V § 2 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které zní:

„(7) Přípustné hodnoty měrných ukazatelů spotřeby tepla k vytápění pro zajištění vnitřní teploty podle odstavce 5 jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky.

(8) Minimální účinnosti výroby tepla jsou uvedeny v příloze č. 5 této vyhlášky.“.

Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 9.

§ 3 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

„(4) Přípustné hodnoty měrných ukazatelů spotřeby tepla potřebného k přípravě odebrané teplé užitkové vody spotřebiteli jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky.“.

§ 4 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

„(3) Regulace vytápění podle odstavce 2 se provádí za účelem zajištění teploty místností podle § 2 odst. 5 při nepřekročení přípustných hodnot měrných ukazatelů spotřeby tepla podle § 2 odst. 7.“.

§ 6 odst. 1 zní:

„(1) Náklady na teplo k vytápění a jinému využití zahrnují účtované platby v cenách podle platných cenových předpisů,¹) které byly vynaloženy v dané zúčtovací jednotce za roční zúčtovací období,²) které začíná 1. lednem nebo 1. červnem nebo 1. červencem anebo 1. září.“.

§ 6 odst. 4 zní:

„(4) Spotřební složka se rozdělí mezi spotřebitele úměrně údajům měřičů tepla nebo indikátorů s použitím výpočtové metody, která umožní rozúčtovat spotřební složku nákladů podle dosahované průměrné vnitřní teploty jednotlivých místností s otopným tělesem bytu či nebytového prostoru v zúčtovací jednotce.“.

§ 6 odst. 5 zní:

„(5) Základní složka se rozdělí mezi spotřebitele v poměru jejich započitatelné podlahové plochy (dále jen „podlahová plocha“) bytu nebo nebytového prostoru. Podlahovou plochou je plocha místností kromě lodžií a balkónů (i zasklených) vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 této vyhlášky. Mají-li byty a nebytové prostory rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, podlahová plocha jejich místností se určí přepočtením v poměru jejich výšek na jednotnou výšku stropů všech místností v zúčtovací jednotce.“.

§ 6 odst. 9 zní:

„(9) Není-li umožněn odečet údajů instalací měřičů tepla či indikátorů, určí se spotřební složka připadající na 1m² plochy místnosti o 30 % až 50 % vyšší, než je průměrná hodnota spotřební složky zjištěné v místnostech měřením či indikací․“.

§ 7 odst. 6 zní:

„(6) V zúčtovací jednotce, kde u spotřebitelů nejsou instalovány vodoměry, se spotřební složka nákladů na dodávku teplé užitkové vody rozdělí podle průměrného počtu osob bydlících v bytech v zúčtovacím období; v nebytových prostorech se průměrný počet osob stanoví odborným posouzením podle způsobu využívání teplé užitkové vody.“.

§ 8 se doplňuje odstavcem 5, který zní:

„(5) Jsou-li známy údaje vodoměrů podle odstavce 4 pouze za některé zúčtovací jednotky, spotřební složka nákladů, která připadne na soubor zúčtovacích jednotek se známými údaji z měření a na soubor zúčtovacích jednotek bez známých údajů z měření, se vypočte podle přílohy č. 4 této vyhlášky. Potom se spotřební složka souboru zúčtovacích jednotek se známými údaji z měření rozdělí na jednotlivé zúčtovací jednotky podle odstavce 4 a spotřební složka souboru zúčtovacích jednotek, kde nejsou známy údaje z měření, se rozdělí na jednotlivé zúčtovací jednotky podle podlahové plochy.“.

§ 9 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

„(3) Na byty a nebytové prostory nenapojené na vnitřní rozvodné zařízení ústředního vytápění zúčtovací jednotky se rozúčtovává základní složka nákladů. Spotřebitelům, kteří se odpojili od vnitřního rozvodu teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce, se rozúčtovává základní složka nákladů na teplo k přípravě teplé užitkové vody.“.

§ 10 zní:

„§ 10

(1) Náklady za vytápění a dodávku teplé užitkové vody připadající na spotřebitele se rozúčtovávají jednou ročně, a to nejpozději do tří měsíců po uplynutí zúčtovacího období.“.

(2) Vyúčtování obsahuje:

(3) Vyšší náklady než ty, které odpovídají měrným ukazatelům podle přílohy č. 3 a účinnosti výroby tepla podle přílohy č. 5 této vyhlášky, se na spotřebitele v zúčtovací jednotce rozúčtovávají, když jejich překročení je i při provedené regulaci podle § 4 této vyhlášky způsobeno

Příloha č. 1 zní:

„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 245/1995 Sb.

Tabulka koeficientů pro místnosti bytů a nebytových prostorů

b) místnosti, v nichž není umístěno otopné těleso, začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným tělesem přímo sousedí

Stěnou se rozumí boční stěna, strop a podlaha.

Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného tělesa neizolované potrubí vnitřního rozvodu tepla, zvýší se tyto koeficienty podle velikosti potrubí až o 0,25 bodu podle vzorce

k = 5 x S_t/A,

kde

S_t je povrch trubky (v m²),

A je plocha místnosti (v m²),

k je koeficient navýšení.

Součet tohoto koeficientu a koeficientu podle odstavce b) nemůže být vyšší než 1,0.

Koeficienty podle tabulky se použijí i pro místnosti s obdobným způsobem využívání. Koeficienty k výpočtu podlahové plochy nebytových prostorů pro rozdělení nákladů na teplou užitkovou vodu jsou stanovovány podle charakteru odběru ve smyslu příslušných hygienických a provozních předpisů.“.

Připojují se přílohy č. 3, 4 a 5, které zní:

„Příloha č. 3 k vyhlášce č. 245/1995 Sb.

Měrné ukazatele spotřeby tepla

Přípustné hodnoty měrných ukazatelů spotřeby tepla

a) na vytápění 1 m² započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky:

- při vytápění z domovní kotelny na tuhá paliva 1 GJ/m² x rok

nebo 0,294 MJ/m² x D⁰ x rok

- při vytápění z ostatních zdrojů tepla 0,8 GJ/m² x rok

nebo 0,235 MJ/m² x D⁰ x rok

b) k dodávce teplé užitkové vody spotřebitelům na 1 m³ odebrané vody v zúčtovací jednotce:

- při přípravě v zúčtovací jednotce 0,3 GJ/m³

- při přípravě společně pro více zúčtovacích jednotek 0,4 GJ/m3

c) souhrnné

- na vytápění a teplou užitkovou vodu:

- při zajišťování tepla z domovní kotelny na tuhá paliva do 1,25 GJ/m² x rok

- při zajišťování tepla z jiných zdrojů do 1,05 GJ/m² x rok

Nejsou-li dodrženy ukazatele podle písmen a) a b), postačí dodržení ukazatelů podle písmene c), pokud je v zúčtovací jednotce poskytována služba vytápění i dodávky teplé užitkové vody.

D⁰ je počet denostupňů v topném období, který je určen vztahem

n (t_v - t_zp),

kde

n je počet dnů v topném období,

t_v je průměrná teplota vnitřního vzduchu ve vytápěném objektu v C,

t_zp je průměrná venkovní teplota v topném období v C.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 245/1995 Sb.

Výpočet spotřebních složek nákladů na dodávku teplé užitkové vody z její společné přípravy pro zúčtovací jednotky

Spotřební složky nákladů, které připadají na zúčtovací jednotky, kde se měří spotřeba teplé užitkové vody a kde se neměří spotřeba teplé užitkové vody, se vypočte podle vzorců:

S_m = S_c . K/(K+1)

S_n = S_c - S_m

K = M_m/M_n

M_n = M_c - M_m,

kde

M_c je množství dodané TUV změřené ve společné přípravně TUV obchodním měřidlem,

M_m je množství odebrané TUV zjištěné měřením spotřeby v zúčtovacích jednotkách za stejný časový úsek jako M_c,

M_n je množství odebrané TUV, které připadá na zúčtovací jednotky, kde se neměří nebo údaj o spotřebě není znám,

S_c, S_m, S_n jsou spotřební složky nákladů odpovídající množství M_c, M_m, Mn .

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 245/1995 Sb.

Minimální účinnosti výroby tepla

Uvedené účinnosti se vztahují na jednotlivé kotle. Minimální účinnosti celých kotelen mohou být až o 2 % nižší.

Tabulky se použije v případě, že vlastník zdroje tepla a vlastník zúčtovací jednotky je tatáž právnická či fyzická osoba a není-li instalováno měření množství tepla dodávaného z tohoto zdroje tepla.“.