Řádné studium (dále jen "studium") na vysokých školách a fakultách univerzitního směru kromě studijních oborů uvedených v odstavci 3 a na vysokých školách a fakultách technického, ekonomického, zemědělského a uměleckého směru se ukončuje vykonáním státní závěrečné zkoušky ( § 3 až 9).

Státní závěrečnou zkoušku se ověřuje, získal-li student komplexní vědomosti a dovednosti požadované učebním plánem a je-li připraven k výkonu povolání.

Studium na vysokých školách a fakultách univerzitního směru v lékařských a veterinárních studijních oborech se ukončuje vykonáním státní rigorózní zkoušky ( § 10 a 11).

Státní rigorózní zkouškou (odstavec 3) se ověřuje, zda student

Absolventi vysokých škol a fakult univerzitního směru a absolventi studijních oborů věd a umění na vysokých školách uměleckého směru, kteří ukončili studium státní závěrečnou zkouškou, mohou v návaznosti na ukončené studium vykonat státní rigorózní zkoušku ( § 12 až 17).

Státní rigorózní zkouškou se ověřuje, zda absolvent získal hluboké vědomosti v některém z určených studijních předmětů studijního oboru ¹ a jeho širšího vědního základu a je způsobilý si osvojovat nové poznatky vědy a praxe, kriticky je hodnotit a tvořivě uplatňovat.

Státní závěrečná zkouška se skládá z obhajoby diplomové práce nebo projektu nebo uměleckého díla nebo uměleckého výkonu a z ústní zkoušky nejvíce ze tří určených studijních předmětů studijního oboru ¹ a z marxismu-leninismu (dále jen "předměty státní závěrečné zkoušky")․

Státní závěrečnou zkoušku koná student před komisí pro státní závěrečné zkoušky.

Komise pro státní závěrečné zkoušky (dále jen "komise") je pětičlenná a skládá se z předsedy a dalších členů. Nejméně jeden z členů komise je zpravidla učitel z jiné vysoké školy nebo odborník z jiného vědeckého pracoviště nebo ze společenské praxe.

Předsedu komise jmenuje a odvolává rektor na návrh děkana a profesorů nebo docentů, kteří působí na fakultě v příslušném studijním oboru. Předsedou komise může být jmenován i profesor nebo docent příslušného studijního oboru z jiné fakulty nebo významný představitel vědy nebo společenské praxe.

Členy komise jmenuje a odvolává děkan na návrh vedoucího katedry (ředitele ústavu marxismu- leninismu) z profesorů, docentů, odborných asistentů nebo odborníků z vědeckých pracovišť nebo společenské praxe.

V jednom studijním oboru lze zřídit více komisí.

Diplomovou práci nebo projektem nebo uměleckým dílem nebo uměleckým výkonem (dále jen Diplomová práce") se ověřují vědomosti a dovednosti, které student získal během studia a jeho schopnosti využívat je při řešení úkolů studijního oboru.

Témata diplomových prací vycházejí z potřeb společenské praxe, z plánu vědecko-výzkumné nebo umělecké činnosti vysoké školy, fakulty nebo katedry nebo na tento plán navazují.

Témata diplomových prací vypisuje vedoucí katedry (ředitel ústavu marxismu-leninismu), určený děkanem nejpozději do začátku předposledního školního roku studia. Témata diplomových prací, které vypracovávají studenti v kolektivu, vypisuje vedoucí katedry (ředitel ústavu marxismu-leninismu) po předcházejícím schválení děkanem.

Student oznámí nejpozději do dvou měsíců po vypsání témat diplomových prací příslušné katedře (ústavu marxismu-leninismu), o které téma se zajímá nebo které téma si navrhuje mimo vypsaných témat. Po uplynutí této lhůty vedoucí katedry (ředitel ústavu marxismu-leninismu) určí studentovi do jednoho měsíce téma diplomové práce; přihlédne přitom k tomu, o které téma projevil student zájem. Současně vedoucí katedry (ředitel ústavu marxismu-leninismu) určí studentovi vedoucího diplomové práce a oponenta z profesorů, docentů nebo odborných asistentů, kteří působí v příslušném studijním oboru nebo z vědeckých pracovníků nebo odborníků ze společenské praxe.

Zásady vypracování diplomových prací, kritéria jejich hodnocení a termíny jejich odevzdání, jakož i jejich další náležitosti, určuje vedoucí katedry (ředitel ústavu marxismu-leninismu) podle pokynů děkana.

Studentovi, který včas neodevzdal diplomovou práci,určí děkan náhradní termín.

Státní závěrečné zkoušky se konají v termínech určených děkanem.

Vedoucí diplomové práce hodnotí a klasifikuje diplomovou práci studenta podle § 8 odst. 1 a hodnocení diplomové práce odevzdá vedoucímu katedry (řediteli ústavu marxismu-leninismu). Oponent vypracuje posudek o diplomové práci studenta, v němž ji zhodnotí a klasifikuje podle § 8 odst. 1 a posudek odevzdá vedoucímu katedry (řediteli ústavu marxismu-leninismu).

Vedoucí katedry (ředitel ústavu marxismu-leninismu) předloží děkanovi před konáním státní závěrečné zkoušky hodnocení diplomové práce a oponentský posudek.

Děkan umožní studentovi nejpozději tři dny před termínem konání státní závěrečné zkoušky, aby se seznámil s hodnocením diplomové práce vedoucím diplomové práce a s oponentským posudkem.

Státní závěrečná zkouška je veřejná.

Průběh státní závěrečné zkoušky řídí a za činnost komise odpovídá předseda komise.

Státní závěrečnou zkoušku lze konat za přítomnosti předsedy a nejméně dalších dvou členů komise.

Státní závěrečná zkouška se zahajuje obhajobou diplomové práce. Při obhajobě diplomové práce se student vyjádří k připomínkám uvedeným v hodnocení diplomové práce vedoucím diplomové práce a v oponentském posudku a odpovídá na otázky.

Po obhajobě diplomové práce se koná ústní zkouška z předmětů státní závěrečné zkoušky. Komise poskytne studentovi přiměřený čas k přípravě odpovědi na zadané otázky.

Státní závěrečná zkouška se koná zpravidla v jednom dni.

O státní závěrečné zkoušce se vyhotoví zápis, který podepíše předseda a další přítomní členové komise.

Státní závěrečná zkouška a její části se klasifikují těmito známkami: "výborně", "velmi dobře", "dobře" a "nevyhověl".

Výsledky státní závěrečné zkoušky z jednotlivých studijních předmětů, z nichž se koná ústní zkouška, se klasifikují samostatně; přitom se přihlíží k výsledkům za dobu celého studia. Obhajobu diplomové práce klasifikuje komise s přihlédnutím ke klasifikaci diplomové práce vedoucím diplomové práce a oponentem ( § 6 odst. 2).

Pokud se klasifikovala odpověď z některého studijního předmětu známkou "nevyhověl" nebo pokud byla obhajoba diplomové práce klasifikována známkou "nevyhověl", celkový výsledek státní závěrečné zkoušky se klasifikuje známkou "nevyhověl". Student, který byl při státní závěrečné zkoušce klasifikován jen z jednoho studijního předmětu nebo z obhajoby diplomové práce známkou "velmi dobře" a z ostatních studijních předmětů, popřípadě z obhajoby diplomové práce známkou "výborně", vykonal státní závěrečnou zkoušku s celkovým prospěchem "výborně". Na vysokých školách uměleckého směru, s výjimkou oborů věd o umění, je celkový prospěch "výborně" podmíněn známkou "výborně" z obhajoby diplomové práce.

O klasifikaci zkoušek podle odstavce 1, jakož i o klasifikaci celkového výsledku státní závěrečné zkoušky podle odstavce 3 rozhoduje komise hlasováním na neveřejném zasedání v den konání státní závěrečné zkoušky. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. Rozhodnutí komise vyhlásí předseda veřejně v den konání státní závěrečné zkoušky. Pokud se státní závěrečná zkouška konala ve více dnech, rozhodování o klasifikaci podle odstavce 1 se uskuteční v den, v němž se konala příslušná část zkoušky. Rozhodnutí o celkovém výsledku se vyhotoví a předseda komise je vyhlásí v den, v němž se konala poslední část státní závěrečné zkoušky.

Celkový výsledek studia se hodnotí podle výsledků zkoušek, klasifikovaných zápočtů a státní závěrečné zkoušky těmito stupni známek: "s vyznamenáním", "vyhověl" a "nevyhověl".

Studium s vyznamenáním absolvují studenti, kteří po dobu celého studia dosáhli průměrný prospěch alespoň 1,5, nebyli ze žádného předmětu hodnoceni známkou "dobře" a státní závěrečnou zkoušku vykonali s celkovým prospěchem "výborně".

Pokud student ani v náhradním termínu ( § 5 odst. 6) neodevzdal diplomovou práci nebo v určeném termínu se nedostavil ke státní závěrečné zkoušce a neodevzdání diplomové práce nebo neúčast do pěti dní po určeném termínu neomluvil, klasifikuje se známkou "nevyhověl". Předseda komise může studenta omluvit jen z vážných, zejména zdravotních důvodů. Ve zvlášť odůvodněných případech může děkan studentovi omluvit neodevzdání diplomové práce nebo neúčast u státní závěrečné zkoušky i po uplynutí pěti dní.

Studentovi, který se nedostavil v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce nebo k opakování zkoušky nebo její části a jehož neúčast byla omluvena, určí děkan náhradní termín pro konání zkoušky nebo obhajoby diplomové práce a oznámí jej studentovi nejpozději patnáct dní před konáním zkoušky.

Studentovi určí děkan termín pro opakování zkoušky nejdříve po třech měsících ode dne, kdy konal nebo měl konat státní závěrečnou zkoušku, jestliže

Studentovi, který neodevzdal diplomovou práci ani v náhradním termínu, určí děkan současně termín pro její odevzdání.

Student, který u státní závěrečné zkoušky byl klasifikován známkou "nevyhověl" z jednoho nebo více předmětů nebo neobhájil diplomovou práci, opakuje zkoušku jenom z předmětů, ze kterých byl klasifikován známkou "nevyhověl" nebo obhajobu diplomové práce. Při neobhájení diplomové práce komise současně rozhodne, zda se diplomová práce vrátí k přepracování.

Pokud student nevyhověl při prvním opakování státní závěrečné zkoušky nebo její částí, může mu děkan povolit druhé opakování nejdříve po šesti měsících ode dne prvního opakování. Další opakování se nepovoluje.

Státní závěrečnou zkoušku lze konat nejpozději do dvou let ode dne, kdy měl student konat státní závěrečnou zkoušku v termínu určeném podle § 6 odst. 1.

Státní rigorózní zkouška na vysokých školách a fakultách univerzitního směru v lékařských a veterinárních studijních oborech se skládá z ústní zkoušky nejvíce ze čtyř určených studijních předmětů ¹ a z marxismu-leninismu.

Státní rigorózní zkouška se koná před komisí pro státní rigorózní zkoušku.

Absolventi vysokých škol (dále jen "absolventi") konají státní rigorózní zkoušku ze studijního oboru, ve kterém získali vysokoškolské vzdělání nebo v příbuzném studijním oboru, pokud studijní obor, ve kterém získali vysokoškolské vzdělání, není zařazen do soustavy studijních oborů.

Státní rigorózní zkouška absolventů se skládá z ústní zkoušky ze zvoleného studijního předmětu studijního oboru a nejvíce ze dvou studijních předmětu tvořících jeho širší vědní základ.

Absolvent podá přihlášku ke státní rigorózní zkoušce fakultě nebo vysoké škole, pokud se nečlení na fakulty (dále jen "fakulta"), na které se příslušný studijní obor studuje.

Absolvent v přihlášce uvede studijní obor, ve kterém získal vysokoškolské vzdělání a studijní předmět státní rigorózní zkoušky, který si zvolil. K přihlášce připojí doklad o vysokoškolském vzdělání; absolventi zahraničních vysokých škol připojí doklad o jeho nostrifikaci.

Přihlášku ke státní rigorózní zkoušce posoudí děkan; přijetí přihlášky potvrdí absolventi nejpozději do dvou měsíců ode dne jejího přijetí. Pokud má přihláška formální nedostatky, zařídí jejich odstranění. Pokud absolvent nesplní stanovené podmínky, přihlášku zamítne.

Absolventům uvedených v § 2 odst. 1, kteří ukončili studium státní závěrečnou zkouškou ( § 44 a 46 zákona) a po dobu celého studia na vysoké škole dosahovali výborné studijní výsledky, vykonali státní závěrečnou zkoušku s výborným prospěchem a absolvovali studium s vyznamenáním, může vysoká škola na návrh děkana fakulty, na které absolvent ukončil studium, přiznat titul uvedený v § 44 odst. 2 a § 46 odst. 2 zákona bez vykonání státní rigorózní zkoušky.

Státní rigorózní zkouška absolventů se koná před tříčlennou komisí pro státní rigorózní zkoušky (dále jen "rigorózní komise"), které se skládá z předsedy a dalších členů.

Předsedu rigorózní komise jmenuje a odvolává rektor na návrh děkana z profesorů nebo docentů, kteří působí na fakultě v příslušném nebo příbuzném studijním předmětu studijního oboru. Předsedou rigorózní komise lze jmenovat i profesora nebo docenta z jiné fakulty nebo významného odborníka z vědeckého pracoviště nebo ze společenské praxe.

Členy rigorózní komise jmenuje a odvolává děkan na návrh vedoucího katedry (ředitele ústavu marxismu-leninismu) z profesorů, docentů, odborných asistentů nebo z odborníků z jiného vědeckého pracoviště nebo společenské praxe; jeden člen rigorózní komise je vždy odborník z vědeckého pracoviště nebo ze společenské praxe.

V jednom studijním oboru lze zřídit více rigorózních komisí.

Děkan oznámí absolventovi termín státní rigorózní zkoušky nejpozději jeden měsíc před jejím konáním.

Pro průběh státní rigorózní zkoušky obdobně platí ustanovení § 7 odst. 1, 2, 3, 5, 6 a 7, s výjimkou ustanovení o diplomové práci.

Celkový výsledek státní rigorózní zkoušky klasifikuje komise těmito známkami: "vyhověl" nebo "nevyhověl".

Pokud se absolvent nedostavil v určeném termínu ke státní rigorózní zkoušce a svoji neúčast neomluvil, klasifikuje se známkou "nevyhověl".

O výsledku státní rigorózní zkoušky rozhoduje rigorózní komise hlasováním na neveřejném zasedání v den konání státní rigorózní zkoušky. Rozhodnutí rigorózní komise vyhlásí předseda veřejně v den konání státní rigorózní zkoušky.

Absolventovi, který v termínu určeném pro konání nebo opakování státní rigorózní zkoušky se ke zkoušce nedostavil a jehož neúčast byla omluvena, určí děkan náhradní termín pro konání zkoušky.

Absolvent, který u státní rigorózní zkoušky nevyhověl, může ji opakovat nejdříve po třech měsících ode dne, kdy konal nebo měl konat státní rigorózní zkoušku; termín pro její konání určuje děkan.

Pokud absolvent nevyhověl ani při prvním opakování státní rigorózní zkoušky, může mu děkan povolit druhé opakování, a to nejdříve po šesti měsících ode dne prvního opakování zkoušky. Další opakování zkoušky se nepovoluje.

Absolventi, ² kteří ukončili studium před účinností tohoto nařízení, mohou konat státní rigorózní zkoušku podle § 12.

Vysoká škola si může vyžádat k přihlášce kromě dokladů uvedených v § 13 odst. 2 i doklad o délce a výsledku praxe vypracovaný organizací, s níž je absolvent v pracovním (členském, služebním) poměru nebo v jiném pracovně právním vztahu nebo ústředním orgánem organizace, pokud si předložení dokladu vyhradil. U ostatních absolventů doklad vypracuje místní (městský) národní výbor podle místa trvalého bydliště absolventa.

Absolventi, kteří nekonali při ukončení studia zkoušku z marxismu-leninismu, vykonají ji jako součást státní rigorózní zkoušky. Pokud tito absolventi absolvovali studium marxismu-leninismu na úrovni odpovídající požadavkům státní závěrečné zkoušky, mohou požádat děkana, aby jim je uznal za zkoušku z marxismu-leninismu při státní rigorózní zkoušce.

Absolventi, kteří předložili písemnou rigorózní práci přede dnem nabytí účinnosti zákona, mohou konat státní rigorózní zkoušku podle dosavadních předpisů nebo podle části čtvrté tohoto nařízení.