149/1988 Sb. znění účinné od 1. 1. 1994 do 31. 8. 1994
149
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 16. září 1988,
kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 177 odst. 1 až 3 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení (dále jen "zákon"), v dohodě s federálními ministerstvy národní obrany, vnitra, zemědělství a výživy, s ministerstvy zdravotnictví a sociálních věcí a spravedlnosti republik a Ústřední radou odborů a po projednání se Svazem družstevních rolníků:
ČÁST PRVNÍ DŮCHODOVÉ ZABEZPEČENÍ (§ 1-60)
HLAVA PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1-37)
§ 1 K § 8 odst. 1 písm. f) zákona Studium se započítává v rozsahu v jakém se hodnotí jako soustavná příprava na budoucí povolání podle § 24, a za stejných podmínek.
§ 2 K § 8 odst. 1 zákona (1) Za zaměstnání se považuje též pracovní činnost jednotlivě hospodařícího rolníka a spolupracujícího člena jeho rodiny v době od 9. května 1945 do 30. září 1948.
(2) Za zaměstnání se považuje též pracovní činnost občanů umístěných ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy .
(3) Za zaměstnání se považuje též příprava ke vstupu do náboženského řádu (tzv. noviciát), nejvýše však doba dvou let; za měsíční hrubý výdělek se přitom považuje fiktivní výdělek.
§ 3 K § 8 odst. 1 zákona Jako zaměstnání se hodnotí důchodové pojištění jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujícího člena jeho rodiny a jiné osoby samostatně hospodařící po 30. září 1948 do 30. dubna 1990. Podmínkou přitom je zaplacení pojistného; vyměřuje-li se za toto období pojistné po 30. dubnu 1990, vyměří se ve výši 50 Kčs měsíčně. Zaplacení pojistného se však nevyžaduje, jde-li o činnost manželky jednotlivě hospodařícího rolníka před 1. lednem 1969. K době, za níž nebylo zaplaceno pojistné, do dne, od něhož se přiznává nebo zvyšuje důchod, se přihlédne jako k době zaměstnání až ode dne zaplacení pojistného.
§ 4 K § 9 odst. 1 písm. b) zákona (1) Dobou jiné vojenské služby je doba
a) vojenské služby v Rudé armádě do 21. června 1941,
b) vojenské služby v armádě tzv. Slovenského státu za doby nesvobody (včetně zajetí), pokud nejde o dobu služby vojáka z povolání,
c) výkonu služby na státních hranicích v bývalých oddílech Stráže obrany státu,
d) vojenské služby v československé nebo spojenecké armádě v době nesvobody, nejsou-li splněny podmínky stanovené v § 59 odst. 1 zákona.
(2) Jako doba jiné vojenské služby může být též započtena doba vojenské služby (včetně doby zajetí), nejdéle však do 9. května 1945, v jiné než československé nebo spojenecké armádě, kterou konali povinně občané za doby nesvobody, pokud nejde o důstojníky nebo příslušníky SS a obdobných útvarů nebo o příslušníky těchto armád, kteří byli za trestné činy spáchané v jejich službách odsouzeni podle retribučních předpisů.
§ 5 K § 9 odst. 1 písm. c) a § 59 zákona (1) Dobou odbojové činnosti a věznění (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody se rozumí
a) doba vojenské služby v Rudé armádě od 22. června 1941 do 9. května 1945,
b) doba služby československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (v mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939 a doba, kterou strávil v internačních táborech ve Francii,
c) doba vojenské služby v útvarech československých zahraničních armád, 1. československé armády na Slovensku a v jednotkách spojeneckých armád v období od 15. března 1939 do 9. května 1945,
d) doba služby v partyzánských jednotkách, které se zúčastnily přímých bojů s fašisty nebo záškodnické činnosti v týlu nepřítele na území československého státu, Svazu sovětských socialistických republik a jiné evropské země,
e) doba pobytu ve spojeneckých zemích před vstupem do československé zahraniční nebo spojenecké armády v době od přestoupení československých hranic, nejdříve však od 15. března 1939, do dne vstupu do armády, jestliže jsou splněny podmínky pro uznání za příslušníka československé zahraniční nebo spojenecké armády,
f) doba strávená v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech (v internaci) v důsledku prokázané perzekuce v období od 1. října 1938 do 5. května 1945 z politických, národnostních nebo rasových důvodů,
g) doba účasti na domácím nebo zahraničním odboji v období od 15. března 1939 do 9. května 1945 a doba účasti na Slovenském národním povstání,
h) doba zajetí, pokud bylo v souvislosti s dobou započitatelnou podle tohoto ustanovení, nejdéle do 9. května 1945,
i) doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby (činnosti) nebo v souvislosti s omezením osobní svobody, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945; pokud nutné léčení trvalo i po tomto dni, hodnotí se doba dalšího nutného léčení jako náhradní doba, nikoliv však jako doba odbojové činnosti.
(2) Polní službou se rozumí vojenská služba
a) v Rudé armádě za bojů proti nepřátelům Svazu sovětských socialistických republik v době od 22. června 1941 do 9. května 1945,
b) v jednotkách 1. československého armádního sboru ve Svazu sovětských socialistických republik v době od 1. února 1942 do 9. května 1945 a v Polském legionu od 1. do 29. září 1939,
c) u polních útvarů v československých zahraničních armádách za druhé světové války za bojů ve Francii od 1. září 1939 do 17. června 1940, za bojů v Severní Africe od 1. listopadu 1940 do 31. srpna 1943 a za bojů na západní frontě od 6. června 1944 do 9. května 1945, jestliže se tyto útvary účastnily boje proti fašismu na západní frontě, a u polních útvarů ve spojeneckých armádách na západoevropském a jiných bojištích v době od 1. září 1939 do 9. května 1945,
d) výkonného letce v československé zahraniční armádě nebo ve spojenecké armádě, parašutisty shozeného nebo vysazeného v týlu nepřítele a v době od 1. srpna 1940 do 1. srpna 1941 též doba služby příslušníka pozemních útvarů letišť a protiletadlového dělostřelectva v Anglii,
e) v 1. československé armádě na Slovensku v době Slovenského národního povstání od 29. srpna 1944,
f) československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (v mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939,
g) v útvarech uvedených v odstavci 1 písm. d).
(3) Době polní služby se klade naroveň doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění vzniklých při výkonu polní služby, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945. Doba zajetí se nepovažuje za polní službu.
§ 6 (1) Dobou nezaměstnanosti je doba, po kterou byl občan veden v evidenci příslušného státního orgánu jako uchazeč o zaměstnání.
(2) Dobou nezaměstnanosti je též doba před 9. květnem 1945, po kterou občan nebyl nebo nemohl být zaměstnán v době nesvobody z důvodu politického, národnostního nebo rasového útisku, a doba výluk, stávek a perzekuce pro činnost v dělnickém hnutí.
(3) Doba, po kterou byl občan veden v evidenci jako uchazeč o zaměstnání, se prokazuje potvrzením příslušného státního orgánu, který občana vedl v této evidenci.
§ 7 K § 9 odst. 1 písm. e) a f) a odst. 2, § 49 odst. 1 a § 71 odst. 2 zákona (1) Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož matka zemřela, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.
(2) Dobou, po kterou měl občan nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství a podporu při ošetřování člena rodiny, se rozumí i doba pobírání těchto dávek přiznaných dobrovolně.
§ 8 K § 9 odst. 1 písm. i) a k) zákona (1) Doba přípravy pro pracovní uplatnění se započítává jako náhradní doba, byla-li prováděna podle předpisů o sociálním zabezpečení nebo podle předpisů o zaměstnanosti.
(2) Za blízké osoby se považují manželé a příbuzní v řadě přímé, děti uvedené v § 7 odst. 1, sourozenci, zeť a snacha, a to kteréhokoliv z manželů. Podmínka osobní péče o blízkou osobu při výkonu zaměstnání se považuje za splněnou jen tehdy, je-li zaměstnání konáno za takových podmínek, zejména se zkrácením pracovní doby, které nebrání řádnému výkonu osobní péče.
§ 10 Doba zaměstnání v cizině K § 8 odst. 1 a § 11 písm. b) zákona (1) Zaměstnáním v cizině uvedeném v § 8 odst. 1 písm. a) až d) zákona se rozumí zaměstnání vykonávané podle cizích právních předpisů pro zaměstnavatele, kteří mají sídlo (bydliště) v cizině, popřípadě členství v družstvu spojené s pracovní činností pro družstvo, které má sídlo v cizině.
(2) Zaměstnáním v cizině uvedeném v § 8 odst. 1 písm. g) zákona se rozumí výkon samostatné výdělečné činnosti v cizině podle cizích právních předpisů a na základě registrace, ohlášení nebo povolení podle těchto předpisů; za zaměstnání v cizině se však nepovažuje, je-li samostatná výdělečná činnost prováděna mimo území České republiky jen v rámci obchodních a jiných podnikatelských vztahů na základě oprávnění k výkonu těchto činností vyplývajícího z právních předpisů České republiky.
K § 12 odst. 2, 3 a 7, § 43 a 60 zákona
§ 11 Hrubé výdělky před 1. lednem 1993 (1) Hrubými výdělky před 1.lednem 1993 jsou ze zaměstnání vykonávaného
a) v pracovním poměru:
1. hrubá mzda (příjem), jestliže podléhá dani ze mzdy; nezapočítává se však mzda, která je osvobozena od daně ze mzdy předpisy o dani ze mzdy, prémie, odměny a podíly na hospodářských výsledcích se započítávají v tom roce, v němž byly vyplaceny,
2. hrubá mzda (příjem), jestliže se z ní neprovádí srážka daně ze mzdy jen proto, že výdělek nedosahuje zdanitelné výše,
3. náhrada mzdy, pokud podléhá dani ze mzdy; za takovou náhradu se nepovažuje náhrada mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách, náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou na zotavenou se započítává v tom roce, v němž byla vyplacena,
4. mzdové vyrovnání poskytované občanům uvolněným nebo převedeným v souvislosti s prováděním strukturálních změn v národním hospodářství, s likvidací neefektivních provozů, se snižováním správního a řídícího aparátu a s jinými racionalizačními nebo organizačními opatřeními,občanům uvolněným v souvislosti s přestavbou národního hospodářství a ústředních orgánů nebo pracovníkům v hornictví uvolněným nebo převedeným na jinou práci ze zdravotních důvodů,
5. příspěvek na zapracování poskytovaný v náboru prováděném národními výbory a příspěvek vyplácený organizací dlouhodobě uvolněným poslancům národního výboru,
6. naturální požitky v hodnotě stanovené pro účely daně ze mzdy,
7. věrnostní přídavek horníků, odměny členů báňských záchranných sborů při záchranářských zásazích, stabilizační odměny (věrnostní stabilizační odměny) poskytované pravidelně za nepřetržité trvání pracovního poměru podle obecně závazných právních předpisů a mzdy a odměny nevidomých občanů, jimž byly poskytnuty mimořádné výhody III․ stupně, i když jsou od daně ze mzdy osvobozeny; věrnostní přídavek horníků a stabilizační odměny se započítávají v tom roce, v němž byly vyplaceny;
b) v poměru člena nezemědělského družstva, u něhož součástí členství je též pracovní vztah:
1. výdělky obdobné výdělkům uvedeným v ustanovení písmene a),
2. doplňková odměna za práci; tato odměna se započítává v tom roce, v němž byla vyplacena;
c) v poměru člena jednotného zemědělského družstva:
1. pracovní odměna včetně příplatků a doplatků k této odměně,
2. prémie a výkonnostní a mimořádné odměny, vyplácené za výsledky pracovní činnosti,
3. odměny z rozdělení zisku, především podíly na hospodářských výsledcích, odměny vedoucích funkcionářů družstva, peněžité odměny v rámci socialistického soutěžení, odměny při významných pracovních a životních výročích, stabilizační odměny podle zvláštních předpisů, prémie a odměny, na něž byly družstvu poskytnuty účelové dotace vyplácené z prostředků na odměňování v družstvu; peněžité odměny v rámci socialistického soutěžení a odměny při významných pracovních a životních výročích se však započítávají jen v rozsahu, v jakém se započítávají pracovníkům v pracovním poměru; příjmy uvedené v č. 2 a 3 se započítávají v tom roce, v němž byly vyplaceny,
4. náhrada pracovní odměny; za takovou náhradu se však nepovažuje náhrada ušlé pracovní odměny při výkonu služby v ozbrojených silách; náhrada pracovní odměny za nevyčerpanou dovolenou na zotavenou se započítává v tom roce, v němž byla vyplacena,
5. naturální požitky v hodnotě stanovené pro účely daně ze mzdy,
6. příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení placený družstvem; před 1. lednem 1980 část příspěvku placeného družstvem na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení ve výši stanovené podle předpisů platných před tímto dnem. Pro účely stanovení nejvyšší procentní výměry důchodu se průměrný měsíční výdělek neomezený podle § 12 odst. 6 zákona snižuje o částku odpovídající jedné dvanáctině příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení vypočteného z takového ročního příjmu, který odpovídá průměrnému měsíčnímu výdělku neomezenému podle § 12 odst. 6 zákona;
7. výdělky obdobné výdělkům uvedeným v ustanovení písmene a) bodu 4 včetně doplatku do průměrného výdělku;
d) v činnostech uvedených v části první hlavě druhé a v části druhé hlavě první a druhé příjmy tam uvedené,
e) osobou samostatně výdělečně činnou, spolupracující osobou a osobou, která zaplatila pojistné za dobu zaměstnání v cizině, vyměřovací základy pro stanovení výše pojistného na nemocenské a důchodové zabezpečení podle předpisů platných před 1.lednem 1993.
(2) Hrubými výdělky jsou též
a) zrušeno
b) částečný invalidní důchod, a to ve výši, v níž byl vyplacen,
c) zvláštní příspěvek horníkům,
d) náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) 23) a náhradu za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti k službě. 24)
(3) Hrubými výdělky občana, který vykonává souběžně dvě nebo více zaměstnání, je součet hrubých výdělků ze všech zaměstnání.
(4) Hrubými výdělky, z nichž se zjišťuje průměrný měsíční výdělek účastníka odboje v případě uvedeném v § 60 zákona, jsou hrubé výdělky stejně kvalifikovaných zdravých pracujících v povolání, které účastník odboje dříve vykonával, dosahované v rozhodném období.
(5) Za hrubý výdělek občana, který byl před 1.květnem 1990 pojištěn jako jednotlivě hospodařící rolník, spolupracující člen jeho rodiny nebo jiná osoba samostatně hospodařící, se za dobu samostatné výdělečné činnosti považuje částka 1000 Kčs měsíčně.
(6) Považuje-li se za hrubé výdělky u některých skupin občanů pevně stanovená částka (dále jen "fiktivní výdělek"), je touto částkou částka minimální mzdy za měsíc pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou , a jde-li i invalidní (částečný invalidní) důchod v souvislosti s plněním úkolů v ozbrojených silách podle § 34 a 3 8 zákona nebo občana vykonávajícího civilní službu ( § 56a) zvyšuje se tato částka o 400 Kčs měsíčně.
§ 11a Hrubé výdělky po 31. prosinci 1992 (1) Hrubým výdělkem po 31. prosinci 1992 je vyměřovací základ pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
(2) Ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a odst. 2 až 4 a 6 platí zde obdobně.
§ 12 Výpočet průměrného měsíčního výdělku (1) Měsíční průměr hrubých výdělků se stanoví z úhrnu výdělků uvedených v § 11 odst. 1 a 2 a § 11a za kalendářní roky, z nichž se zjišťuje průměrný měsíční výdělek. Jsou-li v kalendářních letech vyloučeny doby uvedené v odstavci 7, součet výdělků uvedených v § 11 odst. 1 se úměrně upraví podle délky těchto dob.
(2) Hrubým výdělkem za jednotlivý celý kalendářní rok pro určení pěti výdělkově nejlepších kalendářních let je úhrn výdělků uvedených v § 11 odst. 1 a 2 a § 11a započitatelných v tomto roce. Jsou-li v kalendářním roce vyloučeny doby uvedené v odstavci 7, součet výdělků uvedených v § 11 odst. 1 a § 11a odst. 1 se úměrně upraví podle délky těchto dob.
(3) Za kalendářní rok s výdělky se nepovažuje kalendářní rok, ve kterém občan poprvé vstoupil do zaměstnání, pokud zaměstnání netrvalo celý kalendářní rok; za první vstup do zaměstnání se přitom nepovažuje doba studia po ukončení povinné školní docházky, pokud je to pro občana výhodnější.
(4) Jestliže nárok na důchod vznikl v kalendářním roce, v němž občan poprvé vstoupil do zaměstnání, vypočítává se průměrný měsíční výdělek z hrubých výdělků dosažených v tomto roce. Jestliže nárok na důchod vznikl v kalendářním roce následujícím po roce, v němž občan poprvé vstoupil do zaměstnání, vypočítává se průměrný měsíční výdělek z hrubých výdělků dosažených v kalendářních letech s výdělky. Doba předcházející vstupu do zaměstnání a doba od vzniku nároku na důchod do konce kalendářního roku se přitom posuzuje jako doba uvedená v odstavci 7.
(5) Jestliže nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod vznikl v kalendářním roce,
a) v němž nemocenské přiznané před vznikem nároku na tento důchod bylo vypláceno do konce kalendářního roku a důchod se v tomto roce nevyplácel, nebo
b) po 30. listopadu,
považuje se pro účely stanovení rozhodného období za rok vzniku nároku na invalidní nebo částečný invalidní důchod též rok, který po něm následuje. V případě uvedeném v ustanovení písmene b) se přitom doba od vzniku nároku na důchod do konce kalendářního roku posuzuje jako doba uvedená v odstavci 7.
(6) Do kalendářního roku se zahrnují i doby, v nichž občan neměl žádný výdělek.
(7) Z kalendářního roku se vylučují
a) náhradní doby,
b) doby pracovního volna bez náhrady příjmu účastníků studia při zaměstnání a kombinovaného studia,
c) doby soustavné přípravy na budoucí povolání,
d) doby, po které byl poskytován vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,
e) zrušeno
f) doby výkonu civilní služby.
Jestliže měl občan v těchto dobách výdělky uvedené v § 11 odst. 1 a § 11a odst. 1 , nezapočítávají se do hrubých výdělků. Jestliže po celý kalendářní rok trvaly tyto doby a byly vyloučeny, nepovažuje se tento rok za kalendářní rok s výdělky uvedenými v § 11 odst. 1 a § 11a odst. 1 .
(8) V kalendářním roce se však náhradní doby uvedené v § 9 odst 1 písm. e), g), h) a k) zákona a doby soustavné přípravy na budoucí povolání v období, v němž byl dosažen výdělek, nevylučují a výdělek dosažený v těchto dobách se započítává do hrubých výdělků, je-li takto stanovený hrubý výdělek v kalendářním roce vyšší.
(9) Ustanovení odstavců 7 a 8 se nepoužijí při výpočtu průměrného měsíčního výdělku z hrubých výdělků podle § 11 odst. 1 a § 11a odst. 1 za dobu, kdy trvalo důchodové zabezpečení osoby samostatně výdělečně činné s výjimkou doby, kdy po 30. červnu 1993 osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných nebo po kterou bylo zaplaceno pojistné za dobu výkonu zaměstnání v cizině.
(10) Při stanovení měsíčního průměru hrubých výdělků podle odstavce 1 se do období, z něhož se průměrný měsíční výdělek zjišťuje, zahrnují i doby, v nichž občan neměl žádný výdělek; z tohoto období se však vylučují doby uvedené v odstavci 7, jestliže byly vyloučeny již při stanovení hrubých výdělků za kalendářní rok.
(11) Za uvolnění v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření se pro účely stanovení rozhodného období považuje převedení nebo uvolnění občana z dosavadního zaměstnání podle zvláštních předpisů.
§ 13 Invalidní a částečný invalidní důchod občana, kterému vznikl nárok na tento důchod před dovršením věku 28 let nebo podle § 34 a 38 zákona anebo § 56a, se vyměřuje z fiktivního výdělku, pokud skutečně dosažený průměrný měsíční výdělek není pro něj výhodnější.
