163/1980 Sb. znění účinné od 1. 1. 1981 do 31. 12. 1984
163
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 7. listopadu 1980
o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky
Federální ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem financí České socialistické republiky a ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky podle § 391 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. , ve znění vyhlášeném pod č. 37/1971 Sb. a doplněném zákonem č. 144/1975 Sb. , stanoví:
§ 1 Předmět a rozsah úpravy (1) Tato vyhláška upravuje
a) neinvestiční výdaje státních rozpočtů a fondů technického rozvoje na rozvoj vědy a techniky, financování těchto výdajů ve státních organizacích, tvorbu fondů technického rozvoje a příjmy státních rozpočtů a fondů technického rozvoje za výsledky řešení úkolů rozvoje vědy a techniky (část první),
b) neinvestiční výdaje na obdobné činnosti, tj. na standardizaci, typizaci ve výstavbě, experimentální ověřování ve výstavbě a vynálezectví a zlepšovatelství, a jejich zdroje a způsob financování ve státních organizacích (část druhá).
(2) Podnikem se pro účely této vyhlášky rozumí státní hospodářská organizace v rámci výrobní hospodářské jednotky, koncernový podnik nebo koncernová účelová organizace a státní hospodářská organizace přímo podřízená ústřednímu orgánu nebo národnímu výboru.
ČÁST PRVNÍ VÝDAJE, ZDROJE, FINANCOVÁNÍ A PŘÍJMY V OBLASTI ROZVOJE VĚDY A TECHNIKY (§ 2-23)
HLAVA PRVNÍ NEINVESTIČNÍ VÝDAJE NA ROZVOJ VĚDY A TECHNIKY A NÁKLADY ORGANIZACÍ NA VÝZKUMNÉ A VÝVOJOVÉ PRÁCE (§ 2-8) Neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky
§ 2 (1) Neinvestiční výdaje státních rozpočtů a fondů technického rozvoje na rozvoj vědy a techniky jsou:
a) výdaje státních rozpočtů na činnost rozpočtových organizací výzkumné a vývojové základny,
b) příspěvky státních rozpočtů na provoz příspěvkových organizací výzkumné a vývojové základny,
c) výdaje na výzkumné a vývojové práce, které jsou předmětem úkolů plánů rozvoje vědy a techniky (hlava druhá),
d) dotace z resortních fondů technického rozvoje a fondů technického rozvoje výrobních hospodářských jednotek (dále jen „oborový fond technického rozvoje“) na některé práce podnikům (hlava třetí),
e) příspěvky z resortních a oborových fondů technického rozvoje na sdružování prostředků na rozvoj vědy a techniky (hlava třetí),
f) dotace z fondů technického rozvoje vyšších stupňů řízení do fondů technického rozvoje nižších stupňů řízení (hlava čtvrtá),
g) ostatní výdaje na rozvoj vědy a techniky (hlava třetí).
(2) Neinvestičními výdaji na rozvoj vědy a techniky jsou rovněž výdaje
a) ministerstev lesního a vodního hospodářství na vědecký a technický výzkum v oblasti čistoty ovzduší ze zdrojů stanovených zvláštními předpisy,
b) vysokých škol na úkoly jejich plánů rozvoje vědy a techniky a na resortní úkoly příslušného ministerstva školství ze zdrojů stanovených zvláštními předpisy.
(3) Neinvestičními výdaji na rozvoj vědy a techniky nejsou zejména úhrady ústředních orgánů a organizací za dodávky nebo práce, jejichž předmětem jsou:
a) správní činnost spojená s řízením, plánováním a financováním rozvoje vědy a techniky, pokud nejde o organizace uvedené v § 2 odst. 1 písm. a),
b) činnosti, které se financují v rámci provozních (neinvestičních) nákladů, pokud nejde o organizace uvedené v § 2 odst. 1 písm. a),
c) úkoly ve výrobě nebo investiční výstavbě.
(4) Ze státních rozpočtů se podle § 2 odst. 1 písm. c) financují úkoly státního plánu rozvoje vědy a techniky, a to
a) ze státního rozpočtu federace v případě úkolů základního výzkumu a úkolů ekonomického výzkumu,
b) ze státních rozpočtů federace a republik v případě úkolů technického rozvoje (dále jen „státní úkoly“).
(5) V případě, že podnik nevytváří podnikový fond technického rozvoje, avšak součástí jeho schváleného hospodářského plánu je podnikový plán rozvoje vědy a techniky, financují se úkoly tohoto plánu a ostatní výdaje na rozvoj vědy a techniky týkající se těchto úkolů z fondu technického rozvoje nadřízeného orgánu.
§ 3 (1) Výdaji na výzkumné a vývojové práce podle § 2 odst․ 1 písm. c) a odst. 2 jsou úhrady
a) cen výzkumných a vývojových prací,
b) nákladů na výzkumné a vývojové práce, které organizace provádí a ve své hospodářské činnosti využívá (dále jen „výzkumné a vývojové práce ve vlastní režii“).
(2) Ostatními výdaji na rozvoj vědy a techniky podle § 2 odst. 1 písm. g) jsou úhrady prací, které nejsou výzkumnými a vývojovými pracemi, avšak výhradně se využijí při jejich provádění, tj. úhrady
a) technicko-ekonomických studií pro výběr úkolů do plánu rozvoje vědy a techniky a úvodních oponentních řízení,
b) dodávek prací, které organizacím vyplývají z výkonu funkce vedoucího pracoviště vědeckotechnického rozvoje (dále jen „vedoucí pracoviště“) nebo střediska vědeckých, technických a ekonomických informací (dále jen „informační středisko“); ze státního rozpočtu se hradí dodávky těchto prací, jen pokud jde o vedoucí pracoviště nebo informační středisko s meziodvětvovou působností,
c) prací spojených s vědeckotechnickou spoluprací se zahraničím (např. při vypracování prognóz rozvoje vědy a techniky, přípravě zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků, konzultacích vědeckých a technických otázek),
d) dalších neinvestičních potřeb rozvoje vědy a techniky, pokud jsou ústřední orgány nebo organizace oprávněny k jejich úhradě na základě právních předpisů nebo usnesení vlády (např. mimořádný příspěvek z rozpočtu ústředního orgánu do resortního fondu technického rozvoje, cílové prémie a mimořádné odměny za vyřešení a realizaci úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky, podílová účast na financování mezinárodních organizací).
Náklady organizací na výzkumné a vývojové práce
§ 4 (1) Náklady organizací na výzkumné a vývojové práce jsou náklady na výkony vědy a techniky stanovené zvláštními předpisy, pokud se v této vyhlášce nestanoví jinak.
(2) Do nákladů na výzkumné a vývojové práce se rovněž zahrnují náklady na
a) průběžné nebo závěrečné oponentní řízení,
b) nákup nebo převzetí nehmotných výsledků výzkumu a vývoje (dále jen „výzkumné výsledky“) ze zahraničí za podmínek, že výzkumné výsledky jsou nezbytnou, avšak nepřevažující součástí řešení i výsledků vlastních výzkumných a vývojových prací a nemohou být určeny k přímému využití ve výrobě, provozu nebo investiční výstavbě,
c) standardizační práce nebo typizační práce ve výstavbě pod podmínkou, že tyto práce jsou nezbytnou, avšak nepřevažující součástí řešení i výsledků výzkumných a vývojových prací.
(3) Do nákladů na výzkumné a vývojové práce, jejichž předmětem je nový výrobek, se zahrnují též vícenáklady výroby ověřovací série nebo ověřovací výroby nového výrobku (dále jen „vícenáklady ověřování výroby“), nejvýše však do jejich plánované výše. Plánovanou výší vícenákladů ověřování výroby se rozumí rozdíl mezi úplnými vlastními náklady plánovanými na výrobu ověřovací série nebo na ověřovací výrobu a úplnými vlastními náklady plánovanými na běžnou výrobu.
(4) Do nákladů na výzkumné a vývojové práce, jejichž předmětem je nová technologie, se zahrnují též vícenáklady nezbytných úprav provozně nevyzkoušených strojů a zařízení a v důsledku jejich použití i vícenáklady úprav s nimi přímo spojených standardních strojů a zařízení do skončení komplexního vyzkoušení.
§ 5 (1) Do nákladů na výzkumné a vývojové práce podle § 4 se zahrnují rovněž tyto náklady na zhotovení nebo pořízení předmětů hmotného národního majetku charakteru základních prostředků (dále jen „předměty“):
a) na zhotovení strojů a zařízení, pokud jsou předmětem výzkumných a vývojových prací a podle zvláštních předpisů se nezahrnují do plánu investiční výstavby,
b) na pořízení kompletačních součástí pro zhotovované předměty uvedené v písmenu a), pokud s nimi budou tvořit jeden základní prostředek a podle zvláštních předpisů se považují za zásoby,
c) na pořízení měřicích a zkušebních přístrojů pro výzkumné a vývojové práce, pokud se podle zvláštních předpisů považují za zásoby,
d) na zhotovení dočasného zařízení pro výzkumné a vývojové práce a vyzkoušení navrhovaných technologií, pokud se nezahrnuje do plánu investiční výstavby a podle zvláštních předpisů se považuje za zásoby, včetně nákladů na dokumentaci tohoto zařízení.
(2) Náklady na zhotovení nebo pořízení předmětů se zahrnují do nákladů na výzkumné a vývojové práce za těchto podmínek:
a) předměty jsou uvedeny jako součást řešení úkolu ve schváleném plánu rozvoje vědy a techniky,
b) na zhotovované předměty je podle jejich povahy schválena předběžná kalkulace nebo dokumentace a rozpočet,
c) pokud se předměty zhotovují pro využití v hospodářské činnosti některé organizace (dále jen „vyrobené předměty“), potvrdí tato organizace, že přínosy plánované využitím vyrobených předmětů zahrne v určeném období do svého finančního plánu.
(3) Předměty, jež se nepřipravují pro využití v činnosti některé organizace po vyřešení úkolu, nýbrž jsou účelově určeny jako nezbytná pomůcka řešitelské organizace pro vyřešení jednoho úkolu nebo jeho části (dále jen „zbylé předměty“), se stávají splněním úkolů nebo jeho části pro tuto organizaci přebytečným nebo neupotřebitelným národním majetkem a organizace je povinna naložit s nimi podle zvláštních předpisů.
(4) Změní-li se v průběhu výzkumných a vývojových prací plánované určení zbylých předmětů tak, že je bude možné využít v hospodářské činnosti některé organizace, stávají se zbylé předměty vyrobenými předměty, avšak jen pod podmínkou stanovenou v odstavci 2 písm. c).
(5) Skončí-li řešení úkolu neúspěšně, naloží se s vyrobenými předměty jako se zbylými předměty.
