před uplynutím zkušební doby, nebyla-li zkušební doba stanovena nebo byla stanovena na dobu kratší než šest měsíců, po uplynutí šesti měsíců od přijetí do služebního poměru,

před skončením služebního poměru sjednaného na dobu určitou, žádá-li celník o změnu služebního poměru na dobu neurčitou,

má-li být ustanoven nebo jmenován do vedoucí funkce,

po uplynutí šesti měsíců po ustanovení do jiného druhu služby,

došlo-li k závažným změnám ve způsobilosti vykonávat dosavadní funkci,

na žádost celníka, nejdříve však po jednom roce od nabytí právní moci posledního služebního hodnocení.

Způsobilost celníka pro výkon funkce se při služebním hodnocení posuzuje podle jeho odbornosti, zdravotního stavu, služební aktivity, množství a kvality plnění služebních úkolů, jejich složitosti a náročnosti a osobních vlastností. Přitom se přihlíží zpravidla k

Ve služebním hodnocení se uvede, zda celník je způsobilý pro další výkon funkce nebo služby.

Pokud je celník způsobilý vykonávat dosavadní funkci, uvede se v hodnocení, zda dosahuje dobrých výsledků ve výkonu služby pro účely povýšení do vyšší hodnosti.

Návrh služebního hodnocení zpracovává nejbližší nadřízený celníka (dále jen „hodnotitel“).

Služební hodnocení schvaluje příslušný služební funkcionář.

Služební hodnocení se celníkovi doručí; služební hodnocení obsahuje i poučení o možnosti podat odvolání.¹

Pravomocné služební hodnocení se ukládá do osobního spisu celníka.

Služební hodnocení obsahuje hodnotící část a závěry.

Není-li celník způsobilý vykonávat dosavadní funkci, uvede se současně, zda je způsobilý vykonávat nižší funkci nebo zda není způsobilý vykonávat jakoukoliv funkci.

Je-li celník pro profesní znalosti, vědomosti a dovednosti, zkušenosti získané dlouhodobou odbornou praxí a osobní vlastnosti způsobilý vykonávat i vyšší funkci než dosavadní, uvede se současně, zda splňuje nebo nesplňuje předpoklady školního a celního vzdělání pro výkon této vyšší funkce.

Součástí závěru musí být doporučení hodnotitele, na které činnosti má celník do budoucna zaměřit svou pozornost nebo úsilí, popřípadě které nedostatky ve službě má odstranit. Za tím účelem mu mohou být uloženy úkoly a stanoven termín k jejich splnění.

profesních znalostí, vědomostí a dovedností a přístupu k jejich soustavnému prohlubování nebo rozšiřování,

kvality vykonané práce,

zodpovědnosti a spolehlivosti,

dodržování služební kázně.

Odborná způsobilost celníka se posuzuje podle

Předpokladem pro výkon funkce celníka je splněný stupeň školního vzdělání doplněný splněným stupněm celního vzdělání. U funkcí, k jejichž výkonu jsou požadovány znalosti, vědomosti nebo dovednosti pro výkon specifických činností, jsou předpokladem pro výkon funkce osvědčení o znalostech, vědomostech nebo dovednostech pro výkon těchto specifických činností.

Stupni celního vzdělání, jejichž splnění je podmínkou pro výkon funkcí, se rozumí:

Výběrové řízení, jeho náležitosti, popř. změny a zrušení výběrového řízení vyhlašuje služební funkcionář, který je oprávněn o ustanovení nebo jmenování celníka do volné funkce rozhodnout, (dále jen „vyhlašovatel“) zveřejněním ve Věstníku Celní správy České republiky.

Náležitosti výběrového řízení obsahují

Vyhlašovatel doručené přihlášky označí datem doručení a pořadovým číslem spisového protokolu.

Opožděné přihlášky, které byly doručeny po skončení stanovené lhůty, vyhlašovatel nepřijme a vrátí je zpět zájemcům.

Pro výběrové řízení vyhlašovatel jmenuje výběrovou komisi (dále jen „komise“), která se skládá z předsedy, tajemníka a dalších minimálně tří členů, především z osob s příslušným odborným vzděláním a praxí, seznámených s charakterem volné funkce․ Předsedou komise je zpravidla vedoucí služebního pracoviště, v němž je volná funkce. Tajemníkem komise je zpravidla určen personální pracovník příslušného celního orgánu.

Komise vyhodnotí doklady předložené zájemcem. Zájemci, který nesplňuje podmínky výběrového řízení, komise písemně sdělí, které podmínky nesplnil, a vrátí mu předložené doklady. Zájemci, který splňuje podmínky výběrového řízení, komise bez zbytečného odkladu písemně oznámí jeho přijetí do výběrového řízení a současně jej pozve k osobnímu pohovoru.

Při osobním pohovoru lze zájemci uložit písemné zpracování stručného tematického úkolu ve vyměřeném čase. Vyžaduje-li to charakter funkce, do které má být celník ustanoven nebo jmenován, lze požadovat i posouzení profesní a psychické způsobilosti nebo i test fyzické výkonnosti.

Komise vyhodnotí informace o zájemcích na volnou funkci a stanoví pořadí jejich vhodnosti pro výkon volné funkce. Pořadí se stanoví hlasováním všech členů výběrové komise. Návrh na pořadí je přijat, hlasuje-li pro něj většina členů komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise.

Komise pořizuje o výběrovém řízení zprávu, která obsahuje

Zprávu o výběrovém řízení podepisují všichni členové komise. Podepsanou zprávu předá komise s veškerými podklady vyhlašovateli, čímž činnost komise končí.

Celník může být pověřen zastupováním jiného celníka ve funkci stejné nebo vyšší úrovně.

Zastupováním ve funkci nelze pověřit celníka, kterému tato povinnost vyplývá z jeho funkce.

Celníka lze pověřit výkonem funkce stejné nebo vyšší úrovně.

