Čekejte, prosím...
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
117/1995 Sb. znění účinné od 1. 1. 2006 do 31. 3. 2006

Ustanovení § 17 až § 29 a § 80 bodů 1 až 3, 7, 12 až 15 nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1996.

změněnos účinností odpoznámka

zákonem č. 381/2005 Sb.

1.1.2006

zákonem č. 552/2005 Sb.

1.1.2006

zákonem č. 204/2005 Sb.

1.1.2006

Více...

117

 

ZÁKON

ze dne 26. května 1995

o státní sociální podpoře

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Část první

Úvodní ustanovení (§ 1-3)

§ 1

Státní sociální podpora

(1)

Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu.

(2)

Náklady na státní sociální podporu hradí stát.

§ 2

Druhy dávek

Dávky státní sociální podpory jsou:

a)

dávky poskytované v závislosti na výši příjmu

1.

přídavek na dítě,

2.

sociální příplatek,

3.

příspěvek na bydlení,

b)

ostatní dávky

1.

rodičovský příspěvek,

2.

zaopatřovací příspěvek,

3.

dávky pěstounské péče,

4.

příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,

5.

porodné,

6.

pohřebné.

§ 2a

[Výkon státní správy]

(1)

Státní správu podle tohoto zákona vykonávají orgány státní sociální podpory, a to

a)

úřady státní sociální podpory, jimiž jsou

1.

úřady práce,

2.

v hlavním městě Praze úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy,

b)

krajské úřady,

c)

Magistrát hlavního Prahy.

(2)

Státní správu podle tohoto zákona vykonává též Ministerstvo práce a sociálních věcí.

(3)

Výkon působnosti orgánů hlavního města Prahy a krajských úřadů podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.

(4)

Státní správu podle tohoto zákona vykonávají

a)

úřady práce ve správních obvodech stanovených zvláštním právním předpisem1 s výjimkou území hlavního města Prahy,

b)

úřady městských částí hlavního města Prahy určené Statutem hlavního města Prahy ve správních obvodech tvořených územím příslušných městských částí,1a

c)

krajské úřady ve správních obvodech úřadů práce spadajících do správního obvodu krajského úřadu a vykonávajících působnost v rozsahu podle písmene a).

§ 3

Okruh oprávněných osob

(1)

Dávky státní sociální podpory náleží při splnění dále stanovených podmínek pouze fyzické osobě (dále jen "osoba"), jestliže osoba a osoby společně s ní posuzované jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů.1bZa trvalý pobyt se podle tohoto zákona považuje též pobyt cizince na území České republiky hlášeného k pobytu podle zvláštních právních předpisů upravujících pobyt cizinců na území České republiky s výjimkou žadatele o udělení azylu, ubytovaného v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, a to ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení. Podmínka uplynutí 365 dnů ode dne hlášení se nezkoumá u dětí cizinců hlášených k pobytu na území České republiky a narozených na území České republiky, do jednoho roku jejich věku.

(2)

U nezletilých dětí svěřených na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče anebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc se podmínka přihlášení k trvalému pobytu nebo k dlouhodobému pobytu pro vznik nároku na dávku nevyžaduje.

(3)

Magistrát hlavního města Prahy nebo krajský úřad, příslušný podle místa pobytu osoby může v odůvodněných případech prominout podmínku trvalého pobytu.

Část druhá

Vymezení některých pojmů (§ 4-16)

Příjem rozhodný pro přiznání dávky

§ 4

[Rozhodný příjem]

Příjem rozhodný pro přiznání dávky uvedené v § 2 písm. a) se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období (dále jen "rozhodný příjem"). Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných.

§ 5

[Definice příjmu]

(1)

Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují

a)

z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3 a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

1.

příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů a s výjimkou částky odpovídající příjmu, kterého dosáhlo nezaopatřené dítě za měsíce červenec a srpen, a to v rozsahu stanoveném v odstavci 8,

2.

příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, a jde-li o uvedené příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem, nejméně však částka stanovená v odstavci 7; pokud podnikání nebo jinou výdělečnou činnost vykonávalo nezaopatřené dítě v měsících červenci a srpnu, nepovažuje se za příjem částka ve výši a za podmínek stanovených v odstavci 8,

3.

příjmy z pronájmu uvedené v § 9 zákona o daních z příjmů,

4.

ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy,

b)

z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně,

1.

příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e), ch), zb) a zf) zákona o daních z příjmů,

2.

příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k) zákona o daních z příjmů, jde-li o stipendia ze státního rozpočtu s výjimkou sociálních stipendií, stipendií poskytovaných jako příspěvek na ubytování nebo stravování, stipendií na podporu studia občanů České republiky v zahraničí a stipendií přiznaných v případě tíživé sociální situace studenta podle zvláštního předpisu3aa z prostředků veřejné vysoké školy a obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,

3.

příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. m) zákona o daních z příjmů, jde-li o služné, zástupné a příplatky náležející za službu nebo výcvik za ztížených podmínek nebo ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách podle zvláštního právního předpisu,3b

4.

příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. o) zákona o daních z příjmů, jde-li o měsíční přídavek na bydlení, výsluhový příspěvek, odbytné, odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu náležející podle zvláštních právních předpisů,3c

5.

příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. p) zákona o daních z příjmů, jde-li o služné a příplatek za práci ve ztížených podmínkách nebo ve zdravotně škodlivém prostředí podle zvláštního právního předpisu,3d

6.

příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů z převodu účasti na obchodních společnostech,

7.

příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. j), l), m), p) a s) zákona o daních z příjmů,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,

c)

dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového pojištění,

d)

podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,4

e)

příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d),

f)

rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení,

g)

přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení,

h)

mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,4a a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval,

i)

příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech f) až h), a to za podmínek, v rozsahu a ve výši, v jaké se započítávají příjmy uvedené v písmenech f) až h).

(2)

Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Jestliže z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného příjmu [odstavec 1 písm. f) a g)] oprávněná osoba nebo osoba společně posuzovaná uhrazuje přeplatek na dávce (§ 62) nebo uhrazuje částky, které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši, snižuje se rozhodný příjem o částku této úhrady v tom rozhodném období, v němž k takové úhradě došlo. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje v tom kalendářním roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní rok, nebo v tom kalendářním čtvrtletí, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování. Věta čtvrtá platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

(3)

Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok [§ 6 písm. a)], započítávají se příjmy uvedené v odstavci 1

a)

v písmenu a) v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,

b)

v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v bodech 1 až 6 a v § 6 odst. 9 písm. j), l) a p) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny,

c)

v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. m) a s) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,

d)

v písmenu c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,

e)

v písmenu c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v písmenech d), f) až i) v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny.

(4)

Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)], započítávají se příjmy uvedené

a)

v odstavci 1 písm. a) č. 1 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly zaúčtovány,

b)

v odstavci 1 písm. a) bodech 3 a 4 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,

c)

v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v v bodu 1, s výjimkou příjmů uvedených v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů, a v bodech 2 až 6 a v § 6 odst. 9 písm. j), l) a p) zákona o daních z příjmů, v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v odstavci 1 písm. d), f) až i) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,

d)

v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. m) a s) zákona o daních z příjmů, a v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly plátcem zaúčtovány.

(5)

Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající

a)

měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51),

b)

měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za období zahrnuté do daňového přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), došlo-li ke změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce a naopak podle § 7 odst. 14 zákona o daních z příjmů, nebo

c)

jedné dvanáctině příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, ze kterých byla v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku (§ 51), stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů,

nejméně však částka uvedená v odstavci 7; měsíční průměr podle písmen a) a b) se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba vykonávala alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2. Obdobně se postupuje, má-li osoba příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů.

(6)

Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, avšak která podle svého prohlášení v kalendářním roce bezprostředně předcházejícím kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), činnost, z níž by měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2, nevykonávala, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se rozhodný příjem zjišťuje; pro stanovení částky průměrné mzdy v národním hospodářství platí odstavec 7 věta druhá obdobně. Předchozí věta platí obdobně, má-li osoba příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů. Při stanovení rozhodného příjmu podle věty první se ke zvýšení nebo snížení daně z příjmů podle odstavce 2 věty čtvrté nepřihlíží.

(7)

Za příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2 se považuje pro účely tohoto zákona, s výjimkou osob, které vykonávají činnost, která se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu38, a s výjimkou osob, jejichž činnost se nepovažuje podle zvláštního právního předpisu38 za činnost osob samostatně výdělečně činných proto, že tuto činnost nevykonávají soustavně, měsíčně nejméně částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok,

a)

za který se zjišťuje rozhodný příjem, je-li rozhodným obdobím kalendářní rok,

b)

předcházející období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se sociální příplatek a příspěvek na bydlení přiznává; to platí i přiznávají-li se v rámci tohoto období na dobu kratší (§ 51 odst. 2).

Částku uvedenou v předchozí větě vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením podle průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem s tím, že tuto částku zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.

(8)

Pro stanovení rozhodného příjmu se nepovažuje za příjem

a)

v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 1 příjem, který byl nezaopatřenému dítěti zaúčtován v měsících červenec a srpen, a to ve výši po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy a případně po odpočtu částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů,

b)

v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 2 za každý z měsíců červenec a srpen částka odpovídající jedné dvanáctině ročního příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, za který se zjišťuje rozhodný příjem, nebo v případech uvedených v odstavci 6 částka tam uvedená, jestliže podnikání a jiná samostatná výdělečná činnost trvala po celý takový měsíc.

(9)

Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, započtou se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1, pokud byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem této daně. V ostatních případech se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou31platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,3 přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je rozhodným obdobím, za něž se rozhodný příjem zjišťuje, kalendářní rok.

§ 6

[Rozhodné období]

Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je

a)

u přídavku na dítě kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle § 51 prokázat rozhodný příjem,

b)

u sociálního příplatku a příspěvku na bydlení období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje.

§ 7

[Rodina a společně posuzované osoby]

(1)

Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba.

(2)

Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak,

a)

nezaopatřené děti (§ 11),

b)

nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,

c)

manželé nebo druh a družka, nejde-li o rodiče posuzované podle písmene b),

d)

nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů,

pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.7

(3)

Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není-li dále stanoveno jinak, jde-li o

a)

nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)]; pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm. b) části věty před středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, a bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé výchovy obou rodičů podle zvláštního právního předpisu,7a posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí,

b)

zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu;1b ustanovení písmene a) části věty za středníkem přitom platí obdobně,

c)

manželé.

(4)

Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě; za takové zařízení se považuje i zařízení uvedené v § 43a. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení.

(5)

Jde-li o sociální příplatek, nepřihlíží se kromě nezaopatřených dětí uvedených v odstavci 4 jako ke společně posuzované osobě k nezaopatřenému dítěti svěřenému do pěstounské péče nebo svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, jemuž náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti (§ 38), a nezaopatřeného dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), a k dítěti svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 3.

(6)

Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu;1b podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje.

(7)

Úřad státní sociální podpory může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu.

(8)

Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoň tři měsíce.

(9)

Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2, 3 a 6 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§ 12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu.

(10)

Koná-li muž vojenskou základní nebo náhradní službu v Armádě České republiky nebo civilní službu, přihlíží se k němu po dobu této služby jako k osobě společně posuzované jen pro nárok na příspěvek na bydlení podle odstavce 6. Předchozí věta platí obdobně pro ženu, která koná vojenskou základní službu v Armádě České republiky.

(11)

Osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají.

(12)

Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje

a)

rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiného občana než rodiče,32

b)

rozhodnutí soudu o osvojení dítěte,33

c)

rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení,34

d)

rozhodnutí soudu o ustanovení občana poručníkem,35

e)

rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu,36

f)

rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí podle zvláštního právního předpisu18 do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,

g)

rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě.37

§ 8

Stanovení částek rozhodných pro nárok na dávky a jejich výši

(1)

Pro nárok na dávky nebo jejich výši se částkou

a)

životního minima,

b)

potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (dále jen „částka na osobní potřeby“),

c)

potřebnou k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (dále jen „částka nákladů na domácnost“) rozumí taková částka stanovená zákonem o životním minimu.8 Závisí-li stanovení částky podle věty první na počtu osob, berou se v úvahu osoby společně posuzované uvedené v § 7.

(2)

Věk dítěte rozhodný podle zákona o životním minimu pro stanovení částek podle odstavce 1 je věk, kterého dítě dosáhne v kalendářním měsíci, za který dávka náleží.

§ 9

Nepříznivý zdravotní stav

(1)

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok.

(2)

Jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí stupeň zdravotního postižení

a)

od 20 % do 49 %, považuje se nezaopatřené dítě za dlouhodobě nemocné,

b)

od 50 % do 79 %, považuje se osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

c)

od 80 % do 100 %, považuje se osoba za dlouhodobě těžce zdravotně postiženou.

(3)

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou klasifikaci zdravotního postižení podle stupňů (odstavec 2) a způsob jejich posuzování.

(4)

Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona podle odstavců 1 a 2 upravuje zvláštní zákon.9

§ 10

Výdělečná činnost

(1)

Výdělečnou činností se rozumí činnost

a)

v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění (péči),

b)

osoby samostatně výdělečně činné; za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění,38 nebo

c)

vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.

(2)

Příjmy z výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí příjmy z činnosti uvedené v odstavci 1.

(3)

Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen ze zahraničí, platí pro přepočet tohoto příjmu § 5 odst. 8 obdobně.

§ 11

Nezaopatřené dítě

(1)

Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže

a)

se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo

b)

se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo

c)

z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

(2)

Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

(3)

Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu z důchodového pojištění.

§ 12

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

(1)

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje:

a)

studium na středních a vysokých školách v České republice,10 s výjimkou

1.

studia po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru ,

2.

dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

b)

teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením 38a prováděná podle předpisů o zaměstnanosti10a,

c)

studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.

(2)

Studiem na středních školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium

a)

na středních školách a konzervatořích,39 zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení,40

b)

na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti,41

c)

na vyšších odborných školách42 zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení.40

(3)

Studiem na vysokých školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.43

§ 13

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole

(1)

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole (§ 12 odst. 2) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.

(2)

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také

a)

doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

b)

doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku,44 v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium,

c)

doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia45 nebo dobu uvedenou v písmenu b), není-li dále stanoveno jinak.

(3)

Dobu školních prázdnin uvedenou v odstavci 2 písm. c) nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže

a)

dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10,

b)

dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,4

c)

výdělečná činnost uvedená v písmenu a) a nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci uvedený v písmenu b) na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc,

d)

poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.46

Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole.

§ 14

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole

(1)

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (§ 12 odst. 3) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.

(2)

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také

a)

doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

b)

kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně10b studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně10b studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

c)

doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole.

§ 15

[Zmocňovací ustanovení]

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí může stanovit vyhláškou, které další studium, popřípadě výuka, jde-li o studium nebo výuku v České republice, se pro účely státní sociální podpory považuje z důvodu svého rozsahu a úrovně za studium na středních nebo vysokých školách.

§ 16

[Povinná školní docházka]

(1)

Za povinnou školní docházku11 se pro účely tohoto zákona považuje též

a)

pokračování žáků, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali základní vzdělání, v základním vzdělávání,11a

b)

desátý ročník základního vzdělávání v základní škole speciální,11b

c)

pokračování žáků se zdravotním postižením v základním vzdělávání,11c

d)

kurz pro získání základního vzdělání organizovaný základní nebo střední školou ve formě denní výuky, který navštěvují osoby mladší 26 let, které nezískaly základní vzdělání.11d

(2)

Za povinnou školní docházku se považuje též období školních prázdnin bezprostředně navazující na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky. Dobu školních prázdnin uvedenou ve větě první nelze považovat za povinnou školní docházku, jestliže dítě v této době vykonávalo výdělečnou činnost nebo mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci v rozsahu uvedeném v § 13 odst. 3 písm. a) až c). Věta druhá neplatí, pokračuje-li dítě po skončení výuky v uvedeném školním roce v soustavné přípravě na budoucí povolání.

Část třetí

Dávky (§ 17-48)

Hlava první

Přídavek na dítě (§ 17-19)

§ 17

Podmínky nároku na přídavek na dítě

(1)

Nárok na přídavek na dítě do 31. prosince 1998 má nezaopatřené dítě

a)

ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80,

b)

v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,80, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,20.

(2)

Nárok na přídavek na dítě po 31. prosinci 1998 má nezaopatřené dítě

a)

ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,10,

b)

v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,10, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80,

c)

ve snížené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,00.

§ 18

Výše přídavku na dítě

(1)

Výše přídavku na dítě podle § 17 odst. 1 činí za kalendářní měsíc

a)

ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,27,

b)

v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,14.

(2)

Výše přídavku na dítě podle § 17 odst. 2 činí za kalendářní měsíc

a)

ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,32,

b)

v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,28,

c)

ve snížené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,14.

§ 19

Výplata přídavku na dítě

(1)

Přídavek na dítě náležející zletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí tomuto dítěti, není-li dále stanoveno jinak.

(2)

Přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření, a to do konce kalendářního měsíce, v němž nezaopatřené dítě dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí od splátky přídavku na dítě náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí v hotovosti, pokud toto dítě nesdělí jiný způsob výplaty. Má-li nezletilé nezaopatřené dítě v přímém zaopatření více osob, vyplácí se přídavek na dítě osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí úřad státní sociální podpory, který o přídavku na dítě rozhoduje, které z těchto osob se bude přídavek na dítě vyplácet.

(3)

Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření (§ 7 odst. 4 věta druhá) ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, vyplácí se přídavek na dítě tomuto ústavu (zařízení). Pokud doba pobytu nezletilého nezaopatřeného dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, v němž je dítě v plném přímém zaopatření, byla přerušena na dobu zahrnující celý kalendářní měsíc, vyplatí ústav (zařízení) přídavek na dítě osobě, která má dítě, jemuž tento přídavek náleží, po tuto dobu v přímém zaopatření. V době přerušení pobytu platí pro výplatu přídavku na dítě odstavec 2 obdobně.

Hlava druhá

Sociální příplatek (§ 20-23)

§ 20

Podmínky nároku na sociální příplatek

(1)

Nárok na sociální příplatek má rodič [§ 7 odst. 2 písm. b) a d)] pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče nebo svěřeného do péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, které má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti dítěte (§ 38), dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), nebo nezaopatřeného dítěte svěřeného do péče uvedené v § 43 odst. 3 anebo nezaopatřeného dítěte, které je v plném přímém z aopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než součin částky životního minima rodiny, popřípadě zvýšeného podle § 22 odst. 1 a 2 a koeficientu 1,60. Je-li současně splněno více podmínek uvedených v § 22 odst. 1 a 2, stanoví se, jde-li o nárok na sociální příplatek, životní minimum s přihlédnutím k té skutečnosti, která umožňuje použití nejvyššího koeficientu uvedeného v § 22.

(2)

Splňuje-li v rodině podmínky nároku na sociální příplatek více osob nebo splňuje-li podmínky nároku na sociální příplatek více osob z důvodu péče o totéž dítě, náleží sociální příplatek jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí úřad státní sociální podpory, který o příplatku rozhoduje, které z těchto osob se sociální příplatek přizná.

Výše sociálního příplatku

§ 21

[Způsob výpočtu]

(1)

Výše sociálního příplatku činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte nebo součtem částek na osobní potřeby nezaopatřených dětí, je-li takových dětí v rodině více, a částkou určenou jako podíl, v jehož čitateli je součin částky na osobní potřeby uvedeného dítěte nebo uvedených dětí a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,60.

(2)

Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu podle odstavce 1, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše sociálního příplatku jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny. Při stanovení životního minima podle předchozí věty se ke zvýšení částek podle § 22 odst. 1 a 2 nepřihlíží.

§ 22

[Násobení koeficienty]

(1)

Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte uvedená v § 21 odst. 1 násobí, jde-li o

a)

dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,70,

b)

dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,40,

c)

dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,20,

d)

děti, které se narodily současně, a to v době do tří let jejich věku, koeficientem 1,10,

(2)

Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte a součet částek na osobní potřeby rozhodný pro stanovení životního minima rodiny uvedený v § 21 odst. 1 násobí, jestliže

a)

oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,40,

b)

osamělý rodič (§ 7 odst. 8) je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,40,

c)

jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,10,

d)

jde o osamělého rodiče (§ 7 odst. 8) a nejde o případ uvedený v písmenu b), koeficientem 1,05.

(3)

Jestliže nezaopatřené dítě je poživatelem částečného invalidního důchodu z důchodového pojištění, nepoužije se pro stanovení výše sociálního příplatku ustanovení odstavce 1 písm. a) až c).

(4)

Je-li současně splněno více podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2, stanoví se výše sociálního příplatku s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným sociálním příplatkem a sociálním příplatkem stanoveným bez přihlédnutí ke zvýšení podle odstavců 1 a 2. Výše sociálního příplatku pak činí součet rozdílů podle předchozí věty a sociálního příplatku, jehož výše byla stanovena bez přihlédnutí ke zvýšení podle odstavců 1 a 2.

§ 23

zrušen

Hlava třetí

Příspěvek na bydlení (§ 24-26)

§ 24

Podmínky nároku na příspěvek na bydlení

(1)

Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu , který je v bytě hlášen k trvalému pobytu (§ 3), jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než částka součinu životního minima rodiny a koeficientu 1,60. Za nájemce bytu se považuje též nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení podle zvláštního právního předpisu.47a

(2)

Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu. Za nájemce bytu se považují oba manželé, jde-li o společný nájem bytu manžely podle zvláštního právního předpisu.47b

(3)

Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí úřad státní sociální podpory, který o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.

(4)

Změní-li oprávněná osoba, která je v bytě hlášena k trvalému pobytu, tento pobyt v průběhu kalendářního měsíce, přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce. To platí i v případě, že osoba společně posuzovaná, která je v bytě hlášena k trvalému pobytu, změní tento pobyt v průběhu kalendářního měsíce nebo se stane vlastníkem nebo nájemcem tohoto bytu.

§ 25

Výše příspěvku na bydlení

(1)

Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou nákladů na domácnost rodiny a podílem, v jehož čitateli je součin částky nákladů na domácnost rodiny a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,60.

(2)

Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu podle odstavce 1, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku na bydlení jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny.

§ 26

zrušen

Hlava čtvrtá

zrušena (§ 27-29)

§ 27

zrušen

§ 28

zrušen

§ 29

zrušen

Hlava pátá

Rodičovský příspěvek (§ 30-32)

Podmínky nároku na rodičovský příspěvek

§ 30

[Výčet podmínek]

(1)

Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě

a)

do čtyř let věku, nebo

b)

do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené.

(2)

Podmínka nároku na rodičovský příspěvek po celý kalendářní měsíc podle odstavce 1 se považuje za splněnou i v kalendářním měsíci, v němž

a)

se dítě narodilo,

b)

rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem,

c)

osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (§ 7 odst. 12),

d)

dítě dovršilo věk uvedený v odstavci 1,

e)

dítě nebo rodič zemřeli.

(3)

Rodičovský příspěvek náleží, jestliže

a)

dítě, které nedosáhlo 3 let věku, navštěvuje jesle nebo jiné obdobné zařízení pro děti nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci, není-li dále stanoveno jinak; za návštěvu dítěte v jeslích nebo v obdobném zařízení pro děti v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě jesle nebo uvedené zařízení navštíví, bez ohledu na délku doby trvání návštěvy,

b)

dítě, které dovršilo 3 let věku, pravidelně navštěvuje mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,

c)

dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo speciální mateřskou školu nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,

d)

dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,

e)

dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50 % a více (§ 9).

(4)

Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než tři kalendářní měsíce, rodičovský příspěvek nenáleží od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této skutečnosti.

(5)

Při péči o totéž dítě náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů, a je-li v rodině více dětí zakládajících nárok na rodičovský příspěvek, náleží při péči o tyto děti rodičovský příspěvek jen jednomu z rodičů, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí úřad státní sociální podpory, který o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná. Jestliže v rodině [§ 7 odst. 2 písm. b)] došlo v kalendářním měsíci k zániku nároku na rodičovský příspěvek proto, že dítě dovršilo věk uvedený v odstavci 1, a v témže kalendářním měsíci vznikl nárok na rodičovský příspěvek z důvodu péče o další dítě, náleží rodičovský příspěvek v tomto kalendářním měsíci jen jednou; o výplatě rodičovského příspěvku v tomto případě platí obdobně věta první a druhá.

(6)

Rodičovský příspěvek rodiči nenáleží, není-li dále stanoveno jinak, jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, a to v době ode dne narození dítěte.

§ 31

[Péče o dítě]

(1)

Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela.

(2)

Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou, jestliže rodič zajistil péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v § 30 odst. 3 v době, kdy je

a)

výdělečně činný,

b)

žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 až 15), nejde-li o studium po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil.

§ 32

Výše rodičovského příspěvku

(1)

Výše rodičovského příspěvku činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby rodiče, který má na rodičovský příspěvek nárok, a koeficientu 1,54.

(2)

Jestliže rodič pobírající rodičovský příspěvek v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, má po celý kalendářní měsíc z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, jejichž výše je nižší než výše rodičovského příspěvku, náleží rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a uvedenými dávkami. Má-li rodič pobírající rodičovský příspěvek v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, nárok na dávky nemocenského pojištění uvedené v předchozí větě jen po část kalendářního měsíce, náleží rodičovský příspěvek ve výši podle odstavce 1.

Hlava šestá

Zaopatřovací příspěvek (§ 33-35)

§ 33

Podmínky nároku na zaopatřovací příspěvek

(1)

Nárok na zaopatřovací příspěvek má, koná-li muž vojenskou základní nebo náhradní službu nebo vojenské cvičení v Armádě České republiky nebo v Hradní stráži nebo civilní službu (dále jen "služba" a "voják") a voják nemá po dobu služby nárok na náhradu mzdy, platu nebo jiného příjmu podle zvláštních předpisů,

a)

nezaopatřené dítě vojáka; za dítě vojáka se považuje dítě vlastní (osvojené) a dítě převzaté vojákem do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,

b)

manželka vojáka, která pečuje o dítě ve věku do čtyř let, popřípadě o dítě ve věku do sedmi let, jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, nebo která je plně invalidní anebo z jiného vážného důvodu není výdělečně činná; za vážný důvod, pro který manželka vojáka nemůže být výdělečně činná, se považuje zejména soustavná příprava na budoucí povolání a péče o dítě předškolního věku starší čtyř let, pokud ji nelze zajistit jinak.

(2)

Pro nárok na zaopatřovací příspěvek platí odstavec 1 obdobně, koná-li službu žena.

§ 34

Výše zaopatřovacího příspěvku

Výše zaopatřovacího příspěvku náležejícího osobám uvedeným v § 33 odst. 1 písm. a) a b) činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby oprávněné osoby a koeficientu 0,67.

§ 35

Výplata zaopatřovacího příspěvku

Pro výplatu zaopatřovacího příspěvku podle § 33 odst. 1 písm. a) platí § 19 obdobně.

Hlava sedmá

Dávky pěstounské péče (§ 36-43)

Díl první

(§ 36)

§ 36

Druhy dávek pěstounské péče

Dávkami pěstounské péče podle tohoto zákona jsou:

a)

příspěvek na úhradu potřeb dítěte,

b)

odměna pěstouna,

c)

příspěvek při převzetí dítěte,

d)

příspěvek na zakoupení motorového vozidla.

Díl druhý

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte (§ 37-39)

§ 37

[Podmínky nároku a výše]

(1)

Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče.

(2)

Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležejícího podle odstavce 1 činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 1,20; jde-li o nezaopatřené dítě, použije se koeficientu 2,00.

(3)

Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle odstavce 2 se částka na osobní potřeby dítěte násobí, jde-li o dítě

a)

dlouhodobě nemocné, koeficientem 2,10,

b)

dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,60,

c)

dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,80.

(4)

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež (§ 7 odst. 4 věta druhá) nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 12).

(5)

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte náležející podle odstavce 1 se vyplácí pěstounovi.

§ 38

[Zachování nároku]

Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, který náležel podle § 37 odst. 1 ke dni dosažení zletilosti dítěte, se zachovává i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do 26. roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítě, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby7 s osobou, která byla do dosažení zletilosti jeho pěstounem. Příspěvek náležející dítěti podle předchozí věty se vyplácí tomuto dítěti.

§ 39

[Souběh s důchodem nebo výživným]

Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a částkou důchodu.

Díl třetí

(§ 40-40b)

§ 40

Odměna pěstouna

(1)

Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má pěstoun, kterému bylo svěřeno dítě do pěstounské péče, a to až do zletilosti dítěte a poté po dobu, po kterou má dítě svěřené do pěstounské péče nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má i pěstoun, jestliže dítě, které mu bylo svěřeno do pěstounské péče, nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek.

(2)

Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc za každé dítě svěřené do pěstounské péče součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 0,50, není-li dále stanoveno jinak.

§ 40a

Odměna pěstouna ve zvláštních případech

(1)

Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu

a)

3,00, pečuje-li pěstoun alespoň o 3 děti svěřené mu do pěstounské péče, přičemž tato odměna se zvyšuje o součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 0,60 za čtvrté a každé další dítě svěřené pěstounovi do pěstounské péče, nebo

b)

3,30, pečuje-li pěstoun alespoň o jedno dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči svěřené mu do pěstounské péče, přičemž tato odměna se zvyšuje o součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 0,60 za péči o každé další dítě svěřené mu do pěstounské péče nebo se zvyšuje o součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 0,90 za péči o každé další dítě svěřené mu do pěstounské péče, jde-li o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči.

Odměna uvedená v písmenech a) a b) se pro účely zvláštních právních předpisů48 posuzuje jako plat.

(2)

Odměna pěstouna podle odstavce 1 náleží, jen jestliže pěstoun nebyl po celý kalendářní měsíc výdělečně činný a po celý kalendářní měsíc byly splněny podmínky uvedené v odstavci 1. Odměna pěstouna podle odstavce 1 náleží pěstounovi i po dobu dočasné pracovní neschopnosti pěstouna, nejdéle však po dobu jednoho měsíce jejího trvání.

§ 40b

Podmínky nároku na odměnu pěstouna

(1)

Vykonává-li pěstoun pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče a je mu proto poskytována odměna za výkon pěstounské péče podle zvláštních právních předpisů49a, odměna pěstouna podle § 40 a 40a nenáleží.

(2)

Je-li dítě svěřené pěstounovi v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež (§ 7 odst. 4 věta druhá) nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 12), odměna pěstounovi za péči o tyto děti podle § 40 odst. 1 nenáleží a k těmto dětem se nepřihlíží při stanovení odměny podle § 40a.

Díl čtvrtý

(§ 41)

§ 41

Příspěvek při převzetí dítěte

(1)

Nárok na příspěvek při převzetí dítěte má pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče, nebo osoba, které bylo dítě před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče svěřeno do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 12 písm. f)); příspěvek při převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží jen jednou.

(2)

Výše příspěvku při převzetí dítěte činí součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 4,00.

(3)

Příspěvek při převzetí dítěte se vyplatí jednorázově.

Díl pátý

(§ 42)

§ 42

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla

(1)

Nárok na příspěvek na zakoupení motorového vozidla má pěstoun, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodů péče o čtyři děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají pěstounovi nárok na odměnu pěstouna podle § 40, pokud zakoupil osobní motorové vozidlo nebo zajistil nezbytnou celkovou opravu osobního motorového vozidla a toto vozidlo nepoužívá pro výdělečnou činnost.

(2)

Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100 000 Kč. Součet těchto příspěvků poskytnutých pěstounovi v období posledních deseti kalendářních let přede dnem podání žádosti nesmí přesáhnout 200 000 Kč.

(3)

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla může být poskytnut v bezhotovostní formě i před za koupením osobního motorového vozidla. Použití příspěvku na zakoupení motorového vozidla je pěstoun povinen prokázat; pokud tohoto příspěvku nepoužil k zakoupení osobního motorového vozidla, je povinen příspěvek vrátit.

(4)

Pokud pěstoun do pěti let ode dne, kdy mu byl příspěvek poskytnut, osobní motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo opravu byl příspěvek poskytnut, prodal, daroval, počal je používat pro výdělečnou činnost nebo přestal vykonávat pěstounskou péči, nejde-li o případ, kdy pěstoun přestal vykonávat pěstounskou péči z vážných zdravotních důvodů, je povinen vrátit poměrnou část příspěvku na zakoupení motorového vozidla odpovídající době z období pěti let, kdy uvedené podmínky nesplňoval.

Díl šestý

(§ 43)

§ 43

Společná ustanovení

(1)

Při společné pěstounské péči manželů náleží dávky pěstounské péče jen jednomu z manželů. Ustanovení § 20 odst. 2 platí obdobně.

(2)

Jestliže poručník o dítě osobně pečuje, náleží poručníkovi a dítěti dávky podle § 37 až 42.

(3)

Bylo-li před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče dítě rozhodnutím příslušného orgánu dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,18) náleží ode dne uvedeného v rozhodnutí po dobu trvání takové péče dávky podle § 37 až 40b. Dávky uvedené v § 37 až 42 náleží rovněž osobě, která má v osobní péči dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem dítěte; jde-li o totéž dítě, náleží dávka pouze jednou.

Hlava osmá

Příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (§ 43a-43b)

§ 43a

Podmínky nároku na příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

Nárok na příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má nezaopatřené dítě svěřené do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

§ 43b

Výše příspěvku na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

Výše příspěvku na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 9,00.

Hlava devátá

Porodné (§ 44-46)

§ 44

Podmínky nároku na porodné

(1)

Nárok na porodné má žena, která porodila dítě.

(2)

Nárok na porodné má rovněž otec dítěte, jestliže žena, která dítě porodila, zemřela, a porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě.

(3)

Nárok na porodné vzniká dnem porodu.

§ 45

Nárok na porodné z důvodu převzetí dítěte do péče

(1)

Nárok na porodné má ode dne převzetí dítěte rovněž osoba, která převzala dítě do jednoho roku jeho věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Porodné při převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží jen jednou.

(2)

Nárok na porodné podle odstavce 1 náleží i v případě, že před převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů vznikl nárok na porodné matce nebo otci dítěte podle § 44.

(3)

Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené a dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

(4)

V případě svěření dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů manželům náleží porodné jen jednomu z manželů určenému na základě dohody manželů. Nedohodnou-li se manželé, určí orgán, který o porodném rozhoduje, kterému z manželů se porodné přizná.

§ 46

Výše a výplata porodného

(1)

Výše porodného činí,

a)

narodilo-li se jedno dítě, součin částky na osobní potřeby tohoto dítěte a koeficientu 5,00;

b)

narodily-li se zároveň dvě děti, součin úhrnu částek na osobní potřeby těchto dětí a koeficientu 6,00; nebo

c)

narodily-li se zároveň tři nebo více dětí, součin úhrnu částek na osobní potřeby těchto dětí a koeficientu 10,00.

(2)

Porodné se vyplatí jednorázově.

Hlava desátá

Pohřebné (§ 47-48)

§ 47

Podmínky nároku na pohřebné

Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb osobě, která měla ke dni smrti trvalý pobyt (§ 3) na území České republiky nebo byl-li pohřeb vypraven v České republice. Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první. Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení podle zvláštního právního předpisu48a.

§ 48

Výše a výplata pohřebného

(1)

Výše pohřebného činí 5000 Kč.

(2)

Pohřebné se vyplatí jednorázově.

(3)

Vláda nařízením zvýší částku pohřebného, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem vzroste o 20 % od posledního stanovení výše pohřebného.

Část čtvrtá

Společná ustanovení o dávkách (§ 49-73b)

Hlava první

(§ 49-60)

Díl první

Nárok na dávku a její výplatu (§ 49-54)

§ 49

[Vznik nároku]

(1)

Nárok na dávku vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem.

(2)

Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a na její výplatu a podáním žádosti o přiznání dávky.

§ 50

[Zjišťování příjmů pro nárok]

Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 7) s tím, aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily orgánům státní sociální podpory a Ministerstvu práce a sociálních věcí, pokud o dávce rozhodují, vyplácí ji nebo kontrolují, výši příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav, údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 68, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě. Mělo-li nezaopatřené dítě nárok na dávku před dovršením zletilosti, náleží mu výplata dávky po dovršení zletilosti, udělí-li takové dítě písemný souhlas podle věty první. Věta druhá platí obdobně pro nárok na výplatu rodičovského příspěvku rodiče po dovršení 16 let.

§ 51

[Období nároku]

(1)

Pro nárok na výplatu přídavku na dítě se prokazuje výše rozhodných příjmů. Náleží-li výplata přídavku na dítě za září, náleží výplata této dávky za dobu po 30. září, jen jestliže do uvedeného data je prokázána výše rozhodných příjmů pro nárok na tuto dávku po 30. září. Nejsou-li prokázány rozhodné příjmy podle věty první, výplata přídavku na dítě se zastaví od splátky následující po splátce této dávky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro její výplatu na období po 30. září. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do 31. října bezprostředně následujícího po dni 30. září, do něhož měla být výše rozhodných příjmů prokázána, nárok na přídavek na dítě dnem 1. listopadu téhož roku zaniká. Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na dítě za dobu, za kterou výplata této dávky podle tohoto odstavce nenáležela, přídavek na dítě se doplatí zpětně za dobu, kdy se tato dávka nevyplácela. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě za dobu po zániku nároku na tuto dávku podle tohoto odstavce, nárok na přídavek na dítě opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za niž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně lze přídavek na dítě podle věty páté a šesté přiznat nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první.

(2)

Sociální příplatek a příspěvek na bydlení se přiznávají na období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na tyto dávky jen po tuto kratší dobu. Dávky náležející podle věty první se v rámci uvedeného období vyplácejí vždy po období kalendářního čtvrtletí nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li nárok na dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí. Je-li sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jejich výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných příjmů za kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný příjem podle věty třetí, zastaví se výplata sociálního příplatku a příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měly uvedené dávky vyplácet, nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení věty třetí až páté neplatí, jde-li o sociální příplatek a příspěvek na bydlení vyplácený k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí končícího dnem 30. června. Prokáže-li se nárok na výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení za dobu, za kterou výplata těchto dávek podle tohoto odstavce nenáležela, nebo prokáže-li se nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku na tyto dávky podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle odstavce 1 věty páté až sedmé.

(3)

Splňuje-li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na dávku podle tohoto zákona v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky.

(4)

Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky uvedené v § 2 písm. a), § 2 písm. b) č. 2, § 36 písm. a) nebo § 36 písm. b), s výjimkou odměny pěstouna podle § 40a, jen po část kalendářního měsíce, náleží tyto dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc.

(5)

Nedosahují-li dávky za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce.

§ 52

[Změna skutečností rozhodných pro nárok]

Změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo. Pro změnu dávky a její výplatu platí § 53 odst. 3.

§ 53

[Změna dávky]

(1)

Dávka neprávem

a)

přiznaná v nižší částce, než v jaké náleží,

b)

nevyplácená nebo vyplacená v nižší částce, než v jaké náleží,

c)

odepřená, nebo

d)

přiznaná od pozdějšího data, než od jakého náleží,

se přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však tři roky nazpět ode dne, kdy to orgán rozhodující o dávkách zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení dávky nebo o přiznání dávky oprávněná osoba požádala.

(2)

Dávka neprávem

a)

přiznaná,

b)

vyplácená, nebo

c)

vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží,

se odejme nebo se její výplata zastaví nebo sníží, a to dnem následujícím po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena. Ustanovení § 62 zůstává nedotčeno.

(3)

Došlo-li podle § 52 k novému posouzení nároku na dávku nebo její výši, dávka se

a)

přizná, vyplatí nebo se její výše zvýší, a to zpětně nejvýše tři měsíce ode dne, kdy orgán rozhodující o dávce zjistil, že je třeba nově nárok na dávku nebo její výši posoudit, nebo kdy oprávněná osoba o přiznání dávky, její výplatu nebo zvýšení požádá, nebo

b)

odejme, její výplata se zastaví nebo se její výše sníží, a to ode dne následujícího po dni, jimž uplynulo období, za které již byla dávka vyplacena.

Ustanovení § 62 zůstává nedotčeno.

(4)

Dojde-li ke změně částky nebo částek uvedených v § 8, upraví se výše dávky ode dne této změny.

§ 54

[Zánik nároku]

(1)

Nárok na dávku nezaniká uplynutím času, není-li tímto zákonem stanoveno jinak.

(2)

Nárok na výplatu dávky nebo její části, jde-li o dávky uvedené v § 2 písm. a) a písm. b) bodech 1, 2 a 4 a v § 36 písm. a) a b), zaniká uplynutím tří měsíců ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží; to neplatí, jde-li o případ uvedený v § 53 odst. 1. Lhůta podle předchozí věty neplyne po dobu řízení o dávce.

(3)

Nárok na dávku uvedenou v § 2 písm. b) bodech 5 a 6 a § 36 písm. c) a d), zaniká, nebyl-li uplatněn do jednoho roku

a)

ode dne převzetí dítěte nebo ode dne právní moci rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o příspěvek při převzetí dítěte podle § 41,

b)

ode dne zakoupení motorového vozidla nebo zaplacení opravy motorového vozidla, jde-li o příspěvek na zakoupení motorového vozidla podle § 42,

c)

ode dne narození dítěte, jde-li o porodné podle § 44,

d)

ode dne převzetí dítěte do péče, jde-li o porodné podle § 45,

e)

ode dne pohřbení podle zvláštního právního předpisu48a, jde-li o pohřebné podle § 47.

Roční lhůta neplatí, jde-li o případ uvedený v § 53 odst. 1.

(4)

Je-li oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, zaniká jí nárok na dávku ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají. Ustanovení věty první neplatí, jde-li o nároky za dobu přede dnem, od něhož podle věty první nárok na dávku zaniká nebo jde-li o nárok na rodičovský příspěvek odsouzené ženy po dobu, po kterou pečuje o dítě na základě povolení, které jí bylo vydáno na žádost, aby ve výkonu trestu měla u sebe a starala se o své dítě podle zvláštního právního předpisu48b. Ustanovení věty první neplatí také, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek ženy po dobu, po kterou tato ve výkonu vazby má u sebe své dítě a stará se o něj podle zvláštního právního předpisu48d.

Díl druhý

Přechod nároku na dávky (§ 55-56)

§ 55

[Zákaz postoupení]

Nárok na dávky nelze postoupit ani dát do zástavy.

§ 56

[Nárok po úmrtí]

(1)

Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby stejným dílem osoby, k nimž bylo přihlíženo při stanovení rozhodného příjmu podle § 7, jde-li o dávky poskytované v závislosti na výši příjmu, a v ostatních případech osoby uvedené v § 7 odst. 2.

(2)

Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, stejným dílem osobám uvedeným v odstavci 1.

(3)

Nároky na dávky podle tohoto zákona nejsou předmětem dědictví.

Díl třetí

Výplata dávek (§ 57-60)

§ 57

[Výplatní období]

(1)

Dávky uvedené v § 2 písm. a), § 2 písm. b) bodech 1, 2 a 4, § 36 písm. a) a § 36 písm. b) se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležely, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Nedosahuje-li dávka částky 100 Kč měsíčně, vyplácí se po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které dávka náležela, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto kalendářním čtvrtletí. Úřad státní sociální podpory se může dohodnout s příjemcem dávky, že bude dávku, která nedosahuje částky 100 Kč měsíčně, vyplácet za delší období, než je uvedeno v předchozí větě; sjednané delší období nesmí přesáhnout dobu jednoho roku a dávka se v takovém případě vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto období.

(2)

Dávky uvedené v § 2 písm. b) bodu 5, § 2 písm. b) bodu 6, § 36 písm. c) a § 36 písm. d) se vyplácejí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána.

(3)

zrušen

(4)

Výše dávky se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

§ 58

[Způsob výplaty]

(1)

Dávky vyplácí úřad státní sociální podpory, který je příslušný k rozhodování o dávkách.

(2)

Dojde-li v době, ve které je vyplácena dávka uvedená v § 2 písm. a), § 2 písm. b) bodech 1, 2 a 4, § 36 písm. a) a § 36 písm. b) ke změně místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu, zastaví úřad státní sociální podpory, který byl před touto změnou k výplatě dávky příslušný, výplatu dávky, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se o změně trvalého pobytu oprávněné osoby dozvěděl. Úřad státní sociální podpory uvedený v předchozí větě předá úřadu státní sociální podpory příslušnému podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby podklady, na jejichž základě byla dávka přiznána. Příslušný úřad státní sociální podpory vyplácí dávku od měsíční splátky následující po měsíci, v němž byla výplata dávky zastavena.

(3)

Dávka se poukazuje na účet příjemce u banky v České republice nebo pobočky zahraniční banky vykonávající činnost na území České republiky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice nebo se vyplácí v hotovosti. Oprávněná osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z uvedených způsobů jí má být dávka vyplácena. Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty dávky, je úřad státní sociální podpory povinen provést změnu způsobu výplaty dávky od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla žádost o změnu výplaty doručena.

§ 59

[Příjemce dávky]

(1)

Příjemcem dávky je oprávněná osoba. Namísto oprávněné osoby je příjemcem dávky

a)

zákonný zástupce oprávněné osoby, pokud nejde o případy uvedené v písmenech b) až d),

b)

jiná osoba, jíž byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud nejde o případy uvedené v písmenech c) a d),

c)

osoba, která má nezletilou oprávněnou osobu v přímém zaopatření, jde-li o výplatu dávky podle § 19 odst. 2 nebo § 35, nejde-li o případ uvedený v písmenu d),

d)

ústav (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření tohoto ústavu (zařízení).

(2)

Úřad státní sociální podpory namísto příjemců dávky uvedených v odstavci 1 ustanoví zvláštního příjemce v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce dávky povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněná osoba výplatu přijímat. Souhlas oprávněné osoby s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněná osoba nemůže výplatu přijímat.

(3)

Osoby a ústav (zařízení) uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněné osobě, která nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněné osoby.

(4)

Jde-li o příspěvek na bydlení, je zvláštní příjemce oprávněn dávku použít bez souhlasu oprávněné osoby k úhradě nedoplatku nájemného z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.

(5)

Úřad státní sociální podpory může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí.

§ 60

[Výplata do ciziny]

Dávky se do ciziny nevyplácejí.

Hlava druhá

(§ 61-65)

Díl první

Povinnost a odpovědnost oprávněné osoby , příjemce dávky a osoby společně posuzované (§ 61-62)

§ 61

[Povinnosti příjemců]

(1)

Příjemce dávky je povinen písemně ohlásit příslušnému úřadu státní sociální podpory do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu.

(2)

Byl-li příjemce dávky vyzván příslušným orgánem státní sociální podpory, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán státní sociální podpory delší lhůtu; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, dávka může být odejmuta nebo nepřiznána, jestliže příjemce byl ve výzvě na tento následek prokazatelně upozorněn.

(3)

Osoba společně posuzovaná je povinna v souvislosti s řízením o dávce

a)

osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu,

b)

písemně ohlásit úřadu státní sociální podpory změny ve skutečnostech, které osvědčila podle písmene a),

c)

udělit písemný souhlas podle § 50.

(4)

Osoba společně posuzovaná je povinna splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a c) na požádání oprávněné osoby. Pokud osoba společně posuzovaná odmítne splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a c), je úřad státní sociální podpory povinen vyzvat společně posuzovanou osobu, aby tyto povinnosti splnila do osmi dnů ode dne vyzvání; úřad státní sociální podpory může s osobou společně posuzovanou dohodnout pro splnění uvedených povinností dobu delší než osm dnů. Povinnost uloženou v odstavci 3 písm. b) je osoba společně posuzovaná povinna splnit do osmi dnů ode dne, kdy ke změně skutečností došlo.

(5)

Je-li dávka nebo její výše podmíněna nepříznivým zdravotním stavem oprávněné osoby nebo společně posuzované osoby, jsou oprávněná osoba nebo tato společně posuzovaná osoba povinny podrobit se vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jsou-li příslušným orgánem státní sociální podpory k tomu vyzvány, a to ve lhůtě stanovené orgánem, který uvedenou povinnost uložil. Výplata dávky může být zastavena nebo dávka může být odejmuta, jestliže se osoba, jejíž zdravotní stav je třeba zjistit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a příjemce dávky byl ve výzvě na tento následek upozorněn.

(6)

Úřad státní sociální podpory, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy v případě, že jsou příslušní k rozhodování ve věcech státní sociální podpory, mohou osobě společně posuzované uložit pokutu až do výše 10 000 Kč za porušení povinností uvedených v odstavcích 3 až 5. Pokutu nelze uložit, jestliže osobě společně posuzované vznikla pro nesplnění uvedených povinností povinnost nahradit přeplatek na dávce podle § 62 odst. 2 a 3. Pro vybírání a vymáhání pokuty platí § 65 odst. 6 věta první obdobně.

§ 62

[Povinnost vrátit dávku]

(1)

Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit; to neplatí, jde-li o přeplatek na rodičovském příspěvku. Jestliže byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a nebyly přitom splněny podmínky nároku na tento příspěvek nebo zanikl-li nárok na rodičovský příspěvek proto, že mu náleží příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu podle zvláštního právního předpisu,48c je rodič povinen vrátit úřadu státní sociální podpory vyplacené částky rodičovského příspěvku, které mu nenáležely.

(2)

Jestliže osoba s oprávněnou osobou společně posuzovaná způsobila, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, je tato osoba povinna jej nahradit.

(3)

Jestliže oprávněná osoba i osoba společně s ní posuzovaná způsobily přeplatek na dávce, odpovídají za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. Oprávněná osoba a osoba s ní společně posuzovaná se vzájemně vypořádají podle míry zavinění. Spory o vzájemném vypořádání mezi těmito osobami rozhodují soudy.48d Podle tohoto ustanovení se postupuje, nejde-li o případ uvedený v § 63a odst. 2.

(4)

Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tříletá lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě, po dobu řízení a provádění výkonu rozhodnutí, nebo kdy jsou na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky nebo příjmu nebo kdy jsou placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu. Pro vrácení poměrné části příspěvku na zakoupení motorového vozidla platí lhůta uvedená v § 42 odst. 4.

(5)

Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 100 Kč u jednoho druhu dávky.

(6)

O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavců 1 až 3 rozhoduje úřad státní sociální podpory, který dávku vyplácí nebo naposledy vyplácel. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky, a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.48e

Díl druhý

Povinnosti státních orgánů a dalších osob (§ 63-64a)

§ 63

[Sdělování údajů a evidence]

(1)

Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby, vyjma příjemců dávek, oprávněných osob a osob společně posuzovaných (§ 61), jsou povinny na výzvu příslušného orgánu státní sociální podpory, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo na požádání žadatele o dávku a osoby společně posuzované, sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu; jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané orgánem státní sociální podpory a nejde o případy uvedené v § 9, platí o úhradě zdravotních výkonů ve zdravotnickém zařízení zvláštní předpisy.19)

(2)

Jestliže státní orgány a osoby uvedené v odstavci 1 mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim úřad státní sociální podpory písemně sdělil, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala podle § 50 písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily úřadu státní sociální podpory uvedené údaje.

(3)

Ministerstvo práce a sociálních věcí je správcem informačního systému o dávkách státní sociální podpory a jejich výši, o poživatelích těchto dávek a žadatelích o tyto dávky a osobách s nimi společně posuzovaných. Údaje z tohoto informačního systému sděluje ostatním orgánům státní sociální podpory v souvislosti s řízením o dávkách státní sociální podpory, a to v rozsahu nezbytném pro provádění státní sociální podpory; Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje údaje nezbytné pro přiznání stipendia v případě tíživé sociální situace studenta podle zvláštního předpisu3a. Státní orgány a další právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje ze svých informačních systémů, jedná-li se o údaje nezbytné pro vedení informačního systému o dávkách státní sociální podpory, a to způsobem a ve lhůtách určených Ministerstvem práce a sociálních věcí. Orgány státní sociální podpory jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory a jejich výplatu včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů.

(4)

Ministerstvo práce a sociálních věcí zajišťuje pro provádění zákona na vlastní náklady aplikační program automatizovaného zpracování údajů, potřebný pro rozhodování o dávkách, jejich výplatu a jejich kontrolu a poskytuje tento aplikační program orgánům státní sociální podpory. Orgány státní sociální podpory jsou povinny při řízení o dávkách, při jejich výplatě a kontrole tyto aplikační programy používat.

(5)

Ministerstvo vnitra pro účely státní sociální podpory poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí a orgánům státní sociální podpory údaje z informačního systému evidence obyvatel19a o

a)

státních občanech České republiky,19b

b)

cizincích s povolením k pobytu nebo s povolením k přechodnému pobytu anebo s povolením k trvalému pobytu na území České republiky, cizincích, kteří na území České republiky pobývají na základě uděleného dlouhodobého víza podle zvláštního právního předpisu,19c a cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky,19d

a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6)

Ministerstvo vnitra dále poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí a orgánům státní sociální podpory z registru rodných čísel19e údaje o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou uvedeny v odstavci 5, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7)

Poskytovanými údaji podle odstavců 5 a 6 jsou

a)

u státních občanů České republiky

1.

jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení,

2.

datum narození,

3.

pohlaví a jeho změna,

4.

místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, na jehož území se narodil,

5.

rodné číslo,

6.

státní občanství,

7.

adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

8.

počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

9.

zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

10.

zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání,

11.

rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

12.

rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,

13.

rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,

14.

rodné číslo dítěte,

15.

u osvojení dítěte původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte, datum a místo narození dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,

16.

datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

17.

den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí;

b)

u cizinců uvedených v odstavci 5 písm. b)

1.

jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,

2.

datum narození,

3.

pohlaví a jeho změna,

4.

místo a stát, na jehož území se narodil,

5.

rodné číslo,

6.

státní občanství,

7.

druh a adresa místa pobytu,

8.

číslo a platnost povolení k pobytu,

9.

počátek pobytu, případně datum zrušení údaje o pobytu,

10.

zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

11.

správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,

12.

rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození,

13.

jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem uvedeným v odstavci 5 písm. b), a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození,

14.

jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou cizinci uvedenými v odstavci 5 písm. b), a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

15.

vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,

16.

datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

17.

den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí;

c)

u fyzických osob uvedených v odstavci 6

1.

jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

2.

den, měsíc a rok narození,

3.

místo narození, u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát narození,

4.

rodné číslo,

5.

pohlaví,

6.

jméno, popřípadě jména, příjmení rodičů, popřípadě změny těchto údajů, rodné příjmení,

7.

v případě nezrušitelného osvojení jméno, popřípadě jména, příjmení osvojitelů, popřípadě jejich změny, rodné příjmení,

8.

státní občanství.

(8)

Ministerstvo práce a sociálních věcí, krajské úřady a úřady provádějící státní sociální podporu jsou povinny zajistit uložení všech údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování údajů o státní sociální podpoře (odstavec 3), a všech písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o dávkách státní sociální podpory po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému. Pro účely tohoto zákona se písemností a spisem rozumí spis a písemnost podle zvláštního právního předpisu.19f

§ 63a

Odpovědnost dalších fyzických nebo právnických osob

(1)

Jestliže další fyzická nebo právnická osoba (§ 63 odst. 1) nepředložily na výzvu orgánu státní sociální podpory údaje potřebné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo jestliže tyto údaje byly nesprávné, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, jsou další fyzické nebo právnické osoby povinny jej nahradit. Ustanovení § 62 odst. 4 a 5 a odst. 6 věta první platí zde obdobně.

(2)

Jestliže přeplatek na dávce způsobily osoby uvedené v odstavci 1 a osoby uvedené v § 61, odpovídají úřadu státní sociální podpory, který dávku vyplatil, za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. Ustanovení § 62 odst. 3 věta druhá a třetí a odst. 4 a 5 platí zde obdobně.

§ 64

[Ochrana údajů]

(1)

Zaměstnanci státu, zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci městské části hlavního města Prahy určené Statutem hlavního města Prahy zařazení do úřadu městské části a zaměstnanci hlavního města Prahy zařazení do Magistrátu hlavního města Prahy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální podpory nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci uvedených orgánů zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2)

Údaje týkající se oprávněných osob nebo příjemců dávky, státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se orgány uvedené v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon20 nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem oprávněné osoby nebo příjemce dávky, státního orgánu nebo jiných fyzických nebo právnických osob.

(3)

Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny na žádost poskytovat

a)

orgánům sociálního zabezpečení49)a obecním úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách a orgánům sociálního zabezpečení posuzujícím zdravotní stav podle § 9 odst. 2 písm. a) a b) údaje o nezaopatřenosti dítěte, obecním úřadům a krajským úřadům a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí údaje potřebné pro účely sociálně-právní ochrany dětí,49a obcím, okresním úřadům a krajským úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách sociální péče,

b)

správcům daně z příjmů50 údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní,

c)

zdravotním pojišťovnám51 údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

d)

úřadům práce52 údaje potřebné pro nároky vyplývající z předpisů o zaměstnanosti,

e)

orgánům činným v trestním řízení53 údaje potřebné pro trestní řízení,

f)

soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení,

g)

orgánům oprávněným podle zvláštního zákona54 ke kontrole činností orgánů uvedených v odstavci1 údaje potřebné k provádění této kontroly,

h)

Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob.

(4)

Orgány státní sociální podpory jsou povinny

a)

Ministerstvu práce a sociálních věcí poskytovat informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, s výjimkou jmenných údajů, které orgán státní sociální podpory získá při své činnosti; tím není dotčena povinnost podle § 63 odst. 3,

b)

na žádost poskytovat orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti orgánů provádějících státní sociální podporu informace potřebné k provádění této kontroly,

c)

poskytnout Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona.

(5)

Úřady státní sociální podpory jsou povinny poskytovat informace a údaje uvedené v odstavci 4 písm. a) též příslušnému krajskému úřadu a Magistrátu hlavního města Prahy.

(6)

Zobecněné informace a souhrnné údaje, které Ministerstvo práce a sociálních věcí a orgány státní sociální podpory získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí pro analytickou a koncepční činnost.

(7)

Úřad státní sociální podpory, který je příslušný k rozhodování o dávce, je povinen na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit písemně, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky podle tohoto zákona a v jaké výši je tato dávka vyplácena.

§ 64a

[Informační povinnost]

(1)

Ministerstvo práce a sociálních věcí, krajské úřady a úřady provádějící státní sociální podporu jsou oprávněny získávat a zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory v souvislosti s plněním úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropských společenství,54a a to v rozsahu nezbytném pro plnění těchto úkolů. Krajské úřady a úřady provádějící státní sociální podporu jsou povinny předat tyto údaje Ministerstvu práce a sociálních věcí, a to v rozsahu a termínech stanovených Ministerstvem práce a sociálních věcí.

(2)

Pro povinnost státních orgánů a dalších právnických a fyzických osob sdělovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje nezbytné pro plnění úkolů vyplývajících pro Ministerstvo práce a sociálních věcí z práva Evropských společenství,54a a to včetně údajů o dávkách obdobných dávkám státní sociální podpory poskytovaným z ciziny, platí § 63 odst. 3 věta třetí obdobně.

(3)

Údaje získané Ministerstvem práce a sociálních věcí podle odstavců 1 a 2 jsou součástí informačního systému uvedeného v § 63 odst. 3.

(4)

Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje

a)

České správě sociálního zabezpečení ze svých informačních systémů údaje o datu přiznání, druhu a výši dávky státní sociální podpory pro plnění úkolů vyplývajících pro ni z práva Evropských společenství,54a a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení; uvedené údaje se poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup,

b)

na žádost dalším orgánům příslušným plnit úkoly vyplývající pro ně z práva Evropských společenství54a údaje v oblasti státní sociální podpory nezbytné pro plnění těchto úkolů, a to v rozsahu nezbytném pro plnění těchto úkolů.

Díl třetí

(§ 65)

§ 65

Kontrolní činnost

(1)

Orgány státní sociální podpory, které o dávce rozhodují nebo ji vyplácí, popřípadě orgány státní sociální podpory příslušné rozhodovat, mají právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů předložených právnickými a fyzickými osobami uvedenými v § 63 v řízení o dávce státní sociální podpory. Právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů podle věty první se nevztahuje na podklady předložené jinými státními orgány.

(2)

Zaměstnanci zařazení v orgánech státní sociální podpory uvedených v odstavci 1 větě první pověření provedením kontroly mají oprávnění kontrolovat u právnických nebo fyzických osob plnění povinností uložených v § 63; za tím účelem jsou právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 63 povinny umožnit nahlížet do potřebných dokladů a poskytovat uvedeným zaměstnancům potřebnou součinnost. Jde-li o banky, týká se oprávnění kontrolovat podle věty první jen povinností, které banka plní podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují.

(3)

Zaměstnancům právnických nebo fyzických osob uvedených v § 63, kteří nesplní nebo poruší povinnosti uložené v odstavci 2, může zaměstnanec zařazený v orgánu státní sociální podpory uvedeném v odstavci 1 pověřený provedením kontroly uložit pořádkovou pokutu až do výše 2000 Kč, a to i opětovně. Pořádkovou pokutu lze uložit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo.

(4)

Za porušení povinností uvedených v § 63 jsou orgány státní sociální podpory, které o dávce rozhodují nebo ji vyplácí, oprávněny uložit právnické nebo fyzické osobě uvedené v § 63 pokutu až do výše 250 000 Kč a při opětovném porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení již byla pokuta uložena, pokutu až do částky 500000 Kč.

(5)

Pokutu podle odstavce 4 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušný orgán státní sociální podpory dozvěděl o porušení povinností, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k jejich porušení došlo.

(6)

Pokuty uložené podle tohoto zákona vybírá a vymáhá orgán, který pokutu uložil. Výnosy z pokut uložených úřady práce jsou příjmem státního rozpočtu České republiky, výnosy z pokut uložených orgány hlavního města Prahy jsou příjmem jeho rozpočtu a výnosy z pokut uložených krajskými úřady jsou příjmem rozpočtu kraje, který pokutu uložil.

Hlava třetí

Organizace a řízení (§ 66-73b)

Díl první

(§ 66)

§ 66

Orgány rozhodující o dávkách

(1)

O dávkách rozhodují úřady státní sociální podpory.

(2)

Místní příslušnost úřadu státní sociální podpory se řídí místem, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 3).

Díl druhý

(§ 67-73b)

§ 67

Zahájení řízení

(1)

Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušnému úřadu státní sociální podpory na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí.

(2)

Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z moci úřední úřadem státní sociální podpory.

(3)

Pokud není oprávněná osoba způsobilá k právním úkonům,55) jednají za ni její zákonní zástupci, není-li dále stanoveno jinak. Je-li nezletilá oprávněná osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné osoby, zastupuje ji v řízení o dávkách namísto zákonného zástupce tato osoba. Je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, zastupuje tuto osobu v řízení o dávkách tento ústav (zařízení) v případě, že zákonný zástupce (osoba uvedená ve větě druhé) nepožádal o dávku nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy mu byla zaslána písemná výzva úřadu státní sociální podpory, aby o dávku pro nezletilou osobu požádal, nebo v případě, kdy pobyt zákonného zástupce (osoby uvedené ve větě druhé) není znám. Jde-li o rodičovský příspěvek nebo porodné, má právo jednat v řízení o tuto dávku i nezletilý rodič starší 16 let a může mu být tato dávka vyplácena.

§ 68

Náležitosti žádosti

(1)

Žádost o dávku musí obsahovat

a)

jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, k němuž jsou hlášeny oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované podle § 7, a rodná čísla těchto osob,

b)

souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob podle § 50,

c)

určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena (§ 58 odst. 2),

d)

doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 5) v rozhodném období (§ 6) v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem,

e)

doklad, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek, o době pobírání peněžité pomoci v mateřství, peněžité pomoci nebo nemocenského, poskytovaného v souvislosti s porodem, doklad o jejich výši, jde-li o výplatu rodičovského příspěvku ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a uvedenými dávkami nemocenského pojištění, jméno, příjmení, rodné číslo a místo pobytu dítěte, zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, popřípadě potvrzení o návštěvě tohoto dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku nebo děti uvedené v § 30 odst. 3,

f)

skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,

g)

doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, jde-li o žádost o příspěvek na bydlení,

h)

potvrzení o době trvání služby, jde-li o nárok na zaopatřovací příspěvek,

i)

rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o nároky na dávky uvedené v § 36, nebo rozhodnutí o ustanovení poručníkem anebo doklad o zahájení řízení o ustanovení poručníkem dítěti, popřípadě rozhodnutí příslušného orgánu o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, jde-li o nároky podle § 43 anebo hlášení orgánu sociálně-právní ochrany o přijetí dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (§ 42 odst. 3 zákona o sociálně-právní ochraně dětí), jde-li o nároky podle § 43a a 43b.

(2)

Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, považuje se za doklad, kterým se příjmy prokazují,

a)

potvrzení, jde-li o příjmy uvedené

1.

v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, 2 a 4 a písm. c), d) a h),

2.

v § 5 odst. 1 písm. a) č. 3 , pokud nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů,

3.

v § 5 odst. 1 písm. b), jedná-li se o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k), m),o) až r), zb) a zf) a v § 6 odst. 9 písm. j), l), m), p) a s) zákona o daních z příjmů,

4.

v § 5 odst. 1 písm. e), pokud jsou předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů a nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů,

5.

v § 5 odst. 1 písm. e), pokud se neprokazují způsobem uvedeným v č. 4, jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 až 3 a lze je prokázat potvrzením,

b)

prohlášení o výši příjmu, jde-li o ostatní příjmy.

(3)

Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí, považují se za doklad, kterým se příjmy prokazují,

a)

potvrzení, jde-li o příjmy uvedené

1.

v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, písm. c), d) a h) a příjmy uvedené v § 5 odst. 1 písm. b), jedná-li se o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k), m), o) až r), zb) a zf) a v § 6 odst. 9 písm. j), l), m), p) a s) zákona o daních z příjmů,

2.

v § 5 odst. 1 písm. e), jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 a lze je prok ázat potvrzením,

b)

prohlášení o výši příjmů, jde-li o ostatní příjmy.

(4)

Pokud jsou některé z příjmů prokazovány způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. b) a v odstavci 3 písm. b), může orgán rozhodující o dávce v případě pochybností požádat o potvrzení o takovém příjmu, nebrání-li tomu vážná překážka.

(5)

Potvrzení o povinné školní docházce, jde-li o školní rok začínající v kalendářním roce, v němž dítě dovršilo patnáctý rok věku, a o roky povinné školní docházky po tomto roce následující, a potvrzení o přípravě na budoucí povolání pro prokázání nezaopatřenosti dítěte [odstavec 1 písm. f)] se předkládají každoročně vždy nejpozději do 30. září, pokud v jednotlivých případech úřad státní sociální podpory neumožní, že lze potvrzení předložit v pozdějším termínu.

(6)

Veškerá písemná podání v řízení o dávkách se předkládají v češtině; listinné doklady v jiných jazycích musí být opatřeny úředním překladem do češtiny, pokud orgán o dávkách rozhodující v odůvodněných případech od tohoto překladu neupustí.

(7)

Lze-li skutečnosti uvedené v odstavci 1 ověřit z rozhodnutí příslušných orgánů21 nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení potvrzení.

§ 68a

Důkazní prostředky

V řízení o dávkách podle tohoto zákona lze použít k důkazu záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál nebo úředně ověřený opis listiny.

§ 68b

Podání a jiné úkony

Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis (§ 67), lze podání nebo jiný úkon učinit

a)

se souhlasem orgánu příslušného v řízení o dávkách též na počítačové sestavě, která má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s předepsaným tiskopisem,

b)

v elektronické podobě a elektronicky podepsat podle zvláštního právního předpisu,21a pokud Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě.

§ 68c

Účastníci řízení

V řízení o dávku podle tohoto zákona jsou účastníky řízení

a)

oprávněná osoba,

b)

příjemce dávky (§ 59),

c)

osoba společně s oprávněnou osobou posuzovaná, další fyzická nebo právnická osoba, jde-li o řízení o přeplatku na dávce podle § 62 a 63a,

d)

fyzická nebo právnická osoba, jde-li o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce podle § 59.

§ 69

Vydávání rozhodnutí

(1)

Písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že

a)

dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu,

b)

dávka byla odejmuta,

c)

výplata dávky byla zastavena, nejde-li o případ uvedený v § 51 odst. 1 a 2 a § 58 odst. 2,

d)

jde o přeplatek na dávce, s výjimkou případu uvedeného v § 62 odst. 5,

e)

přichází v úvahu více oprávněných a úřad státní sociální podpory rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet, bude-li úřad státní sociální podpory rozhodovat podle § 7 odst. 7 nebo o zvláštním příjemci podle § 59,

f)

se rozhoduje o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3.

(2)

Proti rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3 se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat mimo odvolací řízení.

§ 70

[Námitky]

(1)

Rozhoduje-li úřad státní sociální podpory o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je povinen žadateli doručit písemné oznámení o dávce a její výši. Písemné oznámení se nedoručuje, nenáleží-li výplata dávky podle § 51 odst. 1 věty třetí a odst. 2 věty čtvrté. Písemné oznámení o dávce se nedoručuje do vlastních rukou.

(2)

Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit do 30 dnů ode dne výplaty první splátky dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky po jejím přiznání námitky.

(3)

Námitky se podávají písemně u příslušného úřadu státní sociální podpory, který dávku přiznal. Úřad státní sociální podpory vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu námitky došly, rozhodnutí o dávce.

§ 71

[Přezkum]

(1)

Rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona ve správním řízení

a)

úřady práce přezkoumává krajský úřad,

b)

úřady městských částí hlavního města Prahy přezkoumává Magistrát hlavního města Prahy.

(2)

Odvolání nemá odkladný účinek.

§ 72

Náklady řízení

Orgány státní sociální podpory a Ministerstvo práce a sociálních věcí nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých v řízení o dávkách.

§ 72a

[Výkon rozhodnutí]

Správní rozhodnutí vydaná orgány státní sociální podpory vykonávají tyto orgány, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí; výkon rozhodnutí provádí ten orgán státní sociální podpory, který vydal rozhodnutí v prvním stupni řízení.

§ 73

[Platnost správního řádu]

V řízení podle tohoto zákona se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení,22 pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak.

§ 73a

Soudní přezkum

Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3.

§ 73b

[Výkon přenesené působnosti]

(1)

Pro výkon přenesené působnosti orgány hlavního města Prahy na úseku státní sociální podpory platí zákon o hlavním městě Praze.22a

(2)

Krajské úřady na úseku státní sociální podpory v přenesené působnosti poskytují úřadům práce odbornou a metodickou pomoc a vykonávají kontrolu a dozor nad jejich činností ve státní sociální podpoře; pro kontrolu a výkon dozoru nad činností úřadů práce ve státní sociální podpoře se přiměřeně použije ustanovení zákona o krajích (krajské zřízení) o kontrole přenesené působnosti obcí a o dozoru nad výkonem přenesené působnosti obcí.

Část pátá

Přechodná ustanovení (§ 74-79)

Základní ustanovení

§ 74

[Platnost dřívějších předpisů]

(1)

Pro nároky na

a)

rodičovský příspěvek podle zákona o rodičovském příspěvku,23

b)

zaopatřovací příspěvek podle zákona o sociálním zabezpečení,24

c)

příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměnu pěstouna podle zákona o pěstounské péči,25

d)

podporu při narození dítěte a pohřebné podle předpisů o nemocenském pojištění,26 zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách27 a zákona o sociálním zabezpečení,24

které vznikly před 1. říjnem 1995, jde-li o nároky uvedené v písmenech a) a d), nebo před 1. listopadem 1995, jde-li o nároky uvedené v písmenech b) a c), a které nebyly před uvedeným dnem přiznány nebo nebylo do uvedeného dne o nich pravomocně rozhodnuto, a pro odnětí nebo změnu výše dávek za dobu před 1. říjnem 1995, jde-li o nároky podle písmen a) a d), nebo před 1. listopadem 1995, jde-li o nároky uvedené v písmenech b) a c), platí předpisy platné před 1. říjnem 1995.

(2)

Pro nároky na

a)

přídavky na děti podle předpisů o nemocenském pojištění26 a výchovné podle zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách,27

b)

výchovné podle zákona o sociálním zabezpečení,24

c)

příplatek k přídavkům na děti a výchovnému na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, podle předpisů o nemocenském pojištění26 a zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách,27

d)

příplatek k výchovnému na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, podle zákona o sociálním zabezpečení,24

e)

státní vyrovnávací příspěvek podle zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění o státním vyrovnávacím příspěvku,28

f)

příspěvek na nájemné podle zákona o příspěvku na nájemné,29

g)

příspěvek na úhradu za užívání bytu podle zákona o sociálním zabezpečení,24

které vznikly před 1. lednem 1996, jde-li o nároky uvedené v písmenech a), c) a f), nebo před 1. únorem 1996, jde-li o nároky uvedené v písmenech b), d), e) a g), a které nebyly před uvedeným dnem přiznány nebo nebylo do uvedeného dne o nich pravomocně rozhodnuto, a pro odnětí nebo změnu výše dávek za dobu před 1. lednem 1996, jde-li o nároky uvedené v písmenech a), c) a f), nebo před 1. únorem 1996, jde-li o nároky uvedené v písmenech b), d), e) a g), platí předpisy platné před 1. lednem 1996.

(3)

Nároky na dávky uvedené v odstavcích 1 a 2, pokud byly uplatněny před

a)

1. říjnem 1995, jde-li o dávky uvedené v odstavci 1 písm. a) a d),

b)

1. listopadem 1995, jde-li o dávky uvedené v odstavci 1 písm. b) a c),

c)

1. lednem 1996, jde-li o dávky uvedené v odstavci 2 písm. a), c) a f),

d)

1. únorem 1996, jde-li o dávky uvedené v odstavci 2 písm. b),d), e) a g),

přiznají nebo o nich rozhodnou státní orgány, další právnické nebo fyzické osoby, které byly příslušné k rozhodování o těchto dávkách podle předpisů platných před 1. říjnem 1995, jde-li o dávky uvedené v písmenech a) a b), a podle předpisů platných před 1. lednem 1996, jde-li o dávky uvedené v písmenech c) a d).

(4)

Při úhradě nákladů za dávky uvedené v odstavci 1 se postupuje podle předpisů platných před 1. říjnem 1995, a jde-li o úhradu nákladů za dávky uvedené v odstavci 2, postupuje se podle předpisů platných před 1. lednem 1996.

§ 75

[Výplata dřívějších dávek]

(1)

Dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. a) a d) se vyplatí naposledy za měsíc září 1995. Dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. b) a c) se vyplatí naposledy za měsíc říjen 1995.

(2)

Dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. a) a c) se vyplatí naposledy za měsíc prosinec 1995. Dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. b), d), e) a g) se vyplatí naposledy za měsíc leden 1996. Příspěvek na nájemné uvedený v § 74 odst. 2 písm. f) se vyplatí naposledy za poslední kalendářní čtvrtletí roku 1995.

(3)

Výplatu dávek podle odstavců 1 a 2 provede státní orgán, právnická nebo fyzická osoba, který o nich rozhodl nebo je přiznal.

§ 76

[Zánik dřívějších dávek]

Nárok na dávky zaniká nejpozději uplynutím

a)

30. září 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. a) a d),

b)

31. října 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. b) a c),

c)

31. prosince 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. a), c) a f),

d)

31. ledna 1996, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. b), d), e) a g).

§ 77

[Přiznání dřívějších dávek]

(1)

Pokud byly uplatněny nároky na dávky uvedené

a)

v § 74 odst. 1 písm. a) a d) po 30. září 1995,

b)

v § 74 odst. 1 písm. b) a c) po 31. říjnu 1995,

c)

v § 74 odst. 2 písm. a), c) a f) po 31. prosinci 1995,

d)

v § 74 odst. 2 písm. b), d) a g) po 31. lednu 1996,

je příslušný k rozhodování o nich na základě písemné žádosti okresní úřad podle místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů (§ 3).

(2)

Nárok na dávku uvedenou v § 74 odst. 2 písm. e) nelze za dobu před 1. únorem 1996 přiznat, nebyl-li nárok na tuto dávku uplatněn před uvedeným dnem.

(3)

Dávky podle odstavce 1 vyplatí okresní úřad, který je příslušný k rozhodování o těchto dávkách. Náklady na dávky uvedené v odstavci 1 se hradí z prostředků státní sociální podpory.

(4)

Pro řízení o dávkách podle odstavce 1 platí § 69 až 73 obdobně.

§ 78

[Nárok ke dni účinnosti]

Vznikne-li nárok na dávky podle tohoto zákona dnem jeho účinnosti, platí pro přiznání dávek § 51 odst. 3 obdobně.

§ 79

Posuzování zdravotního stavu nezaopatřeného dítěte

(1)

Státní orgány, další právnické a fyzické osoby, které ke dni 1. listopadu 1995 vyplácejí k přídavkům na děti nebo k výchovnému příplatek na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, uvedený v § 74 odst. 2 písm. c) a d), jsou povinny do 10. listopadu 1995 okresní správě sociálního zabezpečení, která vydala posudek, na jehož podkladě byl uvedený příplatek k přídavkům na děti nebo výchovnému vyplácen, sdělit jméno, adresu a rodné číslo tohoto dítěte a opis dokladu uvedené zdravotní postižení prokazující.

(2)

Okresní správa sociálního zabezpečení může na základě uvedeného sdělení posoudit,30 zda dítě uvedené v odstavci 1 je dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dítě dlouhodobě nemocné (§ 9).

Část šestá

zrušena (§ 79a-79b)

§ 79a

zrušen

§ 79b

zrušen

Část sedmá

Závěrečná ustanovení (§ 80-81)

§ 80

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1.

Zákon č. 117/1966 Sb., o některých důsledcích zanedbávání péče o děti, ve znění zákona č. 99/1972 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.

2.

Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.

3.

Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 229/1990 Sb., o určení státního orgánu, který je v některých případech příslušný k výplatě státního vyrovnávacího příspěvku, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.

4.

Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č. 117/1992 Sb.

5.

Čl. VI zákona č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé navazující zákony.

6.

Zákon č. 197/1993 Sb., o jednorázovém přídavku na nezaopatřené děti.

7.

Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona č. 109/1995 Sb.

8.

Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 106/1979 Sb., kterým se zvyšují hranice příjmů přípustné pro poskytování některých sociálních dávek na děti.

9.

Nařízení vlády č. 154/1993 Sb., o zvýšení některých sociálních dávek.

10.

Nařízení vlády č. 336/1993 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima a některé sociální dávky.

11.

Nařízení vlády č. 143/1994 Sb., o zvýšení rodičovského příspěvku a podpory při narození dítěte.

12.

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 78/1984 Sb., vyhlášky č. 147/1988 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb. a vyhlášky č. 311/1993 Sb.

13.

§ 5 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí a Ústřední rady odborů č. 51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, ve znění zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.

14.

Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 235/1990 Sb., kterou se provádí zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění vyhlášky č. 313/1990 Sb., zákona č. 245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., vyhlášky č. 27/1993 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.

15.

Vyhláška Ministerstva financí č. 73/1993 Sb., o způsobu úhrady nákladů na státní vyrovnávací příspěvek plátcům příspěvku.

§ 81

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995, s výjimkou § 17 až 29 a § 80 bodů 1 až 3, 7, 12 až 15, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1996.

Uhde v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.



Poznámky pod čarou:

§ 2 odst. 2 zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

§ 4 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb.

§ 4 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.

§ 7 a § 19 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb.

§ 91 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 552/2005 Sb.

§ 76 až 81 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze.

§ 61 odst. 3, § 132, 138 a 140 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

§ 114 až 116 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 116, 117 a 119 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.

§ 7 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.

§ 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

§ 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

§ 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb.

§ 115 občanského zákoníku.

§ 26 odst. 2 zákona o rodině.

§ 4 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.

§ 7 a § 19 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 4 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.

§ 7 a § 19 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 45 zákona o rodině.

§ 63 a 74 zákona o rodině.

§ 69 zákona o rodině.

§ 78 zákona o rodině.

§ 45a zákona o rodině.

§ 45b odst. 2 zákona o rodině.

§ 45 zákona o rodině.

§ 76a občanského soudního řádu.

Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb.

Zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb.

§ 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 49/1994 Sb., zákona č. 256/1994 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

§ 67 zákona č. 435/2004 Sb.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

§ 57 až 91 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

§ 141 až 159 zákona č. 561/2004 Sb.

§ 8 odst. 3 a § 186 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.

§ 92 až 107 zákona č. 561/2004 Sb.

§ 141 až 159 zákona č. 561/2004 Sb.

§ 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

§ 25 a 38 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

§ 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

Například zákon č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákon č. 186/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 55 zákona č. 111/1998 Sb.

§ 55 zákona č. 111/1998 Sb.

§ 36 až 43 zákona č. 561/2004 Sb.

§ 55 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.

§ 46 odst. 3 a § 48 zákona č. 561/2004 Sb.

§ 55 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.

§ 55 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.

§ 717 občanského zákoníku.

§ 703 občanského zákoníku.

§ 115 občanského zákoníku.

Například zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů.

Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů.

§ 67 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů.

§ 28a zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 52/2004 Sb.

48d) § 9 odst. 2 písm. k) občanského soudního řádu.

§ 81 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 213/2002 Sb.

§ 28a zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 52/2004 Sb.

48d) § 9 odst. 2 písm. k) občanského soudního řádu.

§ 299 a 317 občanského soudního řádu.

§ 91 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 552/2005 Sb.

Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

§ 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.

§ 2 písm. a) a b) vyhlášky č. 362/2002 Sb., o postupech při provádění spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů a o náležitostech spisové evidence při provádění spisové rozluky.

Například § 128 občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., a § 8 trestního řádu, ve znění zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb.

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

§ 1 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 325/1993 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb.

§ 1 zákona ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.

Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona ČNR č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb.

§ 2 zákona ČNR č. 9/1991 Sb.

§ 12 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb. a zákona č. 152/1995 Sb.

§ 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb. a zákona č. 296/1995 Sb.

Nařízení Rady (EEC) 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.

Nařízení Rady (EEC) 574/72 stanovující postup provádění Nařízení Rady (EEC) 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.

Nařízení Rady (EEC) 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.

Nařízení Rady (EEC) 574/72 stanovující postup provádění Nařízení Rady (EEC) 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.

Nařízení Rady (EEC) 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.

Nařízení Rady (EEC) 574/72 stanovující postup provádění Nařízení Rady (EEC) 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.

Nařízení Rady (EEC) 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.

Nařízení Rady (EEC) 574/72 stanovující postup provádění Nařízení Rady (EEC) 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.

Například § 8 odst. 1 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., a § 12 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 272/1992 Sb.

Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

Zákon č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č. 117/1992 Sb.

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona ČNR č. 589/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

Zákon č. 50/1973 Sb., ve znění zákona č. 58/1984 Sb., zákona č. 118/1992 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.

Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 590/1992 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., vyhlášky č. 312/1993 Sb., vyhlášky č. 196/1994 Sb. a vyhlášky č. 248/1994 Sb.

Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č. 143/1965 Sb., vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb. a vyhlášky č. 30/1993 Sb.

Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb. a zákona č. 182/1994 Sb.

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona ČNR č. 589/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 590/1992 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., vyhlášky č. 312/1993 Sb., vyhlášky č. 196/1994 Sb. a vyhlášky č. 248/1994 Sb.

Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č. 143/1965 Sb., vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb. a vyhlášky č. 30/1993 Sb.

Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb. a zákona č. 182/1994 Sb.

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona ČNR č. 589/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 590/1992 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., vyhlášky č. 312/1993 Sb., vyhlášky č. 196/1994 Sb. a vyhlášky č. 248/1994 Sb.

Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č. 143/1965 Sb., vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb. a vyhlášky č. 30/1993 Sb.

Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb. a zákona č. 182/1994 Sb.

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona ČNR č. 589/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění ČSFR č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.

Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona č. 109/1995 Sb.

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona ČNR č. 589/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

§ 8 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

Poznámky pod čarou:
1

§ 2 odst. 2 zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

1a

§ 4 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb.

1b

§ 4 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.

§ 7 a § 19 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

3

Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb.

3a

§ 91 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 552/2005 Sb.

3b

§ 76 až 81 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze.

3c

§ 61 odst. 3, § 132, 138 a 140 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

§ 114 až 116 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 116, 117 a 119 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.

3d

§ 7 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě.

4

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

4a

Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.

7

§ 115 občanského zákoníku.

7a

§ 26 odst. 2 zákona o rodině.

8

Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb.

9

Zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb.

10

Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 49/1994 Sb., zákona č. 256/1994 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

10a

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

10b

§ 55 zákona č. 111/1998 Sb.

11

§ 36 až 43 zákona č. 561/2004 Sb.

11a

§ 55 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.

11b

§ 46 odst. 3 a § 48 zákona č. 561/2004 Sb.

11c

§ 55 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.

11d

§ 55 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.

18

§ 45b odst. 2 zákona o rodině.

19a

Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

19b

Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

19c

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

19d

Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

19e

§ 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.

19f

§ 2 písm. a) a b) vyhlášky č. 362/2002 Sb., o postupech při provádění spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů a o náležitostech spisové evidence při provádění spisové rozluky.

20

Například § 128 občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., a § 8 trestního řádu, ve znění zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb.

21

Například § 8 odst. 1 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., a § 12 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 272/1992 Sb.

21a

Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).

22

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

22a

Zákon č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

23

Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č. 117/1992 Sb.

24

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona ČNR č. 589/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

25

Zákon č. 50/1973 Sb., ve znění zákona č. 58/1984 Sb., zákona č. 118/1992 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.

26

Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

Vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 590/1992 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., vyhlášky č. 312/1993 Sb., vyhlášky č. 196/1994 Sb. a vyhlášky č. 248/1994 Sb.

Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č. 143/1965 Sb., vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb. a vyhlášky č. 30/1993 Sb.

27

Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb. a zákona č. 182/1994 Sb.

28

Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění ČSFR č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.

29

Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona č. 109/1995 Sb.

30

§ 8 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

31

§ 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

32

§ 45 zákona o rodině.

33

§ 63 a 74 zákona o rodině.

34

§ 69 zákona o rodině.

35

§ 78 zákona o rodině.

36

§ 45a zákona o rodině.

37

§ 45 zákona o rodině.

§ 76a občanského soudního řádu.

38

§ 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

38a

§ 67 zákona č. 435/2004 Sb.

39

§ 57 až 91 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

40

§ 141 až 159 zákona č. 561/2004 Sb.

41

§ 8 odst. 3 a § 186 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.

42

§ 92 až 107 zákona č. 561/2004 Sb.

43

§ 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

44

§ 25 a 38 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

45

§ 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

46

Například zákon č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákon č. 186/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

47a

§ 717 občanského zákoníku.

47b

§ 703 občanského zákoníku.

48

Například zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

48a

Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů.

48b

§ 67 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů.

48c

§ 81 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 213/2002 Sb.

48d

§ 28a zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 52/2004 Sb.

48d) § 9 odst. 2 písm. k) občanského soudního řádu.

48e

§ 299 a 317 občanského soudního řádu.

49a

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

50

§ 1 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 325/1993 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb.

51

§ 1 zákona ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.

Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona ČNR č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb.

52

§ 2 zákona ČNR č. 9/1991 Sb.

53

§ 12 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb. a zákona č. 152/1995 Sb.

54

§ 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb. a zákona č. 296/1995 Sb.

54a

Nařízení Rady (EEC) 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.

Nařízení Rady (EEC) 574/72 stanovující postup provádění Nařízení Rady (EEC) 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.