Smluvní strany učiní všechna potřebná opatření pro ulehčení a urychlení pohraničního odbavování v železniční, silniční a vodní dopravě mezi oběma státy.

Pohraniční odbavovací stanoviště jedné smluvní strany nebo pracovníci takových míst mohou provádět pohraniční odbavování na výsostném území druhé smluvní strany podle odstavce 3.

Příslušné orgány smluvních stran stanoví ujednáním, ve kterých případech, v jakém rozsahu a prostoru bude prováděno pohraniční odbavování jedné smluvní strany na výsostném území druhé smluvní strany. Mohou se dohodnout na pohraničním odbavování během jízdy ve vlaku a na lodích na stanovených trasách, jakož i na zřízení předsunutých pohraničních odbavovacích stanovišť jedné smluvní strany na výsostném území druhé smluvní strany.

Smluvní strany si vyhrazují právo krátkodobě a přechodně přesunout ve výjimečných případech kontrolu z územního státu zpět na vlastní výsostné území. Územní stát bude o takovémto přesunutí, jak je jen možno předem, informován.

„pohraničním odbavováním“ provádění všech předpisů smluvních stran, které je třeba uplatňovat při překračování státních hranic osobami a při dovozu, vývozu a tranzitu zboží, včetně dopravních prostředků nebo hodnot, které podléhají devizovým předpisům;

„územním státem“ stát, na jehož výsostném území zřídí druhá smluvní strana předsunutá pohraniční odbavovací stanoviště nebo jinak umožní provádět pohraniční odbavování svými pracovníky;

„sousedním státem“ druhá smluvní strana;

„pracovníky“ osoby, které jako pracovníci orgánů příslušných pro pohraniční odbavování vykonávají službu na předsunutých pohraničních odbavovacích stanovištích nebo v dopravních prostředcích během jízdy, jakož i osoby pověřené služebním dozorem;

„prostorem“ oblast územního státu, v níž jsou pracovníci sousedního státu oprávněni provádět pohraniční odbavování.

Pro pohraniční odbavování pracovníky sousedního státu se v územním státě uplatňují předpisy sousedního státu podle této smlouvy. V ostatním platí právo územního státu.

Úřední úkony prováděné pracovníky sousedního státu v prostoru stanoveném podle článku 1 odst. 3 se považují za úkony provedené v obci sousedního státu, na jejímž území se příslušný hraniční přechod nachází.

Dojde-li v tomto prostoru k porušením předpisů sousedního státu uvedených v článku 2 písm. a), považují se za porušení spáchaná v obci uvedené v odstavci 2.

Pohraniční odbavování výstupního státu se provádí před pohraničním odbavováním vstupního státu, pokud se nepoužije článku 5.

Po zahájení pohraničního odbavování pracovníky výstupního státu mohou pracovníci vstupního státu zahájit pohraniční odbavování osob a zboží včetně ostatních hodnot podléhajících devizovým předpisům, které již byly pracovníky výstupního státu odbaveny. Toto platí i v případě, pokud výstupní stát od pohraničního odbavování upustil.

Po zahájení pohraničního odbavování pracovníky vstupního státu podle odstavce 2 již nesmějí pracovníci výstupního státu provádět úkony pohraničního odbavování. Jestliže však vznikne po zahájení vstupního odbavování podezření z trestného jednání nebo se dodatečně zjistí, že osoba, po které je vyhlášeno pátrání za účelem zadržení nebo kterou je nutno zajistit, se nachází v prostoru, jsou pracovníci výstupního státu se souhlasem pracovníků vstupního státu oprávněni úkony pohraničního odbavování dodatečně provést či opětovně zahájit.

K oprávněním uvedeným v článku 6 patří rovněž právo zadržení, zajištění a vrácení zpět a právo převezení do sousedního státu. Pracovníci sousedního státu však nejsou oprávněni k tomu, aby státní příslušníky územního státu na jeho výsostném území zadržovali, zajišťovali, drželi ve vazbě nebo je převáželi do sousedního státu. Mohou však tyto osoby nuceně předvádět na vlastní předsunuté pohraniční odbavovací stanoviště, nebo neexistuje-li, na pohraniční odbavovací stanoviště územního státu k písemnému záznamu o stavu věci.

