Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

94/1987 Sb. znění účinné od 1. 1. 1988 do 31. 5. 1991

94

 

VYHLÁŠKA

federálního ministerstva paliv a energetiky

ze dne 19. listopadu 1987

o hospodaření s teplem, připojovacích podmínkách a změně teplonosné látky

 

Federální ministerstvo paliv a energetiky stanoví v dohodě s federálním ministerstvem financí, Federálním cenovým úřadem, ministerstvem vnitra České socialistické republiky a ministerstvem vnitra Slovenské socialistické republiky podle § 28 zákona č. 89/1987 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě teple (dále jen "zákon"):

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1-2)

§ 1

Tato vyhláška stanoví

a)

pravidla hospodaření s teplem a s tím souvisící práva a povinnosti projektantů, investorů provozovatelů zařízení pro zásobování teplem odběratelů a spotřebitelů tepla,

b)

jednotné podmínky pro připojování odběrných tepelných zařízení k soustavám centralizovaného zásobování teplem (dále jen "soustavy") a podmínky dodávek teple občanům,

c)

postup při změně teplonosné látky nebo jejich parametrů.

§ 2

Rozsah platnosti

Tato vyhláška se vztahuje na centralizované zásobování teplem a přiměřeně na decentralizované zásobování teplem.

ČÁST DRUHÁ

PRAVIDLA HOSPODAŘENÍ S TEPLEM (§ 3-10)

§ 3

Zásady hospodaření s teplem

(1)

Hospodařením s teplem se rozumí souhrn činností, které v souladu se státní palivoenergetickou politikou, při plnění plánovaných úkolů a při péči o zdravé životní prostředí zabezpečují účelnou spotřebu prvotních energetických zdrojů při výrobě tepla, minimální ztráty při rozvodu tepla a účelné využívání tepla pro vytápění, klimatizování, přípravu teplé užitkové vody nebo pro technologické účely.

(2)

Hospodaření s teplem vyžaduje zejména

a)

udržování zařízení pro výrobu, rozvod a spotřebu tepla v řádném technickém stavu a zabezpečování jeho včasné rekonstrukce a modernizace,

b)

vybavení zařízení pro výrobu, rozvod a spotřebu tepla nezbytnou regulační, řídící a měřící technikou a její využívání,

c)

soustavné vyhodnocování výroby, dodávky, spotřeby tepla a provádění rozborů tepelných ztrát s cílem jejich snížení,

d)

zpracovávání racionalizačních programu zaměřených především na snižování tepelných ztrát a využívání druhotných a netradičních forem energie a využívajících výsledků vyhodnocování a rozborů,

e)

vytváření, prověřování, zavádění a dodržování technických norem spotřeby tepla nebo technickohospodářských ukazatelů a jejich využívání pro řízení provozu a sestavování plánu spotřeby paliv a energie,

f)

zavádění a využívání technologie s nízkou energetickou náročností,

g)

umísťování zařízení pro přípravu teplé užitkové vody co nejblíže k místu spotřeby,

h)

dodržování pravidel pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody a pro úpravu prostředí (klimatizování).

§ 4

Pravidla vytápění

(1)

Otopné období začíná 1․ 9. a končí 31. 5. následujícího roku.

(2)

S vytápěním se započne v otopném období, jestliže průměrná denní teplota venkovního vzduchu 1 poklesne pod +13 stupňů C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení průměrné denní teploty venkovního vzduchu pro následující den, pokud se dodavatel tepla s odběratelem nedohodnou jinak.

(3)

V otopném období, kdy průměrná denní teplota venkovního vzduchu 1 vystoupí nad +13 stupňů C a podle vývoje počasí nelze očekávat pokles průměrné denní teploty venkovního vzduchu pro následující cen, vytápění se přeruší nebo omezí.

(4)

Vytápění se ukončí v měsíci květnu, jestliže průměrná denní teplota venkovního vzduchu 1 vystoupí nad +13 stupňů C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat pokles průměrné denní teploty venkovního vzduchu pro následující den, pokud se dodavatel tepla s odběratelem nedohodnou jinak.

(5)

Dodavatel a odběratel tepla se mohou dohodnout na vytápění mimo otopné období, vyžadují-li to místní podmínky 2 při dodržení zásad hospodárnosti při využívání tepla a připouštějí-li to technické a zásobovací možnosti.

(6)

Obytné a jiné prostory 3 musí být v průběhu otopného období vytápěny tak, aby byla v době jejich provozu zabezpečena teplota stanovená v technické normě. 3

(7)

Doba provozu vytápěných prostor se rozumí u

a)

bytů doba nejméně od 6.00 hod. do 22.00 hod., kdy není prováděno přerušení nebo omezení vytápění,

b)

všech ostatních prostor doba stanovená vzhledem k danému účelu.

(8)

Pro prostory plně klimatizovaného platí teploty stanovené a zdůvodněné v technických projektech a technologických předpisech.

(9)

Průměrná odchylka od stanovených teplot v době provozu vytápěných prostor nesmí být větší než plusminus 1,5 stupňů C. 4

(10)

U vytápěných budov je nutno snižovat nebo přerušovat dodávky tepelné energie v době mimo jejich provoz, avšak tak, aby byly splněny požadavky technické normy. 5

(11)

Výjimku ze stanovených teplot 3 ve vytápěných prostorách v odůvodněných případech 6 schvaluji federální ministerstvo paliv a energetiky nebo jím zmocněné odborné energetické organizace. 7

(12)

Pro budovy, popřípadě prostory v technické normě 3 neuvedené platí teploty stanovené provozními předpisy nebo podmínkami využívání nebo určení daného prostoru.

§ 5

Pravidla dodávky teplé užitkové vody ohřívané ústředně a dálkově 8

(1)

Teplá užitková voda musí být dodávána

a)

pro byty a ubytovací zařízení, pokud to dovolují technické, provozní a zásobovací podmínky, denně po dobu provozu, jestliže se dodavatel s odběratelem tepla nedohodnou jinak, musí být však dodávána nejméně tři dny v týdnu, z toho alespoň jeden den připadající na den pracovního klidu nebo pracovního volna; dva dny dodávky musí následovat po sobě,

b)

pro ostatní zařízení v provozní době tak, aby byly splněny hygienické požadavky.

(2)

Přerušení dodávek teplé užitkové vody je možné pouze v případech, kdy nelze z technických příčin 9 dodávat teplo pro ohřev pitné vody.

(3)

Teplá užitková voda musí mít na výtoku u uživatele teplotu nejméně 45 stupňů C a nejvýše 60 stupňů C. Ustanovení hygienických předpisů určujících teplotu teplé užitkové vody podle účelu jejího využití tím nejsou dotčena.

§ 6

Povinnosti provozovatelů zařízení pro zásobování teplem

(1)

Provozovatelé zařízení pro zásobování teplem jsou povinni

a)

provádět taková opatření, aby u spotřebičů pracujících nebo zásobovaných teplem ve srovnatelných podmínkách nedocházelo k vytváření rozdílných norem spotřeby paliv a tepla; přitom za základ brát nejnižší normu spotřeby,

b)

vytvářet technické a ekonomické podmínky pro poskytování nevyužitého tepelného výkonu zdroje dalším odběratelům, 10

c)

v provozních řádech 11 pro zdroje teple a předávací stanice stanovit pravidla hospodárného provozu a provozní režim v závislosti na klimatických podmínkách,

d)

zajistit hydraulické vyregulování otopné soustavy ústředního vytápění, 3

e)

vést provozní deník předávací stanice a využívat jej pro řízení provozu.

(2)

Provozovatelé vnitřního zařízení jsou povinni

a)

zkontrolovat a podle potřeby seřídit vnitřní zařízení tak, aby ve vytápěných prostorách byly zajištěny teploty podle § 4 odst. 6 této vyhlášky,

b)

kontrolovat dodržování stanovených teplot ve vytápěných prostorách; zajistit u vnitřního zařízení, které dosud není vybaveno automatickým řízením teploty otopné vody, podle § 9 této vyhlášky, náhradní způsob regulace,

c)

zajišťovat účinné oddělení prostor rozdílně vytápěných, popřípadě chlazených a zajistit způsob jejich provozu tak, aby bylo co nejvíce omezeno pronikání vzduchu z prostor teplejších do prostor chladnějších,

d)

odstraňovat netěsnost oken a dveří těsněním nebo jejich výměnou při dodržení hygienických požadavků na výměnu vnitřního vzduchu, 12 venkovní dveře vybavit samozavíracím mechanismem, popřípadě provést dodatečnou izolaci obvodových plášťů budov, 5

e)

dbát o řádný provoz zařízení pro regulaci a měření tepla a teplé užitkové vody.

§ 7

Povinnosti provozovatelů bytů a nebytových prostor 13

Provozovatelé bytů a nebytových prostor jsou povinni vyžadovat na uživatelích opatření zamezující nehospodárnému využívání tepla a teplé užitkové vody, zejména

a)

upravovat teplotu ve vytápěných prostorách podle § 4 odst. 6 této vyhlášky používáním regulačních armatur,

b)

v prostorách přechodně nepoužívaných omezit vytápění,

c)

nesnižovat dodávaný tepelný výkon otopných těles jejich nátěrem nevhodnými barvami nebo jejich zakrýváním, pokud není bezpečnostními a zdravotnickými předpisy stanoveno jinak,

d)

odebírat teplou užitkovou vodu jen v množství nezbytně nutném pro daný účel a udržovat všechny výtokové armatury v těsném stavu.

§ 8

Měření tepla

(1)

Provozovatel ústředního zdroje tepla je povinen měřit celkovou dodávku tepla ze zdroje pro odběratele do tepelné sítě. Provozovatel ústředního zdroje tepla s jmenovitým tepelným výkonem 25 MW a vyšším je povinen měřit dodávku tepla pro odběratele na jednotlivých vývodech tepelné sítě. Pro místní zdroj teple stanoví způsob měření dodávky tepla jeho investor nebo provozovatel na základě technickoekonomického posouzení.

(2)

Provozovatel primární části rozvodu tepla je povinen měřit dodávku tepla na primární straně předávací stanic.

(3)

Provozovatel předávací stanic je povinen instalovat měřidla, která umožní stanovení spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody.

(4)

Provozovatel rozvodu tepla je povinen měřit dodávky tepla pro vytápění samostatně na vstupech do každého odběrného, popřípadě vnitřního zařízení.

(5)

Jestliže je teplo z předávací stanice dodáváno přímo jedinému spotřebiteli, měří se spotřeba tepla pouze na primární straně předávací stanic.

(6)

Ustanovení odstavců 1 až 5 se netýká zdrojů teple a rozvodů tepla, které slouží pouze pro vlastní výrobní účely, u nichž způsob měření tepla stanoví jejich investor nebo provozovatel na základě technickoekonomického posouzení.

(7)

Provozovatelé obytných nebo jiných budov, které jsou v užívání více spotřebitelů teplé užitkové vody, jsou povinni zajistit měření jejího odběru u jednotlivých spotřebitelů.

(8)

Provozovatelé obytných nebo jiných budov, které jsou v užívání více spotřebitelů tepla, jsou povinni instalovat měřiče tepla 14 pro vytápění u jednotlivých spotřebitelů, pokud dojde k dohodě všech spotřebitelů tepla s provozovatelem těchto budov.

(9)

Organizace, které podle předchozích odstavců jsou povinny měřit vyrobené, dodané nebo spotřebované teplo, jsou povinny využívat získané údaje pro vyhodnocování norem spotřeby tepla, popřípadě ukazatelů měrné spotřeby tepla, dále pro bilancování, účtování tepla a ke zlepšení hospodaření s teplem a teplou užitkovou vodou.

§ 9

Regulace tepla

(1)

Provozovatelé zdrojů tepla, předávacích stanic a vnitřního zařízení jsou povinni regulovat výrobu, dodávku a spotřebu tepla tak, aby bylo dosaženo hospodárného spotřeby tepla.

(2)

Provozovatelé zdrojů tepla s přímou dodávkou tepla pro vytápění 15 a provozovatelé předávacích stanic jsou povinni vybavit tato zařízení automatickou regulací parametrů teplonosné látky v závislosti na klimatických podmínkách nebo na vnitřní teplotě vzduchu referenčních místností. 16

(3)

Investoři výstavby nebo rekonstrukcí a modernizací obytných nebo jiných budov jsou povinny vybavit části budov, které se výrazně odlišují vnějšími klimatickými podmínkami, samostatnou automatickou regulací parametrů teplonosné látky.

(4)

Investoři nebo provozovatelé budov a prostor, které nebudou či nejsou trvale využívány, musí je vybavit zařízením pro automatickou regulaci dodávky tepla s cílem omezit nebo přerušit vytápění v době mimo jejich využívání. V případě, že v těchto budovách jsou některé prostory trvale využívány, je nutné je vytápět odděleně.

(5)

Provozovatelé budov jsou povinni v prostorách a místnostech 17 vybavit jednotlivé spotřebiče určené pro vytápění individuálním automatickým regulačním zařízením, 18 které udržuje teplotu ve stanoveném rozmezí, pokud to dovolí technické podmínky.

§ 10

Společná ustanovení k regulaci a měření tepla

(1)

Investoři, projektanti a provozovatelé zařízení pro zásobování teplem jsou povinni při jejich navrhování, výstavbě a rekonstrukcích zabezpečit, aby tato zařízení byly vybavena regulačním a měřícím zařízením

(2)

Provozovatelé zařízení pro zásobování teplem odpovídají za řádný provoz a údržbu regulačních a měřících zařízení a pokud jde ok měřící zařízení i za jejich ověřování. 19

(3)

Zařízení pro zásobování teplem zřízená a uvedená do provozu před nabytím účinnosti této vyhlášky musí být provozovatelem vybavena regulačním a měřícím zařízením postupně do 31. prosince 1995.

(4)

Investoři nebo budoucí provozovatelé staveb zařízení pro zásobování teplem obytných nebo jiných budov připravovaných k zahájení výstavby nebo rozestavěných ke dni účinnosti této vyhlášky jsou povinni zabezpečit doplnění přípravné a projektové dokumentace o zařízení pro regulaci a měření tepla neprodleně a doplnit rozestavěné stavby o tato zařízení nejpozději do tří let od uvedení stavby do provozu

ČÁST TŘETÍ

JEDNOTNÉ PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY (§ 11-18)

§ 11

Jednotné připojovací podmínky stanoví pravila a postup provozovatelů zařízení pro veřejný rozvod tepla, popřípadě ústředních zdrojů tepla (dále jen "dodavatel tepla") a organizací nebo občanů, kteří k zabezpečení dodávek tepla pro plnění svých úkolů nebo pro své účely (dále jen "odběratel") hodlají připojit své odběrná tepelná zařízení k soustavám. Jednotné připojovací podmínky platí přiměření též pro připojení vnitřního zařízení k místnímu zdroji tepla.

§ 12

Žádost o připojení

(1)

Odběratel, který má zájem o zřízení tepelné přípojky a o připojení odběrného tepelného zařízení k zařízení pro veřejný rozvod tepla nebo k ústřednímu zdroji tepla, předloží dodavateli tepla písemnou žádost, 20 kde budou uvedeny údaje stanovené dodavatelem tepla.

(2)

Dodavatel tepla se k žádosti o připojení vyjádří do dvou měsíců po doručení žádosti.

§ 13

Připojování k nově budovaným zdrojům a rozvodům tepla

(1)

V případě. že o připojení je žádáno v období před schválením projektového úkolu stavby 21 zařízení pro výrobu a rozvod tepla, která podmiňuje připojení, dá budoucí dodavatel tepla odběrateli předběžný příslib a zahrne požadovaný odběr do výhledové bilance tepla. Odběratel je povinen sdělit dodavateli tepla neprodleně každou změnu zásadních údajů žádosti nebo po dvou letech potvrdit platnost údajů.

(2)

Nejpozději do dvou měsíců po schválení projektového úkolu stavby 21 zařízení pro výrobu a rozvod tepla nahradí budoucí dodavatel tepla předběžný příslib závazným příslibem a stanoví podmínky pro připojení.

(3)

Závazný přislib pozbývá platnosti, nedojde-li k zahájení odběru tepla v termínu v něm uvedeném

(4)

Poskytnutí závazného příslibu podle odstavce 2 může budoucí dodavatel tepla nahradit uzavřením hospodářské smlouvy o přípravě dodávek nebo smlouvou o sdružení prostředků a činností 22 k investiční výstavbě zařízení pro výrobu a rozvod tepla.

§ 14

Podmínky pro připojení

(1)

Dodavatel tepla je povinen podle předpokládaného rozsahu odběru a účelu využití tepla stanovit zejména místo připojení, rozsah spolupráce s odběratelem při realizaci stavby tepelné přípojky a odběrného tepelného zařízení a technické podmínky.

(2)

V případě, že odběratelem zřizovaná tepelná přípojka se stane součástí primární tepelné sítě, je dodavatel tepla oprávněn stanovit v podmínkách pro připojení další nezbytné podmínky pro její vybudování a převzetí.

(3)

Dodavatel není oprávněn připojit odběratele, jestliže jeho zařízení, popřípadě objekty, v nichž je odběrné zařízení umístěno, neodpovídají technickým normám. 3

Plnění podmínek pro připojení

§ 15

Plnění podmínek pro připojení stanovených dodavatelem tepla ( § 14) prokáže odběratel předložením úvodního (jednostupňového) projektu stavby zahrnující tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení.

§ 16

Odběratel je povinen při výstavbě tepelné přípojky odběrného tepelného zařízení

a)

oznámit písemně dodavateli tepla termín zahájení stavby,

b)

v průběhu stavby dohodnout s dodavatelem tepla veškeré případné odchylky od předložené projektové dokumentace,

c)

přizvat dodavatele tepla k prověřování vybraných etap stavby určených v podmínkách pro připojení ke kolaudaci a předat mu části dokumentace skutečného provedení stavby dotčené projednanými změnami podle písmena b).