§ 6 Pokud při vývoji nebo individuálním vyzkoušení provede řešitelská organizace na vyrobeném předmětu (např. na prototypu stroje) použitelné práce a služby nebo vyrobí výrobky (dále jen „použitelné výkony“), zahrne jejich náklady do nákladů na výzkumné a vývojové práce za podmínek, že
a) uživatelská organizace vyrobený předmět dosud nepřevzala,
b) doba a rozsah plnění použitelných výkonů je v souladu s právními předpisy, technickými normami, základními technickými podmínkami, popřípadě rozhodnutím nadřízeného ústředního orgánu.
§ 7 Organizace mohou vynaložit náklady na výzkumné a vývojové práce řešené ve vlastní organizaci nejpozději dnem zrušení úkolu nebo dnem splnění dodávky výzkumných a vývojových prací anebo dnem, v němž se v organizaci, která plní výzkumné a vývojové práce ve vlastní režii, odevzdaly tyto práce k využití v hospodářské činnosti, pokud však tyto dny nepřekračují lhůtu určenou plánem rozvoje vědy a techniky pro vyřešení úkolu nebo jeho části (dále jen „ukončení nákladů na práce“).
§ 8 Do nákladů na výzkumné a vývojové práce se nezahrnují zejména:
a) náklady na dodávky, které nemají charakter zásob, a náklady na dodávky nebo práce, které se zahrnují do plánu investiční výstavby,
b) náklady související s majetkovou odpovědností za dodávky výzkumných a vývojových prací,
c) náklady na hodnocení a schvalování výrobků, které se nezhotovují v rámci výzkumných a vývojových prací,
d) náklady přesahující plánované náklady na přípravu a ověřování výroby nových výrobků a technologií,
e) zvýšené náklady výroby nebo provozu vyvolané převodem výrobního programu nebo využitím dokumentace nebo licence ze zahraničí,
f) náklady spojené s přípravou nebo realizací výroby, investiční výstavby nebo jiné činnosti na základě výzkumných a vývojových prací,
g) náklady spojené s uváděním staveb nebo strojů a zařízení do provozu,
h) náklady spojené se zajišťováním plánovaných, avšak nedosahovaných technicko-ekonomických parametrů staveb nebo strojů a zařízení,
i) náklady na ověřování, zkoušení a přizpůsobování standardních výrobků, strojů a zařízení pro konkrétní provozní podmínky.
HLAVA DRUHÁ VÝDAJE NA ÚKOLY ROZVOJE VĚDY A TECHNIKY A JEJICH FINANCOVÁNÍ (§ 9-13)
§ 9 Podmínky a způsob financování výdajů na úkoly (1) Výzkumné a vývojové práce, které jsou předmětem úkolu schváleného plánu rozvoje vědy a techniky, se financují za těchto podmínek:
a) je schválena předběžná kalkulace výzkumných a vývojových prací celého úkolu,
b) v případech stanovených právními předpisy je schválen limit velkoobchodní ceny budoucího výrobku nebo nákladový limit budoucí technologie,
c) realizátorské organizace potvrdily, že pokud z propočtu ekonomické efektivnosti vyplývají pro jejich hospodářskou činnost ekonomické přínosy, zahrnou je v určeném období do svých finančních plánů.
(2) Výzkumné a vývojové práce, o nichž se uzavírá hospodářská smlouva, se mohou financovat ode dne jejího uzavření.
(3) Organizacím řízeným národními výbory, které financují výzkumné a vývojové práce z prostředků státního rozpočtu, se poskytují tyto prostředky v průběhu roku ze státního rozpočtu.
(4) Placení dodávek výzkumných a vývojových prací a dodávek tvořících podklady nebo součást těchto prací, jakož i placení výsledků řešení úkolů rozvoje vědy a techniky předávaných mezi organizacemi, se řídí zvláštními předpisy; případy, kdy se tyto práce a výsledky předávané mezi organizacemi neplatí, upravují zvláštní předpisy.
Výdaje na státní úkoly a jejich financování
§ 10 (1) Státní úkoly se ze státního rozpočtu financují do výše
a) buď výdajů na řešení celého státního úkolu (dále jen „plné financování“),
b) nebo částky určené z výdajů na řešení celého státního úkolu, přičemž zbývající výdaje se současně hradí z podílových zdrojů, tj. z resortních nebo oborových fondů technického rozvoje (dále jen „podílové financování“),
c) anebo výdajů na řešení určených dílčích úkolů státního úkolu, přičemž výdaje na řešení ostatních dílčích úkolů tohoto státního úkolu se uhradí z podílových zdrojů (dále jen „dílčí financování“).
(2) Podílové financování je možné za podmínek, že
a) na financování téhož státního úkolu se současně neúčastní ústřední orgán a jím řízené organizace,
b) podílové zdroje nejsou doplňovány mimořádnými příspěvky nebo dotacemi; tato podmínka platí i pro dílčí financování.
(3) Podílové financování s účastí více než jednoho podílového zdroje se uskutečňuje sdružením prostředků podle zvláštních předpisů.
(4) Způsob financování jednotlivých státních úkolů podle odstavce 1 určí příslušný ústřední orgán pro technický a investiční rozvoj, který dohodne s odvětvovým ústředním orgánem pověřeným koordinací státního úkolu (dále jen „koordinační orgán“)
a) částku státního rozpočtu a částku podílových zdrojů z celkových výdajů na řešení podílově financovaného státního úkolu. Takto určené částky vyjadřují procentní podíly státního rozpočtu a podílových zdrojů, které platí pro financování státního úkolu jako celku i všech jeho částí, a to jak na celou dobu, tak na jednotlivá léta podílového financování,
b) dílčí úkoly státního úkolu plně financované jednak ze státního rozpočtu, jednak z podílových zdrojů.
§ 11 (1) Koordinační orgán zabezpečí rozpočtové prostředky na financování státního úkolu v běžném roce buď ve svém rozpočtu nebo v rozpočtu podřízené rozpočtové organizace a na základě toho otevře rozpočtový limit neinvestičních výdajů na státní úkol (dále jen „rozpočtový limit“) buď pro sebe nebo pro tuto organizaci. Příjemci rozpočtového limitu zřídí Státní banka československá (dále jen „banka“) rozpočtový čerpací účet na financování státního úkolu.
(2) V případě, že příjemcem rozpočtového limitu je koordinační orgán, prostředky z jeho rozpočtového čerpacího účtu čerpá
a) buď sám koordinační orgán, pokud hradí výzkumné a vývojové práce,
b) nebo jím řízená a k čerpání prostředků oprávěná výrobní hospodářská jednotka (dále jen „oprávněná organizace“). Pokud koordinační orgán neřídí výrobní hospodářské jednotky nebo jestliže jemu podřízená příspěvková organizace nebo přímo podřízený podnik lépe zajišťuje spojitost řešení a realizace úkolu, určí koordinační orgán oprávněnou organizací tuto organizaci nebo tento podnik. Koordinační orgán může na návrh výrobní hospodářské jednotky určit oprávněnou organizací též podnik v rámci této výrobní hospodářské jednotky.
(3) Státní úkoly a jejich dílčí úkoly plně financované ze státního rozpočtu se hradí z rozpočtového čerpacího účtu a státní úkoly podílově financované ze zvláštního běžného účtu; na tento účet se procentními podíly určenými pro státní úkol jako celek převádějí prostředky z podílových zdrojů a současně rozpočtové prostředky z rozpočtového čerpacího účtu.
(4) Zvláštní běžný účet zřizuje banka koordinačnímu orgánu nebo jím řízené organizaci podle toho, zda prostředky z rozpočtového čerpacího účtu bude čerpat koordinační orgán nebo tato organizace.
(5) Výrobní hospodářská jednotka, která je oprávněnou organizací, čerpá prostředky z rozpočtového čerpacího účtu nebo zvláštního běžného účtu k úhradám výzkumných a vývojových prací, popřípadě k účelovému převedení částky podřízenému podniku, který ve výši této částky už předtím sám uhradil výzkumné a vývojové práce.
§ 12 (1) Dojde-li v průběhu roku se souhlasem koordinačního orgánu k provedení výzkumných a vývojových prací v rozsahu větším než se v tomto roce plánovalo, a tím k větší potřebě prostředků než stanovil rozpočtový limit pro tento úkol, zvýší koordinační orgán rozpočtový limit pod podmínkou, že nepřekročí
a) celkový objem prostředků určený v jeho rozpočtu na financování všech státních úkolů,
b) výdaje na řešení celého státního úkolu nebo dílčích úkolů financovaných ze státního rozpočtu,
c) procentní podíl a celkovou částku státního rozpočtu určené na celý podílově financovaný státní úkol.
(2) Koordinační orgán zhodnotí ke konci roku v případě rozpracovaného úkolu čerpání prostředků na práce provedené v tomto roce; rozpočtový limit na další rok otevře na základě tohoto zhodnocení.
Výdaje na resortní, oborové a podnikové
úkoly a jejich financování
§ 13 (1) Resortní úkoly se financují z resortního fondu technického rozvoje obdobně podle § 10 s tím, že způsob financování, částky podílových zdrojů a dílčí úkoly resortních úkolů plně financované určí odvětvový ústřední orgán.
(2) Ústřední orgán financuje resortní úkol buď sám, pokud je odběratelem výzkumných a vývojových prací, nebo účelově převádí prostředky přímo podřízené hospodářské organizaci, která je odběratelem těchto prací nebo plní výzkumné a vývojové práce ve vlastní režii.
(3) Ústřední orgán, který je odběratelem výzkumných a vývojových prací resortního úkolu řešeného rozpočtovou organizací, odvede z resortního fondu technického rozvoje částku ve výši nákladů na řešení úkolu v běžném roce do státního rozpočtu, a to ve lhůtě stanovené zvláštními předpisy; pokud však doplňuje resortní fond technického rozvoje mimořádným příspěvkem ze svého rozpočtu a náklady na řešení úkolu jsou vyšší než tento příspěvek, odvede jen rozdíl mezi mimořádným příspěvkem a těmito náklady.
(4) Obdobně podle odstavce 2 se financují
a) z oborového fondu technického rozvoje oborové úkoly,
b) z fondu technického rozvoje nadřízeného orgánu podnikové úkoly přímo podřízených podniků, které nevytvářejí podnikový fond technického rozvoje (§ 2 odst. 5).
(5) Nadřízené orgány a podniky, které ze svých fondů technického rozvoje financují úkoly, zhodnotí ke konci roku v případě rozpracovaných úkolů čerpání prostředků na práce provedené v tomto roce; prostředky na financování úkolů v dalším roce zabezpečí ve finančním plánu na základě tohoto zhodnocení.
HLAVA TŘETÍ DOTACE, SDRUŽOVÁNÍ PROSTŘEDKŮ A OSTATNÍ VÝDAJE (§ 14-16)
§ 14 Dotace na některé práce podnikům (1) Z fondu technického rozvoje nadřízeného orgánu lze poskytnout nenávratnou dotaci do tržeb přímo podřízeného podniku na plánované práce vyplývající z výkonu funkce vedoucího pracoviště nebo informačního střediska za podmínek, že
a) tyto práce nejsou výzkumnými a vývojovými pracemi, avšak výhradně se využijí při jejich provádění,
b) tyto práce nemohou být vzhledem ke své povaze předmětem dodavatelsko-odběratelských vztahů a poskytovatel dotace je nepřebírá,
c) náklady na tyto práce se podle kalkulačních a cenových předpisů nesmějí zahrnovat do nákladů a cen odbytových výkonů hospodářských organizací.
(2) Dotace se poskytuje písemným rozhodnutím, jehož náležitostí je zejména účel a výše dotace, jakož i celková doba a pravidelné lhůty jejího poskytování. Částka dotace na běžný rok se určí ve finančním plánu. Pokud pominou podmínky pro čerpání dotace, je povinen příjemce dotace sdělit tuto skutečnost do čtrnácti kalendářních dnů poskytovateli dotace.
(3) Ke konci roku zhodnotí příjemce dotace částku vyčerpanou na práce provedené v tomto roce. Poskytovatel dotace prověří zhodnocení, jakož i využití provedených prací a odstraní případné nedostatky; částku dotace na práce plánované v dalším roce zabezpečí ve finančním plánu na základě tohoto prověření.
§ 15 Sdružování prostředků na rozvoj vědy a techniky (1) Prostředky resortních fondů technického rozvoje se mohou podle zvláštních předpisů navzájem sdružovat k financování resortních úkolů zejména meziodvětvové povahy a k poskytování dotací podnikům podle § 14 na práce spojené s výkonem funkce vedoucího pracoviště nebo informačního střediska zejména s meziodvětvovou působností.
(2) Prostředky oborových fondů technického rozvoje se mohou obdobně podle odstavce 1 navzájem sdružovat k financování oborových úkolů zejména mezioborové povahy a k poskytování dotací podnikům podle § 14 na práce spojené s výkonem funkce vedoucího pracoviště nebo informačního střediska zejména s mezioborovou působností.
(3) Se souhlasem řídícího národního výboru mohou podniky jím řízené prostředky svých fondů technického rozvoje navzájem sdružovat k financování podnikových úkolů nebo sdružovat s prostředky oborových, popřípadě resortních fondů technického rozvoje.
(4) Ústřední orgány nebo výrobní hospodářské jednotky, které navrhují financovat úkoly a práce patřící do jejich působnosti ze státního rozpočtu nebo ze zdrojů ústředního orgánu, prvořadě využijí možnost sdružit prostředky svých fondů technického rozvoje.
§ 16 Ostatní výdaje na rozvoj vědy a techniky a jejich financování (1) Práce, které jsou předmětem ostatních výdajů na rozvoj vědy a techniky podle § 3 odst. 2, hradí výhradně ve své působnosti:
a) ústřední orgány ze svých rozpočtů v případě úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky a z resortních fondů technického rozvoje v případě resortních úkolů,
b) výrobní hospodářské jednotky z oborových fondů technického rozvoje v případě oborových úkolů,
c) podniky z podnikových fondů technického rozvoje v případě podnikových úkolů.
(2) Odvětvový ústřední orgán nebo organizace, které navrhují zařadit úkol do plánu rozvoje vědy a techniky vyššího stupně řízení, hradí technicko-ekonomickou studii pro výběr úkolu do plánu rozvoje vědy a techniky ze svých prostředků.
HLAVA ČTVRTÁ TVORBA FONDŮ TECHNICKÉHO ROZVOJE A ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ STÁTNÍCH ROZPOČTŮ A FONDŮ TECHNICKÉHO ROZVOJE (§ 17-19) Tvorba fondů technického rozvoje
§ 17 (1) Fondy technického rozvoje se stanoví ve finančním plánu částkou zabezpečující střednědobý plán rozvoje vědy a techniky a na běžný rok částkou zabezpečující prováděcí plán rozvoje vědy a techniky.
(2) Finanční zabezpečení střednědobého plánu rozvoje vědy a techniky se vyjadřuje částkami příslušných neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky podle této vyhlášky, jež v případě navrhovaných úkolů musí být doloženy předběžnými kalkulacemi nákladů a projednáním dodavatelsko-odběratelských vztahů; finanční zabezpečení úkolů prováděcího plánu musí být kromě toho doloženo podklady, kterými se podmiňuje financování (§ 5 odst. 2, § 9 odst. 1 a § 13 odst. 5).
(3) Resortní fond technického rozvoje se tvoří
a) odvodem z oborových fondů technického rozvoje ve výši a lhůtě určené ústředním orgánem, pokud se však k doplnění těchto fondů neplánují dotace z resortního fondu technického rozvoje,
b) příspěvkem z nákladů přímo podřízených podniků, s výjimkou organizací výzkumné a vývojové základny, ve výši a lhůtě určené ústředním orgánem, pokud se však k doplnění podnikových fondů technického rozvoje těchto podniků neplánují dotace z resortního fondu technického rozvoje,
c) z příjmů za výsledky řešení úkolů financovaných z resortního fondu technického rozvoje,
d) z příspěvků na sdružování prostředků na rozvoj vědy a techniky,
e) mimořádným příspěvkem z rozpočtu ústředního orgánu.
(4) Oborový fond technického rozvoje se tvoří
a) příspěvkem z nákladů vlastní hospodářské činnosti a z nákladů podřízených podniků, s výjimkou organizací výzkumné a vývojové základny, ve výši a lhůtě určené výrobní hospodářskou jednotkou, pokud se však k doplnění podnikových fondů technického rozvoje těchto podniků neplánují dotace z oborového fondu technického rozvoje,
b) dotací z resortního fondu technického rozvoje, pokud se však do tohoto fondu neplánuje odvod z oborového fondu technického rozvoje,
c) z příjmů za výsledky řešení úkolů financovaných z oborového fondu technického rozvoje,
d) z příspěvku na sdružování prostředků na rozvoj vědy a techniky.
(5) Podnikový fond technického rozvoje se tvoří
a) příspěvkem z nákladů ve výši a lhůtě určené nadřízeným orgánem,
b) dotací z fondu technického rozvoje nadřízeného orgánu, pokud se však do tohoto fondu neplánuje příspěvek z nákladů,
c) z příjmů za výsledky řešení úkolů financovaných z podnikového fondu technického rozvoje.
§ 18 (1) Odvod příspěvků z nákladů do fondů technického rozvoje podle § 17 se musí uskutečnit nejpozději do pěti pracovních dnů po uplynutí lhůty stanovené pro odeslání účetních výkazů za příslušné účetní období, v němž k tvorbě fondů došlo.
(2) V rámci limitu maximálního zůstatku resortního fondu technického rozvoje, který se podle zvláštních předpisů stanoví ve finančním plánu ústředního orgánu na pětiletku, může ústřední orgán stanovit též limit maximálního zůstatku oborových fondů technického rozvoje podřízeným výrobním hospodářským jednotkám.
(3) Peněžní prostředky fondů technického rozvoje se vedou na samostatných účtech v bance.
Čerpání prostředků státních rozpočtů a fondů
technického rozvoje k úhradám prací
§ 19 (1) Prostředky státních rozpočtů a fondů technického rozvoje určené k financování výzkumných a vývojových prací se čerpají
a) k placení faktur za výzkumné a vývojové práce,
b) k úhradám vnitropodnikových zúčtovacích dokladů za výzkumné a vývojové práce ve vlastní režii (dále jen „vnitropodniková faktura za výzkumné a vývojové práce“),
c) v případech stanovených touto vyhláškou k účelovému převedení prostředků přímo podřízené hospodářské organizaci, která už předtím sama uhradila výzkumné a vývojové práce; prostředky jí lze převést jen ve výši faktur dodavatelů za výzkumné a vývojové práce a vnitropodnikových faktur za výzkumné a vývojové práce.
(2) Prostředky fondů technického rozvoje určené k poskytování dotací podle § 14 se čerpají ve výši faktur placených příjemcem dotace a jeho nákladů na práce skutečně provedené ve vlastní režii.
(3) Prostředky státních rozpočtů a fondů technického rozvoje určené k financování prací, které jsou předmětem ostatních výdajů na rozvoj vědy a techniky podle § 3 odst. 2 písm. a) až c), se čerpají k placení dodávek prací a k úhradám nákladů na práce skutečně provedené ve vlastní režii na základě písemného dokladu.
(4) Vnitropodnikové faktury za výzkumné a vývojové práce vystavují organizace, s výjimkou rozpočtových organizací, za výzkumné a vývojové práce skutečně provedené v rozsahu nebo za období, které určí nadřízený orgán nebo podnik, z jehož finančního zdroje se tyto práce financují; období však nesmí být kratší než měsíc.
(5) Prostředky státních rozpočtů a fondů technického rozvoje určené k úhradám prací se mohou čerpat nejpozději do šedesáti kalendářních dnů ode dne ukončení nákladů na práce, pokud jiné předpisy nestanoví jinak.
(6) Organizace, které převzaly předměty zhotovené nebo pořízené v rámci výzkumných a vývojových prací k využití ve své hospodářské činnosti, nesmějí použít neinvestiční prostředky určené k financování rozvoje vědy a techniky k úhradám případných oprav nebo úprav těchto převzatých předmětů.
HLAVA PÁTÁ PŘÍJMY STÁTNÍCH ROZPOČTŮ A FONDŮ TECHNICKÉHO ROZVOJE ZA VÝSLEDKY ŘEŠENÍ ÚKOLŮ (§ 20-23)
§ 20 Příjmy (1) Příjmy státních rozpočtů a fondů technického rozvoje za výsledky řešení úkolů rozvoje vědy a techniky jsou prostředky získané za
a) výzkumné výsledky (§ 21),
b) vyrobené a zbylé předměty (§ 22),
c) použitelné výkony (§ 23).
(2) Příjmy za výsledky řešení úkolů jsou příjmem příslušného státního rozpočtu a fondu technického rozvoje, z nichž se tyto úkoly financovaly. Pokud se úkoly financovaly podílově, přísluší příjmy těmto rozpočtům a fondům v poměru, v jakém se z nich úkoly financovaly. Příjmy za výsledky řešení úkolů obsažených v průběhu jejich řešení jako celek v plánech rozvoje vědy a techniky různých stupňů řízení a proto financovaných z různých státních rozpočtů nebo fondů technického rozvoje, jsou příjmem těchto rozpočtů nebo fondů v poměru, v jakém se z nich úkoly financovaly.
(3) Prostředky za výsledky řešení státních úkolů se odvádějí organizaci, která čerpá prostředky na jejich financování; tato organizace odvede prostředky do státního rozpočtu, popřípadě do fondu technického rozvoje, do čtrnácti kalendářních dnů po obdržení prostředků.
§ 21 Příjmy za výzkumné výsledky (1) Výrobní hospodářská jednotka nebo organizace přímo podřízená ústřednímu orgánu, které se poskytly v plné výši prostředky na financování úkolu nebo se uhradilo řešení úkolu ve vlastní režii, odvede (§ 20) určenou částku za výzkumné výsledky, jež využije ve své hospodářské činnosti (dále jen „povinná organizace“). Výrobní hospodářská jednotka však může stanovit, že povinnou organizací není podřízený podnik, kterému se z oborového fondu technického rozvoje poskytly prostředky na financování nebo řešení oborových nebo podnikových úkolů, jejichž výzkumné výsledky využije ve své hospodářské činnosti.
(2) Částka podle odstavce 1 se určí na základě plánovaných výdajů a přínosů při zahájení financování úkolu a popřípadě se upraví podle skutečných výdajů a zpřesněných přínosů při ukončení řešení úkolu. Pokud je součástí výzkumných výsledků dokumentace nebo licence ze zahraničí, kterou povinná organizace neplatila, zahrnuje určená částka i výdaje na nákup nebo převzetí této dokumentace nebo licence.
(3) Povinná organizace odvede určenou částku jednorázově nebo ročními splátkami po dobu nejdéle tří let, přičemž roční splátka nesmí být nižší než čtvrtina určené částky; určenou částku nebo její první splátku odvede do čtrnácti kalendářních dnů ode dne převzetí výzkumných výsledků nebo ode dne ukončení nákladů na práce provedené ve vlastní režii.
(4) Výši částky a způsob jejího odvedení podle odstavců 2 a 3 určí nadřízený ústřední orgán v případě státních a resortních úkolů a výrobní hospodářská jednotka v případě oborových, popřípadě podnikových úkolů.
(5) V případě, že organizace předává za úplatu výzkumné výsledky úkolu a řešení tohoto úkolu bylo již z finančního zdroje na rozvoj vědy a techniky zaplaceno, odvede (§ 20) předávající organizace získané prostředky do čtrnácti kalendářních dnů po jejich obdržení. Odváděné prostředky sníží předávající organizace o své náklady spojené s tímto předáním a též o částku ve výši 2 %, která je jejím příjmem.
(6) Výzkumné výsledky hradí přebírající organizace v rámci svých provozních (neinvestičních) nákladů s případným časovým rozlišením.
§ 22 Příjmy za vyrobené a zbylé předměty (1) Organizace, která vyrobené předměty v rámci výzkumných a vývojových prací zhotoví nebo financuje a ve své hospodářské činnosti využije a tyto předměty aktivuje do zásob, odvede (§ 20) prostředky ve výši ocenění vyrobených předmětů do čtrnácti kalendářních dnů po jejich aktivaci.
(2) Pokud byly vyrobené předměty za úplatu předány organizaci, která jejich zhotovení nefinancovala, odvede (§ 20) předávající organizace získané prostředky do čtrnácti kalendářních dnů po jejich obdržení. Pokud se vyrobené předměty předávají opakovaně, mohou se prostředky odvádět čtvrtletně.
(3) Řešitelská organizace je povinna odvést (§ 20) prostředky za zbylé předměty, a to už v průběhu řešení, nejsou-li pro další řešení úkolu nebo jeho příslušné části nezbytné, nejpozději však do dvanácti měsíců ode dne ukončení nákladů na práce. Prostředky se odvádějí do čtrnácti kalendářních dnů po jejich získání. Odváděné prostředky za předané zbylé předměty sníží organizace o své výdaje spojené s tímto předáním, pokud však již nejsou zahrnuty do nákladů na řešení úkolu.
§ 23 Příjmy za použitelné výkony (1) Prostředky za použitelné výkony (§ 6) se odvádějí (§ 20) do čtrnácti kalendářních dnů po jejich převzetí k využití ve vlastní hospodářské činnosti nebo po obdržení prostředků od odběratele. Pokud se použitelné výkony plní opakovaně, mohou se prostředky odvádět čtvrtletně.
(2) Pokud se vícenáklady ověřování výroby nového výrobku zahrnuly do nákladů na výzkumné a vývojové práce, odvede (§ 20) organizace prostředky získané za výrobky vyrobené při ověřování výroby ve výši, která odpovídá podílu těchto vícenákladů z nákladů ověřování výroby, a to ve lhůtách podle odstavce 1.
ČÁST DRUHÁ NEINVESTIČNÍ VÝDAJE NA OBDOBNÉ ČINNOSTI, JEJICH FINANCOVÁNÍ A ZDROJE (§ 24-26)
§ 24 Neinvestiční výdaje na obdobné činnosti (1) Neinvestiční výdaje na obdobné činnosti jsou:
a) úhrady za dodávky prací, které jsou předmětem úkolů plánu standardizace,
b) úhrady za dodávky typizačních prací ve výstavbě, pokud jsou předmětem plánu projektových prací neinvestiční povahy,
c) úhrady za dodávky prací spojených s vypracováním úkolů experimentálního ověřování ve výstavbě, pokud jsou předmětem plánu projektových prací neinvestiční povahy,
d) výdaje ústředních orgánů v obdobných činnostech stanovené touto vyhláškou a mimořádné odměny poskytované ústředními orgány organizacím na základě právních předpisů.
(2) Neinvestičními výdaji na obdobné činnosti jsou též úhrady nákladů organizací na
a) práce uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) prováděné ve vlastní režii,
b) vynálezectví a zlepšovatelství.
(3) Náklady organizací na vynálezectví a zlepšovatelství podle odstavce 2 písm. b) jsou:
a) náklady spojené se správou vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů,
b) náklady na přihlášení vynálezů a průmyslových vzorů do zahraničí,
c) náklady na posouzení přihlášek objevů a na předběžný průzkum novosti a zhodnocení uskutečnitelnosti, účinku a hospodářské využitelnosti předmětu přihlášky vynálezu nebo průmyslového vzoru,
d) náklady na rozšiřování zlepšovacích návrhů,
e) náklady na vypracování podkladů potřebných k využití objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, popřípadě úhrada těchto podkladů předávající organizaci,
f) odměny autorům za vynález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor,
g) náhrady mzdy za spolupráci autora vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru při jeho rozpracování, zkoušení nebo zavádění,
h) úhrady autorům vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů za výkresy, popřípadě modely a prototypy, jež nejsou základními prostředky a které organizace řádně převzala,
i) odměny osobám, které se zúčastnily rozpracování, zkoušení a zavádění objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru,
j) odměny osobám za upozornění na možnost využít vynález nebo zlepšovací návrh, pokud se využijí,
k) zvláštní odměny řešitelům za vyřešení tematických úkolů, které bylo vyhodnoceno jako nejlepší.
Financování obdobných činností
§ 25 (1) Ze svého rozpočtu hradí
a) ústřední orgány dodávky prací, které jsou předmětem úkolů státního plánu standardizace, popřípadě resortních úkolů standardizace a které využijí ve své činnosti,
b) ústřední orgány kontrolu schvalovaných a hodnocených výrobků a vhodnosti výrobků pro stavební části staveb státním zkušebnám, které jsou hospodářskými nebo příspěvkovými organizacemi,
c) ústřední orgány dodávky typizačních prací ve výstavbě, pokud jsou předmětem státního plánu projektových prací neinvestiční povahy,
d) ústřední orgány dodávky prací spojených s vypracováním úkolů experimentálního ověřování ve výstavbě, pokud jsou předmětem státního plánu projektových prací neinvestiční povahy,
e) Úřad pro vynálezy a objevy odměny za objevy, na něž byl udělen diplom,
f) ústřední orgány zvláštní odměny za vyřešení tematických úkolů jimi vyhlášených, pokud toto řešení bylo vyhodnoceno jako nejlepší,
g) ústřední orgány odměny autorům za vynález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor, jež tyto orgány předaly do zahraničí.
(2) Dodávky prací v obdobných činnostech a náklady uvedené v § 24 odst. 2 hradí organizace v rámci svých provozních (neinvestičních) nákladů.
(3) Výrobci nebo dovozci výrobků hradí v rámci svých provozních nákladů státním zkušebnám a Úřadu pro normalizaci a měření hodnocení a schvalování výrobků, a to i v odvolacím řízení.
§ 26 (1) Při placení dodávek prací a provádění úhrad mezi organizacemi za obdobné činnosti se postupuje obdobně podle § 9 odst. 4.
(2) Provozní (neinvestiční) prostředky k financování obdobných činností se čerpají obdobně podle § 19 odst. 3 a 5.
(3) Řešení tematických úkolů vyhlášených ústředním orgánem mohou organizace využívat ve své hospodářské činnosti jen za úplatu, s výjimkou rozpočtových organizací. Úplatu určí ústřední orgán; tato úplata je jeho příjmem.
ČÁST TŘETÍ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 27-31)
§ 27 Sankce (1) Zjistí-li banka v hospodářské organizaci nedostatky ve financování rozvoje vědy a techniky, uloží organizaci lhůtu k jejich odstranění. Pokud organizace v určené lhůtě nedostatky neodstraní, zastaví banka dočasně financování úkolu nebo prací a informuje o svém postupu organizaci a příslušnou finanční správu. Organizace informuje o opatření banky svůj nadřízený orgán.
(2) Organizaci, která má nárok na 2 % z prostředků získaných za předání výzkumných výsledků podle § 21 odst. 5, avšak v témže roce podle zjištění příslušných kontrolních orgánů postupovala v rozporu s touto vyhláškou, se snižuje tento nárok na polovinu.
§ 28 (1) Federální ministerstvo financí může na žádost federálního ústředního orgánu povolit pro organizace jím řízené výjimku z ustanovení § 2 odst. 4, § 9 odst. 3, § 11, § 13 odst. 3, § 15 odst. 3, § 16 odst. 2, § 17 odst. 5, § 19 odst. 1, § 21 odst. 1 a § 23 odst. 1. Žádost musí být řádně zdůvodněna a musí též vyjadřovat důsledky požadovaného opatření podle zvláštních předpisů. Odchylky pro financování neinvestičních výdajů na rozvoj vojenské vědy a techniky může výhradně stanovit federální ministerstvo financí.
(2) Ministerstva financí republik mohou obdobně podle odstavce 1 povolit výjimku pro organizace řízené ústředními orgány republik, národními výbory a zemědělskými správami; pokud nejde o organizace řízené národními výbory, postupují přitom ministerstva financí republik v dohodě s federálním ministerstvem financí.
(3) Žádá-li organizace o výjimku v roce, v němž podle zjištění příslušných kontrolních orgánů postupovala v rozporu s touto vyhláškou, doloží žádost sdělením o důsledcích vyvozených ze zjištěných nedostatků a o nápravných opatřeních k zamezení opakování nedostatků.
Ustanovení přechodná a zrušovací
§ 29 (1) Dnem nabytí účinnosti této vyhlášky pozbývají platnost výjimky povolené podle vyhlášky č. 153/1975 Sb. , o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky.
(2) Zjistí-li se po nabytí účinnosti této vyhlášky, že před její účinností byl porušen dříve platný předpis o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky, použije se sankcí podle dříve platného předpisu.
§ 30 Zrušuje se vyhláška č. 153/1975 Sb. , o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky.
§ 31 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1981.
Ministr:
Ing. Lér CSc. v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