Pro pověřování výkonem funkce platí obdobně ustanovení § 16 odst. 1 zákona.

Celník je po skončení pověření výkonem funkce ustanoven do funkce alespoň stejné úrovně, jakou zastával před pověřením výkonem funkce.

Zařazení do zálohy pro studující celníky se provede dnem povolání nebo dnem vyslání celníka Ministerstvem financí (dále jen „ministerstvo“) k dennímu studiu.

Vynětí ze zálohy se provede ke dni skončení nebo přerušení studia na škole nebo zanecháním studia.

Do zálohy pro přechodně nezařazené celníky lze celníka zařadit nejdéle na dobu šesti měsíců. Služební funkcionář je povinen po uplynutí stanovené doby celníka zařazeného do této zálohy ustanovit do funkce nebo skončit jeho služební poměr.

Rozhodnutí o zařazení celníka do této zálohy musí obsahovat

Po dobu zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené celníky vykonává celník služební činnosti stanovené rozhodnutím služebního funkcionáře, které pokud možno odpovídají jím dosažené kvalifikaci a druhu služby, který vykonával před zařazením do zálohy.

Do základní doby služby v týdnu se započítává přestávka na jídlo a oddech

Je-li při nerovnoměrně rozvržené době služby délka doby služby (směny) kratší než 12 hodin, započítává se přestávka na jídlo a oddech do doby služby v rozsahu 30 minut za službu (směnu).

Služební funkcionář může nařídit služební pohotovost

Služební pohotovost na pracovišti se vykonává na pravidelném služebním působišti celníka a podle rozhodnutí služebního funkcionáře i na jiném místě jím určeném.

Služební pohotovost mimo pracoviště se vykonává v bydlišti celníka nebo na jiném místě, které na návrh celníka určí služební funkcionář.

Rozsah služební pohotovosti stanoví služební funkcionář, který služební pohotovost nařídil.

dovolené, dodatkové dovolené a preventivní rehabilitace,

dočasné neschopnosti ke službě vzniklé následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání,

náhradního volna,

mateřské dovolené,⁶

služebního volna s nárokem na služební příjem,

služebního volna, při kterém je poskytována peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění,

strávená ve vazbě, jestliže trestní stíhání proti celníkovi bylo zastaveno nebo jestliže byl obžaloby pravomocně zproštěn,

zproštění výkonu služby, jestliže celníkovi náležel rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,

po kterou nekoná službu ve svátek.⁷

jsou při výkonu služby vystaveni ve významné míře nepříznivým vlivům ionizujícího záření,

jsou při výkonu služby převážně nebo dlouhodobě vystaveni nadměrnému vlivu nepříznivých faktorů pracovního prostředí a je-li tato skutečnost potvrzena příslušným orgánem hygienické služby.

Překážkami ve službě z důvodu obecného zájmu je výkon veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, které není možné uskutečnit mimo dobu služby.

Výkonem veřejné funkce se rozumí zejména výkon povinností vyplývajících z funkce poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu, senátora Senátu Parlamentu, člena obecního zastupitelstva a přísedícího.

Výkonem občanských povinností se rozumí zejména výkon povinností svědků, tlumočníků a jiných osob předvolaných k jednání u soudu nebo státního orgánu nebo orgánu obce. O výkon občanských povinností jde dále při poskytnutí první pomoci, povinných lékařských prohlídkách, opatřeních proti přenosným nemocem, jiných naléhavých opatřeních léčebně preventivní péče, izolaci z důvodů veterinárně ochranných opatření, poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, živelních událostech nebo v jiných obdobných mimořádných případech a v případech, kdy je fyzická osoba povinna podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout.

Služební volno s nárokem na služební příjem pro překážky ve službě z důvodu výkonu veřejných funkcí nebo občanských povinností se poskytne na nezbytně nutnou dobu. Celníkovi uvolněnému dlouhodobě, nejméně však po dobu jednoho měsíce, se poskytne služební volno bez nároku na služební příjem.

Služební volno pro jiné úkony v obecném zájmu se poskytne za podmínek a v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem.⁸

Služební volno pro překážky ve službě se celníkovi poskytuje ve dnech, které jsou jinak jeho obvyklými dny služby.

Poskytne-li se služební volno určené počtem dnů celníkovi s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby, přísluší mu volno na tolik obvyklých dnů služby, kolik jich na určený počet dnů připadá v celoročním průměru.

O poskytnutí služebního volna pro překážky ve službě musí celník písemně požádat. To neplatí, nebyla-li důležitá osobní překážka ve službě celníkovi předem známa; takovou překážku oznámí bezprostředně nadřízenému bez zbytečného odkladu.

Překážku ve službě a dobu jejího trvání je celník povinen prokázat bezprostředně nadřízenému.

při studiu na střední škole nebo na vyšší odborné škole v rozsahu

při studiu na vysoké škole v rozsahu

K vykonání přijímacích zkoušek se celníkovi poskytne služební volno bez nároku na služební příjem v nezbytně nutném rozsahu.

Osamělému celníkovi, který pečuje alespoň o jedno dítě mladší 15 let, jemuž náleží studijní volno podle § 26, se poskytne další studijní volno bez nároku na služební příjem v rozsahu pěti dnů v každém školním roce.

Studijní volno se celníkovi poskytuje ve dnech, které jsou jinak jeho obvyklými dny služby. Čerpá-li studijní volno určené počtem dnů celník s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby, přísluší mu volno na tolik obvyklých dnů služby, kolik jich na určený počet dnů připadá v celoročním průměru.

Studijní volno určené počtem dnů nelze čerpat po částech kratších než jeden den.

Studijní volno lze čerpat po celý školní rok. Do jiného školního roku lze převádět pouze studijní volno poskytované na přípravu a vykonání zkoušek.

Studijní volno se neposkytuje na přípravu a vykonání opravné zkoušky. V případech hodných zvláštního zřetele může služební funkcionář rozhodnout o udělení služebního volna na přípravu a vykonání opravné zkoušky v rozsahu nejvýše dvou dnů.

