Základní částka, která nesmí být podle § 278 občanského soudního řádu sražena povinnému z měsíční mzdy, činí 62 % částky životního minima jednotlivce na osobu povinného a po 25 % částky životního minima jednotlivce na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné․ Na manžela povinného se započítává 25 % částky životního minima jednotlivce, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává 25 % částky životního minima jednotlivce každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. 25 % částky životního minima jednotlivce se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy vypočtené podle § 279 odst. 1 věty první občanského soudního řádu srazí bez omezení, činí 150 % částky životního minima jednotlivce.

Za částku životního minima jednotlivce se pro účely tohoto nařízení považuje součet částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana a částky potřebné k zajištění nezbytných nákladů na domácnost stanovených zvláštním předpisem.¹

Základní částka, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy, a částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Zrušuje se nařízení vlády č. 185/1993 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách).

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1998.