné dohodnout, jaké náhradní plnění poskytne organizace při nesplnění závazků.
Č Á S T I V PŘÍLOHY KOLEKTIVNÍ SMLOUVY 27. Součástí každé kolektivní smlouvy jsou její přílohy.
Tvoří je:
- změny a doplňky kolektivní smlouvy,
- protokoly o veřejné kontrole plnění kolektivní smlouvy včetně závazků (opatření) k odstranění nedostatků,
- další nezbytně nutné přílohy podle pokynů příslušného ústředního orgánu a příslušného výboru odborového svazu.
Č Á S T V REGISTRACE A KONTROLA PLNĚNÍ KOLEKTIVNÍCH SMLUV 28. Uzavřené kolektivní smlouvy organizací, jejich změny a doplňky registrují orgány jim bezprostředně nadřízené a příslušné orgány odborového svazu. Vedení organizace spolu s příslušným odborovým orgánem provádějí registraci závodních kolektivních smluv, jejich změn a doplňků. Oborové kolektivní smlouvy, jejich změny a doplňky registrují ústřední orgány a příslušné orgány odborového svazu. Registrující orgány a organizace dbají na včasnou přípravu a uzavření kolektivních smluv a konzultují obsah předložených návrhů za účasti obou smluvních stran. O opatřeních dohodnutých při konzultaci ke změnám a doplnění kolektivní smlouvy provádějí záznam. Uzavřené kolektivní smlouvy se zasílají k registraci ihned po jejich podepsání. Registrující orgány vyhotovují protokol o registraci, který zasílají oběma smluvním stranám nejpozději do jednoho měsíce po obdržení uzavřené kolektivní smlouvy k registraci. Kolektivní smlouvy uzavřené na ústředních orgánech a KNV konzultují a registrují pouze krajské (městské) výbory příslušného odborového svazu.
29. Obě smluvní strany v kolektivní smlouvě dohodnou způsob:
a) pravidelné běžné kontroly plnění (v zájmu vytváření předpokladů pro důslednou a včasnou realizaci) všech ustanovení a závazků obsažených v kolektivní smlouvě. Se závěry běžné kontroly plnění kolektivní smlouvy jsou pracující seznamováni na výrobních (provozních) poradách, členských schůzích odborových úseků a členských schůzích a členských schůzích nebo konferencích základní organizace Revolučního odborového hnutí;
b) veřejné kontroly plnění kolektivní smlouvy organizací a závodní kolektivní smlouvy za účasti všech pracujících, organizované dvakrát ročně podle společného plánu politickoorganizačního opatření. Nejpozději do 31. srpna běžného roku a do 15. února roku následujícího schvaluje dosažené výsledky v plnění kolektivní smlouvy a navrhované závěry z provedené veřejné kontroly členská schůze nebo podniková (závodní) konference Revolučního odborového hnutí. Výsledky a závěry veřejné kontroly se využití při přípravě a uzavření nové kolektivní smlouvy a při rozborech hospodářské činnosti organizace;
c) kontroly plnění oborové kolektivní smlouvy jednou ročně současně s hodnocením výsledků hospodaření a plnění plánu VHJ a projednání jejich výsledků a schválení závěrů z nich vyplývajících oborovou konferencí Revolučního odborového hnutí.
Č Á S T V I ÚKOLY ORGANIZACÍ, NADŘÍZENÝCH STÁTNÍCH A HOSPODÁŘSKÝCH ORGÁNŮ A PŘÍSLUŠNÝCH ODBOROVÝCH ORGÁNŮ PŘI UPLATŇOVÁNÍ ZÁSAD 30. Vedoucí organizace, vedoucí závodu a závodní výbor jsou povinni:
a) seznámit pracující s návrhy plánu, získávat náměty do kolektivní smlouvy a návrh kolektivní smlouvy projednat na výrobních nebo provozních poradách, členských schůzích odborových úseků, případně členských schůzích základních organizací Revolučního odborového hnutí. Soustředit připomínky z pracovišť, využít jich při zpřesňování návrhu kolektivní smlouvy a o jejich uplatňování podávat zpětné informace;
b) zajistit aktivní účast pracujících, hospodářských pracovníků, funkcionářského aktivu Revolučního odborového hnutí, Socialistického svazu mládeže, Československé vědeckotechnické společnosti na veřejné kontrole plnění kolektivní smlouvy za pololetí a za celý rok. Hodnocení spojit s kontrolou plnění hospodářského plánu a plánu personálního a sociálního rozvoje, s hodnocením iniciativy pracujících a využít je pro další zkvalitňování hospodářské činnosti organizace.
31. Orgány nadřízené organizacím zajišťují spolu s příslušnými orgány odborového svazu zejména:
a) pomoc při přípravě a kontrole plnění kolektivních smluv v organizacích jimi řízených a ověřují, zda i v závodech byly uzavřeny závodní kolektivní smlouvy;
b) zhodnocení dosažených výsledků v plnění kolektivních smluv, uplatňovaných forem a metod práce spolu s rozborem hospodářské činnosti organizace za pololetí a za rok, organizaci výměn zkušeností mezi organizacemi jimi řízených a přijetí opatření k odstranění nedostatků.
32. Ústřední orgány spolu s příslušnými výbory odborových svazů:
a) přijímají společný postup k realizaci těchto zásad ve svém odvětví, zejména z hlediska poskytování metodické pomoci a konzultaci při přípravě, obsahovém zaměření, při provádění registrace a kontroly plnění kolektivních smluv;
b) zhodnotí realizaci zásad a účinnost k nim přijatých opatření v uplynulém roce v rámci hodnocení výsledků hospodářské činnosti nejpozději do 20. dubna;
c) organizují výměnu zkušeností z práce s kolektivními smlouvami a získané poznatky a náměty ke zlepšení úrovně a účinnosti kolektivních smluv.
Č Á S T V I I ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 33. Výklad ustanovení těchto zásad provádí Ústřední rada odborů s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí.
34. Zrušují se zásady vlády Československé socialistické republiky a Ústřední rady odborů pro uzavírání, obsah a kontrolu kolektivních smluv č. 175/1980 Sb. a č. 102/1982 Sb.
35. Tyto zásady nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1986. Postupuje se podle nich již při přípravě kolektivních smluv na rok 1986.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