Při opatřeních podle odstavce 1 je nutno neodkladně přizvat pracovníka územního státu.

Azylové právo územního státu není dotčeno.

Na trasách vedoucích z výsostného území sousedního státu k jeho předsunutým pohraničním odbavovacím stanovištím v územním státě, určených k přeshraniční přepravě osob a zboží, se uplatňují předpisy týkající se pohraničního odbavování obou států s tím, že předpisy výstupního státu se použijí před předpisy státu vstupního.

Na dodržování předpisů obou států musí dohlížet příslušná pohraniční odbavovací stanoviště územního státu. V případě porušení těchto předpisů se zadržené nebo zajištěné osoby a zabavené zboží, jakož i hodnoty podléhající devizovým předpisům předávají nejdříve pohraničním odbavovacím stanovištím výstupního státu k provedení pohraničního odbavení. Ustanovení článku 7 nejsou dotčena.

Příslušná pohraniční odbavovací stanoviště smluvních stran se vzájemně podporují při pohraničním odbavování podle této smlouvy. Vyměňují si rovněž osobní údaje v případě, že jejich předání je potřebné pro provádění pohraničního odbavování.

Pokud se na základě této smlouvy v souladu s vnitrostátním právem předávají osobní údaje, platí následující ustanovení:

Bude-li osoba v důsledku předání údajů podle této smlouvy poškozena protiprávním jednáním, odpovědnost za škodu nese přijímající smluvní strana podle svých vnitrostátních právních předpisů. Ve vztahu k poškozenému se nemůže odvolávat na to, že škoda byla způsobena předávající smluvní stranou.

Trestněprávní ustanovení územního státu na ochranu jeho pracovníků se vztahují rovněž na trestné činy proti pracovníkům sousedního státu při výkonu služby v územním státě nebo v souvislosti s touto službou.

O trestných činech spáchaných pracovníky sousedního státu v územním státě je nutno neprodleně vyrozumět nadřízený služební orgán těchto pracovníků prostřednictvím příslušného orgánu územního státu.

Nároky na náhradu škody, kterou způsobí pracovníci sousedního státu při výkonu své služby nebo v souvislosti s touto službou v územním státě, podléhají právu sousedního státu a je třeba je uplatnit před jeho soudy. Státní příslušníci územního státu jsou v těchto nárocích postaveni na roveň státním příslušníkům sousedního státu.

Je-li pracovník sousedního státu během výkonu své služby nebo v souvislosti s touto službou v územním státě usmrcen nebo zraněn nebo je-li věc, kterou s sebou vozí nebo nosí, poškozena nebo zničena, posuzují se nároky na náhradu těchto škod podle práva sousedního státu.

K rozhodnutí o nárocích na náhradu škody podle odstavce 2 jsou příslušné soudy té smluvní strany, na jejímž výsostném území došlo k jednání způsobivšímu škodu nebo v němž má škůdce trvalý pobyt. Příslušným je také soud, v jehož obvodu má navrhovatel svůj trvalý pobyt.

Všechny předměty určené pro služební potřebu dovážené nebo vyvážené pracovníky sousedního státu činnými v územním státě jsou osvobozeny od cla a jiných poplatků.

Od cla a jiných poplatků jsou osvobozeny i předměty osobní potřeby včetně potravin, které převážejí pracovníci na cestě do služby a zpět a jež potřebují během služebního pobytu v územním státě.

Služební vozidla a vlastní vozidla, kterými pracovníci sousedního státu jezdí k výkonu služby do územního státu a jimiž se vracejí do státu sousedního, nepodléhají při zachování příslušných kontrolních opatření clu a jiným poplatkům. Zajištění celního dluhu se nevyžaduje.

Zákazy dovozu a vývozu, jakož i dovozní a vývozní omezení se nevztahují na předměty a vozidla uvedená v odstavcích 1 až 3.

Pracovníci sousedního státu, kteří na základě této smlouvy pravidelně vykonávají službu v územním státě, musí být před vysláním písemně jmenovitě nahlášeni příslušným pohraničním odbavovacím stanovištím územního státu s uvedením dat narození a služební funkce.

Každá ze smluvních stran na žádost druhé smluvní strany vyřadí nebo odvolá své pracovníky z výkonu služby na jejím výsostném území.

Smluvní strany budou udělovat svým předsunutým pohraničním odbavovacím stanovištím všechna oprávnění nezbytná k pohraničnímu odbavování; odbavovací oprávnění pro pohyb zboží se řídí provozními potřebami.

Odbavovací oprávnění a provozní doby pohraničních odbavovacích stanovišť obou stran je nutno uvést do maximálního možného souladu.

Služební dopisy a služební balíky, jakož i služební peněžní a cenné zásilky, které jsou určeny pro předsunutá pohraniční odbavovací stanoviště nebo jsou jimi do sousedního státu zasílány, mohou být dopravovány pracovníky sousedního státu bez prostřednictví poštovní správy a jsou osvobozeny od poštovních poplatků.

Tyto zásilky podléhají pohraniční kontrole územního státu pouze při podezření z páchání trestné činnosti. K této kontrole je třeba přizvat pracovníky sousedního státu.

Zásilky mají být v zájmu zabránění zneužití opatřeny služebním razítkem odesílajícího služebního orgánu.

Územní stát povoluje bezplatné zřizování a provoz telekomunikačních zařízení potřebných výhradně k činnosti předsunutých pohraničních odbavovacích stanovišť a k pohraničnímu odbavování v dopravních prostředcích během jízdy včetně zařízení pro elektronické zpracování údajů, jakož i jejich napojení na příslušná zařízení sousedního státu. Případné náklady na vybudování těchto zařízení nebo nájemné za jejich používání hradí sousední stát. Provoz těchto zařízení se považuje za interní provoz sousedního státu.

S výjimkou případů uvedených v odstavci 1 nejsou dotčeny předpisy obou smluvních stran o zřizování, údržbě a provozu telekomunikačních zařízení včetně zařízení na elektronické zpracování údajů.

Příslušné orgány smluvních stran vzájemně koordinují potřebná opatření podle odstavce 1.

Podnikatelé sousedního státu, jakož i jejich personál mohou na předsunutých pohraničních odbavovacích stanovištích vykonávat všechny služby týkající se pohraničního odbavování, k jejichž poskytování jsou v sousedním státě oprávněni. Poskytování těchto služeb se řídí podle právních předpisů sousedního státu.

U podnikatelů a jejich personálu uvedených v odstavci 1 se nevyžaduje zvláštní živnostenské a pracovní povolení územního státu.

Organizačně technické podmínky pro poskytování služeb podnikateli v územním státě mohou příslušné orgány smluvních stran upravit s ohledem na místní podmínky v ujednáních o provádění pohraničního odbavování jedné smluvní strany na výsostném území druhé smluvní strany.

Příslušné orgány územního státu rozhodnou po dohodě s příslušnými orgány sousedního státu, ve kterých případech a v jakém rozsahu budou těmto podnikatelům poskytnuty za úhradu kanceláře nebo pozemky ke zřízení kancelářských budov na jednotlivých pohraničních odbavovacích stanovištích.

Příslušné orgány smluvních stran určí vzájemnou dohodu:

Železnice územního státu jsou povinny vyhovět žádosti sousedního státu o poskytnutí služebních a ubytovacích prostor a dalších služeb pro pracovníky pohraničních odbavovacích stanovišť sousedního státu za úhradu, kterou je třeba sjednat.

Železnice a provozovatelé vodní dopravy jsou povinni pracovníky provádějící pohraniční odbavování během jízdy přepravovat zdarma a poskytovat jim bezplatně potřebné vlakové oddíly nebo kabiny lodí.

Tato smlouva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou vyměněny v Praze, pokud možno v době co nejkratší.

Tato smlouva vstoupí v platnost prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byly vyměněny ratifikační listiny.

Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Může být kdykoliv písemně vypovězena. Výpověď nabývá účinnosti dvanáct měsíců po dni, ve kterém byla doručena druhé smluvní straně diplomatickou cestou.

Dáno ve Furth im Wald dne 19. května 1995 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.