Za zaměstnání se považuje též pracovní činnost jednotlivě hospodařícího rolníka a spolupracujícího člena jeho rodiny v době od 9. května 1945 do 30. září 1948.

Za zaměstnání se považuje též pracovní činnost občanů umístěných ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy ¹.

Za zaměstnání se považuje též příprava ke vstupu do náboženského řádu (tzv. noviciát), nejvýše však doba dvou let; za měsíční hrubý výdělek se přitom považuje fiktivní výdělek.

Dobou jiné vojenské služby je doba

Jako doba jiné vojenské služby může být též započtena doba vojenské služby (včetně doby zajetí), nejdéle však do 9. května 1945, v jiné než československé nebo spojenecké armádě, kterou konali povinně občané za doby nesvobody, pokud nejde o důstojníky nebo příslušníky SS a obdobných útvarů ² nebo o příslušníky těchto armád, kteří byli za trestné činy spáchané v jejich službách odsouzeni podle retribučních předpisů. ³

Doby vojenských služeb se prokazují zpravidla potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem.

Dobou odbojové činnosti a věznění (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody se rozumí

Polní službou se rozumí vojenská služba

Době polní služby se klade naroveň doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění vzniklých při výkonu polní služby, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945. Doba zajetí se nepovažuje za polní službu.

Doby odbojové činnosti a polní služby se prokazují potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem.

Dobou nezaměstnanosti je doba, po kterou byl občan veden v evidenci příslušného státního orgánu jako uchazeč o zaměstnání.

Dobou nezaměstnanosti je též doba před 9. květnem 1945, po kterou občan nebyl nebo nemohl být zaměstnán v době nesvobody z důvodu politického, národnostního nebo rasového útisku, a doba výluk, stávek a perzekuce pro činnost v dělnickém hnutí.

Doba, po kterou byl občan veden v evidenci jako uchazeč o zaměstnání, se prokazuje potvrzením příslušného státního orgánu, který občana vedl v této evidenci.

Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož matka zemřela, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

Dobou, po kterou měl občan nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství a podporu při ošetřování člena rodiny, se rozumí i doba pobírání těchto dávek přiznaných dobrovolně.

Doba přípravy pro pracovní uplatnění se započítává jako náhradní doba, byla-li prováděna podle předpisů o sociálním zabezpečení.

Za blízké osoby se považují manželé a příbuzní v řadě přímé, děti uvedené v § 7 odst. 1, sourozenci, zeť a snacha, a to kteréhokoliv z manželů. Podmínka osobní péče o blízkou osobu při výkonu zaměstnání se považuje za splněnou jen tehdy, je-li zaměstnání konáno za takových podmínek, zejména se zkrácením pracovní doby, které nebrání řádnému výkonu osobní péče.

Pojistné se platí na základě přihlášky na účet příslušného orgánu sociálního zabezpečení. Pojistné se platí nejdříve za dobu po 30. dubnu 1990.

Placení pojistného se ukončuje na základě odhlášky.

Pojistné se platí za celý kalendářní měsíc. Pokud se občan s příslušným orgánem nedohodne jinak, platí se dopředu a v měsíčních splátkách.

Ustanovení § 63 odst. 5, § 64 odst. 4, § 65 a § 72 odst. 1 až 4 platí zde obdobně.

Hrubými výdělky jsou ze zaměstnání vykonávaného

Hrubými výdělky jsou též

Hrubými výdělky občana, který vykonává souběžně dvě nebo více zaměstnání, je součet hrubých výdělků ze všech zaměstnání.

Hrubými výdělky, z nichž se zjišťuje průměrný měsíční výdělek účastníka odboje v případě uvedeném v § 60 zákona, jsou hrubé výdělky stejně kvalifikovaných zdravých pracujících v povolání, které účastník odboje dříve vykonával, dosahované v rozhodném období.

Za hrubý výdělek občana, který byl před 1.květnem 1990 pojištěn jako jednotlivě hospodařící rolník, spolupracující člen jeho rodiny nebo jiná osoba samostatně hospodařící, se za dobu samostatné výdělečné činnosti považuje částka 1000 Kčs měsíčně.

Považuje-li se za hrubé výdělky u některých skupin občanů pevně stanovená částka (dále jen "fiktivní výdělek"), činí tato částka 2000 Kčs měsíčně, a jde-li i invalidní (částečný invalidní) důchod v souvislosti s plněním úkolů v ozbrojených silách podle § 34 a 38 zákona nebo invalidní (částečný invalidní) důchod účastníka odboje podle § 63 odst. 4 zákona anebo občana vykonávajícího civilní službu ( § 56a) činí tato částka 2400 Kčs měsíčně.

Měsíční průměr hrubých výdělků se stanoví z úhrnu výdělků uvedených v § 11 odst. 1 a 2 za kalendářní roky, z nichž se zjišťuje průměrný měsíční výdělek. Jsou-li v kalendářních letech vyloučeny doby uvedené v odstavci 7, součet výdělků uvedených v § 11 odst. 1 se úměrně upraví podle délky těchto dob.

Hrubým výdělkem za jednotlivý celý kalendářní rok pro určení pěti výdělkově nejlepších kalendářních let je úhrn výdělků uvedených v § 11 odst. 1 a 2 započitatelných v tomto roce. Jsou-li v kalendářním roce vyloučeny doby uvedené v odstavci 7, součet výdělků uvedených v § 11 odst. 1 se úměrně upraví podle délky těchto dob.

Za kalendářní rok s výdělky se nepovažuje kalendářní rok, ve kterém občan poprvé vstoupil do zaměstnání, pokud zaměstnání netrvalo celý kalendářní rok; za první vstup do zaměstnání se přitom nepovažuje doba studia po ukončení povinné školní docházky, pokud je to pro občana výhodnější.

Jestliže nárok na důchod vznikl v kalendářním roce, v němž občan poprvé vstoupil do zaměstnání, vypočítává se průměrný měsíční výdělek z hrubých výdělků dosažených v tomto roce. Jestliže nárok na důchod vznikl v kalendářním roce následujícím po roce, v němž občan poprvé vstoupil do zaměstnání, vypočítává se průměrný měsíční výdělek z hrubých výdělků dosažených v kalendářních letech s výdělky. Doba předcházející vstupu do zaměstnání a doba od vzniku nároku na důchod do konce kalendářního roku se přitom posuzuje jako doba uvedená v odstavci 7.

Jestliže nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod vznikl v kalendářním roce,

považuje se pro účely stanovení rozhodného období za rok vzniku nároku na invalidní nebo částečný invalidní důchod též rok, který po něm následuje. V případě uvedeném v ustanovení písmene b) se přitom doba od vzniku nároku na důchod do konce kalendářního roku posuzuje jako doba uvedená v odstavci 7.

Do kalendářního roku se zahrnují i doby, v nichž občan neměl žádný výdělek.

Z kalendářního roku se vylučují

Jestliže měl občan v těchto dobách výdělky uvedené v § 11 odst. 1, nezapočítávají se do hrubých výdělků. Jestliže po celý kalendářní rok trvaly tyto doby a byly vyloučeny, nepovažuje se tento rok za kalendářní rok s výdělky.

V kalendářním roce se však náhradní doby uvedené v § 9 odst 1 písm. e), g), h) a k) zákona a doby soustavné přípravy na budoucí povolání v období, v němž byl dosažen výdělek, nevylučují a výdělek dosažený v těchto dobách se započítává do hrubých výdělků, je-li takto stanovený hrubý výdělek v kalendářním roce vyšší.

Při stanovení měsíčního průměru hrubých výdělků podle odstavce 1 se do období, z něhož se průměrný měsíční výdělek zjišťuje, zahrnují i doby, v nichž občan neměl žádný výdělek; z tohoto období se však vylučují doby uvedené v odstavci 7, jestliže byly vyloučeny již při stanovení hrubých výdělků za kalendářní rok.

Za uvolnění v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření se pro účely stanovení rozhodného období považuje převedení nebo uvolnění občana z dosavadního zaměstnání podle zvláštních předpisů. ²⁵

Plnění pracovních úkolů a přímá souvislost s ním se posuzuje podle pracovněprávních předpisů.

Za pracovní úraz utrpěný při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním se považuje též úraz, který utrpěl lékař při záchranných pracích pod zemí v hlubinných dolech při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Za pracovní úraz utrpěný při plnění pracovních úkolů v zaměstnání II. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním se považuje též úraz, který utrpěl příslušník závodního požárního sboru při zásahu.

Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky, jestliže vznikly za podmínek tam stanovených. Jde-li u občana o nemoc z povolání, posuzuje a hlášení podává příslušný orgán státní zdravotní správy.

Podmínka výchovy dítěte je splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu 10 roků. Pokud se však žena ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu pěti roků.

Do potřebné doby péče o dítě uvedené v odstavci 1 se započítává též doba, po kterou žena nemohla o dítě osobně pečovat

Podmínka výchovy dítěte se považuje za splněnou též, pečovala-li žena o dítě

Soustavné zaměstnání je zaměstnání vykonávané s určitou pravidelností tak, že výdělek z něho je stálým zdrojem příjmu. Za soustavné zaměstnání se považuje i zaměstnání vykonávané na základě dohody o pracovní činnosti, pokud občan není účasten nemocenského zabezpečení z této dohody jen proto, že je poživatelem invalidního důchodu. Soustavným zaměstnáním není zaměstnání, které nezakládá nemocenské zabezpečení nebo které netrvá aspoň po dobu šesti měsíců po sobě následujících, anebo zaměstnání vykonávané v rámci pracovní rehabilitace doporučené příslušným orgánem.

Zaměstnání je zcela nepřiměřené dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního zaměstnání, jestliže je k jeho výkonu požadována mnohem nižší kvalifikace, než která se požadovala k výkonu dosavadního zaměstnání, nebo v něm není využita odborná a úzce zaměřená kvalifikace získaná v dosavadním zaměstnání. Přitom dosavadním pracovištěm se rozumí pracoviště, kde občan využíval své kvalifikace a ze kterého byl převeden ze zdravotních důvodů.

Zcela mimořádnými podmínkami se rozumějí zejména

U občanů úplně nebo prakticky nevidomých a u občanů s anatomickou nebo funkční ztrátou dvou končetin se vždy předpokládá, že pracují za zcela mimořádných podmínek.

Za podstatný pokles výdělku občana se považuje, jestliže měsíční průměr jeho hrubých výdělků zjištěný za posledních 12 měsíců je nižší než srovnatelný výdělek zpravidla aspoň o třetinu. Jde-li o umělce uvedené v § 61 a občany poskytující věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru, zkoumá se splnění podmínky podstatného poklesu výdělku z výdělků zjištěných za kalendářní rok.

Hrubými výdělky podle odstavce 1 se rozumějí výdělky uvedené v § 11 odst. 1 s výjimkou

Při stanovení průměru hrubých výdělků se do období, z něhož se průměr vypočítává, nezahrnují náhradní doby, doby, kdy zaměstnání netrvalo, a doby, kdy občan neměl výdělek z jiných důvodů.

Podmínka podstatného poklesu výdělku při přiznávání částečného invalidního důchodu se hodnotí

a to i za dobu kratší než uvedenou v odstavci 1.

Srovnatelný výdělek je průměrný měsíční výdělek, z něhož se vypočítává částečný invalidní důchod, avšak neomezený podle § 12 odst. 6 zákona po úpravě o přepočítací koeficient. Stal-li se občan částečně invalidním v době přípravy pro pracovní uplatnění, je srovnatelným výdělkem měsíční průměr hrubých výdělků, kterých dosahovali pracující v zaměstnání, pro které se občan připravoval, v období před přiznáním důchodu, po úpravě o přepočítací koeficient. Úprava výdělků o přepočítací koeficient spočívá v jejich zvýšení o 2 % za každý rok výplaty částečného invalidního důchodu a v případě, že bezprostředně před přiznáním tohoto důchodu požíval občan invalidní důchod, i za dobu výplaty invalidního důchodu, byl-li částečný invalidní důchod vyměřen ze stejného průměrného měsíčního výdělku jako invalidní důchod; za poslední rok výplaty těchto důchodů se však výdělky zvyšují o 10 %.

Podmínka podstatného poklesu výdělku se považuje za splněnou, jestliže průměr hrubých výdělků občana nečiní více než částka minimální mzdy platná pro pracovníky, kteří jsou poživateli částečného invalidního důchodu, odměňované podle mzdových tarifů stanovených na měsíc, ⁸⁵ v době, kdy příslušný orgán posuzuje tuto podmínku.

U občanů, kteří pracují v zahraničí, s výjimkou pracovníků v zahraničí se podmínka podstatného poklesu výdělku nezkoumá.

Jde-li o osoby samostatně výdělečně činné, zkoumá se splnění podmínky podstatného poklesu výdělku z výdělku dosaženého za předchozí kalendářní rok. Za výdělek se pro tyto účely považuje vyměřovací základ ( § 65).

Dosavadní zaměstnání je zaměstnání, které občan před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu naposledy konal nebo k němuž se po ukončení základní školy soustavně připravoval studiem nebo výcvikem. Za naposledy vykonávané zaměstnání se však nepovažuje zaměstnání, v němž došlo ke snížení výdělků a které občan začal vykonávat jen v důsledku změny zdravotního stavu, která založila částečnou invaliditu, a zaměstnání, v němž nebylo využito kvalifikace, pokud bylo nebo mělo být vykonáváno po dobu zpravidla kratší než dva roky. Vznikl-li dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, považuje se za dosavadní to zaměstnání, při jehož výkonu úraz vznikl nebo byla zjištěna nemoc z povolání.

Stejně kvalifikované zaměstnání je zaměstnání, které klade podobné požadavky na občana jako dosavadní zaměstnání, zpravidla mu umožňuje dosáhnout přibližně stejného výdělku a není zcela odlehlé dosavadnímu zaměstnání.

Zvlášť ulehčenými pracovními podmínkami se rozumějí zejména

Za zvlášť ulehčené pracovní podmínky se však nepovažuje zákaz výkonu jen některých prací nebo pracovních úkonů, práce v určitém pracovním prostředí nebo v noci nebo změna pracovní náplně neodůvodněná dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem.

Při posuzování, jaká zaměstnání je občan ještě schopen vykonávat při svém dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu, se vždy přihlíží k možnosti rekvalifikace na jiné vhodné a přiměřené zaměstnání, a to zejména vzhledem k věku občana, dosažené kvalifikaci a rozsahu zachovaných pracovních schopností.

Invalidita (částečná invalidita) občanů, kteří konali službu v ozbrojených silách a nebyli vojáky z povolání ( § 167), se posuzuje až po jejich propuštění z činné služby; doklady o poškození jejich zdraví úrazem nebo onemocněním vzniklým v souvislosti se službou v ozbrojených silách zajišťují a předkládají příslušné orgány ozbrojených sil.

Pro nárok na důchod za výsluhu let se doba zaměstnání výkonného letce započítává jedenapůlnásobně, pokud nalétal v kalendářním roce

Pro nárok na důchod za výsluhu let se doba zaměstnání výkonného letce započítává dvojnásobně, pokud výkonný letec uvedený v odstavci 1 nalétal vyšší počet letových hodin nebo pokud výkonný letec nalétal aspoň 50 letových hodin v kalendářním roce při zkoušení prototypů letadel nebo leteckých motorů a nově vyrobených nebo opravených letadel nebo motorů.

Jestliže výkonný letec nalétal v kalendářním roce nižší počet letových hodin, než je uveden v odstavci 1, popřípadě v odstavci 2, započítává se mu jen skutečná doba zaměstnání výkonného letce s výjimkou náhradních dob.

Výsadkáři-instruktoru Svazu pro spolupráci s armádou se započítává jeden seskok z letounu za tři letové hodiny a jedno vysazení z letadla za půl letové hodiny. Za jedno vysazení z letadla se považuje každý uskutečněný let, při kterém došlo k vysazení nejméně jednoho výsadkáře.

Jestliže výkonný letec letounu pro letecké práce nebo vrtulníku anebo výkonný letec Svazu pro spolupráci s armádou vykonává funkci pilota-instruktora nebo funkci pilota-inspektora, započítává se mu každá letová hodina jedenapůlnásobně.

Trvá-li zaměstnání výkonného letce jen po část kalendářního roku nebo dojde-li ke změně funkce výkonného letce uvedené v odstavci 1, počet letových hodin se pro jedenapůlnásobné, popřípadě dvojnásobné započtení příslušné části roku úměrně sníží.

Pro nejvyšší výměru úhrnu důchodu za výsluhu let výkonného letce a jiného důchodu platí částka uvedená v § 56 odst. 2 písm. b) zákona, a je-li jedním z vyplácených důchodů důchod za výsluhu let řídícího letového provozu, částka uvedená v § 56 odst. 2 písm. c) zákona.

Pro účely krácení důchodu za výsluhu let s příjmem z výdělečné činnosti se průměrný měsíční výdělek neomezený podle § 12 odst. 6 zákona upravuje o přepočítací koeficient podle § 19 odst. 5 obdobně.

Příjmem z výdělečné činnosti je hrubý výdělek uvedený v § 11 odst. 1 a odst. 2 písm d) včetně odměn z dohod o pracovní činnosti a peněžitých dávek nemocenského zabezpečení nahrazujících pracovní příjem. Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, považuje se za příjem z její činnosti vyměřovací základ ( § 65). Za příjem občanů pracujících v zahraničí, s výjimkou pracovníků uvedených v § 43 , se považuje příjem za posledních 12 kalendářních měsíců před vycestováním do zahraničí.

Důchod se zkrátí od nejbližší měsíční splátky důchodu následující po skutečnosti zakládající krácení podle předpokládaného příjmu na podkladě oznámení organizace, pro kterou důchodce pracuje. Vždy po uplynutí 12 měsíců výdělečné činnosti důchodce se krácení důchodu pro další období upraví podle výše skutečně dosaženého příjmu z této činnosti. Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, zkrátí se důchod vždy po uplynutí kalendářního roku.

Krácení důchodu se nemění, jestliže se průměr hrubých příjmů z výdělečné činnosti změní nejvýše o 50 Kčs měsíčně.

Péčí vdovy o dítě se rozumí péče o dítě vlastní (osvojené) a dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů ( § 7 odst. 1).

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání podle odstavce 1 písm. a) a b) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák (student) začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také

Do doby soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání se započítávají i opakované ročníky studia. Při neukončeném studiu se posuzuje jako doba studia na střední a vysoké škole doba do dne, který je vyznačen na potvrzení školy o studiu. Dobou studia není doba, po kterou bylo studium přerušeno.

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje též doba studia při zaměstnání, pokud žák (student) není v této době zaměstnán.

Životní potřeby se zpravidla nepokládají za zabezpečeny, jestliže

Pro přiznání a výši sociálního důchodu se nepřihlíží k pracovní činnosti občana a jeho rodinného příslušníka nepřesahující 60 pracovních dnů v kalendářním roce.

Pro účely poskytování sociálního důchodu se pobyt občana v domovu-penziónu pro důchodce nepovažuje za umístění v ústavu sociální péče.

Pro nárok na úpravu důchodu, který je jediným zdrojem příjmu, se jiným příjmem rozumí

Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se považuje základ pro vyměření příslušné daně (zemědělské, z příjmů obyvatelstva); je-li však skutečný čistý výnos nižší než tento základ proto, že občan provozující výdělečnou činnost nemohl pracovat plně pro nepříznivý zdravotní stav nebo z jiných vážných důvodů, přihlíží se k tomuto nižšímu výnosu. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se však nepovažuje příjem ze záhumenku.

Za občana, který plní vyživovací povinnost, se vždy považují manžel (manželka) a občan, který pobírá výchovné nebo přídavky na děti nebo kterému se vyplácí sirotčí důchod na vlastní (osvojené) dítě.

Podmínka společné domácnosti se nepovažuje za splněnou, jestliže důchodce nebo jeho rodinný příslušník uvedený v § 54 odst. 8 zákona je umístěn v ústavu sociální péče, jde-li o celoroční nebo týdenní pobyt, v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné, a to ode dne splatnosti čtvrté splátky důchodu po dni umístění.

Pro účely úpravy důchodu jako jediného zdroje příjmu se pobyt občana v domovu-penziónu pro důchodce nepovažuje za umístění v ústavu sociální péče.

Jestliže se přiznává starobní důchod zpětně i za dobu, po kterou bylo poskytováno nemocenské, zúčtuje se doplatek důchodu s nemocenským vyplaceným za dobu delší, než stanoví předpisy o nemocenském zabezpečení. ²⁹

Jestliže se přiznává invalidní důchod zpětně i za dobu, po kterou bylo poskytováno nemocenské přiznané po vzniku nároku na tento důchod zúčtuje se doplatek důchodu s nemocenským vyplaceným za dobu delší, než stanoví předpisy o nemocenském zabezpečení. ²⁹

Náleží-li výchovné k důchodu na dítě za dobu, za kterou již byly poskytovány přídavky na děti z nemocenského zabezpečení, vyplatí se na výchovném jen rozdíl mezi výší výchovného a výší přídavků na děti.

Jestliže bylo poskytováno na dítě výchovné, ačkoliv na toto dítě měly být poskytovány přídavky na děti, zastaví se výplata výchovného při výplatě splátky důchodu splatné po dni, jímž uplynulo období, za které bylo již výchovné vyplaceno. Výchovné za předcházející dobu se nepovažuje za přeplatek, pokud nepřesahovalo výši, ve které by přídavky na děti za tuto dobu jinak náležely; podmínkou je, že na toto dítě bylo výchovné poskytnuto jen jednou a že splnilo účel, pro který je určeno.

Žijí-li v rodině důchodce děti, z nichž na některé se vyplácí výchovné jednomu z manželů a na ostatní se vyplácí výchovné druhému z manželů, poskytne se na žádost k součtu částek výchovného, které se vyplácejí na tyto děti, doplatek do výše výchovného, které by se poskytovalo na všechny děti jen k jednomu důchodu. Doplatek se rozdělí k výchovnému poměrnou částí podle počtu dětí.

Žijí-li v rodině důchodce děti, z nichž na některé se vyplácí výchovné k důchodu a na ostatní přídavky na děti, poskytne se na žádost k součtu částek výchovného a přídavků na děti doplatek do výše výchovného, které by mu jinak náleželo na všechny tyto děti; podmínkou je, že u toho, z jehož nemocenského zabezpečení se přídavky na děti poskytují, nejsou splněny podmínky pro přiznání doplatku k přídavkům na děti. ³⁰

Neuplatnil-li poživatel důchodu nárok na výchovné, ačkoliv by mu jinak náleželo, je oprávněn uplatnit nárok na výchovné z jeho důchodového zabezpečení druhý z rodičů, jiný občan, který má dítě v přímém zaopatření, opatrovník nebo orgán pověřený úkoly v péči o děti.

Ustanovení odstavců 2 a 5 platí též pro příplatek k výchovnému.

Částka, o kterou se důchod při umístění důchodce v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné snižuje, činí 1200 Kčs měsíčně; důchod se však sníží nejvýše tak, aby výplata důchodu činila aspoň 30 % jeho výše, nejméně však 310 Kčs měsíčně. Je-li občan povinen hradit závazky mimo léčebnu, upraví se snížení tak, aby důchodce mohl hradit tyto závazky; omezení snížení důchodu 30 % jeho výše v tomto případě neplatí. Za závazky občana mimo léčebnu se považují závazky vyplývající z rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy a úhrada za užívání bytu a služby s tím spojené.

Zůstatek důchodu vyplácí plátce důchodu hromadným poukazem všem důchodcům umístěným v léčebně k 15. dni kalendářního měsíce. Rozdíly na důchodu vzniklé změnou výplatního termínu se nezúčtovávají.

Po návratu z léčebny se občanu doplatí zpětně za poslední dva měsíce pobytu v léčebně část důchodu, o kterou byl důchod snížen, včetně zvýšení důchodu pro bezmocnost a úpravy důchodu náležející z důvodu jediného zdroje příjmu.

Jestliže byl do psychiatrické léčebny nebo do léčebny pro dlouhodobě nemocné přemístěn občan, kterému byl důchod snížen podle odstavce 1 nebo který byl dosud umístěn v ústavu sociální péče, posuzuje se pro určení doby snížení důchodu tento občan, jako kdyby pokračoval v dosavadním pobytu. Obdobně se postupuje i v případě, že občan uvedený v předchozí větě je znovu umístěn v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné do dvou měsíců od propuštění z takové léčebny nebo z ústavu sociální péče.

Ustanovení § 28 odst. 3 platí i zde.

Důchodci, který vykonává trest odnětí svobody po dobu delší jednoho měsíce nebo je ve vazbě, se vyplácí po úpravě podle odstavce 2 část důchodu ve výši potřebné k úhradě za užívání bytu a služby s tím spojené, jakož i k úhradě výživného, popřípadě příspěvku na výživu, které má důchodce povinnost poskytovat podle soudního rozhodnutí jiné osobě než uvedené v odstavci 2, a jiných právních závazků, s výjimkou úhrady peněžitého trestu nebo pokuty, pro které se provádějí srážky z důchodu.

Manželce a dětem důchodce se vyplácí část důchodu ve výši 50 % důchodu jde-li o jednu osobu, 60 % důchodu, jde-li o dvě osoby, a 80 % důchodu, jde-li o tři a více uvedených osob; pokud však tyto osoby mají nárok vůči důchodci na výživné přiznané soudem, vyplácí se jim část důchodu ve výši tohoto výživného.

Vyplácí-li se podle předchozích odstavců část důchodu, vyplácí se vždy ve výši nejméně jedné poloviny důchodu, a to celkem pro všechny oprávněné.

Částečně bezmocný je důchodce, který potřebuje dlouhodobě pomoc jiné osoby při některých nezbytných životních úkonech, například při mytí, česání a oblékání. Za částečně bezmocného se vždy považuje občan prakticky nevidomý.

Převážně bezmocný je důchodce, který potřebuje kromě pomoci uvedené v odstavci 1 pravidelnou pomoc jiné osoby při hlavních životních úkonech, například při chůzi a při výkonu fyziologické potřeby. Za převážně bezmocného se vždy považuje občan úplně nevidomý.

Úplně bezmocný je důchodce, který zcela pozbyl schopnost sebeobsluhy, potřebuje soustavné ošetřování a je odkázán trvale na pomoc jiné osoby při všech životních úkonech.

Pro účely poskytování zvýšení důchodu pro bezmocnost se pobyt důchodce v domově-penziónu pro důchodce nepovažuje za umístění v ústavu sociální péče.

Za dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě se považuje dítě, jehož onemocnění nebo stav uvedený v příloze č. 3 této vyhlášky potrvá déle než jeden rok.

Mimořádnou péčí o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě se rozumí individuálně poskytovaná péče, která svým rozsahem a intenzitou značně převyšuje péči o zdravé dítě stejného věku, a to potřebou opakovaného ošetřování v průběhu dne, popřípadě soustavné (většinou každodenní) rehabilitace nebo cvičení, nutností přípravy individuálního dietního stravování, potřebou zvýšeného dohledu nebo pomocí jiné osoby při některých životních úkonech. Dítě vyžadující tuto péči je zpravidla schopno navštěvovat předškolní a školní zařízení určená pro takové děti nebo výjimečně i předškolní a školní zařízení pro zdravé děti, pokud pro to rodina dítěte a příslušné zařízení vytvoří potřebné podmínky.

Mimořádnou péčí zvlášť náročnou o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě se rozumí péče uvedená v odstavci 2, jestliže je ve zvýšeném rozsahu potřebná v průběhu dne, popřípadě, pokud jde o ošetřování, i v noci, anebo jde-li o dítě, které vyžaduje nepřetržitý dohled nebo je odkázáno na pomoc jiné osoby při většině či všech nezbytných životních úkonech. Dítě vyžadující tuto péči není schopno navštěvovat zařízení uvedená v odstavci 2 s výjimkou zařízení pro zrakově postižené, jde-li o dítě úplně nevidomé ve věku do 14 let.

Léčebný pobyt dlouhodobě těžce zdravotně postiženého dítěte vyžadujícího mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou v ústavním zařízení léčebně preventivní péče se počínaje sedmým měsícem považuje za umístění dítěte v ústavu (zařízení) pro takové děti.

Výchovné na dítě, které je v zaopatření ústavu (zařízení) s týdenním pobytem, se vyplácí tomuto ústavu (zařízení) jen tehdy, jestliže ústav (zařízení) poskytuje dítěti plné přímé zaopatření. Plným přímým zaopatřením se rozumí stravování, ubytování a ošacení.

Za umístění dítěte v ústavu (zařízení) pro takové děti se nepovažuje doba přerušení pobytu dítěte v ústavu (zařízení) v době školních prázdnin, které trvá po celý kalendářní měsíc.

Za měsíční hrubý výdělek pracovníka, který se připravuje k výkonu povolání zaškolením, ³² se považuje fiktivní výdělek, pokud skutečný hrubý výdělek z výkonu zaměstnání není vyšší.

Stal-li se tento pracovník invalidním nebo částečně invalidním následkem pracovního úrazu, považuje se za hrubý výdělek, pokud je to pro něj výhodnější, měsíční průměr hrubých výdělků dosažených v posledních třech kalendářních měsících před měsícem, v němž došlo k pracovnímu úrazu.

Do doby zaměstnání sezónního a kampaňového pracovníka ³³ se započítává každý kalendářní měsíc, v němž byl pracovník účasten nemocenského zabezpečení aspoň část měsíce. Jestliže pracovník odpracoval na sezónních a kampaňových pracích v kalendářním roce aspoň 150 dnů a dosáhl v tomto roce za tyto práce hrubého výdělku aspoň 3000 Kčs, započítává se do doby zaměstnání celý kalendářní rok.

Hrubými výdělky jsou i výdělky za kalendářní měsíce, ve kterých sezónní a kampaňový pracovník nebyl účasten nemocenského zabezpečení; tyto kalendářní měsíce se též zahrnují do doby, za kterou se zjišťuje průměrný měsíční výdělek.

Do doby zaměstnání pracovníka na nepravidelnou výpomoc ³⁴ se započítává každý kalendářní měsíc, v němž byl pracovník účasten nemocenského zabezpečení aspoň část měsíce.

Ustanovení § 40 odst. 2 platí obdobně.

Za hrubý výdělek občana činného na základě dohody o pracovní činnosti ³⁵ se považuje odměna za sjednané práce podrobená dani ze mzdy.

Hrubými výdělky jsou i výdělky za kalendářní měsíce, ve kterých občan činný na základě dohody o pracovní činnosti nebyl nemocensky zabezpečen jen proto, že jeho příjem nedosáhl výdělku 400 Kčs měsíčně.

Jestliže občan činný na základě dohody o pracovní činnosti je již zabezpečen z důvodu jiné činnosti nebo pobírá starobní nebo invalidní důchod, posuzuje se v důchodovém zabezpečení úraz, který utrpí při výkonu sjednaných prací nebo v přímé souvislosti s ním, jako pracovní úraz.

Pracovníky v zahraničí jsou pracovníci československých organizací, kteří jsou československými občany a jsou přiděleni nebo přijati k výkonu činnosti pro tyto organizace mimo území Československé socialistické republiky.

Za hrubý výdělek pracovníka v zahraničí se považuje hrubý funkční plat, který mu náleží podle příslušné mzdové úpravy po dobu jeho činnosti v zahraničí.

Nenáleží-li pracovníku v zahraničí funkční plat nebo není-li stanoven, považuje se za hrubý výdělek částka, kterou podle povahy jeho činnosti v zahraničí stanoví příslušný ústřední orgán v souladu se zásadami mzdových úprav pro pracovníky zahraniční služby.

Je-li hrubý výdělek podle odstavců 2 a 3 nižší než měsíční hrubá mzda (plat), která pracovníku náležela v průměru za posledních 12 kalendářních měsíců před vysláním do zahraničí, popřípadě před započetím přípravy pro službu v zahraničí, považuje se za hrubý výdělek tato měsíční mzda (plat); došlo-li však v období 12 kalendářních měsíců před vysláním do zahraničí k trvalé změně základní mzdy (platu) pracovníka, považuje se za hrubý výdělek měsíční hrubá mzda (plat), která mu náležela v průměru od této změny do konce uvedeného období.

Přídavek zahraniční služby, popřípadě jiný příplatek nebo zvýšení platu poskytované k úhradě zvýšených výdajů v zahraničí, se do hrubého výdělku podle odstavců 2 až 4 nezapočítává.

Vyplácí-li pracovníku v době jeho činnosti v zahraničí plat československá organizace, k níž není v pracovním poměru, oznámí tato organizace údaje o výši platu a jiné podklady potřebné pro důchodové zabezpečení organizaci, která plní povinnosti organizace pro účely sociálního zabezpečení.

členy posádek a jiné pracovníky v československých dopravních prostředcích,

občany vyslané na zahraniční pracovní cestu, jimž je poskytována po dobu této pracovní cesty náhrada výdajů,

členy jednotných zemědělských družstev, u nichž i po dobu jejich činnosti v zahraničí zůstávají zachovány podmínky pro další trvání dosavadního zabezpečení.

Za hrubý výdělek poslance zákonodárného sboru se považuje poslanecký plat a funkční příplatek, na které vznikl nárok podle příslušných předpisů, ⁸⁰ a to v částce podléhající dani ze mzdy.

Úraz, který utrpí poslanec zákonodárného sboru při plnění úkolů vyplývajících z poslanecké funkce nebo v přímé souvislosti s ním, se považuje za pracovní úraz. Ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.

Důchodového zabezpečení jsou účastni členové obecních zastupitelstev, ⁸¹poslanci obecních zastupitelstev,⁸² a starostové obcí⁸³(dále jen "členové obecního zastupitelstva"), kteří vykonávají funkci dlouhodobě uvolněných členů obecního zastupitelstva. ⁸⁴

Úraz, který utrpí člen obecního zastupitelstva při plnění úkolů vyplývajících z této funkce nebo v přímé souvislosti s ním, se považuje za pracovní úraz. Ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.

Utrpěl-li úraz člen obecního zastupitelstva, který není důchodově zabezpečen a stal se následkem tohoto úrazu invalidním (částečně invalidním), náleží mu invalidní (částečný invalidní) důchod ve výši náležející při pracovním úrazu; důchod se vyměřuje z fiktivního výdělku.

Utrpěl-li úraz člen obecního zastupitelstva, který je poživatelem starobního, invalidního nebo částečného invalidního důchodu, nevykonává zaměstnání ani není důchodově zabezpečen podle § 47 a stal se následkem tohoto úrazu invalidním (částečně invalidním), náleží mu invalidní (částečný invalidní) důchod ve výši náležející při pracovním úrazu, a to z jeho průměrného měsíčního výdělku, nejméně však z fiktivního výdělku.

Úrazem se rozumí úraz utrpěný za okolností uvedených v § 47 odst. 2.

Do hrubých výdělků člena obecního zastupitelstva se započítávají odměny vyplacené za výkon funkce člena obecního zastupitelstva, včetně těch částí, které jsou osvobozeny od daně ze mzdy.

Do hrubých výdělků člena komise, který není členem obecního zastupitelstva, se započítávají odměny vyplacené obcí za výkon funkce člena komise, včetně těch částí, které jsou osvobozeny od daně ze mzdy.

Je-li člen obecního zastupitelstva, který není důchodově zabezpečen podle § 47 odst. 1, poživatelem částečného invalidního důchodu, odměny uvedené v odstavci 1 se pro účely posuzování podmínky podstatného poklesu výdělku nezahrnují do hrubých výdělků.

Příslušný orgán obecního zastupitelstva, který poskytl odměny dle odstavce 1 nebo 2, je povinen žadateli o důchod na jeho žádost písemně sdělit jejich výši.

Za měsíční hrubý výdělek žáka a studenta se považuje fiktivní výdělek. Náleží-li žáku nebo studentu odměna ³⁷ nebo hrubý výdělek ze zaměstnání v některém měsíci vyšší, považuje se za jeho výdělek v tomto měsíci skutečně dosažený hrubý výdělek (odměna).

Stal-li se žák nebo student invalidním (částečně invalidním) následkem pracovního úrazu, považuje se za jeho hrubý výdělek, pokud je to pro něj výhodnější, měsíční průměr hrubých výdělků dosažených v posledních třech kalendářních měsících před pracovním úrazem.

Úraz, který žák nebo student utrpěl při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.

Pro občany, kteří jsou účastníky studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia a jsou zaměstnáni, neplatí ustanovení § 52 odst. 1 a 2.

Utrpí-li občan, který je účastníkem studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia, úraz za okolností uvedených v § 52 odst. 3, považuje se takový úraz za pracovní úraz utrpěný v zaměstnání.

Za hrubý výdělek interního vědeckého aspiranta ³⁸ se považuje stipendium včetně té části, která je osvobozena od daně ze mzdy, a odměna, popřípadě prémie, za úspěšné řešení úkolů. ³⁹

Za hrubý výdělek interního uměleckého aspiranta ⁴⁰ se považuje stipendium včetně té části, která je osvobozena od daně ze mzdy, a odměny vyplácené za pedagogickou činnost vykonávanou v rámci studijního plánu. ⁴¹

Za hrubý výdělek interního vědeckého nebo uměleckého aspiranta vyslaného ke stipendijnímu pobytu v zahraničí se považuje částka odpovídající stipendiu, které by mu náleželo v Československé socialistické republice.

Úraz, který interní vědecký nebo umělecký aspirant utrpěl při činnosti vykonávané podle jeho studijního plánu nebo v přímé souvislosti s ní, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.

Úraz, který utrpěl externí vědecký nebo umělecký aspirant, který je důchodově zabezpečen z důvodu jiné činnosti, při činnosti vykonávané podle jeho studijního plánu nebo v přímé souvislosti s ní, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.

Jako doba zaměstnání dobrovolných pracovníků pečovatelské služby organizované příslušným orgánem (dále jen "pečovatelé") se započítává každý kalendářní měsíc, v němž byl pečovatel účasten nemocenského zabezpečení ⁴³ aspoň část měsíce.

Za měsíční hrubý výdělek pečovatele se považuje odměna za vykonané pečovatelské služby; započítává se za ten měsíc, za který byla zúčtována.

Za hrubé výdělky se považují též odměny za kalendářní měsíce, ve kterých pečovatel nebyl účasten nemocenského zabezpečení; tyto kalendářní měsíce se zahrnují též do doby, za kterou se zjišťuje průměrný měsíční výdělek.

Úraz, který pečovatel utrpěl při výkonu pečovatelské služby prováděné podle pokynů příslušného orgánu nebo v přímé souvislosti s takovým výkonem, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.

Jestliže se pečovatel stal invalidním (částečně invalidním), vyměřuje se invalidní (částečný invalidní) důchod z průměrného měsíčního výdělku, nejméně však z fiktivního výdělku.

Doba, po kterou se občan se změněnou pracovní schopností připravuje pro pracovní uplatnění podle doporučení příslušného orgánu, se považuje za dobu zaměstnání, jestliže občan není účasten důchodového zabezpečení již z důvodu jiné činnosti.

Za měsíční hrubý výdělek občana se změněnou pracovní schopností připravujícího se pro pracovní uplatnění se považuje fiktivní výdělek, pokud není skutečně dosažený výdělek vyšší.

Úraz, který občan se změněnou pracovní schopností utrpěl při přípravě pro pracovní uplatnění nebo v souvislosti s ní, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 19 odst. 2 zákona platí obdobně.

Důchodově zabezpečen je odsouzený, který v době výkonu trestu odnětí svobody je zařazen k pravidelnému výkonu prací; účast na zabezpečení vzniká dnem zařazení na tyto práce, a zaniká dnem, kdy odsouzený byl z výkonu těchto prací odvolán. Důchodové zabezpečení se nevztahuje na odsouzené, kteří vykonávají jen příležitostné práce, jejichž výkon nezakládá nemocenské pojištění. Důchodově zabezpečen je též odsouzený, který se připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem.

Za hrubý výdělek odsouzeného se považuje hrubá pracovní odměna za vykonanou práci a jde-li o odsouzeného, který se připravuje na budoucí povolání, fiktivní výdělek. Bylo-li přiznáno odškodnění za vazbu nebo za výkon trestu, započítává se náhrada odpovídající ušlému výdělku v kalendářním roce vazby nebo trestu do hrubého výdělku za tento rok.

Při posuzování invalidity (částečné invalidity) odsouzeného se za jeho dosavadní zaměstnání považuje jeho zaměstnání před počátkem výkonu trestu; jestliže však odsouzený konal během výkonu trestu déle než dva roky práce vyšší kvalifikace nebo jestliže utrpěl při výkonu těchto prací pracovní úraz, který vedl ke vzniku invalidity (částečné invalidity), považují se za dosavadní zaměstnání tyto práce. Zdravotnická služba sboru nápravné výchovy spolupůsobí v řízení příslušného orgánu o invaliditě (částečné invaliditě) odsouzeného.

Žádost o dávku důchodového zabezpečení, na niž vznikl nárok během výkonu trestu, podává odsouzený prostřednictvím nápravně výchovného ústavu nebo ústavu pro výkon vazby. Pro vedení evidence a podávání hlášení o odsouzených platí obdobně ustanovení § 147 odst. 1, § 149, 150, 151 a 153. Propuštění důchodce z výkonu trestu je tento ústav povinen ohlásit příslušnému orgánu důchodového zabezpečení.

Důchodově zabezpečeni podle odstavců 1 až 4 jsou též obvinění ve vazbě, pokud jsou zařazeni do práce za podmínek uvedených v odstavci 1. Ústav, v němž se vykonává vazba, je povinen vzetí do vazby (propuštění z vazby) obviněného, který je poživatelem dávky důchodového zabezpečení, ohlásit příslušnému orgánu důchodového zabezpečení.

Invalidní (částečný invalidní) důchod náleží pro invaliditu (částečnou invaliditu) způsobenou úrazem, který utrpěli

Úrazu uvedenému v odstavci 1 se klade naroveň onemocnění přenosnými a parazitárními nemocemi, které vzniklo v příčinné souvislosti s činnostmi uvedenými v odstavci 1.

Důchod se vyměřuje ve výši náležející při pracovním úrazu z fiktivního výdělku, pokud není pro oprávněného výhodnější vyměřit důchod

Občanům uvedeným v odstavci 1 náleží invalidní (částečný invalidní) důchod nejdříve od dovršení věku 18 let.

Po zemřelém následkem úrazu uvedeného v odstavcích 1 a 2 náleží pozůstalým vdovský a sirotčí důchod.

Občan uplatňující nárok podle § 59 oznámí úraz bez průtahů příslušné organizaci. Dárci uvedení v § 59 odst. 1 písm. d) ohlásí úraz příslušnému ústavu národního zdraví. Dobrovolný pracovník pečovatelské služby ohlásí úraz příslušnému orgánu, který ho pověřil výkonem pečovatelské služby.

Organizace uvedená v odstavci 1 je povinna ohlásit úraz po provedeném šetření, nejpozději do osmi dnů, příslušnému orgánu s přesným vylíčením okolností případu a je povinna i nadále spolupůsobit při zjišťování skutečností rozhodných pro posouzení nároku. Jde-li o účastníky krátkodobých nebo bezplatných brigád, je povinna organizace, pro kterou brigádníci pracují, vést, uschovávat a předkládat podle pokynů orgánů sociálního zabezpečení jejich evidenci, včetně odpracovaných dnů; potřebné podklady pro splnění těchto úkolů je povinen této organizaci poskytnout organizátor brigády.

Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely nemocenského a důchodového zabezpečení považují

Za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jsou nemocenského a důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných

(dále jen "spolupracující osoby").

Osoby samostatně výdělečně činné jsou v kalendářním měsíci účastny nemocenského a důchodového zabezpečení, pokud zaplatily za tento měsíc pojistné.

Zabezpečení vzniká dnem, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla na přihlášce jako den zahájení činnosti, nejdříve však dnem, od kterého je oprávněna vykonávat svou činnost, a zaniká dnem, který uvedla na odhlášce, nejpozději však dnem zániku oprávnění.

Osoba samostatně výdělečně činná je povinna dodat do osmi dnů od zahájení této činnosti přihlášku k zabezpečení a do osmi dnů po skončení této činnosti podat odhlášku.

Osoba samostatně výdělečně činná není povinna podávat přihlášku k zabezpečení, bude-li vykonávat činnost tak malého rozsahu, že její příjem nemá dosahovat 4800 Kčs ročně, nebo je-li již účastna nemocenského a důchodového zabezpečení z jiného důvodu, anebo pobírá-li starobní nebo invalidní důchod. Podá-li osoba samostatně výdělečně činná v případech uvedených v předchozí větě přihlášku k zabezpečení, považuje se za den zahájení činnosti první den kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla podána přihláška k zabezpečení. Pokud osoba samostatně výdělečně činná nepodala přihlášku k zabezpečení z důvodů uvedených ve větě první, považuje se za den zahájení činnosti den následující po dni, kdy tyto důvody odpadly.

Osoby uvedené v odstavci 2 se mohou odhlásit ze zabezpečení kdykoliv.

Pokud osoba samostatně výdělečně činná přeruší svou činnost z důvodu výkonu vojenské služby, péče o dítě nebo jiných závažných dlouhodobých důvodů, je na základě své žádosti vyňata z účasti na zabezpečení. V těchto případech se odhláška a při opětovném vzniku účasti na zabezpečení přihláška podává ve lhůtách uvedených v odstavci 1. Pokud je osobě samostatně výdělečně činné pozastaven výkon její činnosti, ⁷⁷ je povinna podat žádost o vynětí z účasti na zabezpečení.

Přihlášky a odhlášky se podávají na stanovených tiskopisech příslušnému orgánu sociálního zabezpečení. Za spolupracující osoby podává ve lhůtách uvedených v předchozích odstavcích přihlášku a odhlášku osoba samostatně výdělečně činná. Při úmrtí osoby samostatně výdělečně činné podává odhlášku spolupracující osoba do osmi dnů ode dne smrti; pokud však smrtí podnikatele nezaniká činnost uvedená v rozhodnutí o registraci a práva o povinnosti z podnikatelské činnosti přecházejí na spolupracující osobu jako dědice, ⁷⁸ podává odhlášku spolupracující osoba do tří měsíců ode dne smrti osoby samostatně výdělečně činné.

Osoba samostatně výdělečně činná je povinna v přihlášce k zabezpečení uvést, zda je již účastna nemocenského a důchodového zabezpečení z jiného důvodu; osoba samostatně výdělečně činná uvedená v § 61 odst. 1 písm. b) je dále povinna uvést, zda současně vykonává jiné činnosti uvedené v § 61 odst. 1

Pojistné se platí na účet příslušného orgánu sociálního zabezpečení za celý kalendářní měsíc, a to do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. Příslušný orgán sociálního zabezpečení může na žádost povolit placení pojistného za delší období.

Osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné za sebe a pojistné za spolupracující osoby. Pojistné se platí zaokrouhlené na celé koruny.

Pojistné se platí poprvé za kalendářní měsíc, ve kterém zabezpečení vzniklo, a to do osmi dnů od zahájení činnosti, a naposledy za kalendářní měsíc, ve kterém zabezpečení zaniklo. Pokud zabezpečení vznikne po 20. dni v kalendářním měsíci, platí se pojistné na následující kalendářní měsíc v téže lhůtě; neurčila-li osoba samostatně výdělečně činná jinak, je výše pojistného v tomto případě stejná jako pojistné placené za měsíc, ve kterém vzniklo zabezpečení.

Dlužné pojistné lze doplatit. V tomto případě musí být vyměřovací základ stejný v celém období, za které se pojistné doplácí.

Pojistné se neplatí

Dávka náleží, jsou-li splněny podmínky pro nárok na ni a je zaplaceno pojistné za celou dobu trvání zabezpečení, včetně doby, po kterou se mají vyplácet dávky nemocenského zabezpečení, není-li v této vyhlášce stanoveno jinak.

Ochranná lhůta plyne, jen je-li podána odhláška ze zabezpečení po skončení samostatné výdělečné činnosti.

Nároky na dávky se uplatňují na stanovených tiskopisech.

Z nemocenského zabezpečení se poskytují tyto dávky:

Podmínkou vzniku nároku na dávku a její poskytování je, že za kalendářní měsíc, v kterém nárok vznikl, bylo včas zaplaceno pojistné; doplacením dlužného pojistného nárok na dávku nevzniká.

Osoba samostatně výdělečně činná má nárok na nemocenské, je-li pro nemoc, úraz nebo po dobu lázeňské péče uznána dočasně neschopnou k výkonu dosavadní samostatné výdělečné činnosti, pokud tuto činnost po dobu této ne schopnosti nevykonává. To platí též, byla-li osobě samostatně výdělečně činné nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem.

Nemocenské náleží za kalendářní dny a stanoví se z průměrné denní částky vyměřovacího základu, nejvýše však z částky 107 Kčs.

Průměrná denní částka vyměřovacího základu se vypočte tak, že se součet vyměřovacích základů v rozhodném období dělí počtem kalendářních dní připadajících na rozhodné období. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní rok, a netrvalo-li zabezpečení po celý tento rok, část tohoto roku, nejméně však šest kalendářních měsíců; v ostatních případech je rozhodným obdobím posledních 12 kalendářních měsíců před měsícem, v kterém nárok na nemocenské vznikl, a trvalo-li zabezpečení kratší dobu, celá tato kratší doba. Do rozhodného období se nezahrnuje kalendářní měsíc, v kterém vznikl nárok na nemocenské; spadá-li však do rozhodného období kalendářní měsíc, v jehož průběhu nemocenské zabezpečení vzniklo nebo zaniklo, zahrnuje se do rozhodného období celý tento měsíc.

Nemocenské se pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání nezvyšuje.

Peněžitá pomoc v mateřství náleží ode dne přerušení dosavadní samostatné výdělečné činnosti, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.

Ustanovení § 68 odst. 2 a 3 platí zde obdobně.

Přídavky na děti, podpora při narození dítěte a pohřebné se oprávněnému neposkytnou, pokud mu náležejí obdobné dávky z nemocenského zabezpečení podle jiných předpisů.

Poskytuje-li se nemocenské ( § 68) za tutéž dobu podle jiných předpisů, stanoví se toto nemocenské nejvýše částkou, která spolu s nemocenským poskytovaným podle jiných předpisů nepřevýší za kalendářní den částku 75 Kčs, jde-li o prvé tři kalendářní dny neschopnosti, částku 96 Kčs za čtvrtý a každý další den neschopnosti a částku 107 Kčs při zvýšení pro aktivní tuberkulózu. To platí obdobně i pro poskytování peněžité pomoci v mateřství ( § 69).

K činnosti osob samostatně výdělečně činných se přihlédne jako k době zaměstnání, bylo-li zaplaceno pojistné za celou dobu trvání zabezpečení; nebylo-li za tuto dobu zaplaceno pojistné do dne, od něhož se přiznává nebo zvyšuje důchod, přihlédne se k ní jako k době zaměstnání až ode dne zaplacení pojistného.

Za hrubý výdělek se považuje vyměřovací základ ( § 65).

Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku z hrubých výdělků podle odstavce 2 se v době, kdy trvalo zabezpečení podle této části, nevylučují z kalendářního roku doby uvedené v § 12 odst. 7.

Invalidní a částečný invalidní důchod se pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání nezvyšuje.

zrušen

Pro zvýšení starobního důchodu podle § 23 zákona se do doby dalšího zaměstnání započítávají rovněž náhradní doby, je-li osoba samostatně výdělečně činná účastna sociálního zabezpečení.

Občan má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, jestliže mu jeho zachované funkční schopnosti umožňují ve srovnání se zdravým pracovníkem stejného věku vykonávat jen podstatně menší okruh zaměstnání. Podstatně omezenou možnost přípravy pro pracovní uplatnění má občan, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav umožňuje přípravu pouze k podstatně omezenému okruhu povolání, popřípadě přípravu pouze ve zvláštních zařízeních státní správy určených pro zdravotně postižené.

zrušen

zrušen

zrušen

zrušen

Pracovní rehabilitace se provádí zejména tím, že se občanům se změněnou pracovní schopností

Příslušné orgány zajišťují ve spolupráci s organizacemi zúčastněnými na provádění péče o občany se změněnou pracovní schopností vypracování ročních plánů úkolů potřebných k provádění pracovní rehabilitace těchto občanů. V těchto plánech je třeba sledovat zejména vyhledávání a vytváření dalších pracovních příležitostí pro občany se změněnou pracovní schopností, včetně zřizování a vyhrazování chráněných dílen a pracovišť v organizacích, rozšiřování výukových oborů pro mladistvé občany se změněnou pracovní schopností, rozvoj výrobních družstev invalidů a hospodářských zařízení svazů invalidů a spolupráci zařízení zdravotnických a sociální péče při provádění rehabilitace.

Příprava pro pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností se provádí zejména se zřetelem k jejich zdravotnímu stavu. Příprava pro pracovní uplatnění zahrnuje přípravu pro povolání včetně zaškolení a přípravu k práci.

Příprava pro povolání se provádí podle učebních plánů a osnov a ukončuje se stanovenou zkouškou. Zaškolováním se umožňuje získat vědomosti a dovednosti požadované pro jednotlivá povolání občanům se změněnou pracovní schopností, kteří nejsou schopni se podrobit dlouhodobé přípravě pro povolání, popřípadě u nichž tento způsob přípravy není nutný; ukončuje se zpravidla zkouškou.

Občanům se změněnou pracovní schopností, kteří se vracejí do zaměstnání a pro déletrvající pracovní neschopnost nebo v důsledku vážnějšího zdravotního postižení potřebují zvláštní přípravu umožňující postupné přizpůsobení se k výkonu práce, se poskytuje příprava k práci.

Příprava pro pracovní uplatnění se provádí

Organizace, která provádí přípravu pro pracovní uplatnění podle § 116 odst. 4. písm. a) a c), hradí náklady spojené s přípravou vlastních pracovníků. Poskytne-li organizace přípravu pro pracovní uplatnění pracujícím jiné organizace, uhradí náklady spojené s jejich přípravou tato organizace. Poskytne-li organizace přípravu pro pracovní uplatnění občanům, kteří nejsou v pracovním poměru, uhradí náklady (kursovné) příslušný orgán, který je vyslal k této přípravě.

Příslušný orgán může organizaci, která podle jeho doporučení přijala, popřípadě převedla, a zaškoluje občana se změněnou pracovní schopností, zejména občana se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, poskytnout na zaškolování každého z nich příspěvek v částce 700 Kčs, jestliže doba zaškolení nepřesahovala 4 týdny, 1200 Kčs, jestliže doba zaškolení nepřesahovala 8 týdnů, a 1600 Kčs, jestliže doba zaškolení trvala déle než 8 týdnů.

Úhradu nákladů při přípravě pro pracovní uplatnění podle § 116 odst. 4 písm. b), jakož i náklady na zřízení a provoz výcvikových středisek a zařízení hradí příslušný orgán, který organizuje přípravu pro pracovní uplatnění nebo který provozuje výcvikové středisko, popřípadě zařízení.

Jestliže se příprava provádí v léčebném zařízení státní zdravotní správy, nese náklady příslušný orgán, který přípravu organizuje, spolu s léčebným zařízením.

Chráněné dílny (chráněná pracoviště) jsou určeny především pro pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a občanů se změněnou pracovní schopností, které nelze vhodně umístit na jiných pracovních místech v organizaci. V chráněných dílnách (chráněných pracovištích) mohou pracovat též občané, jimž se poskytuje příprava k práci, a pracující, kteří pro ohrožení zdraví nejsou dočasně způsobilí vykonávat dosavadní zaměstnání, pokud pro ně organizace nemá jiné vhodné pracovní uplatnění. Ostatní pracující mohou vykonávat v chráněných dílnách (chráněných pracovištích) jen takové práce, které nelze zabezpečit občany se změněnou pracovní schopností.

V chráněných dílnách (chráněných pracovištích) se výrobní program a pracovní podmínky včetně nároků na pracovní výkon přizpůsobují zdravotnímu stavu pracujících. Chráněné dílny (chráněná pracoviště) zřizují především hospodářské organizace; mohou je zřizovat i příslušné orgány.

Příspěvek na zřízení chráněné dílny (chráněného pracoviště) mohou příslušné orgány poskytnout organizacím, jen pokud se tak vytvoří nová vhodná místa pro občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením. Výše příspěvku se určí podle počtu těchto nových míst, zpravidla do výše 50 % nákladů prokazatelně vynaložených na jejich zřízení, nejvýše však v částce 40000 Kčs na jedno pracovní místo. Tato místa mohou být obsazována jen se souhlasem příslušného orgánu. Jiným pracovníkem než občanem se změněnou pracovní schopností mohou být tato místa obsazena, jen pokud příslušný orgán do osmi dnů po jejich nahlášení (uvolnění) nedoporučí jejich obsazení občanem se změněnou pracovní schopností, a to na dobu nepřesahující šest měsíců. Jinak je organizace povinna poskytnutý příspěvek vrátit.

Ve zřetelehodných případech může příslušný orgán poskytnout příspěvek občanu se změněnou pracovní schopností na vybavení nezbytnými pracovními prostředky pro výkon vhodné pracovní činnosti na základě povolení příslušného orgánu, zpravidla do výše 50 % prokázaných nákladů, nejvýše v částce 40000 Kčs. Pokud občan bez vážných důvodů přestane povolenou pracovní činnost vykonávat, může příslušný orgán požadovat vrácení poskytnutého příspěvku.

zrušen

zrušen

zrušen

K příspěvku před umístěním do zaměstnání náleží zvýšení na manželku, jestliže žije s oprávněným ve společné domácnosti a nemůže být z vážných důvodů výdělečně činná nebo nemá vlastní hrubý příjem vyšší než 800 Kčs měsíčně, a na děti občana se změněnou pracovní schopností nebo jeho manželky uvedené v § 71 odst. 2 zákona, na které nenáležejí přídavky na děti (výchovné) nebo jimž nenáleží invalidní důchod. Zvýšení na manželku se poskytuje v částce 400 Kčs měsíčně. Zvýšení na děti se poskytuje v částce odpovídající výši přídavků na děti.

Odůvodňují-li to sociální poměry rodiny oprávněného, může se poskytnout k příspěvku před umístěním do zaměstnání zvýšení až do částky 300 Kčs měsíčně na každého rodinného příslušníka žijícího s oprávněným ve společné domácnosti. Za rodinné příslušníky se považují kromě manželky a dětí též vnuci a sourozenci za podmínek stanovených v § 71 odst. 2 zákona a osoby uvedené v § 54 odst. 8 písm. c) až e) zákona.

Občanu se změněnou pracovní schopností, který nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 2 a žádá o umístění, může být s přihlédnutím k jeho sociálním poměrům přiznán příspěvek před umístěním do zaměstnání až do výše 500 Kčs měsíčně, popřípadě i se zvýšením na děti podle odstavce 5.

Stane-li se žadatel o umístění, kterému nenáleží nemocenské, neschopným k práci, vyplácí se mu v době pracovní neschopnosti příspěvek nejdéle po dobu 60 pracovních dnů v kalendářním roce.

Příspěvek nenáleží občanu se změněnou pracovní schopností, který pobírá starobní nebo invalidní důchod, důchod za výsluhu let nebo peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující pracovní příjem anebo který si zavinil ztrátu posledního zaměstnání (předčasné ukončení přípravy pro pracovní uplatnění), sám bez vážného důvodu rozvázal pracovní poměr nebo odmítl nastoupit vhodné pracovní místo, popřípadě přípravu pro pracovní uplatnění doporučené příslušným orgánem.

Příspěvek před umístěním do zaměstnání nenáleží po dobu, po kterou občanu se změněnou pracovní schopností náleží příspěvek před nástupem nového zaměstnání podle zvláštních předpisů. ⁵⁵

Příspěvek se poskytuje na žádost ode dne, kdy občan požádal u příslušného orgánu o umístění nebo o přípravu pro pracovní uplatnění, jestliže mu nebylo zajištěno do 15 dnů ode dne podání této žádosti vhodné pracovní místo nebo příprava pro pracovní uplatnění. Příspěvek se poskytuje do dne nástupu do zaměstnání nebo přípravy pro pracovní uplatnění. Jsou-li splněny podmínky pro poskytování příspěvku jen po část měsíce, náleží za každý den, kdy tyto podmínky byly splněny, jedna třicetina měsíčního příspěvku; příspěvek se vyplácí v měsíčních splátkách pozadu.

Příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění náleží občanu se změněnou pracovní schopností, který se v rámci pracovní rehabilitace připravuje pro pracovní uplatnění podle doporučení příslušného orgánu a nepobírá po dobu přípravy mzdu (pracovní odměnu, náhradu mzdy, podnikové nebo krajské stipendium) nebo dávky nemocenského zabezpečení nahrazující pracovní příjem.

Občanu se změněnou pracovní schopností staršímu 18 let, který se připravuje pro povolání (včetně zaškolení), náleží příspěvek ve výši mzdového tarifu stanoveného podle mzdových předpisů pro odměňování práce, pro kterou se připravuje, a je-li mzdový tarif stanoven rozpětím, až do středu rozpětí. Jestliže tento občan pobírá důchod, snižuje se příspěvek o částku, o niž součet příspěvku a vypláceného důchodu (úhrnu důchodu) převyšuje průměrný měsíční výdělek, z něhož byl důchod vyměřen, nebo, jestliže je to pro občana výhodnější, o tento důchod (úhrn důchodů). Příspěvek se však nesnižuje o sirotčí důchod.

Občanu se změněnou pracovní schopností staršímu 18 let, který se účastní přípravy k práci, náleží příspěvek ve výši příspěvku před umístěním zvýšený o 200 Kčs měsíčně. Jestliže tento občan pobírá důchod, snižuje se příspěvek o výši vypláceného důchodu (úhrnu důchodů), popřípadě o výši odměny. Příspěvek po snížení nesmí činit méně než 300 Kčs měsíčně. Příspěvek se však nesnižuje o sirotčí důchod.

Občanu se změněnou pracovní schopností ve věku do 18 let náleží příspěvek v částce 300 Kčs měsíčně, jestliže na tohoto občana nenáležejí přídavky na děti (výchovné).

Je-li občan se změněnou pracovní schopností starší 18 let při přípravě pro pracovní uplatnění bezplatně ubytován a stravován nebo jen bezplatně stravován, náleží mu příspěvek ve výši 400 Kčs měsíčně. Občanu se změněnou pracovní schopností, který pobírá důchod nebo na něhož náležejí přídavky na děti (výchovné), a občanu se změněnou pracovní schopností ve věku do 18 let, který se připravuje pro pracovní uplatnění podle § 116 odst. 4 písm. b), náleží příspěvek ve výši 100 Kčs měsíčně.

O zvýšení příspěvku na manželku a na každého dalšího rodinného příslušníka platí § 119 odst. 4 a 5. Toto zvýšení příspěvku se poskytuje i tehdy, pobírá-li oprávněný v době přípravy nemocenské.

Příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění může příslušný orgán zvýšit až o 20 %, a jde-li o příspěvek poskytovaný podle odstavce 5 občanům starším 18 let, až o 100 Kčs měsíčně, dosahuje-li občan v této přípravě výsledků hodných uznání. Neplní-li účastník přípravy pro pracovní uplatnění uložené povinnosti, může být příspěvek snížen, popřípadě jeho výplata zastavena.

V době pracovní neschopnosti nebo po dobu karantény se vyplácí příspěvek občanům se změněnou pracovní schopností starším 18 let nejdéle po dobu 60 pracovních dnů v kalendářním roce a občanům mladším 18 let po dobu po kterou by se poskytovalo nemocenské⁵⁶; jestliže občan dovrší v době pracovní neschopnosti 18 let věku, výše příspěvku se do skončení pracovní neschopnosti nemění.

O přiznání příspěvku rozhoduje na žádost příslušný orgán. Příspěvek se poskytuje ode dne, kdy občan se změněnou pracovní schopností nastoupil přípravu pro pracovní uplatnění, do dne skončení přípravy; vyplácí se v měsíčních splátkách pozadu.

úhrada výbavy potřebné k provádění přípravy pro pracovní uplatnění až do výše 600 Kčs,

náhrada jízdních výdajů a stravné, a podle potřeby i nocležné, za cestu z bydliště do místa přípravy pro pracovní uplatnění a zpět při přijímacím řízení, zahájení, a ukončení přípravy; v odůvodněných případech lze uhradit náklady za další cesty k návštěvě rodiny a zpět. Náhrada jízdních výdajů se poskytuje podle § 162 a 166 a náhrada ostatních výdajů podle obecných předpisů o cestovních náhradách ⁵⁷ .

Dávky do ciziny se vyplácejí pozadu v tříměsíčních lhůtách po předchozím potvrzení o žití oprávněného.

Dávky, jejichž výše nedosahuje 100 Kčs měsíčně, mohou být vypláceny v delších než měsíčních lhůtách, nejdéle však za období nepřesahující šest měsíců, a jestliže by měly být poskytovány jako záloha, mohou se vyplácet až při nejbližším vyúčtování.