§ 17

Předpoklady zahájení dodávky tepla mezi socialistickými organizacemi

(1)

Nejpozději tři měsíce před zahájením odběru tepla předloží odběratel dodavateli tepla řádně vyplněnou přihlášku k odběru tepla 23 s oznámením o splnění stanovených podmínek pro připojení a termínu dokončení stavby.

(2)

Dodavatel tepla je oprávněn prověřit splnění podmínek pro připojení a stanovit lhůty pro odstranění nedostatků.

(3)

Jestliže odběratel nedodrží podmínky pro připojení stanovené v § 14, je dodavatel tepla oprávněn odmítnout připojení tepelné přípojky a odběrného zařízení.

§ 18

Zvláštní ustanovení pro připojení a dodávky tepla občanům

a jiným než socialistickým organizacím

(1)

Ustanovení § 12, § 13 odst. 1, 2, § 14, 15 a § 16 písm. a), b) platí pro připojování odběrného tepelného zařízení občanů.

(2)

Mimo ustanovení uvedená v odstavci 1 platí pro připojování odběrných tepelných zařízení jiných než socialistických organizací ustanovení § 13 odst. 3, 4 a § 16 písm. c).

(3)

Nejpozději tři měsíce před zahájením odběru tepla předloží odběratel řádně vyplněnou přihlášku k odběru tepla dodavateli tepla, který s ním dohodne podmínky dodávky tepla.

ČÁST ČTVRTÁ

ZMĚNA TEPLONOSNÉ LÁTKY NEBO JEJICH PARAMETRŮ (§ 19-20)

§ 19

Obsah a účel změny teplonosné látky nebo jejich parametrů

(1)

Změnou teplonosné látky nebo jejich parametrů (dále jen "změna teplonosné látky") se rozumí změna druhu teplonosné látky nebo podstatná změna jejich parametrů v rozvodu tepla, spočívající zejména

a)

v přechodu z páry jako teplonosné látky na horkou nebo teplou vodu,

b)

v přechodu z horké vody jako teplonosné látky na teplou vodu nebo naopak,

c)

ve sjednocení parametrů teplonosné látky při spojení dvou nebo více soustav.

(2)

Pokladem pro přípravu změny teplonosné látky je schválená rozvojová teplofikační studie 24 nebo, není-li zpracována, kladné stanovisko odborné energetické organizace 7 k záměru změny.

§ 20

Příprava a postup při změně teplonosné látky

(1)

Dodavatel tepla, který hodlá uskutečnit změnu teplonosné látky, je povinen oznámit všem dotčeným odběratelům technické údaje a časový plán realizace změny teplonosné látky do 30 dnů po schválení přípravné dokumentace staveb 21 nutné k provedení změny.

(2)

Odběratel je povinen na základě oznámení podle odstavce 1 zpracovat časový a věcný plán úprav odběrného tepelného zařízení vyvolaných změnou teplonosné látky tak, aby byl v souladu s časovým plánem dodavatele tepla.

(3)

Nelze-li ze závažných důvodů časový plán úprav odběrného tepelného zařízení uvést v souladu s časovým plánem změny teplonosné látky, je povinen odběratel dohodnout s dodavatelem tepla, popřípadě i s ostatními dotčenými odběrateli soulad plánu.

(4)

Jestliže nemůže být v době realizace změny teplonosné látky a úprav odběrného tepelného zařízení přerušeno zásobování teplem, je povinen dodavatel ve spolupráci s odběratelem tepla zajistit náhradní dodávku tepla v rozsahu nezbytném pro plnění plánovaných úkolů, popřípadě pro vytápění objektů.

(5)

Při úpravách odběrného tepelného zařízení v souvislosti se změnou teplonosné látky jsou odběratel povinni realizovat současně veškerá dosud neprovedená technická opatření ke zlepšení hospodaření s teplem uvedená v části druhé.

(6)

Před připojením odběrného tepelného zařízení po úpravách vyvolaných změnou teplonosné látky je povinen odběratel předložit dodavateli tepla novou přihlášku k odběru tepla. 23

ČÁST PÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 21-22)

§ 21

Zrušovací ustanovení

Zrušují se § 15 a 16 vyhlášky ministerstva místního hospodářství č. 197/1957 Ú. l. (Ú. v.) o úplatě za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody.

§ 22

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1988.

Ministr:

Ing. Ehrenberger CSc. v. r.



Poznámky pod čarou:

Průměr denní teploty venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu případného sálání okolních stěn v 7.00, 14.00 a ve 21.O0 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00 hod. se počítá dvakrát nebo je průměrem teploty registrované v době od 7.00 hod. do 21.00 hod.

Průměr denní teploty venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu případného sálání okolních stěn v 7.00, 14.00 a ve 21.O0 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00 hod. se počítá dvakrát nebo je průměrem teploty registrované v době od 7.00 hod. do 21.00 hod.

Průměr denní teploty venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu případného sálání okolních stěn v 7.00, 14.00 a ve 21.O0 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00 hod. se počítá dvakrát nebo je průměrem teploty registrované v době od 7.00 hod. do 21.00 hod.

Klimatické podmínky, tepelné technické vlastnosti vytápěných budov

ČSN O6 0210 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění - tabulka 3.

ČSN 25 8005 Názvosloví v oboru měření teplot.

Pro byty platí průměrná teplota 20 stupňů C měřená kulových výsledným teploměre. Pro orientační zajištění této teploty lze použít běžný rtuťový teploměr, jehož naměřená hodnota se koriguje na výslednou teplotu při konvenčním způsobu vytápění místností (běžné ústřední vytápění s otopným tělesem) odečtením

a) 1 K (1 stupeň C) v místnostech s 1 venkovní stěnou,

b) 1,5 K (1,5 stupně C) v místnostech se 2 venkovními stěnami (podstřešní, rohové),

c) 2 K (2 stupně C) v místnostech se 3 a více venkovními stěnami či s nadměrným zasklením.

Teplota ve vytápěném prostoru se měří v době provozu ve výšce 1,5 m nad středem podlahové plochy bez vlivu oslunění.

Průměrná teplota činí jednu čtvrtinu součtu teplot měřených v 8.00, 12.00, 16.00 a 21.00 hod, nebo je průměrem teploty registrované po celou dobu provozu.

ČSN O6 0210 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění - tabulka 3.

ČSN 25 8005 Názvosloví v oboru měření teplot.

Pro byty platí průměrná teplota 20 stupňů C měřená kulových výsledným teploměre. Pro orientační zajištění této teploty lze použít běžný rtuťový teploměr, jehož naměřená hodnota se koriguje na výslednou teplotu při konvenčním způsobu vytápění místností (běžné ústřední vytápění s otopným tělesem) odečtením

a) 1 K (1 stupeň C) v místnostech s 1 venkovní stěnou,

b) 1,5 K (1,5 stupně C) v místnostech se 2 venkovními stěnami (podstřešní, rohové),

c) 2 K (2 stupně C) v místnostech se 3 a více venkovními stěnami či s nadměrným zasklením.

Teplota ve vytápěném prostoru se měří v době provozu ve výšce 1,5 m nad středem podlahové plochy bez vlivu oslunění.

Průměrná teplota činí jednu čtvrtinu součtu teplot měřených v 8.00, 12.00, 16.00 a 21.00 hod, nebo je průměrem teploty registrované po celou dobu provozu.

ČSN 06 0310 Ústřední vytápění. Projektování a montáž.

ČSN 73 0540 Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov. Názvosloví. Požadavky a kritéria.

ČSN O6 0210 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění - tabulka 3.

ČSN 25 8005 Názvosloví v oboru měření teplot.

Pro byty platí průměrná teplota 20 stupňů C měřená kulových výsledným teploměre. Pro orientační zajištění této teploty lze použít běžný rtuťový teploměr, jehož naměřená hodnota se koriguje na výslednou teplotu při konvenčním způsobu vytápění místností (běžné ústřední vytápění s otopným tělesem) odečtením

a) 1 K (1 stupeň C) v místnostech s 1 venkovní stěnou,

b) 1,5 K (1,5 stupně C) v místnostech se 2 venkovními stěnami (podstřešní, rohové),

c) 2 K (2 stupně C) v místnostech se 3 a více venkovními stěnami či s nadměrným zasklením.

Teplota ve vytápěném prostoru se měří v době provozu ve výšce 1,5 m nad středem podlahové plochy bez vlivu oslunění.

Průměrná teplota činí jednu čtvrtinu součtu teplot měřených v 8.00, 12.00, 16.00 a 21.00 hod, nebo je průměrem teploty registrované po celou dobu provozu.

Např. byty a pracoviště tělesně postižených občanů.

České energetické závody, koncern Praha nebo Slovenské energetické podniky, koncern, Bratislava.

ČSN O6 0210 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění - tabulka 3.

ČSN 25 8005 Názvosloví v oboru měření teplot.

