Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

27/1986 Sb. znění účinné od 1. 7. 1986 do 31. 12. 1990

27

 

VYHLÁŠKA

Úřadu pro vynálezy a objevy

ze dne 10. března 1986

o odměňování objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů

 

Úřad pro vynálezy a objevy podle § 155 odst. 1 písm. c) zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech (dále jen "zákon"), v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány stanoví:

Rozsah platnosti

§ 1

Tato vyhláška upravuje:

a)

odměny autorů za objevy, na které byl udělen diplom;

b)

odměny autorů za využití vynálezů, na které bylo uděleno autorské osvědčení, za využití zlepšovacích návrhů, na které byl vydán zlepšovatelský průkaz, a za využití průmyslových vzorů, na které bylo uděleno osvědčení;

c)

úhrady nákladů spojených s vypracováním výkresů, modelů nebo prototypů autorů vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru uvedeného v písm. b);

d)

odměny za iniciativní účast na rozpracování, zkoušení nebo zavádění objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů nebo průmyslových vzorů uvedených v písm. b);

e)

odměny za upozornění na možnost využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu uvedeného v písm. b).

Odměny za objevy

§ 2

Odměna za objev se určí podle jeho významu pro další rozvoj vědy, techniky a ekonomiky, zejména podle toho, jaký přímý či nepřímý vliv má objev na příslušný vědní obor nebo jeho část a jaká je možnost jeho aplikace ve společenské praxi a jaký je jeho předpokládaný ekonomický význam.

§ 3

(1)

Odměnu za objev, na který byl udělen diplom, určí a vyplácí Úřad pro vynálezy a objevy (dále jen "Úřad") po dohodě s Československou akademií věd nebo Slovenskou akademií věd anebo Československou akademií zemědělskou.

(2)

Odměna za objev se určí v rozsahu od 5000 Kčs do 150 000 Kčs.

(3)

Odměna za objev je splatná do šesti měsíců po udělení diplomu na objev.

Odměny a vynálezy, zlepšovací návrhy a průmyslové vzory

§ 4

Odměna za využití vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru v socialistické organizaci (dále jen "organizace") závisí na společenském) prospěchu, kterého se dosahuje tímto využíváním v národním hospodářství, nikoliv jen na prospěchu využívající organizace.

§ 5

(1)

Společenským prospěchem se rozumí ekonomický, technický nebo jiný přínos, kterého se dosahuje využíváním vynálezů, zlepšovacích vynálezů a průmyslových vzorů, jako např․ spory společenské práce projevující se snížením vlastních nákladů a zvýšením produktivity práce, přínosy při výrobě nových výrobků projevující se v náhradě nebo v rozšíření sortimentu stávajících výrobků. Společenským prospěchem se rozumí dále i přínosy pro zlepšení pracovních podmínek, zvýšení bezpečnosti práce, zlepšení pracovního prostředí a jiné přínosy.

(2)

Náklady spojené se zavedením vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru se odpočítávají od společenského prospěch dosaženého v prvním roce využití. Náklady na investice 1 , spojené se zavedením řešení se odpočítávají od společenského prospěchu v každém roce období, uvedeném v § 8 věta první, ročními odpisovými sazbami. 2 Při stanovení společenského prospěchu se však neodpočítávají odměny za využití vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, odměny za iniciativní účast při rozpracování, zkoušení nebo zavádění těchto řešení, odměny za upozornění na možnost využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu a zvláštní odměny za vyřešení tematického úkolu.

(3)

Při zjišťování jednotlivých druhů přínosů jsou orgány a organizace povinny používat údajů jednotné soustavy sociálně ekonomických informací 3 a vycházet z porovnatelných hodnot zjištěných před využitím a po využití vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru.

§ 6

Společenský prospěch z využití vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru se stanoví takto:

a)

při úspoře vlastních nákladů z rozdílu vlastních nákladů vynakládaných před využitím řešení a po jeho využití, přičemž se přihlíží k veškerým úsporám, zejména na materiálu, mzdách, energii;

b)

při úspoře nákladů na údržbu nebo při snížení poruchovosti při výrobě, z rozdílu nákladů vynaložených na údržbu nebo spojených s odstraněním poruchovosti při výrobě v průběhu jednoho roku před využitím a po využití řešení. Nebyly-li v uvedené době před využitím řešení vynaloženy na údržbu nebo na odstraňování poruchovosti, jsou rozhodné pro zjišťování rozdílu vynaložené průměrné roční náklady, nejvýše však z období tří let před využitím;