§ 14 Pracovní úrazy a nemoci z povolání K § 19 zákona (1) Plnění pracovních úkolů a přímá souvislost s ním se posuzuje podle pracovněprávních předpisů.
(2) Za pracovní úraz utrpěný při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním se považuje též úraz, který utrpěl lékař při záchranných pracích pod zemí v hlubinných dolech při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
(3) Za pracovní úraz utrpěný při plnění pracovních úkolů v zaměstnání II. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním se považuje též úraz, který utrpěl příslušník závodního požárního sboru při zásahu.
(4) Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky, jestliže vznikly za podmínek tam stanovených. Jde-li u občana o nemoc z povolání, posuzuje a hlášení podává příslušný orgán státní zdravotní správy.
§ 15 Výchova dítěte K § 21 odst. 2 a § 46 odst. 2 zákona (1) Podmínka výchovy dítěte je splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu 10 roků. Pokud se však žena ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu pěti roků.
(2) Do potřebné doby péče o dítě uvedené v odstavci 1 se započítává též doba, po kterou žena nemohla o dítě osobně pečovat
a) pro nemoc, nebo
b) protože dítě bylo ze zdravotních důvodů v ústavní péči.
(3) Podmínka výchovy dítěte se považuje za splněnou též, pečovala-li žena o dítě
a) od jeho narození do jeho úmrtí, pokud dítě zemřelo po dosažení šesti měsíců věku, i když není splněna podmínka uvedená v odstavci 1,
b) aspoň poslední tři roky před dosažením věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod.
§ 16 Zvýšení nároku na starobní důchod při dalším zaměstnání K § 23 a § 27 odst. 2 a 3 zákona Pro zvýšení starobního důchodu za další zaměstnání se posuzuje zaměstnání vykonávané v cizině po vzniku nároku na tento důchod jako zaměstnání vykonávané v Československé socialistické republice, bylo-li za dobu výkonu tohoto zaměstnání zaplaceno pojistné; výkon tohoto zaměstnání do 31. prosince 1992 se posuzuje podle předpisů platných před 1. lednem 1993.
Invalidita a částečná invalidita
K § 29 odst. 2 a § 37 odst. 2 a 3 zákona
§ 17 Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pokládá nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy potrvá déle než jeden rok.
§ 18 (1) Soustavné zaměstnání je zaměstnání vykonávané s určitou pravidelností tak, že výdělek z něho je stálým zdrojem příjmu. Soustavným zaměstnáním není zaměstnání, které nezakládá nemocenské zabezpečení nebo které netrvá aspoň po dobu šesti měsíců po sobě následujících, anebo zaměstnání vykonávané v rámci pracovní rehabilitace doporučené příslušným orgánem.
(2) Zaměstnání je zcela nepřiměřené dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního zaměstnání, jestliže je k jeho výkonu požadována mnohem nižší kvalifikace, než která se požadovala k výkonu dosavadního zaměstnání, nebo v něm není využita odborná a úzce zaměřená kvalifikace získaná v dosavadním zaměstnání. Přitom dosavadním pracovištěm se rozumí pracoviště, kde občan využíval své kvalifikace a ze kterého byl převeden ze zdravotních důvodů.
(3) Zcela mimořádnými podmínkami se rozumějí zejména
a) nezbytná zcela zvláštní, zpravidla individuální úprava pracoviště, pracovních přístrojů, nástrojů a pomůcek nebo úprava přístupu na pracoviště,
b) zajištění zvláštní dopravy na pracoviště a zpět spočívající v potřebě průvodce nebo individuální dopravy,
c) schopnost výkonu zaměstnání výhradně formou domácí práce, nebo
d) schopnost výkonu zaměstnání výhradně v chráněných dílnách (chráněných pracovištích), ve výrobních družstvech invalidů a v provozovnách hospodářských zařízení svazů invalidů, a to na pracovních místech odpovídajích potřebám občanů se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením.
U občanů úplně nebo prakticky nevidomých a u občanů s anatomickou nebo funkční ztrátou dvou končetin se vždy předpokládá, že pracují za zcela mimořádných podmínek.
§ 19 (1) Za podstatný pokles výdělku občana se považuje, jestliže měsíční průměr jeho hrubých výdělků zjištěný za posledních 12 měsíců je nižší než srovnatelný výdělek zpravidla aspoň o třetinu. Jde-li o umělce uvedené v § 61 a občany poskytující věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru, zkoumá se splnění podmínky podstatného poklesu výdělku z výdělků zjištěných za kalendářní rok.
(2) Hrubými výdělky podle odstavce 1 se před 1. lednem 1993 rozumějí výdělky uvedené v § 11 odst. 1 a po 31. prosinci 1992 výdělky uvedené v § 11a odst. 1; hrubými výdělky jsou dále odměny z dohod o pracovní činnosti, a to i když tato činnost nezakládala účast na důchodovém zabezpečení.
(3) Při stanovení průměru hrubých výdělků se do období, z něhož se průměr vypočítává, nezahrnují náhradní doby, doby, kdy zaměstnání netrvalo, a doby, kdy občan neměl výdělek z jiných důvodů.
(4) Podmínka podstatného poklesu výdělku při přiznávání částečného invalidního důchodu se hodnotí
a) podle předpokládaných výdělků v doporučovaném zaměstnání, probíhá-li řízení v rámci přechodu z pracovní neschopnosti do částečné invalidity nebo v době, kdy žadatel o částečný invalidní důchod není zaměstnán, nebo
b) podle nově dosahovaných výdělků, probíhá-li řízení mimo dobu pracovní neschopnosti v souvislosti se žádostí o přiznání částečného invalidního důchodu podanou po převedení na jinou práci, změně zaměstnání ze zdravotních důvodů nebo vytvoření zvlášť ulehčených pracovních podmínek,
a to i za dobu kratší než uvedenou v odstavci 1. Přitom se předpokládaný nebo nově dosahovaný výdělek porovnává s průměrným měsíčním výdělkem, z něhož má být částečný invalidní důchod vypočten, popřípadě stal-li se občan částečně invalidním v době přípravy pro pracovní uplatnění, s výdělkem zjištěným podle odstavce 5 věty druhé.
(5) Srovnatelný výdělek se stanoví jako součin průměrného měsíčního výdělku, z něhož se vypočítává částečný invalidní důchod, avšak neomezený podle § 12 odst. 6 zákona, a přepočítacího koeficientu. Stal-li se občan částečně invalidním v době přípravy pro pracovní uplatnění, stanoví se srovnatelný výdělek jako součin měsíčního průměru hrubých výdělků, kterých dosahovali pracující v zaměstnání, pro které se občan připravoval, v období před přiznáním důchodu, a přepočítacího koeficientu. Přepočítací koeficient se určuje podle počtu roků výplaty důchodu; činí za jeden rok výplaty důchodu 1,25, za dva roky výplaty důchodu 1,44, za tři roky výplaty důchodu 1,58 a za každý další rok výplaty důchodu se přepočítací koeficient 1,58 násobí hodnotou 1,02. Výplatou důchodu se přitom rozumí výplata částečného invalidního důchodu a též výplata invalidního důchodu, pokud občan bezprostředně před přiznáním částečného invalidního důchodu požíval invalidní důchod, byl-li částečný invalidní důchod vyměřen ze stejného průměrného měsíčního výdělku jako invalidní důchod.
(6) Podmínka podstatného poklesu výdělku se považuje za splněnou, jestliže průměr hrubých výdělků občana nečiní více než částka minimální mzdy platná pro pracovníky, kteří jsou poživateli částečného invalidního důchodu, odměňované podle mzdových tarifů stanovených na měsíc, v době, kdy příslušný orgán posuzuje tuto podmínku.
(7) U občanů, kteří pracují v zahraničí, se podmínka podstatného poklesu výdělku nezkoumá.
(8) U osob samostatně výdělečně činných se pro účely hodnocení podmínky podstatného poklesu výdělku považuje za výdělek za kalendářní měsíc jedna dvanáctina vyměřovacího základu pro stanovení pojistného nebo měsíční vyměřovací základ pro stanovení záloh pro pojistné.
§ 20 (1) Dosavadní zaměstnání je zaměstnání, které občan před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu naposledy konal nebo k němuž se po ukončení základní školy soustavně připravoval studiem nebo výcvikem. Za naposledy vykonávané zaměstnání se však nepovažuje zaměstnání, v němž došlo ke snížení výdělků a které občan začal vykonávat jen v důsledku změny zdravotního stavu, která založila částečnou invaliditu, a zaměstnání, v němž nebylo využito kvalifikace, pokud bylo nebo mělo být vykonáváno po dobu zpravidla kratší než dva roky. Vznikl-li dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, považuje se za dosavadní to zaměstnání, při jehož výkonu úraz vznikl nebo jehož výkon vedl ke vzniku nemoci z povolání.
(2) zrušen
(3) Zvlášť ulehčenými pracovními podmínkami se rozumějí zejména
a) zkrácení pracovní doby nebo snížení požadavků na pracovní výkon občana pracujícího v úkolu aspoň o třetinu,
b) zvláštní úprava pracoviště,
c) výkon práce v chráněných dílnách (chráněných pracovištích), nebo v organizacích účelově zřízených pro zaměstnávání zdravotně postižených občanů.
(4) Při posuzování, jaká zaměstnání je občan ještě schopen vykonávat při svém dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu, se vždy přihlíží k možnosti rekvalifikace na jiné vhodné a přiměřené zaměstnání, a to zejména vzhledem k věku občana, dosažené kvalifikaci a rozsahu zachovaných pracovních schopností.
(5) Invalidita (částečná invalidita) občanů, kteří konali službu v ozbrojených silách a nebyli vojáky z povolání ( § 167), se posuzuje až po jejich propuštění z činné služby; doklady o poškození jejich zdraví úrazem nebo onemocněním vzniklým v souvislosti se službou v ozbrojených silách zajišťují a předkládají příslušné orgány ozbrojených sil.
§ 21 Zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky jsou postižení uvedená v příloze č. 2 této vyhlášky.
§ 22 Zápočet doby zaměstnání výkonného letce pro nárok na důchod za výsluhu let K § 41 odst. 2 zákona (1) Pro nárok na důchod za výsluhu let se doba zaměstnání výkonného letce započítává jedenapůlnásobně, pokud nalétal v kalendářním roce
a) 150 až 470 letových hodin, jde-li o výkonného letce dopravních letadel,
b) 250 až 560 letových hodin, jde-li o palubního průvodčího,
c) 200 až 500 letových hodin, jde-li o palubní průvodčí,
d) 100 až 350 letových hodin, jde-li o výkonného letce letounů pro letecké práce,
e) 50 až 100 letových hodin, jde-li o výkonného letce vrtulníků a
f) 50 až 120 letových hodin, jde-li o výkonného letce Svazu pro spolupráci s armádou včetně výsadkáře-instruktora a instruktora létání na Vysoké škole dopravní.
(2) Pro nárok na důchod za výsluhu let se doba zaměstnání výkonného letce započítává dvojnásobně, pokud výkonný letec uvedený v odstavci 1 nalétal vyšší počet letových hodin nebo pokud výkonný letec nalétal aspoň 50 letových hodin v kalendářním roce při zkoušení prototypů letadel nebo leteckých motorů a nově vyrobených nebo opravených letadel nebo motorů.
(3) Jestliže výkonný letec nalétal v kalendářním roce nižší počet letových hodin, než je uveden v odstavci 1, popřípadě v odstavci 2, započítává se mu jen skutečná doba zaměstnání výkonného letce s výjimkou náhradních dob.
(4) Výsadkáři-instruktoru Svazu pro spolupráci s armádou se započítává jeden seskok z letounu za tři letové hodiny a jedno vysazení z letadla za půl letové hodiny. Za jedno vysazení z letadla se považuje každý uskutečněný let, při kterém došlo k vysazení nejméně jednoho výsadkáře.
(5) Jestliže výkonný letec letounu pro letecké práce nebo vrtulníku anebo výkonný letec Svazu pro spolupráci s armádou vykonává funkci pilota-instruktora nebo funkci pilota-inspektora, započítává se mu každá letová hodina jedenapůlnásobně.
(6) Trvá-li zaměstnání výkonného letce jen po část kalendářního roku nebo dojde-li ke změně funkce výkonného letce uvedené v odstavci 1, počet letových hodin se pro jedenapůlnásobné, popřípadě dvojnásobné započtení příslušné části roku úměrně sníží.
(7) Pro nejvyšší výměru úhrnu důchodu za výsluhu let výkonného letce a jiného důchodu platí částka uvedená v § 56 odst. 2 písm. b) zákona, a je-li jedním z vyplácených důchodů důchod za výsluhu let řídícího letového provozu, částka uvedená v § 56 odst. 2 písm. c) zákona.
(8) Pro účely krácení důchodu za výsluhu let s příjmem z výdělečné činnosti se průměrný měsíční výdělek neomezený podle § 12 odst. 6 zákona upravuje o přepočítací koeficient podle § 19 odst. 5 obdobně.
§ 23 Krácení důchodu za výsluhu let a vdovského důchodu pro souběh s příjmem K § 44 odst. 2 a § 48 odst. 2 a 3 zákona (1) Příjem je hrubý výdělek uvedený v § 11 odst. 1 a § 11a odst. 1, včetně odměn z dohod o pracovní činnosti, peněžitých dávek nemocenského pojištění (zabezpečení) nahrazujících pracovní příjem a náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) a náhrad za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti k službě. Za příjem občanů pracujících v zahraničí se považuje příjem za posledních 12 kalendářních měsíců před vycestováním do zahraničí. Za příjem pracovníků v zahraničí se do 31. prosince 1992 považuje příjem podle předpisů platných před 1. lednem 1993.
(2) Krácení důchodu se nemění, jestliže se průměr hrubých příjmů změní nejvýše o 50 Kčs měsíčně.
(3) Péčí vdovy o dítě se rozumí péče o dítě vlastní (osvojené) a dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů ( § 7 odst. 1).
K § 49 odst. 2 písm. a) a § 71 odst. 2 zákona
§ 24 Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání (1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje
a) studium na středních a vysokých školách s výjimkou studia při zaměstnání, a kombinovaného studia, je-li dítě v době takového studia zaměstnáno nebo jinak výdělečně činno nebo pobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, a studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a sborů,
b) odborná příprava v odborných učilištích,
c) příprava k výkonu povolání zaškolením,
d) příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností a v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péči.
(2) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání podle odstavce 1 písm. a) a b) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák (student) začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.
(3) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také
a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
b) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost ani nezačalo pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání ,
c) doba po skončení posledního ročníku školy do vykonání stanovené závěrečné zkoušky, nejdéle však do konce následujícího školního roku, pokud dítě před uplynutím této doby nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost ani nezačalo pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání ,
d) jiné studium nebo výuka, jestliže je svým rozsahem a úrovní podle rozhodnutí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky nebo ministerstva školství, mládeže a tělesné výchovy Slovenské socialistické republiky postaveno naroveň studia na školách uvedených v odstavci 1 písm. a).
(4) Do doby soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání se započítávají i opakované ročníky studia. Při neukončeném studiu se posuzuje jako doba studia na střední a vysoké škole doba do dne, který je vyznačen na potvrzení školy o studiu. Dobou studia není doba, po kterou bylo studium přerušeno.
§ 25 Povinná školní docházka Za povinnou školní docházku se pro účely sociálního zabezpečení považuje též doba školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud dítě v této době nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost.
§ 26 Důchod manželky K § 51 zákona Za výdělečnou činnost se nepovažuje pracovní činnost nepřesahující 60 pracovních dnů v kalendářním roce.
§ 27 Sociální důchod K § 52 zákona (1) Životní potřeby se zpravidla nepokládají za zabezpečeny, jestliže
a) občan je odkázán na příjem uvedený v § 28 odst. 1 nedosahující částek uvedených v § 54 odst. 1 a 2 zákona,
b) uživatel zemědělské půdy je odkázán na výnos z půdy, kterou obhospodařuje a která nepřesahuje výměru 0,4 ha.
(2) Pro přiznání a výši sociálního důchodu se nepřihlíží příjmům z činnostiobčana a jeho rodinného příslušníka nepřesahující 60 pracovních dnů v kalendářním roce.
(3) zrušen
§ 28 Úprava důchodu, který je jediným zdrojem příjmu K § 54 zákona (1) Pro nárok na úpravu důchodu, který je jediným zdrojem příjmu, se jiným příjmem rozumí
a) čistý příjem z jakékoliv výdělečné činnosti,
b) výživné a příspěvek na výživu rozvedeného manžela a neprovdané matce,
c) čistý příjem z nemovitosti a příjmy z pronájmu,
d) peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující pracovní příjem,
e) náhrada za ztrátu na výdělku,
f) náhrada za ztrátu na důchodu,
g) důchod vyplácený z ciziny a dávka poskytovaná z ciziny jako odškodnění za ztrátu výdělečné schopnosti způsobenou pracovním úrazem nebo válečným poškozením (renta),
h) výsluhový přídavek ve stavebnictví a jiné obdobné příspěvky k důchodu poskytované organizacemi podle zvláštních předpisů, s výjimkou příspěvků k důchodům družstevních rolníků,
i) rodičovský příspěvek,
j) stipendium, s výjimkou prospěchového stipendia,
k) příjem (odměna) žáka (studenta) v období odborného výcviku na produktivních činnostech,
l) zrušeno
m) naturální požitky, a to hodnotou, jakou se započítávají pro účely daně ,
n) zrušeno
o) opakující se plnění ze zákonné odpovědnosti včetně pojistného plnění a pravidelné plnění z důchodového připojištění,
p) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,
r) příjmy z kapitálového majetku.
Souběh nároků a zúčtování dávek
§ 29 Souběh nároků na starobní a vdovský důchod Úprava starobního důchodu pro souběh s vyšším vdovským důchodem se nemění, pokud po zvýšení starobního důchodu za dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod jeho výše přesáhne výši vdovského důchodu.
§ 30 Souběh nároků na starobní nebo invalidní důchod a nemocenské (1) Jestliže se přiznává starobní důchod zpětně i za dobu, po kterou bylo poskytováno nemocenské, zúčtuje se doplatek důchodu s nemocenským vyplaceným za dobu delší, než stanoví předpisy o nemocenském zabezpečení.
(2) Jestliže se přiznává invalidní důchod zpětně i za dobu, po kterou bylo poskytováno nemocenské přiznané po vzniku nároku na tento důchod zúčtuje se doplatek důchodu s nemocenským vyplaceným za dobu delší, než stanoví předpisy o nemocenském zabezpečení.
§ 31 Souběh nároků na invalidní důchod a přídavky na děti nebo výchovné Jestliže se přiznává invalidní důchod dítěti zpětně i za dobu, po kterou na ně byly poskytovány přídavky na děti nebo výchovné, zúčtuje se doplatek důchodu s těmito vyplacenými dávkami; náležel-li příplatek k přídavkům na děti nebo k výchovnému, zúčtuje se doplatek důchodu i s tímto příplatkem.
§ 32 Souběh nároků na výchovné a přídavky na děti (1) Náleží-li výchovné k důchodu na dítě za dobu, za kterou již byly poskytovány přídavky na děti z nemocenského zabezpečení, vyplatí se na výchovném jen rozdíl mezi výší výchovného a výší přídavků na děti.
(2) Jestliže bylo poskytováno na dítě výchovné, ačkoliv na toto dítě měly být poskytovány přídavky na děti, zastaví se výplata výchovného při výplatě splátky důchodu splatné po dni, jímž uplynulo období, za které bylo již výchovné vyplaceno. Výchovné za předcházející dobu se nepovažuje za přeplatek, pokud nepřesahovalo výši, ve které by přídavky na děti za tuto dobu jinak náležely; podmínkou je, že na toto dítě bylo výchovné poskytnuto jen jednou a že splnilo účel, pro který je určeno.
