Jinými organizacemi než socialistickými, které jsou právnickými osobami [ § 2 odst. 1 písm. g) zákona] jsou zejména církve a církevní organizace, náboženské společnosti, spolky a nadace.

Subjekty se sídlem v cizině [ § 2 odst. 1 písm. h) zákona] jsou zejména společnosti obchodního a občanského práva, ústavy, nadace a jiné subjekty, které mají sídlo vedení v cizině.

Výrobními družstvy invalidů pro občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a hospodářskými zařízeními svazů invalidů [ § 2 odst. 2 písm. a) zákona] jsou takové organizace, ve kterých k 31. 12. běžného roku pracují převážně (nad 50 %) občané s těžším zdravotním postižením a splňují případné další podmínky stanovené příslušným svazem výrobních družstev (svazem invalidů) v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí. Splnění podmínek osvobození od daně oznámí organizace orgánu vykonávajícímu správu daně nejpozději ve lhůtě pro podání přiznání.

Organizacemi, které jsou osvobozeny od daně podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona, jsou vyšší orgány společenských organizací, které jsou v ekonomické působnosti Národní fronty, Komunistické strany Československa, Revolučního odborového hnutí, Svazu pro spolupráci s armádou a podniky a hospodářská zařízení přímo napojené na rozpočty těchto orgánů.

Činností směřující k dosahování zisku ( § 3 odst․ 3 zákona) je taková činnost, kterou lze zisk dosáhnout nebo se zisku dosahuje.

Za činnosti směřující k dosahování zisku se nepovažují činnosti, které se omezují na plnění vlastního poslání organizace podle stanov s výjimkou činností, které jsou předmětem činnosti státních hospodářských organizací nebo výrobních družstev.

Činnosti, které se u společenských organizací nepovažují za činnosti směřující k dosahování zisku, vymezí podrobně příslušný ústřední orgán společenské organizace v dohodě s federálním ministerstvem financí. Za činnosti směřující k dosahování zisku se nepovažuje zejména vybírání členských a oddílových příspěvků, pořádání sportovních, tělovýchovných brannětechnických a turistických akcí včetně dopravy nákladů a osob v souvislosti s těmito akcemi, příležitostné kulturní a společenské akce, placené tělovýchovné služby, rekreace Revolučního odborového hnutí pro vlastní pracovníky sdružených organizací (včetně rodinných příslušníků), výměnná rekreace Revolučního odborového hnutí, dětská rekreace (včetně výměnné), školy v přírodě, školení pro vlastní pracovníky a školení organizovaná orgány KSČ, ROH, a SSM v závodních rekreačních zařízeních. Dále se za činnosti směřující k dosahování zisku nepovažuje zarybňování a zazvěřování v tuzemsku, postřik stromů a drobné zpracování ovoce a zeleniny.

Za činnosti směřující k dosahování zisku se nepovažuje činnost kulturních zařízení Revolučního odborového hnutí provozovaná v rámci schválených zásad Ústřední radou odborů s výjimkou obchodní činnosti, na kterou byly přiznány obchodní srážky.

U základních organizací společenských organizací se za činnost směřující k dosahování zisku, kromě činností uvedených v odstavci 3, nepovažuje výstavba, údržba a provoz vlastních tělovýchovných a branětechnických zařízení včetně jejich přenechání do dočasného užívání ke sportovnímu a tělovýchovnému využití jiným organizacím a provoz sběren Sazky a Sportky.

U bytových družstev se za činnost směřující k dosahování zisku, kromě činností uvedených v odstavci 3, nepovažuje výstavba, provoz a udržování družstevního bytového fondu a družstevních garáží včetně oprav prováděných v bytech členů všech bytových družstev. U okresních výstavbových bytových družstev je předmětem daně veškerá činnost a příjmy z ní plynoucí, kromě příjmů z úhrad za užívání družstevních bytů, které jsou v dočasné správě těchto družstev.

Za stálou provozovnu ( § 3 odst. 5 zákona) se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. h) zákona považuje zařízení (např. kancelář, dílna) k výkonu činností na území Československé socialistické republiky. Stavební a montážní práce včetně oprav se považují za stálou provozovnu jen tehdy, přesáhne-li jejich trvání (bez ohledu na zdaňovací období) šest měsíců.

Předmětem daně u subjektů se sídlem v cizině nejsou příjmy za dodávky zboží do Československé socialistické republiky ani příjem plynoucí ze zajišťování vývozu z Československé socialistické republiky.

Částkou, o kterou byly zvýšeny náklady v rozporu s právními předpisy, je i daň vybíraná v Československé socialistické republice, která byla zaplacena za subjekty se sídlem nebo bydlištěm na území států, s nimiž Československé socialistická republika sjednala smlouvy o zamezení dvojího zdanění, pokud byla zahrnuta do nákladů.

Vztahují-li se náklady poplatníka jak na činnost dani podléhající, tak i na činnost nezdaňovanou (správní, zájmovou apod.), uznávají se náklady při stanovení základu daně jen v té výši, v jaké připadají na dani podrobenou činnost. Nelze-li jejich výši z účetnictví ani z jiné prokazatelné evidence zjistit, stanoví se podle vhodného kritéria, např. zastavěné plochy, ujetých kilometrů, počtu pracovníků apod., nebo podle poměru příjmů ze zdanitelné a nezdanitelné činnosti.

Příjmy z licenčních a jim podobných poplatků [ § 4 odst. 7 písm. a) zákona] se rozumí plnění jakéhokoli druhu, ať peněžní nebo naturální, které se poskytuje jako náhrada za využití nebo za právo na užití patentů, ochranných známek, průmyslových vzorů, návrhů, designů, modelů, plánů, utajovaných vzorců nebo postupů, receptur a průmyslových, obchodních nebo vědeckých znalostí a výrobně technických poznatků. ¹

Příjmy z provozovacích práv [ § 4 odst. 7 písm. b) zákona] se rozumí plnění jakéhokoli druhu, ať peněžní nebo naturální, které se poskytuje jako náhrada za užití práva veřejně provozovat divadelní, filmové, televizní nebo hudební dílo, požívající autorskoprávní ochrany. ¹

U poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. h) zákona, se za náklady nutně vynaložené na dosažení a zajištění příjmů v Československé socialistické republice považují i odpisy v rozsahu a do výše podle čs. předpisů a přiměřená část celkových administrativních výloh vynaložených v cizině na zabezpečení příjmů v Československé socialistické republice.

Základ daně podle § 4 odst. 7 písm. d) zákona se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. h) zákona, stanoví ve výši, které by z téže činnosti dosáhla organizace se sídlem na území Československé socialistické republiky. K jeho stanovení může být použito poměru zisku k hrubým příjmům u srovnatelných organizací nebo činností za předchozí kalendářní rok. Pokud mezinárodní smlouva, kterou je Československá socialistická republika vázána, nestanoví jinak, bude základ daně činit vždy nejméně 30 % z nákladů na hrubé mzdy vyplacené (ať v tuzemsku nebo v zahraničí) za činnost vykonávanou na území Československé socialistické republiky. ¹

Výše slevy na dani se vypočte jako násobek procenta slevy a daně vypočtené sazbou podle § 5 odst. 1 písm. b) zákona.

I v případě krácení procenta slevy na dani podle § 6 odst. 3 zákona, bude sleva činit vždy nejméně 20 % slevy vypočtené způsobem uvedeným v odstavci 1.

Výrobními družstvy invalidů jsou taková družstva, která k 31. 12. běžného roku splňují podmínky stanovené příslušným svazem výrobních družstev v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí. Splnění této podmínky prokáží družstva v přiznání.

V přihlášce k daňové registraci jsou poplatníci, u nichž předmětem daně jsou příjmy z trvalé hospodářské činnosti, povinni uvést:

Poplatníci se sídlem v cizině jsou povinni v přihlášce k daňové registraci uvést:

Dojde-li při změně sídla poplatníka ke změně v místní příslušnosti orgánu vykonávajícího správu daně, je poplatník povinen oznámit tuto změnu oběma orgánům vykonávajícím správu daně.

Poplatníci uvedení v § 2 odst. 1 písm. c) a f) zákona a dále stavební bytová družstva, lidová bytová družstva, družstva pro výstavbu a správu garáží, družstva pro výstavbu rodinných domků, družstva vzájemné občanské pomoci a svazy bytových družstev podávají přiznání jen v případě, že provozují trvalou hospodářskou činnost ( § 3 odst. 3 zákona).

Lhůtu pro podání přiznání může prodloužit orgán vykonávající správu daně poplatníkům, kterým bylo povoleno předkládat účetní závěrku po lhůtě stanovené v § 11 odst. 1 zákona, a to nejdéle do 5. března po uplynutí zdaňovacího období.

Pro povinnost poplatníka podat dodatečné přiznání není rozhodné, zda zjištění, která mají vliv na výši daňové povinnosti a povinnosti příspěvku, jsou výsledkem vnitropodnikové kontroly, kontroly nadřízených orgánů nebo orgánů vnější kontroly (výbor lidové kontroly, cenové orgány apod.). Dodatečné přiznání se nepodává v případech, kdy rozdíly zjistí finanční orgány republik nebo federální ministerstvo financí.

Daň a příspěvek zvýší orgán vykonávající správu daně podle okolností konkrétního případu. O 10 % zvýší daň a příspěvek vždy v případech, jsou-li daň a příspěvek vyměřeny podle § 7 odst. 4 vyhlášky č. 16/ 1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.

Podkladem pro výpočet záloh na daň a příspěvek je schválený roční plán poplatníka. Do doby, než schválí tento plán nadřízený orgán, platí předběžný plán poplatníka. U nových poplatníků je pro placení záloh rozhodná plánovaná (předpokládaná) výše daně a příspěvku na běžný rok.

Poplatníci jsou povinni nejpozději s první splatnou zálohou ve zdaňovacím období předložit orgánu vykonávajícímu správu daně výpočet plánované (předpokládané) roční daňové povinnosti a povinnosti příspěvku. Případné změny výpočtu jsou povinni předložit do 8 dnů po schválení změny finančního plánu a dále platit zálohy podle nového výpočtu. Výše záloh do té doby splatných se nemění, pokud úpravu nepovolí orgán vykonávající správu daně.

Za poplatníky se značně diferencovanou tvorbou zisku se považují ti, u nichž zisk plánovaný na první čtvrtletí činí méně než 15 % nebo více než 40 % plánovaného ročního zisku.

Při výpočtu záloh na daň včetně rentability rozhodné pro výši sazby se nepřihlíží k částkám uvedeným v § 4 odst. 1 až 3 zákona. Sleva podle § 6 odst. 1 až 3 zákona se vypočítává v zálohách daně podle plánované skladby činnosti.

Orgán vykonávající správu daně může stanovit poplatníkům se sídlem v cizině povinnost složit k zajištění daně přiměřenou zálohu při zahájení činnosti v případech, kdy daň není zajištěna srážkou u dlužníka.

Penále podle § 18 odst. 1 zákona je povinnen platit i poplatník se sídlem v cizině, který nesloží zálohu (k zajištění daně podle § 17 odst. 5 zákona) včas a ve výši stanovené mu orgánem vykonávajícím správu daně.

Penále podle § 18 odst. 2 zákona se předepíše i z rozdílu mezi nově upravenou výší daňové povinnosti, popřípadě povinnosti příspěvku, sdělenou poplatníkovi dodatečným platebním výměrem a již vyměřenou výší daně a příspěvku.

Veškeré rozdíly zjištěné v průběhu kontroly prováděné orgány vnější kontroly se považují za rozdíly zjištěné těmito orgány.