c)

při úspoře investičních nákladů z rozdílu mezi náklady rozpočtovými a skutečně vynaloženými. Základem pro stanovení odměny za využití je u stavebních investic 15 % a u strojních investic 30 % rozdílu uvedených nákladů,

d)

při prokazatelné úspoře devizových nákladů z rozdílu nákladů na dovoz v ceně franko československá hranice vyjádřených v tuzemské měně a vlastních nákladů po využití řešení. Je-li tuzemská náhrada s vyššími vlastními náklady a společenský prospěch zjištěný podle předchozí věty by dostatečně nevyjadřoval ekonomický, technický nebo jiný přínos z využití řešení, je základem pro stanovení společenského prospěchu až 20 % prokazatelně uspořených devizových nákladů vyjádřených cenou franko československá hranice. V případě prokazatelných úspor devizových nákladů na na stavebních investicích je základem pro stanovení odměny 15 % a na strojních investicích 30 % rozdílu uvedených nákladů;

e)

při prokazatelných devizových přínosech z rozdílu mezi finančními částkami za uskutečněný vývoz v roce před využitím a po využití řešení vyjádřených cenou franko československá hranice. V případě prokazatelných devizových přínosů na stavebních investicích je základem pro stanovení odměny za využití 15 % a na strojních investicích 30 % rozdílu uvedených nákladů;

f)

při zvýšení produktivity práce z úspor mezd a přírůstku zisku organizace, které jsou v přímé souvislosti s využitím vynálezu nebo průmyslového vzoru;

g)

při výrobě nového výrobku, který nahrazuje stávající výrobek či několik výrobků, u něhož vlastní náklady připadající na nový výrobek, jsou nižší než u původního výrobku a nových výrobků a přihlédne se k případné změně jakosti, životnosti a spolehlivosti výrobků. Nejde-li o takový případ, stanoví se společenský prospěch s výjimkou uvedenou v § 7 odst. 2 z cenové kalkulace nového výrobku, a to z výše kalkulovaného zisku vztaženého na jeden výrobek. Dosažený výrobek se násobí podílem, jakým se vynález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor účastní na novém výrobku;

h)

při zlepšení pracovních podmínek, zvýšení bezpečnosti práce nebo zlepšení pracovního prostředí podle stupně nebezpečí nebo nedostatků, jež se využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru odstraňují s ohledem na počet ohrožených osob;

ch)

projevují-li se technicko-ekonomicky zdůvodněné přínosy vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru u spotřebitele výrobku nebo služby, je základem pro stanovení odměny za využití vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru 15 - 35 % přínosu z jednoho výrobku nebo služby násobeného počtem výrobků nebo služeb, užitých tímto spotřebitelem. Bližší podmínky pro určení procenta stanoví v oboru své působnosti příslušné ústřední orgány v dohodě s Úřadem.

§ 7

(1)

Dosahuje-li se využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru různých druhů přínosů podle předchozích ustanovení, je společenský prospěch tvořen součtem těchto přínosů.

(2)

Nelze-li společenský prospěch vyčíslit nebo vyjádřit podle předchozích ustanovení nebo jeho vyčíslení by bylo mimořádně obtížné nebo by si vyžádalo nepřiměřených nákladů , anebo společenský prospěch zjištěný podle § 6 písm g) věta druhá a třetí by dostatečně nevyjadřoval ekonomický, technický nebo jiný přínos z využití vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, organizace je povinna ocenit společenský prospěch ekonomickým způsobem.

§ 8

Pro výši odměny za využití vynálezu v organizaci je rozhodující společenský prospěch ( § 5) dosažený u vynálezu v nejvýhodnějším roce a z prvních pěti let využívání, u zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru je pro výši odměny za využití rozhodující společenský prospěch dosažený v nejvýhodnějším roce z prvních tří let využívání. Připadá-li tato doba trvání jednoho využití celého předmětu vynálezu nebo zlepšovacího návrhu na delší časové období, než je doba jednoho roku podle předchozí věty, je pro výši odměny za využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu v organizaci rozhodující společenský prospěch, dosažený v tomto delším časovém období.

§ 9

(1)

Autor vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru má právo na odměnu za využití od každé organizace, která vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru využila.

(2)

Vyplatí-li odměnu za využití zlepšovacího návrhu podle § 76 odst. 1 zákona orgán nadřízený organizacím, rovná se odměna součtu odměn, které by autor obdržel od každé takové organizace.

§ 10

Odměna za využití vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru se určuje podle části I sazebníku; jestliže vynálezce, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor zlepšuje pracovní podmínky, zvyšuje bezpečnost práce nebo zlepšuje životní prostředí, určuje se odměna podle části II sazebníku. Sazebník je součástí této vyhlášky.

§ 11

(1)

Odměnu podle sazebníku zvyšuje využívající organizace až o 200 %, jestliže vynález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor přispívá mimořádně k rozvoji národního hospodářství.

(2)

Odměna podle odstavce 1 se zvyšuje jen za ten přínos dosažený využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, za který přísluší takové zvýšení.

(3)

Bližší podmínky pro zvýšení odměny podle odstavce 1 a2 stanoví v souladu s potřebami národního hospodářství v oboru své působnosti příslušné orgány v dohodě s Úřadem.

(4)

Zvýšení odměny podle tohoto ustanovení nekrátí zvýšení odměny podle § 12.

§ 12

(1)

Odměna podle sazebníku za využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu se zvyšuje:

a)

o 100 % v organizaci, v níž autor pracuje na úkolech dotčených vynálezem nebo zlepšovacím návrhem, má-li toto využití za následek zpevnění platné výkonové normy;

b)

o 150 % v organizaci za podmínek uvedených v písm.a), je-li současně mzda autora bezprostředně ovlivněna zpevněním této platné výkonové normy;

(2)

Zvýšení odměny podle odstavce 1 nekrátí zvýšení odměny podle § 11.

§ 13

(1)

byla-li uzavřena smlouva se zahraniční osobou, 4 na jejíž základě došlo k předání vynálezu, na který bylo uděleno autorské osvědčení, zlepšovacího návrhu, na který byl vydán zlepšovatelský průkaz, nebo průmyslového vzoru, na který bylo uděleno osvědčení, v rámci hospodářské a vědeckotechnické spolupráce mezi členskými státy Rady vzájemné hospodářské pomoci, přísluší autoru odměna podle příslušných mezistátních dohod. Nebyla-li taková dohoda uzavřena a byl-li takový vynález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor předán k využití bezúplatně, nebo na základě vzájemnosti, činí v případě odměna autora vynálezu od 100 Kčs do 30 000 Kčs, autora zlepšovacího návrhu od 200 Kčs do 10 000Kčs a autora průmyslového vzoru od 500 Kčs do 15 000 Kčs. Bližší podmínky pro výši odměn v závislosti na významu vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru pro hospodářskou nebo vědeckotechnickou spolupráci členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci v oboru své působnosti stanoví příslušné ústřední orgány v dohodě s Úřadem.

(2)

Odměnu podle předchozího odstavce stanoví a vyplatí ústřední orgán, orgán nebo organizace, která takový vynález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor předala v rámci hospodářské a vědeckotechnické spolupráce mezi členskými státy Rady vzájemné hospodářské pomoci. Odměna je splatná do dvou měsíců od počátku využití vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru.

§ 14

(1)

Byla-li uzavřena smlouva se zahraniční osobou, 4 jejímž předmětem je převod práv k vynálezu, na který bylo uděleno autorské osvědčení nebo průmyslového vzoru, na který bylo uděleno osvědčení, anebo jejímž předmětem je poskytnutí souhlasu k jejich využití, činí odměna autora 20 % čisté prodejní ceny nebo čistých licenčních poplatků, ale jen té části, která se týká takového vynálezu nebo průmyslového vzoru.

(2)

Byla-li uzavřena smlouvy se zahraniční osobou, 4 jejímž předmětem je převod práv k řešení obsaženému v československé přihlášce vynálezu, v níž je žádáno o autorské osvědčení nebo ke zlepšovacímu návrhu, na který je vydán zlepšovatelský průkaz, nebo k řešení obsaženému v československé přihlášce průmyslového vzoru, v níž je žádáno o osvědčení, anebo jejímž předmětem je poskytnutí souhlasu k jejich využití, činí odměna autora až 15 % čisté prodejní ceny nebo čistých licenčních poplatků, ale jen z té části, která se týká takového vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru.

(3)

Jde-li o licenční poplatky, odměna stanovená podle odstavce 1 a 2 se vyplácí po dobu platnosti smlouvy, nejdéle však po dobu deseti let. Bližší podmínky pro stanovení této odměny upraví v oboru působnosti příslušné ústřední orgány v dohodě s Úřadem.

