| 1. | V § 1 odst. 1 písm. b) se za slovo „organizací“ vkládají slova „nebo koncernových podniků a koncernových účelových organizací (dále jen „organizace“).“ |
| 2. | V § 3 odst. 1 písm. c) a d) poznámka č. 2 zní: „2) | Pojmy odbytová přirážka nebo srážka a obchodní přirážka nebo srážka |
odpovídají používanému pojmu odbytové a obchodní rozpětí.“. |
| 3. | V § 3 odst. 1 písm. g) se na konci připojují tato slova: „ve stanovených případech zahrnují o odbytovou přirážku,“. |
| 4. | § 3 odst. 1 písm. h) zní: „h) | maloobchodní ceny; jen za tyto ceny se prodávají výrobky občanům; organizacím se za maloobchodní ceny dodávají výrobky při nákupu v maloobchodě nebo při nákupu od jiných dodavatelů, jde-li o výrobky, u nichž se obecně uplatňuje rozdílová daň z obratu a organizace je podle daňových předpisů povinna nakupovat za „ceny s daní“, zahrnují obchodní cenu a obchodní srážku, popřípadě cenový rozdíl, a ve stanovených případech obchodní, popřípadě odbytovou přirážku a dodatkovou daň z obratu,“. |
|
| 5. | § 3 odst. 1 se doplňuje ustanovením označeným písmenem ch), které zní: „ch) | velkoobchodní ceny s daní z obratu; za tyto ceny se dodávají výrobky mimotržním odběratelům, kteří jsou podle daňových předpisů povinni nakupovat za „ceny s daní“; ve stanovených případech se za tyto ceny účtuje spotřebovaný materiál a náhradní díly i při dodávkách výkonů občanům; zahrnují velkoobchodní cenu, základní sazbovou a dodatkovou daň z obratu, popřípadě odbytovou přirážku, není-li dodatková daň stanovena nebo je nižší než odbytová přirážka.“. |
|
| 6. | V § 3 se za odstavec 2 vkládá odstavec 3, který zní: „(3) Přirážkou k ceně lze též vyjádřit cenové zvýhodnění a slevou z ceny lze vyjádřit cenové znevýhodnění; tyto přirážky a slevy představují způsob uplatnění podmínek realizace v cenách.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. |
| 7. | V § 5 odst. 2 písm. a) se před slova „nejdéle na dobu 3 měsíců“ vkládají tato slova: „nestanoví-li cenový orgán jinak,“. |
| 8. | § 5 odst. 2 písm. b) zní: „b) | podnikové ceny, které v případě pověření příslušným cenovým úřadem stanoví nebo mění generální ředitelství trustů nebo koncerny a oborové podniky (dále jen „generální ředitelství“) pro podřízené organizace na dodávky mezi organizacemi uvnitř výrobní hospodářské jednotky s podmínkou, že úroveň podnikových cen podle propočtů na dané období nesmí v souhrnu přesáhnout úroveň cen platných pro odběratele mimo výrobní hospodářskou jednotku. Vyrovnání mezi podnikovými a velkoobchodními cenami provádí generální ředitelství, ve stanovených případech nadřízený ústřední orgán,“. |
|
| 9. | § 5 odst. 2 se doplňuje ustanovením označeným písmenem c), které zní: „c) | přechodně platné ceny, které stanoví příslušný cenový úřad nebo národní výbor, popřípadě organizace pověřená jejich stanovením příslušným cenovým úřadem, a jejichž platnost je omezena dobou nebo množstvím takto oceňovaných výrobků; po skončení jejich platnosti stanoví se cena jako pro nový výrobek; přechodně platné ceny u výrobků dodávaných za maloobchodní ceny mohou stanovit pouze cenové úřady, popřípadě národní výbory podle § 68.“. |
|
| 10. | § 10 se doplňuje odstavcem 5 včetně poznámky č. 74, které znějí: „(5) Při tvorbě cen nových výrobků patřících do oboru (skupiny), u něhož se budou měnit velkoobchodní ceny podle plánu vývoje cen nebo jiného opatření cenových úřadů, je nutné v době od schválení změny cen do počátku její platnosti stanovit velkoobchodní ceny nových výrobků v dosavadní i nové úrovni, budou-li nové výrobky dodávány před platností změny ceny i po ní. Podrobnosti upravuje rozhodnutí cenových úřadů. 74) „74) | Pokyn FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. P-7/79, o tvorbě cen nových výrobků ve dvojíúrovni v souvislosti se změnami velkoobchodních cen (Cenový věstník částka 1) 1980/.“. |
|
| 11. | V § 11 odst. 6 se vypouštějí slova „jejichž ceny se tvoří podle § 23 a 24“. |
| 12. | § 12 odst. 3 se doplňuje ustanoveními označenými písmeny e), f) a g), která znějí: „e) | zahraniční cenové relace, |
f) | propočet efektivnosti použití nového výrobku, |
g) | kombinace způsobů podle písmen a) až f).“. |
|
| 13. | § 12 odst. 4 zní: „(4) Cenové normativy a parametrické způsoby je nutno použít pro tvorbu cen, jestliže byly schváleny příslušným cenovým úřadem, popřípadě příslušným národním výborem․ Je-li některý z ostatních způsobů tvorby cen nebo jejich kombinace rozpracován na podmínky jednotlivých výrob (obor, skupina výrobků) a schválen příslušným cenovým úřadem, popřípadě příslušným národním výborem, musí být závazně používán všemi organizacemi, pro něž platí jednotnost cen (dále jen „závazný způsob tvorby cen“), pokud rozhodnutím cenového orgánu není rozsah jeho platnosti omezen.“. |
| 14. | V § 12 se vypouští odstavec 5. |
| 15. | V § 13 odst. 6 písm. a) se na konci čárka nahrazuje středníkem a připojuje tento text: „ceny dovážených výrobků, jakož i ceny na zahraničních trzích lze použít pro porovnání v případech, kdy se cena tvoří podle § 26a a podle § 28 odst. 2 písm. b),“. |
| 16. | V § 13 odst. 6 písm. c) se na konci připojuje tento text: „nebo v návrhu ceny nového výrobku není převedena na platnou úroveň způsobem stanoveným pro příslušnou změnu cen,“. |
| 17. | V § 15 odst. 2 se na konci připojuje věta, která včetně poznámky č. 75 zní: „Cenové úřady mohou rozhodnout, ve kterých případech se přímý materiál oceňuje jinak než platnou cenou. 75) „75) | Např. výměr FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. 019/79, o způsobu řešení vlivu cen palivoenergetických zdrojů v tvorbě velkoobchodních cen nových výrobků (Cenový věstník částka 51) 52/1979./“.“ |
|
| 18. | V § 15 odst. 4 se na konci třetí věty tečka nahrazuje čárkou a připojuje se tento text: „na jejichž úhradě se podílí státní rozpočet a dále rozdíly vznikající u materiálů a výrobků, které se do cen nových výrobků kalkulují za ceny stanovené podle § 53 odst. 2 písm. a) nebo b).“. |
| 19. | § 21 se doplňuje odstavci 6, 7, 8 a 9, které znějí: „(6) Do cenových kalkulací nelze započítat zvýšení nákladů výroby, vyplývající z překročení rozpočtových nákladů nebo z nedodržení projektovaných parametrů staveb, které by znamenalo zvýšení úrovně cen nových výrobků. Pokud jsou součástí ceny náklady na záruční opravy, lze je do cenové kalkulace zahrnovat jen sazbou stanovenou příslušným cenovým úřadem, popřípadě národním výborem. (7) Sazby uvedené v § 18 až 20 lze stanovit nebo aktualizovat jen při dodržení platné úrovně cen organizace nebo výrobní hospodářské jednotky nebo celého oboru a v případech podle odstavce 8 písm. a) při dodržení schválené změny úrovně cen. (8) Aktualizace sazeb se provádí a) | v souvislosti se změnami cen 1. v oborech (skupinách), jejichž ceny se mění, s výjimkou úprav, kdy půjde o změny jednotlivých cen, jejichž vliv na celkovou úroveň cen oboru je zanedbatelný, 2. v ostatních oborech, jejichž ceny se nemění, ale do kterých vlivy změn cen dopadají, pokud dodržení úrovně cen oboru nebude zabezpečeno jiným způsobem, |
b) | v důsledku ekonomického zastarání platných sazeb, a to buď jednorázově pro všechny obory (skupiny) v rámci organizace, anebo postupně, například v souvislosti se zpřesněním (konkretizací) způsobu tvorby cen. |
(9) Cenové úřady stanoví podrobnější podmínky a způsob tvorby nových sazeb a jejich aktualizace.“. |
| 20. | V § 23 odst. 8 se slova „o 50 % úspory přímého materiálu a přímých mezd,“ nahrazují slovy „o 70 % úspory přímého materiálu a přímých mezd nebo o 50 % těchto úspor v případech, kdy o realizace úspor se zaslouží též odběratel,“. |
| 21. | V § 25 se vypouští odstavec 8. |
| 22. | V § 26 odst. 3 písm. b) část věty za středníkem zní: „nepřímé náklady a zisk, popřípadě ostatní přímé náklady, se kalkulují stanovenými sazbami a nejsou-li stanoveny, kalkulují se v relativně stejné výši podle porovnatelného (základního) výrobku.“. |
| 23. | Za § 26 se vkládá § 26a, který včetně nadpisu zní: „§ 26a Zahraniční cenová relace (1) Způsobem tvorby cen pomocí zahraničních cenových relací se rozumí odvození ceny nového výrobku z cen existujících minimálně na dvou rozhodujících zahraničních trzích. Vychází se z relací cen mezi dvěma zahraničními výrobky, z nichž jeden je obdobný novému tuzemskému výrobku, jehož cena se má stanovit a druhý je obdobný tuzemskému výrobku, který má stanovenou velkoobchodní cenu nebo jehož cenu lze vytvořit způsobem podle § 24 nebo 25. (2) Zahraniční ceny zahraničních výrobků se používají v měně příslušných zemí (rozhodujících trhů) a zjišťují se buď na základě informací organizací zahraničního obchodu nebo z jiných vhodných informací o zahraničních cenách. (3) Cena nového výrobku se vytvoří z ceny tuzemského porovnatelného výrobku a průměru použitých údajů o zahraničních cenových relací. (4) Zahraničními cenovými relacemi je nutno zdůvodnit návrh ceny v případech, kdy tak rozhodnou cenové úřady nebo kdy nový opakovaně dodávaný výrobek a) | je v tuzemsku cenově neporovnatelný a cena se vytváří podle § 27, avšak v zahraničí je v obdobném provedení vyráběn, nebo |
b) | se předpokládá vyvézt alespoň 30 % objemu jeho celkových dodávek, přičemž návrh ceny je vypracován způsobem podle § 23, popřípadě § 26 odst. 2 písm. b). |
(5) Jestliže cena nového výrobku odvozená ze zahraničních cenových relací je nižší než cena vytvořená podle § 23, § 26 odst. 2 písm. b) nebo § 27, může pověřená organizace stanovit vyšší cenu jen po její registraci příslušným cenovým úřadem. Bez registrace může stanovit jen cenu nižší. (6) Příslušná organizace zahraničního obchodu je povinna na požádání organizace, která zpracovává návrh ceny, bezplatně poskytnout, popřípadě obstarat, základní údaje, a to nejpozději do 30 dnů od doručení požadavku, není-li mezi nimi dohodnut delší termín. Základními údaji jsou minimálně údaje o rozhodujících technickoekonomických parametrech zahraničních výrobků, o cenách platných na zahraničních trzích v příslušné zahraniční měně a označení druhu informace. Ceny obou zahraničních výrobků musí být vždy z téhož zahraničního trhu a přibližně ze stejného časového období. V případě, že příslušná organizace zahraničního obchodu neposkytne zpracovateli návrhu ceny tyto údaje, projedná z podnětu zpracovatele potřebná opatření jeho nadřízený orgán s federálním ministerstvem zahraničního obchodu. Pokud zpracovatel návrhu neobdrží do doby potřebné pro stanovení ceny požadované údaje, může bez souhlasu cenového orgánu stanovit prozatímní cenu, nejde-li o výrobek, pro nějž se stanoví i maloobchodní cena.“. |
| 24. | V § 27 odst. 3 písm. e), poznámka č. 6 zní: „6) | Nestandardními výrobky se rozumějí výrobky vyráběné pro jednoho odběratele podle jeho individuálních požadavků, zpravidla v jediném výrobním podniku, u nichž se nepředpokládá, že budou v budoucnu ve stejném provedení vyráběny. Musí jít dále o výrobky, u nichž sjednaná lhůta plnění nepřesáhne jeden rok, s výjimkou výrobků dodávaných pro investiční výstavbu a výrobků, u nichž průběžná doba výroby je delší než jeden rok. Přitom není rozhodující množství výrobků (počet kusů, výrobních dávek). Za nestandardní výrobek se však nepovažuje výrobek, u něhož bylo zahájeno typizační řízení.“. |
|
| 25. | § 27 odst. 3 se doplňuje ustanovením označeným písmenem j), které zní: „j) | evidenční velkoobchodní ceny vývozu.“. |
|
| 26. | Za § 27 se vkládá § 27a, který včetně nadpisu a poznámek č. 76, 77 a 78 zní: „§ 27a Propočet efektivnosti použití nového výrobku (1) Propočet efektivnosti použití nového výrobku slouží k vyjádření vlivu navrhované ceny, vytvořené některým ze způsobů podle § 23, 26 a 27, na náklady výroby u odběratelů. (2) Propočet efektivnosti se vypracovává a) | u výrobků vyráběných na základě státního, resortního nebo oborového plánu technického rozvoje, |
b) | u strojů a zařízení opakovaně dodávaných do tuzemska pro výrobní spotřebu a investice, jejichž navrhovaná cena nevede ke snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího parametru ve srovnání se stanovenou cenou dosud vyráběného výrobku se stejnou velikostí parametru a není-li vyráběn, výrobku s nejbližší nižší velikostí parametru; za rozhodující se považuje především parametr vyjadřující výkonnost stroje a zařízení (výkon, kapacita, výrobnost apod.); dodavatelská organizace může propočet vypracovat i u spotřebních strojírenských výrobků, |
c) | u souhrnných cen provozních souborů a provozních jednotek technologického zařízení, popřípadě cen dodávek skládajících se ze souhrnu jednotlivých strojů a zařízení (základních jednotek), vytvářejících funkčně samostatnou část umožňující propočet efektivnosti,) |
d) | u návrhů souhrnných cen stavebních objektů, |
e) | u výrobků určených pro výrobní spotřebu a investice, jejichž velkoobchodní cena je předmětem cenového sporu řešeného příslušným cenovým úřadem podle - 99, |
f) | v dalších případech na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu. |
(3) Propočty efektivnosti u výrobků uvedených v odstavci 2 písm. a), b) a e) | se provádějí způsoby stanovenými zvláštními předpisy nebo rozhodnutím. 76) V případech podle odstavce 2 písm. c) se u provozních souborů vychází z propočtů vypracovaných v souvislosti s přípravou a projektováním těchto souborů. 77) V případech podle odstavce 2 písm. d) je propočet ekonomické efektivnosti součástí ekonomického vyhodnocení podle zvláštního předpisu. 78) |
(4) Propočet efektivnosti použití nového výrobku se v případech podle odstavce 2 neprovádí, jestliže a) | navrhovaná cena je vytvořena podle § 24 nebo 25 nebo jiným obdobným způsobem schváleným příslušným cenovým úřadem, jehož uplatnění vede k jednoznačné výši cen nových výrobků, |
b) | návrh ceny je zdůvodněn podle § 26a. |
(5) Pokud propočet efektivnosti nového výrobku prokáže a) | úsporu u odběratele nebo zachování dosavadní výše jeho nákladů, stanoví se cena v navrhované výši, |
b) | zvýšení nákladů u odběratele, může pověřená organizace stanovit navrhovanou cenu jen po její registraci příslušným cenovým úřadem; bez registrace může stanovit jen cenu, která nezvyšuje náklady odběratele. |
(6) K propočtu efektivnosti použití nového výrobku je odběratel povinen poskytnout na žádost dodavatele potřebné podklady do 30 dnů od doručení žádosti, nedohodnou-li organizace delší termín, nebo se vyjádřit k propočtu efektivnosti předkládanému dodavatelem s návrhem ceny. V rámci cenového řízení může odběratel předložit vlastní propočet efektivnosti. 76) | Směrnice FMTIR č. 9, pro propočty ekonomické efektivnosti úkolů plánu technického rozvoje (Zpravodaj FMTIR č. 5) 1980/, Pokyn FCÚ, ČCÚ, SCÚ, FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR č. P-3/78, o tvorbě cenových limitů (Cenový věstník částka 51-52/1978). |
77) | Vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějšíchpředpisů. |
78) | Pokyn FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. P-5/77 o tvorbě velkoobchodních cen typovýchstavebních objektů (Cenový věstník částka 1) 1978/.“. |
|
| 27. | V § 28 odst. 2 písm. b) se na konci připojují slova: „zejména při náhradě výlučného dovozu tuzemskou výrobou,“. |
| 28. | V § 29 se vypouští odstavec 2. |
| 29. | § 30 odst. 2 písm. e) zní: „e) | u výrobků efektivních při vývozu a u dalších výrobků podle rozhodnutí příslušného cenového úřadu.“. |
|
| 30. | V § 30 odst. 3 se na konci připojuje tento text: „Byl-li výrobek již dodáván za stanovenou základní cenu, lze cenové zvýhodnění uplatnit jen tehdy, jestliže šlo o cenu prozatímní, nebo šlo-li o přechodně platnou cenu jen tehdy, jestliže zvýhodněná cena nebude vyšší než tato cena. U výrobků zahrnutých v rozpočtech provozních souborů nebo stavebních objektů, na něž byla uzavřena dohoda o odbytových nákladech, lze uplatnit cenové zvýhodnění při jejich dodávkách pro tyto soubory nebo objekty jen pokud nezpůsobí překročení dohodnutých odbytových nákladů. Cenové zvýhodnění nelze uplatnit u provozně nevyzkoušených strojů a zařízení.“. |
