| 1. | Část první včetně nadpisu zní: „ČÁST PRVNÍ SPRÁVNÍ KOMISE DÍL PRVNÍ POSUDKOVÉ KOMISE SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Složení a jednání posudkové komise sociálního zabezpečení § 1 Návrhy na členy posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru si okresní národní výbor vyžádá, pokud jde o a) | zástupce Revolučního odborového hnutí od okresní (Pražské) správy nemocenského pojištění, |
b) | zástupce výrobních družstev od krajského výboru Českého svazu výrobních družstev, |
c) | zástupce Československé lidové armády od okresní vojenské správy, |
d) | zástupce útvarů Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra od krajské správy Sboru národní bezpečnosti, |
e) | zástupce Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky od útvaru tohoto sboru, který působí v územním obvodu okresního výboru, |
f) | zástupce jednotných zemědělských družstev od okresního výboru Svazu družstevních rolníků, |
g) | zástupce okresního výboru Českého svazu protifašistických bojovníků od tohoto výboru. |
§ 2 Návrhy na členy posudkové komise sociálního zabezpečení krajského národního výboru si krajský národní výbor vyžádá, pokud jde o a) | zástupce Revolučního odborového hnutí od krajské (Pražské) správy nemocenského pojištění, |
b) | zástupce výrobních družstev od krajského výboru Českého svazu výrobních družstev, |
c) | zástupce Československé lidové armády od krajské vojenské správy, |
d) | zástupce útvaru Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra od krajské správy Sboru národní bezpečnosti, |
e) | zástupce Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky od Správy Sboru nápravné výchovy, |
f) | zástupce jednotných zemědělských družstev od Českého výboru Svazu družstevních rolníků, |
g) | zástupce ústředního (v Praze městského) výboru Svazu protifašistických bojovníků od tohoto výboru. |
§ 3 (1) Jednání posudkové komise sociálního zabezpečení musí být přítomen kromě předsedy nebo jeho zástupce, tajemníka komise a lékařů, kteří jsou členy posudkové komise (§ 5a odst. 6 zákona ČNR), též zástupce Revolučního odborového hnutí. Místo zástupce Revolučního odborového hnutí musí být na zasedání komise přítomni: a) | zástupce jednotných zemědělských družstev, je-li účastníkem řízení družstevní rolník nebo jednotlivě hospodařící rolník (spolupracující člen rodiny), |
b) | zástupce výrobních družstev, je-li účastníkem řízení člen výrobního družstva, |
c) | zástupce Československé lidové armády (Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky) při posuzování příslušníka Československé lidové armády (Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky) z povolání a nejde-li jen o kontrolní lékařskou prohlídku též lékař Československé lidové armády (Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky). |
(2) Je-li v komisi projednáván případ nezletilého, musí být přítomen jako lékař státní zdravotní správy dorostový lékař nebo dětský lékař a pracovník příslušného odboru národního výboru. (3) Projednává-li se případ žadatele (důchodce), který byl účastníkem odboje, musí být přítomen zástupce Českého svazu protifašistických bojovníků. § 4 (1) Podle potřeby přizve předseda nebo jeho zástupce k jednání komise: a) | zástupce závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí v organizaci, v níž účastník řízení je nebo naposledy byl pracovně činný, popřípadě zástupce vyššího orgánu Revolučního odborového hnutí, |
b) | zástupce sociálního orgánu jednotného zemědělského družstva nebo výrobního družstva, v němž družstevník je nebo naposledy byl pracovně činný, |
c) | zástupce organizace, u které účastník řízení je nebo naposledy byl pracovně činný, |
d) | zástupce místního národního výboru, v jehož územním obvodu má účastník řízení bydliště, |
e) | zástupce Svazu invalidů v České socialistické republice, popřípadě dalších společenských organizací, |
f) | zástupce příslušného nápravně výchovného ústavu, jestliže jde o odsouzeného, který je ve výkonu trestu odnětí svobody, |
g) | ošetřujícího lékaře posuzovaného, je-li to nezbytné v zájmu posouzení zdravotního stavu účastníka řízení, |
h) | lékaře, člena Českého svazu protifašistických bojovníků, projednává-li se případ žadatele, který byl účastníkem odboje, |
ch) | jiné občany, od nichž lze očekávat, že přispějí k objasnění závažných okolností důležitých pro rozhodnutí komise․ |
(2) Zástupci orgánů a organizací uvedených v předchozím odstavci a zástupci orgánů sociálního zabezpečení musí být k jednání komise přizváni, jestliže tyto orgány (organizace) o to požádají. Rovněž musí být k jednání komise přizván, požádá-li o to, ošetřující lékař posuzovaného. § 5 (1) Lékařské zprávy potřebné k jednání posudkové komise sociální zabezpečení okresního národního výboru vyhotovuje ošetřující lékař posuzovaného; jde-li o nemoc z povolání, vyhotovuje tuto zprávu lékař oddělení nemocí z povolání příslušného ústavu národního zdraví. Jde-li o určení stupně invalidity nebo o rozhodnutí, že jde o občana se změněnou pracovní schopností nebo o rozhodnutí o nutnosti trvalého převedení na jinou práci nebo nutnosti trvalé změny zaměstnání ze zdravotních důvodů, předkládá zprávu ošetřujícího lékaře, popřípadě odborného lékaře příslušná lékařská poradní komise (lékařská komise) po přezkoumání a potvrzení správnosti a úplnosti této zprávy. (2) Potřebnou lékařskou dokumentaci pro jednání posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru vydává zdravotnické zařízení. (3) Lékaři, kteří jsou členy posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru, spolupracují s lékařskými poradními komisemi (s lékařskými komisemi). Lékaři, kteří jsou členy posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru i krajského národního výboru, kontrolují správnost a úplnost lékařské dokumentace a při jednání v posudkové komisi sociálního zabezpečení podle potřeby vyšetřují posuzovaného občana znovu; jsou též odpovědni za posouzení zdravotního stavu posuzovaného občana a vyjadřují se zejména o tom, zda jeho zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý a kdy tato změna nastala. (4) Posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru zasedají zpravidla ve zdravotnických zařízeních státní zdravotní správy a ve velkých organizacích, které mají zdravotnické zařízení s potřebným vybavením. § 6 Členové komise a občanské přizvání k projednání jednotlivých případů v posudkové komisi sociálního zabezpečení (§ 4) jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při jednání komise. § 7 Jednání o lázeňské péči (1) Okresní národní výbor rozhoduje o lázeňské péči svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení na základě návrhu na lázeňskou péči (dále jen „návrh“). (2) Před projednáním návrhu v posudkové komisi sociálního zabezpečení okresního národního výboru posudkový lékař sociálního zabezpečení návrh přezkoumá a zajistí, aby návrh byl úplný. (3) Posudková komise sociálního zabezpečení návrh projedná do 30 dnů od jeho doručení, popřípadě od jeho doplnění potřebnými údaji. (4) Zjistí-li posudková komise sociálního zabezpečení, že návrhu nelze vyhovět, vydá rozhodnutí podle obecných předpisů o správním řízení. (5) V ostatních případech posudková komise sociálního zabezpečení nejpozději do 10 dnů od projednání oznámí účastníku řízení, že mu poskytne lázeňskou péči za předpokladu, že okresnímu národnímu výboru bude přidělen vhodný poukaz, a že lázeňskou péči odůvodňuje i pořadí zdravotní a jiné naléhavosti. V tomto oznámení účastníka řízení upozorní, že pokud nebude poukaz na lázeňskou péči přidělen do 1 roku od doručení návrhu, může být lázeňská péče poskytnuta jen na základě nového návrhu. Pořadí zdravotní a jiné naléhavosti určí posudková komise sociálního zabezpečení po obdržení vhodných poukazů. DÍL DRUHÝ DÁVKOVÉ KOMISE § 8 Návrhy na členy dávkové komise okresního národního výboru si okresní národní výbor vyžádá, pokud jde o a) | zástupce Revolučního odborového hnutí od okresní (Pražské) správy nemocenského pojištění, |
b) | zástupce výrobních družstev od krajského výboru Českého svazu výrobních družstev, |
c) | zástupce jednotných zemědělských družstev od okresního výboru Svazu družstevních rolníků, |
d) | zástupce okresního výboru Českého svazu protifašistických bojovníků od tohoto výboru. |
§ 9 Návrhy na členy dávkové komise krajského národního výboru si krajský národní výbor vyžádá, pokud jde o a) | zástupce Revolučního odborového hnutí od krajské (Pražské) správy nemocenského pojištění, |
b) | zástupce výrobních družstev od krajského výbory Českého svazu výrobních družstev, |
c) | zástupce jednotných zemědělských družstev od Českého výboru Svazu družstevních rolníků, |
d) | zástupce ústředního (v Praze městského) výboru Svazu protifašistických bojovníků od tohoto výboru. |
§ 10 (1) Jednání dávkové komise musí být přítomen kromě předsedy nebo jeho zástupce a tajemníka komise též zástupce Revolučního odborového hnutí. Místo zástupce Revolučního odborového hnutí musí být na zasedání komise přítomni: a) | zástupce jednotných zemědělských družstev, je-li účastníkem řízení družstevní rolník nebo jednotlivě hospodařící rolník (spolupracující člen rodiny), |
b) | zástupce výrobních družstev, je-li účastníkem řízení člen výrobního družstva. |
(2) Jestliže rozhodnutí dávkové komise závisí též na řešení otázek patřících do působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení, je dávková komise vázána rozhodnutím, popřípadě posudkem posudkové komise sociálního zabezpečení. § 11 Ustanovení § 4 a 6 platí i pro jednání dávkové komise. DÍL TŘETÍ KOMISE PÉČE O RODINU A DĚTI § 12 Návrhy na členy komise péče o rodinu a děti si národní výbor vyžádá, pokud jde o společenské organizace, od příslušných orgánů, zejména Revolučního odborového hnutí, Socialistického svazu mládeže, Českého svazu žen a Československého červeného kříže. § 13 (1) Jednání komise péče o rodinu a děti musí být přítomen kromě předsedy nebo jeho zástupce též tajemník komise. (2) Jestliže to vyžaduje povaha projednávané věci, přiveze předseda komise nebo jeho zástupce rodiče dítěte nebo jiné osoby odpovědné za jeho výchovu, zástupce školy, kterou dítě navštěvuje, nebo zástupce organizace, ve které je nezletilý pracovně činný, zástupce orgánů sociálního zabezpečení, popřípadě zástupce společenských organizací. (3) Zástupci organizací uvedených v předchozím odstavci a zástupci orgánů sociálního zabezpečení musí být k jednání komise přizváni, jestliže tyto orgány (organizace) o to požádají. (4) Ustanovení § 6 platí i pro jednání komise péče o rodinu a děti.“. |
| 2. | § 14 odstavec 1 zní: „(1) Okresní národní výbory, místní národní výbory ve střediskových obcích a městské národní výbory organizují, zabezpečují a koordinují ve svém územním obvodu výchovu občanů k manželství a k odpovědnému rodičovství prostřednictvím svých komisí, sborů pro občanské záležitosti, koordinačních sborů a kulturních, školských, zdravotnických a sociálních zařízení, která spravují; spolupracující přitom se socialistickými organizacemi.“. |
| 3. | V § 14 odst. 2 se vypouští slovo „městské“, uvedené v závorce. Stejně se upraví další ustanovení, ve kterých je za slovem „místní“ uvedeno v závorce slovo „městské“, a to v § 14 odst. 3, v § 15, 16, 17, 18, 19, 20, 31, 47, 48, 49, 50, 53, 61, 76, 79, 92, a 93; slova „se podílejí na výchově“ se nahrazují slovy „organizují výchovu“. |
| 4. | § 15 odst. 3 zní: „(3) Okresní národní výbory vykonávají sociálně právní ochranu nezletilých. Rodičům, jiným občanům odpovědným za výchovu dětí a těhotným ženám poskytují pomoc a odůvodňuje-li to povaha případu, sepisují podání, jednají v jejich zájmu u ostatních orgánů, zařízení a organizací a v případě potřeby jim zjednají u nich pomoc.“. |
| 5. | V § 17 odst. 2 písm. b) se vypouští text za středníkem. |
| 6. | § 17 odst. 3 a 4 zní: „(3) Ten, kdo vykonává dohled, je povinen v součinnosti se školou a se socialistickými organizacemi v bydlišti nebo na pracovišti působit soustavně na nezletilého a na občany za jeho výchovu odpovědné a sledovat, jak se nezletilý chová a jak o něj rodiče či jiní občané odpovědní za výchovu pečují; v případě potřeby dává podnět k dalšímu opatření v zájmu řádné výchovy nezletilého. (4) Je-li zvláště třeba chránit nezletilého před škodlivými vlivy, uloží místní národní výbor ve střediskové obci nebo městský národní výbor, a nejsou-li příslušné, okresní národní výbor nezletilému přiměřené omezení; zejména mu může zakázat návštěvu podniků a zábav pro něj nevhodných nebo styk s občany, kteří mohou mít nepříznivý vliv na jeho výchovu; o tomto opatření uvědomí školu, provozovatele podniků a zábav a občana, jehož vliv na nezletilého byl nepříznivý; okresní národní výbor uvědomí o tomto opatření místní národní výbor.“. |
| 7. | § 17 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Místní národní výbor uvědomí o opatřeních podle odstavců 2 a 4 okresní národní výbor a příslušný okresní soud.“. |
| 8. | § 18 zní: „§ 18 (1) Pokud opatření uvedená v § 17 odst. 2 neučinili místní národní výbor ani místní národní výbor ve střediskové obci nebo městský národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti, učiní tato opatření okresní národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti; přitom přiměřeně použije ustanovení § 17 odst. 3 a 5. (2) Napomenout, stanovit dohled nebo uložit omezení může národní výbor v případech, kterými se zabýval soud, jen pokud soud o těchto opatřeních zatím nerozhodl.“. |
| 9. | V § 19 se na konci připojuje věta: „O těchto opatřeních místní národní výbor uvědomí okresní národní výbor, který učiní další opatření potřebná v zájmu dítěte.“. |
| 10. | § 23 včetně nadpisu zní: „§ 23 Věcná pomoc Věcná pomoc se poskytuje sociálně potřebným rodičům s nezaopatřenými dětmi, zejména osamělým matkám (otcům), nezaopatřeným dětem a těhotným ženám, pokud jejich potřeby nejsou zabezpečeny jinak. Poskytují se předměty potřebné k uspokojování životních potřeb, zejména výživy, ošacení a vybavení domácnosti.“. |
| 11. | § 24 odst. 2 zní: „(2) Na zabezpečení výživy nebo na úhradu nákladů na životní potřeby, které se pravidelně opakují, popřípadě na úhradu nákladů spojených s dietním stravováním, se může poskytnout těmto občanům opakující se peněžitý příspěvek.“. |
| 12. | § 25 zní: „§ 25 Dávky sociální péče uvedené v § 23 a 24 lze poskytnout též jiným občanům, kteří mají dítě v přímé péči.“. |
| 13. | § 26 zní: „§ 26 Dávky sociální péče uvedené v § 23 a 24 lze poskytnout dětem pouze tehdy, jestliže nelze jejich potřeby uspokojit poskytnutím příspěvku na výživu,1) s výjimkou případů, kdy uspokojení základních životních potřeb dítěte nesnese odkladu. Poskytování ostatních jednotlivých dávek sociální péče se navzájem nevylučuje.“. |
| 14. | V § 28 odst. 2 písm. b) se na konci připojují slova: „péče o invalidní dítě.“. |
| 15. | § 29 včetně nadpisu zní: „§ 29 Aktivy péče o rodinu a děti Místní národní výbor zřizuje aktiv péče o rodinu a děti k plnění stanovených úkolů v péči o rodinu a děti z řad svých poslanců a dobrovolných spolupracovníků, především z řad funkcionářů a členů společenských organizací.“. |
| 16. | Za § 29 se vkládá nový § 29a, který včetně nadpisu zní: „§ 29a Důvěrníci péče o děti (1) Okresní národní výbory zřizují k plnění úkolů v sociální péči o rodinu a děti sbor důvěrníků péče o děti. Za členy tohoto sboru jmenují občany, jejichž vztah k socialistické společnosti, osobní vlastnosti, způsob života, poměr k dětem a schopnost výchově působit poskytují záruku, že budou svědomitě plnit svěřené úkoly. Při jmenování přihlížejí k návrhům místních národních výborů, popřípadě občanských výborů a společenských organizací. (2) Důvěrníci péče o děti zjišťují, jak rodiny plní své společenské funkce při výchově dětí, pomáhají při odstraňování nedostatků a působí při výkonu stanoveného dohledu. Plní též jiné úkoly, které jim okresní národní výbor při péči o rodinu a děti uloží. (3) Obvod, v němž má důvěrník péče o děti vykonávat svou činnost, určí okresní národní výbor tak, aby se plně využilo důvěrníkových znalostí místních poměrů k úspěšnému plnění úkolů. Okresní národní výbor vydá důvěrníkovi průkaz o jmenování.“. |
| 17. | § 31 odst. 5 zní: „(5) Občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům, kteří jsou sociálně potřební, se poskytují peněžité příspěvky na nákup topné nafty do výše 1000 Kčs ročně, mají-li zavedeno vytápění bytu topnou naftou a není-li vhodné, vzhledem k jejich vyššímu věku nebo zdravotnímu stavu požadovat, aby si obstarali jiný druh vytápění. Občanům, jejichž věk a zdravotní stav umožňuje, aby si obstarali jiný druh vytápění bytu, se poskytne jednorázový peněžitý příspěvek do výše 2 000 Kčs na zakoupení topného tělesa.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. |
| 18. | V § 32 odst. 1 se v první větě vypouští slovo „okresní“. |
| 19. | V § 33 se za slova „úplavicí cukrovou“ vkládají slova „nebo jiným onemocněním vyžadujícím nákladné dietní stravování“. |
| 20. | V § 37 odst. 1 se na konci připojují tato slova: „a na zakoupení přídavného zařízení k telefonní ústředně.“. |
| 21. | V § 38 odst. 4 poslední věta zní: „Ustanovení odstavce 3 platí obdobně.“. |
| 22. | § 39 včetně nadpisu zní: „§ 39 Mimořádné výhody pro občany těžce postižené na zdraví (1) Občanům těžce postiženým na zdraví, jimž jejich vada nebo choroba podstatně omezuje jejich pohybovou schopnost, se poskytují podle druhu a stupně postižení mimořádné výhody I.—III. stupně. Při určování stupně tělesného postižení občana se posudková komise sociálního zabezpečení řídí přílohou č. 3 (Zdravotní postižení, odůvodňující poskytnutí mimořádných výhod podle § 39 vyhlášky); přitom přihlíží ke všem vadám, chorobám a okolnostem, které ve vzájemné souvislosti omezují pohybovou schopnost občana. Sociální potřebnost se nezkoumá. (2) Občanům těžce postiženým na zdraví se poskytují mimořádné výhody I. stupně (průkaz TP), jimiž se rozumí: a) | nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob kromě autobusů a vlaků (vozů), v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky, |
b) | nárok na přednost při osobním projednávání jejich záležitostí, vyžaduje-li toto jednání delšího čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech, ani obstarávání placených služeb. |
(3) Občanům zvlášť těžce postiženým na zdraví se poskytují mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP), jimiž se rozumí: a) | výhody uvedené v předchozím odstavci, |
b) | nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní hromadné veřejné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy a metrem), |
c) | sleva poloviny jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dálkové dopravy. |
(4) Občanům zvlášť těžce postiženým na zdraví, kteří potřebují při chůzi a při používání hromadných dopravních prostředků pomoc průvodce, se poskytují mimořádné výhody III. stupně (průkaz ZTP-P), jimiž se rozumí: a) | výhody uvedené v předchozích odstavcích, |
b) | nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v místní a dálkové přepravě, |
c) | u nevidomých nárok na bezplatnou přepravu vodícího psa, pokud je nedoprovází průvodce. |
(5) Dále lze občanům uvedeným v odstavcích 3 a 4 poskytnout slevu poloviny vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní podniky. Při poskytnutí slevy občanům uvedeným v odstavci 4 se poskytne sleva poloviny vstupného i jejich průvodci. (6) Mimořádné výhody nenáleží v případech, kde by jejich používání bylo v rozporu se zdravotními zájmy postiženého občana ve smyslu zásad léčebné a preventivní péče nebo v rozporu s ochranou zdraví jiných občanů před přenosnými nemocemi. (7) Okresní národní výbor vydává průkaz opravňující k mimořádným výhodám podle předchozích odstavců s vyznačením, o jaký druh mimořádných výhod se jedná. Průkaz občana těžce postiženého na zdraví, jemuž jsou přiznány mimořádné výhody III. stupně, platí i pro jeho průvodce, pokud doprovází tohoto občana. (8) Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení změní, popřípadě odejme stupeň přiznaných mimořádných výhod, jestliže přiznaný stupeň mimořádných výhod neodpovídá stavu choroby nebo vady nebo jestliže mimořádných výhod bylo opětovně zneužíváno.“. |
| 23. | V § 42 odst. 2 se slova „hrubý měsíční příjem“ vkládají slova: „po odečtení příslušné daně z tohoto příjmu.“. |
| 24. | § 48 odst. 1 zní: „(1) Místní národní výbory ve střediskových obcích, městské národní výbory a okresní národní výbory vykonávají ve spolupráci s ostatními státními orgány, hospodářskými a společenskými organizacemi péči o občany, kteří žijí v mimořádně obtížných poměrech, a proto potřebují pomoc společnosti k překonání důsledků a návyků pramenících z odlišného způsobu života v minulosti a zaostalých forem života, sledují pracovní zařízení a stabilitu pracovních poměrů těchto občanů, úroveň péče o děti a předškolní i školní výchovy dětí těchto občanů i jejich postupnou integraci mezi ostatní obyvatelstvo.“. Odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. |
| 25. | § 48 odst. 3 zní: „(3) Okresní národní výbory organizují a koordinují ve spolupráci s ostatními státními orgány, hospodářskými a společenskými organizacemi péči o občany, uvedené v odstavci 1.“. |
| 26. | § 49 včetně nadpisu zní: „§ 49 Výchovná péče a poradenská služba (1) Místní národní výbory ve střediskových obcích, městské národní výbory a okresní národní výbory poskytují občanům uvedeným v § 48 odst. 1 výchovnou péči a poradenskou službu k upevnění aktivního vztahu k práci, rodině a společnosti a při řešení sociálních problémů a překonávání zaostalých forem způsobu života. (2) Místní národní výbory se podílejí na výchovné péči o tyto občany, sledují život těchto rodin a pomáhají jim řešit jejich sociální problémy. (3) Okresní národní výbory organizují odborovou a specializovanou výchovou péči a poradenskou službu o občany uvedené v § 48 odst. 1 při řešení složitých sociálních problémů.“. |
| 27. | § 51 odst. 1 zní: „(1) Sociálně potřebným občanům uvedeným v § 48 odst. 1 se poskytuje věcná pomoc zaměřená zejména ke zvýšení úrovně bydlení, vedení domácnosti, k umístění do mateřských škol a školních družin, k vybavení dětí a mládeže do letních rekreačně výchovných táborů a sociálně zdravotních kursů a v naléhavých případech k uspokojení základních životních potřeb.“. |
| 28. | § 62 odst. 1 zní: „(1) Ústavy sociální péče (dále jen „ústavy“) zřizují národní výbory v zásadě ve svém územním obvodu.“. |
| 29. | § 63 včetně nadpisu zní: „§ 63 Přijímání do ústavů a přemístění do jiného ústavu (1) Do ústavů mohou být přijati pouze občané, pro něž jsou tyto ústavy určeny. Zdravotní postižení podmiňující a vylučující přijetí do ústavu jsou uvedena v příloze č. 4. (2) Občany, kteří jsou zletilí a nebyli zbaveni způsobilosti k právním úkonům, lze přijímat do ústavů jen s jejich písemným souhlasem, občany nezletilé a občany zbavené způsobilosti k právním úkonům s písemným souhlasem jejich zákonného zástupce. (3) Má-li být občan přemístěn do jiného ústavu, toto opatření se s ním předem prodejná. Jde-li o nezletilé nebo o občany zbavené způsobilosti k právním úkonům, přemístění se předem projedná s jejich zákonným zástupcem a vysvětlí se důvod tohoto opatření. Stejně se postupuje, má-li být občan trvale přemístěn na jiné oddělení v rámci ústavu. (4) Při přemístění občana do ústavu řízeného jiným národním výborem než je ústav, ve kterém byl občan dosud umístěn, vydává rozhodnutí o přemístění národní výbor, který spravuje ústav, do kterého má být občan přemístěn.“. |
| 30. | Za § 63 se vkládá § 63a, který včetně nadpisu zní: „§ 63a Řízení o přijetí do ústavu (1) Občané jsou přijímáni do ústavu na podkladě žádosti. Žádost podávají občané, kteří potřebují ústavní sociální péči a jde-li o nezletilé nebo o občany zbavené způsobilosti k právním úkonům, jejich zákonný zástupce. Řízení o přijetí může být zahájeno též z podnětu národního výboru, společenské organizace nebo zdravotnického zařízení. V případech, kdy soud nařídil ústavní nebo ochranou výchovu dítěte nebo kdy okresní národní výbor předběžně rozhodl o jeho okamžitém umístění do ústavu, se přijetí dítěte uskuteční na základě požadavku orgánu péče o děti příslušného národního výboru. (2) V řízení o přijetí do ústavu národní výbor vychází z posouzení zdravotního stavu žadatele s přihlédnutím k jeho sociálním poměrům; k posouzení zdravotního stavu si vyžádá zdravotnickou dokumentaci od příslušných orgánů státní zdravotní správy. (3) Pokud žadatel splňuje podmínky pro přijetí do ústavu a ve vhodném ústavu je volné místo, rozhodne národní výbor, který takový ústav spravuje, že jej do ústavu přijímá. (4) Pokud žadatel splňuje podmínky pro přijetí do ústavu a ve vhodném ústavu není volné místo, rozhodne národní výbor, který takový ústav spravuje, že jej zařazuje do pořadníku čekatelů. (5) Pokud žadatel nesplňuje podmínky pro přijetí do ústavu, národní výbor jeho žádost zamítne. (6) Národní výbor sestavuje pořadník čekatelů na umístění v ústavu pro každý druh ústavu zvlášť. Pořadník sestavuje podle naléhavosti umístění. Při stanovení naléhavosti pořadí na umístění mají přednost a) | při přijímání do ústavů pro mládež nezletilí, u nichž soud nařídil ústavní nebo ochrannou výchovu, nebo u nichž o okamžitém umístění do ústavu vydal předběžné rozhodnutí okresní národní výbor, |
b) | při přijímání do ústavů pro dospělé občany účastníci boje proti fašismu a jejich rodinní příslušníci a příjemci pečovatelské služby, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku potřebují komplexní péči. |
(7) Pořadníky čekatelů národní výbor pravidelně nejméně jedenkrát ročně prověřuje a zjišťuje, zda zařízení čekatelů v pořadníku odpovídá jejich zdravotnímu stavu a dalším skutečnostem uvedeným v rozhodnutí o přijetí. Jakmile se ve vhodném ústavu uvolní místo, umístí národní výbor čekatele, který je podle pořadníku na řadě. Před umístěním národní výbor přešetří, zda se nezměnily okolnosti rozhodné pro přijetí do ústavu.“. |
| 31. | V § 64 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „V těchto ústavech se též vykonává ústavní nebo ochranná výchova tělesně postižené mládeže.“. |
| 32. | V § 64 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavec 3, 4 a 5 se označují jako odstavec 2, 3 a 4. |
| 33. | § 64 odst. 3 písm. c) zní: „c) | přípravu pro povolání, která se uskutečňuje v rámci ústavu nebo mimo ústav,“. |
|
| 34. | Za § 64 se vkládá § 64a, který včetně nadpisu zní: „§ 64a Ústavy pro tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálním postižením (1) Ústavy pro tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálním postižením jsou určeny pro děti a mládež ve věku od 3 do 18 let ( připravují-li se pro povolání nejdéle do 26 let), jestliže jsou vedle tělesné vady postiženi též vadným mentálním vývojem lehčího stupně, který však nevylučuje vzdělávání ve zvláštní škole. V těchto ústavech se též vykonává ústavní nebo ochranná výchova tělesně postižené mládeže s přidruženým mentálním postižením. (2) V těchto ústavech se poskytuje ubytování, zaopatření včetně ošacení, zdravotní péče včetně rehabilitace, výchovná péče, školní vzdělání a příprava pro povolání. Příprava pro povolání se uskutečňuje v rámci ústavu nebo mimo ústav.“. |
| 35. | V § 65 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „V těchto ústavech se též vykonává ústavní nebo ochranná výchova mentálně postižené mládeže.“. |
| 36. | § 66 včetně nadpisu zní: „§ 66 Zaopatření v ústavech pro denní a týdenní pobyt mládeže (1) V ústavech pro denní a týdenní pobyt uvedených v § 64 až 65 se poskytuje v potřebném rozsahu stravování, zdravotnická péče s přiměřenou rehabilitací, kulturní péče a výchova zaměřená též na pracovní činnost. V ústavech pro týdenní pobyt se poskytuje též ubytování s výjimkou dnů pracovního klidu. (2) Do těchto ústavů nelze přijímat mládež s vadným mentálním vývojem těžšího stupně, ani mládež postiženou těžší tělesnou vadou, která má za následek omezenou pohyblivost.“. |
| 37. | Za § 67 se vkládá § 67a, který zní: „§ 67a Ústavy pro tělesně postižené dospělé občany s přidruženým mentálním postižením Ústavy pro tělesně postižené dospělé občany s přidruženým mentálním postižením jsou určeny pro občany ve věku od 18 let, kteří jsou vedle těžké tělesné vady postiženi i vadným mentálním vývojem lehčího stupně.“. |
| 38. | Dosavadní ustanovení § 69 se označuje jako odstavec 1 a připojuje se k němu odstavec 2, který zní: „(2) Ústavy pro denní a týdenní pobyt mentálně postižených dospělých občanů jsou určeny pro občany ve věku od 26 let s vadným mentálním vývojem středního stupně, kteří nejsou postiženi těžší tělesnou vadou způsobující omezenou pohyblivost.“. |
| 39. | § 70 včetně nadpisu zní: „§ 70 Zaopatření v ústavech pro dospělé občany (1) V ústavech pro dospělé občany uvedených v § 67 až 69 se poskytuje ubytování, zaopatření, zdravotní péče včetně rehabilitace, kulturní péče a příležitost k práci ve vhodných podmínkách. (2) V těchto ústavech může být poskytována péče též formou denního a týdenního pobytu. Při denním pobytu se poskytuje v potřebném rozsahu stravování, zdravotní péče a výchova zaměřená k pracovní činnosti. Při týdenním pobytu se poskytuje též ubytování s výjimkou dnů pracovního klidu.“. |
| 40. | § 71 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní: „(3) V domovech důchodců může být poskytována péče též formou denního pobytu a ve výjimečných případech též péče na přechodnou dobu.“. |
| 41. | V § 80 se vypouští odstavec 1. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 1 a připojuje se k němu nový odstavec 2, který zní: „(2) Okresní národní výbory mohou zřizovat ve střediskových obcích a ve městech detašovaná pracoviště manželských a předmanželských poraden.“. |
| 42. | § 83 zní: „§ 83 Národní výbor, který domov spravuje, vydá pro něj provozní řád podle vzorového provozního řádu vydaného ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky.“. |
| 43. | § 84 odst. 1 zní: „(1) Národní výbor při rozhodnutí o přijetí do domova zároveň rozhodne o výši poplatku za pobyt; přitom přihlédne k sociálně ekonomické situaci matky.“. |
| 44. | § 85 zní: „§ 85 Národní výbor, který spravuje zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče,5) vydá provozní řád zařízení podle vzorového provozního řádu vydaného ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky.“. |
| 45. | § 86 odst. 1 věta druhá zní: „Okresní národní výbor, příslušný podle dosavadního trvalého pobytu dítěte, předem projedná zamýšlené umístění dítěte v zařízení s okresním národním výborem příslušným podle sídla zařízení jako orgánem péče o děti, s pěstounem a s národním výborem, který zařízení zřídil a spravuje.“. |
| 46. | V § 86 odst. 2 věta druhá se vypouští před slovy „národním výborem“ slovo „okresním“. |
| 47. | Nadpis před § 87 zní: „Výcviková střediska a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností“. |
| 48. | § 87 zní: „§ 87 Do výcvikových středisek a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností, která zřizují a spravují krajské národní výbory, mohou být přijímáni i občané z krajů Slovenské socialistické republiky.“. |
| 49. | V § 88 se slova „ V zařízeních uvedených v § 87 odst. 1“ nahrazují slovy „Ve výcvikových střediscích a zařízeních“. |
| 50. | Nadpis nad § 90 se přeřazuje pod číselné označení § 90, který se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Národní výbor, který ubytovnu spravuje, vydá pro ni domácí řád.“. |
| 51. | § 91 včetně nadpisu zní: „§ 91 Zařízení pro občany , kteří potřebují zvláštní pomoc (1) Zařízení pro občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, jsou sociálně výchovná zařízení pro občany, kteří žijí v mimořádně obtížných poměrech, a proto potřebují pomoc společnosti k překonání důsledků a návyků pramenících z odlišného způsobu života v minulosti, především pro jejich děti a mládež. (2) V zařízeních uvedených v odstavci 1 působí národní výbory na získání a upevnění základních sociálních, zdravotních, kulturních a společenských návyků a vytváření předpokladů pro společenskou integraci těchto občanů. U dětí a mládeže působí na prohloubení jejich socialistické výchovy, rozvoj zájmové a umělecké činnosti, přípravu na budoucí povolání a na způsob života v rodině a společnosti. (3) V těchto zařízeních národní výbory mohou pořádat sociálně zdravotní kursy, popřípadě letní rekreačně výchovné tábory a další skupinové formy sociálně výchovného působení pro tyto občany. (4) Pobyt v těchto zařízeních a poskytované sociálně výchovné působení jsou bezplatné. (5) Národní výbor, který zařízení spravuje, vydá provozní řád zařízení.“. |
| 52. | V § 92 odst. 2 se vypouští věta první. |
| 53. | § 93 odst. 2 zní: „(2) Národní výbor, který samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro stravování důchodců spravuje, vydá pro ně provozní řád.“. |
| 54. | Nadpis dílu sedmého zní: „PEČOVATELSKÁ SLUŽBA“. |
| 55. | § 94 včetně nadpisu zní: „§ 94 Organizace pečovatelské služby (1) Národní výbory, které rozhodují o poskytování pečovatelské služby podle § 14b, 15, 25, 25a, a 26, zákona ČNR, vytváří aktiv dobrovolných pracovníků pečovatelské služby, kteří spolu s počovatelkami z povolání poskytují pečovatelskou službu. (2) Při organizaci pečovatelské služby národní výbory dbají, aby byla poskytována co nejhospodárněji a co nejširšímu okruhu občanů, kteří pečovatelskou službu potřebují. Za tím účelem zřizují též různá zařízení pečovatelské služby a zabezpečují v domech s pečovatelskou službou bydlení občanů, kteří pečovatelskou službu potřebují.“. |
| 56. | Za § 94 se vkládá § 94a, který včetně nadpisu zní: „§ 94a Zařízení pečovatelské služby (1) Zařízení pečovatelské služby, tj. zařízení pro denní pobyt starých občanů, střediska osobní hygieny a prádelny pečovatelské služby zřizují národní výbory podle místních podmínek. Národní výbor, který výbor, který zařízení zřídil a spravuje, vydá pro ně provozní řád. (2) Zařízení pro denní pobyt starých občanů zařízená v rámci pečovatelské služby (domovinky) jsou určena pro staré a zdravotně těžce postižené občany, kteří potřebují pomoc pečovatelské služby. Do těchto zařízení se přijímají občané s částečně omezenými fyzickými, popřípadě i psychickými schopnostmi, kteří však nenarušují kolektivní soužití. Po zařazení občana do tohoto zařazení se poskytuje pečovatelská služba v jeho domácnosti jen výjimečně, a to osamělým osobám. V těchto zařízeních se poskytuje v pracovních dnech přes den péče, stravování a dohled. Umožňuje se též přiměřená zájmová činnost a provádějí se jednoduché zdravotní úkony (podání léků apod.). Úhrada za pobyt se určuje podle přílohy č. 1.“. |
| 57. | § 95 včetně nadpisu zní: „§ 95 Dobrovolní pracovníci pečovatelské služby (1) Jako dobrovolné pracovníky pečovatelské služby získávají národní výbory zejména nepracující důchodce, ženy v domácnosti, jakož i občany pracovně činné, kteří mohou pečovatelskou službu vykonávat v době svého volna. Dobrovolní pracovníci pečovatelské služby nejsou k národnímu výboru v pracovním poměru; vztahují se však na ně ustanovení zákoníku práce o náhradě škody při pracovních úrazech 7) a příslušné předpisy o nemocenském pojištění.8) (2) Dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby národní výbory poskytují odměnu; její výši stanoví podle rozsahu a obtížnosti úkonu v rámci stanoveného rozpětí částek za jednotlivé úkony pečovatelské služby uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky. Takto vypočtená měsíční odměna se zvyšuje o 10 až 25% s přihlédnutím ke kvalitě a náročnosti poskytovaných služeb; nesmí však v jednom kalendářním měsíci překročit částku 1900 Kčs. Do této částky se nezahrnují odměny za noční služby, příplatek za úkony vykonávané ve dnech pracovního klidu a příplatek za pečovatelskou službu u bacilonosiče.“. |
| 58. | § 98 odst. 2 zní: „(2) Schopnost a možnost rodinných příslušníků plnit vyživovací povinnost vůči občanovi, kterému se má služba nebo dávka poskytnout, se zpravidla nepřezkoumává, jestliže hodnota služeb a dávek poskytnutých během 1 kalendářního roku nepřevyšuje částku 1 000 Kčs. Do této částky se však nezapočítává jednorázový peněžitý příspěvek na úhradu ceny topné nafty a na zakoupení topného tělesa.“. |