Čerpání studijního volna se přerušuje dočasnou neschopností celníka k výkonu služby pro nemoc nebo úraz.⁹

Náhradami výdajů poskytovaných v souvislosti s výkonem služby (dále jen „náhrada“) se rozumí náhrady výdajů při vyslání celníka na služební cestu nebo studijní pobyt, do školy nebo kursu, při přijetí do služebního poměru a změnách služebního poměru, při stěhování, při preventivní rehabilitaci.

Rodinou celníka se pro účely poskytování náhrad rozumí

Místem služebního působiště celníka se pro účely poskytování náhrad rozumí správní obvod obce určené rozhodnutím služebního funkcionáře, pokud služební funkcionář blíže nevymezí místo, kde celník pravidelně vykonává službu.

Služební cestou se rozumí doba od nástupu celníka na cestu k výkonu služby nebo služebních úkolů do jiného místa, než je jeho služební působiště, včetně výkonu služby nebo služebních úkolů v tomto místě, do návratu celníka z této cesty.

Místem bydliště celníka se rozumí místo, kde je celník přihlášen k trvalému pobytu.

Místem služebního působiště celníka, který vykonává pohraniční odbavování na území cizího státu, je pohraniční odbavovací stanoviště, na němž je celník oprávněn provádět pohraniční odbavování na společných státních hranicích podle mezinárodních smluv.¹¹

Celníkovi vyslanému na služební cestu náleží

V případě mimořádného povolání celníka z místa bydliště do místa služebního působiště, při kterém mu vzniknou zvýšené výdaje, náleží celníkovi náhrada prokázaných jízdních výdajů, prokázaných nebo služebním funkcionářem uznaných nutných vedlejších výdajů a stravné podle § 35 za dobu přepravy z místa bydliště do místa služebního působiště.

Je-li celník vyslán na služební cestu z místa služebního působiště do obce bydliště nebo do obce, ze které se denně vrací do obce bydliště, náleží mu stravné pouze za dobu výkonu služby. Náhrada výdajů za ubytování se neposkytuje.

Celníkovi náleží náhrada prokázaných jízdních výdajů za prostředky hromadné dopravy za cesty konané v obci služebního působiště, je-li cesta konána za účelem plnění služebních povinností. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na cesty z místa bydliště do místa služebního působiště a zpět.

Za každý kalendářní den služební cesty přísluší celníkovi stravné v tomto dni ve výši

Je-li celníkovi na služební cestě zabezpečeno bezplatné stravování, stravné se neposkytuje. Má-li zabezpečeno bezplatné stravování pouze částečně, krátí se náležející stravné o 20 % za snídani, o 40 % za oběd a o 40 % za večeři z celodenního stravného. Částky se zaokrouhlují na celé koruny směrem dolů.

Koná-li celník v jednom kalendářním dni více služebních cest, posuzuje se pro účely poskytování stravného každá služební cesta samostatně.

Je-li celníkovi vyslanému na služební cestu, která trvá méně než 5 hodin, znemožněno stravovat se obvyklým způsobem ze služebních důvodů, může mu být na základě rozhodnutí služebního funkcionáře poskytnuto stravné až do výše podle odstavce 1 písm. a).

Stravné se upravuje ve stejných termínech a stejným způsobem jako stravné poskytované podle zvláštního předpisu.¹²

Celníkovi, který je přeložen¹³ do jiného místa služebního působiště, náleží náhrady jako při služební cestě.

Služební funkcionář může celníkovi, který v důsledku přijetí do služebního poměru¹⁴ nebo přeložení na vlastní žádost¹⁵ žije v místě služebního působiště odloučeně od své rodiny, přiznat rozhodnutím¹⁶ poskytování náhrad jako při služební cestě až v rozsahu a do výše stanovené v § 35 a 36, a to nejvíce na dobu dvou let od rozhodnutí o přijetí do služebního poměru nebo o přeložení na vlastní žádost.

Je-li celníkovi přiznáno stravné podle odstavce 2 nižší než stravné stanovené v § 35 odst. 1 písm. c), náleží mu za dobu pobytu v místě služebního působiště v den odjezdu k návštěvě rodiny nebo příjezdu z návštěvy rodiny stravné ve výši

Celníkovi, kterému se poskytují náhrady podle odstavců 1 a 2 a je v této době vyslán na služební cestu, se poskytne náhrada, která je pro něho výhodnější.

Celníkovi, který byl převeden na jinou funkci,¹⁷ náleží náhrady podle odstavců 1 a 2 v rozsahu, v jakém mu byly přiznány. Náhrady podle odstavce 2 mu náleží, jen pokud již neuplynula doba, na kterou mu byly přiznány.

Ve výroku rozhodnutí¹⁶ podle odstavce 2 služební funkcionář stanoví výši jednotlivých náhrad podle § 35 a 36, dobu, případně další podmínky jejich poskytování.

Celníkovi, který splňuje podmínky pro poskytování náhrad podle ustanovení § 38 této vyhlášky, přizná služební funkcionář náhradu prokázaných výdajů za přepravu bytového zařízení a svršků celníka a jeho rodiny.

Dále může služební funkcionář přiznat náhradu prokázaných jízdních výdajů celníka a jeho rodiny z obce dosavadního pobytu do obce nového pobytu a náhradu nezbytně nutných prokázaných výdajů spojených s malováním a menší úpravou bytu, která však může činit nejvýše 3000 Kč.

Dohodne-li se celník se služebním funkcionářem, že při služební cestě použije silniční motorové vozidlo, s výjimkou služebního motorového vozidla, přísluší mu za každý 1 km jízdy sazba základní náhrady a náhrada za spotřebované pohonné hmoty.

Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí

Sazba základní náhrady u nákladních automobilů a autobusů se dohodne mezi služebním funkcionářem a celníkem.

Náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty přísluší celníkovi ve výši vypočtené z ceny pohonné hmoty a spotřeby pohonné hmoty vozidla.

Při výpočtu výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty se vychází z ceny pohonné hmoty prokázané celníkem. Neprokáže-li celník cenu pohonné hmoty, vypočte se výše náhrady z průměrné ceny pohonné hmoty stanovené vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí vydanou podle zvláštního předpisu.¹²

Spotřeba pohonné hmoty silničního motorového vozidla se vypočte aritmetickým průměrem z údajů uvedených v technickém průkazu vozidla. Pokud technický průkaz vozidla tyto údaje neobsahuje, přísluší celníkovi náhrada výdajů za pohonné hmoty podle spotřeby uvedené v technickém průkazu vozidla shodného typu a objemu válců.

Služební funkcionář může s celníkem sjednat též poskytování náhrady za použití silničního motorového vozidla ve výši odpovídající ceně jízdenky hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy.

Sazby základních náhrad se upravují ve stejných termínech a stejným způsobem jako sazby základních náhrad poskytované podle zvláštního předpisu.¹²

Za zahraniční služební cestu se nepovažuje služební cesta konaná na pohraniční odbavovací stanoviště, pokud je to místo jeho pravidelného služebního působiště, včetně výkonu služby nebo služebních úkolů v tomto místě.¹¹

Na poskytování náhrad při zahraničních služebních cestách se vztahují ustanovení § 34 až 39, pokud není dále stanoveno jinak.

Při zahraniční služební cestě přísluší celníkovi stravné v cizí měně ve výši stanovené zvláštním právním předpisem.¹² Se souhlasem celníka nebo na jeho žádost může být celníkovi vyplaceno stravné v českých korunách. Pro přepočet se použije směnný kurs devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou.

Trvá-li zahraniční služební cesta v kalendářním dni méně než 24 hodin, přísluší celníkovi poměrná část stravného, která se určí ze základní sazby stanovené podle odstavce 1, a to podle skutečné délky zahraniční služební cesty vyjádřené v hodinách včetně hodin započatých. Obdobně se určí poměrná část stravného při průjezdu více státy.

Celníkovi provádějícímu pohraniční odbavování v dopravních prostředcích během jízdy nebo plavby se poskytne stravné podle odstavce 2.

Ministr může stanovit služebním funkcionářům stravné ve výši přesahující stanovenou základní sazbu stravného až o 15 %.

Služební funkcionář může celníkovi při zahraniční služební cestě poskytnout vedle stravného kapesné v cizí měně do výše 40 % stravného určeného podle § 43.

Kapesné se neposkytne celníkovi provádějícímu pohraniční odbavování v dopravních prostředcích během jízdy nebo plavby, kterému náleží stravné podle § 43 odst. 3.

Při zahraniční služební cestě přísluší celníkovi za dobu služební cesty na území České republiky stravné v české měně v rozsahu a za podmínek stanovených v § 35.

Při zahraniční služební cestě je rozhodnou dobou pro vznik nároku na náhrady poskytované v cizí měně přechod české státní hranice a při letecké přepravě odlet a přílet letadla podle letového řádu.

V dohodě o vzájemné výměně celníků může služební funkcionář se zahraničním subjektem, ke kterému je celník vysílán, sjednat poskytování bezplatného ubytování, stravného, kapesného a náhradu za jízdní výdaje za cesty související s výkonem služby.

Jízdní výdaje za cesty z místa služebního působiště nebo bydliště do sídla zahraničního subjektu a zpět hradí vysílající útvar.

Služební funkcionář může se zahraničním subjektem dohodnout výši stravného poskytovaného celníkovi v zahraničí maximálně do výše stanovené touto vyhláškou.

Služební funkcionář může se zahraničním subjektem dohodnout výši stravného poskytovaného zaměstnanci zahraničního subjektu vyslanému do České republiky až do výše dvojnásobku horní hranice stravného stanoveného při služebních cestách na území České republiky a kapesné do výše 40 % takto stanoveného stravného.

Celníkovi, který výjimečně použije se souhlasem služebního funkcionáře vlastní předměty potřebné pro výkon služby, náleží náhrada za používání vlastních předmětů.

Souhlas služebního funkcionáře s použitím vlastních předmětů podle předchozího odstavce nelze udělit na používání silničního motorového vozidla, vyjma případů upravených touto vyhláškou, na používání předmětů běžně zabezpečovaných ministerstvem a předmětů, jejichž použitím by mohly být ohroženy důležité zájmy služby, majetek, život a zdraví.

Výši náhrady v celých korunách stanoví služební funkcionář na základě účelně vynaložených nákladů, které celník vynaložil v souvislosti s použitím vlastního předmětu.

Pokud se celník se služebním funkcionářem dohodne na paušální částce jako náhradě za použití vlastního předmětu pro výkon služby, nemůže celník požadovat úhradu těch nákladů, o něž byla dohodnutá paušální částka překročena.

Náhrady za používání vlastních předmětů potřebných pro výkon služby se vyplácejí vždy po uplynutí kalendářního čtvrtletí.

Doba setrvání ve služebním poměru po skončení studia, na níž se celník může dohodou o rozšíření nebo zvýšení vzdělání zavázat, činí

Dobou trvání studia je doba, po kterou je celník studentem školy. Dobu trvání distančního studia lze dohodnout nejdéle na dobu deseti let.

Náklady vynaložené na rozšíření nebo zvýšení vzdělání zahrnují služební příjem poskytnutý celníkovi po dobu studijního volna, popřípadě též náhrady výdajů poskytnutých celníkovi v souvislosti se studiem a školné, pokud ho celníkovi uhradí ministerstvo.

Výše nákladů stanovených podle předchozího odstavce, kterou je celník povinen uhradit při nesplnění závazku setrvání ve služebním poměru nebo při skončení služebního poměru před dokončením studia k rozšíření nebo zvýšení vzdělání, nesmí překročit částku

V případech hodných zvláštního zřetele může služební funkcionář částečně snížit, popřípadě zcela prominout úhradu nákladů celníkovi, jehož služební poměr skončil.

Preventivní rehabilitace se poskytuje ve formě rekondice nebo rehabilitace.

Rekondice je forma organizovaného aktivního odpočinku směřující k obnovení standardních tělesných a duševních schopností celníka snížených nebo oslabených následkem dlouhodobého výkonu služby.

Rehabilitace je forma léčení směřující k opětovnému nabytí standardních tělesných a duševních schopností celníka ztracených nebo výrazně snížených následkem dlouhodobého výkonu služby.

Preventivní rehabilitace se poskytuje celníkovi

Preventivní rehabilitace se neposkytne celníkovi

O poskytnutí a stanovení termínu konání preventivní rehabilitace rozhoduje služební funkcionář.

Preventivní rehabilitace zabezpečuje a náklady s nimi spojené hradí ministerstvo.

Preventivní rehabilitace se zabezpečuje s celodenním ubytováním a celodenním stravováním.

Rekondice se uskutečňuje v ubytovacích zařízeních zajišťovaných ministerstvem formou organizovaného aktivního odpočinku spojeného s tělesnými cvičeními pod dohledem odborného personálu nebo s pracemi na údržbě zařízení celní správy nebo ministerstva. Práce na údržbě zařízení jsou prováděny v prvním týdnu konání preventivní rehabilitace v rozsahu nejvýše 40 hodin.

Rehabilitace se uskutečňuje v ubytovacích zařízeních zajišťovaných ministerstvem s poskytováním léčebných a rehabilitačních služeb (s procedurami a tělesnými cvičeními) nebo v určených lázeňských léčebných ústavech.

Služební funkcionář je oprávněn změnit původně stanovený termín nástupu na preventivní rehabilitaci, případně přerušit její výkon, vyžaduje-li to důležitý zájem služby nebo důležitá překážka na straně celníka.

Náhradní termín pro nástup preventivní rehabilitace musí být stanoven tak, aby preventivní rehabilitace byla poskytnuta do konce kalendářního roku, v němž na ni vznikl nárok, a není-li to možné, nejpozději do konce června následujícího roku.

Celníkovi, kterému byla poskytnuta preventivní rehabilitace podle § 54 odst. 2 zákona v jiné obci, než je obec jeho bydliště, náleží

Celníkovi, kterému byla poskytnuta preventivní rehabilitace podle § 54 odst. 3 zákona v jiné obci, než je obec jeho bydliště, náleží

Dohodne-li se celník se služebním funkcionářem, že k cestě na preventivní rehabilitaci a zpět použije s ilniční motorové vozidlo, s výjimkou služebního motorového vozidla, přísluší mu náhrada ve výši odpovídající ceně jízdenky hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy.

Služby zakázané všem celničkám, těhotným celničkám a matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky.

V případě pochybností, zda jsou splněny podmínky pro použití zákazu výkonu služby, musí projednat služební funkcionář použití zákazu s lékařem a s příslušným orgánem hygienické služby.

Výjimky ze zákazu výkonu služeb podle odstavce 1 jsou přípustné jen v rozsahu a za podmínek stanovených u jednotlivých zákazů výkonu služeb příslušným orgánem hygienické služby.

Celnička, těhotná celnička a matka do konce devátého měsíce po porodu je povinna oznámit služebnímu funkcionáři písemně skutečnosti rozhodné pro posouzení zákazu výkonu služby vztahující se k jejímu služebnímu zařazení.

Uzavření dohody o hmotné odpovědnosti je nezbytné pro výkon funkcí celního inspektora a celního rady, pokud vykonávají činnosti

Dohoda o hmotné odpovědnosti se uzavře s celníkem i pro výkon jiných činností, než které jsou uvedeny v odstavci 1, pokud mu jsou svěřeny hodnoty k vyúčtování.

Výkonem služby se rozumí výkon oprávnění a povinností celníka vyplývajících ze služebního poměru, výkon funkce, do které byl celník ustanoven nebo jmenován nebo jejímž výkonem byl pověřen, činnost vykonávaná na příkaz služebního funkcionáře a činnost na služební cestě.

V přímé souvislosti s výkonem služby jsou úkony potřebné k výkonu služby a úkony obvyklé nebo nutné před začátkem a po skončení služby. Takovými úkony však nejsou cesta do služby a zpět, stravování, ošetřování nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení, ani cesta k ním a zpět, pokud nejsou konány v objektech celních orgánů. Vyšetření ve zdravotnickém zařízení prováděné na rozkaz služebního funkcionáře nebo ošetření při první pomoci a cesta k vyšetření nebo ošetření a zpět jsou úkony v přímé souvislosti s výkonem služby.

V přímé souvislosti s výkonem služby je též činnost, která napomáhá plnění úkolů celních orgánů.

Cestou do služby a zpět se rozumí cesta z místa celníkova bydliště nebo jeho přechodného ubytování do místa vstupu do objektu celního orgánu nebo na jiné místo určené k plnění služebních úkolů a cesta zpět.

Cesta z obce celníkova bydliště nebo jeho přechodného ubytování na místo určené k výkonu služby nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem služební cesty, pokud není současně obcí jeho pravidelného místa výkonu služby, a cesta zpět se posuzuje jako nutný úkon před začátkem a po skončení služby.

Čistým služebním příjmem před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání se pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu rozumí průměrný hrubý měsíční služební příjem²¹ po odečtení zálohy na daň z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

K přechodné změně ve výši průměrného čistého měsíčního služebního příjmu celníka v důsledku pravomocně uloženého kázeňského trestu nebo zproštění výkonu služby se při výpočtu průměrného čistého měsíčního služebního příjmu nepřihlíží.

U celníka převedeného na jinou funkci z důvodu ohrožení nemocí z povolání, u něhož byla nemoc z povolání zjištěna teprve po tomto převedení, se vychází při výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu z průměrného čistého služebního příjmu, kterého dosáhl přede dnem přeložení, pokud to je pro celníka výhodnější. Totéž platí, byla-li celnička převedena na jinou funkci z důvodu těhotenství nebo mateřství.

při služebním zákroku proti osobě nebo skupině osob, která porušuje zákony a další právní předpisy, a proti osobě, která je ohrožuje, a při výcviku, při kterém se celník na takový služební zákrok připravuje,

při záchranných a havarijních pracích při živelních pohromách nebo v místech s vysokým rizikem vzniku úrazu následkem výbuchu, požáru nebo akutní otravy,

při plnění speciálních úkolů zvláštního stupně nebezpečnosti.

Náhrada za bolest a za ztížení společenského uplatnění se poskytuje jednorázově v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním předpisem.²²

Celníkovi, jehož schopnost k výkonu služby byla změněna nebo byl-li celník uznán plně invalidním v důsledku služebního úrazu, který mu byl způsoben trestným činem nebo při služebním zákroku nebo při činnostech uvedených v § 64, se poskytuje jednorázové mimořádné odškodnění ve výši nejméně 25000 Kč a nejvýše 125000 Kč.

Jednorázové mimořádné odškodnění ve výši stanovené v odstavci 2 náleží též celníkovi, jehož schopnost k výkonu služby byla změněna nebo který byl uznán plně invalidním v důsledku nemoci z povolání.

V případě, že bývalý celník pobírá hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání, považuje se za výdělek rozhodný pro stanovení náhrady za ztrátu na služebním příjmu částka hmotného zabezpečení. Pokud se mu hmotné zabezpečení neposkytuje proto, že mu bylo poskytnuto odchodné nebo odstupné, považuje se za výdělek pro stanovení výše náhrady částka hmotného zabezpečení, která by jinak náležela, pokud by oprávněnému nebylo vyplaceno odchodné nebo odstupné.

Je-li bývalý celník osobou samostatně výdělečně činnou, určí se náhrada z vyměřovacího základu, který je rozhodný pro odvádění pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

Pro účely náhrady se za výdělek považuje též platové vyrovnání a příspěvek za službu.

Celníkovi, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání ve služebním poměru sjednaném na dobu určitou, náleží náhrada za ztrátu na služebním příjmu jen do doby, kdy měl služební poměr skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na služebním příjmu, jen lze-li podle okolností důvodně předpokládat, že celník by byl i nadále ve služebním poměru.

U celníka, který v době, kdy došlo ke služebnímu úrazu nebo byla zjištěna nemoc z povolání, současně vykonával jinou výdělečnou činnost, se při určení výše náhrady za ztrátu na služebním příjmu vychází z průměrného služebního příjmu a průměrného výdělku z jiné výdělečné činnosti, a to po dobu, po kterou měla nebo mohla trvat.

Celníkovi, u kterého došlo při služebním zákroku k poškození zdraví osobou, jejíž jednání směřovalo proti tomuto zákroku, náleží náhrada za bolest v dvojnásobné výši.

Celníkovi, u kterého došlo k poškození zdraví pro výkon služby jiný než spočívající ve služebním zákroku, náleží náhrada za bolest ve výši uvedené v odstavci 1.

Došlo-li k úmrtí celníka následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání, k níž došlo za okolností uvedených v § 92 odst. 4 zákona nebo § 64 této vyhlášky, poskytne se jeho nejbližším pozůstalým jednorázové odškodnění ve vyšší částce, a to pozůstalému manželu celníka odškodnění ve výši 100000 Kč a každému pozůstalému dítěti celníka, které má nárok na sirotčí důchod, odškodnění rovněž ve výši 100000 Kč. V odůvodněných případech se jednorázové odškodnění poskytuje i pozůstalým rodičům zemřelého celníka v úhrnné výši 50000 Kč.

Náklady spojenými s pohřbem celníka se rozumějí zejména náklady účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, cestovní výlohy, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu a jedna třetina přiměřených nákladů na smuteční ošacení.

Náhrady nákladů na smuteční ošacení a cestovní výlohy se poskytují jen pozůstalým celníka.²³

Náhrada nákladů na pořízení pomníku nebo desky se poskytuje nejvýše do částky 10000 Kč.

Náhrady poskytované jednorázově se vyplácejí do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o nich nabylo právní moci, nebo v nejbližším výplatním termínu zároveň se služebním příjmem.

Náhrada za ztrátu na služebním příjmu a náhrada nákladů na výživu pozůstalých se vyplácí v pravidelných měsíčních částkách v určených výplatních termínech a způsobem stanoveným pro výplatu služebního příjmu.

Na náhradu škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání lze na žádost poškozeného celníka poskytnout zálohu za předpokladu, že jeho léčení nebo projednávání nároků na náhradu škody a určení její výše si vyžádá delší dobu a odpovědnost ministerstva za vznik škody je nesporná. Záloha se poskytuje ve výši přiměřené potřebě poškozeného celníka, přičemž nesmí překročit předpokládanou výši náhrady škody. Záloha se neposkytuje na náhradu bolestného a ztíženého společenského uplatnění.

Řízení o náhradě škody způsobené celníkem ministerstvu zahajuje příslušný služební funkcionář bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy se o vzniku škody dozvěděl.

Není-li v zákoně nebo této vyhlášce stanoveno jinak, řízení o náhradě škody způsobené celníkovi při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním zahajuje služební funkcionář na základě návrhu na projednání náhrady škody poškozeného celníka nebo jeho nejbližších pozůstalých bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy mu návrh byl doručen.

Za účelem prošetření škodní události, zjištění odpovědnosti za škodu, výše škody a návrhu na její likvidaci jmenuje služební funkcionář škodní komisi a jejího předsedu, především z osob znajících příslušné odvětví práva a majících s řízením o náhradě škody zkušenosti.

Komise musí být nejméně tříčlenná.

Komise prošetří a posoudí škodní událost za přítomnosti celníka, který škodu způsobil, nebo poškozeného celníka ze všech rozhodujících hledisek a zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady a podmínky pro vznik odpovědnosti celníka nebo ministerstva za způsobenou škodu. Zjistí-li komise, že jsou splněny zákonné předpoklady a podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu, podá služebnímu funkcionáři návrh na rozhodnutí ve věci. Zjistí-li komise, že tyto zákonné předpoklady nebo podmínky splněny nejsou, informuje o tom služebního funkcionáře, přičemž zjištění odůvodní.

Komise pořizuje o řízení o náhradě škody zprávu, kterou předá služebnímu funkcionáři, který komisi jmenoval.

O náhradě škody, určení její výše a způsobu likvidace škodní události rozhoduje služební funkcionář na podkladě zprávy komise, přičemž návrhem komise není vázán.

O řízení o náhradě škody na zdraví způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání platí přiměřeně ustanovení § 70.

Při řízení o náhradě škody na zdraví musí být poškozený celník poučen o všech svých nárocích na náhradu škody na zdraví a způsobech jejich uplatnění.

Zpráva komise musí obsahovat

zproštění výkonu služby, jestliže celníkovi nenáležel rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,

vazba, jestliže trestní stíhání nebylo zastaveno nebo neskončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem,

služebního volna bez nároku na služební příjem trvajícího nepřetržitě alespoň jeden měsíc,

další mateřské dovolené,

dočasné neschopnosti ke službě, po kterou celník nemá nárok na služební příjem v nemoci nebo nemocenské,

neomluvené nepřítomnosti ve službě, pokud trvala alespoň jednu směnu.

Platové vyrovnání se poskytuje ve výši rozdílu mezi posledním čistým měsíčním služebním příjmem a čistým měsíčním výdělkem dosahovaným bývalým celníkem z výdělečné činnosti v občanském povolání nebo hmotným zabezpečením uchazeče o zaměstnání.

Má-li bývalý celník stanovenou kratší pracovní dobu nebo dobu služby, než jaká odpovídala délce jeho základní doby služby v týdnu stanovené bývalému celníkovi v posledním běžném měsíci trvání služebního poměru, poskytuje se platové vyrovnání podle posledního čistého měsíčního služebního příjmu upraveného poměrně k délce pracovní doby nebo doby služby v občanském povolání.

Platové vyrovnání se neposkytuje po dobu, po kterou

Čistým měsíčním výdělkem dosahovaným bývalým celníkem z výdělečné činnosti v občanském povolání se rozumí příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a ostatní příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob,²¹ po odečtení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a daně z příjmů fyzických osob.

Do čistého měsíčního výdělku dosahovaného bývalým celníkem v občanském povolání se nezahrnují příjmy z kapitálového majetku a příjmy z pronájmu.

Platové vyrovnání se vyplácí způsobem a v termínech stanovených pro výplatu služebního příjmu.

Platové vyrovnání se vyplácí jako záloha, jejíž výše se určí na podkladě potvrzení o předpokládaném čistém měsíčním výdělku. Výše zálohy může činit až polovinu rozdílu mezi posledním čistým měsíčním služebním příjmem rozhodným pro p oskytování platového vyrovnání a předloženým potvrzením o předpokládaném čistém měsíčním výdělku. Zálohy platového vyrovnání se zúčtují zpravidla po uplynutí šesti kalendářních měsíců podle čistého měsíčního výdělku z výdělečné činnosti dosaženého v zúčtovacím období. Případný přeplatek je příjemce platového vyrovnání povinen vrátit.

Osobám samostatně výdělečně činným se záloha na platové vyrovnání neposkytuje. Platové vyrovnání se zúčtuje po předložení daňového přiznání, zpravidla po uplynutí kalendářního roku.

Do doby trvání služebního poměru rozhodné pro nárok na odchodné se nezapočítává doba

Příspěvek za službu se vyplácí způsobem a v termínech stanovených pro výplatu služebního příjmu.

Je-li po skončení služebního poměru bývalému celníkovi vyplácena peněžitá pomoc v mateřství, poskytuje se mu příspěvek za službu dnem následujícím po dni zastavení výplaty této dávky.

Posledním hrubým měsíčním služebním příjmem je příjem stanovený celníkovi podle zvláštních předpisů²⁷ pevnou měsíční částkou, podléhá-li dani z příjmů, který mu náležel za poslední kalendářní měsíc trvání jeho služebního poměru ve funkci, do které byl naposledy ustanoven nebo jmenován, a to bez započtení dalšího platu, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, a zvýšený o průměrný měsíční úhrn dalších platů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn náležejících mu v kalendářním roce předcházejícím dni skončení jeho služebního poměru, pokud podléhají dani z příjmů. Skončí-li služební poměr posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

U celníka, kterému v kalendářním měsíci, v němž skončil jeho služební poměr, služební příjem nenáležel nebo kterému náležela pouze jeho část, se posledním hrubým měsíčním služebním příjmem rozumí služební příjem, jaký by mu náležel, kdyby po celý kalendářní měsíc konal službu ve funkci, do které byl naposledy ustanoven nebo jmenován. Ke snížení hrubého měsíčního služebního příjmu v důsledku uložení kázeňského trestu podle § 33 zákona nebo zproštění výkonu služby podle § 27 zákona se nepřihlíží.

Posledním čistým služebním příjmem pro stanovení výše platového vyrovnání je poslední hrubý měsíční služební příjem po odečtení zálohy na daň z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

Za složky platu stanovené pevnou měsíční částkou podle odstavce 1 se pro účely posledního hrubého měsíčního služebního příjmu považují

Za proměnlivé složky služebního příjmu podle odstavce 1 se považují

Služební funkcionář postupuje před svým rozhodnutím ve věcech služebního poměru celníků tak, aby byl přesně a úplně zjištěn skutečný stav věci; za tím účelem si opatří potřebné podklady pro rozhodnutí.

Služební funkcionář celníkovi umožní, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k jeho podkladům, popř. navrhl jejich doplnění.

Odvolání se považuje za podané včas i tehdy, bylo-li v zákonné lhůtě podáno na poštu a adresováno služebnímu funkcionáři.

Podal-li celník odvolání u nepříslušného služebního funkcionáře, postoupí tento funkcionář odvolání bez zbytečného odkladu příslušnému funkcionáři.

Bylo-li odvolání podáno opožděně, přezkoumá odvolací orgán, zda není odůvodněn postup podle § 135 nebo § 136 zákona.

Dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, může je odvolatel vzít zpět. Bylo-li odvolání vzato zpět, odvolací orgán řízení o odvolání zastaví a odvolatele o tom písemně vyrozumí.

Z odvolání musí být zřejmé, kdo ho podává, které rozhodnutí se jím napadá, který služební funkcionář napadané rozhodnutí vydal, v čem spatřuje odvolatel nesprávnost napadeného rozhodnutí, popř. jaké důkazy navrhuje na podporu svých tvrzení.

Nemá-li odvolání náležitosti uvedené v předchozím odstavci, vyzve služební funkcionář, který napadené rozhodnutí vydal, odvolatele, aby nedostatky v určené lhůtě odstranil. Jestliže odvolatel této výzvě nevyhoví, učiní o tom služební funkcionář záznam a odvolání spolu se záznamem postoupí odvolacímu orgánu.

Služební funkcionář, který napadené rozhodnutí vydal, odvolání bez zbytečného odkladu posoudí a je-li to nutné, dosavadní řízení doplní, popř. zjištěné vady odstraní. O odvolání může sám rozhodnout, jen jestliže odvolání v plném rozsahu vyhoví.

Nerozhodne-li služební funkcionář, který napadené rozhodnutí vydal, o odvolání, předloží je spolu s výsledky doplněného řízení, spisovým materiálem a svým stanoviskem k odvolání s řádným odůvodněním k odvolacímu orgánu nejdéle do 30 dnů ode dne, kdy mu odvolání došlo.

Odvolací orgán je povinen opatřit si potřebné podklady pro rozhodnutí; přitom odvolateli musí být dána možnost se k těmto podkladům vyjádřit.

Odvolací orgán přezkoumá napadené rozhodnutí v celém rozsahu.

Odvolací orgán rozhoduje na základě přesného a úplného zjištění skutečného stavu věci. Při rozhodování o odvolání přihlédne k návrhu senátu poradní komise, není jím však vázán.

Poradní komise (dále jen „komise“) je poradní orgán odvolacího orgánu. Komisi jmenuje služební funkcionář, který je oprávněn o odvolání rozhodnout.

Odvolání projednává senát složený nejméně ze tří členů komise. Je-li senát složený z vyššího počtu členů komise, musí jít vždy o lichý počet. Členy a předsedu senátu jmenuje předseda komise tak, aby byla zajištěna jeho maximální odbornost, nestrannost a objektivita v rozhodování o odvolání.

Z účasti na jednání v senátu je vyloučen člen komise, u něhož lze s ohledem na jeho vztah k projednávané věci nebo k odvolateli mít pochybnosti o jeho nepodjatosti.

Předseda komise a předseda senátu jsou oprávněni požadovat od služebních funkcionářů dokumentaci, popř. její doplnění potřebnou k posouzení odvolání. Dále jsou oprávněni prověřovat a došetřovat skutečnosti důležité pro rozhodnutí o odvolání. Vyžadují-li tyto skutečnosti odborné stanovisko, vyžádá si ho předseda komise u příslušného odborného místa.

Veškeré administrativní činnosti komise a senátu zabezpečuje odvolací orgán.

Předseda komise oznámí odvolateli složení senátu, který věc projedná. Má-li odvolatel pochybnosti o nepodjatosti předsedy nebo některého člena senátu, oznámí to neprodleně předsedovi komise, který ve věci rozhodne. Týkají-li se tyto pochybnosti předsedy komise jako předsedy nebo člena senátu, oznámí to odvolatel odvolacímu orgánu, který rozhodne, zda předseda komise je z jednání v senátu vyloučen.

Proti rozhodnutí o vyloučení předsedy nebo člena komise z jednání v senátu a proti rozhodnutí, kterým se návrh odvolatele na vyloučení zamítá, se nelze odvolat.

Místo a dobu jednání senátu určí jeho předseda tak, aby odvolání bylo projednáno ve stanovené lhůtě.

Senát jedná pouze za účasti všech svých členů.

Jednání senátu je neveřejné. Je-li to potřebné, může být na jednání předvolán odvolatel nebo jiná osoba, pokud mohou poskytnout informace důležité pro posouzení věci.

Senát projednává odvolání na základě celého spisového materiálu a přezkoumá skutkovou a právní správnost napadeného rozhodnutí.

Senát po projednání odvolání vydá usnesení, ve kterém navrhne odvolacímu orgánu rozhodnutí ve věci (dále jen „návrh“).

O jednání senátu se pořizuje zápis, který podepisují všichni členové senátu.

Po skončeném jednání senátu předá jeho předseda všechen spisový materiál, zápis o jednání a usnesení o návrhu na rozhodnutí ve věci předsedovi komise, který vše předá odvolacímu orgánu.

název celního orgánu, který o odvolání rozhoduje,

jména členů a předsedy senátu,

místo a datum zasedání senátu,

jméno odvolatale a jeho poslední funkční zařazení,

podstatné údaje o napadeném rozhodnutí,

návrh senátu na rozhodnutí ve věci a jeho odůvodnění,

výsledek hlasování členů senátu o návrhu a důvody přehlasovaného člena senátu, pro které pro návrh nehlasoval,

podpis předsedy senátu.