| 31. | § 30 odst. 5 zní: „(5) Cenové zvýhodnění podle odstavce 2 písm. a) až c) a e) se uplatňuje formou stanovené přirážky k základní velkoobchodní ceně a formou stanovené zvýhodněné maloobchodní ceny, u výrobků podle odstavce 2 písm. d) formou zvýhodněné velkoobchodní a maloobchodní ceny sjednávané dohodou dodavatele s odběratelem. Kromě přirážky za cenové zvýhodnění nebo zvýhodněné ceny (dále jen „zvýhodněná cena“) musí být před zahájením dodávek stanovena i cena základní. Základní cena se nestanoví pouze u výrobků luxusního provedení.“. |
| 32. | § 30 odst. 6 písm. e) zní: „e) | u výrobků, které při vývozu nejsou dostatečně efektivní a u dalších výrobků podle rozhodnutí příslušného cenového úřadu.“. |
|
| 33. | V § 30 odst. 7 se za první větu vkládá tato věta: „Cenové znevýhodnění podle odstavce 6 písm. a) a e) se uplatňuje formou slevy z velkoobchodní ceny a snížené maloobchodní ceny, u výrobků podle odstavce 6 písm. b) formou slevy z cen, u výrobků podle odstavce 6 písm. c) a d) se uplatňuje formou snížených cen.“. |
| 34. | V § 30 odst. 7 se slova „může příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor na návrh dodavatele nebo odběratele, popřípadě státní zkušebny“ nahrazují tímto textem včetně poznámky č. 79: „může příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor zejména na návrh dodavatele nebo odběratele, jejich nadřízeného ústředního orgánu, popřípadě příslušné státní zkušebny 79) 79) | Příslušnou státní zkušebnou se pro účely cenového zvýhodnění a znevýhodnění rozumí též resortní zkušebna pověřená hodnocením jakosti výrobků, autorizovaná příslušným ústředním orgánem podle Rámcových zásad pro činnost resortního zkušebnictví, vydaných Úřadem pro normalizaci a měření dne 30. 6. 1980 pod čj. 313233) 80.“. |
|
| 35. | § 30 odst. 7 písm. b) zní: „b) | výrobky zařazené do třetího stupně jakosti patřící do odvětví potravin a pochutin, spotřební výrobky ostatních odvětví pokud mají stanovenou maloobchodní cenu a jsou dodávány též do tržních fondů, dále krmné směsi a krmné bílkovinné koncentráty označené podle zvláštních předpisů za krmivo se sníženou jakostí,“. |
|
| 36. | § 31 odst. 1 a poznámka č. 9 znějí: „(1) Výrobky, na které bylo příslušným ústředním orgánem vydáno osvědčení o technické pokrokovosti, 9) lze cenově zvýhodnit. Výrobky technicky zastaralé 9) se cenově znevýhodňují. 9) | Podle vyhlášky č. 82/1980 Sb., o hodnocení technické úrovně výrobků.“. |
|
| 37. | V § 31 se vypouští odstavec 3. |
| 38. | § 32 odst. 2 zní: „(2) Velkoobchodní cena technicky pokrokového výrobku může být zvýhodněna a) | přirážkou za cenové zvýhodnění odpovídající nejvýše částce propočteného ročního přínosu 76) vznikajícího odběrateli při použití nového výrobku, nejvýše však 25 % základní ceny; |
b) | u spotřebních výrobků dodávaných též do tržních fondů, u nichž nelze přínos pro odběratele propočítat, až do výše 25 % základní ceny, a to na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu; výše přirážky k velkoobchodní ceně však musí zabezpečovat, aby i zvýhodněná maloobchodní cena odpovídala cenovým relacím a podmínkám realizace výrobků na vnitřním trhu.“. |
|
| 39. | § 33 odst. 1 zní: „(1) Výrobní organizace je povinna navrhnout slevu z velkoobchodní ceny, popřípadě snížení maloobchodní ceny, nejpozději měsíc přede dnem, od kterého se výrobek považuje za technicky zastaralý, nebo do jednoho měsíce po obdržení rozhodnutí příslušného orgánu. Sleva z velkoobchodní ceny se rovná skutečnému zisku výrobku podle výsledné kalkulace za poslední rok výroby, nejméně však 15 % z ceny. Pro návrhy snížení maloobchodních cen platí postup podle § 30 odst. 10. Poskytování slevy ze základní velkoobchodní ceny, popřípadě dodatkový odvod za technicky zastaralý výrobek, se uplatňuje od termínu podle § 30 odst. 11.“. |
| 40. | V § 33 odst. 3 se slova „Snížení velkoobchodní ceny“ nahrazují slovy „Cenové znevýhodnění.“ |
| 41. | § 34 odst. 3 zní: „(3) Velkoobchodní cena výrobku zařazeného do prvního stupně jakosti může být zvýhodněna podle § 32 odst. 2.“. |
| 42. | § 34 odst. 4 zní: „(4) Cenové zvýhodnění výrobků zařazených do prvního stupně jakosti nelze uplatnit u potravin, nerozhodne-li příslušný cenový úřad jinak.“. |
| 43. | V § 35 odst. 3 se vypouští druhá věta. |
| 44. | Za § 36 se vkládá § 36a, který včetně nadpisu zní: „§ 36a Cenové zvýhodnění a znevýhodnění ke vztahu k efektivnosti vývozu (1) Podle efektivnosti vývozu lze zvýhodnit popřípadě znevýhodnit ceny a) | výrobků technicky pokrokových a výrobků zařazených do prvního stupně jakosti popřípadě výrobků technicky zastaralých a výrobků zařazených do třetího stupně jakosti, |
b) | dalších výrobků, které jsou předmětem vývozu, aniž byly hodnoceny příslušným orgánem nebo organizací podle § 31 až 35. |
(2) Cenové zvýhodnění podle efektivnosti vývozu činí nejvýše 25 % z velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny a cenové znevýhodnění nejvýše 30 % velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny. (3) Rozsah výrobků podle odstavce 1 a podrobnější podmínky tohoto cenového zvýhodnění a znevýhodnění, popřípadě podíly pro výrobní organizaci a organizaci zahraničního obchodu, stanoví cenové úřady. (4) Cenové zvýhodnění, popřípadě znevýhodnění, lze uplatnit i u nových tuzemských výrobků nahrazujících výrobky dosud výlučně dovážené, a to podle vztahu vnitřních a zahraničních cen. Podrobnější podmínky jeho uplatnění stanoví cenové úřady.“. |
| 45. | § 38 odst. 4 zní: „(4) Základní velkoobchodní i maloobchodní ceny módních novinek musí být stanoveny před zahájením dodávek těchto výrobků za zvýhodněné ceny.“. |
| 46. | § 41 odst. 5 zní: „(5) Za kratší dodací nebo objednací lhůtu, pokud ji odběratel požaduje, lze uplatňovat přirážku, jestliže v právních předpisech, zejména v základních podmínkách dodávek, dále v cenících nebo v rozhodnutích ústředních orgánů jsou uvedeny lhůty platné pro stanovené ceny a jestliže přirážky za jejich zkrácení nebo způsoby výpočtu jsou uvedeny v cenících nebo v cenových rozhodnutích. Úpravy dosud platných dodacích (objednacích) lhůt výrobků, stanovené jednotlivými ústředními orgány, se promítají do cen jen na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu. Uplatnění formy přirážek za kratší dodací (objednací) lhůty lze navrhovat příslušnému cenovému úřadu jen současně s uplatněním srážek za delší dodací (objednací) lhůty.“. |
| 47. | § 42 odst. 4 zní: „(4) Ustanovení odstavce 1 a 2 se netýká slev podle jiných ustanovení této vyhlášky a slev podle zvláštních předpisů. 14) „. |
| 48. | § 45 odst. 1 zní: „(1) Jestliže odbytová organizace nesplní pohotovou dodávku ve lhůtě podle odstavce 2 nebo, jde-li o výrobky, které nemusí být dodány pohotově, nesplní jejich dodávku ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem nebo nadřízeným orgánem nebo ve lhůtě sjednané s odběratelem, je povinna snížit stanovenou odbytovou přirážku o jednu pětinu. Povinnost pohotové dodávky neplatí pro výrobky, jejichž dovoz odbytové organizace zajišťují až na základě objednávky odběratele.“. |
| 49. | § 45 odst. 2 zní: „(2) Pohotovou dodávkou se rozumí splnění technicky jasné objednávky do šesti týdnů od jejího doručení. Ústřední orgán nadřízený odbytové organizaci může stanovit delší lhůtu pro výrobky uvedené v § 43 písm. d) bod 2 jen se souhlasem příslušného cenového úřadu; k tomu účelu předkládá ústřední orgán příslušnému cenovému úřadu spolu se zdůvodněním i stanoviska hlavních odběratelských orgánů.“. |
| 50. | § 46 se doplňuje odstavci 3, 4 a 5, které znějí: „(3) Předběžný nebo konečný limit se v případech uvedených v § 47 a 48 neuplatňuje, jestliže v době, kdy má být vypracován návrh předběžného nebo konečného limitu, je již stanovena velkoobchodní, popřípadě maloobchodní cena, nebo jestliže příslušná organizace předloží k projednání přímo návrh velkoobchodní, popřípadě maloobchodní ceny, resp. cenu stanoví, má-li působnost. V podkladech pro zdůvodnění úkolů plánu technického rozvoje se pak uvádí místo návrhu předběžného limitu návrh velkoobchodní ceny. Povinnost vypracovat návrh předběžných a konečných cenových limitů se dále netýká výrobků, které jsou a) | vyvíjeny a vyráběny pro vlastní potřebu výrobní hospodářské jednotky jako investice prováděné ve vlastní režii a nepředpokládá se, že budou dodávány i pro jiné odběratele, |
b) | vyvíjeny a vyráběny v souvislosti s řešením úkolů technického rozvoje technologického charakteru, aniž jejich vývoj je součástí zadání těchto úkolů a jestliže jsou pro vyvíjené technologie stanoveny nákladové limity, |
c) | díly a speciálním nářadím. |
(4) Jestliže rozhodující údaje (parametry) zadání úkolu plánu rozvoje vědy a techniky umožňují použít závazný způsob tvorby cen schválený příslušným cenovým úřadem, je zpracovatel návrhu předběžného limitu velkoobchodní ceny povinen navrhnout, popřípadě stanovit, velkoobchodní cenu místo předběžného limitu velkoobchodní ceny. Stejným způsobem se postupuje i v případě, že závazný způsob tvorby platí jak pro tvorbu velkoobchodních cen, tak pro tvorbu cenových limitů. (5) Na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu se kromě předběžného limitu velkoobchodní ceny budoucího výrobku, určeného též pro vývoz, stanoví i předběžný limit kupní ceny.“. |
| 51. | § 47 odst. 1 písm. b) zní: „b) | u státních, resortních a oborových úkolů plánu standardizace pro nové výrobky vyráběné podle nových nebo změněných norem.“. |
|
| 52. | § 47 odst. 3 se doplňuje ustanoveními označenými písmeny f) a g), která znějí: „f) | kombinace způsobů podle písmen a) až c), zejména v případech, kdy část budoucího výrobku je porovnatelná s již vyráběným výrobkem a část neporovnatelná; pro tyto a další vhodné případy lze využít i stavebnicového způsobu, |
g) | ceny dovozu vycházející z cen rozhodujících zahraničních trhů nebo skutečné ceny opakovaného dovozu, je-li tato nižší v případech, kdy výlučně dovážený výrobek se má nahradit tuzemským.“. |
|
| 53. | V § 48 odst. 2 písm. a) se za slova „ § 47 odst. 3 písm. a)“ vkládají slova „nebo f)“. |
| 54. | V § 48 odst. 2 písm. b) se za slova „ § 47 odst. 3 písm. b)“ vkládají slova „nebo g)“. |
| 55. | V § 48 odst. 4 písm. a) se za slova „oborových úkolů plánu rozvoje vědy a techniky“ vkládá čárka a slova „, plánu standardizace“. |
| 56. | § 48 odst. 4 se doplňuje ustanoveními označenými písmeny f) až g), která včetně poznámky č. 80 znějí: „f) | nestandardní, pokud jsou objemově významné a dodávají se pro stavby, 80) |
g) | u nichž se tak dohodne dodavatel s odběratelem. |
80) | Výměr FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. 09/80, o stanovení konečných limitů velkoobchodních cen pro objemově významné nestandardní výrobky dodávané pro stavby (Cenový věstník částka 18) 1980/.“. |
|
| 57. | V § 48 se vypouští odstavec 6. |
| 58. | § 49 odst. 1 až 3 včetně poznámky č. 81 znějí: „(1) Kupní ceny se používají ve formě běžných a ve stanovených případech dohodnutých kupních cen. Při jejich tvorbě se vychází z příslušného oborového kalkulačního vzorce, 81) přičemž u běžné kupní ceny je základem operativní kalkulace, u dohodnuté kupní ceny propočtová kalkulace. (2) Běžná kupní cena vychází ze skutečně dosažené zahraniční ceny v obchodní paritě a kalkulované výše zahraničních přímých obchodních nákladů. Organizace zahraničního obchodu jsou povinny prokázat tuzemské dodavatelské nebo odběratelské organizaci odůvodněnost výše kalkulovaných zahraničních přímých obchodních nákladů. (3) Dohodnuté kupní ceny lze použít pouze v rozsahu určeném Federálním cenovým úřadem. Dohodnutá kupní cena vychází z předpokládané výše zahraniční ceny v obchodní paritě a kalkulovaných zahraničních přímých obchodních nákladů. 81) | Oborový kalkulační vzorec pro kalkulaci složek ceny vývozních a dovozních výkonů a pokynů k němu, čj. XV/3-30 820/76 z 31. 12. 1976 (Finanční zpravodaj č. 3) 1977/.“. |
|
| 59. | V § 49 se vypouští odstavec 5. |
| 60. | § 49 odst. 7 až 10 znějí: „(7) Pro přepočet zahraniční ceny v obchodní paritě na Kčs se použije přepočítací poměr stanovený Státní bankou československou, platný k datu kalkulace kupní ceny. Pro fakturaci běžné kupní ceny se použije přepočítací poměr platný a) | k datu fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací, nejpozději však k datu, kdy podle předpisů měla být faktura vystavena, nebo |
b) | k datu fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a zahraničním dodavatelem nebo odběratelem, nebo |
c) | k datu uzavření hospodářské smlouvy, popřípadě k datu doručení dodávkového příkazu, nebo |
d) | v den přechodu výrobku přes čs. hranici, který bude prokázán potvrzením celních orgánů, |
e) | k datu předložení podkladů pro návrh maloobchodní ceny tuzemskému odběrateli. |
Způsob určení přepočítacích poměrů podle písmen a) až e) dohodne organizace zahraničního obchodu s tuzemskou odběratelskou nebo dodavatelskou organizací v hospodářské smlouvě, popřípadě v samostatné písemné dohodě. Pokud nedojde k dohodě, použije se přepočítací poměr podle písmena a). (8) Pro fakturaci dohodnutých kupních cen mohou organizace dohodnout jakékoliv datum přepočtu; nedohodnou-li se o datu přepočtu nebo o jiných podmínkách souvisejících s uplatněním dohodnutých kupních cen, uskuteční se dodávky za běžné kupní ceny. (9) Zahraniční přímé obchodní náklady se přepočítávají na Kčs podle přepočítacích poměrů platných k datu jejich kalkulace a v této výši se také fakturují, pokud příslušné orgány nerozhodnou o jejich zpřesnění podle změněných podmínek. Roční objem kalkulovaných zahraničních přímých obchodních nákladů za organizaci nesmí být vyšší o více než 20 % objemu skutečných zahraničních přímých obchodních nákladů. (10) U reklamované dodávky, nebo její části, pro vývoz nebo z dovozu, se částka uznaná v zahraniční měně přepočte na Kčs přepočítacím poměrem platným ke dni, v němž organizace zahraničního obchodu vystavila vrubopis nebo dobropis. Tyto přepočítací poměry se použijí i v případech, kdy se dodávky fakturují za dohodnuté kupní ceny.“. |
| 61. | § 50 odst. 2 zní: „(2) Rozsah závazného uplatňování limitů kupních cen, způsob a postup při jejich tvorbě stanoví cenové úřady ve spolupráci s federálním ministerstvem zahraničního obchodu.“. |
| 62. | § 51 odst. 1 zní: „(1) Obchodní přirážky a obchodní srážky organizací zahraničního obchodu se tvoří pro rozsah výkonů vymezený kvalitativními a dodacími podmínkami na základě a) | cenové kalkulace zahrnující nutné náklady na oběh a stanovený podíl obchodního rizika a zisk v případech, kdy cenovou kalkulaci lze sestavit, |
b) | v porovnání s již stanovenými přirážkami anebo srážkami pro sortimentně blízké obory (skupiny výrobků) v ostatních případech.“. |
|
| 63. | § 52 odst. 1 zní: „(1) Pro dovážené výrobky a) | zařazené do první skupiny cenové regulace se stanoví velkoobchodní ceny, za něž jsou dodávány organizacemi zahraničního obchodu tuzemským odběratelům, popřípadě velkoobchodní nebo odbytové ceny, za které je dodávají určené tuzemské organizace dalším tuzemským odběratelům, |
b) | zařazené do druhé skupiny cenové regulace se stanoví velkoobchodní, popřípadě odbytové ceny vytvořené podle § 53 odst. 2 písm. a) nebo b), za něž jsou dodávány určenými organizacemi dalším tuzemským odběratelům.“. |
|
| 64. | V § 52 odst. 2 poznámka č. 70 zní: „70) | Výměr FCÚ č. 11303) 80 o regulaci cen dovážených výrobků v roce 1981 (Cenový věstník částka 44) 1980/.“. |
|
| 65. | § 57 včetně nadpisu a poznámky č. 82 zní: „§ 57 Velkoobchodní ceny nestandardních strojů a zařízení (1) Při vymezení podstatných kvalitativních podmínek nestandardního stroje nebo zařízení (dále jen „nestandardní výrobek“) se vychází z technických údajů požadovaných odběratelem (investorem nebo vyšším dodavatelem), popřípadě generálním projektantem, a navržených dodavatelem. Odběratel, popřípadě generální projektant sdělují dodavateli zejména a) | název, požadovaný účel a charakteristiku výrobku, |
b) | počet, popřípadě množství (v měrných technických jednotkách), |
c) | údaje o druhu, velikosti, složení, parametrech a vlastnostech výrobků nebo materiálů, které budou zařízením vyráběny, zpracovávány, dopravovány apod., jakož i požadovaný výkon, příkon, kapacitu, popřípadě druh a dobu provozu, |
d) | zvláštní požadavky na vybavení a provoz (na automatizaci, mechanizaci, ochranu životního prostředí, požární ochranu, hygienickou péči, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, obsluhu zařízení, potřebu náhradních dílů), popřípadě zvláštní technické a přejímací podmínky apod., |
e) | požadavek na míru dohotovení z hlediska montáže u výrobce a případné další požadavky na montáž, |
f) | údaje o provozních podmínkách a prostředí, kde zařízení bude umístěno, |
ch) | jméno a sídlo dřívějšího dodavatele a jím fakturovanou cenu, je-li odběrateli známo, že byl již dodán výrobek v obdobném provedení nebo použit k obdobnému účelu, a rok, kdy dodávka byla fakturována. |
(2) Velkoobchodní cena nestandardního výrobku se tvoří a) | závaznými způsoby tvorby cen, pokud byly příslušným cenovým úřadem pro daný obor (skupinu) výrobků stanoveny, |
b) | v ostatních případech jako konečné limity velkoobchodních cen podle § 48 odst. 2 písm. a), b) (bez zdůvodňujícího propočtu), podle § 48 odst. 2 písm. c) a odst. 3 s tím, že pro použití uvedených způsobů platí rozhodnutí o tvorbě cenových limitů, 82) |
c) | pomocí propočtové cenové kalkulace, v níž se uplatňuje stanovená stálá sazba zisku ze zpracovacích nákladů. |
(3) Velkoobchodní cenu lze tvořit pro jednotlivé nestandardní výrobky specifikované v podkladech k prováděcímu projektu nebo pro jejich agregace, tj. funkčně ucelené sestavy strojů a zařízení (provozní jednotky nebo jejich části). Při tvorbě cen takové agregace je však nutno členit dodávku podle systému třídění dohodnutého pro jednotlivé celky mezi dodavatelem a investorem (generálním projektantem). V těchto případech se neuvádí číselné označení výrobku podle jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků. (4) Při tvorbě velkoobchodní ceny nestandardního výrobku, pro který byl stanoven konečný limit velkoobchodní ceny se postupuje tak, že dodavatel ověří správnost konečného limitu velkoobchodní ceny, zejména v návaznosti na případné změny podstatných podmínek výrobku podle odstavce 1. Ověření provede některým ze způsobů uvedených v odstavci 2. Jestliže rozdíl mezi ověřenou a velkoobchodní cena ve výši stanoveného konečného limitu bez cenového řízení. V opačném případě se vypracovává návrh na cenu a projednává způsobem podle odstavce 5. Uvedené ověření je součástí dokumentace o stanovené ceně. (5) Návrh velkoobchodní ceny nestandardního výrobku vypracovává dodavatel již v průběhu prací na prováděcím projektu, a to v návaznosti na technickém vyjasňování dodávky v tomto projektu. Projedná jej s prvním odběratelem (s investorem při přímé dodávce) a ve stanovených případech s generálním projektantem, popřípadě s hlavní projektovou organizací. Je-li prvým odběratelem vyšší dodavatel, projedná jej s vyšším dodavatelem. Vyšší dodavatel předloží jím schválené ceny nestandardních výrobků subdodavatelů investorovi (generálnímu projektantu) ke schválení v rámci projednávání ceny (odbytových nákladů) vyšší dodávky. Nesouhlasí-li investor (generální projektant) s návrhem ceny nestandardního výroku, dohodne s vyšším dodavatelem a subdodavatelem další postup stanovení ceny. (6) Velkoobchodní cenu nestandardního výrobku nutno stanovit do doby uzavření dohody o odbytových nákladech a není-li dohoda uzavřena, nejpozději do 60 dnů od termínu, kdy měla být uzavřena dohoda o odbytových nákladech provozního souboru, pro který je nestandardní výrobek určen. Pro tyto ceny neplatí ustanovení § 98 odst. 3. (7) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro nestandardní výrobky jiných odvětví dodávané pro stavby. Ustanovení odstavců 1 až 4 platí i pro tvorbu cen nestandardních výrobků dodávaných mimo investiční výstavbu. 82) | Článek 1 odst. 1, 2, 3 a 7, článek 2 odst. 8, 9, 10 a 12 pokynu FCÚ, ČCÚ, SCÚ, FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR č. P-3/78 z 15. 11. 1978, o tvorbě cenových limitů (Cenový věstník částka /51-52/1978/.“. |
|
| 66. | § 58 včetně nadpisu zní: „§ 58 Souhrnné a skupinové ceny stavebních objektů a provozních souborů a jejich částí (1) Souhrnné ceny se stanoví pro a) | typové stavební objekty a typové provozní soubory, popřípadě jejich části, |
b) | stavební objekty a provozní soubory, popřípadě jejich části, dodávané podle opakovatelných projektů, |
c) | vývozní investiční celky, |
d) | další případy na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu. |
(2) Skupinové ceny se stanoví pro a) | stavební soustavy a stavební díly (sestavy prací), |
b) | montážní práce (sestavy prací). |
(3) Souhrnné a skupinové ceny nezahrnují doplňkové rozpočtové náklady a vedlejší rozpočtové náklady. (4) Tvorbu a stanovení souhrnných a skupinových cen upravuje zvláštní předpis cenových úřadů.“. |
| 67. | § 59 se vypouští. |
| 68. | V § 60 se vypouštějí slova „a 59“. |
| 69. | V § 63 odst. 1 písm. a) se za slova „23 až 26“ vkládá slovo „26a“ a doplňuje se ustanovení označené jako bod 6, které zní: „6. | v případech stanovených cenovými úřady na základě velkoobchodní ceny zahrnutím příslušné daně z obratu, obchodní srážky a cenového rozdílu jen podle § 65 odst. 1 písm. b) (tzv. přímé propojení).“. |
|
| 70. | V § 63 odst. 6 se v první větě vypouštějí slova „a ceny obstaravatelské činnosti“. |
| 71. | § 67 včetně nadpisu zní: „§ 67 Obchodní přirážky a srážky v oblasti maloobchodních cen (1) Obchodní srážky z maloobchodních cen a obchodní přirážky k maloobchodním cenám se pro rozsah výkonů vymezený kvalitativními a dodacími podmínkami tvoří na základě a) | cenové kalkulace zahrnující nutné náklady na oběh, popřípadě na další zpracování, stanovený podíl obchodního rizika a zisk v případech, kdy cenovou kalkulaci lze sestavit, |
b) | porovnání s již stanovenými srážkami nebo přirážkami pro sortimentně blízké obory (skupiny) výrobků nebo výkonů v ostatních případech. |
(2) Obchodní srážky se stanoví procentní sazbou z maloobchodní ceny nebo ve stanovených případech absolutní částkou na jednotku množství prodávaného výrobku, a to pro skupiny výrobků, obory nebo více oborů v návaznosti na jednotnou klasifikaci výrobků. Obchodní srážka se člení na část velkoobchodní a maloobchodní, které odpovídají příslušným nákladům, obchodnímu riziku a zisku spojeným s velkoobchodní a maloobchodní činností. (3) Dojde-li na základě dohody mezi dodavatelskou a obchodní organizací ke změně dodacích podmínek pro část dodávek nebo na přechodnou dobu, mohou obchodní organizace poskytnout dodavatelské organizaci podíl z velkoobchodní části obchodní srážky, odpovídající nákladům a případnému riziku dodavatele nebo úspoře odběratele, spojeným se změnou dodacích podmínek. Poskytnutý podíl se vypořádává mimo oblast daně z obratu. (4) Obchodní přirážky k maloobchodním cenám se stanoví procentní sazbou, popřípadě absolutní částkou na jednotku množství v členění podle skupin výrobků nebo výkonů. Připočítávají se ve stanovených případech k maloobchodním cenám výrobků prodávaných v organizacích veřejného stravování, dále k maloobchodním cenám za ubytování v zařízeních přechodného ubytování a k maloobchodním cenám výrobků nebo služeb zprostředkovávaných občanům.“. |
| 72. | V § 68 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Jestliže byly vydány celostátní ceníky platné i pro organizace, pro něž stanoví ceny národní výbory, je nutno nové výrobky porovnávat s výrobky uvedenými v těchto cenících.“. |
| 73. | § 68 odst. 3 zní: „(3) Při změnách v organizačním začlenění výrobců platí ceny jako při převodu výroby podle § 78.“. |
| 74. | V § 74 odst. 1 poznámka č. 25 zní: „25) | Výměr FCÚ č. 3631/07.3/76, kterým se vydává Sazebník strojohodin velkých montážních mechanismů (Cenový věstník částka 3) 1977/.“. |
|
| 75. | V § 75 odst. 1 písm. a) se na konci připojují tato slova: „pokud tak odběratel uvede v objednávce,“. |
| 76. | V § 75 odst. 2 se za první větu vkládá poznámka č. 83, která zní: „83) | Např. výměr FCÚ č. 306110) 73 z 22. 12. 1973 o oceňování dodávek materiálů a výrobků při výpomoci mezi dodavatelskými organizacemi zúčastněnými na jedné stavbě (Cenový věstník částka 1) 1974/, ve znění výměru FCÚ č. 264510) 1978 (Cenový věstník částka 30/1978).“. |
|
| 77. | V § 75 odst. 2 se za slova „k velkoobchodní ceně výrobku“ vkládají slova „zaplacenou odbytovou přirážku, nakupuje-li tento druh výrobku výhradně prostřednictvím odbytové organizace a kromě toho“. |
| 78. | V § 75 odst. 4 se za slova „Maloobchodní ceny“ vkládají slova „ani velkoobchodní ceny s daní z obratu“. |
| 79. | § 78 včetně nadpisu zní: „§ 78 Ceny výrobků při převodech výroby Při převodu výroby mezi organizacemi, pro něž platí jednotnost cen, se cena nemění. Při převodu výroby mezi organizacemi, na něž se nevztahuje jednotnost cen, dodává přejímací organizace výrobek za cenu pro ni platnou; není-li taková cena stanovena, dodává za cenu platnou pro předávající organizaci. Přejímací organizace je však povinna nejdéle do tří měsíců předložit návrh ceny příslušnému cenovému orgánu nebo pověřené organizaci nebo v případě že je pověřena působností, sama ji v téže lhůtě stanovit. Stanovit vyšší cenu, než byla cena platná pro předávající organizaci, lze jen se souhlasem příslušného cenového úřadu.“. |
| 80. | § 83 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Návrhy na změny maloobchodních cen podle odstavce 1 písm. a), b) a d) předkládají dodavatelské nebo odběratelské organizace příslušnému cenovému úřadu prostřednictvím nadřízeného ústředního orgánu s jeho stanoviskem.“. |
| 81. | V § 84 odst. 2 se vypouští poznámka č. 35. |
| 82. | § 84 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Náležitosti návrhů na změny maloobchodních cen a podrobný postup jejich předkládání stanoví cenové úřady.“. |
| 83. | § 85 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí: „(3) Má-li se znovu vyrábět a dodávat výrobek, jehož velkoobchodní cena nebyla při prováděné změně cen oboru nebo skupiny výrobků stanovena v nové úrovni, je nutné dodatečně provést odpovídající změnu jeho velkoobchodní ceny způsobem použitým pro obor nebo skupinu, kam výrobek patří. Tyto změny cen stanoví příslušný cenový úřad, který pro přepočet cen může povolit použití indexní metody. (4) Jestliže dodatečná změna velkoobchodní ceny se týká výrobku, který se nebude znovu vyrábět, ale je vybrán jako porovnatelný pro tvorbu velkoobchodní ceny nového výrobku, postupuje se podle odstavce 3 s tím, že přepočet provádí organizace v cenovém návrhu bez schválení příslušným cenovým úřadem.“. |
| 84. | V § 88 odst. 1 se vypouštějí slova „cen v zahraničním obchodě, odbytových, obchodních a“ a na konci se připojuje tento text: „Pro prozatímní ceny, kupní ceny, velkoobchodní ceny dovážených výrobků tvořené podle § 53 odst. 1 a podnikové ceny platí pouze povinnost evidence podle § 98 odst. 5 bez vydávání cenových výměrů. Pro velkoobchodní ceny polotovarů vlastní výroby výhradně spotřebovávaných uvnitř organizace a stanovované jí na základě pověření, platí ustanovení § 89 nebo 92 a § 98. Pro velkoobchodní ceny s daní z obratu podle § 3 odst. 1 písm. ch) neplatí ustanovení páté části této vyhlášky.“. |
| 85. | § 88 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Generální ředitelství a organizace jsou povinny určit útvary odpovídající za vypracování podkladů pro jednotlivé náležitosti cenových návrhů, za projednání návrhů s odběrateli a za stanovení cen a cenových limitů.“. |
| 86. | V § 89 odst. 1 písm. d) se na konci nahrazuje čárka středníkem a připojuje tento text: „při tvorbě cen kalkulačním porovnáním údaje ze stejného období o rentabilitě porovnatelného výrobku a průměrné rentabilitě oboru, popřípadě skupiny nebo organizace, a to v závislosti na způsobu diferenciace sazeb používaných v organizaci pro tvorbu cen,“. |
| 87. | § 89 odst. 1 písm. g) a h) znějí: „g) | zdůvodnění navrhované výše ceny; je-li cena vytvořena podle § 24, 25, § 26 odst. 2 písm. a) nebo závazným způsobem tvorby cen podle § 12 odst. 4, postačí označení použitého způsobu; navrhuje-li se uplatnění podmínek realizace podle § 28 až 30, je nutno zdůvodnit i jejich vliv na výši ceny; je-li cena vytvořena podle § 26a, uvádějí se údaje o zahraničních cenách a rozhodujících parametrech výrobků, z nichž byly cenové relace odvozeny; ve všech případech se uvádí i předpokládaný objem výroby (dovozu), |
h) | názvy hlavních odběratelů a jejich stanoviska k návrhu ceny, a je-li tak stanoveno rozhodnutím příslušného cenového úřadu, též stanovisko gestora,“. |
|
| 88. | § 89 odst. 1 písm. i) a j) znějí: „i) | rozhodnutí a údaje, na jejichž základě se navrhuje cenové zvýhodnění podle § 32, 34, 36, 36a a 38 a cenové znevýhodnění podle § 33, dále podklady prokazující úsporu (záměnu) materiálů nebo mezd podle § 23 odst. 8 včetně průkazu o účasti odběratele, jakož i vyjádření odborně příslušného orgánu nebo organizace podle § 11 odst. 6, |
j) | propočet efektivnosti použití nového výrobku podle § 27a, který současně slouží jako průkaz o výši přínosu vznikajícího odběrateli při použití nového výrobku podle § 32 a 34,“. |
|
| 89. | § 90 včetně nadpisu zní: „§ 90 Náležitosti návrhu maloobchodní ceny tuzemského spotřebního výrobku (1) Návrh maloobchodní ceny tuzemského spotřebního výrobku, předkládaný spolu s návrhem velkoobchodní ceny, obsahuje a) | dodací podmínky, jsou-li odlišné při dodávkách za maloobchodní cenu, |
b) | zdůvodnění výběru jiného porovnatelného výrobku, než který byl zvolen pro návrh velkoobchodní ceny podle § 63 odst. 5, |
c) | kalkulaci maloobchodní ceny nového a porovnatelného výrobku (popř. základní a zvýhodněné), tj. velkoobchodní cenu, z toho cenu nebo náklady pořízení spotřebitelského obalu pokud se započítává, odbytovou přirážku z velkoobchodní ceny pokud se započítává, daň z obratu, obchodní cenu, obchodní srážku, popřípadě cenový rozdíl, |
d) | označení způsobu tvorby maloobchodní ceny; navrhuje-li se uplatnění podmínek realizace podle § 28 až 30, též zdůvodnění výše cenového rozdílu, |
e) | stanovisko gestora v oblasti maloobchodních cen, je-li určen a není totožný s organizací, která cenu stanoví. |
(2) Návrh maloobchodní ceny spotřebního výrobku předkládaný samostatně obsahuje též náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. a), b), i) a k). (3) Je-li pro tvorbu maloobchodních cen stanoven závazný způsob tvorby, který nevyžaduje sestavení cenové kalkulace, obsahuje cenový návrh místo údajů podle odstavce 1 písm. b) a c) příslušný propočet maloobchodní ceny. Při tvorbě maloobchodních cen podle § 63 odst. 1 písm. a) bod 6 se v návrhu maloobchodní ceny neuvádějí údaje podle odstavce 1 o porovnatelném výrobku.“. |
| 90. | § 91 včetně nadpisu zní: „§ 91 Náležitosti návrhu cen dovážených výrobků (1) Návrhy velkoobchodních cen dovážených výrobků, pro které platí jednotnost podle § 53 odst. 2 písm. a), obsahují náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. a) až c) a podle písm. k), jejichž rozsah určí příslušný cenový úřad; není-li určen, mohou jej dohodnout s organizací zahraničního obchodu odběratelské organizace; dále obsahují údaj o množství dovozu a cenovou kalkulaci, která vychází z kupní ceny nového výrobku a údajů o jeho zahraniční ceně fco čs. hranice a obchodní přirážce. Jestliže návrh velkoobchodní ceny předkládá tuzemský odběratel, uvádí jen údaje o kupní ceně. (2) Návrhy velkoobchodních cen dovážených výrobků, pro které platí jednotnost podle § 53 odst. 2 písm. b), obsahují kromě náležitostí podle odstavce 1 též náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. d), g) a h). (3) Návrhy maloobchodních cen dovážených výrobků tvořených podle § 63 odst. 2 obsahují náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. a), b), i) a k), dále kalkulaci maloobchodní ceny nového a porovnatelného výrobku podle položek uvedených v § 63 odst. 2 písm. b), velkoobchodní cenu a kalkulaci maloobchodní ceny porovnatelného výrobku podle § 90 odst. 1 písm. c), porovnává-li se s tuzemským výrobkem, označení zda jde o dovoz pro obohacení nebo doplnění trhu a stanovisko gestora v oblasti maloobchodních cen. Součástí podkladů pro návrh maloobchodní ceny výrobků z dovozu je kalkulace kupní ceny v členění podle oborového kalkulačního vzorce, kterou předkládá organizace zahraničního obchodu organizaci zpracovávající cenový návrh.“. |
| 91. | V § 92 odst. 1 písm. a) se na konci připojuje tento text: „u souhrnu výrobků, provozních jednotek a provozních souborů se jejich složení charakterizuje slovně při dodržení systému třídění podle § 57 odst. 3.“. |
| 92. | V § 92 odst. 1 písm. b) se za slova „s cenou porovnatelného výrobku“ vkládají slova „nebo se stanoveným konečným cenovým limitem,“. |
| 93. | V § 93 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje odstavec 2, který zní: „(2) Návrhy na ceny ostatních výzkumných a vývojových prací obsahují náležitosti podle odstavce 1 písm. b), c) a e).“. |
| 94. | § 94 odst. 2 včetně poznámky č. 84 zní: „(2) Za hlavního odběratele se považují a) | organizace, které budou odebírat výrobek pro výrobní spotřebu nebo investice v rozhodujícím množství, popřípadě jejich generální ředitelství, jde-li o organizace jedné VHJ, |
b) | organizace zahraničního obchodu, předpokládá-li se vývoz nového výrobku, 84) |
c) | obchodní organizace, která má působnost stanovit maloobchodní cenu, |
d) | obchodní organizace, pokud je jediným odběratelem, který bude dodávat výrobek za maloobchodní cenu, ale nemá působnost ji stanovit, |
e) | nákupní a zásobovací organizace, pokud nebudou výrobek odebírat v nepatrném množství, s výjimkou případů, kdy jsou součástí dodavatelské VHJ nebo VHJ, s níž se návrh projednává podle písmena a), |
f) | příslušné ústřední orgány, jde-li o výrobky dodávané organizacím řízeným ministerstvy stavebnictví, lesního a vodního hospodářství a dopravy a dále zemědělství a výživy, nejde-li o organizace jedné VHJ; návrh ceny se pak nezasílá jejich organizacím, |
g) | poslední odběratelé (např. investoři) nebo další organizace, které určí příslušný cenový úřad, popřípadě ústřední orgány, kdy tak po dohodě s nimi příslušný cenový úřad stanoví. |
Jestliže v jednotlivých případech přicházejí v úvahu všichni odběratelé podle písmena a) až g), je zpracovatel cenového návrhu povinen jej projednat nejvíce se čtyřmi, a to: s organizací [ústředním orgánem podle písmena f)] odebírající rozhodující množství výrobku určeného pro výrobní spotřebu nebo investice, s organizací zahraničního obchodu, která bude výrobek vyvážet, s obchodní organizací pověřenou stanovením maloobchodní ceny, předpokládá-li se prodej výrobku též za maloobchodní cenu, a s ministerstvem stavebnictví ČSR nebo ministerstvem stavebnictví SSR, jde-li o výrobek určený též pro bytovou nebo občanskou výstavbu. Jestliže je výrobek určen jen pro výrobní spotřebu, projednává se cenový návrh pouze se dvěma hlavními odběrateli. Při výběru hlavních odběratelů přihlíží zpracovatel návrhu k tomu, aby byli zastoupeni odběratelé z obou republik. 84) | Pokyn FMZO a FCÚ č. P-2/80, zajištění spolupráce OZO při tvorbě cen (Cenový věstník částka 35) 1980/.“. |
|
| 95. | V § 95 odst. 5 se vypouštějí ustanovení označená písmeny c), d) a e). |
| 96. | V § 98 odst. 5 se na konci připojuje tato věta: „Cena, pro kterou neplatí povinnost stanovit ji cenovým výměrem, je stanovena dnem zápisu do evidence.“. |
| 97. | § 99 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Stejný postup platí, nedojde-li při projednání konečných cenových limitů k dohodě o jejich výši.“. |
| 98. | § 100 odst. 1 zní: „(1) Odbytové ceny a velkoobchodní ceny s daní z obratu stanoví organizace, které za ně výrobky dodávají, bez projednání s odběratelem. Obchodní ceny stanoví organizace, které za ně výrobky dodávají, popřípadě obchodní organizace, jestliže předem dohodne s dodavatelskými organizacemi, že je bude stanovovat. Za stanovení obchodní ceny se považuje i její uvedení ve faktuře s podmínkou, že před fakturací byla projednána mezi dodavatelem a odběratelem v rámci cenového řízení.“. |
| 99. | § 100 se doplňuje odstavci 4 až 6 včetně poznámky č. 85, které znějí: „(4) Návrh velkoobchodní ceny vytvořené některým způsobem podle § 24, 25 a § 26 odst. 2 písm. a) a stanovované pověřenou organizací obsahuje pouze náležitosti uvedené v § 89 odst. 1 písm. a) a b), výpočet velkoobchodní ceny podle použitého způsobu tvorby cen, a navrhuje-li se uplatnění podmínek realizace, též náležitosti uvedené v písmenu g) a i). Jestliže zpracovatel cenového návrhu ani odběratel nenavrhují uplatnění podmínek realizace nebo jestliže odběratel nenamítá nesprávný výpočet ceny do 15 dnů po obdržení návrhu, nezasílá odběratel stanovisko k návrhu ceny a pověřená organizace stanoví cenu podle svého návrhu po uplynutí lhůty pro případné vyjádření odběratele. (5) Nestandardní výrobky a práce průmyslové povahy, jejichž dodávku podle požadavku odběratele uskutečňuje výrobní organizace ihned nebo nejdéle do 30 dnů, lze fakturovat za prozatímní velkoobchodní cenu podle § 5 odst. 2 písm. a), a to bez souhlasu příslušného cenového úřadu. Rozsah náležitostí návrhu velkoobchodní ceny přizpůsobí dodavatel konkrétním podmínkám dodávky. Velkoobchodní cenu stanoví dodávající organizace nejdéle do 30 dnů ode dne fakturace za prozatímní cenu, přičemž za projednání a odsouhlasení ceny odběratelem se považuje i úhrada fakturované ceny, proti níž odběratel nevznesl námitky. (6) Náležitosti návrhů cenových limitů, jejich předkládání a projednání, registraci a evidenci cenových limitů upravuje zvláštní rozhodnutí. 85) 85) | Pokyn FCÚ, ČCÚ, SCÚ, FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR č. P-3/78 z 15. listopadu 1978, o tvorbě cenových limitů (Cenový věstník částka /51-52/1978/.“. |
|
| 100. | § 100a včetně poznámek č. 72 a 73 se vypouští. |
| 101. | § 102 odst. 3 zní: „(3) Přirážky a srážky za odchylky od podstatných kvalitativních a dodacích podmínek v oblasti velkoobchodních cen, přirážky a slevy podle § 30 a odbytové přirážky a srážky se zaokrouhlují samostatně podle stupnice pro ostatní druhy cen. V případech tvorby odbytových cen podle § 45 odst. 5 u dovážených výrobků se však odbytové přirážky zaokrouhlují na dvě desetinná místa a podle stupnice pro ostatní druhy cen se zaokrouhluje až odbytová cena. Samostatně se nezaokrouhlují rovněž přirážky a srážky za odchylky od podstatných kvalitativních a dodacích podmínek v oblasti maloobchodních cen, jsou-li stanoveny procentní sazbou.“. |
| 102. | V § 102 se za odstavec 4 vkládá odstavec 5, který zní: „(5) Podle stupnice pro maloobchodní ceny se zaokrouhlují též velkoobchodní ceny s daní z obratu a ceny podle § 3 odst. 4, s výjimkou cen geologických a geodetických výkonů, které se zaokrouhlují podle stupnice pro ostatní druhy cen. Podle stupnice pro maloobchodní ceny se naopak nemusí zaokrouhlovat maloobchodní ceny výrobků zařazených do doprodeje, jestliže jiný způsob zaokrouhlování vyplývá ze stanoveného snížení cen, skupinování výrobků apod.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. |
| 103. | § 109 odst. 1 zní: „(1) U výrobků dodávaných pro tuzemskou investiční výstavbu je povinen provést odběratelskou kontrolu cen investor a u poddodávek i první odběratel.“. |
| 104. | V § 110 odst. 1 se slova „obecně platnými metodickými pokyny pro kontrolní činnost 44) „ nahrazují slovy „zvláštními předpisy pro kontrolní činnost 43) a 44)„. |
| 105. | § 112 odst. 1 písm. f) zní: „f) | účtování ve faktuře nebo ve splátkovém listě při dodávkách pro investiční výstavbu většího množství výrobků než bylo skutečně dodáno a dále účtování většího množství výrobků než je uvedeno v dohodě o odbytových nákladech, popřípadě ve schváleném odbytovém rozpočtu, není-li nezbytnost tohoto většího dodaného množství písemně potvrzena odběratelem.“. |
|
| 106. | V § 112 odst. 1 písm. ch) se slova „částky přesahující cenu odpovídající cenovým předpisům“ nahrazují slovy „neoprávněně získaných prostředků podle písmena b) až d),“ |
| 107. | V § 112 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Dnem neoprávněného získání prostředků na základě celkové faktury je den jejího zúčtování na investičním účtě investora u financující banky.“. |
| 108. | V § 113 odst. 4 se na konci připojuje tato věta: „Toto ustanovení se nevztahuje na případy, kdy kontrola byla zahájena ve lhůtě splatnosti pro provedení dodatkového odvodu neoprávněně získaných prostředků, které organizace sama zjistila před zahájením kontroly a předložila o tom kontrolnímu orgánu průkazný písemný doklad.“. |
| 109. | V § 114 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova včetně poznámky č. 86: „s výjimkou organizací, které dodatkový odvod neprovádějí. 86) 86) | § 2 odst. 6 zákona č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“. |
|
| 110. | § 114 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Při dodávkách pro investiční výstavbu podléhají dodatkovému odvodu neoprávněně získané prostředky na základě celkové faktury za dodávky pro provozní soubor nebo stavební objekt. Dodatkovému odvodu podléhají i prostředky neoprávněně získané již při jednotlivých dodávkách pro provozní soubor nebo stavební objekt na základě splátkových listů za tříleté období. V těchto případech se od dodatkového odvodu odečítají částky, které byly nebo budou s odběratelem vypořádány v následující splátce nebo v celkové faktuře, nebude-li další splátka.“. |
| 111. | § 117 odst. 5 písm. a) zní: „a) | způsoby tvorby cen dovážených výrobků a zařazení výrobků do skupin cenové regulace dovozu ve spolupráci s cenovými úřady republik,“. |
|
| 112. | § 118 odst. 6 se doplňuje ustanovením označeným písmenem c), které zní: „c) | mohou rozhodnout po dohodě s příslušným národním výborem, že tyto organizace stanoví velkoobchodní ceny, jsou-li vytvořeny některým ze způsobů tvorby uvedených v § 24 až 26 a maloobchodní ceny tvořené z těchto velkoobchodních cen způsobem uvedeným v § 63 odst. 1 písm. a) bod 6, nebo ceny objemově nevýznamných výrobků.“. |
|
| 113. | § 121 odst. 2 písm. b) zní: „b) | návrhy na stanovení úrovně cen a jejich změn u dovážených výrobků podle § 52 a účastní se jejich projednávání,“. |
|
| 114. | V § 122 odst. 2 se vypouštějí písmena c) a d). |
| 115. | § 125 odst. 2 zní: „(2) Správa federálních hmotných reserv se zúčastní zařazování dovážených výrobků, evidovaných jako federální hmotné rezervy, do skupin cenové regulace dovozu.“. |
| 116. | V § 126 odst. 3 písm. b) se na konci připojují tato slova včetně poznámky č. 87: „a dále výrobků vyráběných podle norem schválených podle státního nebo resortního plánu standardizace, 87) 87) | Výměr FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. 017/79 ze dne 15. října 1979, o uplatnění limitů velkoobchodních cen pro výrobky a výkony dodávané podle nových technických norem (Cenový věstník částka 46) 1979/.“. |
|
| 117. | § 126 odst. 4 zní: „(4) Ministerstva rozhodují o technické zastaralosti výrobků, které dodávají jim podřízené organizace, s výjimkou případů, kdy o technické zastaralosti rozhoduje federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvo výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvo výstavby a techniky SSR.“. |
| 118. | V § 126 odst. 9 část věty za středníkem zní: „schvalují návrhy na věcný a finanční rozsah doprodejů včetně snížených cen, pokud jejich stanovením nepověří jimi řízená generální ředitelství obchodních organizací, popřípadě přímo řízené organizace nebo podřízené odbytové organizace.“. |
| 119. | § 127 odst. 3 písm. b) zní: „b) | stanoví ceny přepravních výkonů a služeb v oboru 932 - nákladní doprava, jde-li o městskou kolejovou dopravu, místní vodní dopravu, potrubní dopravu v rámci kraje, jinou mechanizovanou dopravu (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále v oboru 951 - osobní doprava, jde-li o místní vodní dopravu a přepravní výkony skupiny 951 7 (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále stanoví ceny vstupného na kulturní produkce, s výjimkou vstupného do kin.“. |
|
| 120. | § 127 odst. 4 písm. b) zní: „b) | stanoví ceny přepravních výkonů a služeb v oboru 932 - nákladní doprava, jde-li o městskou kolejovou dopravu, místní vodní dopravu, potrubní dopravu v rámci kraje, jinou mechanizovanou dopravu (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále v oboru 951 - osobní doprava, jde-li o místní vodní dopravu a přepravní výkony skupiny 951 7 (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále stanoví ceny vstupného na kulturní produkce, s výjimkou vstupného do kin.“. |
|
| 121. | V § 127 odst. 6 se na konci připojuje tento text: „Krajské národní výbory mají též působnost podle § 126 odst. 9 s tím, že u výrobků prodávaných souběžně v organizacích státního obchodu a spotřebních družstev zabezpečují opatření pro doprodeje v dohodě s ústředními (vrcholnými) orgány těchto organizací. Tuto působnost nemohou přenést na organizace ani na národní výbory nižšího stupně.“. |
| 122. | V § 128 odst. 1 se na konci připojuje tento text: „Svazy výrobních družstev mají též působnost podle § 126 odst. 9 s tím, že u výrobků prodávaných souběžně v organizacích státního obchodu a spotřebních družstev zabezpečují opatření pro doprodeje v dohodě s ústředními (vrcholnými) orgány těchto organizací. Tuto působnost nemohou přenést na podřízené organizace.“. |
| 123. | § 128 odst. 2 zní: „(2) Svazy spotřebních družstev kromě působnosti podle odstavce 1 a) | stanoví maloobchodní ceny výrobků v rozsahu pověření příslušným cenovým úřadem, |
b) | předkládají Federálnímu cenovému úřadu návrhy obchodních srážek za výrobky prodávané převážně v jejich obchodní síti, |
c) | zabezpečují u výrobků prodávaných souběžně s jinými organizacemi opatření pro doprodeje podle § 126 odst. 9 v dohodě s ústředními (vrcholnými) orgány těchto organizací, popřípadě krajskými národními výbory.“. |
|
| 124. | V § 129 odst. 1 písm. c) se za slova „ § 48 odst. 4 písm. e)“ vkládají slova „a g)“. |
| 125. | V § 129 odst. 1 písm. g) se vypouštějí slova „s výjimkou ústředně řízených cen podle § 52,“. |
| 126. | V § 129 odst. 1 písm. h) se vypouštějí slova „současně s jejich zvýhodněnými velkoobchodními cenami“. |
| 127. | V § 129 odst. 1 písm. i) se slova „náhradních dílů“ nahrazují slovy „dílů pro výrobní a náhradní spotřebu“. |
| 128. | § 129 odst. 1 písm. j) zní: „j) | stanoví přirážky a srážky za odchylky od podstatných kvalitativních a dodacích podmínek pro jednoho odběratele nebo na přechodnou dobu, s výjimkou přirážek podle § 41 odst. 5 až 7,“ |
|
| 129. | V § 129 odst. 2 se za písmeno „e)“, vkládají slova „f) pokud jde o stanovení velkoobchodních cen za řešení úkolů podnikových plánů technického rozvoje a za ostatní výzkumné a vývojové práce, dále v písm.“. |
| 130. | § 129 odst. 3 zní: „(3) Generální ředitelství obchodních organizací mají působnost podle odstavce 1 písm. a), b), e), k) až s) a dále stanoví snížené maloobchodní ceny výrobků zařazených do doprodeje na základě pověření příslušným ministerstvem.“. |
| 131. | § 129 odst. 4 zní: „(4) Generální ředitelství obchodních organizací mohou výjimečně přenést na podřízené organizace působnost uvedenou v odstavci 1 písm. e) a k), jde-li o působnost stanovit maloobchodní ceny u výrobků, které jsou určeny k prodeji zpravidla v rámci jednoho kraje, popřípadě ve vybraných prodejnách, a působnost stanovit snížené maloobchodní ceny výrobků zařazených do doprodeje.“. |
| 132. | V § 129 se vypouští odstavec 5. |
| 133. | V § 129 odst. 6 se na začátku první i druhé věty vypouští slovo „Výrobní“. |
| 134. | V § 129 odst. 6 se na konci odstavce připojuje tento text: „a působnost stanovit maloobchodní ceny nestandardních výrobků, s výjimkou zvýhodněných maloobchodních cen a cen, jejichž stanovení si vyhradí příslušný cenový úřad.“. |
| 135. | V § 129 odst. 8 se v první větě vypouštějí slova „nebo b)“. |
| 136. | § 129 odst. 10 zní: „(10) Organizace zahraničního obchodu stanoví běžné kupní ceny a limity kupních cen podle § 46 a 50.“. |