(3) Žijí-li v rodině důchodce děti, z nichž na některé se vyplácí výchovné jednomu z manželů a na ostatní se vyplácí výchovné druhému z manželů, poskytne se na žádost k součtu částek výchovného, které se vyplácejí na tyto děti, doplatek do výše výchovného, které by se poskytovalo na všechny děti jen k jednomu důchodu. Doplatek se rozdělí k výchovnému poměrnou částí podle počtu dětí.
(4) Žijí-li v rodině důchodce děti, z nichž na některé se vyplácí výchovné k důchodu a na ostatní přídavky na děti, poskytne se na žádost k součtu částek výchovného a přídavků na děti doplatek do výše výchovného, které by mu jinak náleželo na všechny tyto děti; podmínkou je, že u toho, z jehož nemocenského zabezpečení se přídavky na děti poskytují, nejsou splněny podmínky pro přiznání doplatku k přídavkům na děti.
(5) Neuplatnil-li poživatel důchodu nárok na výchovné, ačkoliv by mu jinak náleželo, je oprávněn uplatnit nárok na výchovné z jeho důchodového zabezpečení druhý z rodičů, jiný občan, který má dítě v přímém zaopatření, opatrovník nebo orgán pověřený úkoly v péči o děti.
(6) Ustanovení odstavců 2 a 5 platí též pro příplatek k výchovnému.
§ 33 Souběh nároků na důchody a zvláštní příspěvek horníkům Jestliže se přiznává starobní, invalidní nebo částečný invalidní důchod za dobu, po kterou byl poskytován zvláštní příspěvek horníkům, zúčtuje se doplatek těchto důchodů s vyplaceným příspěvkem; případný přeplatek zvláštního příspěvku horníkům se na žádost plátci této dávky vrátí.
Omezení výplaty a snížení dávek
§ 35 K § 100 zákona (1) Důchodci, který vykonává trest odnětí svobody po dobu delší jednoho měsíce nebo je ve vazbě, se vyplácí po úpravě podle odstavce 2 část důchodu ve výši potřebné k úhradě za užívání bytu a služby s tím spojené, jakož i k úhradě výživného, popřípadě příspěvku na výživu, které má důchodce povinnost poskytovat podle soudního rozhodnutí jiné osobě než uvedené v odstavci 2, a jiných právních závazků, s výjimkou úhrady peněžitého trestu nebo pokuty, pro které se provádějí srážky z důchodu.
(2) Manželce a dětem důchodce se vyplácí část důchodu ve výši 50 % důchodu jde-li o jednu osobu, 60 % důchodu, jde-li o dvě osoby, a 80 % důchodu, jde-li o tři a více uvedených osob; pokud však tyto osoby mají nárok vůči důchodci na výživné přiznané soudem, vyplácí se jim část důchodu ve výši tohoto výživného.
(3) Vyplácí-li se podle předchozích odstavců část důchodu, vyplácí se vždy ve výši nejméně jedné poloviny důchodu, a to celkem pro všechny oprávněné.
§ 36 Bezmocnost K § 70 zákona (1) Částečně bezmocný je důchodce, který potřebuje dlouhodobě pomoc jiné osoby při některých nezbytných životních úkonech, například při mytí, česání a oblékání. Za částečně bezmocného se vždy považuje občan prakticky nevidomý.
(2) Převážně bezmocný je důchodce, který potřebuje kromě pomoci uvedené v odstavci 1 pravidelnou pomoc jiné osoby při hlavních životních úkonech, například při chůzi a při výkonu fyziologické potřeby. Za převážně bezmocného se vždy považuje občan úplně nevidomý.
(3) Úplně bezmocný je důchodce, který zcela pozbyl schopnost sebeobsluhy, potřebuje soustavné ošetřování a je odkázán trvale na pomoc jiné osoby při všech životních úkonech.
§ 37 Dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou K § 9 odst. 1 písm. e) a § 71 odst. 5 zákona (1) Za dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě se považuje dítě, jehož onemocnění nebo stav uvedený v příloze č. 3 této vyhlášky potrvá déle než jeden rok.
(2) Mimořádnou péčí o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě se rozumí individuálně poskytovaná péče, která svým rozsahem a intenzitou značně převyšuje péči o zdravé dítě stejného věku, a to potřebou opakovaného ošetřování v průběhu dne, popřípadě soustavné (většinou každodenní) rehabilitace nebo cvičení, nutností přípravy individuálního dietního stravování, potřebou zvýšeného dohledu nebo pomocí jiné osoby při některých životních úkonech. Dítě vyžadující tuto péči je zpravidla schopno navštěvovat předškolní a školní zařízení určená pro takové děti nebo výjimečně i předškolní a školní zařízení pro zdravé děti, pokud pro to rodina dítěte a příslušné zařízení vytvoří potřebné podmínky.
(3) Mimořádnou péčí zvlášť náročnou o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě se rozumí péče uvedená v odstavci 2, jestliže je ve zvýšeném rozsahu potřebná v průběhu dne, popřípadě, pokud jde o ošetřování, i v noci, anebo jde-li o dítě, které vyžaduje nepřetržitý dohled nebo je odkázáno na pomoc jiné osoby při většině či všech nezbytných životních úkonech. Dítě vyžadující tuto péči není schopno navštěvovat zařízení uvedená v odstavci 2 s výjimkou zařízení pro zrakově postižené, jde-li o dítě úplně nevidomé ve věku do 14 let.
(4) Léčebný pobyt dlouhodobě těžce zdravotně postiženého dítěte vyžadujícího mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou v ústavním zařízení léčebně preventivní péče se počínaje sedmým měsícem považuje za umístění dítěte v ústavu (zařízení) pro takové děti.
(5) Výchovné na dítě, které je v zaopatření ústavu (zařízení) s týdenním pobytem, se vyplácí tomuto ústavu (zařízení) jen tehdy, jestliže ústav (zařízení) poskytuje dítěti plné přímé zaopatření. Plným přímým zaopatřením se rozumí stravování, ubytování a ošacení.
(6) Za umístění dítěte v ústavu (zařízení) pro takové děti se nepovažuje doba přerušení pobytu dítěte v ústavu (zařízení) v době školních prázdnin, které trvá po celý kalendářní měsíc.
(7) Za umístění dítěte v zařízení s denní docházkou se nepovažuje umístění dítěte ve věku do skončení povinné školní docházky v předškolním zařízení nebo škole, pokud podle rozhodnutí ředitele takového zařízení je s ohledem na zdravotní stav dítěte upravena jeho docházka do takového zařízení tak, že nepřesahuje 10 hodin týdně.
HLAVA DRUHÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO NĚKTERÉ SKUPINY OBČANŮ (§ 38-60)
§ 38 Domáčtí pracovníci Do hrubého výdělku domáckého pracovníka se nezapočítávají režijní náklady a cena surovin, které si domácký pracovník opatřuje na vlastní náklad.
§ 39 Pracovníci, kteří se připravují k výkonu povolání zaškolením (1) Za měsíční hrubý výdělek pracovníka, který se připravuje k výkonu povolání zaškolením, se považuje fiktivní výdělek, pokud skutečný hrubý výdělek z výkonu zaměstnání není vyšší.
(2) zrušen
§ 42 Občané činní na základě dohody o pracovní činnosti (1) Za hrubý výdělek občana činného na základě dohody o pracovní činnosti 35) se považuje odměna za sjednané práce podrobená dani .
(2) zrušen
(3) Jestliže občan činný na základě dohody o pracovní činnosti je již zabezpečen z důvodu jiné činnosti nebo pobírá starobní nebo invalidní důchod, posuzuje se v důchodovém zabezpečení úraz, který utrpí při výkonu sjednaných prací nebo v přímé souvislosti s ním, jako pracovní úraz.
§ 46 Poslanci zákonodárných sborů (1) Za hrubý výdělek poslance zákonodárného sboru se považuje poslanecký plat a funkční příplatek, na které vznikl nárok podle příslušných předpisů, a to v částce podléhající dani .
(2) Úraz, který utrpí poslanec zákonodárného sboru při plnění úkolů vyplývajících z poslanecké funkce nebo v přímé souvislosti s ním, se považuje za pracovní úraz.
Členové a poslanci obecních zastupitelstev a starostové obcí
§ 47 (1) Důchodového zabezpečení jsou účastni členové obecních zastupitelstev, kteří vykonávají funkci dlouhodobě uvolněných členů obecního zastupitelstva.
(2) Úraz, který utrpí člen obecního zastupitelstva při plnění úkolů vyplývajících z této funkce nebo v přímé souvislosti s ním, se považuje za pracovní úraz.
§ 48 (1) Utrpěl-li úraz člen obecního zastupitelstva, který není důchodově zabezpečen a stal se následkem tohoto úrazu invalidním (částečně invalidním), náleží mu invalidní (částečný invalidní) důchod který důchod se vyměřuje z fiktivního výdělku.
(2) Utrpěl-li úraz člen obecního zastupitelstva, který je poživatelem starobního, invalidního nebo částečného invalidního důchodu, nevykonává zaměstnání ani není důchodově zabezpečen podle § 47 a stal se následkem tohoto úrazu invalidním (částečně invalidním), náleží mu invalidní (částečný invalidní) důchod vyměřenýz jeho průměrného měsíčního výdělku, nejméně však z fiktivního výdělku.
(3) Úrazem se rozumí úraz utrpěný za okolností uvedených v § 47 odst. 2.
§ 49 (1) Do hrubých výdělků člena obecního zastupitelstva se započítávají odměny vyplacené za výkon funkce člena obecního zastupitelstva, včetně těch částí, které jsou osvobozeny od daně .
(2) Do hrubých výdělků člena komise, který není členem obecního zastupitelstva, se započítávají odměny vyplacené obcí za výkon funkce člena komise, včetně těch částí, které jsou osvobozeny od daně .
(3) Je-li člen obecního zastupitelstva, který není důchodově zabezpečen podle § 47 odst. 1, poživatelem částečného invalidního důchodu, odměny uvedené v odstavci 1 se pro účely posuzování podmínky podstatného poklesu výdělku nezahrnují do hrubých výdělků.
(4) Příslušný orgán obecního zastupitelstva, který poskytl odměny dle odstavce 1 nebo 2, je povinen žadateli o důchod na jeho žádost písemně sdělit jejich výši.
§ 52 (1) Za měsíční hrubý výdělek žáka a studenta se považuje fiktivní výdělek. Náleží-li žáku nebo studentu odměna nebo hrubý výdělek ze zaměstnání v některém měsíci vyšší, považuje se za jeho výdělek v tomto měsíci skutečně dosažený hrubý výdělek (odměna).
(2) Úraz, který žák nebo student utrpěl při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním, se považuje za pracovní úraz.
§ 53 (1) Pro občany, kteří jsou účastníky studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia a jsou zaměstnáni, neplatí ustanovení § 52 odst. 1 a 2.
(2) Utrpí-li občan, který je účastníkem studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia, úraz za okolností uvedených v § 52 odst. 3, považuje se takový úraz za pracovní úraz utrpěný v zaměstnání.
§ 54 Interní vědečtí aspiranti (1) Za hrubý výdělek interního vědeckého aspiranta se považuje stipendium včetně té části, která je osvobozena od daně , a odměna, popřípadě prémie, za úspěšné řešení úkolů.
(2) Za hrubý výdělek interního vědeckého aspiranta vyslaného ke stipendijnímu pobytu v zahraničí se považuje částka odpovídající stipendiu, které by mu náleželo v Československé socialistické republice.
(3) Úraz, který interní vědecký nebo umělecký aspirant utrpěl při činnosti vykonávané podle jeho studijního plánu nebo v přímé souvislosti s ní, se považuje za pracovní úraz.
§ 56 Dobrovolní pracovníci pečovatelské služby (1) Jako doba zaměstnání dobrovolných pracovníků pečovatelské služby organizované příslušným orgánem (dále jen "pečovatelé") se započítává každý kalendářní měsíc, v němž byl pečovatel účasten nemocenského zabezpečení aspoň část měsíce.
(2) Za měsíční hrubý výdělek pečovatele se považuje odměna za vykonané pečovatelské služby; započítává se za ten měsíc, za který byla zúčtována.
(3) zrušen
(4) zrušen
(5) Jestliže se pečovatel stal invalidním (částečně invalidním), vyměřuje se invalidní (částečný invalidní) důchod z průměrného měsíčního výdělku, nejméně však z fiktivního výdělku.
§ 56a Občané vykonávající civilní službu (1) Za zaměstnání se považuje doba výkonu civilní služby.
(2) zrušen
(3) Organizace, v níž se vykonává civilní služba, je povinna vést potřebnou evidenci a poskytnout tomuto příslušnému orgánu potřebné podklady.
§ 57 Občané se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění (1) Doba, po kterou se občan se změněnou pracovní schopností připravuje pro pracovní uplatnění podle doporučení příslušného orgánu, se považuje za dobu zaměstnání, jestliže občan není účasten důchodového zabezpečení již z důvodu jiné činnosti.
(2) Za měsíční hrubý výdělek občana se změněnou pracovní schopností připravujícího se pro pracovní uplatnění se považuje fiktivní výdělek, pokud není skutečně dosažený výdělek vyšší.
(3) Úraz, který občan se změněnou pracovní schopností utrpěl při přípravě pro pracovní uplatnění nebo v souvislosti s ní, se považuje za pracovní úraz.
§ 58 Odsouzení (1) Důchodově zabezpečen je odsouzený, který v době výkonu trestu odnětí svobody je zařazen k pravidelnému výkonu prací; účast na zabezpečení vzniká dnem zařazení na tyto práce, a zaniká dnem, kdy odsouzený byl z výkonu těchto prací odvolán. Důchodové zabezpečení se nevztahuje na odsouzené, kteří vykonávají jen příležitostné práce, jejichž výkon nezakládá nemocenské pojištění. Důchodově zabezpečen je též odsouzený, který se připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem.
(2) Za hrubý výdělek odsouzeného se považuje hrubá pracovní odměna za vykonanou práci a jde-li o odsouzeného, který se připravuje na budoucí povolání, fiktivní výdělek. Bylo-li přiznáno odškodnění za vazbu nebo za výkon trestu, započítává se náhrada odpovídající ušlému výdělku v kalendářním roce vazby nebo trestu do hrubého výdělku za tento rok.
(3) Při posuzování invalidity (částečné invalidity) odsouzeného se za jeho dosavadní zaměstnání považuje jeho zaměstnání před počátkem výkonu trestu; jestliže však odsouzený konal během výkonu trestu déle než dva roky práce vyšší kvalifikace nebo jestliže utrpěl při výkonu těchto prací pracovní úraz, který vedl ke vzniku invalidity (částečné invalidity), považují se za dosavadní zaměstnání tyto práce.
(4) Žádost o dávku důchodového zabezpečení, na niž vznikl nárok během výkonu trestu, podává odsouzený prostřednictvím nápravně výchovného ústavu nebo ústavu pro výkon vazby. Propuštění důchodce z výkonu trestu je tento ústav povinen ohlásit příslušnému orgánu důchodového zabezpečení.
(5) Důchodově zabezpečeni podle odstavců 1 až 4 jsou též obvinění ve vazbě, pokud jsou zařazeni do práce za podmínek uvedených v odstavci 1.
Důchodové zabezpečení pro případ úrazu utrpěného při zvláštních druzích činnosti
§ 60 (1) Občan uplatňující nárok podle § 59 oznámí úraz bez průtahů příslušné organizaci. Dárci uvedení v § 59 odst. 1 písm. d) ohlásí úraz příslušnému ústavu národního zdraví. Dobrovolný pracovník pečovatelské služby ohlásí úraz příslušnému orgánu, který ho pověřil výkonem pečovatelské služby.
(2) Organizace uvedená v odstavci 1 je povinna ohlásit úraz po provedeném šetření, nejpozději do osmi dnů, příslušnému orgánu s přesným vylíčením okolností případu a je povinna i nadále spolupůsobit při zjišťování skutečností rozhodných pro posouzení nároku. Jde-li o účastníky krátkodobých nebo bezplatných brigád, je povinna organizace, pro kterou brigádníci pracují, vést, uschovávat a předkládat podle pokynů orgánů sociálního zabezpečení jejich evidenci, včetně odpracovaných dnů; potřebné podklady pro splnění těchto úkolů je povinen této organizaci poskytnout organizátor brigády.
ČÁST TŘETÍ SOCIÁLNÍ PÉČE (§ 107-142)
HLAVA PRVNÍ PÉČE O RODINU A DĚTI (§ 107-109)
HLAVA DRUHÁ ZABEZPEČENÍ OBČANŮ KONAJÍCÍCH SLUŽBU V OZBROJENÝCH SILÁCH A ČLENŮ JEJICH RODIN (§ 110-112a)
HLAVA TŘETÍ PÉČE O OBČANY SE ZMĚNĚNOU PRACOVNÍ SCHOPNOSTÍ (§ 113-121)
§ 119 Příspěvek před umístěním do zaměstnání (1) zrušen
(2) zrušen
(3) zrušen
(4) zrušen
(5) zrušen
(6) Občanu se změněnou pracovní schopností, který nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 2 a žádá o umístění, může být s přihlédnutím k jeho sociálním poměrům přiznán příspěvek před umístěním do zaměstnání až do výše 500 Kčs měsíčně, popřípadě i se zvýšením na děti podle odstavce 5.
(7) Stane-li se žadatel o umístění, kterému nenáleží nemocenské, neschopným k práci, vyplácí se mu v době pracovní neschopnosti příspěvek nejdéle po dobu 60 pracovních dnů v kalendářním roce.
(8) Příspěvek nenáleží občanu se změněnou pracovní schopností, který pobírá starobní nebo invalidní důchod, důchod za výsluhu let nebo peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující pracovní příjem anebo který si zavinil ztrátu posledního zaměstnání (předčasné ukončení přípravy pro pracovní uplatnění), sám bez vážného důvodu rozvázal pracovní poměr nebo odmítl nastoupit vhodné pracovní místo, popřípadě přípravu pro pracovní uplatnění doporučené příslušným orgánem.
(9) Příspěvek před umístěním do zaměstnání nenáleží po dobu, po kterou občanu se změněnou pracovní schopností náleží příspěvek před nástupem nového zaměstnání podle zvláštních předpisů.
(10) Příspěvek se poskytuje na žádost ode dne, kdy občan požádal u příslušného orgánu o umístění nebo o přípravu pro pracovní uplatnění, jestliže mu nebylo zajištěno do 15 dnů ode dne podání této žádosti vhodné pracovní místo nebo příprava pro pracovní uplatnění. Příspěvek se poskytuje do dne nástupu do zaměstnání nebo přípravy pro pracovní uplatnění. Jsou-li splněny podmínky pro poskytování příspěvku jen po část měsíce, náleží za každý den, kdy tyto podmínky byly splněny, jedna třicetina měsíčního příspěvku; příspěvek se vyplácí v měsíčních splátkách pozadu.
§ 120 Příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění (1) Příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění náleží občanu se změněnou pracovní schopností, který se v rámci pracovní rehabilitace připravuje pro pracovní uplatnění podle doporučení příslušného orgánu a nepobírá po dobu přípravy mzdu (pracovní odměnu, náhradu mzdy, podnikové nebo krajské stipendium) nebo dávky nemocenského zabezpečení nahrazující pracovní příjem.
(2) Občanu se změněnou pracovní schopností staršímu 18 let, který se připravuje pro povolání (včetně zaškolení), náleží příspěvek ve výši mzdového tarifu stanoveného podle mzdových předpisů pro odměňování práce, pro kterou se připravuje, a je-li mzdový tarif stanoven rozpětím, až do středu rozpětí. Jestliže tento občan pobírá důchod, snižuje se příspěvek o částku, o niž součet příspěvku a vypláceného důchodu (úhrnu důchodu) převyšuje průměrný měsíční výdělek, z něhož byl důchod vyměřen, nebo, jestliže je to pro občana výhodnější, o tento důchod (úhrn důchodů). Příspěvek se však nesnižuje o sirotčí důchod.