(4)

Účastní-li se autor vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru osobně poskytování technické pomoci v rámci uzavřené smlouvy, nesčítají se jeho platy vyplácené za poskytnutí technické pomoci do jeho odměny za vynález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor.

§ 15

(1)

Odměna za využití vynálezu se stanoví v rozsahu od 1000 Kčs do 750 000 Kčs. Odměna za využití zlepšovacího návrhu se stanoví v rozsahu od 200 Kčs do 300 000 Kčs. Odměna za využití průmyslového vzoru se stanoví v rozsahu od 250 Kčs do 400 000 Kčs. Tyto hranice platí pro úhrn všech odměn za využití téhož vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru v tuzemsku a v zahraničí.

(2)

Ústřední orgány ve směrnicích vydaných podle ustanovení § 145 odst. 2 písm. d) zákona upraví pro obor své působnosti způsob schvalování výplaty odměn za využití vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru.

§ 16

(1)

Organizace se může s autorem vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru dohodnout, že odměna za využití bude autoru vyplacena jednorázově. Tato dohoda musí být uzavřena písemně.

(2)

Jednorázová odměna se určí podle sazebníku na základě ocenění předpokládaného společenského prospěchu ekonomickým rozborem a může činit ve využívající organizaci u vynálezů nejvýše 60 000 Kčs, u průmyslových vzorů nejvýše 40 000 Kčs a u zlepšovacích návrhů nejvýše 30 000 Kčs, včetně zvýšení podle § 11 a § 12.

§ 17

(1)

Neujednají-li si strany kratší lhůtu splatnosti odměny za využití, je odměna, popřípadě část odměny , která přísluší za první rok využívání, splatná do jednoho měsíce po uplynutí jednoho roku od počátku využívání vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru. Dosáhne-li se v některém dalším roce období, uvedeného v § 8 věta první, vyššího společenského prospěchu, je odpovídající část odměny splatná do jednoho měsíce po uplynutí příslušného roku využívání.

(2)

Právo na odpovídající část odměny za jednotlivý rok využívání vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru se promlčí po uplynutí jednoho měsíce následujícího po uplynutí příslušného období uvedeného v § 8 věta první a tříleté promlčecí doby, je-li splněna povinnost využívající organizace stanovit odpovídající část odměny za jednotlivý rok využití a je-li zároveň splněna povinnost této organizace seznámit autory s podklady, které sloužily ke stanovení její výše podle § 117 odst. 3 a 4 zákona. Není-li splněna povinnost využívající organizace stanovit tuto odpovídající část odměny za jednotlivý rok využití a není-li splněna povinnost organizace seznámit autory s podklady, které sloužily ke stanovení její výše, právo na celou odměnu, popřípadě na zbývající část odměny se promlčí po uplynutí jednoho měsíce a období uvedeného v § 8 věta první tříleté promlčecí doby.

Úhrady nákladů spojených s vypracováním výkresů, modelů nebo prototypů

§ 18

(1)

Autor vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru má nárok na úhradu přiměřených nákladů spojených s vypracováním výkresů, modelů nebo prototypů, které sám vypracoval a na vyžádání organizace dodal nebo je organizace jinak řádně převzala (dále jen "převzala") pro potřebu zjišťování využitelnosti, zkoušení, rozpracování nebo pro přímé využití jeho vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru. Výše úhrady nesmí překročit částku, kterou by organizace musela na zhotovení výkresů, modelů nebo prototypů účelně vynaložit. Pokud organizace poskytla autorovi na jejich zhotovení potřebný materiál a provozní zařízení, odečte se přiměřená částka odpovídající těmto nákladům od úhrady. Autor má nárok na úhradu přiměřených nákladů spojených s pořízením dalších vyhotovení výkresů, modelů nebo prototypů i od dalších organizací, které je převzaly.

(2)

Úhrada podle odstavce 1 je splatná do dvou měsíců ode dne, kdy organizace výkresy, modely nebo prototypy převzala.

Odměny za iniciativní účast na rozpracování, zkoušení nebo zavádění objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů

§ 19

(1)

Osobám, které se iniciativně zúčastnily rozpracování, zkoušení nebo zavádění objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů nebo průmyslových vzorů, přísluší právo na odměnu za tuto účast. K osobám, které mají právo na tuto odměnu, patří za stejných podmínek autoři objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů nebo průmyslových vzorů, u nichž přísluší právo využití státu. Iniciativní účast je technická, ekonomická, organizační a řídící činnost, která přesahuje rámec plnění pracovních úkolů.

(2)

Odměna za iniciativní účast na rozpracování, zkoušení nebo zavádění objevu se stanoví ve výši 75 % odměny autora za objev. Výše této odměny je závislá na stupni pomoci, pracovního úsilí, rychlosti a komplexnosti rozpracování, zkoušení nebo zavádění, na vlivu objevu na příslušný vědní obor a na ekonomickém významu objevu.

(3)

Výše odměny za iniciativní účast na rozpracování, zkoušení nebo zavádění vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru je závislá na stupni pomoci, pracovního úsilí, množství vykonané práce, rychlosti a komplexnosti rozpracování, zkoušení nebo zavádění, na předpokládaném společenském prospěchu z jejich využití a na významu vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru pro vědeckotechnický rozvoj a výrobu.

(4)

Odměna za iniciativní účast na rozpracování, zkoušení nebo zavádění objevu, vynálezu nebo průmyslového vzoru činí nejvýše 150 000 Kčs, pro jednu osobu nejvýše 15 000 Kčs.

(5)

Odměnu za iniciativní účast na rozpracování, zkoušení nebo zavádění objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru stanoví a vyplácí organizace, v níž byla iniciativní účast vykonaná. tato odměna je splatná do dvou měsíců od počátku využití objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru.

(6)

Odměna za iniciativní účast na rozpracování, zkoušení nebo zavádění objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru nekrátí odměnu autora za využití vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru.

Odměny za upozornění na možnost využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu

§ 20

(1)

Osobám, které písemně upozorní organizaci na možnost využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu již využitého v jiné organizaci, přísluší odměna, dojde-li k zavedení vynálezu nebo zlepšovacího návrhu na toto upozornění. Odměnu za upozornění stanoví a vyplatí organizace, která vynález nebo zlepšovací návrh zavedla na základě upozornění. Odměna za upozornění se stanoví až do výše 5000 Kčs, je závislá na předpokládaném společenském prospěchu z prvního roku využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu a je splatná do dvou měsíců od počátku využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu. Právo na tuto odměnu nemají však pracovníci, k jejich pracovním povinnostem v organizaci, která je upozorněna, patří sledovat a navrhovat zavádění nové techniky nebo nové technologie.

(2)

Odměna za upozornění nekrátí odměnu autora za využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu.

Ustanovení přechodná a závěrečná

§ 21

(1)

Tato vyhláška se použije pro právní vztahy z odměn:

a)

za objevy, došlo-li k udělení diplomu na objev po nabytí účinnosti této vyhlášky;

b)

za využití vynálezů, zlepšovacích návrhů nebo průmyslových vzorů, nastal-li počátek využití po nabytí účinnosti této vyhlášky;

c)

za iniciativní účast, nastal-li počátek využití po nabytí účinnosti této vyhlášky;

d)

za upozornění na možnost využití, nastal-li počátek využití v upozorněné organizaci po nabytí účinnosti této vyhlášky.

(2)

Tato vyhláška se použije pro právní vztahy z odměn podle § 13 a § 14, vstoupila-li uzavřená smlouva v platnost po nabytí účinnosti této vyhlášky.

(3)

Tato vyhláška se použije pro právní vztahy z úhrad nákladů spojených s vypracováním výkresů, modelů nebo prototypů, převzala-li je organizace po nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 22

Zrušuje se vyhláška Úřadu pro vynálezy a objevy č. 106(1972 Sb., o odměňování objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů.

§ 23

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem l. července 1986.

Předseda:

Ing. Bělohlávek v. r.



Poznámky pod čarou:

§ 6 vyhlášky federálního ministerstva financí a předsedy Státní banky československé č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 180/1982 Sb. a vyhlášky č. 108/1985 Sb.

§ 3 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 94/1980 Sb., o odpisování základních prostředků.

§ 1 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací.

§ 33§ 34 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím.

§ 33§ 34 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím.

§ 33§ 34 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím.

Poznámky pod čarou:
1

§ 6 vyhlášky federálního ministerstva financí a předsedy Státní banky československé č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 180/1982 Sb. a vyhlášky č. 108/1985 Sb.

2

§ 3 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 94/1980 Sb., o odpisování základních prostředků.

3

§ 1 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací.

4

§ 33§ 34 zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím.