V § 16 odst. 3 a 7 se slovo „kysličník“ nahrazuje slovem „oxid“.

V § 16 odst. 6 se slova „u kyslíku 10 lahví a u ostatních plynů 20 lahví“ nahrazují slovy „u kyslíku 20 lahví a u ostatních plynů 10 lahví“.

§ 16 odst. 8 zní:

„(8) Přepravu technických a vzácných plynů v ocelových lahvích zajišťuje odběratel vlastními dopravními prostředky nebo prostřednictvím veřejného dopravce, pokud není dohodnuto, že jejich přepravu a svoz prázdných ocelových lahví zabezpečí dodavatel.“.

Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní:

„§ 16a

Hospodaření s ocelovými lahvemi na technické a vzácné plyny

(1) Součástí smlouvy o dodávkách technických a vzácných plynů, a to kyslíku, dissousplynu, oxidu uhličitého, oxidu dusného, vodíku, dusíku, stlačeného vzduchu, argonu a směsí těchto plynů v ocelových lahvích o vodním obsahu nad 10 litrů (dále jen „láhve“) je dohoda dodavatele s odběratelem o užívání lahví․ Je-li uzavřena samostatná dohoda na neurčitou dobu, postačí v příslušné smlouvě o dodávce technických a vzácných plynů na ni odkázat. V případech, kdy jsou technické a vzácné plyny dodávány jen na základě objednávek ( § 16 odst. 3), vznikne právo odběratele k užívání láhve tím, že dodavatel splní dodávku technických a vzácných plynů v lahvích.

(2) Za užívání lahví platí odběratel úplatu podle příslušného cenového předpisu. ¹)

(3) Odběratel je povinen vracet láhve bez zbytečného odkladu po vyprázdnění a při opakovaných a pravidelných dodávkách a odběrech vrátit nejpozději v dohodnutý den odběru stejný počet prázdných lahví podle jednotlivých druhů technických a vzácných plynů, odpovídající požadovanému počtu lahví plných. Ustanovení § 16 odst. 4 věta druhá platí obdobně.

(4) Odběratel je povinen vrátit prázdné láhve do toho místa, ve kterém mu byly vydány plné láhve; do jiného místa nebo prostřednictvím jiného odběratele je může vrátit jen, dal-li k tomu dodavatel předem písemný souhlas.

(5) Dojde-li u odběratele nebo v průběhu přepravy jím zajišťované ke ztrátě, zničení nebo poškození láhve, je odběratel povinen tuto skutečnost neprodleně písemně oznámit dodavateli ²) a zničenou nebo poškozenou láhev vrátit podle jeho dispozic; rovněž ztracenou láhev, pokud se nalezne, je povinen vrátit.

(6) Za ztracenou a zničenou láhev uhradí odběratel dodavateli pořizovací cenu a majetkovou sankci ve výši dvojnásobku pořizovací ceny; tuto majetkovou sankci odběratel neplatí, došlo-li ke ztrátě nebo zničení v důsledku živelní pohromy nebo jiné neodvratitelné události nebo během přepravy zajišťované prostřednictvím veřejného dopravce. Za poškozenou láhev nahradí odběratel dodavateli náklady na její opravu. Vrátí-li odběratel dodavateli ztracenou a později nalezenou láhev má právo na vrácení zaplacené pořizovací ceny.

(7) Právo dodavatele na zaplacení majetkové sankce podle odstavce 6 vzniká dnem, kdy obdržel písemné oznámení odběratele o ztrátě nebo zničení láhve. Náhradu za zničenou nebo ztracenou láhev vyúčtuje dodavatel do jednoho měsíce po obdržení tohoto oznámení, náklady na opravu poškozené láhve do jednoho měsíce po jejich vynaložení.

(8) V zájmu shodného sledování pohybu lahví jsou organizace povinny vést evidenci, provádět podle potřeby vzájemné sesouhlasování stavu lahví, zejména při zjištění nesrovnalostí, jinak alespoň jednou za rok. Nevyjádří-li se zúčastněná organizace na žádost druhé organizace k jí předloženému výpisu z evidence stavu a pohybu lahví nejpozději do jednoho měsíce od doručení (předložení) výpisu, je povinna zaplatit za každý den prodlení majetkovou sankci ve výši 50 Kčs, nejvýše však 1000 Kčs.“.

§ 34a písm. a) bod 2 zní:

§ 34b odst. 2 část věty za středníkem zní:

„dále jsou povinni upotřebené ropné oleje chránit před znehodnocením a znečišťováním, zejména látkami obsahujícími chlór (např. chlórovaná rozpouštědla), vodou, mechanickými nečistotami (např. dřevo, čistící vlna, papír), motorovými palivy (benzím, nafta, petrolej), brzdovými a nemrznoucími kapalinami, hořlavými kapalinami I. a II. třídy nebezpečnosti, syntetickými oleji, plastickými mazivy, obráběcími emulzemi a kapalinami, laky, barvami, ředidly a anorganickými i organickými sorbenty pro likvidaci ropných látek.“.

V § 34c odst. 1 se na konci připojuje věta za středníkem: „odebírá-li dodavatel ropné oleje do velkoobjemových nádrží na několik let dopředu, je základem pro stanovení množství zpracovatelných olejů spotřeba ropných olejů odpovídající průměrné roční spotřebě předchozích dvou let.“.

V § 34c se odstavec 2 mění takto:

„(2) Do množství ropných olejů z nichž se stanoví množství zpracovatelných olejů podle odstavce 1, se nezapočítává množství ropných olejů, které dodavatel používá pro

§ 34c se doplňuje odstavci 3 a 4, které zní:

„(3) Ropné oleje, které dodavatel používá do velkoobjemových průmyslových náplní, ³) u nichž je stanovena výměnná lhůta ropných olejů delší než 3 roky, se započítávají do množství podle odstavce 1 v roce výměny, který je stanoven technickou normou nebo technickými podmínkami.

(4) Ropné oleje, jejichž životnost je v průběhu jejich používání prodlužována, např. přečišťováním, se započítávají do množství podle odstavce 1 v roce, kdy jejich životnost končí.“.

§ 34d se doplňuje odstavcem 4, který zní:

„(4) Organizace jsou povinny přistoupit na změnu závazku ze smlouvy o dodávce zpracovatelných olejů, jestliže množství ropných olejů, které bylo základem pro sjednání této smlouvy ( § 34c odst. 1), je vyšší nebo nižší než množství ropných olejů sjednané pro běžný rok.“.

V § 34f odst. 1

ve větě prvé se za slova „vodu nebo nečistoty“ vkládají slova „s výjimkou chlóru“,

ve větě druhé se za slova „vody nebo nečistot“ vkládají slova „anebo obsahuje-li chlór“,

na konci věty třetí se připojují slova „pokud dodavatel prokáže, že znečištěné zpracovatelné oleje nemůže sám zužitkovat.“.