(3) Občanu se změněnou pracovní schopností staršímu 18 let, který se účastní přípravy k práci, náleží příspěvek ve výši příspěvku před umístěním zvýšený o 200 Kčs měsíčně. Jestliže tento občan pobírá důchod, snižuje se příspěvek o výši vypláceného důchodu (úhrnu důchodů), popřípadě o výši odměny. Příspěvek po snížení nesmí činit méně než 300 Kčs měsíčně. Příspěvek se však nesnižuje o sirotčí důchod.
(4) Občanu se změněnou pracovní schopností ve věku do 18 let náleží příspěvek v částce 300 Kčs měsíčně, jestliže na tohoto občana nenáležejí přídavky na děti (výchovné).
(5) Je-li občan se změněnou pracovní schopností starší 18 let při přípravě pro pracovní uplatnění bezplatně ubytován a stravován nebo jen bezplatně stravován, náleží mu příspěvek ve výši 400 Kčs měsíčně. Občanu se změněnou pracovní schopností, který pobírá důchod nebo na něhož náležejí přídavky na děti (výchovné), a občanu se změněnou pracovní schopností ve věku do 18 let, který se připravuje pro pracovní uplatnění podle § 116 odst. 4 písm. b), náleží příspěvek ve výši 100 Kčs měsíčně.
(6) zrušen
(7) Příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění může příslušný orgán zvýšit až o 20 %, a jde-li o příspěvek poskytovaný podle odstavce 5 občanům starším 18 let, až o 100 Kčs měsíčně, dosahuje-li občan v této přípravě výsledků hodných uznání. Neplní-li účastník přípravy pro pracovní uplatnění uložené povinnosti, může být příspěvek snížen, popřípadě jeho výplata zastavena.
(8) V době pracovní neschopnosti nebo po dobu karantény se vyplácí příspěvek občanům se změněnou pracovní schopností starším 18 let nejdéle po dobu 60 pracovních dnů v kalendářním roce a občanům mladším 18 let po dobu po kterou by se poskytovalo nemocenské; jestliže občan dovrší v době pracovní neschopnosti 18 let věku, výše příspěvku se do skončení pracovní neschopnosti nemění.
(9) O přiznání příspěvku rozhoduje na žádost příslušný orgán. Příspěvek se poskytuje ode dne, kdy občan se změněnou pracovní schopností nastoupil přípravu pro pracovní uplatnění, do dne skončení přípravy; vyplácí se v měsíčních splátkách pozadu.
HLAVA ČTVRTÁ PÉČE O OBČANY, KTEŘÍ POTŘEBUJÍ ZVLÁŠTNÍ POMOC (§ 121a)
HLAVA PÁTÁ ÚHRADA ZA POBYT V ÚSTAVECH SOCIÁLNÍ PÉČE (§ 122-138)
HLAVA ŠESTÁ SOCIÁLNÍ POTŘEBNOST (§ 139-141)
HLAVA SEDMÁ ÚHRADA NÁKLADŮ SOCIÁLNÍ PÉČE (§ 142)
ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 143-166)
HLAVA PRVNÍ VÝPLATA DÁVEK (§ 143)
HLAVA DRUHÁ POVINNOSTI OBČANŮ A ORGANIZACÍ (§ 144-156)
Díl první Povinnosti občanů (§ 144-145)
Díl druhý Povinnosti organizací (§ 146-156) Vedení a předkládání záznamů
§ 148 (1) zrušen
(2) Organizacemi plnícími úkoly sociálního zabezpečení jsou též vojenské útvary.
Evidenční list důchodového zabezpečení
§ 149 (1) Organizace je povinna vést evidenční list důchodového zabezpečení (dále jen "evidenční list") po celou dobu, po kterou zaměstnání trvá. Evidenční list je organizace povinna založit ihned při vstupu občana do zaměstnání.
(2) U žáků a studentů se evidenční list nevede.
(3) Evidenční list organizace nevede, jde-li o pracujícího poživatele starobního důchodu.
§ 153 Hlášení o zaměstnání pracujících důchodců (1) Organizace má povinnost ohlásit, vstoupí-li k ní do zaměstnání poživatel jakéhokoliv důchodu z důchodového zabezpečení.
(2) Jde-li však o poživatele starobního důchodu, má organizace za povinnost ohlásit
a) vstup do zaměstnání sjednaného na dobu delší než jeden rok,
b) vstup do zaměstnání poživatele tohoto důchodu mladšího 70 let, jestliže jemu nebo jeho rodinnému příslušníku byl důchod upraven jako jediný zdroj příjmů.
(3) U poživatelky vdovského důchodu a poživatele důchodu za výsluhu let je organizace pro účely krácení těchto důchodů podle § 23 povinna hlásit vždy po uplynutí 12 kalendářních měsíců výši skutečně dosaženého příjmu z výdělečné činnosti.
HLAVA TŘETÍ ŘÍZENÍ (§ 157-166)
Díl první Zahájení řízení a rozhodování (§ 157-160)
§ 157 Podávání žádostí o dávky a služby Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podat žádost o dávku nebo službu sociální péče , mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci.
Díl druhý Náhrada nákladů řízení (§ 161-166)
§ 161 Osobní rozsah Náhrada ve věcech sociální péče náleží
a) žadatelům o dávky nebo služby sociální péče a rodinným příslušníkům těchto občanů, kteří se v řízení o těchto dávkách nebo službách na vyzvání dostavili k jednání příslušného orgánu nebo se pro potřeby příslušného orgánu podrobili vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření (dále jen "vyšetření"),
b) průvodcům občanů uvedených v ustanovení písmene a), potvrdil-li lékař, že tito občané potřebují průvodce k cestě k vyšetření nebo k jednání příslušného orgánu,
c) zákonným zástupcům občanů, jestliže je doprovázejí na vyzvání k vyšetření nebo k jednání příslušného orgánu
(dále jen "účastníci řízení").
§ 162 Náhrada jízdních výdajů (1) Náhrada jízdních výdajů náleží při použití veřejných hromadných dopravních prostředků, s výjimkou místních dopravních prostředků, za cestu z místa pobytu do místa předvolání a zpět.
(2) Při jízdě vlakem se hradí jízdné za druhou vozovou třídu; příplatek na rychlík se hradí jen tehdy, jestliže vzdálenost místa pobytu od místa předvolání je delší než 100 km. Jízdními výdaji jsou výdaje za jízdenku, místenku a bylo-li nezbytné použít lůžkového nebo lehátkového vozu, též výdaje s tím spojené.
(3) Má-li účastník řízení možnost uplatnit nárok na slevu jízdného, náleží mu náhrada jen ve výši zlevněného jízdného; má-li možnost používat volné jízdenky, náhrada jízdného nenáleží.
(4) Náhrada jízdného při použití vozidla taxislužby a náhrada jízdních výdajů při použití vlastního motorového vozidla, se poskytuje jen tehdy, uzná-li lékař se zřetelem na zdravotní stav žadatele nutnost takové dopravy. Výše náhrady se řídí sazbami stanovenými obecnými předpisy. Při použití vlastního motorového vozidla se vyjádření lékaře nevyžaduje, jestliže byl oprávněnému poskytnut příspěvek na zakoupení motorového vozidla.
§ 163 Náhrada ušlého výdělku (1) Náhrada ušlého výdělku náleží za dobu, za kterou v souvislosti s vyšetřením nebo jednáním ušel účastníku řízení výdělek.
(2) Náhrada ušlého výdělku nenáleží za dobu, za kterou účastníku řízení náleží nemocenské nebo za kterou mu organizace poskytne náhradu mzdy (pracovní odměny).
§ 164 Stravné a nocležné (1) Stravné a nocležné se poskytuje ve výši podle obecných předpisů o cestovních náhradách.
(2) Nocležné náleží, jestliže účastník řízení by se nemohl při použití veřejného hromadného dopravního prostředku vrátit do místa svého pobytu do 24. hodiny téhož dne, kdy skončilo vyšetření nebo jednání příslušného orgánu.
(3) Stravné a nocležné nenáleží za dobu pobytu v léčebném ústavu; rovněž nenáleží, je-li stravování a ubytování poskytnuto orgánem bezplatně.
§ 165 Náhrada jiných nutných výloh Jiné nutné výlohy, které měli účastníci řízení, se nahrazují v prokázané výši.
§ 166 Uplatnění nároků na náhrady Nároky na náhrady se uplatňují do dvou měsíců ode dne vyšetření nebo jednání u příslušného orgánu, u něhož proběhlo jednání, nebo pro jehož potřeby se občan podrobil vyšetření; žádost o náhradu je třeba doložit příslušnými doklady. Tento příslušný orgán rozhodne o náhradách a provede jejich výplatu.
ČÁST PÁTÁ SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ VOJÁKŮ Z POVOLÁNÍ, PŘÍSLUŠNÍKŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY A PŘÍSLUŠNÍKŮ VĚZEŇSKÉ SLUŽBY ČESKÉ REPUBLIKY (§ 167-174)
§ 167 Osobní rozsah K § 129 zákona Pro vojáky z povolání a vojáky, kteří jsou po dobu činné služby hmotně zabezpečeni jako vojáci z povolání, příslušníky Sboru národní bezpečnosti, příslušníky sborů nápravné výchovy a občany, kteří byli těmito vojáky nebo příslušníky a splnili podmínky nároku na důchod podle části páté zákona (dále jen "vojáci z povolání"), platí ustanovení této vyhlášky, pokud se dále nestanoví jinak.
§ 168 Kategorie funkcí K § 130 zákona Doba vojenské činné služby konané před přijetím do služebního poměru vojáka z povolání se započítává v té kategorii funkcí, do níž byl voják z povolání poprvé ustanoven.
§ 169 Průměrný měsíční výdělek K § 131 zákona (1) Hrubým výdělkem vojáka z povolání před 1. lednem 1993 je
a) služební příjem a zvláštní peněžní náležitosti vyplývající ze služebního poměru, pokud podléhají dani ze mzdy,
b) zvláštní peněžní náležitosti, pokud mají povahu stabilizačních odměn, i když jsou od daně ze mzdy osvobozeny,
c) cílové a zvláštní odměny poskytované v souvislosti s prováděním svépomocné výstavby a pracovních výpomocí, odměny poskytované při vojenských a dobrovolných výpomocech a odměny za činnost pro pomocné zemědělské hospodářství, pokud podléhají dani ze mzdy,
d) náhrada za nevyčerpanou řádnou dovolenou, a
e) příjmy uvedené v § 11 odst. 2.
(2) Pro stanovení hrubého výdělku vojáka z povolání po 31. prosinci 1992 platí § 11a obdobně.
(3) Jestliže voják z povolání konal službu po dobu, která netrvala aspoň jeden celý kalendářní rok, zjišťuje se průměrný měsíční výdělek za celou dobu trvání služebního poměru.
§ 170 Zvýšení nároku na starobní důchod K § 23 zákona Pro zvýšení nároku na starobní důchod za dobu služby po vzniku nároku na tento důchod se nezapočítává též doba dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc, zranění nebo jiný úraz.
§ 171 Důchod za výsluhu let K § 138 zákona Pro nárok a výši důchodu za výsluhu let se započítává doba služby výkonného letce a výkonu funkcí zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti v rozsahu stanoveném podle § 130 zákona.
ČÁST ŠESTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 175-187)
§ 175 Zápočet některých dob zaměstnání (1) V rozsahu a za podmínek stanovených předpisy platnými před 1. říjnem 1988 se hodnotí
a) před 1. lednem 1980 doba zaměstnání domáckých pracovníků, pečovatelů, občanů se změněnou pracovní schopností a vědeckých a uměleckých aspirantů,
b) před 1.lednem 1969 činnost, po kterou členka jednotného zemědělského družstva před vstupem do tohoto družstva nebo pracovnice ostatních organizací se zemědělskou nebo lesní výrobou před vstupem do této organizace byla účastna na výdělečné činnosti svého manžela, který byl jednotlivě hospodařícím rolníkem nebo spolupracujícím členem jeho rodiny,
c) před 9. květnem 1945 doba zařazení do pracovního útvaru podle vládního nařízení č. 223/1938 Sb. a doba začlenění v době nesvobody do zvláštních útvarů zřízených pro válečné účely,
d) před 9. květnem 1945 doba služby v tzv. vládním vojsku, doba služby vojáků z povolání v armádě tzv. Slovenského státu a doba služby těch příslušníků policie a četnictva, kteří byli přijati do služeb v době nesvobody.
(2) V rozsahu a za podmínek stanovených předpisy platnými před 1.květnem 1990 se hodnotí před tímto dnem účast na zabezpečení občanů poskytujících věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru a účast na zabezpečení umělců a vědeckých pracovníků.
(3) V rozsahu a za podmínek stanovených předpisy platnými před 1. květnem 1990 se hodnotí před tímto dnem
(4) V rozsahu a za podmínek stanovených předpisy platnými před 1.červencem 1990 se hodnotí před tímto dnem doba zaměstnání advokátů.
(5) V rozsahu a za podmínek stanovených předpisy platnými před 24. listopadem 1990 se před tímto dnem hodnotí doba výkonu funkce poslanců národních výborů.
(6) V rozsahu a za podmínek stanovených předpisy platnými před 1. srpnem 1991 se hodnotí před tímto dnem
a) doba pobytu v cizině, po kterou žena doprovázela svého manžela, který působil jako pracovník v zahraničí nebo expert v zahraničí,
b) doba činnosti expertů v zahraničí, a to po 30. dubnu 1990.
(7) V rozsahu a za podmínek stanovených předpisy platnými před 1. lednem 1993 se hodnotí před tímto dnem doba zaměstnání sezónních a kampaňových pracovníků, pracovníků na nepravidelnou výpomoc, pracovníků v zahraničí, členů výborů lidové kontroly a uměleckých aspirantů.
§ 176 Průměrný měsíční výdělek (1) Náhrada za ztrátu na výdělku se do hrubých výdělků nezapočítává občanům, kterým byl důchod přiznán ode dne spadajícího do období před 1. lednem 1989.
(2) Částky stanovené v § 11 odst. 6 se považují za fiktivní výdělek i za dobu před 1. říjnem 1988.
(3) Za hrubý výdělek umělce se za dobu před 1. říjnem 1988 považují příjmy stanovené podle § 70.
(4) Hrubé výdělky pracovníků v zahraničí a uměleckých aspirantů před 1. lednem 1993 se posuzují podle předpisů platných před tímto dnem.
(5) Za hrubé výdělky občanů činných na základě dohody o pracovní činnosti a pečovatelů se za dobu před 1. lednem 1994 považují též výdělky dosažené za kalendářní měsíce, ve kterých nebyli účastni nemocenského zabezpečení; tyto měsíce se zahrnují též do doby, za kterou se zjišťuje průměrný měsíční výdělek.
§ 178 Přepočet invalidních a částečných invalidních důchodů Invalidní a částečné invalidní důchody přiznané podle předpisů platných před 1. říjnem 1988 občanům uvedeným v § 13 a občanům uvedeným v § 34 odst. 1 a § 63 odst. 4 zákona se na žádost přepočtou podle předpisů platných po 30. září 1988 z fiktivního výdělku stanoveného podle § 11 odst. 6, a to nejdříve od splátky důchodu splatné po 30. září 1988.
§ 180 Osoby samostatně hospodařící (1) Jednotlivě hospodařící rolníci a spolupracující členové jejich rodin, kteří byli k 30. září 1988 pojištěni a po 30. září 1988 již nesplňují podmínky stanovené v § 83, jsou po 30. září 1988 nadále pojištěni podle této vyhlášky, pokud splňují ostatní podmínky v ní stanovené.
(2) Jestliže občan vykonával ke dni 30. září 1988 činnost, která zakládala pojištění jako jiné osoby samostatně hospodařící a spolupracujícího člena její rodiny, a po 30. září 1988 nesplňuje podmínky stanovené v § 84, je po 30. září 1988 pojištěn i nadále podle této vyhlášky, splňuje-li ostatní podmínky v ní stanovené.
(3) Manželce jednotlivě hospodařícího rolníka a manželce spolupracujícího člena rodiny se hodnotí doba účasti na výdělečné činnosti manžela před 1. lednem 1976 jako doba pojištění spolupracujícího člena rodiny v rozsahu a za podmínek stanovených předpisy platnými před tímto dnem.
(4) Vyměřuje-li se po 30. září 1988 pojistné za dobu před 1. říjnem 1988, vyměří se ve výši podle této vyhlášky.
§ 181 Úprava výplaty dávek (1) zrušen
(2) Do doby šesti měsíců podle § 37 odst. 4 se nezapočítává doba před 1. říjnem 1988.
(3) Jestliže se manželce a dětem důchodce, který vykonává trest odnětí svobody nebo je ve vazbě, vyplácela ke dni 30. září 1988 podle předpisů platných před 1. říjnem 1988 část důchodu ve vyšších částkách, než které jsou uvedeny v § 35 odst. 2, vyplácí se tato část po 30. září 1988 v dosavadní výši; pokud se však vyplácela část důchodu v nižších částkách, než které jsou uvedeny v § 35 odst. 2, upraví se na žádost tyto částky podle § 35 odst. 2, a to nejdříve od splátky splatné v říjnu 1988.
§ 182 Posuzování sociální potřebnosti po 30. září 1988
§ 183 Účastníci odboje Pro zařazení účastníků odboje z I. světové války do skupin účastníků odboje platí předpisy platné před 1. říjnem 1988; výše nároků těchto občanů a pozůstalých po nich na dávky důchodového zabezpečení se posuzuje podle § 59 až 69 zákona.
§ 184 Nároky na některé dávky z doby před 1. lednem 1957 Dávky uvedené v § 157 odst. 1 písm. a) až c) a e) zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, se po 30. září 1988 poskytují podle předpisů platných před 1. říjnem 1988. Pro souběh těchto dávek s důchodem, který byl vyměřen podle předpisů platných po 30. září 1988, však platí nejvyšší výměry důchodů stanovené v § 56 a 139 zákona.
§ 186 Zrušovací ustanovení Zrušují se:
1. směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení čj. S/1-8301 z 28. 9. 1964 o ústavní sociální péči, ve znění pozdějších předpisů;
2. směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení o provádění posudkové činnosti sociálního zabezpečení a péče o občany se změněnou pracovní schopností (Věstník SÚSZ č. 1/1965 poř. č. 13) - (reg.) - částka 45/1965 Sb. ;
3. § 1 odst. 1 písm. c), § 2 odst. 5 písm. b) a § 3 odst. 1 vyhlášky ministerstev školství a zdravotnictví a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 124/1967 Sb. , o částečné úhradě nákladů na péči poskytovanou v některých zařízeních pro mládež;
4. vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb. , kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášek č. 108/1979 Sb. , č. 164/1979 Sb. , č. 15/1982 Sb. , č. 78/1982 Sb. , č. 141/1983 Sb. , č. 144/1983 Sb. , č. 73/1984 Sb. , č. 131/1984 Sb. a č. 57/1987 Sb. , s výjimkou § 132 až 134, § 139, části páté a přílohy č. 2;
5. směrnice federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 18. prosince 1975 č.j. V/2-1614/75-1102(2276) o započítávání doby zaměstnání výkonných letců pro nárok na důchod za výsluhu let - (reg.) - částka 35/1975 Sb. ;
6. směrnice federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 10. července 1980 č.j. F 32-867/80-1110 o poskytování výhod ze sociálního zabezpečení pracovníkům zaměstnaným v hornictví pod zemí v hlubinných dolech;
7. výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstev školství České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, ministerstev zdravotnictví České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky č.j. 42-317/80-8314 o změnách ve výši úhrady nákladů na péči poskytovanou v některých zařízeních pro mládež - (reg.) - částka 34/1980 Sb. , a to v části upravující úhradu nákladů za péči poskytovanou v ústavech sociální péče pro mládež;
8. výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 1. června 1984 č.j. F 72-10727-4303 o úhradách za ubytování a základní péči poskytovanou v domovech - penziónech pro důchodce - (reg.) - částka 20/1984 Sb.
§ 187 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1988.
Zdravotní postižení, při kterých může být dítě uznáno za dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou
Přechodná ustanovení novel:
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