Pro byty platí průměrná teplota 20 stupňů C měřená kulových výsledným teploměre. Pro orientační zajištění této teploty lze použít běžný rtuťový teploměr, jehož naměřená hodnota se koriguje na výslednou teplotu při konvenčním způsobu vytápění místností (běžné ústřední vytápění s otopným tělesem) odečtením

a) 1 K (1 stupeň C) v místnostech s 1 venkovní stěnou,

b) 1,5 K (1,5 stupně C) v místnostech se 2 venkovními stěnami (podstřešní, rohové),

c) 2 K (2 stupně C) v místnostech se 3 a více venkovními stěnami či s nadměrným zasklením.

Teplota ve vytápěném prostoru se měří v době provozu ve výšce 1,5 m nad středem podlahové plochy bez vlivu oslunění.

Průměrná teplota činí jednu čtvrtinu součtu teplot měřených v 8.00, 12.00, 16.00 a 21.00 hod, nebo je průměrem teploty registrované po celou dobu provozu.

ČSN 06 0320 Ohřívání užitkové vody. Navrhování a projektování.

§ 11 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva paliv a energetiky č. 139/1983 Sb., o základních podmínkách dodávky tepla.

Za nevyužitý tepelný výkon se nepovažuje předepsaná výkonová rezerva ani výkon potřebný pro krytí plánovaného zvýšení spotřeby tepla provozovatele zdroje.

Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 24/1984 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách. y)Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce č. 25/1984 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách. ČSN O7 0710 Provoz, obsluha a údržba parních a horkovodních kotlů.

ČSN O6 0210 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění - tabulka 3.

ČSN 25 8005 Názvosloví v oboru měření teplot.

Pro byty platí průměrná teplota 20 stupňů C měřená kulových výsledným teploměre. Pro orientační zajištění této teploty lze použít běžný rtuťový teploměr, jehož naměřená hodnota se koriguje na výslednou teplotu při konvenčním způsobu vytápění místností (běžné ústřední vytápění s otopným tělesem) odečtením

a) 1 K (1 stupeň C) v místnostech s 1 venkovní stěnou,

b) 1,5 K (1,5 stupně C) v místnostech se 2 venkovními stěnami (podstřešní, rohové),

c) 2 K (2 stupně C) v místnostech se 3 a více venkovními stěnami či s nadměrným zasklením.

Teplota ve vytápěném prostoru se měří v době provozu ve výšce 1,5 m nad středem podlahové plochy bez vlivu oslunění.

Průměrná teplota činí jednu čtvrtinu součtu teplot měřených v 8.00, 12.00, 16.00 a 21.00 hod, nebo je průměrem teploty registrované po celou dobu provozu.

Ve smyslu ČSN 38 6441 je zakázáno montovat těsnění v místnostech s instalovanými otevřenými plynovými spotřebiči nebo spotřebiči bez odtahu spalin.

Směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR č. 46/1978 o hygienických požadavcích na pracovní prostředí.

ČSN 73 0540 Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov. Názvosloví. Požadavky a kritéria.

Zákon č. 111/1950 Sb., o hospodaření s některými místnostmi.

Připouští se též poměrové rozdělovače topných nákladů

Netýká se nízkotlakých kotlů na tuhá paliva.

Rozumí se tím takové místnosti, ve kterých je průběh vnitřní teploty charakteristický pro celou vytápěnou stavbu nebo její část.

Netýká se referenčních místností nebo místností se zónovou regulací.

Termostatické regulační ventily otopných těles nebo jiná automatická regulace teploty.

Vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 61/1963 Sb., o zajišťování správnosti měřidel a měření, ve znění vyhlášky č. 102/1967 Sb. a vyhlášky č. 59/1979 Sb.

Předepsané tiskopisy.

§ 13 vyhlášky Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.

§ 13 vyhlášky Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.

§ 163360a hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů; úplné znění vyhlášené pod č. 45/1983 Sb.

Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací, ve znění vyhlášky č. 15/1974 Sb., a vyhlášky č. 22/1986 Sb.

ČSN O6 0210 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění - tabulka 3.

ČSN 25 8005 Názvosloví v oboru měření teplot.

Pro byty platí průměrná teplota 20 stupňů C měřená kulových výsledným teploměre. Pro orientační zajištění této teploty lze použít běžný rtuťový teploměr, jehož naměřená hodnota se koriguje na výslednou teplotu při konvenčním způsobu vytápění místností (běžné ústřední vytápění s otopným tělesem) odečtením

a) 1 K (1 stupeň C) v místnostech s 1 venkovní stěnou,

b) 1,5 K (1,5 stupně C) v místnostech se 2 venkovními stěnami (podstřešní, rohové),

c) 2 K (2 stupně C) v místnostech se 3 a více venkovními stěnami či s nadměrným zasklením.

Teplota ve vytápěném prostoru se měří v době provozu ve výšce 1,5 m nad středem podlahové plochy bez vlivu oslunění.

Průměrná teplota činí jednu čtvrtinu součtu teplot měřených v 8.00, 12.00, 16.00 a 21.00 hod, nebo je průměrem teploty registrované po celou dobu provozu.

§ 5 vyhlášky č. 139/1983 Sb.

Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 93/1987 Sb., o rozvojových teplofikačních studiích, provozu, údržbě a ochraně zařízení pro zásobování teplem.

České energetické závody, koncern Praha nebo Slovenské energetické podniky, koncern, Bratislava.

§ 13 vyhlášky Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.

§ 5 vyhlášky č. 139/1983 Sb.

Poznámky pod čarou:
1

Průměr denní teploty venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu případného sálání okolních stěn v 7.00, 14.00 a ve 21.O0 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00 hod. se počítá dvakrát nebo je průměrem teploty registrované v době od 7.00 hod. do 21.00 hod.

2

Klimatické podmínky, tepelné technické vlastnosti vytápěných budov

3

ČSN O6 0210 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění - tabulka 3.

ČSN 25 8005 Názvosloví v oboru měření teplot.

Pro byty platí průměrná teplota 20 stupňů C měřená kulových výsledným teploměre. Pro orientační zajištění této teploty lze použít běžný rtuťový teploměr, jehož naměřená hodnota se koriguje na výslednou teplotu při konvenčním způsobu vytápění místností (běžné ústřední vytápění s otopným tělesem) odečtením

a) 1 K (1 stupeň C) v místnostech s 1 venkovní stěnou,

b) 1,5 K (1,5 stupně C) v místnostech se 2 venkovními stěnami (podstřešní, rohové),

c) 2 K (2 stupně C) v místnostech se 3 a více venkovními stěnami či s nadměrným zasklením.

Teplota ve vytápěném prostoru se měří v době provozu ve výšce 1,5 m nad středem podlahové plochy bez vlivu oslunění.

Průměrná teplota činí jednu čtvrtinu součtu teplot měřených v 8.00, 12.00, 16.00 a 21.00 hod, nebo je průměrem teploty registrované po celou dobu provozu.

4

ČSN 06 0310 Ústřední vytápění. Projektování a montáž.

5

ČSN 73 0540 Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov. Názvosloví. Požadavky a kritéria.

6

Např. byty a pracoviště tělesně postižených občanů.

7

České energetické závody, koncern Praha nebo Slovenské energetické podniky, koncern, Bratislava.

8

ČSN 06 0320 Ohřívání užitkové vody. Navrhování a projektování.

9

§ 11 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva paliv a energetiky č. 139/1983 Sb., o základních podmínkách dodávky tepla.

10

Za nevyužitý tepelný výkon se nepovažuje předepsaná výkonová rezerva ani výkon potřebný pro krytí plánovaného zvýšení spotřeby tepla provozovatele zdroje.

11

Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 24/1984 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách. y)Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce č. 25/1984 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách. ČSN O7 0710 Provoz, obsluha a údržba parních a horkovodních kotlů.

12

Ve smyslu ČSN 38 6441 je zakázáno montovat těsnění v místnostech s instalovanými otevřenými plynovými spotřebiči nebo spotřebiči bez odtahu spalin.

Směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR č. 46/1978 o hygienických požadavcích na pracovní prostředí.

13

Zákon č. 111/1950 Sb., o hospodaření s některými místnostmi.

14

Připouští se též poměrové rozdělovače topných nákladů

15

Netýká se nízkotlakých kotlů na tuhá paliva.

16

Rozumí se tím takové místnosti, ve kterých je průběh vnitřní teploty charakteristický pro celou vytápěnou stavbu nebo její část.

17

Netýká se referenčních místností nebo místností se zónovou regulací.

18

Termostatické regulační ventily otopných těles nebo jiná automatická regulace teploty.

19

Vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 61/1963 Sb., o zajišťování správnosti měřidel a měření, ve znění vyhlášky č. 102/1967 Sb. a vyhlášky č. 59/1979 Sb.

20

Předepsané tiskopisy.

21

§ 13 vyhlášky Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.

22

§ 163360a hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů; úplné znění vyhlášené pod č. 45/1983 Sb.

Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací, ve znění vyhlášky č. 15/1974 Sb., a vyhlášky č. 22/1986 Sb.

23

§ 5 vyhlášky č. 139/1983 Sb.

24

Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 93/1987 Sb., o rozvojových teplofikačních studiích, provozu, údržbě a ochraně zařízení pro zásobování teplem.