pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody,

pravidla pro rozdělení nákladů, které se rozúčtovávají na objekty a mezi konečné spotřebitele (dále jen "spotřebitel"), za teplo k vytápění a jinému využití a dodávku teplé užitkové vody.

Otopné období, není-li mezi odběratelem a dodavatelem dohodnuto jinak, začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku.

Dodávka tepla se zahájí v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušné lokalitě poklesne pod +13 st.C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 st.C pro následující den.

Průměrnou denní teplotou venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu sálání okolních stěn v 7.00, 14.00 a ve 21.00 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00 hod. se počítá dvakrát.

Vytápění se omezí nebo přeruší v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu vystoupí nad +13 st․C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat pokles této teploty pro následující den.

V průběhu otopného období byty v době od 6.00 do 22.00 hod., nebytové a společné prostory podle potřeby jsou vytápěny tak, aby byla zabezpečena vnitřní teplota stanovená projektem, která pro obytné místnosti je 20 st.C. Od 22.00 hod. do 6.00 hod. se vytápění omezí nebo krátkodobě přeruší do té míry, aby byly dodrženy požadavky na tepelnou stabilitu místnosti.

Pro účely této vyhlášky je požadavek odstavce 5 splněn, jestliže v místnosti s otopným tělesem teplota vzduchu naměřená teploměrem uprostřed půdorysu ve výši 1 m nad nášlapnou vrstvou podlahy, bez vlivu oslunění, je proti číselné hodnotě teploty stanovené projektem

Plánované opravy, údržbové a revizní práce, které mohou způsobit omezení či přerušení dodávky tepla k vytápění, se provádějí v mimotopném období.

Teplá užitková voda je dodávána celoročně tak, aby měla na výtoku u spotřebitele teplotu 45 st.C až 60 st.C, s výjimkou odběrných špiček spotřeby v zúčtovací jednotce.

Zúčtovací jednotkou je část objektu, objekt nebo soubor objektů, ve kterých se odběrným tepelným zařízením rozvádí teplo k vytápění a teplá užitková voda spotřebitelům z rozvodného zařízení dodavatele.

Dodávka podle odstavce 1 je uskutečňována denně nejméně v době od 6.00 do 22.00 hod.

Regulace parametrů teplonosného média v závislosti na klimatických podmínkách, která umožňuje zabezpečení vnitřní teploty podle § 2 odst. 5, je zajištěna, pokud je to technicky možné, ve výrobním a rozvodném zařízení.

Regulace vytápění v zúčtovací jednotce je prováděna:

společně pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody,

samostatně pro vytápění,

samostatně pro přípravu teplé užitkové vody.

Náklady na teplo k vytápění a jinému využití zahrnují účtované platby v cenách podle platných cenových předpisů,¹ které byly vynaloženy v dané zúčtovací jednotce za roční zúčtovací období:²

Náklady na teplo k vytápění v rámci zúčtovací jednotky se rozdělí na složku základní a spotřební, přičemž na základní složku připadně 30 % až 50 %, na spotřební složku 50 % až 70 % nákladů.

Jsou-li v zúčtovací jednotce nebytové prostory, spotřební složka se rozdělí na byty a na nebytové prostory podle jejich zjištěného podílu na celkové spotřebě tepla v zúčtovací jednotce.

Spotřební složka se rozdělí mezi spotřebitele úměrně údajům měřičů tepla nebo indikátorů s použitím výpočtové metody nebo korekcí, které umožňují rozúčtovat spotřební složku nákladů na vytápění podle polohy bytu.

Základní složka se rozdělí mezi spotřebitele v poměru jejich započitatelné podlahové plochy (dále jen "podlahová plocha") bytu nebo nebytového prostoru. Podlahovou plochou je plocha místnosti v bytě kromě lodžie a balkónu. U nebytového prostoru je podlahovou plochou podlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 této vyhlášky.

Je-li odebíráno teplo k jinému využití, základní složka se rozdělí na příslušné spotřebiče a na vytápění podle příkonu, spotřební složka podle jejich podílu na celkové spotřebě tepla v objektu.

V zúčtovací jednotce, kde u spotřebitelů nejsou instalovány indikátory nebo měřiče tepla, se náklady na vytápění rozdělí podle podlahové plochy vynásobené koeficientem podle údajů uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky.

Odečty měřičů tepla a indikátorů se provádějí nejméně jednou ročně.

Spotřební složka vytápěných místností bez měření připadající na 1 m2 podlahové plochy je o 30 % vyšší, než je průměrná hodnota spotřební složky v místnostech s měřením.

Náklady na teplo k přípravě teplé užitkové vody připadající na zúčtovací jednotku se rozdělí na složku základní a spotřební, přičemž základní složka činí 10 % až 30 %, spotřební složka 70 % až 90 % nákladů.

Náklady na dodávku teplé užitkové vody připadající na zúčtovací jednotku se rozdělí na složku základní a spotřební, přičemž základní složka činí 5 % a spotřební 95 % nákladů.

Základní složka se rozdělí mezi spotřebitele podle podlahové plochy.

Spotřební složka se rozdělí mezi spotřebitele podle údajů vodoměrů. K této složce se připočte podíl nákladů spotřeby podle vodoměrů ve společných prostorech.

V zúčtovací jednotce, kde u spotřebitelů nejsou instalovány vodoměry, se náklady na dodávku teplé užitkové vody rozdělí, není-li dohodnuto jinak, podle podlahové plochy.

Odečty vodoměrů se provádějí nejméně jednou ročně.

Spotřební složka neměřených odběrů připadající na 1 m2 podlahové plochy je až o 300 % vyšší, než je průměrná hodnota spotřební složky s měřenou spotřebou.

Náklady na dodávku teplé užitkové vody se dělí na složku základní a spotřební. Základní složka činí 5 % a spotřební 95 % nákladů.

Základní složka se rozdělí na zúčtovací jednotky podle podlahové plochy jednotlivých zúčtovacích jednotek.

Spotřební složka se rozdělí podle součtů údajů vodoměrů v zúčtovacích jednotkách; pokud je instalováno měření na vstupu do zúčtovací jednotky, použije se údaj tohoto měření.

Není-li možno v zúčtovací jednotce s vlastní předávací stanicí nebo s vlastním zdrojem tepla určit náklady na vytápění a na přípravu teplé užitkové vody odděleně podle měření, lze stanovit náklady na teplo pro ohřev užitkové vody, popř. množství paliva k tomu potřebné a rozdělit celkové náklady podle přílohy č. 2 této vyhlášky. Nelze-li z důvodu poruchy vodoměrů stanovit objem teplé užitkové vody V (m3), rozdělí se celkové náklady na teplo podle srovnatelného předchozího období nebo v poměru 70 % na vytápění a 30 % na přípravu teplé užitkové vody.

Pokud není možno zjistit spotřebu tepla pro nebytové prostory pro poruchu měřiče tepla, určí se stejným podílem ze spotřeby zúčtovací jednotky jako ve srovnatelném období, není-li to možné, technickým výpočtem.

vyhláška Ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky č. 186/1991 Sb., o hospodaření s teplem, řízení soustav centralizovaného zásobování teplem a o ochranných pásmech,

vyhláška Ministerstva místního hospodářství č. 197/1957 Ú. l., o úplatě za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody.